- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Vypracované otázky(2)
125TZB - Technická zařízení budov
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiáljmenovitého výkonu)
73. Druhy otopných ploch
Podle energie:
- teplovodní nebo parní otop. tělesa
- elektrické
- plynová
podle akumulačních vlastností: - přímotopné s lehkou nosnou plochou, příp s malým vodním obsahem
- akumulační s větším vodním obsahem
teplosměnné plochy: otopná tělesa
velkoplošné stěnové OP
konvektory
sálavé stropní vytápění
velkoplošné podlahové vytápění
74. Zásady pro umístění otopných těles
– pod oknem a před ochlazovanou stěnou: - snížení studeného sáláni od oken
- prouděním teplého vzduchu od tělesa podél chladné stěny a tak se
zvýší její povrchová teplota
- ohřívání vzduchu z okenních spár
- nejteplejší vzduch je v pásmu nejchladnější plochy obvodové stěny
- snadné napojení na energie
- snadný odvod spalin
- dispozičně nezabírá místo
- u střední stěny nebo příčky: kdy je plocha ochlazované stěny malá, velkoplošná vertikální nebo trubková
tělesa
75. Předání tepla otopného tělesa konvekcí (prouděním)
předání tepla konvekcí:
zvýšení výkonu tělesa se dosáhne – zvětšením prostupové plochy povrchu tělesa,
- nižší teplotou proudícího vzduchu podél tělesa,
- vyšší rychlosti a turbulenci proudícího vzduchu podél tělesa např.
nuceným prouděním
umístění přídavných konvekčních ploch – směrem ke stěně se přidává 1nebo2 řady svislých dutin,
usměrňující a zvětšující konvekční plochu, povrch ploch OT sálající směrem do obvod zdi je tak
ochlazována a ztráta tepla sáláním od tělesa se snižuje
- 26 -
76. Předání tepla sáláním od otopného tělesa
předání tepla sáláním – z povrchu tělesa na povrch místnosti, osob, zařízení, závisí na rozdílu teplot
tělesa a místnosti
vyššího výkonu ze sálaní dosáhneme:
- nižší povrchová teplota místnosti,
- vyšší povrch. tepl. tělesa,
- větším součinem pohltivosti povrchu tělesa,
- vyšším sálavým povrchem tělesa a jeho nasměrováním do prostoru místnosti,
- volným prostorem před plochou tělesa
77. Druhy stěnových otopných ploch a zásady pro umístění
velkoplošné vytápění nebo chlazení
podle použité energie – teplovodní
elektrické
podle akumulačních vlastností – přímotopné
akumulační
podle sdílení tepla - radiací
- konvekcí
- kondukcí
umístění: - na nejchladnější venkovní stěně,
- pod okno
- na obvodové stěny
78. Konstrukce konvektorů a hodnocení konvekčního vytápění
konvektory – otopné plochy, teplo se šíří konvekcí, přirozeným nebo nuceným prouděním prochází vzduchu
přes žebrovou otopnou trubku, trubkový výměník na lícní straně ohřívá vzduch v místnosti
základní princip:
konstrukce: plechová skříň - otevřené dno a nahoře s volným otvorem opatřený často usměrňující žaluzií
probíhá přirozené proudění, teplý vzduch stoupá směrem do místnosti
dělení podle kce: skříňové parapetní, velkoplošné parapetní, soklové, vestavěné do obvodové zdi, podlahové,
podstropní, v lavicích
hodnocení:
výhodné pro: - místnosti s trvalým vytápěním bez provozních přestávek
- místnosti s vysokým tepelným odporem
- požadavek na rychlé ohřátí
nevhodné : s přerušovaným topným provozem, s nízkým tepelným odporem, s vysokou
světlou výškou
s přirozeným prouděním – účinnost když je dostatečná výška dělící stěny konvektoru – proudění vzduchu
s nuceným prouděním – chladný vzduch proudí díky ventilátoru, výška nerozhoduje
79. Konstrukce a umístění konvektorů s přirozenou konvekcí
umístění podobně jako u OT, zajistit proudění vzduchu
– nástěnné konv: 1)konv. řešený zakrytím (menší nároky na estetiku), 2)konvektor s kolmým výdechem, pod
parapetní deskou, 3)konvektor se šikmým výdechem(vzduch usměrněný žaluziemi), 4)zavěšený konvektor
- velkoplošné: pás čelní desky konv. kryje celý parapet místnosti parapet
- vestavěné:z estetického hlediska je nutno řešit zakrytý
- podlahové: podél obvodových stěn, které jsou značně nebo zcela prosklené, navrhujeme pouze tam, kde je
dostatečná výška podlahy
80. Konstrukce a umístění konvektorů s nucenou konvekcí
S ventilátorem, libovolné umístění v místnosti bez závislosti na proudění vzduchu
Výhody: trvale
81. Sálavé stropní vytápění – princip, konstrukce, sdílení, charakteristika a rozdělení
vytápěcí plocha - v podhledu stropu nebo zavěšené pod stropem (ohřívá místnost sáláním na podlahy a stěny),
chladící plocha -ochlazuje vzduch pod velkoplošným povrchem stropu který klesá, přijímá teplo z podlahy
podle použité energie: - z teplovodných a horkovodných panelů,
- teplovodních trubek, teplo se přenáší na velkoplošný povrch stropu
- z el. zářičů
- z plynových zářičů
podle akumulačních schopností: - akumulační (zabudované topné trubky v beton desce)
- přímotopné (plech panely, podhledy)
podle velikosti sálavé plochy: - lokální (plocha stropu)
- velkoplošné (sálavé pasy, desky, zářiče)
- 27 -
82. Podlahové vytápění a chlazení – charakteristika a rozdělení
podlahové vytápění: ohřívá se povrchová plocha podlahy (na 26°- 32°) a tep lo se šíří ohřátým vzduchem
konvekcí nebo sáláním
podlahové chlazení: chladná plocha podlahy odnímá s povrchu teplo, slouží k odnímání dopadajících
slunečních paprsků nebo jiných zdrojů sálavého tepla dopadajícího an podlahu
podle energie a podle teplonosné látky: teplovodní, teplovzdušné, elektrické
podle akumulačních schopností: akumulační, poloakumulační, přímotopné
podle přenosu tepla: s přímým nebo nepřímým vedením tepla
Zdroje tepla – kotelny
83. Princip spalování fosilních paliv a fytomasy
- reakce paliva s O2,
- teplo vzniká ze spalných složek paliva – H, C (u tuhých a kap), H2 ,CO, CH4 , Cn Hm (u plynných paliv), čím je
součinitel přebytku vzduchu nižší tím vyšší je účinnost spalování,
- spaliny: H2O ,CO2 a škodliviny N2 ,NOx , SO2 , popílek
84. Rozdělení kotlů podle předání tepla
– převážně konvekcí: tzn. proudícími spalinami kolem teplosměnné plochy výměníku s otopnou vodou,
pro zvýšení účinnosti se přidávají žebra, spirály
- převážně radiací: u plynových kotlů, teplo se předává z povrchu sálavého hořáku na povrch výměníku
85. Tepelný výkon a účinnost kotlů
tepelný výkon - udává se jako jmenovitý výkon 100% nebo jako minimální regulovatelný výkon,
regulace výkonu kotlů: plynulá u atmosférického hořáku ( do 50%)
„ u přetlakového hořáku ( do 12, 20% )
dvoustupňová ( 100, 50% )
účinnost – menší než 1( < 100% ) – stanoví se z:
QA ...komínová ztráta (energie paliva) η = (QD –QA – QS) / QD
QS ...ztráta sáláním z povrchu kotle
QD ...energie paliva přidaná do kotle [W]
tepelné parametry paliv : výhřevnost a spalné teplo
86. Rozdělení kotlů podle teploty spalin, vodního obsahu a akumulace tepla
podle teploty spalin: se standardní teplotou (120-160 C , η =0,85)
s nízkou teplotou spalin (60-120 C , η =0,92)
s kondenzační teplotou pod rosným bodem spalin (pod 55 C , η =1,08)
podle vodního obsahu: - s velkým vodním obsahem,
- s malým vodním obsahem,
- rychloohřívací kotle
podle akumulace tepla: akumulace tepla do vody zásobníku
87. Princip konstrukce podtlakových a přetlakových kotlů
podtlakové kotle – komín vytváří podtlak v kotli, kotel na spalování tuhých paliv,
kotle u kterých probíhá spalování vzduchu pod tlakem – účinkem tahu komína podtlak ve spalinovém hrdle kotle (
pw < 0 ), ve spalinovém hrdle tlak nižší než atmosférický
přetlakové kotle – kotle, u kterých probíhá spalování přetlakem ve spalovací komoře od ventilátoru hořáku, přetlak
nebo teoretický nulový tlak ve spalinovém hrdle (pw >= 0 )
88. Princip konstrukce kotlů s atmosférickým spalováním
kotle s atmosférickým spalováním: vzduch pro spalování není ovlivněn komínovým tahem, spalinová cesta je
přerušena, ve spalinovém hrdle je atmosfér. tlak p=0,
plynové kotle – míchání primárního vzduchu s palivem podtlakem v ejektoru –p1, přívod sekundárního vzduchu do
plamene zajištěn vztlakem spalin –p2, přisání terciálního vzduchu podtlakem na vyrovnání komínového tahu –p3
přívod vzduchu: primární ( podtlak – p1 )
- injekčním účinkem k palivu
- předsměšovacím ventilátorem
sekundární ( podtlak –p2 )
- od plamene hořáku
terciární ( podtlak –p3 )
- v přerušovači tahu pro vyrovnání komínového tahu
- 28 -
89. Rozdělení kotlů podle přívodu vzduchu
otevřené: přívod vzduchu z prostoru kotelny: a) přirozený – podtlakem od hořáku spotřebiče
b) nucený přetlakový - ventilátorem
uzavřené: průduchem z venkovního prostoru: a) přirozený
b) nucený
90. Rozdělení komínů podle umístění v budově
- vestavěné (komín a stavební kce se navzájem ovlivňují tepelně, vlhkostně, požárně i z hlediska vyústění nad
střechou)
- přistavěné (budova slouží k uchycení nebo podepření komína)
- volně stojící (blízká budova(y) ovlivňuje vyústění komína)
91. Rozdělení komínů podle tlakových podmínek
podle tlakových podmínek: - podtlakové (s přirozeným nebo umělým tahem)
- přetlakové
92. Rozdělení komínů podle konstrukce stěny komína
a) jednovrstvé: stěna tvořena zdivem, trubkou nebo tvárnicí s nevětranou vzduchovou mezerou, lze použít
pouze na odvod spalin od kotlů na tuhá paliva pro komíny zděné
b) vícevrstvé – bez vzduchové mezery - třívrstvé (vložka, tepelná izolace, plášť )
c) vícevrstvé – se vzduchovou mezerou ( vložka, tepelná izolace, vzduchová mezera - mezera slouží na
odvádění vlhkosti, plášť )
93. . Obecné zásady návrhu a dispozice kotelen
dispozice kotelen (nejčastěji plynové kotelny): III.kategorie – kotle nad 50kW (součet 100-500kW)
II.kategorie – 500-3,5MW (místnosti k tomu určené)
I.kategorie – nad 3,5MW (samostatné budovy)obecné zásady:
- čelní plochy kotlů umístěny do prostoru kotelny
- montážní (průchozí) vzdálenost mezi zařízeními min 600mm
- u větších kotelen hl. průchozí prostor šířky 1,2m
- otevírání dveří je ven z kotelny s min šířkou 900mm
- odvod větracího vzduchu pod stropem kotelny
- větrání buď přirozené nebo nucené přetlakové
- u kotlů s atm hořákem možný odvod spalin společným kouřovodem do samostatného komína
- kotle s přetlakovým hořákem mají odvod spalin samostatným kouřovodem do samostatného komína
Zdroje tepla - elektrické vytápění, dálkové vytápění, obnovitelné zdroje
94. Rozdělení zdrojů pro SCZT (soustava centralizovaného zásobování teplem)
(dálkového vytápění – zdroj tepla umístěn umístěn mimo vytápěný objekt, slouží většinou pro více budov
současně, bývá součástí SCZT)
zdroje tepla:- okrskové kotelny – zákl. zdroje tepla, fce pouze výroba tepla, výkon 3-10 MW
- výtopny – větší výkon než okrskové - 10-30 MW
- teplárny – výroba tepla a elektřiny, výkon od 35 MW
- tepelné elektrárny, spalovny, průmysl. technologie – výroba tepla průvod. jevem jejich prim. fce
- obnovitelné zdroje – geotermální vody, solární energie
- 29 -
95. Rozvody tepla u SCZT
Řešeny jako vnější tepelné sítě, propojující zdroj tepla s jednotlivými objekty (primární rozvod), rozvody v rámci
objektu za předávací stanicí( sekundární rozvod)
Podle teplonosného media :
a) vodní síť – přívodní vody (130 – 180°C), rychlost 1-2m/s, pohyb v ody nucený pomocí
oběhových čerpadel umístěných ve zdroji
b) parní síť – obdobné teploty, rychlost 25-60m/s, doprava vlastním tlakem, po odevzdání
tepla pára kondenzuje
podle počtu trubek: -jednotrubková síť – výjimečně, nejčastěji pára, nevrací se zpět do zdroje
- dvoutrubková – nejrozšířenější, vodní (obě potr. stejný průměr), parní (kondenz. menší)
- třítrubková – dvě přívodní potr. a jedno společné vratné
- čtyřtrubková – odděleně otopná voda pro vytápění a teplá voda s cirkulací
půdorysné uspořádání: - větvená síť(paprsková) – ke každému odběrnímu místu jedna trasa dodávky tepla
- okružní síť – hl. větev zokruhována, při poruše lze zásobovat z druhé strany
96. Uložení a vedení potrubí SCZT
a) pozemní – nejlevnější, komplikace při křížení komunikací, zabírají souvislý pás půdy
b) nadzemní – zásah do krajiny, jen v rámci průmysl. podniků
c) podzemní – v topných kanálech – neprůlezné, průlezné, průchozí, z nich se vyvinuly kolektory
(sdružené trasy podzemních vedení), potr. izolováno a vedeno
volně
- bezkanálové ukládání potrubí – předizolované potr. nebo izolační zásyp
97. Druhy a funkce protiproudových výměníků
Výměník – součást předávacích stanic, je to zařízení , v němž se sdílí teplo jedné teplonosné látky teplonosné látce
druhé, výměníky sdílí teplo mezi dvěma vodními prostředími, mezi vodou a párou nebo mezi dvěma prostředími
vyplněnými přehřátou párou
(voda-voda, voda –pára, pára – pára )
Druhy: - protiproudý výměník s trubkami ve tvaru U
- protiproudý výměník s plovoucí hlavou
- stavebnicový výměník
- deskový výměník
98. Směšovací ejektory
Je to proudové čerpadlo, které do horké vody odebírané z primární tepelné sítě přisává ochlazenou vodu
z vratného potrubí otopné soustavy
Dělení: - regulovatelné – lze měnit směšovací poměr
- neregulovatelné
99. Princip a schéma zapojení v PS (předávací stanici) tlakově nezávislé (voda – voda )
Voda – voda –primární i sekundární tepelná síť používají jako teplonosného media vodu
Tlakově nezávislé – primární sít hydraulicky oddělena od sekundární sítě, ke sdílení tepla dochází přes
výměníky tepla
každá síť se řeší jako samostatná soustava
- 30 -
100. Princip a schéma zapojení v PS tlakově závislé
Teplonosné médium primární sítě použito pro regulaci teploty a tlaku i sekundární síti, obě sítě jsou hydraulicky
propojeny
Tlakově závislé: s přímým napojením
s redukčním ventilem
se směšovacím ejektorem
se směšovacím čerpadlem
101. Výkonové parametry pro návrh prvků SCZT
- požadované tepelné výkony
- předpokládané rozložení potřeby tepla v čase
102. Systémy elektrického vytápění
103. Kritéria pro použití elektrického vytápění
Přímotopné elektrické vytápění
Přímé předání tepla:
Maloplošné otopné plochy a tělesa
- infrazářiče (podstropní, nástěnné)
- otopná tělesa (desková, článková)
- konvektory, teplovzdušné jednotky
- sálavé stropní desky (zavěšené nebo v podhledu)
Velkoplošné stropní
- sálavé fólie, rohože
- zabudované kabely
Velkoplošné podlahové a stěnové
- fólie, tapety, rohože
- kabely
Nepřímé předání tepla:
Teplovodní s elektrokotlem
- etážové, ústřední
Akumulační elektrické vytápění
S nočním nabíjením a denním vybíjením:
Kamna
- statické vybíjení (priroz. proudění vzduchu)
- dynamické vybíjení ( nucené proudění vzduchu)
- hybridní (částečně akumulační s přímotopným)
Velkoplošné podlahové
- s akumulací v betonové desce podlahy pomocí topných kabelu
Akumulační se zásobníkem tepla
- s akumulací do vody
- etážový elektrokotel (bytové vytápění)
- ústřední elektrokotel (domovní kotelna)
Akumulační se zásobníkem tepla od bivalentních zdrojů
- akumulací do vody
- kombinace standardního a alternativního zdroje (tuhá paliva, plyn, biomasa)
- 31 -
Příprava TV (TUV)
104. Parametry TUV a rozdělení ohřevu
TUV (TV) – určená k mytí, koupání, praní, umývání, k úklidu
Ohřívání - ze studené (pitné) vody 8-12°C (v ětšinu uvažujeme 10°C)
- v ohřívači na teplotu 55°C (60°C)
- el. zásobníky až do 80°C
- občasně u zásobníků 70°C
Teplota u odběratele - 50-55°C, krátkodob ě, ve špičce nad 45°C
Teplota na výtoku - 40°C umyvadlo, vana, sprcha
- 55°C d řez
Dělení ohřevu dle:
Způsob předání tepla - přímé
- nepřímé
Místo ohřevu - místní (u odběru nebo v blízkost ZP)
- ústřední (v kotelně)
Konstrukce zařízení - zásobníkové
- průtočné (ohřev při odběru)
- smíšené
Zdroje energie - jednoduché (jeden)
- kombinované (více zdrojů, kotel+solární)
Přeměny energie - přímé (elektro, plyn)
- nepřímé (voda)
105. Nepřímý zásobníkový ohřev – princip a režim nabíjení
Nepřímé = voda se ohřívá otopnou vodou nebo parou z kotle
Režim nabíjení dle výkonu zdroje:
- plynulý se stálým výkonem, voda je ohřátá pro celodenní odběr
- přerušovaný se stálým nebo proměnným výkonem (když se zásobník vyprázdní a naplní)
106. Konstrukce teplovodních zásobníků s nepřímým ohřevem
Topná vložka zásobníku vytvořena tak že při proudění vody dochází k nízkým tepelným ztrátám.
Konstrukce pro jednoduchý ohřev (jeden zdroj)
- stojaté, ležaté (dříve)
- topná vložka: ve spodní části, spirálový svazek trubek, plášťový ohřev, trubky tvaru U (dříve)
Konstrukce pro kombinovaný ohřev (více zdrojů)
- řazení výměníku od studené po TUV
- od nižšího teplotního potenciálu k vyššímu
- od občasné k trvalé dodávce t
Vloženo: 26.04.2009
Velikost: 1,65 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 125TZB - Technická zařízení budov
Reference vyučujících předmětu 125TZB - Technická zařízení budov
Podobné materiály
- 102FYZI - Fyzika - Vypracované otázky (Demo)
- 102FYZI - Fyzika - Vypracované otázky(2)
- 102FYZI - Fyzika - Vypracované otázky
- 104CJ1 - Cizí jazyk 1 - Angličtina - vypracované otázky
- 104CJ1 - Cizí jazyk 1 - Angličtina - vypracované testy
- 105YSP1 - Sociální psychologie - Vypracované otázky část 1
- 105YSP1 - Sociální psychologie - Vypracované otázky část 2
- 105YSP1 - Sociální psychologie - Vypracované otázky část 3
- 105YSP1 - Sociální psychologie - Vypracované otázky část 4
- 123SHM - Stavební hmoty - Vypracované otázky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Vypracované okruhy Zlesák
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Vypracované otázky Zlesák(2)
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Vypracované otázky Zlesák
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Vypracované otázky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Vypracované otázky
- 124KP2E - Konstrukce pozemních staveb 2 - E - Vypracované otázky (1)
- 124KP2E - Konstrukce pozemních staveb 2 - E - Vypracované otázky (2)
- 125TZB - Technická zařízení budov - Vypracované otázky
- 126EMM - Ekonomika a management - Vypracované otázky (2)
- 126EMM - Ekonomika a management - Vypracované otázky (3)
- 126EMM - Ekonomika a management - Vypracované otázky (4)
- 126EMM - Ekonomika a management - Vypracované otázky(2)
- 126EMM - Ekonomika a management - Vypracované otázky(2)
- 126EMM - Ekonomika a management - Vypracované otázky(3)
- 126EMM - Ekonomika a management - Vypracované otázky(4)
- 126EMM - Ekonomika a management - Vypracované otázky
- 126MVPR - Management výst. projektů - Vypracované příklady
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - Vypracované otázky (Serafín)
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - Vypracované otázky (Zikmund)
- 126TERI - Teorie řízení - Vypracované otázky (1)
- 126TERI - Teorie řízení - Vypracované otázky (2)
- 126TERI - Teorie řízení - Vypracované otázky (3)
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - - Vypracované otázky na navrhování
- 135MEZE - Mechanika zemin - Vypracované otázky (2)
- 135MEZE - Mechanika zemin - Vypracované otázky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Vypracované otázky
- 141HYA - Hydraulika - Vypracované otázky (2)
- 141HYA - Hydraulika - Vypracované otázky(2)
- 141HYA - Hydraulika - Vypracované otázky
- 124KP2E - Konstrukce pozemních staveb 2 - E - Vypracované otázky Hájek
- 126KAN2 - Kalkulace a nabídky 2 - Vypracované okruhy
- 126KAN2 - Kalkulace a nabídky 2 - Vypracované otázky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Vypracované otázky
- 126MVPR - Management výst. projektů - Vypracované otázky
- 154SGEA - Stavební geodézie A - Vypracované otázky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Vypracované otázky
- 124KP2E - Konstrukce pozemních staveb 2 - E - Vypracované otázky
- 126UCE - Účetnictví - Vypracované otázky ke zkoušce
- 141HYL - Hydrologie - Vypracované otázky
- 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl - Vypracované otázky 1
- 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl - Vypracované otázky 2
- 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl - Vypracované otázky 3
- 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl - Vypracované otázky 4
- 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl - Vypracované otázky 5
- 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl - Vypracované otázky 6
- 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl - Vypracované otázky 7
- 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl - Vypracované otázky 8
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Vypracované otázky
- 144VHO3 - Vodní hospodářství obcí 3 - Vypracované otázky+tahák
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Vypracované otázky ke zkoušce
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Vypracované otázky ke zkoušce - vodárenství
- 123SHM - Stavební hmoty - Otázky(2)
- 126EMM - Ekonomika a management - Otázky(2)
- 126EMM - Ekonomika a management - Otázky(2)
Copyright 2024 unium.cz