- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálSHM – 1.přednáška
- jednotlivé části stavby jsou zpravidla z různých materiálů…
Materiály podle základní funkce:
Konstrukční – pro nosné vodorovné a svislé konstrukce
Výplňové – pro výplně zejména svislých konstrukcí
Izolační – tepelně, zvukově, hydroizolační, chemicky odolné
Dekorační – povrchové úpravy
Ostatní
- spektrum používaných stavebních hmot je velmi široké
- některé materiály jsou na stavbě používány v tisícitunovém množství, spotřeba jiných materiálů se počítá v kilogramech (životnost masivní konstrukce kupř. často ovlivňují tenké vrstvy povrchové úpravy)
Látkové složení stavebních hmot:
Stavební kámen a kamenivo
Dřevo
Keramické výrobky a sklo
Výrobky na bázi vápna
Výrobky na bázi síranu vápenatého
Cementové výrobky a beton
Kovové výrobky
Asfalty a dehty
Plastické hmoty
Ostatní
Racionální výběr materiálového řešení stavby
(soubor dílčích materiálových řešení stavebních prvků a konstrukcí)
Vlastnosti stavebních hmot:- zpracovatelské
- uživatelské
- Stavby (stavební konstrukce) jsou různé co do tvaru a velkosti =>
Volně tvarovatelné stavební hmoty
- Sypké a tekuté (zásypy,malty, betony,zálivky)
Skládatelné stavební hmoty
- Kusovité (stavební kámen, stavební keramika)
Rozměrově a prostorově upravitelné stavební hmoty
- Kusovité (plechy, řezivo, keramika)
- Zákonná úprava viz. str.373 -378
- Materiálové řešení musí zaručit: statickou (pevnostní) a požární bezpečnost, akustickou a tepelnou ochranu, energetické úspory a nesmí ohrozit zdraví a životní prostředí.
- pro zhotovení stavební konstrukce (stavebního prvku) většinou existuje celá řada vzájemně zastupitelných materiálů
- Výběr materiálu (materiálové řešení) stavebního prvku, stavební konstrukce a nakonec i celé stavby je základním úkolem, který musí navrhovatel nebo realizátor stavby řešit
Obr. 1.1
- Estetické a funkční řešení je možné i při omezených zdrojích
- Ani velké investiční zdroje nejsou automaticky zárukou funkčního a estetického řešení
Hodnocení technických resp. technickoekonomických parametrů:
vyžaduje znalost řady dílčích vlastností
vyžaduje znalost struktury umožňující chápat příčiny těchto vlastností
Poznání vlastností a hodnocení použitelnosti materiálů vychází ze 3 zdrojů:
I.
--vlastní (osobní) zkušenost
--předaná zkušenost (stav techniky)
--nejprve osobní zkušenost resp. zkušenost učitele-mistra, později odborná literatura – referenční stavby
II.
- experimentální – empirická data
- získáváme podle potřeby (třeba pro posouzení konkrétní dodávky)
- jsou získávána definovaným (často normovým) způsobem
Principy materiálového zkušebnictví
- zkoušíme za definovaných podmínek a definovaným postupem (podle zkušební normy)
- prováděná zkouška simuluje namáhání, kterému je materiál vystaven v praxi
- stupeň namáhání (míra namáhání) jsou často extrémní – výsledek pak poskytuje určitou záruku
- k dostatečné charakterizaci výrobku je potřeba více různých zkoušek
- kromě norem zkušebních jsou i normy výrobkové (jakostní).
- Český normalizační institut - http://domino.cni.cz
III.
- studium přírodních zákonitostí
- Materiálová věda - poskytuje poznatky potřebné pro vývoj nových hmot
- Vědecká metoda: Pozorování- pravidlo -pokus
- Postupy musí být opakovatelné (kontrolovatelné) nemusí však mít normovou podobu
Mikrostruktura a makrostruktura
- stavební materiály v uživatelské podobě jsou pevné látky
- jejich strukturu vytváří stabilní poloha částic, které je tvoří
- pokud jsou tvořené jednou složkou (sloučeninou, prvkem) jde o látky prosté
- v praxi převládají látky složené z více složek (pevné směsi, slitiny, látky vícefázové, látky vyztužené)
- látky s malým podílem nečistot většinou chápeme jako látky prosté (technicky čisté)
- pro chování látek je důležitá mikrostruktura: tedy jaké molekuly či atomy je tvoří a také zda jsou krystalické nebo amorfní (resp. jaký podíl má krystalická či amorfní fáze)
- stejně důležitá je opticky pozorovatelná makrostruktura: obsah dutin, pórů, zrn a vláken, mikrotrhlin
- jednotlivé materiály se od sebe odlišují vlastnostmi
- materiálové vlastnosti jsou určeny mikrostrukturou a makrostrukturou.
- k určení vlastnosti vždy potřebujeme vzorek
- velikost vzorku umožňující hodnotit materiál (tedy uvažovat o určité struktuře jako o celku) se případ od případu liší.
Reprezentativní vzorek
– obsahuje všechny důležité složky v odpovídající míře a umožňuje tak určit látkové vlastnosti
- nezbytnou (minimální) velikost reprezentativního vzorku určujeme případ od případu
- materiálové (látkové) vlastnosti nesmí (alespoň za běžných podmínek) záviset na množství, které zkoumáme (toto množství samozřejmě musí být vždy větší než minimální reprezentativní vzorek)
Látkové vlastnosti = Charakteristiky = > popis materiálu => jsou kvalitativní i kvantitativní
Aby kvantitativní materiálové charakteristiky nezávisely na množství zkoušeného materiálu –jsou často získány vztahováním nějaké vlastnosti na jednotkové množství nebo na jednotkový rozměr vzorku.
U kusových staviv se analogicky používají výrobkové charakteristiky, vztažené na jeden kus.
Základní fyzikální vlastnosti souvisí nějak s hmotností a rozměry
Objemová hmotnost
(v
vzorce str. 27
Objem pravidelných těles získáváme z rozměrů
Objem nepravidelných těles se určuje ponořením
Metoda odměrného válce
Hydrostatické vážení
na rovnoramenných vahách
na digitální váze
- objemová hmotnost závisí na vlhkosti a měla by se tedy udávat pro nějaký standardní stav (často se udává pro suchý materiál)
- problémem při měření (v je nasákavost
- je dobré předem suchý materiál zvážit a vážení opakovat po zjištění objemu ponorem – přírůstek hmotnosti po ponoření umožní vypočítat objem vsáklé kapaliny (korekce)
- materiál se také může nechat nasáknout v pomocné nádobě – tím se zbavíme nutnosti počítat korekci (materiál by však měl být také předem zvážen – hmotnost v suchém stavu se obvykle používá k výpočtu (v )
Objemová hmotnost různých hmot
Obr. 2.2
SHM – 2.přednáška
- hydrostatické vážení: metoda s drátěným košem pro stanovení objem. hmotnost kameniva
Kamenivo těžké, hutné, pórovité
Korund 3900 – 4300 kg/m3
Baryt (těživec) 4300 – 4700 kg/m3
Železná ruda 4800 –5300 kg/m3
Hustota (
- stanovení hmoty bez dutin a pórů – rozemletí + pyknometrie (pyknometricky: Hustota cementu, hustota filleru, hustota kapalin)
- Pyknometrie se užívá i pro stanovení objemové hmotnosti - např. alternativní stanovení obj. hmotnost kameniva
Obr. 5.33, Vzorce str. 396 a 397
Hustota různých hmot
Obr. 2.1
Hutnost a pórovitost
Obr. 3.5 + Obr. 3.6 + vzorce str. 28 , Vzorce str. 29
- sypké látky – pevná fáze je rozdělena do zrn
- sypké látky mají mezi zrny mezery- podíl objemu mezer k celkovému objemu = mezerovitost- mezerovitost téže látky závisí na zhutnění.
- sypné látky mohou být různě zhutněné:
nejméně zhutněná – nakypřená (volně sypaná) látka – maximální mezerovitost
nejvíce zhutněná – setřesená látka minimální mezerovitost
- k charakteristice míry zhutnění sypkých látek se používá sypná hmotnost
Sypná hmotnost
- sypké pórovité materiály - keramzit, perlit, škvára..
- hustota, objemová hmotnost a sypná hmotnost materiálu na bázi silikátu (např. sklo – pěnové sklo Spumavit – pórovité kamenivo Liaver)
Velikost zrn
- Kamenivo - zrnitý anorganický materiál < (125 mm x 125 mm)
- nad 125 mm jde o lomový kámen
- pod 0,125 mm hovoříme o kamenné moučce (filleru) případně o výsivkách
Zrnitost (granulometrie)
- kvantitativní popis zastoupení zrn určitého velikostního rozmezí.
Laboratorní prosévačka + sada zkušebních sít Obr. 5.44
- na každém sítě se zachytí určitý podíl kameniva – dílčí zbytek => co projde – celkový propad
Základní (normová) sada sít
125 mm
63 mm
16 mm
8 mm
4 mm
2mm
1 mm
0,5 mm
0,25 mm
0,125 mm
0,063 mm
dno (0,0 mm)
- kamenivo se zrny v určitém rozmezí se označuje jako frakce
- frakce může být úzká nebo široká.
Úzké frakce - D ( 2.d
4-8 4/8
8-11 8/11
8-16
Široké frakce - D > 2.d
4-16 4/16
8-22 8/22
8-32 8/32
- setkáváme se s nimi často jako s obchodním označením suroviny (štěrkopísek = 0/8)
Čára zrnitosti
- celkové propady : velikosti sít => neklesající lomená čára
- nikdy nesmí klesat
Modul zrnitosti (jemnosti) Modul jemnosti (zrnitosti) je podíl:Součet celkových zbytků Celková hmotnost vzorku
Vzorec na str. 409
- jemnost mletí– pro cement platí ČSN EN 196-6- prosévací metoda – stanovení měrného povrchu - měrný povrch se udává v m2/kg (dříve v cm2/g) - sloupec materiálu – čím jemnější materiál, tím delší prosévací čas
- relativně – kolikrát je materiál jemnější než jiný
- nejdřív se měří referenční materiál - referenční cement - měrný povrch stanoven z adsorpční izothermy (metoda BET)
Blaineův přístroj – obr. 5.34 -permeabilitní metodaVzorce s.398-399Tvar zrn
- kvalitativní popis tvaru
přibližně kulová
plochá
jehlicovitá
ostrohranná
s jednou lomovou plochou
atd. …….
Kvantitativní popis tvaru na základě poměru charakteristických rozměrů hranolu opisujícího těsně zrno.
Rozměrový součinitel
(dříve nazývaný tvarový index !!!)
Dvoučelisťové měřidlo obr. 5.46
- semikvantitativní popis tvaru na základě předem stanovené hodnoty tvarového součinitele.
- L/E > 3 ( zrno nekubického formátu
- při zjišťování indexu plochosti se porovnává propad na klasických sítech a propad na tyčových (mezery v těchto sítech jsou vymezeny kulatými tyčemi).
Charakteristický vzorek
Reprezentativní co do rozměru zkoumaného materiálu
Průměrný co do výskytu ve zkoumaném souboru
Dostatečný z hlediska zkušební metody a jejího případného opakování
Průměrný vzorek
- nejlepší technikou pro získání průměrného vzorku je homogenizace celé zásoby.
- Míchání, protřepávání- Vzorkovací láhve
- vzorkování sypkých látek – nejmenší zrna ve špičce haldy – obtížné odebrání (segregace dopravním pásem, odběrné trubice)
Kvartace
- univerzální metoda zmenšování sypkých vzorků, hromada se postupně zmenšuje
- děliče (kvartační děliče)
- správný odběr vzorku není jednoduchý a je často podceňován
- analýza ze špatně odebraného vzorku je bezcenná !
SHM – 3.přednáška
- pevné látky odolávají působení vnější síly – tato odolnost však není neomezená
- mechanické vlastnosti vyjadřují odolnost látky vůči vnějším silám
Síla a napětí (váha a zatížení)
Pevnost:
teoretická (strukturní)
Teoretická pevnost = ( vazebných sil
- v praxi zdaleka není dosahována ( poruchy struktury, trhlinky
technická
- při stanovení technické pevnosti rozlišujeme jednotlivé druhy pevnosti podle charakteru silového namáhání (tlak, tah, ohyb, smyk ….)
Obr. 3.22
zaručená (statisticky ošetřená) - pro obchodní a výpočtové účely
Mez pevnosti Mez kluzuSmluvní pevnost
MEZ PEVNOSTI V TAHU
- (t - je to maximální síla dosažená při tahové zkoušce (pevnost při přetržení je o něco nižší)
- upínání vzorku – samosvorné čelisti – vyztužení upínané části nebo silnější upínaná část („piškot“, „osmička“, „pádélko“)
MEZ PEVNOSTI V TLAKU (p
- technická pevnost: kontrola jakosti, základ pro stanovení zaručené pevnosti- pevnost v tlaku (válcová, krychlová, zlomková…)- vztahuje na původní plochu !
- tlaková síla a původní plocha
- Tlak – uniaxiální namáhání ( (
Typické destrukce Obr. 5.26
Plochu můžeme vymezit:
a) rozměrem tělesa
b) tlačící plochou
- k definovanému vymezení dvou souosých ploch se používá upínací přípravek („domeček“), který se vkládá do lisu – obr. 5.42
Pevnost v tlaku vybraných látek Obr. 2.5
Pevnost v příčném tahu
- test příčné tahové pevnosti betonu
BRAZIL TESTpevnost kamene v příčném tahu
- kamenné konstrukce mají přenášet tlaková napětí
Přibližné kritérium pro křehkost Pevnost v tlaku : Pevnost v tahu > 8 : 1
Houževnatost
vzorce s. 47
Charpyho kladivo
J.cm-2 nebo kJ.m-2(údaj v druhých jednotkách je 10x větší)
Součinitel příčné deformace
vzorec s. 48
MEZ PEVNOSTI V OHYBU(tah za ohybu)
- prohýbané těleso je namáháno v tahu za ohybu
- tříbodová a čtyřbodová ohybová zkouška
Při ohybu je nutné uvažovat silový moment
napětí závisí na rameni síly – resp. na vzdálenosti podpěr (rozponu) ohýbaného tělesa
odpor proti deformaci závisí na ploše průřezu tělesa a tvaru tohoto průřezu
Silový moment
Tab. 3.11
STATISTICKÉ OŠETŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ
- mechanické vlastnosti vykazují při stanovení poměrně značný rozptyl výsledků
Obr. 3.24
- normální rozdělení – Gaussova křivka rozdělení chyb
na obě strany od maxima leží stejné části plochy
Tab. 3.12
+( až -( 68,26 %
+1,645.( až –1,645.( 95 %
+3.( až –3.( 99,7 %
( = směrodatná odchylka
Obr. 3.25
- statistická záruka
- 5% kvantil
- výsledky získané na vhodném výběrovém souboru lze vztáhnout na celý souborTvrdost
- Tvrdost: vniková, vrypová, odrazem- Vnikové tělísko – kulička, kužel, pyramida
Mohsova stupnice tvrdosti
mastek
sůl kamenná (sádrovec)
vápenec
kazivec - fluorit
apatit
živec
křemen
topas
korund
diamant
- Brinellův tvrdoměr
- Vickersova mikrotvrdost
- Převod Brinellovy tvrdosti (HB) na tvrdost podle Vickerse (HV) nebo Rockwella je možný pomocí nomogramů
Obrusnost
Obrusnost (Amsler / Böhm)
Podlahy (DIN 1100)
Dlaždice (ČSN 72 5128)
Podlaha A 1,5 cm3/50 cm2
Podlaha B 3,0 cm3/50 cm2
Podlaha C 6,0 cm3/50 cm2
Křemen 9-10 cm3/50 cm2
Rula 4-10 cm3/50 cm2
Kamenina 3,3 cm3/50 cm2
Vápenec 15-40 cm3/50 cm2
Cementová malta 17-25 cm3/50 cm2
Únavová pevnost
mez únavy
Obr. 3.26
Adheze a koheze
Soudržnost a přídržnost
SHM – 4.přednáška
Deformační chování – charakteristický průběh a významné body deformačního diagramu
Pracovní deformační diagram
F (σ)
dΔlΔl (ε)
- k přesnému zjištění prodloužení se osazuje průtahoměr (tensometr)
trvalost deformace:
- tvárná plastická látka - ANO
- pružná elastická látka – NE
Deformační chování
σσ
εε
lineárně pružná látkanelineárně pružná látka
Mez: pružnosti, úměrnosti, kluzu, pevnosti, (pevnosti při porušení)
Smluvní mez kluzu (MPa-napětí!!) - Stanovení zatížení zkušební ocelové tyče při dosažení smluvní meze průtažnosti diagramu zkoušky tahem
Fa – pouze válcovaná za tepla
b ab – navíc tvářená za studena
Δl
REAKCE NA NAPĚTÍ
- rychlost odezvy – strmost
- modul pružnosti (modul přetvárnosti) – definuje strmost
pouze pružná deformacecelková deformace
- modul pružnosti - Hookův zákon
Strmost pracovního diagramu
F (σ)tečna
Δl
Tah,tlak
Smyk
σσ
εε
tečnový sečnový
hodnoty modulu pružnosti různých materiálů – tab.3.10
vliv teploty na modul pružnosti plastů – obr.3.21
zobrazení modulů pružnosti – obr.3.18.
- Elektrické (odporové) tensometry – z drátků, přikládá se vždy tímto směrem
- Dynamický modul pružnosti (počáteční statický)
využívají se při zatěžovací zkoušce
Další látkové vlastnosti - vlhkost
- podle toho, jak se do materiálu dostala:
počáteční (výrobní, přirozená)
skladovací
ustálená
- nasákavost – vlhkost získaná ponořením
Nasákavost materiálu – tab.3.3
- sorpční a desorpční vlhkost- navlhání a vysýchání
Tepelně-technické vlastnosti
- interakce – teplo X materiál
- šíření tepla:
vedením
prouděním
sáláním
Tepelná vodivost
Součinitel tepelné vodivosti λ
- dobré vodiče tepla – kovy - ocel (~ 50W/mK)
- špatné vodiče – dřevo (0,24W/mK), cihla (0,7W/mK), beton (+,5 W/mK)
- tepelně izolační materiály < 0,15 W/mK
- faktory ovlivňující tepelnou vodivost
( = f (chemického složení, krystalinity, mezerovitosti, pórovitosti, vlhkosti, teploty)
Látka [W.m-1.K-1]
Měď…………………………. ..~370
Hliník………………………… .~200
Uhlíková ocel…………………..~50
Chlorid sodný………………….~6
Porcelán…………………… …..~1
Sklo…………………………… ~0,75
Voda (20° C, v klidu)………….~0,60
Parafin………………………….~0,20
Naftalen………………………...~0,35
Polyetylén………………… ….. ~0,35
Polystyrén………………………~0,15
Vzduch (suchý, v klidu)……… ~0,025
Argon (v klidu) ……………… ..~0,015
- organické látky jsou vesměs špatné vodiče
- krystalické látky vedou lépe než amorfní látky (stejného složení).
- ke zlepšení tepelně izolačních vlastností se využívají „vzduchové komůrky“, které omezují proudění vzduchu
Vliv vlhkosti na tepelnou vodivost
s rostoucí vlhkostí roste i ( ( voda v pórech má cca 25x větší vodivost než vzduch
zvlhnutím se materiálu určené jako tepelná izolace znehodnocují
velmi malé póry díky kapilaritě snadno navlhnou – pro izolační materiály jsou proto nejlepší póry 0,1 – 1 mm
- Anisotropie látek se projeví i na tepelné vodivosti
- Vláknité materiály (lamináty, dřevo) mají větší vodivost ve směru vláken.
- K hodnocení tepelně- izolačních vlastností kusových staviv (konstrukcí) lze použít tepelný odpor
- Tepelný odpor konstrukce R = d /( = (m2 .K) / W
- Tepelný odpor vrstevnaté konstrukce (souvrství) lze aproximovat jako součet dílčích tepelných odporů jednotlivých vrstev R (( Ri
- izolační schopnosti železobetonu jsou nevalné
Tepelné izolace
anorganické
organické
Vláknité
Pórovité
Zrnité
S pojivem
Bez pojiva
Volné – zásyp
vlna
Ploché – desky
rohože
Tvarové (segmenty,skruže)
Šňůrové
- koeficient prostupu tepla
- prostup tepla konstrukcí
k = 1/ R = W / m2 .K
Součinitel prostupu tepla (U) obrázek 3.30
- Pojem tepelného mostu
- Energetická náročnost nových konstrukcí se řídí normou ČSN 73 0540
- Certifikáty energetické náročnosti starších objektů – pravděpodobně povinné od roku 2009
- Další materiálové vlastnosti ovlivňující tepelnou pohodu uvnitř objektů.
Tepelná kapacita - c
Tepelná jímavost (akumulace)
B = c .( . (v
- schopnost přijímat (uvolňovat) teplo
- b látka se rychle ohřeje, zchladne
- beton, kámen X pěnový PS
SHM – 5.přednáška
Tepelná reflexe v interiéru a exteriéru
- souvisí s existencí volných elektronů v obalech atomu tvořících kovovou mřížku
- odrazivost => podíl zářivého toku odraženého od tělesa a zářivého toku dopadajícího na těleso
ρ
Tepelná pohltivost
- absorpce => podíl zářivého toku tělesem pohlceného a zářivého toku na těleso dopadajícího
Kp = (a / (i
Teplotní roztažnost
- při oteplování a ochlazování materiálů dochází k jejich vratným délkovým a objemovým změnám
- vyjádříme pomocí součinitele teplotní roztažnosti α (K-1)
- při poklesu teploty se rozměry zmenší, při růstu zvětší
- u konstrukcí, kde převažuje délka => součinitel teplotní délkové roztažnosti
ΔL = α . L0 . ΔT
ΔL-přírůstek délky
α – součinitel lin.tepl.roztažnosti
L0 – měrná délka při výchozí teplotě
ΔT – změna teploty
- u většiny materiálů => α = 6 – 6 . 10 -6 K-1
- u plastů => α = 80 – 200 . 10 -6 K-1
- u betonu a oceli => α = 10 – 12 . 10 -6 K-1
- součinitel objemové teplotní roztažnosti => γ = 3α
Bod skelného přechodu
Bod měknutí
Bod měknutí kroužek-kulička obr. 4.109 bŽáruvzdornost
Segerovy žároměrky
Požární vlastnosti
Hořlavost látekTřídy reakce na oheň
A – nehořlavéA1
B – nesnadno hořlavéA2
C1 – těžce hořlavéB
C2 – středně hořlavéC nebo D
C3 – lehce hořlavéE nebo F
Hořlavé kapaliny
Bod vzplanutí – nejnižší teplota kapaliny, při které vnější zápalný zdroj vyvolá vzplanutí par nad hladinou kapaliny
Bod hoření - nejnižší teplota kapaliny, při které vnější zápalný zdroj vyvolá hoření par nad hladinou kapaliny po dobu nejméně 5 s
Bod vznícení – nejnižší teplota horkého povrchu, při níž se hořlavý plyn nebo pára ve směsi se vzduchem vznítí následkem styku s tímto horkým povrchem
Třída nebezpečnostiBod vzplanutí
Ido 21 včetně
II21-55 včetně
III55-100 včetně
IVvíce než 100
Požární odolnost
- stavební konstrukce se podle požární odolnosti zařazují do stupnice požární odolnosti: 10, 15, 20, 30, 45, 60, 90, 120, 180, 240 nebo 300 minut
- jednotlivé charakteristiky vlastností požární odolnosti jsou vyjádřeny pomocí písmenných značek charakterizujících dosažené mezní stavy požární bezpečnosti:
R – nosnost
E – celistvost
I – izolace
W – radiace
M – mechanická odolnost
C – samozavírání
S – kouřotěsnost
G – odolnost proti požáru sazí
K – účinnost požární ochrany
F = C * 9/5 + 32
C = (F - 32) * 5/9
Stavební kámen
- hornina vhodných fyz., chem., a t
Vloženo: 22.04.2009
Velikost: 83,52 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 123SHM - Stavební hmoty
Reference vyučujících předmětu 123SHM - Stavební hmoty
Podobné materiály
- 101MA2 - Matematika 2 - Přednášky
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 1
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 2
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 3
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 4
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 5
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 6
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Demo
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Semerák
- 105PRA - Právo - Přednášky Pourová
- 105PRA - Právo - Přednášky Syrůčková
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Přednášky
- 123CHE - Chemie - Přednášky Grunwald
- 123CHE - Chemie - Přednášky(2)
- 123CHE - Chemie - Přednášky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky Svoboda
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Přednášky
- 126EMM - Ekonomika a management - Přednášky Novák
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - M욶anová přednášky
- 127UUPS - Urbanismus a územní plánování - Přednášky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(2)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(3)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(4)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(5)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Vašková
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Števula
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 134OCM1 - Ocelové mosty 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky - zápisky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky(2)
- 135GEO - Geologie - Přednášky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky
- 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin - Přednášky Barták
- 142YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky Pospíšil
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky
- 132SM1 - Stavební mechanika 1 - Úkoly, přednášky...
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky + přednášky
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky(2)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 126MVPR - Management výst. projektů - Přednášky
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - přednášky silnice
- 105PRA - Právo - Prednasky Fiala asi
- 126KAN1 - Kalkulace a nabídky 1 - přednášky
- 135ZSV - Zakládání staveb - Přednášky Jettmar oficiální
- 105KODO - Komunikační dovednosti - Přednášky KODO
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-silnice
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-železnice
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky1
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky2
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky3
- 143GISZ - Geografické informační systémy - Přednášky
- 143MPP - Modelování povrchových procesů - Přednášky
- 143ODRZ - Odpady a recyklace - Přednášky
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky1
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky2
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky3
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky4
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky5
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky6
- 143PJZ1 - Projekt 1 - Přednášky
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Přednášky
- 143REPO - Revitalizace povodí - Přednášky
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_1
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_2
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Přednášky
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-1
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-2
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Přednášky
- 143YHMH - Hydromeliorační stavby - Přednášky
- 143YKRV - Krajinné inženýrství - Přednášky
- 143YOOP - Ochrana a organizace povodí - Přednášky
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-1
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-2
- 143ZIP - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky z webu
- 143ZPA - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZZIP - Základy životního prostředí - Přednášky
- 141HYA - Hydraulika - Přednášky
- 141HY2V - Hydraulika 2 - Přednášky
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Přednášky
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 1
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 2
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 1
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 1
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 3
- 141VI10 - Vodohospodářské inženýrství 10 - Přednášky
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 1
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 2
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 1
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 1
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 3
- 143YAZS - Automatické závlahové systémy - Přednášky
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 1
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 2
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 3
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 4
- 102APF - Aplikovaná fyzika - Přednášky
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 1
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 2
- 141HYL - Hydrologie - Přednášky
- 126PJZP - Projekt - Evropské fondy pro život. prostředí - Přednášky
- 105PSS - Psychologie a sociologie - Přednášky
- 122KRJS - Kvalita a řízení jakosti ve stavebnictví - Přednášky
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 1
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky
- 122TPS - Technologie a provoz stavby - Přednášky
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 1
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 2
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 1
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 2
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 4
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 1
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 2
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 3
- 122TS2A - Technologie staveb 2 - Přednášky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 3
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 4
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 5
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 1
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 2
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 3
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 1
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 2
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 1
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 3
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 4
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 5
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 6
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 7
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 8
- 122TSV - Technologie staveb - Přednášky
- 122TSZ - Technologie staveb - Přednášky
- 122YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 144EKT - Ekotoxikologie - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(2)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(3)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(4)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(5)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(6)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek(7)
- 102FYZI - Fyzika - Výpisky z přednášek
- 127UUPS - Urbanismus a územní plánování - Výpisky
- 128OPV - Operační výzkum - Výpisky ze cvičení
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Výpisky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Výpisky z přednášek(2)
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Výpisky z přednášek
- 102EZ1 - Energie a životní prostředí - Výpisky ke zkoušce
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Výpisky ke zkoušce
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: