- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Přednášky - Vašková
133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál, které by okolní beton nebyl schopen nahradit a došlo by ke kolapsu (Poznámka: Pokud působí i moment, není v celé průřezu maximální napětí => okolní části průřezu mohou přebrat napětí za dutinku)
ENV: Proto zavádíme useknutí interakčního diagramu tak, že sílu v betonu násobíme koeficientem 0,8. Useknutí tedy uděláme na úrovni:
EN: Pomocí koeficientu e0 získáme hodnotu M0 => useknutí provedeme na odpovídající hodnotě N (na průsečíku ramene úhlu s interakčním diagramem???). Platí:
Návrh výztuže
Znám průřez a zatížení, neznám výztuž
Využití výztuže
Příspěvky:
Moment se po výšce sloupu mění => v každém průřezu bych potřeboval jinou výztuž, což by se těžko provádělo => nejčastěji se navrhuje symetrická výztuž. Při dimenzování průřezu musíme uvažovat jak vypadá celá konstrukce, nejen jeden daný průřez.
Rozměr průřezu je min. 200x200 mm
Konstrukční zásady
Příčná výztuž
Zkracuje vzpěrnou délku tlačené (podélné) výztuže => zabraňuje odstřelení krycí vrstvy a vybočení prutů
Jejím primárním úkolem není přenášet smykovou sílu – ta je prakticky zanedbatelná. Kritéria jsou ale přísnější, než pro ohýbané prvky (kvůli vzpěru)
Zhuštění v oblasti stykování přesahem, nad a pod stropem (kvůli pracovním spárám – viz dále)
Schéma výztuže:
Doplňující poznámky
Příčle – zajímá nás M, V, návrh výztuže na ně děláme odděleně. N je nezajímavé.
Sloupy – zajímá nás M, N, nelze je od sebe při návrhu oddělit. V nezajímavé.
Excentrický tlak:
V praxi neexistuje dostředný tlak => proto EN zavádí do interakčního diagramu náhodnou výstřednost e0
Až do určitého rozhraní N zvyšuje ohybovou únosnost průřezu. ŽB průřez má totiž raději tlak než tah a působící tlaková síla zvětšuje tlačenou část průřezu => využije se větší část betonu. Po dosažení určité hranice ale zvýšení tlaku vyčerpává pevnost betonu => klesá ohybová únosnost.
Pracovní spáry – vznikají v důsledku postupu při betonáži. Buď se betonují sloupy, pak se počká, pak strop, pak další sloupy, další strop… atd. Nebo se betonují sloupy a strop nad nimi najednou. Mezi částmi betonovanými v různou dobu vznikají pracovní spáry.
Výztuž sloupu – kolmo na směr působení rámu
Interakční diagram ve 3D
Kreslíme ho, pokud na sloup působí šikmý ohyb s tlakem
Interakčním diagramem už není křivka únosnosti, ale těleso únosnosti:
Ovinuté sloupy
Obvykle kruhový průřez (výztuž min. 6(12)
Příčná výztuž je realizována spirálou, která je charakterizována stoupáním
Ovinutí brání příčné deformaci a porušení příčným tahem
Ovinutí zvyšuje únosnost – ovinutý sloup vydrží daleko větší deformace
Ovinutí se hodí pro sloupy s malou excentricitou působící síly
Do výpočtu jeho vliv zavádíme pomocí zvýšení tlakové únosnosti betonu
Účinek vzpěru
Prakticky u všech tlačených prvků, ale až dosud jsme se zabývali prvky masivními, pro které je nevýznamný a nemusíme ho uvažovat (daleko dříve dojde k poškození drcením tlačeného betonu)
Rozhodující je štíhlost prvku (. Je-li
je prvek masivní. V opačném případě je štíhlý, pro velmi velké ( hovoříme o prvcích velmi štíhlých.
Excentricita tlačeného prvku
Excentricita od zatížení –
Excentricita 2. řádu (od deformace střednice) – e2
Excentricita náhodná (od výroby) – ei
Celková excentricita je větší, než excentricita od zatížení
=> Mf se zvětšuje
U masivních prvků e2 za nedbáváme, u štíhlých platí pro etot výše zmíněný vztah. Pro velmi štíhlé prvky musíme používat zcela speciální výpočetní metody.
Štíhlost prvku má vliv na jeho posouzení pomocí interakčního diagramu
Pro únosnost masivních prvků platí dříve popsaný interakční diagram
Pro únosnost štíhlých prvků musíme
Buďto najít menší interakční diagram (snížit čáru únosnosti), což je ale pracné
Nebo uděláme pracovní diagram jako u masivního sloupu, ale hodnotu ohybového momentu příslušející síle Nf v obrázku níže zvětšíme z hodnoty Mf na hodnotu MRd (tzn. zvětšíme etot o hodnotu e2, kterou u masivních sloupů neuvažujeme) => pokud i potom sloup vyhoví, je to v pořádku.
U velmi štíhlých prvků je porušení ztrátou stability zcela rozhodujícím faktorem. Neplatí interakční diagram
Kritická síla Ncr
Taková normálová síla, při které stačí minimální vodorovný impuls, aby došlo ke ztrátě stability (kolapsu kce)
ALE: Ve vztahu spolehlivě známe jen ( :)
Je zde například velký vliv dotvarování betonových prvků v čase
E – převod na jakýsi „ideální materiál“ (musíme nějak „zprůměrovat“ ocel a beton)
I – převod na ideální průřez (moment Ii – „ouška“ nahrazující ocel). Navíc bereme moment jen od té části průřezu, která je tlačená – tahem potrhaný beton nic nepřenese.
Vzpěrná délka výrazně závisí na tom, zda je zamezeno vodorovnému posunu
Pokud ano, je 0,5l < l0 < l (nejsme si jisti dokonalostí vetknutí, ale na druhou stranu je uložení rozhodně lepší, než kdyby šlo o prostý nosník) => bereme obvykle 0,7l0
Pokud není zamezeno, je rozhodně l0 > l, ale může být i l0 > 2l (opět si nejsme jisti dokonalostí vetknutí)
Zdivo
Zdící prvky
Budeme se bavit jen o pálených zdících prvcích
Skupiny prvků podle objemu všech otvorů:
Plné (do 25%)
Svisle děrované 25 – 55%
Svisle děrované 55 – 70%
Vodorovně děrované
Skupiny podle úrovně kontroly výrobků
< 5% kontrolovaných vzorků nevyhoví
> 5% kontrolovaných vzorků nevyhoví
Pevnost v tlaku pálených zdících prvků bývá 5 – 30 MPa, výjimečně (tzv. klinkry) až 60 MPa (PB prvky – 2 – 4 MPa)
Prvek má značku třeba P25 => pevnost základního zkušebního prvku je fu = 25 MPa. Pevnost konkrétního prvku ale záleží na jeho velikosti => zavádíme koeficient ( zohledňující velikost daného prvku vůči prvku zkušebnímu (pro prvek větší než zkušební je ( < 1 a naopak). Pevnost zdícího prvku pak je:
Neplést s pojmem pevnost zdiva = pevnost zdících prvků v celku i s maltou
Jiné namáhání než tlak je nepříznivé
Cihly menší pevnosti – horší mrazuvzdornost (pod P10 prakticky nulová)
Důležitá je nasákavost
Malta
Dělení malt
Obyčejná – pro běžné ložné spáry 10 – 12 mm
Pro tenké spáry (1 – 3 mm) – pro přesné zdění (YTONG, VPC)
Lehké malty – pro zlepšení tepelné odolnosti zdiva
Pevnost malty v tlaku se značí fm
Škála pevností cementových malt je 1 – 10 MPa (M1 – M10)
Značka M0 znamená fm < 0,4 MPa
POZOR – dosud se často používá staré značení v desetinásobku => M25 pak znamená pevnost 2,5 MPa. Většinou se to neplete, problém je jen se značkou M10, která ve starém značení znamená pevnost 1 MPa a v novém 10 MPa.
Zdění na maltu cementovou
Větší pevnost
Problematičtější provádění (je to de facto velmi jemný beton => rychle tuhne
Musíme namáčet cihly (aby neodsály záměsovou vodu)
Zdivo je křehčí (citlivější na deformace)
Horší recyklace (cementová malta se těžko oklepává)
Zdění na maltu vápennou – opak, hlavní výhodou je větší přetvárnost
Zdění na maltu vápenocementovou – něco mezi
Zdivo
Zdivo = zdící prvky spojené maltou na určitou vazbu. Mezi prvky jsou spáry – ložné, podélné a styčné.
Pro pevnost jsou důležité zdící prvky (pevnost střepu, podíl otvorů), kvalita provádění, vazba, vyplnění spar (zda se vyplňují všechny, jen ložné nebo žádné)…
Návrhová pevnost zdiva v tlaku je:
kde fk je charakteristická pevnost zdiva v tlaku a (M je součinitel z normy
Součinitel (M
Závisí na kvalitě prvků a kvalitě provádění
Hodnoty obecně 1,5 – 3,0, záleží i na státu (ne každý stát smí používat všechny koeficienty), u nás obvykle 2,0 – 2,5
Zdící prvky kategorie I na návrhovou maltu – 2,0
Zdící prvky kategorie I na předpisovou maltu (dělaná na stavbě) – 2,2
Charakteristická pevnost fk
Závisí na pevnosti zdících prvků, pevnosti malty a typu zdiva (zda je tam podélná spára)
Hodnota z normy, vztah závisí na typu zdiva
Pro prvky I. kategorie na předpisovou maltu platí vztah:
kde ( je součinitel podle typu zdiva z tabulky (je-li ve zdivu podélná spára, je 0,8násobkem součinitele pro stejné zdivo bez spáry; ve cvičení bereme ( = 0,55)
Pevnost v tlaku
Zděné prvky mají velmi malou únosnost v tahu => při tlakovém zatížení v nich od příčných tahů vznikají svislé trhliny (jako u ŽB prvků)
Při zatížení má malta díky malému modulu pružnosti tendenci příčně se přetvářet (roztahovat), čemuž brání přídržnost k cihlám => malta ve zdivu vydrží větší zatížení, než by vydržela samotná
Cihly, které mají větší modul pružnosti, jsou naopak namáhány příčným tahem od roztahující se malty => poruší se při napětí menším, než je jejich fb
Pevnost v ohybu
Závisí na tom, kde dojde k porušení
Porušení v ložné spáře – velmi nebezpečné, může k němu snadno dojít od zemních tlaků => nesmí se dělat suterénní zdi bez výztuže
Porušení v zazubené spáře
Pevnost ve smyku závisí na velikosti přitížení – bez něj jen v řádu stovek kPa. Důležitá u suterénních zdí, ztužujících stěn.
Návrh a posouzení tlačeného prvku
Pracovní diagram
Modul pružnosti (někdy se mu říká modul přetvárnosti) je:
kde ( = 500 až 2000, obvykle 1000
Vhodné namáhaní zděného prvku:
Únosnost NRd je ovlivněna rozměry (A), pevností (fd), excentricitou a štíhlostí ((i,m) => vztah:
V oblasti i uvažujeme pouze vliv excentricity, máme:
Skutečný průběh napětí nahradíme idealizovaným průběhem tak, aby velikost i působiště síly zůstaly stejné => proto plochu A nahradíme efektivní plochou Aeff. Pro obdélník je:
Oblast m – uvažujeme i vliv štíhlosti prvku, která závisí na vztahu:
Pro ztuženou konstrukci se železobetonovými stropy je (hsv je světlá výška sloupu, tj. výška pod průvlakem):
Podle tohoto vztahu a excentricity najdeme v tabulce koeficient (m a spočteme:
Při návrhu plochy prvku vycházíme ze vztahu pro oblast i. Jelikož v praxi neexistuje dostředný tlak, dosadíme minimální excentricitu e = 0,05t => dostaneme ( = 0,9 a z podmínky NRd ( NEd máme:
Návrh rozměrů b, t uděláme s přihlédnutím k rozměrům použitých prvků (aby z nich šla rozumně vyskládat vazba)
Posouzení: Pokud NRd,i i NRd,m jsou větší než NEd, prvek vyhovuje
Prvky, kde by rozhodoval tah za ohybu (větší excentricita zatížení), nelze navrhovat nevyztužené
Mezní stav použitelnosti
Posuzujeme průhyb prvku
MSP nesmíme podceňovat!!!
Je nutné si uvědomit, že vztah pro průhyb nosníku z PRPE
platí pouze do vzniku trhlin – pak skokově klesá I. Navíc tento vztah vyjadřuje okamžitou velikost průhybu po zatížení, průhyb se ale po určité době ještě zvětšuje vlivem dotvarování nebo smršťování => ve výsledku je mnohem větší, než by odpovídalo vzorečku (viz též kapitolka Vztah zatížení a průhybu nosníku v kapitole o napjatostních stádiích ohýbaných prvků)
Záleží též na velikosti průřezu
Ohybová štíhlost
Pokud prokážeme, že pro ohybovou štíhlost prvku platí
nemusíme prokazovat průhyb výpočtem. Ve vztahu je l rozpětí prvku, d účinná výška průřezu a (d je vymezující ohybová štíhlost
Pro (d platí vztah:
kde (c1 je součinitel tvaru, hodnota 1 pro obdélníkový průřez (deska, průvlak) a 0,8 pro T-průřez (trám)
(c1 je součinitel rozpětí, hodnota 1
kde AS,prov je skutečná plocha použité výztuže, AS,rqd je požadovaná plocha
(d,tab určíme z tabulky podle typu prvku a stupně vyztužení
Omezení napětí
Abychom vyhověli mezním stavům použitelnosti, musíme určitým způsobem omezit napětí v prvcích. Pro charakteristické hodnoty napětí a pevnosti by mělo platit:
Zatížení prvku:
Na velikosti kvazistálé složky užitného zatížení závisí koeficient k.
Pro napětí v tlačeném betonu obvykle požadujeme:
Proč se napětí v betonu omezuje?
Nechceme, aby za běžné situace byl beton plně využit – vznikalo by příliš mnoho mikrotrhlin, které by se při dlouhodobě působícím zatížení mohly spojit do velké trhliny
Při napětí větším než ˝ fk má dotvarování nelineární charakter
Pro modul pružnosti (přetvárnosti) prvku při dlouhodobém zatěžování platí vztah:
kde ( je součinitel dotvarování (vyjadřuje, o kolik je průhyb při dlouhodobém zatížení větší, než by byl lineárně pružný průhyb od krátkodobého zatížení)
Pro napětí v tažené oceli je:
Napětí v oceli se omezuje proto, aby nedocházelo k nadměrnému protažení – vedlo by to k velkému průhybu prvku a velkým trhlinám v betonu
Výpočet (cc, (s
Tlačený prvek – viz statické působení ŽB v úvodní kapitole. Připomeňme, že plocha ideálního průřezu je:
Ohyb prvku z prostého betonu – pro napětí v krajních vláknech platí:
Ohyb ŽB prvku – ideální průřez bez trhlin. Stejně jako v celém semestru vycházíme při vykreslení ( z hypotézy zachování rovinnosti průřezu:
Z rovnováhy sil v průřezu máme:
V této jedné rovnici jsou 4 neznámé. Pomocí podobnosti trojúhelníků můžeme napsat:
Napětí v oceli můžeme vyjádřit jako (E-násobek napětí v betonu, protože materiály jsou spřaženy a mají tedy stejné přetvoření. Po odsazení předchozích dvou vztahů do rovnice pro rovnováhu sil máme:
Poslední vztah vyjadřuje rovnováhu statických momentů. Z toho vyplývá, že neutrálná osa prvku neporušeného trhlinami je totožná s osou těžišťovou (to platí obecně, nejen pro ideální průřez). Z kvadratické rovnice spočteme xi a pro napětí v prvku pak platí vztahy:
kde moment setrvačnosti ideálního průřezu je:
Moment oceli k její vlastní těžišťové ose zanedbáváme (je řádově menší než ostatní složky).
Proč je před Steinerovým doplňkem oceli koeficient ((E – 1) a ne jen (E? Na začátku jsme brali plochu taženého betonu jako b(h – xi), ale tato plocha je ve skutečnosti menší o plochu zabetonované výztuže AS. Pro zjednodušení zápisu výpočtu provedeme odečtení jedné plochy výztuže až takto nakonec.
Pokud je (ct < fct, je M < Mcr – moment vznikající v prvku je menší, než moment na mezi vzniku trhlin a trhliny tedy nevznikají.
Lépe řečeno, nevznikají trhliny od silového zatížení, ale jsou zde ještě vlivy teploty, smršťování a dotvarování => ty mohou i při malém zatížení vznik trhlin vyvolat
Další komplikace: Modul pružnosti betonu Ec se v čase mění => (E se mění. Bereme hodnotu Ec,eff, ale i u té zase záleží na tom, zda jde o modul krátkodobý nebo dlouhodobý (je menší).
Hodnotu (ct omezujeme pouze tam, kde nám vadí vznik trhlin (např. u předpjatého betonu, kde nesmí vzniknout nikdy tah), u běžného ŽB ne
Ohyb ŽB prvku – ideální průřez s trhlinami. Vyjdeme z rovnosti statických momentů (to je zcela obecná podmínka pro polohu neutrální osy; zde už ale n.o. není totožná s osou těžišťovou!!!):
Rameno vnitřních sil uvažujeme hodnotou (třetina proto, že se jedná o vzdálenost oceli od těžiště trojúhelníku):
Moment setrvačnosti potrhaného ideálního průřezu je:
Pro napětí v prvku pak máme:
Výpočet průhybu
Při výpočtu průhybu musíme prokázat, že
Limitní průhyb je normou dán jako určitý díl rozpětí (obvykle 1/250 l, někdy menší, v budovách s přesnými měřícími aparaturami může být požadován nulový průhyb).
Výpočet y je složitý => obvykle stačí prokázat kritérium pro ohybovou štíhlost. Pokud kritérium nevyjde, neznamená to ale, že prvek na průhyb nevyhoví – přesný výpočet může prokázat, že y je vyhovující.
Při výpočtu vyjdeme ze vztahu, který sám o sobě pro výpočet průhybu použít nemůžeme:
Dosadíme hodnotu maximálního momentu uprostřed a tuhost B:
a máme:
Dále zavedeme k jako koeficient pro typ zatížení (zde jsme uvažovali spojité rovnoměrné) a křivost:
Pro průhyb pak platí vztah:
nebo se také často píše:
nebo se zavedením poddajnosti C (převrácená hodnota tuhosti B):
Toto odvození platí pro okamžitý průhyb prvku bez trhlin (Mmax < Mcr). Pro celkový průhyb bychom museli ještě přičíst vliv teplotní změny, smršťování a dotvarování.
Pro prvek s trhlinami nemůžeme tuhost (a tedy ani poddajnost) považovat na celém prvku za konstantní.
Mezi jednotlivými trhlinami je výztuž protahována méně než v trhlinách (beton mezi trhlinami stále působí). Proto bychom do výpočtů nedosazovali maximální hodnotu protažení, ale jen střední hodnotu (sm, která závisí na poměru M/Mcr.
V oblasti s trhlinami bude menší tuhost (větší poddajnost). Pro okamžitý průhyb platí vztah:
kde CI je poddajnost oblasti bez trhlin, CII je poddajnost oblasti s trhlinami a ( vyjadřuje velmi důležitý vliv poměru M/Mcr.
Vliv dotvarování na průhyb
Dotvarování je objemová změna betonu
Na jeho velikost má vliv složení směsi, ošetřování betonu při tuhnutí, vyztužení betonu, velikost zatížení a doba, po kterou zatížení působí
Tlačená výztuž zmenšuje vliv dotvarování => do desek se dává kvůli průhybům, nikoli ze statických důvodů
Trhliny
Nevadí nám samotný vznik trhlin, ale jejich šířka w. Musí být
Hodnota wlim je dána normou, běžně 0,2 – 0,3 mm.
Hodnota w závisí na přetvoření výztuže a na střední vzdálenosti trhlin sm
Koeficient ( > 1, obvykle 1,3 – 1,6.
Výztuž z hlediska šířky trhlin a velikosti průhybů
Při zachováni stejné únosnosti je lepší větší počet prutů z méně kvalitní oceli než menší počet prutů z kvalitnější oceli
Lepší je více malých profilů než menší počet velkých profilů
Zkouška
Víceméně písemná
Test – série krátkých otázek a odpovědí (např. porovnat a vysvětlit, zda má větší únosnost obdélníkový průřez nebo T průřez)
1 příklad na únosnost v ohybu (zkusit si porovnat únosnost jednostranně a oboustranně vyztuženého průřezu)
1 příklad na představu o průběhu M, V => podle průběhu rozmístit výztuž
1 příklad na únosnost v tlaku nebo únosnost zděného prvku
Alespoň krátký pohovor o domácím cvičení
DCV se po úspěšné zkoušce odevzdává, v září po zkouškách možno si ho vyzvednout zpět
Vloženo: 23.04.2009
Velikost: 2,66 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce
Reference vyučujících předmětu 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce
Podobné materiály
- 101MA2 - Matematika 2 - Přednášky
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 1
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 2
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 3
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 4
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 5
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 6
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Demo
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Semerák
- 105PRA - Právo - Přednášky Pourová
- 105PRA - Právo - Přednášky Syrůčková
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Přednášky
- 123CHE - Chemie - Přednášky Grunwald
- 123CHE - Chemie - Přednášky(2)
- 123CHE - Chemie - Přednášky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky - výpisky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky Svoboda
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Přednášky
- 126EMM - Ekonomika a management - Přednášky Novák
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - M욶anová přednášky
- 127UUPS - Urbanismus a územní plánování - Přednášky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(2)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(3)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(4)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(5)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Števula
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 134OCM1 - Ocelové mosty 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky - zápisky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky(2)
- 135GEO - Geologie - Přednášky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky
- 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin - Přednášky Barták
- 142YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky Pospíšil
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky
- 132SM1 - Stavební mechanika 1 - Úkoly, přednášky...
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky + přednášky
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky(2)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 126MVPR - Management výst. projektů - Přednášky
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - přednášky silnice
- 105PRA - Právo - Prednasky Fiala asi
- 126KAN1 - Kalkulace a nabídky 1 - přednášky
- 135ZSV - Zakládání staveb - Přednášky Jettmar oficiální
- 105KODO - Komunikační dovednosti - Přednášky KODO
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-silnice
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-železnice
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky1
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky2
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky3
- 143GISZ - Geografické informační systémy - Přednášky
- 143MPP - Modelování povrchových procesů - Přednášky
- 143ODRZ - Odpady a recyklace - Přednášky
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky1
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky2
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky3
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky4
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky5
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky6
- 143PJZ1 - Projekt 1 - Přednášky
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Přednášky
- 143REPO - Revitalizace povodí - Přednášky
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_1
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_2
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Přednášky
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-1
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-2
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Přednášky
- 143YHMH - Hydromeliorační stavby - Přednášky
- 143YKRV - Krajinné inženýrství - Přednášky
- 143YOOP - Ochrana a organizace povodí - Přednášky
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-1
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-2
- 143ZIP - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky z webu
- 143ZPA - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZZIP - Základy životního prostředí - Přednášky
- 141HYA - Hydraulika - Přednášky
- 141HY2V - Hydraulika 2 - Přednášky
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Přednášky
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 1
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 2
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 1
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 1
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 3
- 141VI10 - Vodohospodářské inženýrství 10 - Přednášky
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 1
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 2
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 1
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 1
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 3
- 143YAZS - Automatické závlahové systémy - Přednášky
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 1
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 2
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 3
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 4
- 102APF - Aplikovaná fyzika - Přednášky
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 1
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 2
- 141HYL - Hydrologie - Přednášky
- 126PJZP - Projekt - Evropské fondy pro život. prostředí - Přednášky
- 105PSS - Psychologie a sociologie - Přednášky
- 122KRJS - Kvalita a řízení jakosti ve stavebnictví - Přednášky
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 1
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky
- 122TPS - Technologie a provoz stavby - Přednášky
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 1
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 2
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 1
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 2
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 4
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 1
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 2
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 3
- 122TS2A - Technologie staveb 2 - Přednášky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 3
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 4
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 5
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 1
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 2
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 3
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 1
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 2
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 1
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 3
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 4
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 5
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 6
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 7
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 8
- 122TSV - Technologie staveb - Přednášky
- 122TSZ - Technologie staveb - Přednášky
- 122YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 144EKT - Ekotoxikologie - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Zkouška - Vašková
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: