- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálOcelové konstrukce I
prof. Ing. Jiří Studnička, DrSc.
Úvod
Česká republika má poměrně velkou produkci oceli – celkem 6 Mt/rok (celý svět 900 Mt)
Užití oceli u nás: strojírenství + export 86 %, betonářská výztuž 10%, OK 4% (cca 200 kt/rok)
Ve světě: betonářská ocel : OK = 1:1
Historicky u nás vždy byla abnormální výroba, dnes cca 700 kg/obyv/rok (svět 300 kg/obyv/rok)
Suroviny dovážíme z Ruska a Brazílie, koks máme vlastní
Naše hutě jsou poměrně zastaralé
Celosvětový trend: výroba ze šrotu
Zásady pro navrhování
Navrhovat bez předsudků – objektivně posoudit, který materiál se lépe hodí
Někdy je lepší ocel, jindy beton
Uvažovat, kolik bude stát nejen samotná stavba, ale i údržba po celou dobu životnosti
Přemýšlet dopředu o recyklaci
Výhody OK
Nejkvalitnější běžné stavivo (největší pevnost)
Malá hmotnost => menší nároky na základy a na dopravu
Rychlost výstavby – výroba v továrně => nezávislost na počasí
Z 95% lze zrecyklovat (vyspělé státy už dnes skoro nevyrábějí ocel z rudy – stačí jim šrot, hovoří se o „cirkulaci železného fondu“)
Snadná rekonstrukce – změna rozpětí, výšky podlaží
Velká rozpětí, malé průřezy => architektonická volnost
Nevýhody OK
Koroze => nutno chránit
Malá požární odolnost => nutno chránit
Vysoká cena
Co je ocel?
Kujný, tvárný materiál
Odlišnost od železa: obsah C < 2%
Stavební oceli – C < 0,2 % (jsou měkké, ale pružné)
Tváření – při teplotě 900 – 1300°C, při 1500°C teče
Za normálních okolností – ferit ((-Fe)
Při určité teplotě přechod na austenit ((-Fe) => tvárná hmota (dojde ke změně krystalové mřížky)
Postup výroby: vysoká pec => ocelárna => válcovna
Vysoká pec
Ocelárna
Zpracovává se bílé železo z vysoké pece nebo šrot
Ocel se vyrábí ze „železa“, které je směsí Fe + C
Princip výroby: oxidací odstranit přebytek C => zkujňování
Ocel = kujné železo (C < 2%)
Dnes výroba převážně v kyslíkových konvertorech
Do konvertoru se pod tlakem vhání kyslík, oxidací vzniká CO, který uniká => snižování obsahu C
Struskotvorné přísady – Ca, P
Bez paliva – jen se vhání kyslík do roztavené oceli
Obsah 60 – 300 t
1 tavba trvá přibližně 30 minut až 2 hodiny
Asi 15 % se vyrábí v elektrických pecích. Ostatní zařízení jako Siemens-Martinova pec jsou historií.
Zkujňování je oxidační proces => vzniká i FeO. Je nutné ho odstranit dezoxidací (jinak je ocel křehká)
Pokud ocel před odlitím vaří, dostáváme ocel neuklidněnou (levnější) – bez dezoxidace
Přidáním hliníku lze var zastavit (odstranit O) – potom dostáváme ocel uklidněnou (kvalitnější)
Odlévání oceli
Do kokil (1,5 m vysoké nádoby) – výsledkem je ingot. V hlavě se vždy udělá bublina => musí se seříznout a dát do šrotu.
Kontilití (kontinuální lití) – vychází nekonečný ingot, ten se bez odpadu řeže na bramy
Válcovna
Tváření za tepla – při teplotě 900 – 1200°C
Rozžhavená brama nebo ingot mezi válce => prohnětení. Čím menší válce, tím lépe ocel prohnětou.
Kování – stará ruční technologie tváření za tepla, ale používá se i dnes – např. na hřídele
Tváření za studena
Válcování, tažení nebo lisování
Tenké plechy, dráty, profily
Nepřirozený proces => do oceli se vnáší poměrně značné napětí, větší než je mez kluzu => ocel ztrácí mez kluzu => lze ji použít při vyšším namáhání, je ale zároveň křehčí.
Při zahřátí na vyšší teplotu má tendenci vrátit se do původního stavu => nehodí se ke sváření. Napětí v oceli lze zpětně snížit následnou tepelnou úpravou, tzv. popouštěním.
Válcované výrobky
Profilovaný materiál – tvarové tyče I, U, T, úhelníky
Ploché výrobky
Pásy – válcované v jednom směru => v tomto směru lepší vlastnosti
Plechy – obousměrně válcované
Široká ocel
Změny vlastností oceli
Kvalitu oceli lze měnit chemicky nebo tepelným zpracováním
Chemicky – legury
Příměsi z rudy
C – tvrdost, ale křehkost
Si, P, S – zhoršují vlastnosti, ale vždy jsou přítomny (desetiny %)
O, N – oxidy a nitridy => stárnutí oceli
Mn – pevnost
Přidávané příměsi
Ni – houževnatost
Mn, Mo, Nb – pevnost
Cr – proti korozi (CrNi ocel – chirurgie)
Cu – patinující ocel – zrezaví na povrchu => ochrana (nejde to dál do hloubky). Např. na mostech.
Ti – pohlcuje N, zvyšuje odolnost proti stárnutí
Dělení ocelí podle obsahu legur
Uhlíkové – jen Fe + C
Nízkolegované – do 1% legur stavební
Legované
Tepelné zpracování
Kalení – rychlé ohřátí a ochlazení z teploty 900°C (vodou) => tvrdost, pevnost, ale snížení houževnatosti
Popouštění – zakalená ocel se ohřeje a pomalu ochladí => získá zpět původní vlastnosti
Dnes ústup od legování (drahé, obtížné svařování), moderní oceli jsou termodynamicky válcované (dají se dobře svařovat)
Značení ocelí
Pevnost – udává se mez kluzu oceli. Pevnosti používané u nás:
235 – uhlíková, nejběžnější
275 – přechází se k ní na západě
355 – nízkolegovaná
420, 460, 690 – termomechanické a legované oceli
Houževnatost – zjišťuje se práce potřebná k přeražení vzorku
Třída J = 27 J/cm2
Třída K = 40 J/cm2
Ke třídě se připisuje ještě teplotní označení – zda jde o houževnatost při 20°C (R), 0°C (0) nebo – 20°C (2)
Dezoxidace
G1 – neuklidněná ocel
G2 – G4 – uklidněná ocel
Příklad: S235 J2 G3
Zvláštní oceli
Žáruvzdorné (FR) – nosné kce vysokých pecí apod. Zachovávají pevnost i při vyšších teplotách.
Patinující (W) – ocel mírně legovaná mědí. Na povrchu zkoroduje, ale koroze nepostupuje do hloubky (na mosty – nemusí se pak natírat)
Pro nízké teploty (L) – u nás není potřeba, výroba pro export na Sibiř aj.
Všechny zvláštní požadavky se odráží v ceně
Vysoké kvality oceli se zpravidla vyrábějí jen ve formě plochých výrobků (nikoli např. I profily)
Svařitelnost ocelí
Dříve nýtování, od 2. světové války se svařuje
Nesvařitelná ocel je dnes pro nosné kce prakticky neprodejná
O svařitelnosti rozhoduje zejména chemické složení oceli
Uhlíkový ekvivalent (CEV) – vzorec, který podle obsahu uhlíku a jiných prvků v oceli řekne, zda je svařitelná. Je-li CEV < 0,4, je ocel svařitelná. Hodně nalegovaná ocel má velký CEV => problematická svařitelnost => upouští se od legování, přechod k tepelným úpravám
Svařitelnost se dá trochu zlepšit předehřátím oceli – prvky, které chceme svařit, se zahřejí na teplotu 100 – 150°C. To je ale na stavbě obtížně realizovatelné
Tloušťky plochých výrobků až do 250 mm (ale s rostoucí tloušťkou klesá houževnatost, protože je problematické výrobek proválcovat, a svařitelnost) – stále se jedná o plechy
O vlastnostech a kvalitě oceli rozhoduje zejména její jemnozrnná struktura
Zkoušky vlastností oceli
Ocel = směs Fe, C a dalších prvků
Fyzikální vlastnosti – E = 210 GPa, G = 81 GPa, Poissonovo číslo ( = 0,3, ( = 7850 kg.m-3, ( = 10 – 12. 10-6 K-1
Mechanické vlastnosti – zajímá nás především pevnost a houževnatost
Zkouška tahem
Vyrobí se zkušební tělísko tyčového tvaru, na koncích vysoustružené pro uchycení
Změří se délka l mezi ryskami
Těleso se uchytí do lisu (zpravidla svislý lis)
Výsledkem je pracovní diagram (viz BK)
Tepelně zpracovaná ocel, hliníková slitina – nemá mez kluzu
Tažnost – po přetržení přiložíme části k sobě, změříme, jak daleko jsou rysky od sebe. Tažnost je:
Požadavek na stavební oceli: tažnost min. 15%
Každá ocel má materiálový list – obsahuje chemické složení, mez pevnosti, mez kluzu, tažnost…
Zkouška rázem v ohybu (zkouška vrubové houževnatosti)
Rozhodne, zda je ocel houževnatá nebo křehká
Tělísko s vrubem tvaru V nebo U
Tělísko se vloží do Charpyho kladiva – 15 kg těžké kyvadlo zvednuté v definované poloze. Pustí se na těleso, přerazí ho. Kolik práce spotřebuje na přeražení poznáme podle toho, jak vysoko vyletí na druhé straně (čím je těleso houževnatější, tím více kyvadlo zbrzdí).
Měřidlo na přístroji měří práci v joulech => přepočítání na průřez tělesa => houževnatost v J/cm2 (minimum pro stavební oceli je 27 J/cm2)
Vrubová houževnatost klesá s teplotou => dělá se zkouška při různých teplotách (20, 0, -20)
Přechodová teplota – každá ocel má nějakou hranici, při které se houževnatost začne prudce snižovat (běžně –20, lze i –50)
Výroba ocelových konstrukcí
Práce v dílně (mostárně)
Mostárna – obecný název, i když se tam nedělají mosty
Dva zdroje:
Navezou se surové materiály z oceláren
Dílenské výkresy (součásti konstrukce rozkresleny na výrobky)
Dříve výroba podle šablon, dnes digitální stroje – vkládání dat přímo z počítačové verze projektu
Rovnačka – stroj, který pomocí válců vyrovná dovezený materiál (při přepravě se různě deformuje)
Řezání materiálu – pily přímočaré i kotoučové, rozbrušovačky na menší plechy, pálení kyslíkem
Stříhání – nůžky mechanické i hydraulické (vyrábějí se stále silnější)
Vrtání a prorážení děr pro šrouby – vrtání je energeticky náročné => menší otvory se prorážejí
Příprava úkosů pro svařování (ploch pro svařování) – vypálením kyslíkem, ohoblováním, frézováním…
Broušení drobných vad povrchu – dělají učni
Svařování
Sestavování – v hale se roštovou podlahou se konstrukce zkusmo sestaví, pokud se přijde na chyby, lze je snadno odstranit. Dnes jen výjimečně (výroba se zpřesňuje => není to potřeba).
Přejímka výrobku
Ochrana proti korozi – nátěry. Dříve standardní červený nátěr, dnes podle přání zákazníka.
Expedice
Práce na montáži
90% výkonu je v továrně, na stavbě se už jen montuje
Je potřeba mít vymyšlené skladování
Dnes jsou k dispozici velmi silné jeřáby => většina kce se smontuje na zemi, zvedají se až velmi velké kusy (dříve se zvedaly třeba tunové části)
Nakonec montáž pomocí jeřábů
Normy na provádění OK
ČSN 73 2601 (národní norma) – výrobní skupiny A (dynamické namáhání, velké kce), B (standart), C (doplňkové a nenosné kce)
ČSN P ENV 1090 (předběžná evropská norma) – platí dnes současně s národní, výrobce se rozhodne, zda to chce podle této normy nebo podle ČSN. Není tak přísná (v podstatě naše B).
ČSN EN 1090 (definitivní evropská) – bude za 2 roky (předchozí dvě přestanou platit)
Řezání (pálení) kyslíkem
Kyslíková (O2, modrý pruh) a acetylenová (C2H2, bílý pruh) láhev => z nich hadice => na konci pistole s hořákem
Plyny se musí vyregulovat kohoutky (moc O2 – bouchá, moc C2H2 – černý dým) => dostaneme modrý plamen, teplota 3000°C
Nejprve se nahřeje to, co chci řezat
Když je materiál rozpálen doběla, pustí se horní kohoutek (ostrý kyslík) => svařování
Okraj řezané oceli se netaví plamenem, do řezu se pouští proud kyslíku, který vypálí spáru
Řezání ruční nebo strojní
Jiné metody řezání: vodním paprskem, laserem aj. V mostárně ale nejběžněji kyslík.
Svařování
Používá se tzv. obloukové svařování (využívá elektrického oblouku)
Známo už asi 110 let (objev elektrického oblouku), masové použití až od 2. světové války
Spojení dvou kovových materiálů do jednoho celku trvale a nerozlučně – nelze rozebrat
Zdroj proudu – původně dynamo, nyní trafo + usměrňovač. Velmi náročné na potřebu proudu.
Proud 50 A/mm2 (běžná elektroda tedy potřebuje cca 350 A), napětí ale jen 20 – 40V => nezabije
Existují různé metody svařování, např. tavné nebo tlakové
Elektrody
Dráty různého průměru a kvality (měly by být zhruba stejné kvality, jako svařovaná ocel), běžně tvar tyček
Obal z keramické hmoty – aby elektroda lépe hořela
Musí se vědět, jak elektrodu zapojit (zda na kladný nebo na záporný pól)
Elektrody musí být vysušené (staré – dají se do pícky)
Speciální elektrody: trubičkové (jsou duté, dutina vysypána práškem, aby se to rychleji vařilo) nebo elektrody se železným práškem v obalu (lépe hoří)
Svářeč potřebuje školení, zkoušky a svářečský průkaz – mezinárodně sjednoceno
Vybavení svářeče: štít, kukla se samozatmamovacím sklem (normálně je přes něj vidět, po spuštění plamene se ve zlomku vteřiny ztmaví), rukavice, nehořlavé montérky, vysoké boty, brýle
Svářeč položí housenku
Z housenky se odseká obruska, očistí se kartáčem
Neklade se celý svár najednou, ale jedna housenka po druhé (jinak by vznikaly bublinky, ve svaru by zůstávala struska z obalu elektrody)
Typy svarů
Koutový
2 železa kolmo na sebe, do růžku trojúhelníkový svar
Do výpočtů bez ohledu na tvar svaru vždy dosazujeme tloušťku kritického průřezu a (tam by svar praskl). Tato hodnota se nazývá tloušťka svaru, výška svaru nebo účinný rozměr svaru.
Tupé
2 železa k sobě na sraz, mají se spojit => je potřeba udělat úkosy, zavařit kořen svaru a pak housenkami vyplnit celý prostor
Tvary úkosů – podle tloušťky, přístupnosti
Přednost dáváme souměrným svarům, někdy ale v jednom z prvků nejde udělat úkos
Typ úkosu záleží na tloušťce prvků – aby se muselo dávat co nejméně housenek (méně práce, menší spotřeba materiálu, menší pravděpodobnost chyby, menší svarové pnutí vnesené teplem do konstrukce)
Tupé svary s částečným provařením – novinka ze západní Evopy
Každý svar se smršťuje => chce to praxi, abychom věděli, jak navrhnout výrobek tak, aby po svařování dostal tvar potřebný pro osazení do konstrukce
Kořen svaru = začátek svaru, místo, kde je svar nejužší. Musí být dobře provařený.
Svar může ovlivnit houževnatost materiálu, zejména v přechodové oblasti, kde svarový kov přechází do základního materiálu => svary navrhujeme vždy jen tak velké, jak je nutné (větší ( lepší!!!)
Vlastní (reziduální, zbytkové) pnutí
Při svařování vznikají vysoké teploty (materiály jsou tekuté)
Pak dojde k rychlému ochlazení => vznik vlastního pnutí v konstrukcích
U staticky namáhaných konstrukcí se postupně odbourají a neškodí (jednou se zatíží nad mez kluzu => napětí přeteče => po odtížení v pořádku)
Dynamické a rychle opakované zatížení – kce nemá čas, aby se špičky napětí vyrovnaly => vliv na únosnost při únavě
Odstranění vlastního pnutí
Vyžíháním – svařená kce se dá do pece, vyhřeje se na cca 800°C (teplota austenitu), pak se nechá pomalu vychladnout. Pouze pro malé výrobky.
Velké výrobky – lze pouze omezit vznik při výrobě:
Vhodný postup svařování (WPS – procedura pro svařování, připravuje svařovací technolog)
Nedělat zbytečně velké svary
Předehřát kci PB hořákem (100 – 200°C)
Používat různé přípravky
Kontrola svarů
Rozměr – udává projekt. U koutových svarů se kontroluje speciální měrkou, u tupých zpravidla musí být svar na celou tloušťku
Kvalita
Pozná se už ze vzhledu svaru (kresba housenky, rozstřik kovu)
Dále zkoušky na povrchové vady
Polévací magnetická metoda – svar se polije tekutinou se železným práškem, vezme se elektromagnet => z pilin magnetické siločáry. Kdyby ve svaru byla vada, siločáry se naruší.
Kapilární metoda – svar se polije zvláštní červenou tekutinou, chvíli se nechá, pak se vyčistí a vysuší. Kdyby v něm byla vada , tekutina by do ní zatekla a chvíli po vysušení by díky kapilaritě vystoupala na povrch.
Vnitřní vady
Ultrazvuk, rentgen – průchod vlnění (nedestruktivní metody)
Ultrazvuk – pouští se vlnění, zachycuje se odraz. Zjistíme jen, zda je to dobré nebo špatné => odhalí se podezřelá místa. Ultrazvukuje se většina konstrukcí.
Rentgen – drahý => pouze na podezřelá místa z ultrazvuku. Vnitřek kce se zachytí jako snímek a prohlédne se.
Špatný svar se musí vypálit (vydrážkovat – zvláštní hořák, kterým se svar vyčistí – na bázi kyslíkového řezání) a znovu zavařit
Zlepšené způsoby svařování elektrickým obloukem
Svařování v ochranné atmosféře
Ruční svařování holou elektrodou (bez obalu)
Svařovací pistole má kornoutek, do kterého se vhání ochranná atmosféra (MAG – metal active gas (CO2) nebo MIG – metal inert gas (Ar))
Výhody: drát je stočený v klubku => svářeč nemusí vyměňovat elektrody, dále větší výkon, šetření energie, menší vnitřní pnutí ve vzniklém svaru
Nevýhody: nelze použít mimo mostárnu – zafoukal by vítr a atmosféra by byla pryč
Svařování pod tavidlem
Strojní svařování holou elektrodou
Oblouk hoří pod tavidlem, tavidlo zároveň brání záření
Výhody: elektroda může být i hodně tlustá, housenky jsou dokonale pravidelné
Nevýhody: nelze použít na svislé svary nebo svary nad hlavou
Další způsoby svařování
95% kcí se svařuje obloukem
Odporové (bodové) sváření
Na tenké kce (trapézové plechy aj.), v automobilkách
Plechy se stlačí k sobě, prochází velký proud => velký odpor => zahřátí, roztavení => čelisti nakonec svaří plechy do sebe
Svařování plamenem
Používají hlavně instalatéři
Používá se menší souprava na kyslíkové řezání
Materiály se nataví plamenem, přidá se materiál z drátu
Pro nosné kce se nepoužívá
Přivařování trnů
Trny = šrouby bez závitů na horní pásnici, profil 15 – 20 mm
Pistole, do ní se vloží trn => mezi patou trnu a materiálem hoří oblouk. Trn sám je elektrodou, je poměrně tlustý => nutné velké napětí a proud
Na patu trnu se navléká ochranný keramický kroužek (po přivaření se kroužky rozbijí)
Rychlost 3 trny za minutu
Nýtování
Používalo se od dob prvních litinových konstrukcí (1860) cca do roku 1960
Dříve se nic jiného nepoužívalo, dnes jde o zcela mrtvou technologii
Princip
Hrubý nýt – půlkulová hlava, mírně kónický + válcový dřík
Nýt se rozžhaví doběla => vloží se do otvoru zespodu => seshora se hlavičkářem tluče do dříku, až se vyková druhá polokulová hlava
Nýtový spoj byl velmi kvalitní – nýt dokonale vyplnil celý otvor, jak chladl, zatáhnul se => mírné předepnutí
Spoj byl nerozebratelný
Ve výpočtech: rozměr d = rozměr otvoru (surový nýt o 1 mm užší)
Průměr hlavy: D ( 1,5d
Nýt byl vždy z oceli méně pevné, než spojovaný materiál – aby se dal odsekat, kdyby se nepovedl (protáčel by se)
Hlavy byly polokulové nebo zapuštěné
Spoje mohly být i vodotěsné nebo vzduchotěsné
Šroubování
U nás výhradně šrouby s šestihrannou hlavou a metrickým závitem
Výroba ve šroubárnách
Kvality jsou různé, pro OK nejběžněji 4.6 (fu = 400 MPa, fy = 0,6.400 = 240 MPa) nebo 5.6
Průměry – pro OK min. M12, běžně M16, M20 a M24, někdy M30
Matice
Tvar stejný jako hlava šroubu
Nízké a vysoké
Kvalita stejná, jako kvalita šroubu
Většinou se prodávají matice a šrouby zvlášť, pouze u vysokých kvalit jako sada
Podložky
Roznáší tlak z matice na větší plochu
Běžně kruhové, průměr dvojnásobek velikosti otvoru, tloušťka 2 – 8 mm
Pro staré válcované profily (zaoblené) – čtvercové klínové podložky
Kalené – pro předpjaté spoje
Dává se pod to, čím se točí => pod matici
Předpjaté šrouby – podložka i pod hlavou šroubu
V západní Evropě se někdy nedávají vůbec
Obyčejný spoj
Otvor: d+1 (M12), d+2 (M16 – M24), d+3 (M30) => spoje se dělají s vůlí
Kvalita: 4.6, 5.6, někdy i 8.8
Dosedové plochy bez úprav
Závit může být ve střihové ploše i mimo ni (podle toho se pak dělá výpočet, jistější je vždy počítat s tím, že závit je ve střihové ploše)
Utažení – lidskou silou
Třecí (předepnutý) spoj
Výjimečná záležitost
Opět spoj s vůlí (otvor d+2), závit vyčnívá
Podložky na obou stranách, bývají kalené
Kvalita: 8.8, 10.9, 12.9
Dosedové plochy se musí zdrsnit, nesmí být špinavé a mastné (tryskají se pískem)
Závit může končit kdekoliv
Utažení momentovým klíčem nebo mechanickým utahovákem
Šroubové (nýtové) spoje
Podle účelu
Nosné – přenos síly
Spínací – zamezení vzniku koroze
Těsnící – vodotěsnost, vzduchotěsnost
Podle zatížení
Namáhání smykem
Namáhání tahem
Namáhání smykem i tahem
Podle únosnosti – dvě filosofie
Spoj přenáší sílu působící v prutu (unese stejně jako kce)
Spoj není slabým místem prutu (unese více než kce)
Rozteče (vzdálenosti) – v tabulkách. Jsou definovány minimální, doporučené a maximální rozteče.
V tabulkách uvedeny polohy nýtových rysek (roztečných čar) pro všechny profily. U plochých desek si polohu můžeme zvolit.
Projektování ocelových konstrukcí
Probíhá v několika stupních (podle fáze projektové dokumentace)
Záleží na domluvě, není dáno závazně co kde má být
Zvyklosti říkají, že projekt OK obsahuje:
Přehledné výkresy (pohledy, axonometrie)
Statický výpočet (ob
Vloženo: 23.04.2009
Velikost: 1,56 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 134OK1 - Ocelové konstrukce 1
Reference vyučujících předmětu 134OK1 - Ocelové konstrukce 1
Podobné materiály
- 101MA2 - Matematika 2 - Přednášky
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 1
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 2
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 3
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 4
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 5
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 6
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Demo
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Semerák
- 105PRA - Právo - Přednášky Pourová
- 105PRA - Právo - Přednášky Syrůčková
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Přednášky
- 123CHE - Chemie - Přednášky Grunwald
- 123CHE - Chemie - Přednášky(2)
- 123CHE - Chemie - Přednášky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky - výpisky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky Svoboda
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Přednášky
- 126EMM - Ekonomika a management - Přednášky Novák
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - M욶anová přednášky
- 127UUPS - Urbanismus a územní plánování - Přednášky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(2)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(3)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(4)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(5)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Vašková
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Števula
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 134OCM1 - Ocelové mosty 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky - zápisky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky(2)
- 135GEO - Geologie - Přednášky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky
- 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin - Přednášky Barták
- 142YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky Pospíšil
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky
- 132SM1 - Stavební mechanika 1 - Úkoly, přednášky...
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky + přednášky
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky(2)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 126MVPR - Management výst. projektů - Přednášky
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - přednášky silnice
- 105PRA - Právo - Prednasky Fiala asi
- 126KAN1 - Kalkulace a nabídky 1 - přednášky
- 135ZSV - Zakládání staveb - Přednášky Jettmar oficiální
- 105KODO - Komunikační dovednosti - Přednášky KODO
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-silnice
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-železnice
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky1
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky2
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky3
- 143GISZ - Geografické informační systémy - Přednášky
- 143MPP - Modelování povrchových procesů - Přednášky
- 143ODRZ - Odpady a recyklace - Přednášky
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky1
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky2
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky3
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky4
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky5
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky6
- 143PJZ1 - Projekt 1 - Přednášky
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Přednášky
- 143REPO - Revitalizace povodí - Přednášky
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_1
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_2
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Přednášky
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-1
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-2
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Přednášky
- 143YHMH - Hydromeliorační stavby - Přednášky
- 143YKRV - Krajinné inženýrství - Přednášky
- 143YOOP - Ochrana a organizace povodí - Přednášky
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-1
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-2
- 143ZIP - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky z webu
- 143ZPA - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZZIP - Základy životního prostředí - Přednášky
- 141HYA - Hydraulika - Přednášky
- 141HY2V - Hydraulika 2 - Přednášky
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Přednášky
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 1
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 2
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 1
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 1
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 3
- 141VI10 - Vodohospodářské inženýrství 10 - Přednášky
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 1
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 2
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 1
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 1
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 3
- 143YAZS - Automatické závlahové systémy - Přednášky
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 1
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 2
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 3
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 4
- 102APF - Aplikovaná fyzika - Přednášky
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 1
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 2
- 141HYL - Hydrologie - Přednášky
- 126PJZP - Projekt - Evropské fondy pro život. prostředí - Přednášky
- 105PSS - Psychologie a sociologie - Přednášky
- 122KRJS - Kvalita a řízení jakosti ve stavebnictví - Přednášky
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 1
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky
- 122TPS - Technologie a provoz stavby - Přednášky
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 1
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 2
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 1
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 2
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 4
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 1
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 2
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 3
- 122TS2A - Technologie staveb 2 - Přednášky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 3
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 4
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 5
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 1
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 2
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 3
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 1
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 2
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 1
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 3
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 4
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 5
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 6
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 7
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 8
- 122TSV - Technologie staveb - Přednášky
- 122TSZ - Technologie staveb - Přednášky
- 122YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 144EKT - Ekotoxikologie - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Otázky ze zkoušky(Studnička)
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: