- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálm2), w je výsečová plocha (mm2), Iw je výsečový moment setrvačnosti (mm6)
Kroucení bychom se měli snažit bránit. Lze to udělat například ukotvením prutu:
Uzavřené průřezy
Jsou vhodnější pro namáhání krutem => dáváme jim přednost při navrhování kroucených prvků
I při vázaném kroucení přebírá většinu účinku smyk, vznikne smykový tok:
Smykové napětí (( - dvojnásobek plochy uzavřené střednicí):
Největší namáhání v nejslabších větvích
Normálová napětí jsou zanedbatelná
Přibližné řešení kroucení – kroutící moment nahradíme pouze dvojicí sil:
Kombinace účinků
Na jeden prut působí více účinků
Přibližně pružný výpočet (sčítat napětí)
Tah + ohyb – musí platit:
Tlak a ohyb
Dochází i ke vzpěru => vybočení prutu. Působí opět NSd a MSd. Je důležité, zda mají stejný nebo jiný účinek.
Musí platit (nahoře je to, co skutečně působí, dole únosnosti)
Koeficient k kompenzuje nedostatek vzorce způsobený tím, že Nb,Rd získáme tak, že zanedbáváme moment a MC,Rd dostaneme se zanedbáním tlaku.
Ohyb a kroucení
Únava materiálu
Stavební kce jsou většinou zatíženy staticky a zatížení se sice mění, ale ne příliš výrazně
Konstrukce jako mosty apod. jsou ale zatěžovány opakovaně (v řádu milionů opakování)
Únavové zkoušky – zjišťuje se, kolik cyklů kce vydrží do porušení. Závislost rozkmitu napětí ((() na počtu cyklů (N), které kce vydrží, vyjadřuje Wöhlerova (S-N) křivka (trilineární čára). Čím větší je rozkmit napětí, tím méně cyklů kce vydrží.
Pro každý konstrukční detail je Wöhlerova křivka známa => pro požadovaný počet cyklů lze určit (( (rozkmit)
Běžně se požaduje 2 miliony cyklů
Většina zatížení ale není harmonická (sinus) => musí se nejprve na harmonické převést a poté rozdělit na různé úrovně rozkmitu s určitou četností (((i, ni). Účinky se kumulují. Aby konstrukce nezkolabovala, musí být splněno Pangrenovo kriterium:
kde Ni je hodnota odečtená pro dané ((i z Wöhlerovy křivky.
Konstruování při únavě
O velikosti (( rozhodují tzv. vruby – místa s náhlou změnou průřezu, příčným svarem apod.
Pečlivě navrhovat a vyrábět – co nejméně vrubů
Lepší oceli jsou při opakovaném zatížení citlivější na únavu => všechny oceli se při opakovaném zatěžování chovají ve výsledku podobně => použití pevnějších ocelí není potřeba
Bezpečnost při únavě – zatížení má parciální součinitel bezpečnosti 1, materiál také 1. Rozlišují se prvky, při jejichž porušení dojde k řetězovému kolapsu, a ostatní prvky.
Nejdůležitější a nejobtížnější je předvídat zatížení na celou dobu životnosti
Návrh spojů
Spoje se dělí na:
Svarové X šroubové (nýtové)
Kloubové X tuhé (přenášejí momenty)
Dimenzované na dané vnitřní síly (přístup běžný pro pozemní stavby) X dimenzované tak, že nejsou slabým místem konstrukce (přístup u mostů; přenesou to samé, co vedlejší kce => zatížení se může měnit)
Koutové svary
Posuzuje se rovina nebezpečného průřezu, kde může dojít k porušení svaru. Vznikají v ní 4 složky napětí – normálové a smykové, obě rovnoběžné (rovnoběžně s housenkou) nebo kolmé. Složka rovnoběžná normálová se zanedbává.
Návrhová pevnost svaru – vychází z meze pevnosti:
Součinitel spolehlivosti je 1,25 (EN, v ČSN byl 1,5), součinitel korelace je 0,8 pro ocel S235 a 0,9 pro ocel S355 (=> relativně lepší výsledky u měkkých ocelí)
Posouzení koutového svaru – z geometrie svaru a působících sil se vypočítají napětí (viz cvičení) a musí platit
Umět spočítat: připoj úhelníku, konzoly (cvičení), přípoj pásnice (skripta)
Příklad – přípoj U-profilu
Rovnoběžné smykové napětí je (2 značí, že máme 2 svary):
V přírubě vznikne moment:
kde Af je plocha příruby a A je plocha celého profilu. Moment setrvačnosti svarového obrazce je:
Průřezový modul tedy je:
Momenty v přírubách vyvodí napětí:
Hodnoty napětí dosadíme do vztahů pro posouzení
Krční svary
Svary spojující pásnice se stojinou průřezu
Většinou se používají koutové svary, svary tupé jen výjimečně (na stojině se udělá úkos)
Pokud je nosník zatížen pouze spojitě, vzniká v krčním svaru pouze smykové napětí, které musí být menší, než návrhová pevnost svaru:
kde S je statický moment pásnice k neutrální ose, a je rozměr svaru (právě tuto veličinu často ze vzorečku počítáme)
Prostý nosník – vzhledem k průběhu V budou nejvíce namáhané svary na koncích nosníku => na tuto hodnotu svar navrhujeme, dělá se stejný po celé délce nosníku
Spojitý nosník o více polích – vyhledáme maximální V ze všech polí, na něj navrhneme svar a uděláme ho stejný po celé délce všech polí
Svar pod břemenem – pokud jsou na nosníku osamělá břemena, roznášejí se přes roznášecí šířku:
Ve svaru pak vznikají další namáhání:
Posouzení svaru – HMH:
Svar není namáhán, jde-li síla do výztuhy => odpadnou složky ((, ((. Zásada: pod velké břemeno výztuha
Tupé svary
Plně provařený svar dobré kvality plně nahrazuje původní průřez => nepředstavuje oslabení => svar není nutno posuzovat (EN)
Kontrola kvality je drahá, proto se někdy předpokládá, že svar není dostatečně kvalitní a jeho únosnost se snižuje podle typu (ČSN):
Tupý svar v tlaku – únosnost se nemění
Tupý svar v tahu – koeficient 0,85
Tupý svar bez provaření kořenu (nejslabšího místa) – koeficient 0,7
Důsledek: odlišné rozdělení odstupňovaných průřezů
Pro tlačené průřezy se mohou používat také částečně provařené svary
Šroubované spoje
Namáhané smykem (střihem)
Namáhané tahem
Spoj namáhaný smykem – obyčejný spoj
Může se porušit dvěma způsoby – přestřižením nebo otlačením
Únosnost proti porušení přestřižením šroubu:
kde fub je mez pevnosti šroubu, A je plocha šroubu, součinitel bezpečnosti je 1,45 (ČSN, podle EN 1,25)
Pro některé šrouby místo 0,6 dáme 0,5
Je-li ve střihové ploše závit, nahradí se plocha A plochou AS (plocha šroubu v místě oslabení zářezem)
Střižnost šroubů – v kolika rovinách by se přestřihl
Únosnost proti porušení otlačením (otvor se vytlačí ve směru síly do elipsy => spoj nepůsobí tak, jak bychom chtěli):
kde d je průměr šroubu (nikoliv d0 – průměr díry), ( je součinitel závisející na roztečích (jsou-li šrouby daleko od sebe, neovlivňují se => vyšší, jsou-li blízko, je nižší), t je působící tloušťka (menší z tlouštěk v jednom směru)
Součinitel ( – obvykle jsou rozhodující rozteče, ve výjimečném případě pevnosti
Spoj namáhaný smykem – třecí spoj
Méně obvyklé spoje
Nedochází ke střihu – spoje jsou k sobě tak natlačeny, že přenášejí napětí třením
Předpínací síla
kde kp = 0,56 – 0,63 (součinitel z normy)
Únosnost jedné třecí plochy:
( – součinitel tření (podle úpravy ploch 0,2 – 0,5), součinitel bezpečnosti 1,3 (ČSN, podle EN 1,25)
Více třecích ploch => větší únosnost (dvě – dvojnásobná)
Poznámka
Vše předchozí platí pro běžné smykem namáhané spoje s kulatými otvory
Mohou být i předepnuté spoje s nestandardními otvory – nadměrnými (únosnost 0,85) nebo oválnými (0,7)
Spoj namáhaný tahem
Snaha šroub přetrhnout nebo strhnout z něj matici
Únosnost:
V tahu jsou si obyčejné a předpjaté šrouby rovny (podle EN oboje součinitel bezpečnosti 1,25; ČSN měla odstupňované součinitele bezpečnosti 1,45 pro obyčejné a 1,30 pro předpjaté)
Posouzení šroubových spojů
Únosnost obyčejného spoje ve střihu i otlačení musí být větší než Fv,Sd
Únosnost předpjatého spoje ve střihu i otlačení musí být větší než Fv,Sd
Tažený spoj: Ft,Sd ( Ft,Rd
V tabulkách – únosnosti pro nějakou tloušťku => převést na zadanou !!!
Současné působení smyku a tahu
Obyčejný spoj:
Třecí spoj – tahová síla zmenší předpětí a sníží únosnost ve smyku:
Rozdělení působících sil na šrouby
Část výpočtu, kterou za nás nemůže vymyslet počítač
Vždy lze použít výpočet podle teorie pružnosti
Může-li ve spoji dojít k prokluzu (spoje obyčejnými šrouby, kde nerozhoduje střih), můžeme použít i plasticitu
Příklady:
Síla procházející těžištěm skupiny šroubů – na všechny šrouby stejná síla:
Přípoj nosníku, na který působí MSd a VSd – pružný výpočet:
Přípoj nosníku, na který působí MSd a VSd – plastický výpočet. Úvaha: krajní šrouby ponesou moment, vnitřní posouvající sílu.
Styk taženého prutu:
Postup
Nejprve si nakreslit obrázek a rozmyslet, kolik dát šroubů
Sílu F úměrně plochám rozdělit do sil F1, F2, F3
Příložky, které slouží k přenosu síly, musí nahradit původní plochu => u pásnic stejně široké a tlusté jako pásnice, kolem stojiny o trošku větší, než polovička tloušťky stojiny (nedosahují po celé délce stojiny)
Síly F1, F2, F3 se rozdělí rovnoměrně do šroubů
Stanovíme únosnost šroubů (v pásnici jednostřižné, ve stojině dvoustřižné šrouby!!!)
Stanovíme počet šroubů (celé číslo, zaokrouhlit nahoru)
Styk nosníků – probírá se na cvičení. Ohybový moment z části putuje stojinou, z části pásnicí => musí se rozpočítat. Ve stojině navíc působí posouvající síla.
Přípoj konzoly – na cvičení
Styk nosníků s čelní deskou
Používá se, když nosník není možné udělat z jednoho kusu
Budeme posuzovat dolní šroub – působí na něj smyk a největší tah
Smykový účinek – stejný na všechny šrouby (2 řady po čtyřech šroubech) :
Momentový účinek (k výpočtu F1 využijeme podobnosti trojúhelníků):
Páčení šroubů
Příruby dostatečně tlusté – síla do šroubu = F/2
Příruby tenké – síla do šroubů větší než F/2
V normě nalezneme vztah pro to, kdy je příruba dostatečně tlustá
Únosnost nýtů
Platí všechno, co jsme řekli pro obyčejné šrouby – stejné vzorce, jen místo fub používáme fur (pevnost nýtů)
Počítáme únosnost ve střihu, otlačení, v tahu
Plocha (nejsou zde žádné závity):
Hlavička mívá průměr 1,5d
Čepy
Vytvaruje se hlavice, do které se provrtá díra a vrazí se tam válec. Na koncích se zajistí závlačkami.
Čepový spoj se nejvíce blíží kloubovému spoji
Používají se velké průměry 50, 90, 100 mm
Posuzujeme na smyk a otlačení + zkoumáme ohyb samotného čepu
Čepy se mažou a udržují
Šrouby bez matic
Šrouby do plechu Šrouby závitořezné
Vyrábějí se malých průměrů 4, 5, 6 mm
Šroub sám si vyřeže díru do spojovaného materiálu, nezajišťuje se maticí
Používají se pro tenkostěnné konstrukce, pro plechy 1-2 mm tlusté
Posuzuje se vytržení plechu
Ocelobetonové konstrukce
Konstrukce kompozitní, spřažené
Nosníky – ocelové profily, přes ně se přebetonuje monolitická ŽB deska
Sloupy
Nosníky
Prosté: beton je v tlačené oblasti => výhodné
Spojité: nad podporou je tlak dole, tah nahoře => není to moc výhodné
Napětí nad nosníkem bude vždy větší a mezi nosníky napětí poklesne => do výpočtu musíme zavést efektivní šířku bef (záleží na délce I nosníku – L je rozpětí I nosníku, nikoli délka polí ŽB desky)
Spojení desky s nosníkem
Spřahovací trny
Perforovaná lišta – na horní pásnici I se přivaří plech a vyrazí se tam díry, kterými se ještě může provléknout výztuž. Beton pak zateče do těchto děr.
Nastřelení zarážky Hilti
Únosnost spřaženého průřezu
Ocel:
Beton:
Výztuž:
Pružný nebo plastický výpočet podle třídy průřezu
Většina spřažených průřezů při kladném momentu má třídu 1 => možný plastický výpočet
Pružný výpočet
Protože beton a ocel mají různé E, musíme to převést na jedno ( betonovou desku převedu na ocelovou
Výztuž desky se zanedbává
Převod betonu na ocel:
Napětí v betonu nesmí přestoupit návrhovou pevnost betonu
Nosník s žebrovanou deskou – posuzujeme v místě žebra
Prochází-li neutrálná osa deskou – tažený beton nebudeme do výpočtu uvažovat
Spojitý nosník (působení záporného momentu) – beton vůbec neuvažuji, beru jen ocel
Vlivem dotvarování a smršťování betonu klesá modul pružnosti:
kde Ec je krátkodobý modul (cca 30 GPa – podle třídy betonu)
Při pružném výpočtu je nutné sledovat postup výstavby:
Na lešení – konstrukce při betonování podepřena, po zatvrdnutí betonu se podpory odstraní
Bez lešení
Čerstvý beton je nesen ocelí
Po zatvrdnutí nese spřažený průřez => výsledek = a+b
Plastický výpočet
Pro kladný moment:
Poloha neutrálné osy:
Moment únosnosti:
Neutrálná osa obvykle prochází deskou
Případ, kdy neutrálná osa neprochází betonovou deskou (postup je obdobný):
Záporný moment (postup je obdobný):
Při plastickém výpočtu nezáleží na postupu výstavby. Uvažuje se až konečný stav. Nevýhodou je, že se musí kontrolovat průhyby a ty se počítají vždy pružně.
Posouzení ocelobetonového nosníku metodou ULS
Prostý nosník
Při pružném výpočtu musíme ověřit, že platí:
Při plastickém výpočtu:
Respektovat postup výstavby
Spojitý nosník
V podporách se beton dostane do tahu, potrhá se, výrazně změkne => musíme opravit moment (zelená čára)
Při pružném výpočtu musí v rozhodujících průřezech v poli a nad podporou platit:
Při plastickém výpočtu:
Posouzení metodou SLS
Vždy pružný výpočet průhybů
Respektovat postup výstavby
Spřahovací prvky
Umísťují se, aby bylo zamezeno posunu betonu a oceli po sobě
Únosnost jednoho spřahovacího prvku je známa (vzorce v normách, údaje z výzkumu)
Potřebujeme určit rozmístění prvků na nosníku
Pružný výpočet – je jistý, můžeme ho použít vždy. Spočteme podélnou posouvající sílu:
kde V je posouvající síla, statický moment, n je poměr modulů pružnosti, r je vzdálenost těžiště betonu od těžiště celého průřezu (=> Vl je de facto smykový tok). Vzhledem k průběhu posouvajících sil na prostém nosníku je jasné, že trny budou vprostřed řidčeji, u podpor hustěji.
Plastický výpočet – je častější (jedná se o velké průřezy, kde nehrozí ztráta stability). Spočteme celkovou sílu, která působí na trny:
Síla se rozdělí se na polovině rozpětí rovnoměrně => po celé délce nosníku stejné vzdálenosti.
Vliv poddajnosti prvků
Podmínka pro rozvoj plasticity (přerozdělování sil) – bez poddajnosti bychom ji nemohli uvažovat
Vliv na průhyb je zanedbatelný
Úplné a částečné spřažení
Úplné: „Spřažení není slabým místem“. Běžný postup.
Částečné: Úmyslně dáme méně spřahovacích prvků. Musí k tomu být speciální důvody (Třeba máme předimenzovaný průřez).
Posouzení desky
Navrhne se příčná výztuž (viz BEK), aby deska byla schopna roznést zatížení do ocelových nosníků
Posouzení na ohyb viz dcv 10
Posouzení přenosu smyku – musíme posoudit průřez s trnem výztuží a vedle něj. Smyk ale skoro nikdy nerozhoduje.
Sloupy
Obetonované I profily, trubky vyplněné betonem
Únosnost OB průřezu:
Počítá se s plným využitím všech materiálů (index a – profil, c – beton, s – výztuž v betonu)
Únosnost OB sloupu (sloupy štíhlé => nelze zanedbat vzpěrný tlak) – nejprve spočteme efektivní ohybovou tuhost:
Koeficient 0,6 značí, že se jedná o dlouhodobé účinky, modul Ecm je krátkodobý. Dále spočteme kritickou sílu a poměrnou štíhlost:
kde (únosnost charakteristická – bez součinitelů bezpečnosti) Z poměrné štíhlosti dostaneme součinitel vzpěrnosti (. Únosnost sloupu nakonec spočteme ze vztahu:
Vybetonovaná trubka
Obvykle už se nedává do betonu výztuž
fyd se zmenší (tah v plášti – po obvodu)
fcd se zvětší (vliv ovinutí betonu)
Únosnost obecného průřezu při ohybu: Síly vztáhneme k nějaké ose => spočteme Mpl,Rd (pozor na znaménka sil!!!)
Pro trubku je posouzení v principu stejné, ale výpočet je matematicky složitější (existují i vzorce v tabulkách)
Sloup namáhaný tlakem a ohybem
Pro různé polohy neutrálné osy se vypočítá dvojice M, N při které je průřez plně využit
Z výpočtených hodnot dostaneme křivku plného využití průřezu – interakční křivka
Posouzení: Působí-li na sloup NSd, MSd, musí platit:
Hodnotu ( odečteme z interakční křivky.
Plechobetonové desky
90% stropů OK jsou plechobetonové – přes I-profily se položí trapézové plechy, na nich se provede betonová deska
Výhoda: trapézové plechy jsou lehké (10 kg/m2), pevné
Tři možné přístupy k návrhu
Trapézový plech jen jako bednění => musí unést čerstvý beton, ale po zatvrdnutí s ním už nepočítáme (bereme to jako betonovou desku). Bezpečné, ale neefektivní.
Plech nadimenzujeme tak, aby unesl beton i zatížení => beton nás nezajímá (může tedy být lehký, výplňový). Plech bude vyšší, dražší, ušetřím na betonu.
Plech nejprve nese betonovou směs, po zatvrdnutí betonu se spojí do kompozitní spřažené konstrukce. Nejsofistikovanější přístup, výpočtově obtížnější
Výpočet únosnosti spřaženého průřezu – kladný moment
Z podmínky dostaneme polohu neutrálné osy a pomocí ní spočteme Mpl,Rd
Výpočet únosnosti spřaženého průřezu – kladný moment
Tlačený beton v žebrech zanedbáváme. Z podmínky dostaneme polohu neutrálné osy a pomocí ní spočteme Mpl,Rd
Abychom mohli uvažovat spolupůsobení, nesmí se plech posunout => používáme plechy s výstupky
Ochrana ocelových konstrukcí proti korozi
Koroze – reakce, při které se železo mění na oxid železa
Ke vzniku koroze je potřeba voda (elektrolyt) nebo alespoň vlhkost + přítomnost kyslíku. Proto
Ocelové piloty ponořené trvale pod vodou nekorodují (kritické je místo u hladiny)
Ocel nekoroduje v suchu
Korozi urychluje znečištění atmosféry chloridy, SO2
Území ČR se dělí na 5 oblastí podle agresivity atmosféry
Metody ochrany
Zamezit přístupu kyslíku ke kci => nátěr
Metoda obětované anody – ocel potáhneme vrstvou Al nebo Zn, která se stane anodou a ubývá. Katodě (oceli) se nic neděje (do doby, než se anoda spotřebuje).
Vytvořit nerezavějící oceli (přes 10% legur)
Ochrana nátěrem
Před natíráním vždy musíme upravit povrch (okartáčovat, opálit plamenem, mořit v kapalině, otryskat) – abychom odstranili okuje z výroby nebo staré nátěry
Vrstvy nátěru
Primární (základová) vrstva – přikotví nátěr
Vnitřní vrstvy
Krycí vrstva – určuje vzhled
Rejstřík barev RAL – třídí barvy podle čísla
Nátěry se provádí štětcem, stříkáním (spousta vynálezů, např. stříkání v elektrostatickém poli – zabraňuje, aby šel nátěr mimo kci)
Tloušťka jedné vrstvy 25 – 100 (m
Počet vrstev se volí podle agresivity prostředí a toho, jak dlouho má nátěr vydržet
Životnost venkovního nátěru 5 – 10 let (výjimečně 20)
Složení barvy – pojivo, pigment, ředidlo
Konzistence podle způsobu nanášení
Je lepší srazit hrany natíraného prvku – na ostré hraně se těžko udělá stejná tloušťka nátěru
Údržba nátěru – 2 názory:
Drobné opravy při poškození 5% nátěru
Počkat až to zkoroduje hodně a pak to celé opravit
Druhy barev: olejové, epoxidové, polymerové, akrylové (ředí se vodou)
Ekologické požadavky a limity (např. na těkavé látky => proto jsou dobré akrylové barvy)
Ochrana pokovením
Zn, Al nebo kombinace
Způsoby výroby
Galvanické nanášení ve výrobě – např. u trapézových plechů (elektrický způsob)
Žárově – ponoření do lázně z roztaveného kovu
Metalizace – nastříkání vrstvy kovu. Starší metoda. Dělník má drát v klubku, drát jde do stříkací pistole, kde se taví.
Vrstva 120 – 150 (m (nebo se udává 285 g/m2)
Životnost 30 let i více (úbytek cca 2 (m za rok)
Velký vývoj zejména žárového zinkování
Konkurence pokovování vs. nátěry, vývoj směřuje k pozinkování
Nerezové a patinující oceli
Nerezová ocel – 17% Cr, 7% Ni => velmi drahé, pro kce se nepoužívá
Patinující oceli – CorTen (USA), Atmofix (CZ), weather resistant steel (mezinárodní). 1 – 2% Cu, Ni. Zkoroduje na povrchu, ale vrstva je kompaktní a brání další korozi. Problém: Není to hezké např. na fasády.
Patina se vytváří několik let. Při tom stéká rez => problém, když teče na beton (rezaté čmouhy)
Patina se nevytvoří při trvalé vlhkosti – vhodné je střídání vlhka a sucha
Použití: mosty, stožáry VVN
Ocel při korozi zvětšuje objem => problém u styků
Závěr
Strategie volby ochrany – musíme si rozmyslet, zda chceme ochranu dražší, která déle vydrží, nebo levnější, která ale vydrží méně
Umožnit údržbu – na to je třeba dbát při vymýšlení detailů, aby byl všude možný přístup (=> proto už se nedělají členěné pruty, jako jsou např. dva úhelníky – do mezery se nedostane štětec)
Nedělat hrubé chyby – příklady:
Ochrana ocelových konstrukcí proti požáru
Proč chránit?
Zvýšené teploty nedělají oceli dobře. Všechny vlastnosti se s teplotou zhoršují
Hlavní problémy: po
Vloženo: 23.04.2009
Velikost: 1,56 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 134OK1 - Ocelové konstrukce 1
Reference vyučujících předmětu 134OK1 - Ocelové konstrukce 1
Podobné materiály
- 101MA2 - Matematika 2 - Přednášky
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 1
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 2
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 3
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 4
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 5
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 6
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Demo
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Semerák
- 105PRA - Právo - Přednášky Pourová
- 105PRA - Právo - Přednášky Syrůčková
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Přednášky
- 123CHE - Chemie - Přednášky Grunwald
- 123CHE - Chemie - Přednášky(2)
- 123CHE - Chemie - Přednášky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky - výpisky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky Svoboda
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Přednášky
- 126EMM - Ekonomika a management - Přednášky Novák
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - M욶anová přednášky
- 127UUPS - Urbanismus a územní plánování - Přednášky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(2)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(3)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(4)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(5)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Vašková
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Števula
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 134OCM1 - Ocelové mosty 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky - zápisky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky(2)
- 135GEO - Geologie - Přednášky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky
- 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin - Přednášky Barták
- 142YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky Pospíšil
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky
- 132SM1 - Stavební mechanika 1 - Úkoly, přednášky...
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky + přednášky
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky(2)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 126MVPR - Management výst. projektů - Přednášky
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - přednášky silnice
- 105PRA - Právo - Prednasky Fiala asi
- 126KAN1 - Kalkulace a nabídky 1 - přednášky
- 135ZSV - Zakládání staveb - Přednášky Jettmar oficiální
- 105KODO - Komunikační dovednosti - Přednášky KODO
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-silnice
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-železnice
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky1
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky2
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky3
- 143GISZ - Geografické informační systémy - Přednášky
- 143MPP - Modelování povrchových procesů - Přednášky
- 143ODRZ - Odpady a recyklace - Přednášky
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky1
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky2
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky3
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky4
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky5
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky6
- 143PJZ1 - Projekt 1 - Přednášky
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Přednášky
- 143REPO - Revitalizace povodí - Přednášky
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_1
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_2
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Přednášky
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-1
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-2
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Přednášky
- 143YHMH - Hydromeliorační stavby - Přednášky
- 143YKRV - Krajinné inženýrství - Přednášky
- 143YOOP - Ochrana a organizace povodí - Přednášky
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-1
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-2
- 143ZIP - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky z webu
- 143ZPA - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZZIP - Základy životního prostředí - Přednášky
- 141HYA - Hydraulika - Přednášky
- 141HY2V - Hydraulika 2 - Přednášky
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Přednášky
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 1
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 2
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 1
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 1
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 3
- 141VI10 - Vodohospodářské inženýrství 10 - Přednášky
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 1
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 2
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 1
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 1
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 3
- 143YAZS - Automatické závlahové systémy - Přednášky
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 1
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 2
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 3
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 4
- 102APF - Aplikovaná fyzika - Přednášky
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 1
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 2
- 141HYL - Hydrologie - Přednášky
- 126PJZP - Projekt - Evropské fondy pro život. prostředí - Přednášky
- 105PSS - Psychologie a sociologie - Přednášky
- 122KRJS - Kvalita a řízení jakosti ve stavebnictví - Přednášky
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 1
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky
- 122TPS - Technologie a provoz stavby - Přednášky
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 1
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 2
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 1
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 2
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 4
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 1
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 2
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 3
- 122TS2A - Technologie staveb 2 - Přednášky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 3
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 4
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 5
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 1
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 2
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 3
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 1
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 2
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 1
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 3
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 4
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 5
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 6
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 7
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 8
- 122TSV - Technologie staveb - Přednášky
- 122TSZ - Technologie staveb - Přednášky
- 122YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 144EKT - Ekotoxikologie - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Otázky ze zkoušky(Studnička)
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: