- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiále i zbourat staré budovy a postavit nové.
Omezení vzniku brownfieldů – často v testech
Multidisciplinárně vzdělaní pracovníci a zastupitelé sídla
Včasné rozpoznání problematiky, řešení v prvopočátcích
Vytvoření indexu brownfieldů
Index = seznam identifikovaných brownfieldů
Obsahuje alespoň název, velikost, parcelní čísla pozemků, informace o majiteli, informace o počtu, charakteru a stavu objektů a technické a dopravní infrastruktury, popis návaznosti na okolí, návrh vhodného funkčního využití, informace o ekologických zátěžích (zda lze očekávat nějaké zátěže vzhledem k původnímu využití, zda byly nějak čištěny)
Optimalizace podmínek pro podnikání – zamezení krachů podniků, vytvoření ekonomicky stabilního prostředí. Podmínky by se neměly měnit podle vládnoucí politické garnitury – stálá koncepce územního plánu.
Suburbanizace
Původ slova: sub = pod, vedle, urban = město
Definice: Prostorová expanze měst do okolní přírodní a venkovské krajiny
Může nabývat rozmanitých forem. Nové rozvojové plochy mohou být koncentrovány po obvodu stávajícího kompaktního města.
Všeobecně je pojem suburbanizace chápán jako přenášení městských funkcí, aktivit (průmysl, služby, konzum, bydlení, atd.) a obyvatelstva z jádrového města do přilehlých okrajových aglomeračních oblastí.
Urbanizační fáze – v testu jen vyjmenovat
Urbanizace – změna sociálně-prostorových forem společnosti
Suburbanizace – relativní růst počtu obyvatel okrajových částí měst na úkor částí centrálních
Desururbanizace – projevuje se celkovým úbytkem obyvatelstva ve městě a růstem populace v rurálních (venkovských) oblastech
Reurbanizace – jde o kombinovaný proces, „návrat“ obyvatelstva do vnitřního města a jeho oživení
Druhy suburbanizace
Prvotní suburbanizace – tvorba podhradí
Klasická (moderní) suburbanizace – v období průmyslové revoluce, zakládání dělnických kolonií na periferiích
Současná (postmoderní) suburbanizace. Typy:
Rezidenční suburbanizace – bydlení. Pět základních typů rezidenční suburbanizace:
Individuální výstavba na okrajích zastavěného území obce – problém je, že si každý postaví, co chce a může to vypadat dost hrozně
Katalogové domky – problém je, že často nejsou projektovány pro naše území (francouzské kuchyně v obýváku se nehodí pro naši tučnou kuchyni, alpské střechy se nehodí pro naše sněhové podmínky apod.)
Kolonie rodinných domků přilehlá k zastavěnému území obce. Problém: kolonie bývají ze stejných domků. Kolonie staví realitky => ty nevydělávají na komunikacích => uzoučké silnice
Samostatně stojící kolonie rodinných domků
Samostatně stojící rodinný domek
Hlavní problémy (v testu): chybí veřejný prostor, monofunkční plochy (jen bydlení – nejsou tu obchody, kultura), minimální pohyb pěších, chybí MHD => individualizace jedince => nárůst agresivity, rozvodovosti, nekumunikativnost. Chybí zeleň
Komerční suburbanizace – sklady, obchody, výrobní prostory, nákupní centra. Hlavní problémy: chybí veřejný prostor, problematický pohyb pěších mimo objekty, doprava (málo parkovišť), chybí MHD, chybí zeleňa kontakt s nebem a přírodou => nedostatek odpočinku, trvalý stres
Závěr
Suburbanizaci není možné zastavit – vždyť rodinný domek v zeleni za městem představuje sen mnoha domácností
Suburbie lze ale omezit a zkvalitnit:
Musíme mít pevné hranice sídla
Stavět polyfunkční plochy
Dostatek ploch pro občanskou vybavenost, rekreaci
Dostatečné plochy pro infrastrukturu
Optimalizace regulativů (příkazů pro to, co můžeme stavět) – nesmí být moc volné ani přísné
Podpora využívání brownfieldů – bude potřeba méně nových suburbií
Technická infrastruktura sídel a regionů
Městské inženýrství = obor lidské činnosti, která hledá řešení základních technických, ekonomických a ekologických problémů spojených se zajištěním „provozu“ sídel a regionů a koordinaci technického vybavení území v testu
Legislativa
Zákon č. 183/2006 sb. (stavební zákon) a prováděcí vyhlášky
Zákon č. 254/2001 Sb. … o vodách
Zákon č. 274/2001 Sb. … o vodovodech a kanalizacích
Zákon č. 86/2002 Sb. … o ochraně ovzduší
Zákon č. 185/2001 Sb. … o odpadech
Zákon č. 254/2001 Sb. … o ochraně veřejného zdraví
Zákon č. 164/2001 Sb. … lázeňský zákon
Zákon č. 458/2000 Sb. … energetický zákon
Zákon č. 406/2000 Sb. … o hospodaření energií
Zákon č. 18/1997 Sb. … atomový zákon
Zákon č. 151/2000 Sb. … o telekomunikacích
Zákon č. 133/1985 Sb. … o požární ochraně
Technické vybavení území
Dopravní infrastruktura – pozemní komunikace silniční a kolejová, letecká doprava, vodní doprava, podpovrchová doprava)
Technická infrastruktura pro dopravu hmot – vodárenské sys, sys pro odvod a čištění odpadních vod, tuhé komunální odpady, hořlavé a nehořlavé plyny, produktovody)
Pro rozvod energie (tepelné a elektrické) a pro spojové vedení (telekomunikace, radiokomunikace, speciální vedení)
Urbanistická zeleň
Mobiliář
Rozdělení TI dle územní působnosti a kapacitního významu (ČSN 73 6005): v testu
1. kategorie – dálková, nadřazená, transverzální
2. kategorie – místní (oblastní, zásobovací)
3. kategorie – vedlejší (uliční, spotřební)
4. kategorie – podružné (domovní přípojky)
Rozdělení TI dle způsobu uložení
1. podzemní
2. pozemní (povrchová)
3. nadzemní
Koordinace řešení vedení TVÚ
ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání sítí technického vybavení
Kanalizace se většinou vede pod hlavní komunikací (odvádí vodu), ostatní sítě se vedou někde vedle
Nikdy nedáváme sítě do nezpevněných násypů
Sítě by měly vést rovnoběžně s místní komunikací
Snažíme se vždy o přímé křížení
Náměstí – sítě musíme vést po obvodu, jedinou výjimkou je kanalizace
Vodovod by měl vést nad kanalizací, aby při havárii kanalizace nedošlo k jeho kontaminaci
ČSN 73 7505 – Sdružené trasy městských vedení technického vybavení
Sdružená trasa (kolektor) – alespoň dvě vedení v jednom objektu (nestačí, aby byla vedena jen vedle sebe). Plyn a elektřina musí vést na opačných stranách kolektoru.
Směrově a výškově zkoordinované sjednocení většího počtu vedení uložených pomocí ochranných těles a umožňující obsluhu (průchod, průlez) ( kolektory, technické chodby, tvárnicová trať, …
Zásobování sídel vodou
Voda je základní podmínkou života. Podle způsobu využití: pitná, užitková, provozní, požární
Pitná voda musí splňovat určité fyzikální, chemické, biologické a mikrobiologické vlastnosti
Potřeba vody: Celkové množství potřebné pro sídlo (při jediném vodárenském systému):
Qc= Qobyv + Qprům + Qzem + Qpožární (m3 /den)
Schéma vnějšího vodárenského systému
Zdroj – úprava – čerpání – akumulace – zásobovací řady
Zákon upravuje ochranná pásma
Jímání vody
Jímání podzemních vod – jímací tělesa (jímadla):
Pramenů – pramenní jímka boční, pramení jímka dnová
Horizontální – jímací zářez, jímací radiála, radiální studna
Vertikální – studna šachtová, kopaná, studna vrtaná, studna spouštěná
Jímání povrchových vod – jímací tělesa (jímadla):
Z vodních nádrží – odběrová věž, břehové jímadlo, plovoucí čerpací stanice
Z vodních toků – řečištní (dnové), břehové
V létě se čerpá chladná voda ode dna, v zimě voda z vyšších míst (ke dnu se přesunou živočichové => znečištění)
Úprava vody
Mechanicky – mechanické předčištění od hrubých částic a suspenzí pomocí filtry
Chemicky – použití chemických srážedel (solí Al, Fe), po kterých dojde k tvorbě vloček, které se usadí na filtrech. Dále je nutné z podzemních vod odstranit Fe, Mn.
Upravenou vodu je nutno bakteriologicky zabezpečit
Fyzikální prostředky – ultrafialové paprsky, ultrazvuk
Chemické prostředky – ozonizace, chlorování
Akumulace vody – vodojemy
Věžový – zabezpečuje gravitační režim zásobování
Podzemní – uskladňuje požární vodu
Funkce:
Zajišťuje dostatečný tlak v potrubí (potřeba je alespoň 5 metrů vodního sloupce)
Ovlivňují tlakové poměry v území
Kryje výpadky (krátkodobé) čerpací sítě a úpravny vody
Úloha vyrovnávací (vodojem za spotřebištěm)
Vodojemy: krabicový, s prefa stropem, podzemní monolitické, montované kruhové, malých obsahů, montované trubní, věžové HYDROGLOBUS, AQUAGLOBUS…
Doprava a distribuce
Vodovodní sítě
Přiváděcí řad – mezi zdrojem a vodojemem
Zásobovací řad – mezi vodojemem a spotřebitelem
Trubní materiál
Volba materiálu – podle pevnosti, odolnosti, hygienických hledisek, životnosti
Litinové tlakové trouby, ocelové trouby, azbestocementové, skleněné, čedičové, železobetonové, termoplastové…
Ostatní části vodovodů – šoupátka, klapky, hydranty, výtokové stojany, vzdušníky, kalníky, redukční ventily…
Systém likvidace odpadních vod sídel a regionů (kanalizace)
Kanalizace – provozně samostatný soubor staveb a zařízení k odvádění odpadních a splaškových vod. Je to vodní dílo.
Kanalizační přípojka – samostatná stavba – úsek mezi zaústěním do veřejné stokové sítě a vnitřní kanalizací Není vodní dílo, vlastník je majitel pozemku nebo stavby připojené na kanalizaci.
Obec může rozhodnutím uložit povinnost připojit se k vodovodu
Opět jsou zákonem upravena ochranná pásma
Odpadní vody – splaškové, dešťová voda, průmyslová odpadní voda, podzemní voda, oplachová voda, infekční voda
Do kanalizace nepatří:
Vody narušující materiál stok
Vody ohrožující zdraví a bezpečnost obsluhy
Vody způsobující provozní závady
Průměrný odtok splašek
Qs= Qp*0,9 (m3/s) … hodnota statistická
Maximální odtok splašek
Qs, max= Qs* kh (m3/s) … hodnota směrodatná pro návrh dimenze potrubí splaškové kanalizace
Odpadní vody dešťové – jsou rozhodující pro kapacitu kanalizačních řadů (jednotná nebo oddílná)
QD= A*qs* (l/s, m3/s)
Při návrhu systému odvodnění urbanizovaného území musíme brát v úvahu velikost odvodňovacích ploch, vlastnosti povrchu, sklon terénu, vydatnost srážek…
Zpomalování odtoku dešťových vod v území – propustnost, výškové úpravy terénu, stavebně-technické řešení odvodňovacích ploch, stavebně-technické řešení na kanalizaci
Základní zásady návrhu kanalizačních stok
Vlastnosti potrubí – vodotěsné, pevné, odolné proti agresivním vlivům
Minimální profil trub – průměr 250
Minimální sklon potrubí 2°/oo pro splašky, 1°/oo pro dešť
Maximální sklon ( max. rychlost 5-10 m3/s (min. 0,6-1)
Krytí potrubí – jednotná 2-6 m, dešťová 1-3 m
Provozní teplota 10-25°C
Posoudit druh dopravovaných vod, způsob stavby stoky, velikost průtoku, stavební materiál, zavedené postupy prácí zhotovitele
Tvar stoky – kruhový, vejčitý, tlamový, tlamový s kynetou, ostatní, zděné a monolitické stoky
Materiály stok – kamenina, chemická kamenina, betonové hrdlové, žb hrdlové, azbestocementové, PVC, čedičové
Kanalizační objekty – přečerpávací šachta, vstupní šachta, skluz, spadiště, spojná komora, odlehčovací stoka, uliční vpusti, horské vpusti, lapač splavenin, shybka, kanalizační přípojka, dešťové nádrže (retenční, průtočné, záchytné, usazovací, kombinované)
Čištění odpadních vod
Mechanické (česla, sítě, sedimentace, lapáky tuků a olejů, štěrbinové nádrže,…)
Biologické (biologické rybníky, biologické filtry, aktivační nádrže, závlahy odpadními vodami,…)
Chemické
Čistírna odpadních vod
Lokální (žumpy, biologické septiky, štěrbinové nádrže,…)
Zónové (mechanická část-česle, pískové filtry; biologická část-oxidační žlab, biologický filtr, aktivační nádrž, balená čistírna,…)
Terminálové
Umístění čističky odpadních vod – 500m od zástavby, v závětrné straně sídla, v nejnižším místě kanalizace, možnost napojení na ostatní sítě TI, plošné nároky, u vhodného recipientu (pod sídlem)
Tlaková kanalizace = na principu čerpání splašků z čerpacích jímek (šachet) do společného výtlačného řadu
Podtlaková kanalizace – využívá podtlaku. Při naplnění jímky se sepne čerpadlo => nasávání odpadních vod do centrální jímky
Systémové pojetí sídel a regionů
Základní pojmy
Strategie – cílená a cílevědomá koncepce (její metodika i sám pojem převzaty z vojenství – stratégós)
Politika – sytém opatření, postupů a praktických kroků k uskutečňování strategie
Rozvoj – proces změny, zpravidla cílevědomě řízený nebo usměrňovaný pro naplňování určitých potřeb. Rozeznáváme rozvoj růstový (extenzivní) a nerůstový (intenzivní, restrukturalizační)
Sídlo
Každý uměle vytvořený celek v prostředí pro trvalý život lidí
Prostorově jasně vymezený útvar – má své hranice
jednotlivá sídla od sebe dělí prostor volné krajiny
Velikost sídla – velmi různorodá, není rozhodující pro jeho definici. Může jít o samotu u lesa i velkoměsto.
Region – soustava sídel, sídelní struktura v územním prostoru. Má určité charakteristické rysy – typ přírodní krajiny, převládající odvětví průmyslové výroby, zvyky obyvatelstva
Infrastruktura – soustava subsystémů, které zajišťují v systému specifickou funkci – dopravu, zásobování vodou, odvoz odpadků…
Potenciál území – schopnost území nebo jeho složky splnit určitou funkci nebo poskytovat určité hodnoty. Tato schopnost je zpravidla kvantitativně měřitelná. Potenciály: např. výrobní, kulturní, rekreační atd.
Strategie rozvoje sídel a regionů
Formuluje dlouhodobé vize sídla (regionu) a jeho základních vztahů – regionálních a globálních
Formuluje též základní úkoly k dosažení těchto cílů
Je komplexní disciplínou – potřebujeme zde znalosti z mnoha oborů:
Z technických a přírodních věd
Z ekonomiky
Z aplikované matematiky a informatiky
Důležitá je také složka tvůrčí – umělecká (zabýváme se tvorbou, kompozicí sídla)
Struktura sídel a krajiny
Krajina a sídla jsou součástí životního prostředí člověka
Kulturní krajina = homosféra
Z hlediska procesu utváření rozeznáváme:
Prostředí přírodní – s minimálními zásahy člověka
Prostředí umělé – vzniklé důsledkem činnosti člověka
Obě tyto části prostředí jsou ve vzájemné interakci. Pro zdravý vývoj člověka a společenských vztahů je velmi významná rovnováha obou složek
Proces osvojování přírodního prostředí člověkem nazýváme urbanizací. Trvá od doby, kdy člověk opustil kočovný způsob života.
Produktem urbanizace jsou sídla a kulturní krajina. Urbanizace je kontinuální proces probíhající v široké škále měřítek (od lokálního po globální)
Urbanizace
Proces fixace člověka a jeho společenstev k jednomu místu – vznik sídel v krajinném prostoru
Vznik prvních civilizací v Mezopotámii (dále v Indii, Číně, střední Americe)
Vznik sídel zde byl charakterizován počátkem zemědělství (pěstování plodin, chov zvířectva a počátek budování zavlažovacích systémů)
Stavba a rozvoj sídel vedly k vytvoření autority – pojem stát – a k vytváření společenských pravidel – mj. i prvních podob stavebního řádu a strategie rozvoje
Významným civilizačním projevem byla začínající dělba práce, vytváření sociálních vrstev (řemeslníků, obchodníků,…) a směna výrobků.
Trhy se stávaly jádry osídlení
Typy urbanizace
Urbanizace neřízená – spontánní. Probíhá především v rozvojových zemích – typickým projevem je vznik „slumů“ na okrajích velkoměst
Urbanizace řízená – cílevědomé ovlivňování urbanizace pomocí strategie. Nástrojem je územní plánování. Důležité je zohledňování procesů odehrávajících se v daném území – demogafických, sociálních, přírodních apod.
V roce 2000 již více než 50% světové populace žilo ve městech => problémem mnoha oblastí na světě je vysídlování venkovského prostoru a s tím spojené problémy se získáváním obživy
Největší města – J, JV a V Asie (Tokio, Soul, Peking, Šanghaj, Dillí, Bombaj, Kalkata, Jakarta, Dháka…), Mexico City, města v USA. Spousta problémů s infrastrukturou.
Struktura sídel v ČR
Obec – definována zákonem o obcích
Struktura sídel v ČR je hustá a pravidelná
Průměrná vzdálenost sídel je 3,5 km
Máme velký počet malých sídel
Rozdělení sídel
Sídla venkovského typu: < 1 000 obyvatel
Malá města: < 5 000 obyvatel
Střední města: < 50 000 obyvatel
Velká města: < 500 000 obyvatel
Velkoměsta:
> 1 000 000 obyvatel (dle klasifikace EU)
> 500 000 obyvatel (dle klasifikace v ČR)
Sídelní aglomerace
Sídelní aglomerace – seskupení sídel kolem centra osídlení
Typy aglomerací:
Jádrové aglomerace – osídlení se vyvíjí kolem jednoho historického centra – příkladem jsou Praha, Brno…
Polycentrické aglomerace – existuje více jader osídlení (např. Hradecko-pardubická aglomerace…)
Bezjaderné aglomerace – nemají jasně vymezené centrum se spádovými vazbami (Mexiko City…)
Metropole – zpravidla velkoměsto s významnými a jedinečnými funkcemi v rámci určitého území. V rámci ČR Praha, v rámci Evropy Moskva, Londýn, Paříž.
Hlavní současné (zděděné) problémy rozvoje sídel v ČR
Zastaralost stavebních fondů a nedostatečné tempo jejich obnovy (kritická situace hlavně u bydlení)
Špatný stavebně-technický stav budov i technické infrastruktury a pomalé tempo jejich oprav a rekonstrukcí
Problémy kvality prostředí a limity dané ochranou životního prostředí (čištění odpadních vod, nedostatečná kapacita inženýrských sítí). Např. Praha a její permanentní dopravní kolapsy (důvody jsou nedostatečná kapacita silnic, absence uceleného dálničního okruhu)
Obtížná dostupnost komerčních úvěrů pro sídla => je nutné naučit se využívat evropské dotace
Sociální problémy obyvatel spojené s modernizací a přestavbou (vysoký průměrný věk, nízké příjmy, nezaměstnanost…)
Hlavní budoucí problémy rozvoje sídel v ČR
Zostření rozporu mezi tzv. potřebami a možnostmi jejich uspokojení (ekologické limity, historické a kulturní limity)
Pokračující diferenciace rozvoje sídel podle dostupnosti finančního kapitálu
Zostření sociálních dopadů ekonomické transformace (přeměna výrobních odvětví => strukturální nezaměstnanost, řešením jsou rekvalifikační programy)
Stupňování problémů s udržením, resp. obnovou ekologické stability sídel a krajiny
Teoretická východiska strategického plánování
Základním subjektem je sídlo – složitý a stále se rozvíjející organizmus, jehož struktury vyžadují jasné definování cílů a strategií, jinak by sídlo bylo ponecháno na pospas tlakům okolních subjektů, které mají své cíle definovány jasně
Strategie se zásadně vyhýbá absolutním cílům a hodnotám (např. cíl „za 50 let bude mít Praha 3 mil. obyvatel“) – spíše stanovuje základní směry, zobecňuje fakta, procesy a ukazuje určité cíle, ke kterým je žádoucí směřovat
Strategie je diskusí o tom, co je nejvhodnější a nejvíce žádoucí
Nezbytný je i subjektivní názor
Zásady strategie trvale udržitelného rozvoje
Taková strategie rozvoje, která uspokojuje potřeby současnosti, aniž by ohrozila uspokojení potřeb budoucnosti
Území je nenahraditelný zdroj – jednotka s neopakovatelnými a nenahraditelnými vlastnostmi
Rozvoj neznamená růst – příklon k nerůstové formě rozvoje
Ekologické aspekty rozvoje sídel
Kulturní aspekty rozvoje sídel
Kontinuita v rozvoji
Kumulace různých civilizačních projevů – je nutné chránit projevy odlišných kultur
Mnohovrstevnatost
Město určuje i životní styl a kulturnost obyvatel – estetickým působením a emocionálními zážitky (genius loci)
Informatizace
Prakticky likviduje vliv vzdálenosti – geografické vzdálenosti ztrácejí význam
Nutnost změny řízení
Maximální využití telekomunikačních technologií
Globalizace
Změna v myšlení
Vytváření celosvětové sítě vztahů
Vědomí vyšší sounáležitosti
Zvýšení orientace na budoucnost
Strategické předvídání
Nové prognostické metody
Superkonkurence
Konkurence v globálním měřítku – nejen mezi firmami, ale i konkurence regionů
Vše je schopno vstupovat do celosvětové soutěže
Územní plánování a stavební zákon
Základní pojmy
Územní plánování
Evropská charta územního plánování z roku 1983, platná pro členské státy EU, charakterizuje poslání tohoto interdisciplinárního vědeckého oboru a správního nástroje jako vyjádření hospodářských, společenských, kulturních a ekologických záměrů společnosti v prostoru.
Jedná se o soustavnou činnost, která usměrňuje rozvoj území tak, aby nedocházelo ke konfliktům a disproporcím a
Vloženo: 25.04.2009
Velikost: 316,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 127UUPS - Urbanismus a územní plánování
Reference vyučujících předmětu 127UUPS - Urbanismus a územní plánování
Podobné materiály
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(2)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(3)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(4)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(5)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(6)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(7)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky - výpisky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV - Operační výzkum - Výpisky ze cvičení
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Výpisky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Výpisky z přednášek(2)
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Výpisky z přednášek
- 102EZ1 - Energie a životní prostředí - Výpisky ke zkoušce
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Výpisky ke zkoušce
Copyright 2024 unium.cz