- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Vodní zákon
142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálživotní prostředí
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
vlivů na životní prostředí).
17) Zákon č. 305/2000 Sb., o povodích.
§ 26
Programy opatření
(1) Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem
životního prostředí, dotčenými ústředními správními úřady
a dotčenými kraji zajišťuje sestavení programů opatření podle
schváleného Plánu hlavních povodí České republiky, a to včetně
časových plánů realizace a způsobu jejich financování; tam, kde je
to vhodné, se programy opatření člení podle regionů (regionální
programy opatření). Programy opatření schvaluje vláda.
(2) Kraje podle své územní působnosti zajišťují ve spolupráci
s dotčenými ústředními správními úřady sestavení a schválení
programů opatření podle schválených plánů oblastí povodí, a to
včetně časových plánů realizace a způsobu jejich financování.
(3) Vodoprávní úřad ukládá správcům povodí, správcům vodních
toků, vlastníkům vodních děl nebo jiným osobám povinnost provést
opatření, která stanoví ve veřejném zájmu schválené programy
opatření podle odstavců 1 a 2.
(4) Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem
životního prostředí a krajskými úřady předkládá každé 3 roky vládě
souhrnnou zprávu o plnění programů opatření a o stavu povrchových
a podzemních vod a hospodaření s vodou v oblastech povodí.
(5) Obsah programů opatření, postup jejich zpracování,
projednávání a způsob jejich zveřejňování stanoví vyhláškou
Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního
prostředí a Ministerstvem vnitra.
HLAVA V
OCHRANA VODNÍCH POMĚRŮ A VODNÍCH ZDROJŮ
Díl 1
Ochrana vodních poměrů
§ 27
Vlastníci pozemků jsou povinni, nestanoví-li zvláštní právní
předpis jinak,18) zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke
zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni za těchto podmínek
zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu
půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti
krajiny.
------------------------------------------------------------------
18) Například zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského
půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů
(lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 28
Chráněné oblasti přirozené akumulace vod
(1) Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou
přirozenou akumulaci vod, vyhlašuje vláda nařízením za chráněné
oblasti přirozené akumulace vod.
(2) V chráněných oblastech přirozené akumulace vod se
v rozsahu stanoveném nařízením vlády zakazuje
a) zmenšovat rozsah lesních pozemků,
b) odvodňovat lesní pozemky,
c) odvodňovat zemědělské pozemky,
d) těžit rašelinu,
e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní
práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních
vod,
f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny,
g) ukládat radioaktivní odpady.
(3) Ministerstvo životního prostředí může po předchozím
souhlasu vlády povolit výjimku ze zákazů uvedených v odstavci 2.
(4) Pokud zákazem podle odstavce 2 písm. a) až c) vznikne
vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu.
Díl 2
Podzemní vody
§ 29
(1) Zdroje podzemních vod jsou přednostně vyhrazeny pro
zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro účely, pro které je
použití pitné vody stanoveno zvláštním právním předpisem.5)
K jiným účelům může vodoprávní úřad povolit použití podzemní vody,
jen není-li to na úkor uspokojování uvedených potřeb.
(2) Osoba, která způsobí při provozní činnosti19) ztrátu
podzemní vody nebo podstatné snížení možnosti odběru ve zdroji
podzemních vod, popřípadě zhoršení jakosti vody v něm, je povinna
nahradit škodu, která tím vznikla tomu, kdo má povoleno odebírat
podzemní vodu z tohoto vodního zdroje, a dále provést podle
místních podmínek potřebná opatření k obnovení původního stavu.
Náhrada spočívá v opatření náhradního zdroje vody. Není-li to
možné nebo účelné, je povinna poskytnout jednorázovou náhradu
odpovídající snížení hodnoty tohoto nemovitého majetku, s jehož
užíváním je povolení spojeno. Ve sporech o náhradu škody nebo
o její výši rozhoduje soud. Tím nejsou dotčeny obecné předpisy
o náhradě škody.
(3) Vlastník pozemku, který při jiné činnosti než při
geologických pracích20) na něm zjistí výskyt podzemních vod
v neobvyklém množství (např. v takovém množství, které si vyžádá
změnu technologie zakládání stavby nebo si vynutí upuštění od
realizace stavby na tomto staveništi apod.) nebo zjistí výskyt
podzemních vod s napjatou hladinou (artézské vody), je povinen
tuto skutečnost ohlásit příslušnému vodoprávnímu úřadu k zjištění
vydatnosti zdroje podzemní vody.
------------------------------------------------------------------
5) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001
Sb.
19) § 420a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění
zákona č. 509/1991 Sb.
20) Zákon č. 62/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Díl 3
Ochrana vodních zdrojů
§ 30
Ochranná pásma vodních zdrojů
(1) K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti
zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo
využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více
než 10 000 m3 za rok stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma.
Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit
ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je
uvedeno v první větě. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů své
rozhodnutí o stanovení ochranného pásma též změnit, popřípadě je
zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem.
(2) Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která
slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího
nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží
k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem
tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo
zdravotní nezávadnosti.
(3) Ochranné pásmo I. stupně stanoví vodoprávní úřad jako
souvislé území
a) u vodárenských nádrží a u dalších nádrží určených výhradně pro
zásobování pitnou vodou pro celou plochu hladiny nádrže při
maximálním vzdutí,
b) u ostatních nádrží s vodárenským využitím než uvedených pod
písmenem a) s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na
hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení,
c) u vodních toků
1. s jezovým vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200
m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti
100 m nebo k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného
pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu
jeho šířky v místě odběru,
2. bez jezového vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200
m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti
50 m od místa odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve
vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu jeho šířky
v místě odběru,
d) u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho
vymezení 10 m od odběrného zařízení,
e) v ostatních případech individuálně.
(4) Vodoprávní úřad může stanovit v odůvodněných případech
ochranné pásmo I. stupně v rozsahu menším, než je uveden
v odstavci 3 písm. a) až d).
(5) Ochranné pásmo II. stupně se stanoví vně ochranného pásma
I. stupně; může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe
oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo
hydrogeologického rajonu. Vodoprávní úřad může ochranné pásmo II.
stupně, je-li to účelné, stanovovat postupně po jednotlivých
územích.
(6) Ochranná pásma stanoví vodoprávní úřad na návrh nebo
z vlastního podnětu. Nepodají-li návrh na jejich stanovení ti,
kteří mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, popřípadě ti,
kteří o povolení k takovému odběru žádají, u vodárenských nádrží
pak ti, kteří vlastní vodní díla sloužící ke vzdouvání vody
v takových nádržích nebo jsou jejich stavebníky, může jim
předložení tohoto návrhu s potřebnými podklady vodoprávní úřad
uložit. Za vodárenské nádrže podle předchozí věty se považují
nádrže uvedené v seznamu podle odstavce 11.
(7) Odpadne-li důvod ochrany, vodoprávní úřad z vlastního
podnětu nebo na návrh rozhodne o zrušení ochranného pásma.
(8) V rozhodnutí o zřízení nebo změně ochranného pásma
vodního zdroje vodoprávní úřad po projednání s dotčenými orgány
státní správy stanoví, které činnosti poškozující nebo ohrožující
vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje nelze
v tomto pásmu provádět, jaká technická opatření je třeba
v ochranném pásmu provést, popřípadě způsob a dobu omezení užívání
pozemků a staveb v tomto pásmu ležících.
(9) Za prokázané omezení užívání pozemků a staveb
v ochranných pásmech vodních zdrojů náleží vlastníkům těchto
pozemků a staveb náhrada, kterou jsou povinni na jejich žádost
poskytnout v případě vodárenských nádrží vlastníci vodních děl
umožňujících v nich vzdouvání vody, v ostatních případech
oprávnění (§ 8) k odběru vody z vodního zdroje; je-li jich více,
poměrně podle povoleného množství odebírané vody. Nedojde-li
o poskytnutí náhrady k dohodě, rozhodne o jednorázové náhradě
soud.
(10) Náklady spojené s technickými úpravami v ochranných
pásmech vodních zdrojů uloženými vodoprávním úřadem k ochraně
vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti nesou ti, kteří jsou
oprávněni vodu z těchto vodních zdrojů odebírat, popřípadě
o povolení k jejímu odběru žádají, u vodárenských nádrží pak
vlastníci nebo stavebníci vodních děl sloužících ke vzdouvání
vody.
(11) Ministerstvo životního prostředí vyhláškou stanoví
seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny
ochranných pásem vodních zdrojů.
§ 31
Pro zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo
u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,
ukazatele a hodnoty jejich přípustného znečištění stanoví vláda
nařízením.
§ 32
Citlivé oblasti
(1) Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod,
a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku
vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod,
b) které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako
zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje
hodnotu 50 mg/l, nebo
c) u nichž je z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem nutný
vyšší stupeň čištění odpadních vod.
(2) Citlivé oblasti vymezí vláda nařízením. Vymezení
citlivých oblastí podléhá přezkoumání v pravidelných intervalech
nepřesahujících 4 roky.
(3) Pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do
povrchových vod ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech
stanoví vláda nařízením ukazatele přípustného znečištění odpadních
vod a jejich hodnoty.
§ 33
Zranitelné oblasti
(1) Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují
a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené
jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje
hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo
b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů
ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu
zhoršení jakosti vody.
(2) Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich
upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání
plodin a provádění protierozních opatření. Vymezení zranitelných
oblastí podléhá přezkoumání v pravidelných intervalech
nepřesahujících 4 roky.
§ 34
Povrchové vody využívané ke koupání
(1) Povrchové vody využívané ke koupání osob pro vyhovující
jakost vody, které obvykle používá ke koupání větší počet osob,
stanoví Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem
životního prostředí vyhláškou. Koupání v nich je povoleno, pokud
jakost vody odpovídá požadavkům stanoveným zvláštním právním
předpisem.21)
(2) Pokud povrchové vody uvedené ve vyhlášce vydané podle
odstavce 1 přestanou odpovídat požadavkům na jakost vody pro
koupání stanoveným ve zvláštním právním předpise,21) uloží nebo
přijme vodoprávní úřad k nápravě tohoto stavu odpovídající
opatření po projednání s orgány ochrany zdraví a správcem povodí.
------------------------------------------------------------------
21) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 254/2001 Sb.
§ 35
Podpora života ryb
(1) Povrchové vody, které jsou vhodné pro život a reprodukci
původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, s rozdělením na
vody lososové a kaprové, stanoví vláda nařízením.
(2) Ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod uvedených
v odstavci 1 stanoví vláda nařízením.
(3) U vodárenských nebo jiných vodních nádrží nebo na úsecích
vodních toků může vodoprávní úřad uložit jejich vlastníkovi,
správci vodního toku a uživateli rybářského revíru též způsob
rybářského obhospodařování.
(4) Vypouštět ryby a ostatní vodní živočichy nepůvodních,
geneticky nevhodných a neprověřených populací přirozených druhů do
vodních toků a vodních nádrží bez souhlasu příslušného
vodoprávního úřadu, je zakázáno.
Díl 4
Ochrana množství vod
§ 36
Minimální zůstatkový průtok
(1) Minimálním zůstatkovým průtokem je průtok povrchových
vod, který ještě umožňuje obecné nakládání s povrchovými vodami
a ekologické funkce vodního toku.
(2) Minimální zůstatkový průtok stanoví vodoprávní úřad při
udělení povolení k nakládání s vodami, které může mít za následek
snížení průtoku vodního toku. Vodoprávní úřad přitom vychází
z plánů oblastí povodí, z metodického pokynu vydaného
Ministerstvem životního prostředí a přihlédne ke zjištěnému stavu
povrchových a podzemních vod, zejména k výsledkům vodní bilance
v daném povodí.
(3) Vodoprávní úřad může uložit vlastníkovi vodního díla za
účelem kontroly dodržování minimálního zůstatkového průtoku
povinnost osadit na vodním díle cejch nebo vodní značku
a povinnost minimální zůstatkový průtok pravidelně měřit a podávat
příslušnému správci povodí zprávy o výsledcích měření.
§ 37
Minimální hladiny podzemních vod
(1) Minimální hladina podzemních vod je hladina, která ještě
umožňuje trvale udržitelné užívání vodních zdrojů a při které
nedojde k narušení ekologické stability ekosystému vodních útvarů
s nimi souvisejících.
(2) Minimální hladinu podzemních vod stanoví vodoprávní úřad
v povolení k nakládání s vodami, pokud toto nakládání může mít za
následek podstatné snížení hladiny podzemních vod. Vodoprávní úřad
přitom vychází z plánů oblastí povodí a metodického pokynu
vydaného Ministerstvem životního prostředí a přihlédne ke
zjištěnému stavu povrchových a podzemních vod, zejména k výsledkům
vodní bilance v daném hydrogeologickém rajonu.
(3) Vodoprávní úřad může uložit oprávněnému ve smyslu
odstavce 2 povinnost předložit návrh jímacího řádu ke schválení,
popřípadě povinnost hladinu podzemních vod pravidelně měřit, dále
způsob měření a povinnost podávat příslušnému správci povodí
zprávy o výsledcích měření.
Díl 5
Ochrana jakosti vod
§ 38
Odpadní vody
(1) Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových,
zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo
dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost
(složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud
mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody
jsou i průsakové vody z odkališť nebo ze skládek odpadu.
(2) Vody z drenážních systémů odvodňovaných zemědělských
pozemků, vody užité na plavidlech, u nichž došlo pouze ke zvýšení
teploty, a nepoužité minerální vody z přírodního léčivého zdroje
nebo zdroje přírodní minerální vody nejsou odpadními vodami podle
tohoto zákona.
(3) Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo
podzemních, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu
s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění. Při
stanovování těchto podmínek je vodoprávní úřad povinen přihlížet
k dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod.
Ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních,
je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem
vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření
předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, a příslušnému
správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad
tímto rozhodnutím stanoví místo a způsob měření objemu
a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnost předkládání
výsledků těchto měření.
(4) Vypouštění odpadních vod do vod podzemních lze povolit
jen výjimečně z jednotlivých rodinných domků a staveb pro
individuální rekreaci na základě individuálního posouzení jejich
vlivu na jakost podzemních vod. Odpadní vody nesmějí být
vypouštěny přímo do pásma nasycení (§ 2).
(5) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod
povrchových stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty
jejich množství a znečištění. Přitom je vázán ukazateli
vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, ukazateli a hodnotami
přípustného znečištění povrchových vod, ukazateli a přípustnými
hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami
povolení k vypouštění odpadních vod, které stanoví vláda
nařízením.
(6) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod
povrchových nebo podzemních vodoprávní úřad
a) přihlíží k potřebě dosažení nebo zachování vyhovujícího stavu
povrchových nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystémů,
b) posuzuje možnosti omezování znečištění u jeho zdroje
i omezování emisí do životního prostředí jako celku a možnosti
opětovného využívání odpadních vod.
(7) Vyžadují-li to nutné zájmy ochrany vod, může vodoprávní
úřad stanovit přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod
přísnější než hodnoty stanovené vládou nařízením podle odstavce
5, případně stanovit další ukazatele a jejich přípustné hodnoty.
Obdobně to platí i v případech ukazatelů znečištění a jejich
hodnot stanovených vládou podle § 31 a 35.
(8) Vodoprávní úřad může p
Vloženo: 13.01.2011
Velikost: 600,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních dělPodobné materiály
- 136DOST - Dopravní stavby - Průvodní zpráva
- 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl - TNV 75 2910 - manipulační řád vodních děl
- 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl - TNV 75 2920 - Provozní řád vodních děl
- 141VTO - Vodní toky - Vodní zákon
- 141PJZ1 - Projekt 1 - Vodní zákon
- 141RIN - Říční inženýrství - Vodní zákon
- 143HPVO - Hydraulika podzemní vody - Úkol4 - Proudění vody ve zvodni s volnou hladinou s vlivem infiltrace
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Vodní cesty - zápisky z přednášek 1
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Vodní cesty - zápisky z přednášek 2
- 143ODRZ - Odpady a recyklace - Zákon o odpadech
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Zákon o posuzování vlivů na ŽP
- 122BOZ - Řízení BOZP ve stav.firmě a na staveništi - Zákon 262/2006 zákoník práce
- 122PRJ2 - Projekt 2 - Požadavky projektu dle zákona
- 122SPRO - Stavební procesy - Stavební zákon
Copyright 2024 unium.cz