- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálčila určitou hranici – jinak bychom nedostali cement, ale pouze silně hydraulické vápno.
V peci se slínek zdrží asi půl hodiny. Dochází ke slinování, při teplotách kolem 1300 – 1400°C vzniká alit – nejvýznamnější hydraulicky aktivní minerál
Na vstupu do chladiče má slínek asi 600°C, chladí se asi půl hodiny
Po částečném vychladnutí se slínek drtí a dochlazuje se ve slínkovém silu
Ze slínkového sila se slínek odebírá dle potřeby. Dříve se myslelo, že by se měl slínek nechat „uležet“, protože v něm ještě probíhají důležité procesy.
Plyn jde proti směru suroviny. Pecí prolétne za 10 s, pak jde do elektrofiltru, kde dochází k odloučení prachových částic
Spalování sekundárních paliv – vyjetých olejů, masokostní moučky aj. Jsou jen přísadou k hlavnímu palivu, ale jedná se o ekologickou likvidaci – výstupem je jen CO2 a vodní pára.
Složení cementu
Elementární analýza – stanovení obsahu prvků. Jelikož je jasné, že díky vysokým teplotám při hoření prvky musely být někdy v průběhu výrobního procesu ve formě oxidů, vyjadřujeme složení vždy procentuálním zastoupením oxidů (je to ekvivalentní způsob k vyjádření pomocí čistých prvků – stačil by jednoduchý přepočet). Oxidy ale nejsou volně v cementu (nebo jen minimálně):
CaO65 %
SiO221 %
Al2O3 6 %
Fe2O3 3 %
MgO 2 %
SO3 2 %
Cementářská notace – zkrácený zápis základních oxidů:
CaOC
SiO2S
Al2O3A
Fe2O3F
SO3Ŝ
H2OH
Slinkové minerály – lze jich rozlišit 20 (až 80), ale prakticky významné jsou pouze čtyři z nich, které tvoří přes 90% cementu:
Trikalciumsilikát (alit)3CaO.SiO2C3S
Dikalciumsilikát (belit)2CaO.SiO2C2S
Trikalciumaluminát (amorfní fáze)3CaO.Al2O3C3A
Tetrakalciumaluminátferit (celit, brownmillerit)4CaO.Al2O3.Fe2O3C4AF
Mineralogické složení – metoda pilného Japonce: Na rovnou desku se nanese tenká vrstva cementu. Každý oxid má jiná zrníčka => je potřeba je spočítat a určit jejich zastoupení. Dnes se používá počítačová analýza obrazu.
Mineralogické složení – metoda podle Bogua. Založena na faktoru limitujících složek v surovině a principu „co tam dám, to vyleze“. Příklad: Víme, že veškeré železo v produktu je ve formě C4AF. Obsah C4AF je striktně odvozen od obsahu Fe2O3 ve výchozí násadě => 1. limitující faktor (uč. 439 – 440).
Původně: [F]
[A]
Po vzniku C4AF: [F´] = 0
[A´] = [A] – (112/160)[F]
2. limitující složka – Al2O3. Vznik C3A vypotřebuje zbytek A
atd.
Hydratace cementu
Vznik hydraulicky stálé struktury
Velmi pomalý proces, probíhá měsíce až roky. Prakticky se však spokojujeme s hydratací dosaženou u C3S po 28 dnech – je dostatečná a rozhodující.
Kromě mineralogického složení jsou pro průběh hydratace důležité i jemnost mletí, teplota nebo vlhkost
Nejrychleji hydratují alumináty – jedná se o minutovou záležitost. Dominantní reakce:
ation.3
Kromě toho dalšími reakcemi vznikají i jiné hydroalumináty
Aby beton netuhl příliš rychle a bylo možné ho zpracovávat, přidávají se do směsi regulátory tuhnutí, například sádrovec. Na C3A se vytvoří filtr, který zabraňuje dalšímu tuhnutí aluminátové fáze:
Produktem hydratace C4AF jsou normální hydrohlinitoželezitany
Hydratací alitu a belitu vznikají hydratované křemičitany vápenaté. Produkty nelze popsat jednoznačným vzorcem, protože v průběhu hydratace vzniká gel, ze kterého nelze jednotlivé složky vydělovat.
Stavební částice tvořící výsledný hydrosilikátový gel mají 1000x větší povrch než původní cement (vznikají „kytičky“) => působí mezi nimi velké přitažlivé síly srovnatelné se silou chemických vazeb
Z alitu a belitu při vytvrzování hydratací vzniká vápno (Ca(OH)2) => čerstvý beton je silně alkalický => brání korozi ocelové výztuže
Voda vázaná ve formě hydratačních produktů zaujímá menší objem => celkové smršťování cementu při vytvrzování
Mineralogické složení
Výrazně ovlivňuje vlastnosti cementu a betonu
Alitový typ cementu – hodně alitu, málo belitu, v rámci možností co nejvíce C3A. Nejběžnější typ, používá se na většinu konstrukcí, protože rychle nabývá pevnost (tvrdne do 28 dní).
Belitový typ cementu – více belitu, méně alitu. Tuhne pomaleji => hydratační teplo je rozloženo na delší dobu. To je dobré pro masivní konstrukce (přehrady, elektrárny) – beton se „neuvaří“.
Síranovzdorné cementy – cíleně se snižuje obsah C3A. Důvod: síranová koroze (koroze III. druhu) – C3A nabývá na objemu kvůli síranu vápenatému (hlavně je-li beton ve styku se síranovou podzemní vodou) => vzniká ettringit, který má o 260% větší objem (je enormně bohatý na krystalovou vodu) => trhání betonu. Síranovzdorný cement musí obsahovat max. 3,5% C3A.
Část CaO je ve slínku v podobě volného vápna. Toho nesmí být více než 4% – k jeho dohašování dochází až po delší době, objemový nárůst vyvolaný tvorbou Ca(OH)2 vede ke tvorbě trhlin. Ze stejného důvodu nesmí obsah MgO překročit 6%.
Vlastnosti portlandského slínku
Hydratační teplo
200 – 400 kJ/kg
Hustota
3000 – 3200 kg/m3
Sypná hmotnost
900 – 1300 kg/m3
Měrný povrch
250 – 400 m2/kg
Důvod malé sypné hmotnosti: Částice jsou unifrakční (stejně velké) => velké mezery
Cementy podle počtu složek
Jednosložkový – jen portlandský slínek a regulátory (max. 5%)
Dvojsložkový
Šetří slínek
Přidává se buď inertní složka nebo něco, co má též hydraulické vlastnosti – např. mletá vysokopecní struska. Sama nemá hydraulické vlastnosti, ale získá je alkalickým buzením, které vyvolá vápno vznikající v cementu.
Vlastnosti cementu vyvolat alkalické buzení se říká pucolanita (podle italského městečka, kde do cementu přidávali popílek z Vesuvu a objevili tuto vlastnost)
Buzením se ve strusce vytvoří podobné látky, jako v cementu
U nás nejběžnější typ cementu
Podtypy: Struskoportlandský (trochu strusky)vysokopecní (struska) pucolánový (popílek)
Vícesložkový – obsahuje více plnidel, není častý. Struska, popílek, přírodní pucolán, vápenec, vápenitá břidlice…
Cementy podle bází
Silikátová báze – 95% cementů, všechny běžné stavební
Aluminátová báze – u nás zakázána pro stavební účely. Má dobré vlastnosti, ale při teplotách kolem 30°C dochází k velké změně objemu => nebezpečí kolapsu. Používá se pouze na vyzdívky v hutnictví – je tepelně odolný.
Speciální báze – např. zubařský cement s fosfátovou bází
Typy cementů pro obecné použití
Klasifikace podle obsahu slínku – nemá nic společného s jakostí
Druh
Název
Obsah slínku
Barva pytle
Poznámka
CEM I
Portlandský
min. 95 %
černý
kromě slínku jen regulátor
CEM II
Portlandský směsný
65 – 94 %
zelený
podtypy A, B
CEM III
Vysokopecní
max. 64 %
fialový
podtypy A, B
CEM IV
Pucolánový
obsahuje popílek
CEM V
Směsný
více plnidel
Převažují druhy I a II, CEM III je díky strusce hodně chemicky odolný, což může být někdy výhodné
Struskoportlandské a vysokopecní cementy jsou dobré tam, kde je beton ve styku s vodou (hráze aj.), portlandské tam, kde je potřeba aby beton rychle tvrdl (stavby v zimním období aj.)
Silniční cement – síranovzdornost, zvýšené nároky na pevnost v tahu za ohybu (normálně se nesleduje)
Za druhovým označením musí být uvedena pevnostní třída cementu (podle evropské normy 32,5, 42,5 nebo 52,5, dříve jsme měli národní dodatek 22,5). Stanovuje se podle ČSN EN 196-1 (viz níže)
Má-li cement vysoké počáteční pevnosti, připojuje se za označení třídy ještě písmeno R (rychlovazný cement), normální cement má někdy písmeno N.
Zkoušky cementu (viz též cvičení)
Norma ČSN EN 196 –
Pevnost – dělá se na trámečcích z cementové malty. Provede se 6 testů, žádný se nesmí lišit o více než 10%, jinak se vyloučí (důvodem může být bublina v materiálu aj.). Liší-li se dva, musí se provést nová zkouška. Na realizaci je třeba 28 dní (beton musí vyzrát).
Chemický rozbor – stanovení základních oxidů. Dále též (pododdíl 21):
Stanovení podílu nerozpustného v kyselině – na určení příměsí
Stanovení ztráty žíháním – jak je cement zvlhlý
Obsah chloridů – sleduje se kvůli stanovení chloridů v betonu (působí korozi výztuže)
Obsah CO2 – kvůli nežádoucí karbonataci Ca(OH)2. Hydroxid brání korozi (viz výše), mění-li se na uhličitan vápenatý, koroze může probíhat. Zkouší se absorpcí vypuzeného CO2 na systému kanálků.
Obsah Na, K – plamenný fotometr
Stanovení objemové nestálosti na kaši normální hustoty – může být způsobena příliš velkým podílem:
Síranů (nad 3,5 %)
MgO (nad 6%)
Volného vápna CaO (nad 4 %)
Vysokým hydraulickým modulem – objemově nestálý cement má MH > 2,4. Naopak by neměl být MH < 1,7 – beton pak špatně váže.
Stanovení hlavních složek – pomocí kyselin, komplexů aj.
Pucolánové složky – cement se roztřepe s destilkou v PET lahvi => reakce => zjištění zbylého Si a Ca
Stanovení měrného povrchu – Blaineova zkouška. Mezerovitost vždy e = 0,5
Norma pro odběr a úpravu vzorků – viz dříve
Voda
Voda záměsová – míchá se do betonu při výrobě v betonárce. Minimální množství vody pro hydrataci cementu je asi 25% hmotnosti cementu.
Vodní součinitel – podíl vody a cementu. Typicky 0,4, vždy 1.
Pitná voda pro přípravu betonu plně vyhovuje
Voda ošetřovací – na smáčení betonové plochy, aby beton příliš rychle nevysychal a nepraskal. Musí být trochu kvalitní.
Je-li vody málo, cement nezhydratuje všechen, je-li jí moc, vznikají v betonu kapilární póry
Přísady
Většinou mají kapalnou formu, tvoří do 5% hmotnosti cementu
Plastifikátory a superplastifikátory
Zlepšují zpracovatelnost čerstvého betonu tak, že lze snížit množství záměsové vody o 5 – 15 % (nad 12% mluvíme o superplastifikátorech)
Buď mohu snížit množství záměsové vody, čímž zachovám původní zpracovatelnost, ale dostanu pevnější beton (mezi zrny budou menší mezery)
Nebo množství vody ponechám, čímž dostanu beton stejné pevnosti, ale snáze zpracovatelný, pohyblivější (dobré pro usnadnění čerpání betonu, lití do husté ocelové výztuže, výrobu samorozlévací směsi)
Podstata: Plastifikátory zlepšují smáčitelnost. Zrníčka cementu se nabíjí stejným nábojem => odpuzují se, jsou ve směsi lépe rozdispergována, lépe se pohybují.
Lignosulfonát sodný – první používaný plastifikátor. Vzniká jako odpad při výrobě papíru z celulózy. Potíž je v odhadování jeho dávkování – obsahuje dřevné cukry, cukry jsou obecně inhibitory tuhnutí betonu. Pokud se ho dá moc, beton neztuhne vůbec. Dnes objeveny kvasinky, které umí cukry vyžrat.
Plastifikátory naftalenové báze (např. sůl polymethylenpolynaftalensulfonové kyseliny, SNF)
Plastifikátory melaninové báze (např. kondenzát sulfonovaného melaninu a formaldehydu, SMF)
Provzdušňující přísady
Též jsou to smáčidla
Rovněž bývají naftalenového nebo melaninového typu
Upravují napětí mezi plynnou a kapalnou fází – zajišťují optimální rozdělení bublinek (tj. aby měly rozumnou velikost a vzdálenost)
Úkol: Zajistit mrazuvzdornost. Do bublinek může expandovat led (objem ledu je oproti vodě větší o 9%) => beton se netrhá. Pokud už trhlinky vzniknou, bublinky zastaví jejich šíření.
Na každé 1% provzdušnění klesne tlaková pevnost betonu o 4%. Provzdušnění může dosahovat 4% (pro max. zrno K63) až 6,5% (pro K16) – pak už je pokles pevnosti výrazný.
Urychlovače
Urychlují tuhnutí
Běžně pokud chci, aby beton rychle tuhnul, vezmu rychle tuhnoucí cement CEM I
Někdy je potřeba, aby cement měl vlastnosti CEMII nebo III, ale rychle tuhnul => potom použiji urychlovač
Dříve z CaCl2, ale hrozila koroze ocelové výztuže
Dnes převážně vodní skla (na bázi Na2SiO3)
Zpomalovače
Opak urychlovačů
Běžně se postupuje podobně jako u urychlovačů – vezmu CEM II nebo CEM III, které tuhnou pomaleji. Pokud z nějakého důvodu musím použít CEM I a chci, aby tuhnul pomalu, pak do něj dám zpomalovač.
U masivních konstrukcí je lze využít ke zmenšení hydratačního tepla
Původně na bázi cukru – vytvoří se sacharát vápenatý bránící tuhnutí. Byl ale problém s dávkováním – pokud se ho dalo moc, beton neztuhnul vůbec.
Přísady těsnící (vodotěsnící)
Fungují na bázi krystalizační nebo na bázi polymerní disperze s pojivovým účinkem => polymercementové betony
Těsnící přísady jsou drahé – používají se spíš jen pro zlepšení chemické odolnosti. Zlepšují také odolnost v ohybu a v tahu a rovněž adhezi (toho se využívá, pokud chci přilnout nový beton na starý povrch)
Pro vodotěsnost většinou stačí beton správně zhutnit
Polymery s pojivovým účinkem, Hydrofobizační přísady aj.
Příměsi
Většinou práškové, tvoří 10 – 40 % hmotnosti cementu
Mohou být přidávány v betonárně nebo už v cementárně (vícesložkový cement, např. popílek aj.)
Jemné podíly kameniva (do 0,125 mm) – zvyšují přídržnost betonu k podkladu (např. starému betonu), vyžadují ale velké množství vody
Popílek – jako plnivo, náhražka drobného kameniva, pucolán
Křemičitý úlet (mikrosilika) – odpad z hutnictví. Má příznivý vliv na pórovitou strukturu betonu.
Výroba betonu
Předpis upravuje
Složení
Míchání pro betonárku
Postup dávkování
Dopravu
Hutnění pro zákazníky
Ošetřování
Složení směsi se sleduje hlavně kvůli stanovení krychelné pevnosti v tlaku. Pevnost je funkcí:
Třída pevnosti Množství Vodní Faktory
cementu cementu součinitel kameniva
Směrná pevnost podle Bolomena:
Zaručená pevnost v 95%.
Klasifikace a specifikace betonu
ČSN EN 206-1
Klasifikace – 1 konkrétní vlastnost betonu
Specifikace – určuje beton jako celek
Klasifikace objemové hmotnosti
Obyčejný beton: 2000 – 2600 kg.m–3
Lehký beton pod 2000 kg.m–3
Těžký beton nad 2600 kg.m–3
Klasifikace třídy betonu
Podle pevnosti v tlaku po 28 dnech zrání stanovené určitým způsobem
Dříve dva způsoby zkoušky:
Krychle hrany 150 mm => klasifikace B (např. B30 – číslo značí pevnost)
Válec („cylindr“) o průměru podstavy 150 mm a výšce 300 mm => klasifikace C (např. C25)
Dnešní norma obě zkoušky spojuje (C zde znamená „concrete“) – např. C 25/30. První číslo značí válcovou, druhé krychelnou pevnost. Vždy je krychelná pevnost větší, než cylindrická (cylindr je větší, lze si říci, že „čím je těleso větší, tím větší je pravděpodobnost, že se v něm vyskytne porucha).
Označení může obsahovat i modul pružnosti, objemovou hmotnost, mrazuvzdornost:
B20-T100 (mrazuvzdornost 100 cyklů)
LB20-1300 (obj. hm. 1300 kg.m-3)
B20/E27 (modul 27 GPa)
B20/1,4 (tah 1,4 MPa)
Existuje 6 tříd objemové pevnosti
Klasifikace podle zpracovatelnosti
Zkouška rozlitím – pro tekuté betony
Sednutí kužele (Abramsova zkouška) – beton se nalije do formy, forma se sundá a změří se, o kolik si beton sednul.
Zkouška VeBe – beton se nalije do lisu, sleduje se, za jak dlouhou okolo poklice vyprýští cementové mléko
Zkouška zhutnitelnosti: c = h / (h – s)
Receptura betonu
Receptura betonu se musí přizpůsobit prostředí (dle ČSN EN 206)
Rozhodující je podíl cementu, kameniva aj. => různé části stavby se dělají z různých betonů. Jde o to, čemu je beton vystaven:
Prostředí bez nebezpečí koroze (vnitřní suché konstrukce)
Koroze betonu vyvolaná karbonatací
Koroze vyvolaná chloridy
Účinky chloridů z mořské vody
Účinky mrazu – musí být mrazuvzdorné kamenivo
Chemická koroze – použijeme síranovzdorný cement
Specifikace betonu
Specifikace typového betonu – vezme se určitý soubor typických vlastností (maximální zrno, třída pevnosti, odolnost vůči prostředí, zpracovatelnost…). Neřeší se, jak a z čeho je beton udělán – jde nám jen o mechanické vlastnosti. Tento způsob specifikace je běžnější
Specifikace betonu předepsaného složení – kontroluje se naopak pouze složení. Například pokud si z estetických důvodů objednám, že v betonu musí být nějaké konkrétní kamenivo.
Značení betonu typového složení v technické dokumentaci: C 25/30-XF2(CZ)-Cl 0,20-Dmax22-S1
Hutnění
Běžný beton se musí hutnit
Používají se vibrátory ponorné (velký pendrek) nebo příložné. Vibrace způsobuje excentr (sl. nevyvážok).
Nedávno vyvinut materiál betonového typu, který nepotřebuje hutnit
Samozhutnitelný beton
Nevyžaduje hutnění
SCC – self compacting concrete
Složení:
Cement – portlandský s malým hydratačním teplem. Obsah cementu je spíše vyšší (350 – 500 kg/m3)
Poměrně vyšší vodní součinitel (0,3 – 0,6)
Filler – mikromletý vápenec, mletá struska, křemičitý úlet (silica fume). Cement s fillerem bývá zhruba 1:1
Kamenivo – drobnější, nejlépe menší než 5 mm, maximálně 10-20 mm
Přísada – plastifikátor polymerního typu – disperguje cementové shluky, díky hřebínkové struktuře drží zrna v absolutně ideálních vzdálenostech
Stupně kvality:
SCCH (home) – 30-40 MPa
SCCC (construction) – 60 MPa
Výhody:
Snížení hluku na stavbě o 10% (není potřeba vibrovat)
Hladký povrch
Vyšší kvalita (odpadají potíže se špatným provibrováním)
Užití – například pilíře mostů (vynalezen v Japonsku)
Dříve býval 2-3x dražší, než běžný beton, dnes je rozdíl v ceně asi 15%
Abramsovu zkoušku nelze dělat běžným způsobem – beton se rozlévá moc rychle. Měří se tzv. T50 – za jak dlouho po zvednutí kužele se beton rozlije na koláč široký 50 cm.
Vhodnější je použití tzv. L-boxu. Měří se, za jak dlouho doteče beton do vzdálenosti 20, resp. 40 cm (T20, resp. T40)
Nebo se používá orimet, popř, orimet v kombinaci s J-ringem. Měří se, za jak dlouho určité množství betonu vyteče z orimetu, popř. proteče J-ringem (kruhem zhotoveným z ocelové výztuže, která má být použita na dané stavbě).
Vysokohodnotný beton
Díky přísadám má lepší mechanické vlastnosti než běžný beton
Podobné složení jako samozhutnitelný beton, má však ještě vyšší obsah cementu (450 – 600 kg/m3) a při tom nižší vodní součinitel (0,25 – 0,4)
Pevnost okolo 100 MPa
Železobeton
Železo vylepšuje tahovou pevnost betonu, která je jinak poměrně nízká
Železo můžeme jako výztužný element užívat proto, že má stejnou teplotní roztažnost jako beton (=> nepopraská to)
Betonářská ocel mívá na povrchu žebírka, aby to lépe drželo při sobě
Problém: železo rezne.
Důvod: elektrolytická koroze. Anoda je z méně ušlechtilého kovu, po ponoření do elektrolytu se trochu rozpustí. Za normálních okolností by se rozpouštění po chvíli zastavilo – vytvořila by se vrstva z kationtů a na druhé straně záporně nabitá oblast (došlo by k polarizaci). Pokud jsou však volné elektrony odvedeny vodivým spojením, anoda se postupně zcela rozpustí.
Mikroměřítko: Jako anodické a katodické oblasti slouží oblasti s malinko jinou strukturou, např. anodou může být oblast železa s kapkou vody na povrchu.
Dva způsoby uvolňování:
Depolarizace vodíková – vyžaduje hodně H+ v roztoku. Probíhá v silně kyselých roztocích (H2SO4 aj.):
Depolarizace kyslíková – probíhá v běžných neutrálních a slabě zásaditých prostředích, kde je málo H+:
Reakce při korozi železa:
Z alitu se při hydrataci cementu vytváří Ca(OH)2. V betonu je ho nakonec okolo 5% (malá část z volného CaO, většina z alitu) => beton je silně alkalický (pH = 13). Tato alkalická reakce chrání železo v betonu před korozí.
Karbonatace – reakce betonu s CO2, která má za následek zeslabování alkality betonu. Jde o reakci poměrně pomalou (obsah CO2 ve vzduchu je 0,03%), ale časem se projevuje – alkalita betonu se od povrchu postupně ztrácí.
Když je okolo výztuže pH < 9, začíná výztuž reznout. Tím se jednak zhoršují mechanické vlastnosti, jednak je objem rzi 4x větší než objem železa => tlaky, praskliny. Při pH > 9 - pasivace
Posouzení hloubky karbonatace – pomocí indikátoru fenolftaleinu (vhodný proto, že mění barvu při pH okolo 9). Na alkalickém betonu zfialoví, na zkarbonatovaném se nezbarví => obrušuji beton, dokud fenolftalein po kápnutí nezfialoví. Hloubka karbonatace závisí na odmocnině z času, pro 30 let starou konstrukci je asi 30 – 40 mm (ke je karbonatační konstanta):
Čas se udává ve dnech. Hodnota konstanty je podle typu betonu 0,2 – 0,4 mm.den– 0, 5
Karbonataci lze bránit ochrannými nátěry, které brání difúzi CO2 do betonu
Čím je beton hutnější a kvalitnější, tím je karbonatace pomalej
Vloženo: 22.04.2009
Velikost: 5,41 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 123SHM - Stavební hmoty
Reference vyučujících předmětu 123SHM - Stavební hmoty
Podobné materiály
- 101MA2 - Matematika 2 - Přednášky
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 1
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 2
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 3
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 4
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 5
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 6
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Demo
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Semerák
- 105PRA - Právo - Přednášky Pourová
- 105PRA - Právo - Přednášky Syrůčková
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Přednášky
- 123CHE - Chemie - Přednášky Grunwald
- 123CHE - Chemie - Přednášky(2)
- 123CHE - Chemie - Přednášky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky - výpisky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Přednášky
- 126EMM - Ekonomika a management - Přednášky Novák
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - M욶anová přednášky
- 127UUPS - Urbanismus a územní plánování - Přednášky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(2)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(3)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(4)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(5)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Vašková
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Števula
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 134OCM1 - Ocelové mosty 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky - zápisky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky(2)
- 135GEO - Geologie - Přednášky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky
- 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin - Přednášky Barták
- 142YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky Pospíšil
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky
- 132SM1 - Stavební mechanika 1 - Úkoly, přednášky...
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky + přednášky
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky(2)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 126MVPR - Management výst. projektů - Přednášky
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - přednášky silnice
- 105PRA - Právo - Prednasky Fiala asi
- 126KAN1 - Kalkulace a nabídky 1 - přednášky
- 135ZSV - Zakládání staveb - Přednášky Jettmar oficiální
- 105KODO - Komunikační dovednosti - Přednášky KODO
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-silnice
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-železnice
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky1
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky2
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky3
- 143GISZ - Geografické informační systémy - Přednášky
- 143MPP - Modelování povrchových procesů - Přednášky
- 143ODRZ - Odpady a recyklace - Přednášky
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky1
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky2
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky3
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky4
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky5
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky6
- 143PJZ1 - Projekt 1 - Přednášky
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Přednášky
- 143REPO - Revitalizace povodí - Přednášky
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_1
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_2
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Přednášky
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-1
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-2
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Přednášky
- 143YHMH - Hydromeliorační stavby - Přednášky
- 143YKRV - Krajinné inženýrství - Přednášky
- 143YOOP - Ochrana a organizace povodí - Přednášky
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-1
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-2
- 143ZIP - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky z webu
- 143ZPA - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZZIP - Základy životního prostředí - Přednášky
- 141HYA - Hydraulika - Přednášky
- 141HY2V - Hydraulika 2 - Přednášky
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Přednášky
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 1
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 2
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 1
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 1
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 3
- 141VI10 - Vodohospodářské inženýrství 10 - Přednášky
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 1
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 2
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 1
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 1
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 3
- 143YAZS - Automatické závlahové systémy - Přednášky
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 1
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 2
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 3
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 4
- 102APF - Aplikovaná fyzika - Přednášky
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 1
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 2
- 141HYL - Hydrologie - Přednášky
- 126PJZP - Projekt - Evropské fondy pro život. prostředí - Přednášky
- 105PSS - Psychologie a sociologie - Přednášky
- 122KRJS - Kvalita a řízení jakosti ve stavebnictví - Přednášky
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 1
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky
- 122TPS - Technologie a provoz stavby - Přednášky
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 1
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 2
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 1
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 2
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 4
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 1
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 2
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 3
- 122TS2A - Technologie staveb 2 - Přednášky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 3
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 4
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 5
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 1
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 2
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 3
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 1
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 2
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 1
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 3
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 4
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 5
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 6
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 7
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 8
- 122TSV - Technologie staveb - Přednášky
- 122TSZ - Technologie staveb - Přednášky
- 122YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 144EKT - Ekotoxikologie - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 123SHM - Stavební hmoty - Zkouška Svoboda(2)
- 123SHM - Stavební hmoty - Zkouška Svoboda
Copyright 2024 unium.cz