- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálórobeton – YTONG
- suroviny:
Elektrárenský popílek
Křem.písek
Vápno
Cement
CaSO4
Al
- smísení vápna, cementu a popílku – zamíchává se tam hliníková pasta => vznik makropóru
2Al + 3Ca(OH)2 + 6H20 ( 3CaO.Al2O3.6 H20 + 3 H2
- pórobeton - plynosilikát
- plynobeton
Vlastnosti autokl.pórobetonu:
- 2,3 MPa – není až tak pevný
- ρv – zaručená, 480, 580, 680
- navlhavost – 15%
- špatně vysychá (λ 2x vyšší)
- λ 0,11-0,17 W/mk
Výroba:
- velmi složitá – vápno, cement a vápenná složka => semele se s vodou a hl.práškem => naplní se do forem do 2/3 => dojde k napěnění o 1/3 => vzniká přerost, který se řeže a vrací se zpátky do výroby => potom co je napěněno, jde to do autoklávu => 16 hodin se autoklávuje
- při vyztužování musí být protikorozní ochrana
H2O
Ca(OH)2 + SiO2 ( (CaO)x.( SiO2)y.( H20)z
- řezání (6x1,5x0,24)
- armování (stěnové, stropní dílce)
- chem.odolnost (nízká i k párám)
- povrchové úpravy => tenkovrstvé omítky, dikoplast, tapetování, plášťové prvky, vnější omítky s drtí
- prvky – tvárnice, panely (příčkové dílce, izolační desky, stropní prvky, střešní prvky)
Vzdušné vápno jako vzdušné pojivo
- pojiva – spojují jiné materiály v pevnou hmotu
Organická
Anorganická (maltoviny) – vzdušná, hydraulická – tvrdnou a jsou stálá i pod vodou
- před použitím se pálené vápno převádí hašením na Ca(OH)2 - Hašené vápno
- reakce hašení vápna je exothermická !
- Ca0 + 2 H20 ( Ca(OH)2 => hašené
- CaCO3 ( CaO + CO2 => pálené
- CaCO3.MgCO3 ( CaO + MgO + 2CO2
Hašení vápna různým množstvím vody vzniká:
Hydrát – 400-600 kg/m3 (haš.na prach) 32,14%
Kaše – 52-72 % vody, 1250-1330 kg/m3
Mléko
Mokré hašení:
- s vápencem nepracujeme bez ochranných brýlí
- hasnice (karb) na hašení vápna musí mít dno ve sklonu – zkrápění vrstvy páleného vápna vodou
- kaši je těžké nahradit => vzniklé vápenné mléko se přepouští pře síto do odležovací jámy => ztratí přebytečnou vodu a vznikne bílá nebo šedá kaše (suspenze Ca(OH)2 obsahující 30-55% pevné fáze, ρv = 1200-1350 kg/ m3)
- ve vyzrálé vápenné kaši jsou nejběžnější krystalky Ca(OH)2 (portlanditu) 0,002 – 0,003 mm => vápno nabývá na objemu
- krystalky Mg(OH)2 jsou 3 – 4x menší
Suché hašení:
- dnes běžnější
- v mísícím zařízení (hydrátor)
- na Ca(OH)2 se působí vodou v dvojnásobném množství a ta pak odchází ve formě páry => práškovitý vápenný hydrát (< 0,09) => kaše se snadno vytvoří přidáním vody
- tvárná směs => tuhnutí => tvrdnutí => tuhá soustava
- tuhnutí vápenné malty je vyvolané odpařováním přítomné vody a malta ze vzdušného vápna tedy pod vodou vůbec netuhne => účinkem kapilárních sil dochází ke shlukování částic Ca(OH)2 a jejich srůstu
- uhličitanové tvrdnutí - karbonatace a ztráta alkality => dochází k ní působením vzdušného CO2
Výroba a tvrdnutí vápna:
CaCO3 ( CaO pálené
CaO ( Ca(OH)2 hašené
Ca(OH)2 ( CaCO3 karbonit
Karbidové vápno = vápenná kaše odpadající při výrobě acetylenu
CaC2 + 2H2O ( Ca(OH)2 + C2H2
- šedé, ale zbělá, páchne, ale přestane
Termín vápno má tedy mnoho významů:
CaO – vápno, pálené vápno – surovina
Ca(OH)2 - vápenný hydrát, hašené vápno
CaC2 + 2H2O ( Ca(OH)2 + C2H2 karbidové vápno
Vápenosíranová pojiva
- vzdušná pojiva, jejichž hlavní složkou je CaSO4
- patří k nim sádra a anhydritové pojivo
- vyrábí se z přírodních materiálů – sádrovce a anhydritu => výchozí surovina se nejprve upravuje, zbavuje nečistot, drtí a třídí na různou velikost => tepelně se zpracovává ve vařácích, autoklávech, rotačních a šachtových pecích => vypálená sádra se poté mele na předepsanou jemnost
Přírodní materiály:
Sádrovec
- CaSO4 . 2H 2 O
- ρ = 2300-2500 kg/ m3
- je bílý nebo bezbarvý
- obvykle obsahuje určitý podíl hlinitých částic, břidlice, anhydritu, křídy…
Anhydrit
- přírodní CaSO4
- vznikl ze sádrovce působením vysokých teplot tlaků
- chemicky čistý anhydrit - ρ = 3000 kg/ m3
- bílá barva, nečistý může mír i jiné odstíny
Syntetický sádrovec
- vedlejší produkt např.při výrobě fosfátových hnojiv a kyeliny fosforečné
Nejběžnější vápenosíranová pojiva:
Sádra
- sádrový polyhydrát - CaSO4 . 0,5 H 2O
- proces výroby z dihydrátu se nazývá kalcinace
CaSO4 . 2H 2O ( CaSO4 . 0,5H 2O + 1,5H2O
- základní typy jsou α-sádra a β-sádra = mají stejné chemické složení, liší se však velikostí krystalů a četností poruch v kryst.mřížce
α-sádraβ-sádra
- je připravována zahříváním za zvýšení tlaku- vzniká zahříváním sádrovce za pn
- modelářská sádra- štukatérská sádra
- kvalitnější, hutnější pravidelné částice- částice pórovité a nepravidelného tvaru
- uspořádanější kryst.mřížku- větší poruchy v kryts.mřížce
- ρ = 2760 kg/ m3 - ρ = 2600 kg/ m3
- w=0,35-0,45- w=0,5-0,7
- malý měrný povrch- velký měrný povrch
- vyšší konečná pevnost- nižší konečná pevnost
Vyztužování sádry:
- vnitřní vyztužování krátkými vlákny (sklosádra, dřevosádra)
- vnější vyztužování deskou z papíru (sádrokarton)
Druhy sádrových pojiv:
- podle použití = stavební sádra (dílce, omítky, sádrokarton), technická sádra (modelová sádra v keramickém průmyslu), modifikovaná sádra (jsou do ní přidány přísady pro zlepšení zpracovatelnosti)
- 176-181 další informace o sádře (jen zběžně)
Anhydrit
- kalcinací za vyšší teploty vznikají různé typy anhydritu
- jako první vzniká anhydrit III, který má také dvě formy α a β, podle toho zda vznikl z α- nebo β- polohydrátu
- anhydrit III přechází po zahřátí na anhydrit II (těžce rozpustný, nerozpustný nebo estrichová sádra)
- zahřátím nad 1200°C přechází anhydrit II v anhydrit I, který vždy obsahuje volný CaO
SHM – 10.přednáška
Další vzdušná pojiva
Hořečnatá maltovina (Sorrelův cement)
- hydroxid hořečnatý (kaustická magnezie) + chlorid hořečnatý
5 MgO + MgCl2 +12 H2O ( MgCl2 .5Mg(OH)2. 7H2O
- pojivo se používalo ke zhotovování bezespárých podlahovin => xylolitová podlaha
Výhody:
Bezespárá
Může být teplá
Hezká (cihlová barva)
Méně kvalitní podklad možný
Nevýhody:
Pracná
Nesnáší trvalé zamokření
Vyžaduje pečlivou údržbu
Křemičitany alkalických kovů
Vodní sklo
- křemičitany sodné, draselné (lithné) + H+
- tmely a lepicí hmoty s vodním sklem => Na2SiO3 , K2SiO3
Použití:
Ve styku s vhodnou kyselou složkou tuhnou (vzušný oxid uhličitý CO2, formamid HCONH2, flurokřemičitan sodný Na2SiF6)
Používají se pro ohnivzdorné vyzdívky (vyzdívky šamotovými cihlami – pece, krby)
V trvale kyselém prostředí jsou i vodovzdorné
Struskoalkalické betony
složení:
- struska – granulovaná, alkalická, sklovitá
- alkalická složka (např.vodní sklo)
- kamenivo – i nestandardní (alkalické)
Keramické materiály a výrobky
- výchozí surovina – horniny obsahující jíly, cihlářské hlíny
- vytváření probíhá za různých vlhkostí směsi, některé postupy pracují s tekutou břečkou, některé využívají suchou surovinu, která se lisuje => výrobky se pak suší a nakonec se zpevňují vypalováním => vzniká keramický střep
- keramika ve stavebnictví se dělí podle druhu ker.střepu na cihlářské výrobky, obkladovou ker., kameninové výrobky, zdravotnickou ker. a žárovzdorné výrobky
Keramiku dělíme na:
slinutou s hmotnostní nasákavostí E < 1,5%
poloslinutou s hmotnostní nasákavostí E = 1,5 až 3%
hutnou s hmotnostní nasákavostí E = 3,0 až 6,0%
polohutnou s hmotnostní nasákavostí E = 6,0 až 10,0%
pórovitou s hmotnostní nasákavostí E > 10%
Cihlářské výrobky
- z cihlářské hlíny
pórovitý cihelný střep nasákavost E > 20 % (nutné omítnout)
kabřinec („klinkr“) hutný E < 6 % (vyšší teplota výpalu, chem.odolné, neomítá se)
Pálené zdící prvky
rozdělení zdicích prvků:
HD ( high density), k nimž patří:
všechny pálené zdicí prvky určené pro použití v režném (nechráněném) zdivu,
pálené zdicí prky s objemovou hmotností za sucha větší než 1000 kg.m-3, učené pro použití v omítaném (chráněném) zdivu
LD (low density), k nimž patří:
pálené zdicí prvky s objemovou hmotností za sucha nejvýše 1000 kg.m-3 určeného pro použití v omítaném zdivu
Stanovené výrobky:
- označení CE vyjadřuje, že výrobek splňuje tech.požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup
- označení CCZ lze použít pouze u výrobků, na něž se nevztahují předpisy Evropských společenství (nesmí být obě značky najednou)
Vlastnosti podle normy:
- rozměry, tvar a uspořádání
- obj.hm.v suchém stavu
- pevnost v tlaku
- tepelný odpor
- mrazuvzdornost
Hlavní rozdělení:
Cihla plná (140x65x290)
Cihla děrovaná (115x113x290)
Pevnostní třída: P2, P10…
Mrazuvzdornost:
F0 – neagresivní prostředí 0
F1 – mírně agresivní prostředí 15,25
F2 – silně agresivní prostředí 50
Střešní prvky
- přímým výpalem hlíny a jílu se získá přírodní cihlová červeň režné tašky
rozdělení pálené tašky:
- podle technologie
tažené (obyčejná bobrovka-180x380mm)
ražené
- podle úpravy líce
režné - přírodní
engobované – jsou na nich nanesené jílovité kaly s různým obsahem oxidů kovů a křem.přísad
glazované – jsou na nich nanesené směsi rozplavených jílů obarvených přírodními oxidy železa
- podle rozměru
maloformátové (do 1000 cm2)
velkoformátové (nad 1000 cm2)
- podle tvaru drážek
drážkové – se spojitou nebo přerušovanou drážkou
bez drážek
- podle rovinnosti povrchu líce
hladké
rýhované
profilované
- podle způsobu krytí střechy
jednoduché
dvojité
Keramické nosníky a stropní vložky
Nosník - kombinace s železobetonem
Stropní taška
Hurdiska – s kolmými nebo šikmými čely
Pozor – nutná separační vrstva, beton se smršťuje!
Dlaždice a obkladačky
- plní funkci estetickou a technickou (ochrannou) k danému prostředí
- musí splňovat normy – mrazuvzdornost, pevnost, nasákavost, odolnost vůči mech. chem. a tep. namáhání
- zjišťuje se i tvrdost, odolnost proti opotřebení, pravoúhlost, přímost, délka hran
- kluzní vlastnosti
A min 12° -
B min 18° - sprchy
C min 20° - bazény
- kameninové odpadní roury – sanitární keramika – WC, koupelny (neskučivé povrchy, drahé, samočisticí schopnost)
SKLO
- anorganický amorfní materiál vyrobený tavením vhodných surovin a jejich následným řízeným ochlazením
Charakteristické vlastnosti skla:
- relativně vysoká propustnost v části viditelného spektra
- tuhost a tvrdost při běžných teplotách
- křehkost
- homogenita
- odolnost vůči povětrnostním a chem.vlivům
- rel.nízká měrná tepelná vodivost a el.vodivost
- plynotěsnost
- rel.vysoká odolnost proti vodě a vzduchu
Chemické a mechanické vlastnosti skla:
- pevnost v tlaku = 700 – 1200 MPa
- pevnost v tahu = 30 – 100 MPa
- modul pružnosti = 70 GPa
Výroba:
- tavení sklářského kmene – obsahuje SiO2
Technologie výroby:
Tažním, litím a válcováním – ploché sklo
Foukáním – duté sklo
Lisováním – tvarovky, tašky a různé užitkové předměty
Rozfoukáváním – skleněná vlákna
Odstřeďováním – skelná vata
Použití:
ploché střední 3 mm
sklo s drátěnou vložkou
izolační dvojskla, trojskla
duté tvarovky („luxféry“)
Izolační zasklení
– aspoň dvě desky
Tepelná a zvuková izolace
Bezpečnostní izolace – slepená, téměř nejde rozbít
Protipožární izolace –
Proti slunci – tenká vrstva kovu
- skleněná vlákna – vznik skleněné tkaniny – výroba laminátů
SHM – 11.přednáška
Kovy
- kovy mezi prvky převažují – kujné, tažné, lesklé, tavitelné, vedou el.proud, tvoří sl.
Kovy železné - surové železo (2-4% C), litina šedá a bílá (2-4% C), ocel a ocelolitina (< 2% C)
Kovy neželezné – hliník, měď, zinek, olovo, cín a jejich slitiny
Železo
- železné kovy jsou slitina železa s uhlíkem, popř. s dalšími prvky
Výroba železa:
- vysoká pec – dochází tam k primární redukci kyslíkatých rud (rudy s obsahem železa 60-70%) => vznik tekutého železa => do vysoké pece se zaváží vsázka (koks, směs aglomerátů nebo pelet, kusové rudy a tavidla) => také se přidává vápenec, má struskotvornou funkci => železná ruda se redukuje a tekuté železo a struska se usazují na dně pece, odkud se vypouštějí (odpichují) => tekuté železo se přepravuje do ocelárny
Produkty získané z vysoké pece:
Surové železo slévárenské
- obsahuje 2-4% C
- přetavením se z něj vyrábí šedá nebo tvárná litina
- šedá litina – σp = 600-1100, σt = 150-450 MPa, ε = 0,3-0,8% (sloupky, trubky, radiátory, rošty)
- tvárná litina – 3,7% C, σt = 400 MPa
- legovaná litina – Al,Si
Surové železo ocelárenské – bílá litina
- obsahuje uhlík pouze ve formě karbidu železa, je tvrdší, bílá
- používá se k dalšímu zpracování na výrobu oceli a temperované litiny
- tvrdá a křehká
Vysokopecní struska
- vzniká z přísad přidávaných do vysoké pece, plave na roztaveném železe a chrání je před opětnou oxidací = > po vypouštění z pece se struska drtí na hutné těžké kamenivo nebo se dále zpracovává
Ocel
- výroba z bílé litiny v kyslíkatých konvertorech (2/3 výroby) nebo v elektrických obloukových pecích (1/3 výroby) => dříve v Siemens-Martinových pecích
- vytavená ocel se z pece odlévá do forem => získají se jako meziprodukt ingoty => během jejich odlévání a tuhnutí se uvolňují plyny (CO2), které ocel čeří a ta tuhne jako ocel neuklidněná
- jestliže se do taveniny přidají přísady obsahující křemík => odstraní se vývin plynu a ocel tuhne jako uklidněná, s přísadou hliníku vysoce uklidněná
- při výrobě legovaných ocelí se na konci výrobního procesu do taveniny přidávají některé prvky (Mo, V, Ti, Cr, Ni, W)
- nelegovaná ocel (uhlíková) – obsahuje jen mlá množství prvků (Mn, Si, Ni, Cr, W, Co, Al, Mg)
- výrobky z oceli se převážně vyrábějí tvářením za tepla 900-1300° (válcováním), popřípadě následným tvářením za studena (tažením, válcováním, kroucením => ocel lze využít při vyšším namáhání, je však křehká, při zahřátí na vyšší teplotu se vrací do původního stavu-není vhodná pro svařování)
- odlévání z ocelolitiny do pískových forem se používá ke zhotovení složitějších kusových výrobků (mostní ložiska)
Deformační diagramy obr.4.100
Značení ocelí
ČSN 42 0002
- pětimístné číslo xx xxx (10 335) => udává třídu, mech. vlastnosti nebo složení legovaných ocelí
- první dvojčíslí označuje třídu oceli:
10 a 11 – nelegované konstrukční ocele
12 – nelegované konstrukční ocele s předepsaným obsahem uhlíku
13 – 17 – konstrukční ocele legované
- druhé dvojčíslí udává:
přibližně desetinu meze pevnosti v MPa u oceli třídy 10 a 11 na stav.konstrukce a u třídy 11 pro výztuž do betonu (př.11 373 = mez pevnosti=370 MPa)
přibližně desetinu meze kluzu v MPa u ocelí třídy 10 pro výztuž do betonu (př.10 335 = mez kluzu=330 MPa)
u tříd 12-17 udává chemické složení oceli
- pátá číslice má význam pořadový s výjimkou oceli pro výztuž do betonu, kde znamená:
5 – ocel s dobrou svařitelností
7 – tyčová ocel k předpínání
8 – ocel tvářená za studena
ČSN EN 10027-1
- skládá se z hlavního a doplňkového symbolu
- hlavní symbol obsahuje písmeno a trojmístné číslo (Pxxx)
- písmena: S – pro konstrukce všerob.použití, P – pro tlakové nádoby, L-pro potrubí, B – pro výztuž do betonu, Y – pro přepínací výztuž do betonu, R – na kolejnice, H – pro ploché výrobky k tažení a s vyšší pevností při válcování za studena
- trojmístné číslo udává:
Minimální mez kluzu v MPa u ocelí S, P, L, H
Charakteristickou mez kluzu v MPa u ocelí B
Minimální mez pevnosti v MPa u ocelí Y a R
- doplňkový symbol jsou písmenné znaky a charakterizují další vlastnosti oceli
ČSN EN 10025
- pouze pro oceli nelegované obvyklých jakostí a pro oceli jakostní
- hlavní symbol obsahuje Fe xxx
- trojmístné číslo vyjadřuje minimální mez pevnosti oceli v MPa pro tloušťku ocelového prvku ρ=7836-7880 kg/m3
- modul pružnosti=> ε=200-220 GPa
- poissonův součinitel=0,3
- součinitel tepl.délk.roztažnosti=> α=10.10-6 – 12.10-6 K-1
- měrná tep.kapacita=> C = O,46 kJ.kg-1.K-1
- oceli s obsahem C 0,1-0,15% - pevnost v tahu 340-450 MPa, mez kluzu 210-280MPa, tažnost o 28% větší
- oceli s obsahem C 0,5% - pevnost 700-850MPa, mez kluzu > 370 a tažnost 10 %
- při teplotě nad 500°C klesá pevnost oceli na 50% tab.4.8.3.
Výrobky z oceli
Ocel pro výztuž do betonu
- k vyztužování železobetonových konstrukcí se válcováním za tepla vyrábějí tyče a dráty, mohou být také válcované, tažené za studena (dále se vyrábí svařované sítě z drátů)
- nerezová ocel – veškeré slitiny kovu, kde je aspoň 12% chromu
- odolnost proti korozi je hodnocena podel chování při lokální korozi v prostředí obsahujícím chloridy => vyjadřuje to hodnota PREN
Předpínací ocel
- na předpínací výztuž se vyrábějí dráty, spletence, lana a tyče
- 900°C-Pb => 450-550°C
- patentování => NaCl (izotermní kalení)
Ocel na stavební konstrukce
- obvykle nelegovaná
- 0,06-0,2 % C, za tepla válcovaná
Ostatní výrobky
Dlouhé – o.tyčová, pásová, plochá, široká, tvarová(štětovnice – je opatřena zámky, dají se zavázat)
Ploché – plechy hladké, vlnité, trapézové, tenké (černé, pozinkované) => stříháním a protahováním plechu se vyrábí mřížovina tahokov
Tab.4.8.4., tab.4.8.6.
Tenkostěnné profily – Jaklovy profily => používají se na lehké konstrukce (2-3mm)
Trubky – konstrukční nebo instalační (podle toho černé, pozinkované, s asf.nátěrem, s plast.povlakem), bezešvé nebo svařované
Dráty – měkké, tvrdé, polotvrdé
Ocelová lana – svinutí drátů tenkých < 2mm, podle vinutí jsou jednopramenná, dvoupramenná, víceramenná nebo kabelová, nejčastěji šestiramenná, pevnost 1300-2000MPa, nepohyblivá (kotevní), pohyblivá (tažná)
=> nevýhodou ocelových prvků je hmotnost a koroze!!!
Měď
- červenohnědý, houževnatý kov => získává se pražením rud
- z mědi se válcují za studena a za tepla pásy, plechy, silnější tyče a trubky
- výrobky z mědi 99,9 % Cu => plechy na střešní krytiny a okapy, klempířské práce, folie, vložky, dráty, kabely, potrubí, biocidní ochrana asf. pásů
- dobře odolná proti korozi
- je baktericidní – trubky vhodné na teplou vodu
- spojuje se pájením, je žáruvzdorná a používá se ke galvanickému pokovování a plátování oceli
- velká el.vodivost
- voda(FeFeFeCuCu
- teplotu lze snížit na 45-50 (C (v jiném materiálu hrozí legionella)
- slitiny => mosaz (Cu,Zn), bronz (Cu,Sn)
Tab.4.125.
Zinek
- šedomodrá barva, nemá velkou pevnost a tvrdost
- používá se slitina – titanzinek – základem je elektrolytický zinek, legovaný mědí a titanu => plech z tohoto zinku má lepší a stálejší mech.a fyz.vlastnosti
Tab.4.126
Hliník
- lehký kov, stříbrošedá barva, odolnost proti korozi
- na střešní krytiny, hliníkové vodiče
- výroba elektrolýzou
- z hlediska únavové pevnosti špatné
- výrobky: plechy, folie, pásy, dráty, lana, trubky, hliníkový prášek nebo pasta (přísada pro výrobu pórobetonu), dále odlitky, výkovky, výlisky, spojovací materiál (nýty, šroubky, matky)
Tab.4.128., 4.129
Cín
- nejčastěji jako prvek v pájkách
Olovo
- měkký, šedý, dobře tvářitelný kov s velkou hustotou
- také v pájkách, plechy, trubky => střešní krytiny, obklady nádrží
- nelze jej galvanicky pokovovat
- pevnost v tahu je nízká, teplota tavení taky
- velká odolnost proti korozi
- olovo a jeho slitiny jsou jedovaté, má velká útlum prostupu tvrdého záření
- slitiny – s antimonem a cínem
Zlato
- kujné, ale měkké, chemicky odolné, vzácný kov, vysoká hustota
- vyrábějí se pozlátkové plátky
SHM – 12.přednáška
Malty
- pojivo + plnivo+voda- pojivo = nejčastěji anorganické (vápno je nezastupitelné)- plnivo = zrna < 8 mm (přírodní kamenivo, škvára, popílek…)
- stavivo, které se připravuje smísením drobného kameniva, anorg.pojiva, popřípadě i přísad a příměsí
- malty pro zdění a pro omítky
- podle typu používaného pojiva se používají:
m. vápenné obyčejné
m. vápenné jemné
m. vápenocementové obyčejné
m. vápenocementové jemné
m. pro šlechtěné omítky
m. vápenosádrové
m. sádrové
m. cementové obyčejné
m. pro cementový postřik
- průmyslově vyráběné malty se třídí na:
Malty pro zdění
Malty pro vnitřní a vnější omítky
Malty pro vnitřní a vnější omítky
- podle záměru výroby:
Návrhové malty
Předpisové malty
- podle způsobu výroby:
Průmyslově vyráběné malty
Malty zčásti připravené průmyslově
Staveništní malty
- podle vlastností nebo použití
Obyčejné mal
Vloženo: 22.04.2009
Velikost: 83,52 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 123SHM - Stavební hmoty
Reference vyučujících předmětu 123SHM - Stavební hmoty
Podobné materiály
- 101MA2 - Matematika 2 - Přednášky
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 1
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 2
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 3
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 4
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 5
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 6
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Demo
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Semerák
- 105PRA - Právo - Přednášky Pourová
- 105PRA - Právo - Přednášky Syrůčková
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Přednášky
- 123CHE - Chemie - Přednášky Grunwald
- 123CHE - Chemie - Přednášky(2)
- 123CHE - Chemie - Přednášky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky Svoboda
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Přednášky
- 126EMM - Ekonomika a management - Přednášky Novák
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - M욶anová přednášky
- 127UUPS - Urbanismus a územní plánování - Přednášky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(2)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(3)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(4)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(5)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Vašková
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Števula
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 134OCM1 - Ocelové mosty 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky - zápisky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky(2)
- 135GEO - Geologie - Přednášky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky
- 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin - Přednášky Barták
- 142YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky Pospíšil
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky
- 132SM1 - Stavební mechanika 1 - Úkoly, přednášky...
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky + přednášky
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky(2)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 126MVPR - Management výst. projektů - Přednášky
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - přednášky silnice
- 105PRA - Právo - Prednasky Fiala asi
- 126KAN1 - Kalkulace a nabídky 1 - přednášky
- 135ZSV - Zakládání staveb - Přednášky Jettmar oficiální
- 105KODO - Komunikační dovednosti - Přednášky KODO
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-silnice
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-železnice
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky1
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky2
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky3
- 143GISZ - Geografické informační systémy - Přednášky
- 143MPP - Modelování povrchových procesů - Přednášky
- 143ODRZ - Odpady a recyklace - Přednášky
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky1
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky2
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky3
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky4
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky5
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky6
- 143PJZ1 - Projekt 1 - Přednášky
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Přednášky
- 143REPO - Revitalizace povodí - Přednášky
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_1
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_2
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Přednášky
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-1
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-2
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Přednášky
- 143YHMH - Hydromeliorační stavby - Přednášky
- 143YKRV - Krajinné inženýrství - Přednášky
- 143YOOP - Ochrana a organizace povodí - Přednášky
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-1
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-2
- 143ZIP - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky z webu
- 143ZPA - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZZIP - Základy životního prostředí - Přednášky
- 141HYA - Hydraulika - Přednášky
- 141HY2V - Hydraulika 2 - Přednášky
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Přednášky
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 1
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 2
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 1
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 1
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 3
- 141VI10 - Vodohospodářské inženýrství 10 - Přednášky
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 1
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 2
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 1
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 1
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 3
- 143YAZS - Automatické závlahové systémy - Přednášky
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 1
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 2
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 3
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 4
- 102APF - Aplikovaná fyzika - Přednášky
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 1
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 2
- 141HYL - Hydrologie - Přednášky
- 126PJZP - Projekt - Evropské fondy pro život. prostředí - Přednášky
- 105PSS - Psychologie a sociologie - Přednášky
- 122KRJS - Kvalita a řízení jakosti ve stavebnictví - Přednášky
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 1
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky
- 122TPS - Technologie a provoz stavby - Přednášky
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 1
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 2
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 1
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 2
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 4
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 1
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 2
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 3
- 122TS2A - Technologie staveb 2 - Přednášky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 3
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 4
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 5
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 1
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 2
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 3
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 1
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 2
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 1
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 3
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 4
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 5
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 6
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 7
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 8
- 122TSV - Technologie staveb - Přednášky
- 122TSZ - Technologie staveb - Přednášky
- 122YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 144EKT - Ekotoxikologie - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(2)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(3)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(4)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(5)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(6)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(7)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek
- 127UUPS - Urbanismus a územní plánování - Výpisky
- 128OPV - Operační výzkum - Výpisky ze cvičení
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Výpisky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Výpisky z přednášek(2)
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Výpisky z přednášek
- 102EZ1 - Energie a životní prostředí - Výpisky ke zkoušce
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Výpisky ke zkoušce
Copyright 2024 unium.cz