- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálechnologických vlastností, která byla cílevědomě člověkem vytěžena z přirozeného prostředí a použita jako prvek různých druhů staveb
- velká hutnost a pevnost v tlaku, odolnost proti působení povětrnosti, mikroorganismů, ohni
- kusy > 125x125 mm
- lomařské výrobky – neopracované nebo hrubě opracované
- kamenické výrobky – nejprve hrubé opracování, potom jemné
Kámen pro zdivo a stavební účely:
- používá se jako nosný konstrukční nebo obkladový stavební materiál pro stavby vodní, železniční, báňské, pozemní, pro práce meliorační
lomový kámen
- kusový stavební materiál, kus přírodního kamene, použití do zdiva
kopáky
- výrobky určité velikosti a tvaru přibližného rovnoběžnostěnu, pro klenby
- dodávaly se na kopy => kopáky
- vazáky a běhouny
haklíky
- čtvercovou nebo obdélníkovou lícní plochu, pro obkladové zdivo
- vyrábějí se štípáním a lámáním
kvádry
- výrobky z přírodního kamene různých tvarů a rozměrů
dlažební kostky
dlažební kvádry s rozměry mezi 50 a 300 mm
nejčastěji kostky štípané (40/60 mm)
obrubníky
dílce delší než 300 mm, lemování vozovek, chodníků
rovné, obloukové – vyduté, vypuklé
desky
- čtvercové, obdélníkové, šablonovité
- tenké (8-15mm), běžné (15-55mm), masivní (50-80mm)
Kamenná rovnanina
Kamenné zdivo
kyklopské zdivo
benátská dlažba – sestavena z úlomků různobarevných hornin, stmelených cementovou maltou a následně broušených
BETON
- dobrá pevnost v tlaku, lomová křehkost
- ocelová výztuž z důvodu nízké pevnosti v tahu => železobeton, předpjatý beton, vlákno beton
Hlavní složky betonu:
kamenivo (hrubé a drobné)
cement
voda
Doplňkové složky betonu:
příměsi
přísady
Klasifikace a specifikace betonu
Klasifikace betonu
- ČSN EN 206-1
- rozdělení betonu podle stupně vlivu prostředí
- podle objemové hmotnosti
Obyčejný beton (2000-2600 kg.m-3)
Lehký beton (menší než 2000 kg.m-3)
Těžký beton (větší než 2600 kg.m-3)
- podle pevnosti => pevnostní třídy v tlaku (C25/30) => číslo před lomítkem pevnost v tlaku zjištěné na válcích (150x300mm), číslo za lomítkem pevnost v tlaku zjištěné na krychlích (150mm), ve stáří betonu 28 dnů
- B20 –15x15x15 cm (box), C16 -(15x v. 30 cm (cylindr), ČSN EN 206 – C16/20 (concrete)
- rozdělení podle způsobu výroby => beton přímo na staveništi, transportbeton
Staré značení v technické dokumentaci
B20
B20-T100 (mrazuvzdornost 100 cyklů)
LB20-1300 ( obj. hm. 1300 kg.m-3)
B20/1,4 (tah 1,4 MPa)
B20/E27 (modul 27 GPa)
Specifikace betonu
- souhrn všech požadavků na vlastnosti nebo složení čerstvého i ztvrdlého betonu pro jeho výrobu, přepravu, ukládání, zhutňování, ošetřování nebo další úpravu
specifikace typového betonu
- musí být vždy objednatelem specifikován požadavky (pevnostní třída, stupeň vlivu prostředí, max.horní mez frakce kameniva, kategorie obsahu chloridů, stupeň konzistence + doplňující požadavky)
- Značení betonu typového složení v technické dokumentaci => C 25/30-XF2(CZ)-Cl 0,20-Dmax22-S1
specifikace betonu předepsaného složení
- musí být uvedeny obsah, druh a třída, vodní součinitel, druh kategorie a max.obsah chloridů, horní mez frakce, druh a množství přísady nebo příměsi + dodatečné údaje
Výroba betonu
Specializovaná betonárka (transportbeton – rozvážený v domíchávači „mixu“)
Staveništní betonárna centrální (transport potrubím, přeprava jeřábem)
Lokální příprava v místě použití
Běžný beton se musí hutnit!!
1.ponorný vibrátor
2.příložný vibrátor
- u bednění
- zavedení ČSN EN 206 => změna základních pojmů
Od míchání do zpracování:
Dříve: betonová směs
Nyní: čerstvý beton
Zhutněná směs (zhutněný čerstvý beton) se nazývala čerstvý beton!
Hotový výrobek :
Dříve: beton
Dnes: ztvrdlý beton
CEMENT
- funkce pojiva => smícháním s vodou vzniká cementový tmel => tuhne a mění se v cementový kámen
- výběr druhu a třídy cementu musí být volen s ohledem na:
Konkrétní použití betonu
Podmínky okolního prostředí
Podmínky ošetřování
Rozměry konstrukce
Klimatické podmínky
Potenciální reaktivnost kameniva s alkáliemi v cementu
- pro předpjaté cementy lze použít pouze portlandské cementy
KAMENIVO
- funkce pevné kostry, musí mít minimální mezerovitost
- pří výběru kamenivo je nutno vzít v úvahu:
Konkrétní použití betonu
Podmínky okolního prostředí
Požadavky na obnažené kamenivo povrchové úvahy
- Fullerova čára zrnitosti – nejznámější řešení výplně prostoru => plynulá zrnitost => vyplňování postupně menšími zrny
- Přetržitá zrnitost – vynechání zrn střední velikosti => energeticky náročnější
- Křivka zrnitosti musí být složena nejméně ze dvou frakcí (z jednoho drobného a jednoo hrubého kameniva) => mnohem lepší tři frakce => jedna vždy drobné kamenivo (písek do 4mm), druhé dvě úzké frakce hrubého kameniva (drť, štěrk)
VODA
- funkce:
Hydratační – podílí se na hydrataci cementu – min.množství vody je 23-25% hmotnosti cementu
Reologická – podíl na tvorbě tvárného, čerstvého betonu
- voda záměsová (při výrobě betonu)
- voda ošetřovací (dodávána po zatuhnutí betonu)
- v/c => vodní součinitel (vyjadřuje koncentraci cem.tmelu, hmot.poměr vody k cementu v čerstvém betonu, obvykle 0,35-0,8)
- c/v => cementový součinitel (>1)
- pitná voda vyhovuje
- může být i voda užitková, podzemní, přírodní, povrchová – nesmi ale obsahovat nepřípustné množství soli a org.látky
PŘÍSADY
- zpravidla v kapalné formě < 5% z hmotnosti cementu
- plastifikační, superplastifikační, provzdušňující, stabilizační (zadržuje vodu), zpomalující tuhnutí, urychlující tuhnutí, hydrofobizační (odpuzující vodu)
- Plastifikátory & Superplastifikátory => přísady, které zlepšením zpracovatelnosti čerstvého betonu umožňují snížit množství záměsové vody o 5 – 15 %.
Lignosulfát sodný
Sůlpolymethylenpolynaftalensulfanové kyseliny SNF
kondesát sulfonovaného melaminu a formaldehydu SMF
Zpomalovače- zpomalovače bývaly původně na bázi cukru a využívaly tvorbu nerozpustného sacharátu vápenatého. - regulace byla obtížná.
Urychlovače- urychlovače byly dříve z chloridu vápenatého - hrozila koroze výztuže
- dnes jsou to převážně vodní skla.- polymery s pojivovým účinkem
PŘÍMĚSI
- (práškové) 10 – 40 % z hmotnosti cementu
- příměsi mohou být přidávány v betonárně, ale pokud jsou suché a jemně mleté mohou být přidávány přímo v cementárně (vícesložkový cement)
- pro danou třídu cementu lze učit potřebný w/c z Walzových křivek
SHM – 6.přednáška
CEMENT
- hydraulické pojivo
- tvrdne pod vodou – je stálý pod vodou
- složky betonu – cement, kamenivo,voda
- modul hydraulicity je podíl: CaO / (SiO2 + Al2O3+ Fe2O3) => obsahy oxidů jsou v hmot. %
- modul hydraulicity cementu => MH < 2,5
- zdrojem CaO je vápenec (CaCO3) - méně čistý vápenec (vápencový slín) může obsahovat i další potřebné oxidy
- k příliš čistému vápenci přidáváme další (křemičito-hlinité a železité) suroviny
Výroba cementu
mletí => pálení na mez slinutí =>mletí
- slinování => granuární látka => slinutí => tavení
- klesá povrch => samovolný děj
- obr.4.6.1. Linka na výrobu cementového slínku
Složení cementu
- cement portlandský (slínek)
- chemické složení – obsah prvků se vyjadřuje pomocí obsahu oxidů (tyto oxidy nejsou v cementu volné-některé jsou volné, al z menší části)
CaO ~ 65%
SiO2 ~ 21%
Al2O3 ~ 6%=> obvyklý obsah prvků v cementu CEM I
Fe2O3 ~ 3%
MgO ~ 2%
SO3 ~2%
- cementářská notace = zkrácený zápis oxidů:
CaOC
SiO2S
Al2O3A
Fe2O3 F
- hlavní slínkové mainerály:
Tricalciumsilikát – alitC3S3CaO.SiO2
Dicalciumsilikát – belitC2S2CaO.SiO2
TricalciumaluminátC3A3CaO.Al2O3
TetracalciumaluminátferitC4AF4CaO.Al2O3.Fe2O3
- výpočet mineralogického složení metodou podle Bogua.
- výpočet potencionálního složení slínku (tedy slínku, který teprve výpalem vznikne) je založen na využití faktoru limitujících složek v surovině.
- první limitující složkou při výpalu je oxid železitý
- Fe2O3 - limituje množství tetrakalciumaluminátferitu, které může vzniknout
Jestliže původní množství:
CaO = [C] Al2O3 = [A] Fe2O3 =[ F]
Pak po vzniku C4AF:
[F‘] = 0
[A‘] = [A]-(102/160)*[F]
- druhou limitující složkou je zbývající oxid hlinitý
- z části se spotřeboval při tvorbě tetrakalciumaluminátferitu a jeho zbytek limituje tvorbu trikalciumaluminátu
Vznikne tedy:
[C3A] = (270/102)*[A‘]
- podobně se určí i další slínkové minerály - viz. str.439 - 440
Hydratace cementu
- vznik hydraulicky stálé struktury – nárůst povrchu
- alit hydratuje rychle, belit pomalu
- alumináty vznikají rychle
- nejrychleji tuhne trikalciumaluminát => jako regulátor tuhnutí se používá sádrovec
- při tvrdnutí alitu i belitu se uvolňuje Ca(OH)2
- mineralogické složení => vliv na vlastnosti
alitické cementy – vysoká počáteční pevnost
belitické cementy – nízké hydratační teplo
síranovzdorný cement – úmyslně snižujeme tricalcumalum. (< 3,5 % trikalciumaluminátu)
- síranová koroze (koroze III. druhu)
Vlastnosti portlandského slínku
- hydratační teplo 200-400 kJ/kg
- hustota 3000-3200 kg/m3
- sypná hmotnost 900-1300 kg/m3
- měrný povrch 250-400 m2/kg
Obecné rozdělení cementů
Podle chemické podstaty:
křemičitanový (silikátový, portlandský)
hlinitanový
jiný (fosfátový)
Podle složek:
jednosložkový
dvousložkový (SPC, VPC, puculánové)
vícesložkový
Pucolánové vlastnosti (struska jako pojivo)
ČSN EN 197-1
CEM I – CEM V
Tab 4.6.1
Tab. 4.6.0
Zkoušení cementu
ČSN EN 196 – Metody zkoušení cementů
1. Stanovení pevnosti
2. Chemický rozbor cementů
3. Stanovení dob tuhnutí a objemové stálosti
4. Kvantitativní stanovení hlavních složek
5. Zkouška pucolanity pucolánových cementů
6. Stanovení jemnosti mletí
7. Postupy pro odběr a úpravu vzorků cementu
21. Stanovení chloridů, oxidu uhličitého a alkálií v cementu
Statistické ošetření při určování třídy cementu dle ČSN EN 196-1
ČSN EN 196-2
Chemický rozbor cementu
Stanovení oxidů Ca, Si, Al, Fe, S, Mg
Stanovení podílu nerozpustného v kyselině
Stanovení ztráty žíháním
ČSN EN 196-3
Důvody objemové nestálosti cementu
(měří se na kaši normální hustoty)
vyšší obsah síranů (SO3 > 3,5 % )
vyšší obsah hořčíku (MgO > 6 %)
vyšší volné vápno (CaO > 4 %)
vysoký hydraulický modul (MH > 2,4)
- MH < 1,7 => málo váže
- optimum MH 1,9 – 2,1
Kvantitativní stanovení hlavních složek
regulátory tuhnutí
slínek
struska
vápenaté látky
křemičité látky (křemen, popílek)
SHM – 7.přednáška
Kamenivo
- zrnitý anorganický materiál
- plnivo, v kombinací s pojivy slouží pro přípravu malt a betonů
- v sil.a žel.stavitelství k tvorbě uměle zhutněných vrstev
- přírodní, umělé nebo recyklované
- podle způsobu těžby se přírodní kamenivo dělí na těžené a drcené
- umělé kamenivo se vyrábí se z průmyslového odpadu nebo z upravených hornin
- recyklované kamenivo bylo dříve použito v konstrukcích => drcené cihly a beton
Zrnitost
- musí být označeno frakcí – určena dvjicí kontrolních sít, mezi kterým se pohybují rozměry všech zrn příslušného kameniva
- dolní síto d, horní síto D
- pokud poměr D/d je větší než 2 => široká frakce, jinak úzká frakce
- podíl zrn, která propadnou dolním sítem = podsítné
- podíl zrn, která zůstanou na horním sítě = nadsítné
- zapisuje se jako čára zrnitosti (na ose x jsou vyznačená oka a na ose y propady na jednotl.sítech)
- plynulá zrnitost – všechny velikosti
- přetržitá zrnitost – chybí určité velikosti zrn
Hrubé kamenivo – D ≥ 4mm, d ≥ 2mm
Drobné kamenivo – D ≤ 4mm
Jemné částice – frakce kameniva, která propadne sítem 0,063
Směs kameniva (štěrkopísek, štěrkodrť) – směs hrubého a drobného kameniva
Modul zrnitosti – setina součtu všech celkových zbytků v % na určitých sítech
Modul jemnosti – pro drobné kamenivo (síta 0,125-4mm)
Tvar zrn kameniva
- vliv na zpracovatelnost betonových směsí
- charakterizuje jej tvarový index => hmotnostní poměr zrn, jejich ž poměr největšího a nejmenšího rozměru je větší než 3 => vyjadřuje se v % celkové hmotnosti zkoušených zrn
- zrna s tvar.indexem > 3 => zrna nekubického formátu, nevhodná do betonu
- pro kulovitá a krychlovitá zrna se blíží 1 => velmi vhodná do betonu, pro jejich obalení se potřebuje malé množství cementového tmelu
- podíl schránek živočichů nesmí přesáhnou 10%
Škodlivé látky v kamenivu
- důležité, aby kamenivo do betonu neosahovalo škodlivé látky => způsobují pnutí v betonu
Jemné částice – škodlivé jen když překročí přípustné množství
Humusovité látky
Bobtnající org.látky (zbytky dřeva)
Látky ovlivňující tvrdnutí
Látky obsahující síru
Látky způsobující korozi výztuže
Látky podléhající alkalicko-křemičité reakci
Kamenivo ze zbytků čerstvého betonu a malt
- sírany mohou způsobit porušení betonu rozpínáním
- nutné omezit obsah chloridů
- určitá kameniva mohou reagovat s alkáliemi v betonu => rozpínání a vznik trhlinek v betonu
- dvě příčiny objemové nestálosti => dedolomitizace a alkalicko-křemičitá reakce
Objemová hmotnost zrn
- poměr hmotnosti zrn vzorku kameniva ku objemu včetně dutin a pórů, avšak bez mezer
Těžké kamenivo (>3000 )
- pro konstrukce z těžkých betonů
- použití v jaderné energetice => ochrana proti radioaktivnímu záření
- min. pevnost v tlaku 80 MPa
- magnetit, limonit, baryt, korund
Hutné kamenivo (2000-3000)
- nejvýznamnější složka běžných malt a betonů
- v betonu 75-80 % jeho objemu
- i na zásypy a vozovkové vrstvy
- uplatňuje se hutná vysokopecní struska jako kamenivo do betonu
Pórovité kamenivo ( silně nasákavá
- z prům.odpadů – škvára, zpěněná struska, popílek a recyklované cihelné zdivo => sirníky mohou ovlivňovat tuhnutí cementu
- z přírod.zdrojů - keramzit
Nasákavost a mrazuvzdornost
- kamenivo se považuje za odolné vůči zmrazování a rozmrazování, pokud jeho nasákavost je menší než 1
- jurské vápence a pískovce – nasákavost >4%
- k posuzování odolnosti vůči zmrazování a rozmrazování se může použít hodnota mrazuvzdornosti nebo hodnota zkoušky síranem hořečnatým
Maximální zrno
Běžná míchačka < 80 mm
1/3 tl. stěny ( u vodorovné desky se připouští až 1/2)
1/4 u sloupů
1/3 z průměru potrubí u transportu betonu
2/3 z mezery mezi pruty výztuže
- -
SHM – 8.přednáška
Speciální betony
- betony, u nichž některý z klíčových parametrů nabývá neobvyklé hodnoty (lehký a žeký beton, samozhutnitelný b.,, polymerbetony… )
samozhutnitelný beton (SCC)
- cement, filler (vápenec, ml.struska, popílek), kamenivo drobné < 4mm Dmax 20, přísada, plastifikátor
- C:F=1:1
- SCC H – 30-40 MPa (home)
- SCC C – 60 MPa (construction)
- nejsou nutné vibrátory => snížení pracnosti a hluku (až 10%)
- hladký povrch, vysoká kvalita
- měření kvality – jak rychle se rozlijí do průměru 50x50 (dnes L BOX – jak daleko a kam)
- systém ORIMED – čas výtoku měří fotobuňky
- vysokohodnotný beton – cementy vyšší třídy, přísada křemičitý úlet, pevnost > 60 MPa
Železobeton
- železo – výztužný element => nevýhoda – koroze železa
- Elektrochemická koroze – anoda x katoda = v kovu liší se nepatrně (například nečistota), elektrolyt – malá vlhkost
- Depolarizace
Vodíková (v kyselých roztocích – rychlá koroze)
2H + 2e => H2
kyslíková (pomalejší koroze)
4H + O2 + 4e => 2H2O
- v alkalickém prostředí - nekoroduje
- koroze železa – ztráta Fe iontů => nabité záporně – ochrana
- reakce alitu s vodou
6(3CaO + SiO2) + 18 H2O => 5CaO.6SiO2.5H2O + 13Ca(OH)2
- Nad pH 9 pasivace
- Při tvrdnutí cementu se reakcí trikalciumsilikátu (alitu) s vodou uvolňuje hydroxid vápenatý
Př: Kolik Ca(OH)2 vznikne v krychlovém metru betonu, který obsahuje 250 kg cementu CEM I, jestliže obsah alitu v tomto cementu je 72 % ?
M alitu = 228
M hydroxidu vápenatého = 74
250*0.72 = 180
6*228 = 1368
13*74 = 962
180*(962/1368) = 126.6
127 kg
=> Hydratací tedy vzniká poměrně velké množství Ca(OH)2 (je to cca 5 % z hmotnosti betonu) => což je mnohem více než může pocházet z původně přítomného volného CaO => díky této reakci je beton silně alkalický => alkalická reakce chrání ocelovou výztuž v betonu před korozí
Reakce složek betonu s CO2 => karbonatace
- nepoškozuje beton, zaniká alkalická rce v betonu
- velmi pozvolný postup => od povrchu se ztrácí alkalita
- hloubka karbonatace závisí na difuzi CO2 do betonu
- Fenoftalein – barevný přechod okolo pH 9 (na čerstvém betonu červený, na starém bezbarvý)
- pokud pH < 9 v okolí výztuže => zbarvení železa
- prut nabývá na objemu => vznik prasklin v betonu => složitá oprava
Kusové výrobky z betonu (betonové prefabrikáty)
Prefabrikáty pro hrubou výstavbu
Drobné prefabrikáty
Betonová cihla
- m=5,3-5,9kg, velmi odolná, pevnost v tlaku 25 MPa, zdění jímek
Zámková dlažba (technologie vibrolisování)
- odlišné plnivo, barva apod.
Betonové tvárnice
- rychlá stavba, dobré vlastnosti, častěji z lehkého betonu, odolnost vůči vodě a mrazu
Vibrolisované tvárnice (přesné)
Vibrolisované prvky pro stavbu opěrných zdí
Stropní prefabrikáty (železobeton) - nosníky
Betonové tašky - odolné, různé tvary, levnější než pálená taška
Střešní krytiny
- vláknocementové výrobky
- šablony a vlnovky
ETERNIT
– azbest cement – obsahuje křemičitan hořečnatý
- azbest – vláknitá látka, nehořlavá, pevná, karcinogenní, těžko nahraditelná
CEMBRIT
- cement + dřevěné vlákno (eukalyptus)
VELOX
- dřevo 89%, cement 9%, vodní sklo 2%
- desky, nejsou drahé, dobré vlastnosti, bednění
- spojení desek => sponkování
HERAKLIT
- dřevěná vlna, cement, vodní sklo
- lehké, nesnadno hořlavé, snadná práce
Lehké betony (betony s pórovitým kamenivem)
- pórovitá kamenina – sopečné horniny = tufy, tufity, lávy
- hlavně keramzit – vypalováním, slinováním nadložního jílu
- vlastnosti – pokles objemové hustoty, klesá pevnost
Dobře tepelně izoluje => hodně pórovitého kameniva, malá pevnost v tlaku
Konstrukčně izolační => lepší pevnost, dobrá izolace
Konstrukční – dobrá pevnost, λ jako cihla
- kamenivo pórovité => větší nasákavost
- snížení objemové hmotnosti o ľ
- pevnost až 50 MPa
Polystyrenbeton- plnivem je drť z expandovaného polystyrenu (EPS).
- díly jsou snadno manipulovatelné
- dobré izolanty
Mezerovité (monofrakční) betony
- pouze hrubší kamenivo, minimum kaše
- mají dobré akustické vlastnosti (mezerovité polymerbetony pro tiché vozovky)
SHM – 9.přednáška
ANORGNICKÁ POJIVA
Hydraulické vápno
- MH 15 %)
- hydraulické vápno s příměsí NHL – P (Natural Hydraulic Lime – Puzzolan - struskové (pucolánové vápno) => příměsi až 30 %
- 3,0 4,5 9,0 MPa (stará ČSN užívala třídy 30, 45 a 90)
ČSN EN 459-1 Natural Hydraulic Lime
- použití - na zdění a do omítkových směsí
- ve světě se vyrábí, u nás již ne
Vzdušné vápno
- nejprve se pálením rozemletých vápenců, dol.vápenců nebo dolomitů připraví pálené vápno – CaO (též označované jako nehašené)
- pálené vápno je převážně tvořeno CaO => 1250 (C čistý CaCO3( CaO + CO2
- ztráta hmotnosti 44 % Ztráta objemu 15 %
- vyrábí se v pecích - šachtové a rotační
- rychlost výpalu a chlazení určuje jakost
- MH > 6
- použití – maltové směsi, do cementu pro zdění, vápenopískové cihly (58%), autoklávovaný pórobeton (14%), vnitřní a venkovní nátěry (14%), stabilizace půdy (9%) Vápenné omítky, bílení, složka pojivového systému
Obchodní druhy CaO:
Kusové
Drcené < 25
Práškové < 3,1
Hrubě mleté < 2,5
Jemně mleté < 0,2
Velmi jemně mleté < 0,09
ČSN EN 459-1- druhy vzdušného vápna str.182
- působením tlakové páry se vyrábějí vápenopískové cihly (VPC) a tvárnice (vápno: písek = 1:10)
- působením tlakové páry v autoklávu reaguje CaO s SiO2
- vzniklé křemičitany vápenaté jsou hydraulicky stálé !
Historie a současnost VPC
- vyšší cena materiálu x nižší náklady montáže
- VPC v barevném provedení
- bílá architektura
- grafiti jsou pro VPC stěny problémem
- náklady zvyšuje poškození při čištění
- vyšší teplota výpalu ( hutnější a méně reaktivní produkt => tvrdě pálené vápno => hodí se pro výrobu autoklávovaného pórobetonu
- v důsledku autoklávovací reakce chybí v pórobetonu Ca(OH)2 => antikorozní ochrana výztuže je proto nezbytná!
Autoklávovaný pórobeton
- pórobetony - makropórovité – plyn (pěna)
- mikropórovité – prakticky se nevyrábějí, přebytek vody
- p
Vloženo: 22.04.2009
Velikost: 83,52 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 123SHM - Stavební hmoty
Reference vyučujících předmětu 123SHM - Stavební hmoty
Podobné materiály
- 101MA2 - Matematika 2 - Přednášky
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 1
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 2
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 3
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 4
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 5
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 6
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Demo
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Semerák
- 105PRA - Právo - Přednášky Pourová
- 105PRA - Právo - Přednášky Syrůčková
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Přednášky
- 123CHE - Chemie - Přednášky Grunwald
- 123CHE - Chemie - Přednášky(2)
- 123CHE - Chemie - Přednášky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky Svoboda
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Přednášky
- 126EMM - Ekonomika a management - Přednášky Novák
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - M욶anová přednášky
- 127UUPS - Urbanismus a územní plánování - Přednášky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(2)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(3)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(4)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(5)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Vašková
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Števula
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 134OCM1 - Ocelové mosty 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky - zápisky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky(2)
- 135GEO - Geologie - Přednášky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky
- 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin - Přednášky Barták
- 142YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky Pospíšil
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky
- 132SM1 - Stavební mechanika 1 - Úkoly, přednášky...
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky + přednášky
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky(2)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 126MVPR - Management výst. projektů - Přednášky
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - přednášky silnice
- 105PRA - Právo - Prednasky Fiala asi
- 126KAN1 - Kalkulace a nabídky 1 - přednášky
- 135ZSV - Zakládání staveb - Přednášky Jettmar oficiální
- 105KODO - Komunikační dovednosti - Přednášky KODO
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-silnice
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-železnice
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky1
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky2
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky3
- 143GISZ - Geografické informační systémy - Přednášky
- 143MPP - Modelování povrchových procesů - Přednášky
- 143ODRZ - Odpady a recyklace - Přednášky
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky1
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky2
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky3
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky4
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky5
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky6
- 143PJZ1 - Projekt 1 - Přednášky
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Přednášky
- 143REPO - Revitalizace povodí - Přednášky
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_1
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_2
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Přednášky
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-1
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-2
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Přednášky
- 143YHMH - Hydromeliorační stavby - Přednášky
- 143YKRV - Krajinné inženýrství - Přednášky
- 143YOOP - Ochrana a organizace povodí - Přednášky
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-1
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-2
- 143ZIP - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky z webu
- 143ZPA - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZZIP - Základy životního prostředí - Přednášky
- 141HYA - Hydraulika - Přednášky
- 141HY2V - Hydraulika 2 - Přednášky
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Přednášky
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 1
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 2
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 1
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 1
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 3
- 141VI10 - Vodohospodářské inženýrství 10 - Přednášky
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 1
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 2
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 1
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 1
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 3
- 143YAZS - Automatické závlahové systémy - Přednášky
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 1
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 2
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 3
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 4
- 102APF - Aplikovaná fyzika - Přednášky
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 1
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 2
- 141HYL - Hydrologie - Přednášky
- 126PJZP - Projekt - Evropské fondy pro život. prostředí - Přednášky
- 105PSS - Psychologie a sociologie - Přednášky
- 122KRJS - Kvalita a řízení jakosti ve stavebnictví - Přednášky
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 1
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky
- 122TPS - Technologie a provoz stavby - Přednášky
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 1
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 2
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 1
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 2
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 4
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 1
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 2
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 3
- 122TS2A - Technologie staveb 2 - Přednášky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 3
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 4
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 5
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 1
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 2
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 3
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 1
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 2
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 1
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 3
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 4
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 5
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 6
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 7
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 8
- 122TSV - Technologie staveb - Přednášky
- 122TSZ - Technologie staveb - Přednášky
- 122YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 144EKT - Ekotoxikologie - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(2)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(3)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(4)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(5)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(6)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(7)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek
- 127UUPS - Urbanismus a územní plánování - Výpisky
- 128OPV - Operační výzkum - Výpisky ze cvičení
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Výpisky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Výpisky z přednášek(2)
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Výpisky z přednášek
- 102EZ1 - Energie a životní prostředí - Výpisky ke zkoušce
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Výpisky ke zkoušce
Copyright 2024 unium.cz