- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálRozvoj sídel
Strategie do r. 1990 – centrální řízení, omezené pravomoci obcí. Řízení pomocí kvantitativních hledisek – kolik čeho je potřeba postavit, vyrobit. Důsledky:
Rozsáhlá poškození ŽP – nerespektovala se přirozenost ŽP => trvalé překračování emisních norem
Sociální problémy – nedostatek bytů, zanedbaný bytový fond
Zanedbání technické infrastruktury (kanály apod.)
Po roce 1990 zákon o obcích => mohly se samy řídit, ale neměly k tomu potřebné odborníky => pokračování problémů
Památky – péče jen o ty vybrané ve velkých městech
Devastace center – vše bylo státní => nikdo se o to nestaral
Po roce 1990
Přechod od extenzivního k intenzivnímu ekonomickému růstu
Demokratizace, decentralizace, privatizace
Rozvoj ( růst, ale kvalita (fungování ŽP, stav bytového fondu…)
Vnitřek měst = intravilán, okraje = extraplán
Systém sídla
Je tvořen složkami, stránkami a infrastrukturou
Složky tvoří infrastrukturu. Patří k nim bydlení, práce, rekreace a doprava.
Stránky – spíše filozofická záležitost, ovlivňují složky. Politika, filosofie, sociokultura, demografie, ekonomie, ekologie…
INFRASTRUKTURY SÍDLA
sociální:
bydlení
občanské vybavení, vč. zeleně; patří sem obchody, úřady, divadla, sportoviště…
rekreace a lázeňství (součást zdravotní péče)
technická:
technické vybavení ( voda, kanalizace, plyn,...)
doprava
energetika
telekomunikace
ekonomická:
územně vázané zdroje
výroba a sklady
výrobní služby
zemědělství
rekreace a lázeňství (součást cestovního ruchu)
kulturní:
kulturně přírodní chráněné prvky
památkově chráněné objekty a soubory
atraktivity sídla historické i současné
estetické hodnoty přirozené (krajinné prvky) i umělé (budovy)
Kulturní zařízení (divadla, kina, galerie…) patří do sociální infrastrukutry
Kulturní infrastruktura = „genius loci“ – památky, hezká příroda apod.
Potenciály sídla – dělí se analogicky k infrastrukturám (sociální, technický, ekonomický, ekologický, kulturní...)
Části sídel:
Parter – soustava ulic, podchodů, nádvoří. To, co vnímáme, když se po městě procházíme (sahá cca do 2. patra). Mělo by tu být hodně laviček, zeleně apod.
Podzemní podlaží – za minulého režimu prakticky nevyužíváno (půda byla státní => nemuselo se s ní šetřit), dnes velký rozmach
Střešní podlaží – lze tu vybudovat ateliérové byty, střešní terasy aj. => střešní krajina
Ekologie sídla
Ekologie je nauka o vztahu organismů (rostlin + živočichů) k okolnímu prostředí a vztahu organismů vůči sobě navzájem
1910 – definice ekologie jako vědy, která se zabývá vztahy
Ekologie člověka studuje jeho vztahy k životnímu prostředí
1972 – konference ve Stockholmu. Kromě vztahů přírodních prvků i vztah člověka k okolí.
Životní prostředí je soubor daností a podmínek (hmotných a nehmotných), které nás obklopují; je to příroda a výsledky činností člověka.
Globální ekologické problémy:
1972 – industrializace, znečištění prostředí, drancování zdrojů, růst počtu obyvatelstva + spotřeby potravin; ničení pralesů, vymírání lesů, ničení ozónové vrstvy, skleníkový efekt, populační exploze
1990 – zhroucení komunistických režimů, přestavba zbrojního průmyslu na civilní, oživování nacionalismu (vznik malých států), vznik velkých ekonomických útvarů (např. evropské společenství), rostoucí náboženský fundamentalismus
Řešení (dle Římského klubu – sdružení intelektuálů): Kombinace demokracie a tržního hospodářství tyto problémy nevyřeší. Je třeba:
Zapojení a účast každého jednotlivce
Možnost pozitivní změny spočívá v motivacích a hodnotách, které určují naše chování
Chování národů a společenství je odrazem chování jednotlivců
Zásadní řešení ne od politické reprezentace, ale od „tisíců drobných moudrých rozhodnutí prostých lidí“
Účinnost zásady, že individuální nebo národní výsady musí být vyváženy odpovídající odpovědností
Vztah ekologie – ekonomie – etika: omezit konzumní (plýtvavý) způsob života lze snížením spotřeby, a to:
Ekonomicky – cenou výrobků a služeb
Eticky – snahou o odstranění chudoby
1992 – Ekologická konference v Mexiku, město Morelia; doporučení obsažené v deklaraci:
Zřízení Mezinárodního soudu pro životní prostředí
Ukončení mezistátní přepravy toxických odpadů
Ukončení znečišťování moří a vodních toků
Zastavení exportu pesticidů do zemí 3.světa
Snížení porodnosti
Odsouzení nukleární energie
Preferování čistých energetických systémů, např. solární energie
1992 – Konference OSN v Rio de Janeiro. Účast 178 států, 40 000 účastníků, paralelní konference „nezávislých organizací“. Výsledek: 6 dokumentů (Deklarace z Ria, Slib planetě Zemi a jejímu ŽP, Agenda 21, Úmluva o biodiverzitě, Úmluva o změnách klimatu, Úmluva o lesích )
1999 – Agenda 21 pro udržitelnou výstavbu
Strategie trvale udržitelného rozvoje v ekologickém plánování území, sídel a staveb
Trvale udržitelná společnost je taková, která uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by ohrozila uspokojení potřeb budoucích generací. (Definice Světové komise pro životní prostředí a rozvoj)
Proč akceptovat „strategii trvale udržitelného rozvoje“?
Naše planeta je systémem, jehož zdroje jsou limitované. V žádném systému s omezenými zdroji nemůže pokračovat růst po libovolně dlouhou dobu; dříve nebo později zde spotřeba zdrojů překročí přirozené hranice a dojde ke kolapsu systému jako celku.
Jak chápat „strategii trvale udržitelného rozvoje“?
Jako strategii ekologicky přátelského chování a přístupu lidí ke světovému životnímu prostředí, která nabádá ke změnám hodnotových orientací a k výchově lidí k úctě k životu ( rostlin, živočichů i člověka )
Jaké změny jsou nutné „k udržitelnému životu“?
Změny nutné k udržitelnému životu vyžadují nejen nové, lepší technologie, ale změny společenských hodnot, které lze charakterizovat takto:
Nízká úmrtnost, nízká porodnost a stabilní populace jako důsledek spontánní volby i společenských norem
Ekonomika by měla být prostředkem, nikoli cílem
Šetrné zacházení se zdroji a konec produkce odpadů, které by příroda nemohla zvládnout
Pestrost přírody i lidské kultury
Lidská tolerance
Šance lidské společnosti na přežití daleko do budoucnosti je v převaze spolupráce nad soutěží – a nikoli naopak.
Biofilní přestavba měst - principy
Obnova, ochrana a rozvoj přírody v extravilánu měst (příměstská krajina)
Zatažení přírodních prvků do intravilánu měst
Kombinace vegetace a staveb, přírodních prvků a obydlí
Rušení hranic (alespoň optické) mezi stavebním a volným prostorem (tzn. hodně oken)
Probíhání exteriéru do interiérů staveb
Ekologické plánování - zásady:
Minimalizace nároků na zdroje (voda, energie, suroviny, materiály)
Citlivé využívání pozemků (min. zábor volných ploch) – území je nenahraditelný zdroj
Minimalizace negativních vlivů a produkce emisí a odpadů
Respektování zdravotních hledisek ve volbě stavebních materiálů a výrobků
Recyklování odpadů, využívaní odpadního tepla a vody
Navrhování staveb s přihlédnutím k fázi realizace, užívání, likvidace
Navrhování staveb s cílem dosáhnou nejen jejich optimální fungování, ale také estetickou účinnost, která působí inspiračně, pozitivně a ušlechtile
Respektování „genia loci“, který je prostředkem nastolení identity – tj. předpokladem pro lidskou identifikaci, schopnost zapustit kořeny, najít stabilitu, zapadnout do přírodního i prostorového kontextu, cítit se zodpovědný za jeho zachování a rozvoj
Orientace na uživatele – občané nejsou pouze „nájemníci a konzumenti“, ale spoluorganizátoři prostředí, ve kterém žijí a které by mělo být nejen místem pro práci a odpočinek, ale jejich domovem
Problémy ŽP ve vztahu k dopravě
Urbanistické řešení sídel – oddělování funkčních zón (bydlení, práce, rekreace) vede k neracionálnímu nárůstu objemu dopravy (osobní i nákladní)
Druhé bydlení (chaty, chalupy) – páteční + nedělní dopravní problémy u velkých měst
Doprava v klidu – Nedostatek garáží, parkingů, odstavných stání. Důsledek: komunikace ucpané stojícími vozidly
Chybějící dopravní okruhy + obchvaty => enormní podíl tranzitní dopravy
Hluk, vibrace, výfukové plyny, prach, ohrožená bezpečnost chodců
Nedostatečné rozvíjení hromadné dopravy
Nedostatečná kvalita dopravních prostředků, dopravních cest
Nedostatečné čištění komunikací
Koncepce ochrany ŽP v ČR
Kvalitu ŽP ovlivňuje nejen kvalita ovzduší, vody, půdy, ubývání zeleně, přibývání nadměrného hluku, radioaktivních zplodin atd., ale i:
Ztráta kulturních hodnot prostředí a jeho zhoršená funkce
Urbanizace, tj. koncentrace obyvatelstva ve velkých městech
Problém bydlení
Stírání kulturní identity sídel vedoucí k uniformitě a utilitaritě jak technických produktů, tak budov.
Zákon č. 17/1992 Sb. o ŽP – hlavní dokument, obecné zásady
Předpisy speciální – Zákony o
odpadech
ochraně ovzduší
péči o zdraví lidu
o radonu
ochraně přírody a krajiny č. 114/92 Sb.
posuzování vlivů staveb, činností, technologií na ŽP č. 100/01 Sb.
EIA = zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí.
Předmětem posuzování jsou stavby, činnosti, technologie – např. železnice, dálnice, silnice, letiště, elektrárny, čistírny odpadních vod, plynovody, ropovody, sklady, lanovky, campingy
Rozsah posuzování – vlivy na ŽP: půda, voda, ovzduší, odpadní vody, odpady, vibrace, surovinové a energetické zdroje, nároky na dopravu, vlivy na obyvatelstvo (zdravot. rizika), na ekosystémy (flóra, fauna, klima, …), na budovy + kulturní hodnoty, na využití území
Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny:
ÚSES = územní systém ekologické stability
V 90. letech projekt „Evropská ekologická síť“
Cíl: ochrana ekosystémů, organismů, genetické diverzity (biologické a krajinné)
Princip ÚSES: síť biocenter, biokoridorů a významných krajinných prvků vytváří „kostru ekologické stability“, tj. základnu pro zachování a obnovu bohatosti druhů flory a fauny.
Biocentrum je území, kde mohou trvale přežívat a rozmnožovat se organismy, charakteristické pro dané prostředí.
Biokoridor je území, které umožňuje migraci (pohyb) organismů mezi biocentry; tím je zachována prostupnost krajiny a nevytvářejí se trvale oddělené skupiny organismů.
Úrovně ÚSES: nadregionální – regionální – lokální
Stav ÚSES: funkční – nefunkční – navrhované
Problémy při vymezování ÚSES v krajině: majetkové (výměna pozemku, odkoupení, vyvlastnění )
Historický vývoj měst
Vznik měst – kontinuální proces odrážející stav společnosti (s určitým časovým posunem) – město je obrazem společnosti o 1 stupeň minulé
Časové posuny v šíření architektonických slohů odpovídají vzdálenostem od centra vzniku slohu
Keltové
První velká kultura, která u nás vytvořila sídelní systém
Opida – hradiště, velké vesnice nebo menší města obehnaná sypanými zemními valy. Domy byly ze dřeva => nezachovaly se. Stavěli je většinou na kopcích nad řekami (Stradonice nad Berounkou, Závist nad Prahou…) – pravděpodobně z rituálních důvodů.
Uměli stavět velmi kvalitní cesty a silnice
Uměli zpracovávat kovy, razili mince
Zánik s počátkem našeho letopočtu
Laténská kultura – označení pro keltskou kulturu na našem území
Jejich stavby měly mnohem vyšší úroveň, než pozdější stavby slovanské
Velká Morava
Vznikají zeměpanská sídla – dvorce knížat
Podobu sídel nelze vyčíst, nezachovala se
Pravděpodobně podobné následujícím románským stavbám
Letecká archeologie – lze vysledovat, kde se pod zemí něco nachází (např. obilí roste jinak v místech, kde se nachází nějaké kamenné zbytky)
Rekonstrukce pomocí modelů
Český stát – románské období
Několik center – Levý Hradec, Pražské návrší (královská centra), Libušín, Mělník (obranná centra)
Rozvoj spjat s rozvojem křesťanství
Sídla vznikala ze 3 impulsů:
Na místě křesťanských klášterů (výstavba servisního typu pro kláštery)
Světská sídla kolem hradů (hradiště)
Křižovatky cest, brody přes řeky
Sídla vznikala spíše spontánně, neměla geometrické uspořádání. Byla tu ale některá pravidla (např. uprostřed tržiště a kostel)
Opevněn je pouze hrad nebo klášter, okolní sídlo nikoliv
Z materiálů převládalo dřevo, pouze kostely byly stavěny z neomítaného opukového nebo pískovcového zdiva
Pro stavbu sídel neexistovala žádná obecná pravidla (právní rámec), status měst nebyl znám
Za Přemyslovců vznikají ústřední hradiště (Praha, Vyšehrad, Mělník) a sídla církevního typu (Olomouc)
Bazilika sv. Jiří – poslední románská stavba na Pražském hradě
Gotika
Rozhraní mezi románským slohem a gotikou je poměrně ostré
Vznikla v severní Francii
V Evropě působila 400 let (u nás 300) – nejdelší trvání jednoho období
Je to v podstatě „vynález“, vznikla z myšlení skupiny mnichů, ne přirozeným vývojem. Snažili se vymyslet něco, co by odráželo křesťanský přístup ke světu
Pozměňuje stará románská sídla, respektuje jejich neuspořádanost, nepravidelnou uliční síť. Doplňuje je novými prvky, postupně je přetváří.
Přemysl Otakar II. – obnovil funkci peněz => naturální směna nahrazena peněžním hospodářstvím
Teorie, že území lze ovládnout jen pomocí osídlení => kolonizační města. Byl stanoven lokátor, ten vybíral umístění nových měst.
Gotické vertikály = výraz vztahu k Bohu
Omezené materiálové a technické možnosti => města mají jednotný, propojený charakter
Ke konci už se objevují určitá pravidla, např. poměr šířky k výšce ulice
Velký kontrast mezi církevními budovami (kamenné) a světskou architekturou (většinou ze dřeva, mnohem menší)
Nejvýrazněji se uplatnila při zakládání nových měst
Města vysazená, lokační, nadační…
Vznikala na zelené louce – např. Louny, Žatec, Nové město pražské…
Nová města byla již zakládána na základě určitých plánů
Vzorem bylo uspořádání vojenského tábora – šachovnicová struktura. Plán má čistě organizační důvody, žádný umělecký charakter.
Jiný motiv, hlavně pro velká královská města: plán má něco zobrazovat (Nové město – stavěno jako Jeruzalém)
Města ve středověku byla relativně malá, většinou cca 3000 obyvatel (Praha – asi 10000, v Evropě jen 4 stotisícová města)
Renesance
Vznik v Itálii okolo 1420
Vznikala postupně z gotického stavitelství za působení antických vlivů
Spojena s humanismem (myšlenkové hnutí)
Spojena se vznikem městských států v Itálii
Odklon od přísné spirituality a dogmatičnosti gotiky, příklon k světským věcem, zdůrazňována role člověka a přírody
Zdůrazňována víra, ale i korekce rozumem => pragmatičnost
Klade se důraz na všestranné vzdělání
Město by mělo být uzavřeným uměleckým celkem
Renesanční malíři objevili princip perspektivy => uplatnění při stavbě měst
Do Čech renesance importována z Itálie – neměli jsme vlastní tvůrce
U nás trvala jen 100 let (ukončena třicetiletou válkou), nicméně města ovlivnila poměrně silně – proběhlo hodně renesančních přestaveb středověkých měst
Gotická města jsou rozdrobená, renesance zvětšuje měřítko
Z uzavřených hradů vznikají zámky, které se otevírají do městských prostor
Výstavba kanalizačních a vodovodních systémů, hřbitovů, špitálů, škol, tiskáren, zakládání rybníků
Zárodky demokracie
V Itálii byla renesance nejvýznamnějším obdobím, u nás pouze příprava na baroko
Baroko
Od renesance byl zcela plynulý přechod
Dynamizace – vnesení pohybu do čistých renesančních linek
Barok = portugalsky „zdeformovaná perla“ – ale barok není zdeformovaná renesance
Pohyb po městě se zrychlil – jízda na koních , v kočárech
Ve stavbě měst se rozvíjí renesanční postupy
Časté jsou velmi rozsáhlé, grandiózní realizace – např. Versailles
Větší zásahy se týkaly měst se starými gotickými nebo renesančními jádry => barokní přestavby. Nejde už jen o naplnění urbanistického plánu jako v renesanci, konceptu se podřizuje veškerá struktura města do nejmenších detailů => vzniká komplexní dílo
Snaha o široké, rovné, dlouhé ulice
Stavba měst na zelené louce
Česko
Praha přestává být sídelním městem => pokles významu
Zpoždění nástupu baroka o 30 let (až po Bílé hoře)
Nástup baroka byl prudký, zasáhlo naráz celé území
Nová města – např. Leopoldov na Slovensku, Nový Bor u nás
Přestavby téměř všech měst (týkaly se siluety měst, většinou však ne uliční sítě), značné přetváření krajiny (viz Jičínsko)
Začíná se vytvářet kulturní krajina – drobné a systematické dlouhodobé zásahy
Baroko zasáhlo i venkovské stavby, kapličky apod.
Barokní tvůrci jsou Češi, měli světové renomé
Baroko využívá prakticky všechny složky krajiny, úpravy mají nejen užitné, ale i duchovní a kulturní důvody
1650 – konec 18. století
Itálie – asi 1575–1780
Pak rozpad do několika směrů – klasicismus (návrat k antice, renesanci), osvícenství (směs racionalismu a romantismu), rokoko
Klasicismus – stavba pevnostních měst (Josefov, Terezín)
19. století
Začátek geologické éry zvané antropocén – lidská činnost ovlivňuje v globálním měřítku životní prostředí
Průmyslová výroba => města rostou, často nekontrolovaně => sociální problémy
Města se poprvé vylévají z hranic daných hradbami
Nositelem duchovních hodnot již není církev, ale měšťanstvo (buržoazie)
Vyhasíná pocit sounáležitosti občana s městem, lokální patriotismus. Důvod: migrace
Nové typy staveb – obchodní domy, muzea, hotely, divadla, rozhledny, pošty, firemní budovy…
Ztrácí se jakékoli slohové pojetí => eklektismus (výtvarný směr, který se inspiruje v různých historických dobách) => domy pseudogotické, pseudobarokní i jiné
Rozvoj dopravy, zejména železniční => tratě, nádraží
Asanace – náhrada starých struktur měst novými ve snaze zlepšit životní podmínky obyvatel. Snaha zbavit se hradeb.
Stavba nových čtvrtí za hranicí hradeb nebo satelitních měst
Zakládání lázní (začalo už v baroku)
Secese
Hnutí, které opět sjednotilo tvorbu
Trvalo jen 10 – 15 let => neovlivnilo urbanismus
Silně ovlivnila vznik moderny
Moderna
Začátek 20. století + meziválečné období
Mrakodrapová města
Výrazný odklon od tradičního města
Vědecký přístup, racionalizace nových technologií (beton, ocel, sklo)
Potřeba zónování území podle funkcí
Plánování rozvojových ploch – dopředu se počítá s dalším rozvojem města
Velký důraz na rostoucí dopravu, hlavně automobilovou
Sociální zaměření – moderna vyvíjí tlak na nové uspořádání společnosti, převažuje levicový charakter
V architektuře se uplatnil zejména funkcionalismus
Důraz je programově kladen na funkci, město a domy by měly fungovat jako „stroj na bydlení“. Bude-li to funkční, bude to i krásné.
Hromadnost výstavby => časté opakování prvků, uniformita, monotónnost
Má mezinárodní charakter, centry byly Německo a Benelux
U nás Baťův Zlín
Končí 2. světovou válkou
Po válce u nás socialistický realismus
Regenerace měst
Památky by se neměly konzervovat, ale průběžně adaptovat na současné požadavky. Parcelace a měřítko by se však měly vždy zachovávat.
Regenerace = soubor zásahů a procesů, jejichž cílem je zhodnocení staveb včetně inženýrských sítí, funkce sídelních struktur, sociální struktury, životních podmínek
Transformace = obměna, proměna, náhrada, rekonstrukce, restaurace, rehabilitace, modernizace. Musí vést ke kvalitativnímu zlepšení životních podmínek, prostředí.
Stupně kvality ŽP
Bezpečnost a funkčnost ŽP
Stupeň: „normativní“ – „přípustné“
Stupeň: „normativní“ – „vyhovující“
Stupeň: „normativní“ – „žádoucí“ – nejlepší
Přestavba znamenala do roku 1990 odstranění stávajících fondů (např. bloková zástavba) a jejich totální nahrazení formou volné zástavby (např. Žižkov – zbourání části starých domů => sídliště). Dnes regenerace – něco jiného.
Konzervace = zachování všeho minulého – nežádoucí extrém
Minulé období – zájem státu: nová výstavba na okrajích měst (ale bez režimu pravidelné údržby a oprav => někde již havarijní stav)
Současnost – „regenerace sídel“ (centra, čtvrtě z 19. století, sídliště), řešeny problémy nejen technické a technologické, ale i legislativní, ekonomické, řízení a správy sídel
Problémy při regeneracíc
Vloženo: 25.04.2009
Velikost: 316,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 127UUPS - Urbanismus a územní plánování
Reference vyučujících předmětu 127UUPS - Urbanismus a územní plánování
Podobné materiály
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(2)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(3)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(4)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(5)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(6)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(7)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky - výpisky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV - Operační výzkum - Výpisky ze cvičení
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Výpisky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Výpisky z přednášek(2)
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Výpisky z přednášek
- 102EZ1 - Energie a životní prostředí - Výpisky ke zkoušce
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Výpisky ke zkoušce
Copyright 2024 unium.cz