- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálh:
Regenerace není prioritou státu
Restituce majetku do soukromých rukou
Nezkušenost místních samospráv
Konflikty soukromých a veřejných zájmů
Chybí investiční a provozní kapitál
Činnost různých „poradců“, hlavně ze zahraničí
Koncepce památkové péče v nových poměrech je součástí vládních programů. Snaha čelit agresivním zásahům do historických jader. Činnost památkových úřadů je mnohdy zbytečně restriktivní (mimo historická centra by neměly být úřady tolik přísné).
Regenerace historických jader a městská centra
Potřeba citlivé záchrany a ochrany historických fondů, rozvoje zanedbaných městských center
Historická jádra – problémy:
Přetěžování historických staveb nároky centra
Umrtvení – v důsledku přemístění centra mimo jádro
Obojí znamená nežádoucí úbytek obyvatel
Regenerace památkových rezervací a zón
V ČR 40 památkových rezervací a 200 městských památkových zón
Dosud: bráněno přestavbou, ale neřešena regenerace.
Vládní usnesení č. 209 z r. 1992 neřeší veřejné prostředky na regeneraci, vládní dotace nestačí ani na havárie. Nejsou deklarovány další rezervace a zóny
Všechna sídla musí přistoupit k regeneraci
Regenerace obytných čtvrtí z 19. st.
V minulých letech program „modernizace“, který neřešil např. sociální problémy
Dnes: údržba X ekonomické nájemné
Regenerace panelových sídlišť
Nejen barevné pojednání fasád, úprava parteru, aj., ale i doplnění pracovních příležitostí do existující zástavby, zlepšení funkční struktury atd. – viz příští přednáška
Památky UNESCO – kulturní dědictví
Bude v testu!!!
Praha – historické centrum: Vyšehrad, Karlův most, Pražský hrad, Staroměstské náměstí, Malá Strana, ...
Český Krumlov – historické centrum, zámecký areál
Telč – renesanční zámek, historické centrum
Kutná Hora – středověké město, Chrám sv. Barbory
Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou
Valticko-lednický areál – kompozice zámeckých sídel, krajinných pavilónů, plastik, ...
Holašovice – jihočeská vesnice
Kroměříž – arcibiskupský zámek, Květná zahrada a Podzámecká zahrada
Litomyšl – renesanční zámek
barokní sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci
Vila Tugendhat v Brně
Třebíč – Židovská čtvrť zvaná Zámostí, bazilika sv. Prokopa
Regenerace sídlišť
Zahraničí
Sídliště není jen náš problém – celá Evropa
Nedostatek bytů se všude řeší vícepodlažními domy
1920 – W.Gropius (škola Bauhaus): „Soustředit obyvatelstvo do vysokých domů, aby se uvolnilo prostranství“
1924 – Le Corbusier: plán na přestavbu Paříže, tzv. „Město moderních časů“ (město v parku, slunce, zeleň, vzduch). Chtěl vybourat centrum a postavit skupinu věžových domů. Měly zmizet základní městotvorné prvky – ulice-cesta, náměstí. Idea kolektivních domů.
Švédsko – obytný soubor Storsgarden – prezentován na výstavě v Montrealu jako „bydlení pro rok 2000“. Komplex s vlastním bazénem, vybavením apod.
1976 – první vynucená přestavba ve Švédsku (sídliště Grimsta)
Franice v 70.letech – některá sídliště zbourána, jiná zhumanizována
Anglie – na jednom sídlišti je skleník s tropickou vegetací na procházky
Německo – v 80. letech na některých sídlištích výhradně neněmecké obyvatelstvo
Řím – věnec sídlišť okolo města. „Továrna na bydlení“ – tzv. kolektivní dům pro 8 tisíc obyvatel – s vlastním vybavením, lidé měli žít kolektivně (společenské místnosti, restaurace…). Problém: sociální složení obyvatel. Občanská vybavenost byla brzy zdevastována.
Česko
První sídliště u nás – Solidarita (1947)
50. léta – stavělo se podle Typizačního sborníku se závaznými typy bytových staveb. Prosek (obytná skupina holobytů) , Poruba, Havířov („socialistická města“ s klasicistní kompozicí městských prostorů: ulice, bulváry, náměstí, vnitrobloky, integrované domy)
1955: Kritika „sorely“ (socialistického realismu), přechod k technicistnímu a ekonomickému vulgarismu – celopanelový dům G – Petřiny, experimentální soubor Invalidovna – TOB
60.léta: Praha - Červený Vrch, Prosek, Ďáblice
Brno – Lesná (arch. Zoumek)
Mladá Boleslav – přestavba centra – (arch. Döbert) – kromě panelových domů i řada normálních
70.léta: utužení typizace – systém VVÚ ETA
Praha – Jižní Město – ukazatel hustoty osídlení 400obyv/ha => zahušťování
70.– 80. léta: Jižní Město – západ (arch. Zelený) – snaha o řešení parteru
Jihozápadní Město – arch. Oberstein – návrat k tradiční městské kompozici, zlepšení měřítka prostoru, vytvoření „orientačních bodů“ architektonicky zajímavými stavbami
Problémy sídlišť
Funkční řešení – absence pracovních příležitostí, nevhodné dopravní spojení s centrem (někdy), nedostatečné občanské vybavení
Urbanistické řešení
Uvolněnost prostorů, selekce funkcí vedly k uniformitě, stereotypu, monotónnosti, k „chaosu“
Prostory jsou bez řádu
Uliční síť nemá zapamatovatelné schéma, dramatickou gradaci a vyvrcholení, neexistují ulice, náměstí, městská scéna
Místy společenských kontaktů jsou prostory kolem nákupních středisek
Jen výjimečně je respektována krajina, přírodní terén a vzrostlá zeleň
Architektonické řešení – nevhodné měřítko, chudý architektonický výraz objektů i prostorů, neřešený parter
Dispoziční řešení – byty s malým plošným standardem, typy občanského zařízení odpovídají konkrétní urbanistické situaci
Stavební řešení – panelová technologie je negativně přijímána projektanty i uživateli
Estetické působení
Psychicky nepříjemné prostředí má nepříznivý vliv na duševní zdraví lidí, kvalitu sociálních vztahů a pracovní výkon
Sídliště se stávají problémovými oblastmi: agrese, alkoholismus, drogy, rozvodovost, vandalismus, sebevražednost (K. Lorenz: Osm smrtelných hříchů ...)
V sídlištích se nevytvořily předpoklady sociálního života
Příčiny problémů sídlišť
Diktát stavební výroby
Projekce i výstavba se děly bez zájmu o potenciální uživatele – lidé si nemohli říct, co do bytu chtějí (jaké podlahy, jaké tapety apod.)
Sídliště vzniklo naráz, nerostlo přirozeně => všichni lidé se tam naráz nastěhovali a neznali se. Příchod obyvatel byl většinou řízen administrativně
Sídliště se nerozvinulo kolem přirozeného funkčního jádra
Zcela chybí spojitost s původní sídelní sítí, terénem a sítí cest; noví obyvatelé se ocitli v abstraktní a anonymní krajině
Sídliště není organickým celkem, ale administrativně vymezeným shlukem, nemá centralitu, hranice, subjektivitu
Panuje zde zmatená hierarchie a nehumánní řešení komunikací – chodníky do pravých úhlů, nerespektují jak lidé chodí
Sídliště je v méněcenné poloze vůči nadřazenému městskému celku a izolováno od okolních čtvrtí nebo obcí
Sídliště nemá image, není prestižní a atraktivní pro lidi z vyšších příjmových skupin
Přednosti sídlišť
Domov pro tisíce rodin
Smíšená sociální struktura obyvatel – nepřevládají problémové skupiny (v ČR)
Rozvolněnost zástavby – prorůstání volné krajiny
Z vyšších podlaží domu je vidět obzor
Blízkost přírody – možnost rekreace
Klid, lepší ovzduší
Spojení výhod komfortu města s výhodami bydlení na venkově
Pohodlné „bezstarostné“ bydlení – není potřeba dlouho shánět opraváře, starat,
Anonymita – pro někoho přednost
Snazší parkování
Absence reklam
Klid pro soustředění k práci
Byty v nižších podlažích vhodné pro rodiny s dětmi
Nová estetika (světelné efekty velkých ploch domů při setmění)
Regenerace sídlišť
Předpoklad: Nejen zlepšení parteru, doplnění občanského zařízení, úpravy fasád objektů, ale komplexně pojatý program, zahrnující řešení problémů sídliště z hlediska demografického, sociologického, ekologického, ekonomického, urbanisticko architektonického, stavebně technologického
Cíl: vytvořit obytné prostředí, které by podněcovalo vznik společenství, tj. odstranit monofunkční způsob zástavby integrací funkcí, aktivit, novou koncepcí dopravy, vytvoření pracovních příležitostí nejen v terciárním sektoru
Ovlivňující faktory (tj. současné společenské a ekonomické podmínky): dopad zákonů o půdě, majetku obcí, nová koncepce bytové politiky, výše nájemného, financování bytové výstavby, subvence a daňová politika, možnost soukromého podnikání, spolupráce místních zastupitelstev s občany, potenciálními investory a zpracovateli územních plánů
Ke zlepšení často vede koupě družstevních i státních bytů do osobního vlastnictví; opouštění a obsazování sídlištních bytů, atd.
Filosofie regenerace sídlišť
„Stejně jako nelze vyprojektovat a postavit město naráz, nelze je ani naráz ozdravět (zregenerovat)“
Interdisciplinární tým odborníků a místní správa mohou pouze nastartovat přirozené procesy.
Příklad: Strategická urbanistická studie Jižního Města
Dvě poslední stanice metra jsou zárodky přirozených center (mezi nimi dnes je pustina – park)
Na stávajících komunikacích zpomalit dopravu, doplnit je chodníky pro pěší, kolem nich vybudovat obchody a služby – vznikne bulvár
Přízemí obytných domů ponechat původním účelům: kočárkárny, posilovny, klubovny
Pokud nebudou pražská sídliště doplněna o další vybavenost a především pracovní příležitosti a pokud se nepodaří vytvořit zde pevnou sociální strukturu (sousedství), mohou se během krátkého období změnit na slumy.
Krajina, sídla a člověk
Definice
Sídlo = územní seskupení trvalých lidských obydlí (jedno obydlí není sídlo, chaty nejsou sídlo)
Krajina – definice:
Dr. Sádlo: To, kvůli čemu lezeme na rozhlednu – krajina je to, co vidíme, když se rozhlédneme
Ekologická: Soubor ekosystémů = geosystém
Zákonná: Část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořený souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačních prvků
Sídlo + krajina = naše životní prostředí. ŽP je:
Soubor daností a podmínek, hmotných i nehmotných (např. kultura), které nás obklopují
Příklad: Danost – kolem je kyslík. Podmínka – s kyslíkem mohu dýchat.
Především příroda a výsledky lidské činnost
Nedílná součást našeho života
Člověk strádá nedostatkem kontaktu s přírodou, tedy i krajinou. Důkazem jsou parky a zahrady ve městech, květiny v domech a bytech, domácí mazlíčci.
Sídlo = informace v krajině. Tady žije člověk (dobré sídlo s podmínkami pro regeneraci, např. Hradec Králové), tady strádá člověk (špatné sídlo).
Sídlo podává svou informaci pomocí stop v krajině:
Negativní (vytvoření skládky) X pozitivní (regenerace skládky)
Trvalé (postavení domu) X dočasné (posekání louky) – rozlišujeme z hlediska délky života jednoho člověka (jinak jsou v podstatě všechny stopy jen dočasné).
Vypovídají o kultuře, filosofii, morálce, hodnotových orientacích, způsobu života jednotlivce i celé společnosti (Skládka – pokud ji založí jednotlivec, má špatnou morálku. Morálka společnosti pak záleží na tom, zda se připojí k rozvoji skládky (pak je špatná) nebo zda ji odstraní (pak je dobrá)).
Legislativa
Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí – EIA (Environmental Impact Asesment)
Posuzování vlivu staveb, činností, technologií a jejich změn na ŽP => 1 domek na EIA posuzovat nebudeme, vilovou čtvrt ano
Posuzujeme nejen samotnou stavbu, ale i způsob její výstavby a provozování (provozování skladu ovoce má mnohem menší negativní dopady, než provozování automobilky)
Posuzujeme vliv na:
Jednotlivé složky životního prostředí (vodu, půdu, vzduch)
Ekosystémy (faunu, flóru, klima)
Obyvatelstvo (kultura, zdravotní a duševní stav, …)
Budovy (statika, hygienické podmínky,…)
Využití území (doprava, energetické toky, příroda x zastavěné území, využívání surovinových zdrojů,…)
Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích
Pozemek s funkcí lesa = plochy s lesními porosty + lesní průseky (paseky) + lesní cesty + lesní pastviny + pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (porosty kleče, tzv. hole na horách)
Kategorie lesů:
Ochranné – chráněné, všechny lesy v NP a většina v CHKO. Zasahuje se do nich jen minimálně.
Zvláštního určení – příměstské rekreační lesy, lesy v ochranném pásmu vodních zdrojů, městské lesy. Zasahuje se do nich tak, aby odpovídaly svému účelu.
Hospodářské – určené k těžbě dřeva jako suroviny. Zcela zásadní zásahy, mohou celé zmizet
Ochranné pásmo lesa 50 m – stavební uzávěra (nemělo by se tu stavět – nebezpečí pádu stromů), sítě
Zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu
Zemědělský půdní fond = orná půda + chmelnice + vinice + sady + louky + pastviny + zahrady + rybníky + polní cesty + zavlažované nebo odvodňované plochy + ochranné terasy a meze proti erozi + ochranné hráze a valy proti záplavám
Bonitní půdně-ekologická jednotka (BPEJ) – pětimístný kód tvaru 1.23.45. 1 – v jakém jsem klimatickém pásmu, 23 – jaká je půda, 45 – skeletovitost, hydrologické poměry, svahovitost. Podle BPEJ se vyčleňují kategorie ochrany půdy (kategorie 1,2 – nesmí se stavět). Stavební parcely nemají kódy BPEJ.
Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách
Ochrana vodních poměrů v krajině (odtok, retenční (zadržovací) schopnosti, protipovodňová opatření, ochrana vodních děl (přehrady, jezy, závlahová a odvodňovací zařízení), toků a nádrží, akumulace vod, pitná voda)
Pitná voda – pravidla pro přirozenou akumulaci, studny, ochranu vodárenských nádrží, vodárenských toků
Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny
Ochrana a tvorba ÚSES (Územní systém ekologické stability).
Cíle ÚSES:
Jde o soubor přírodě blízkých ekosystémů
Uchování a zabezpečení nerušeného vývoje krajiny
Jednotlivé prvky přispívají ke krajinné rovnováze, ÚSES tvoří základ i pro rozvoj okolních oblastí
Dobré podmínky pro ohrožené druhy
Základem je přirozené území, některé prvky mohou být pozměněné
Prvky ÚSES:
Biocentrum – biotop nebo soubor biotopů, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného ekosystému
Biokoridor – neumožňuje trvalou existenci většiny organismů, ale umožňuje jejich migraci mezi biocentry => vytváří z biocenter síť
Interakční prvek – doplňuje niky organismů, které jsou schopny se zapojovat do okolních, méně stabilních společenstev
Úrovně ÚSES:
Lokální
Regionální
Nadregionální
Kategorie ÚSES:
Existující – na papíře, funguje i ve skutečnosti
Navržený – zatím pouze papírově navržen
Nefunkční – navržen a uveden do provozu, ale nefunguje – zvířátka tudy nechtějí běhat
VKP – významné krajinné prvky
Stanoví kategorie zvláště chráněných území (NP, CHKO, NPR, PR, NPP, PP), ochranná pásma chráněných území a prvků (památné stromy, potoky…)
Pojmy: Přírodní krajina, krajina městská, identita kulturní krajiny – v testech nebude, takže nic
Národní parky
Umět – bude v testu!!!
Krkonošský národní park (KRNAP) – nejstarší, rozloha 36 000 ha, navazuje na něj polský park
Šumavský národní park – největší (68 500 ha). Okolo něj CHKO Šumava => nemá ochranné pásmo. Navazuje na něj bavorský park
Národní park Podyjí – nejmenší, leží v údolí Dyje mezi Vranovem a Znojmem. Není u hranic => nic na něj nenavazuje.
Národní park České Švýcarsko (neplést s Česko-saským Švýcarskem – to je název oblasti). Nejmladší, navazuje na něj saský park. Jsou zde pískovcové útvary, např. Pravčická brána
Chráněné krajinné oblasti
Umět – bude v testu!!!
Pohoří (15): Beskydy, Bílé Karpaty, Blaník, Blanský les, České středohoří, Český les, Jeseníky, Jizerské hory, Lužnické hory, Moravský kras, Orlické hory, Slavkovský les, Šumava, Žďárské vrchy, Železné hory
Oblasti (6): Broumovsko, Český kras, Český ráj, Kokořínsko, Křivoklátsko, Třeboňsko
Povodí (4): Labské pískovce, Litovelské Pomoraví, Pálava, Poodří
Celková degradace společnosti a krajiny
Jsou uspokojovány pouze potřeby minoritní, ekonomicky silnější skupiny, která v krajině sídlí bez historicko-kulturních vazeb k území a území považujeme pouze za využitelný zdroj, nikoli za „místo pro život“ => vznik brownfieldů a sprawlu.
Brownfield
Podvyužívané nebo úplně nevyužívané území, které již někdy bylo zasaženo lidskou činností (převážně stavební) nebo s ní související
Pozemky, kde člověk už někdy něco dělal => pozůstatky staveb nebo jeho činnosti (nerekultivovalné skládky)
U nás plochy po průmyslu, po zemědělství, po armádě
Na západě hlavně opuštěná sídliště a sídelní plochy, další plochy které ztratily svoji funkci
Mohou to být také veřejné prostory – například celá čtvrt, kde se nežije kvalitně
V ČR – výrazně po r. 1990, po transformaci poměrů na tržní hospodářství – řada podniků změny neustála, musely změnit nebo zmenšit sortiment => hromadné zavírání pobočných závodů (hlavně v menších městech) => brownfields
Velmi úzká souvislost brownfieldů a urban sprawl – nových závodů vzniklých na okrajích sídel
Souvisí se zdroji – jedním z nejcennějších nenahraditelných zdrojů je území. Zdroje nejsou jen zdroje energetické!
Druhy brownfieldů:
Velkoplošné – areály závodů, komplexy budov
Maloplošné – budovy, jednotlivá podlaží
Velikost se musí posuzovat podle oblasti – co je v Praze maloplošné, je v malém městě třeba velkoplošné
Rozdíly brownfield x zelená louka:
Finanční hodnota pozemku – zelená louka je řádově levnější. Je nutné ji vyjmout ze zemědělského fondu, ale to je poměrně levné
Nutnost investic do infrastruktury – v brownfieldech existuje, ale je nutné ji opravit. O tyto částky si ale nemohu ponížit daně. Pokud stavím nové sítě na zelené louce, mohu si to odečíst z daní.
Potenciál území – na zelené louce nejsou žádné okolní objekty, které by šlo využívat. Brownfield bývá přímo v sídle nebo v jeho blízkosti => jezdí tu MHD. U nových objektů musím vynakládat prostředky na budování parkovišť – jinak by se sem zaměstnanci nemohli dostat
Estetický potenciál – ať cokoli udělám na bronwnfieldu, může mu to jen pomoci – předtím jen chátral. Naopak volná příroda má vždy větší estetický potenciál než jakákoli stavba.
Rozrůstání brownfieldů: Jednoho dne se zavře továrna. Časem do objektu proniknou podivné živly. Nikdo je nemůže dostat pryč => slušní lidé z okolí se stěhují pryč => klesá cena nemovitostí => v okolí se vymění obyvatelstvo, z rovnoměrné struktury vzniká slum – oblast sociálně slabého obyvatelstva. Situace se opakuje – nikdo nechce mít brownfield za souseda => brownfield roste exponenciální řadou
Revitalizace zasažené lokality
Dlouhodobé řešení – až několik desítek let, generací
Velmi nákladný proces časově i ekonomicky
Postup revitalizace:
Napřed musíme začít od středu – odstranění ekologických zátěží v původním brownfieldu
Pak musíme vytvořit pracovní příležitosti – musíme zaměstnat lidi z okolního slumu, ne odjinud
Znovuoživit občanskou vybavenost – aby měli lidé kde utrácet vydělané peníze
Úprava parteru – aby byl bezpečný a lidé se nemuseli bát pohybovat po slumu
Doplnění zeleně…
Dosud nikde se nepovedla kompletní rekonstrukce slumu. Např. londýnské Docklands – byl to slum, ale byl odstraněn tím, že se původní obyvatelstvo odsunulo => to není řešení, brzy se začnou kumulovat jinde.
Je v zájmu vlády, aby se slumy odstraňovaly z velkých měst – tam to vidí hodně voličů. Na malých městech se na to trochu kašle.
Důsledky
Přímé – často v testech
Degradace území – nejprve funkční, posléze i estetická
Vznik nezaměstnanosti
Nepřímé – vyplývají z přímých
Snížení koupěschopnosti obyvatel – i pokud seženou práci jinde, musejí hodně utrácet za dojíždění (2 – 3 tis. na osobu měsíčně)
Zánik drobného podnikání – lidé musí šetřit => nakupují v supermarketech => lokální obchůdky krachují
Odchod obyvatelstva – se zánikem drobného podnikání zaniká občanská vybavenost, navíc lidé práci seženou jinde => někteří odejdou
V důsledku předchozího pokles cen nemovitostí, odliv investic, separace obyvatelstva => vznik slumu
Nárůst kriminality, snížení estetického a etického cítění. Mashlowova pyramida – člověk není schopen vnímat něco, co je v pyramidě o 4 patra výše.
Příklady konverze brownfields: Ocelárna => technické muzeum, plynojem => bytová vestavba, cementárna => byty. U nás Corso Karlín z bývalé haly ČKD. Není nutné jen předělávat, lz
Vloženo: 25.04.2009
Velikost: 316,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 127UUPS - Urbanismus a územní plánování
Reference vyučujících předmětu 127UUPS - Urbanismus a územní plánování
Podobné materiály
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(2)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(3)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(4)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(5)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(6)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(7)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky - výpisky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV - Operační výzkum - Výpisky ze cvičení
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Výpisky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Výpisky z přednášek(2)
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Výpisky z přednášek
- 102EZ1 - Energie a životní prostředí - Výpisky ke zkoušce
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Výpisky ke zkoušce
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: