- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálOcelové konstrukce 2
prof. Ing. Jiří Studnička, DrSc.
Úvod. Příklady staveb ve světě i v ČR.
Zejména halové stavby, výškové budovy – 90%
Věže, komíny, stožáry
Nádrže, zásobníky, potrubí velkých průměrů
Kce pro chemický průmysl, výrobu stavebních hmot
Stožáry VVN
Výhody OK
Nejkvalitnější běžné stavivo (největší pevnost)
Malá hmotnost => menší nároky na základy a na dopravu
Rychlost výstavby – výroba v továrně => nezávislost na počasí
Z 95% lze zrecyklovat (vyspělé státy už dnes skoro nevyrábějí ocel z rudy – stačí jim šrot, hovoří se o „cirkulaci železného fondu“)
Snadná rekonstrukce – změna rozpětí, výšky podlaží
Velká rozpětí, malé průřezy => architektonická volnost
Ekologické – nejmenší produkce CO2 ve srovnání se stavbami z ostatních materiálů
Nevýhody OK
Koroze => nutno chránit
Malá požární odolnost => nutno chránit
Vysoká cena
Historie ocelových konstrukcí
280 – řetězové mosty v Číně
1779 – litinový most v Coalbrooksdate (Anglie) – lávka pro chodce, rozpětí 30,5 m
1826 – Rendi bridge v Teffordu (Anglie) – visutý silniční most se zděnými pylony, dřevěnou mostovkou a litinovými řetězy
1850 – Britannia bridge ve Stevensonu (Anglie) – litinový uzavřený průřez, uvnitř železnice
Česko
1830 – visutý most v Lokti (již neexistuje)
1848 – visutý most v Podolsku (1975 rekonstrukce, přenesen do Stádlice) – rozpětí hlavního pole 90 m, dvě boční každé 24 m
1891 – Petřínská rozhledna, Průmyslový palác na Výstavišti
Sazka Arena (průměr 130 m) – haly obecně
Televizní vysílač Žižkov (216 m)
Tribuny (např. Sparta)
Letiště Ruzyně – ocelové střechy hangárů
City Tower – 114 m (bývalý Český rozhlas)
Nelahozeves – ropné zásobníky Mero (jeden 125 000 m3)
Obrázky v OK1
Rekordní stavby
Most Akashi Kaykio (1998, Japonsko) – visutý, střední pole 1991 m, krajní každé 960 m
Budova Taipei 101 (2004, Tchajwan) – 509 m
TV vysílač – stožár Fargo (Severní Dakota, USA) – 629 m
Hala Millenium Dome (2000, u Temže v Londýně) – průměr 306 m
Obří hangár v Německu – původně pro stavbu vzducholodí, dnes zábavní park
Haly pro OH v Pekingu
Londýn (Wembley), Lisabon, Amsterdam – stadiony s výsuvným trávníkem
Mnichov Allianz Arena
Navrhování OK
V ČR se vyrobí 6 Mt oceli za rok (poměrně hodně), ale na OK se spotřebuje jen 200 kt (poměrně málo)
Vymyslet dispoziční řešení – jak bude kce vypadat (rozdělení)
Konstrukční řešení – jaký bude použit statický systém
Dimenze jednotlivých prvků – jaké budou sloupy, ve staťáku zvolíme materiál (typ oceli). Výpočty se většinou provádějí podle teorie I. řádu, II. řád a vliv imperfekcí se se do výpočtu zavádějí normovými postupy (např. síla H( pro vodorovný posun rámu apod.). Štíhlosti prvků se obvykle doporučuje navrhovat ( < 180.
Výrobní výkresy – rozkreslení kce do nejmenších podrobností tak, aby se dala vyrobit
Kalkulace ceny – výrobní náklady, doprava…
Projektuje se v několika stupních podrobnosti
Využívá se norem (uznávaná technická řešení)
Skelety patrových budov
V OK spíše kloubové spoje => je nutno do konstrukce vložit výztužné prvky, aby budova nespadla (tzv. zavětrování)
Obvyklé stavby – obdélníkový půdorys, pravidelný rozpon, stejně vysoké sloupy
Prestižní stavby – nepravidelné, šikmé prvky, různě zakřivené, do staveb se vestavují otevřená atria. Ne vždy jsou ekonomické.
Zatížení na kci:
Stálé – vlastní tíha všech prvků kce. V první fázi navrhujeme odhadem.
Nahodilé užitné 2 – 10 kN/m2
Sníh – u většiny budov zanedbatelné, u hal významné
Vítr – čím vyšší stavba, tím větší má význam; u mrakodrapů rozhoduje
Seismicita – u nás minimální význam, v seismicky aktivních oblastech velmi důležité
Tuhost budovy – 3 metody, jak vyztužit ocelový skelet:
Příhradová ztužidla – šikmé pruty tvořící příhradovinu. Vadí ale provozu v budově.
Rámy – pravoúhlé pruty s tuhými styčníky
Betonová stěnová jádra
Konstrukce stropů
Typy stropů
Klasické schéma
Průvlaky – mohutné nosníky
Stropnice (nosníky) zpravidla 1,5 – 2,5 m od sebe
Prostor mezi stropnicemi
Zpravidla desky z trapézového plechu, do nich se vybetonuje betonová deska. Používají se většinou nízkoplechové panely (výška vlny 50 – 150 mm), pro bezstropnicové systémy vysokoplechové panely (vlna až 300 mm). Obvyklejší je tzv. normální poloha plechu, kdy je širší vlna nahoře => větší Weff, menší hmotnost (vylita betonem jsou užší žebra). V reverzní poloze jsou nahoře užší vlny.
Železobetonové panely se moc již nepoužívají – jsou příliš těžké. Pouze někdy se používají filigránové panely => prefa-monolitické stropy.
Monolitické ŽB stropy – příliš těžké, mokrý proces. Používají se jen u velmi zatížených stropů.
Slim-floors (štíhlé stropy) – pouze průvlaky bez stropnic, mezi ně se pokládají dutinové předepnuté panely nebo vysoké trapézové plechy
Směr nosníků
Stropnice ve směru delšího rozpětí, průvlaky na kratší
Stropnice a průvlak jsou podobně vysoké
Staticky se to jeví jako výhodné, ale nevzniká místo pro elektroinstalaci a potrubí => výška stropu narůstá (musí se dát pod strop)
Stropnice ve směru kratšího rozpětí, průvlaky na delší
Mohutný průvlak, malé stropnice
Prostor se využije k uskladnění instalací
Spřažení
Stropní deska je betonová, pod ní ocelové nosníky => aby spolupůsobily, je nutné spřažení
Nejběžnější způsob: na ocelové I nosníky se položí trapézové plechy, přivaří se spřahovací trny, dobetonuje se deska
Trapézové plechy – Kovové profily, Lindab, Fischer, VSŽ….
Nad vrcholem vlny musí být alespoň 50 mm betonu
Výpočet – několik metod (viz OK1):
Vše nese plech – počítáme jako spojitý nosník (plech je spojitý). Tzv. samonosné plechy.
Vše nese beton – plech dimenzován jen jako ztracené bednění (aby unesl mokrý beton)
Plech spolupůsobí s deskou. Nesmí dojít k prokluzu => používáme plechy s výčnělky ve stěně nebo samosvorné plechy (Holorib, beton zaklíněn ve vlně => nemůže se posunout). Nosníky navrhujeme jako spřažené s deskou (viz poslední úkol v OK1). Tzv. plechobetonové desky.
Bednění jako membrána
Ztracené bednění z rovných plechů, použito např. u City Tower.
Rovné plechy tl. 1-2 mm s velmi nízkými žebry (jen aby unesly dělníky a mokrý beton), kce není spřažená
Na obou koncích přivařené k nosníkům => nejedná se o spojitý nosník
Stropní nosníky
Dimenzování
MSÚ – navrhujeme na extrémní návrhové zatížení, pro které musí platit:
MSP – průhyb musí být menší, než určitý díl rozpětí (obvykle 1/200 l ). Navrhujeme na běžné provozní zatížení.
Volba průřezu
Válcované – vždy nejlevnější
Svařované, prolamované, příhradové – jen pokud neexistuje vhodný válcovaný. Příhradové se používají na velké rozpony
Válcované profily s obetonovanou stojinou – vhodné z hlediska požární odolnosti. Beton je s profilem spřažen pomocí navařených trnů nebo třmínků.
Doporučuje se raději navrhovat šroubované přípoje něž svary
Oba typy spojů mohou být kloubové, tuhé nebo polotuhé
Výškové uspořádání
Základní typ – skládání prvků na sebe: Průvlak => stropnice => plech => beton. Jednoduché, ale výškově neúsporné.
Horní plocha stropnice a horní plocha průvlaku tvoří rovinu
Stropnice připojena ve stojině průvlaku, trapézový plech zarovnán s horní hranou průvlaku. Výškově nejúspornější.
Průhyb spřaženého nosníku
Závisí na podpírání během stavby
Nosník bez podepření
V prvním kroku působí jen ocel => počítám průhyb ocelového nosníku od zatížení betonem ((1)
Po zatvrdnutí nosník působí jako spřažený ocelobetonový => spočítáme průhyb od zbytku stálého a od nahodilého zatížení ((2)
Výsledný průhyb (max je součet (1 a (2
Pokud je průhyb moc velký, můžeme třeba použít nosník s nadvýšením (není rovný, ale je parabolicky vyboulený nahoru) => eliminace části nebo celého (1
Nosník s podepřením
Podepíráme ho a podpory odstraníme, až když je beton zatvrdlý => počítáme pouze průhyb na spřaženém nosíku
Běžnější je první postup
Průhyby se omezují – aby to nevypadalo ošklivě, aby se tam nedržela voda když uklízečka rozlije kýbl
V normách se omezuje (max a (2, u nás:
Vlastní frekvence kmitání
Kromě průhybu, který je víceméně jen estetickou hodnotou, je zejména pro stropy, kde se provozuje rytmický pohyb (tělocvičny, taneční sály) důležité, aby se kce nedostala do rezonance s vlastními kmity
( – součinitel podle uložení konců kce
Pro běžnou budovu by měla být vlastní frekvence kmitů kce min. 3 Hz, pro tělocvičny a tančírny min. 5 Hz
Existuje vztah k průhybu
Slim floors
Založeno na použití mohutných průvlaků s přivařenou širokou dolní pásnicí, na ně se položí dutinové panely a vše se to zabetonuje
Výhody
Nosník je chráněn proti požáru – teplo se dostane jen k pásnici, hlavní nosník je skryt v betonu
Lze dosáhnout velkých rozpětí (až 16 m) při relativně malé výšce stropu => důležité pro výškové budovy (města mívají výškové limity)
Uvolněné půdorysy – sloupy nebrání změnám dispozice (dobré pro open-space offices)
Nevýhoda: příčný ohyb dolní pásnice => snížení únosnosti nosníku
V ČR moc ne, ve Skandinávii, Británii hodně => vyrábějí se speciální profily pro tyto stropy
Přípoj nosník - průvlak
Kloubové připojení
Stačí nám přenést V
Všechny části musí být posouzeny
Připojuje se pouze stojina, aby bylo umožněno kloubové působení
Aby spoj působil kloubově, je nutno rozříznout betonovou desku
Přípojný úhelník nebo plocháč – velmi jednoduché
Čelní deska – musí být vyrobena velmi přesně, aby se stropnice i s deskami vešly mezi průvlaky (ve výrobním výkresu musí být označeno, že stropnice nesmí mít plusovou toleranci)
Rozdílné výšky stropnic – jsou-li nestejná pole. Obvykle připojení přes čelní desku.
Stropnice posunuté dolů, horní hrana průvlaku zarovnaná s horní hranou plechů – viz dříve, opět nutno proříznout desku kvůli zachování kloubového působení. Připojení stropnic obvykle přes čelní desku.
Spojité připojení
Lepší využití materiálu (ocel má stejnou pevnost v tahu i tlaku) – momenty nad podporou i v polích mají zhruba stejné hodnoty, moment v poli je výrazně menší než při kloubovém působení
Spojitý přenos zajištěn příložkou
Šrouby ve stojině přenáší V, šrouby na pásnicích M
Detail je dosti pracný => proto si OK libují v prostých nosnících (rozdíl oproti betonu, kde se zase lépe dělají spojité nosníky)
Jiná alternativa: Je-li průvlak o hodně vyšší a stropnice se nemusí vyříznout, lze ji připojit jen čelní deskou, ke které přivaříme i pásnice (desku přišroubovat i nad pásnicemi) => spoj pak také přenáší M
Polotuhé spojení
Spoj přenáší jen část momentu
Betonové desky se nepřerušují, jinak spoj jako při kloubovém připojení
Dnes se nejvíce dělají
Nahoře přenáší sílu výztuž betonu, dole dolní pásnice
Přípoj průvlak – sloup (nebo stropnice – sloup)
Kloubové připojení
Plocháč přivařený k pásnici sloupu
Čelní deska přivařená na stojinu průvlaku – mezi stojinu a desku se vkládá hřebenovitá vložka tlustá 5 – 10 mm, protože průvlak musí být kratší, aby šel zasunout do sloupu. Bez vložek by docházelo k ohybu šroubů.
Toto jsou nejběžnější řešení, možná jsou i jiná
Kromě posouzení je nutný i konstruktérský pohled – mohutné prvky nebudeme spojovat spoustou malých šroubů, i když by to třeba početně vyhovělo.
Tuhý (rámový) přípoj
Je dobré sloup vyztužit v místech příložek, aby se nezdeformoval lokální silou
Rozdělení M do dvojice sil => připoj počítáme jako namáhaný normálovou silou
Tupý svar na celou šířku pásnice, musí být dokonalý (dobře provedený svar přenese totéž, co pásnice)
Alternativa: Pouze čelní deska, ale přivařit i pásnice, přišroubovat desku i nad pásnicemi
Jiná varianta: Tuhý spoj se provede v dílně (mohou si to předehřát, udělat bez vad, snadno zkontrolovat), šroubovaný spoj se odsune do místa malého M => na stavbu se dopravují sloupy s malými zárodky průvlaků
Polotuhý přípoj
Trochu se deformuje čelní deska, stojina sloupu je bez výztuhy => polotuhost
Americké mrakodrapy ze 30. let – připojení pomocí úhelníků, deformují se přípojné úhelníky
Je to levnější (vevařování výztuh je náročné)
Vzorce pro výpočet v normě EN 1993-1-8
Sloup vícepodlažní budovy
Zatížení s patry schodovitě narůstá (stálé Ng rovnoměrně, užitné Nq často nerovnoměrně)
U vyšších budov není pravděpodobné, že by všechna patra byla současně plně nahodile zatížena => zmenšující součinitele pro zatížení v normách
Sloupy mohou stát samy o sobě nebo mohou být součástí zavětrování
Sloup, který je součástí zavětrování
Kromě stálého a nahodilého ještě síla od větru Nw
Podle směru větru je prostřední sloup na obrázku výše někdy namáhán tahem, někdy tlakem => musí vydržet oboje
Sestavení působící normálové síly:
( - součinitel kombinace, přidává se, pokud působí více nahodilých zatížení. Uveden v normě nebo se bere zjednodušeně suma všech nahodilých násobená 0,9.
POZOR – vítr může i odlehčovat!
Pro velmi vysoké budovy může být nadlehčení od větru takové, že by mohlo sloup vytáhnout (překonat vlastní tíhu) => nutno kotvit. Kotvení je obtížné a drahé => je dobré navrhovat ztužidla tak, aby co nejvíce omezovala vznik tahu ve sloupech.
Dimenzování sloupů
Je-li ve sloupu jen osová síla, platí:
Návrh musí být nejen bezpečný, ale i efektivní (nedávat zbytečně masivní průřezy)
Vzpěrná délka = výška patra (předpokládáme, že sloup by mohl vybočit mezi jednotlivými přípoji na strop)
Vhodné průřezy: nejlépe hotové válcované H profily, trubky (ty ale mají složitější detaily) nebo dvě svařené U – je vhodné, aby iy ( iz
Je-li ve sloupu síla i moment (tzn. sloup je součástí rámu) – tlak s ohybem:
Čitatel – to co skutečně působí, jmenovatel – únosnosti. Součinitel k vyjadřuje vliv jednotlivých namáhání (dle normy).
Vhodný průřez – musí být tužší ve směru ohybu (I, dvě i svařená I vedle sebe)
Nedoporučuje se, aby byl sloup součástí rámu v obou směrech – složité výpočty (působí síla a dva momenty), složité detaily
Sestavení nejúčinnější (nejhorší) kombinace M a N – s využitím počítače. POZOR – Největší N může vznikat při jiné kombinaci zatížení, než největší M. Je dobré mít základní představu o momentech a nevěřit slepě počítači.
Vzpěrná délka: Pro rám s neposuvnými styčníky je menší než výška patra, pro rám s posuvnými je naopak vyšší. U posuvných styčníků je proto nutné zvýšit o 20% momenty, které vzniknou na příčli od posunu spočítaného na ideální konstrukci.
Styky sloupů
Při změně průřezu nebo z montážních důvodů (nelze převážet moc dlouhé kusy – běžně do 12 m)
Šroubovaný
Přes čelní desky – musí být dostatečně tlusté, aby síla přetekla z pásnice horního sloupu do pásnice dolního. Vhodné pouze pro centricky namáhané sloupy.
Klasický šroubovaný styk – působí-li M i N. Je snaha udržet rozměr sloupu, rozdíl se projevuje jen ve změně pásnic. Při výpočtu je potřeba dávat pozor na střižnost šroubů, rozteče.
Svařované
U sloupů jsou častější, dává se jim přednost
Např. City Tower – pásnice až 45 mm, výška profilů až 1 m => provedení jednoho svaru cca 2 hodiny. Kontrola všech svarů ultrazvukem.
Spodní díl má kus stojiny vyříznutý, horní má naopak protikus. Svary jsou vějířovité.
Před svařováním se provede zafixování stavěcími montážními šrouby (sloupy se při svařování nesmí hnout, ale jsou těžké na to, aby je dělníci mohli držet)
Uložení sloupů na základ
Každá OK spočívá na betonových patkách nebo betonovém suterénu
Pokud působí pouze tlak – patka bez výztuh
Předpokládáme rovnoměrný roznos napětí pod patkou, napětí pod patkou musí být menší než pevnost betonu fj = (kfcd (obvykle lze bezpečně brát ( = 2/3, k = 1)
Vypočítáme velikost účinné konzoly plechu c => když tímto rozměrem „obkroužíme“ H průřez, dostaneme plochu Aeff, která se podílí na přenosu tlaku (tP je tloušťka patního plechu)
Pevnostní podmínka – napětí pod patkou nesmí být větším než pevnost betonu:
Shrnutí: Postup návrhu patního plechu je obvykle iterační – nejprve zvolíme jeho půdorysný rozměr (přibližně A = N/fcd) => pak stanovíme fj => zvolíme tp => vypočteme c => posoudíme pevnostní podmínku => návrh případně korigujeme
Patka s výztuhami
H i s výztuhami „obkroužíme“ hodnotou c => větší efektivní plocha. Jinak je návrh patního plechu stejný, jako u patky bez výztuh.
Výztuhy pomohou rovnoměrnému zatížení patky => patní plech může být tenčí (ale zaplatíme to výztuhami)
Posouzení výztuhy – dělá se obvykle pružné, bereme, že výztuha působí jako konzola:
Normálové napětí od zatížení je:
Aby výztuhy vyhověly, musí platit:
Kotevní šrouby
Kotvení šrouby konstrukční – průměr do 40 mm. Nejsou nosné, jen někde něco pomáhají přidržet.
Kotvení šrouby nosné – až okolo 80 mm i více. Ve šroubech vznikají tahy.
Šrouby předem zabetonované – dole hák, který se zaklesne za výztuž, nebo kotevní hlava (destička s výztuhami). Háky se používají pro menší průměry, hlavy pro větší. Výhodou je snadná montáž, nevýhodou je, že musíme počítat s určitou tolerancí polohy šroubu (běžně (50 mm).
Šrouby do roštů v kanálech – rošt = dva U-profily svařené destičkami, mezi ně se strčí šroub s T hlavou => pootočí se o 90° => zaklesne se. Kanál se dodatečně zabetonuje. Výhoda: se šroubem lze před zabetonováním trochu hýbat. Nevýhoda: složitě se to bední a betonuje.
Šrouby vlepené do vyvrtaných děr – patka se nechá bez otvoru, teprve nakonec se podle konstrukce vyvrtá díra, vyfouká se a pryskyřicí se do ní vlepí šroub
Hmoždinky – vyvrtá se otvor, do něj se vloží speciální šroub s vestavěným klínem. Jak se šroub utahuje, klín v něm se rozpíná. Nejlepší, nejdražší.
Přenos vodorovné síly – většinou je patka tlačená => šrouby nenesou skoro nic. Pokud nesou vodorovnou sílu, musí platit:
Součinitel tření oceli po betonu je ( = 0,2, P je síla od předpětí ze šroubů (může být max. 70% tahové pevnosti šroubů). Pokud vztah vyhoví, stačí na zamezení vodorovného posunu pouze vlastní tíha kce. Když ne, je nutno nadimenzovat zarážku zespodu patky.
Montáž sloupů
Patka se ustaví a vypodloží se ocelovými podložkami
Sloup se vyváží, aby byl svislý
Podlití cementovou maltou (eventuálně zalití kanálků)
Po zatvrdnutí se dotáhnou kotevní šrouby (na 60% únosnosti)
Matice se zajistí proti uvolnění (na matici se nasadí ještě jedna, zatahnou se proti sobě)
Ztužidla
Slouží k zachycení vodorovné síly (kce jsou kloubové => bez ztužení by spadly)
Většinou jde hlavně o zachycení síly od větru
Rozdělení zatížení na ztužidla
Předpoklad: stropní desky dokonale tuhé ve své rovině
Souměrný případ
Ztužidla jsou umístěna symetricky
Vítr bereme jako rovnoměrné zatížení, předpokládáme rovnoměrné rozdělení deformace do jednotlivých pater. Pro jedno ztužidlo:
Ze vzorce je patrné, že tužší ztužidlo převezme více zatížení (aby všechna měla ve výsledku stejný průhyb). Jsou-li všechna ztužidla ocelová, E se vykrátí (často jsou ale ve štítech betonová).
Nesouměrný případ
Někdy z architektonických důvodů nelze rozmístit ztužidla symetricky
Nahradíme dvěma případy
a – budova se prohne, všechny vazby se pohnou o stejnou hodnotu
b – budova se pootočí
Nejprve musíme najít těžiště všech ztužidel (přes statické momenty jako v mechanice), musí platit:
Pro případ a platí vztah jako v symetrickém případě:
Pro případ b (x uvažovat se znaménky!!!):
Výsledek = a + b
Prakticky bývají ztužidla stejně tuhá (Ii = I), potom (n je počet ztužidel):
Pro symetrický případ (xw = 0)
Tvary příhradových ztužidel
Konstrukčně – tvary různé, měl by se jen dodržovat sklon diagonál cca 45°
Staticky – má-li budova výšku h, potom pro ztužidlo potřebujeme šířku alespoň 1/6 h, aby bylo účinné
K–ztužidla – lepší, jdou mezi ně alespoň dát dveře
Pro výškové stavby obecně platí, že průhyb ve vrcholu budovy nemá být větší než 1/500 h
Příčné ztužení v jednom patře má pozitivní vliv na průběh průhybů (dělá se v technických podlažích):
Návrh příhradových ztužidel
Umět spočítat sílu v nějakém prut
Vloženo: 28.04.2009
Velikost: 1,84 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 134OK1 - Ocelové konstrukce 1
Reference vyučujících předmětu 134OK1 - Ocelové konstrukce 1
Podobné materiály
- 101MA2 - Matematika 2 - Přednášky
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 1
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 2
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 3
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 4
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 5
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 6
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Demo
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Semerák
- 105PRA - Právo - Přednášky Pourová
- 105PRA - Právo - Přednášky Syrůčková
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Přednášky
- 123CHE - Chemie - Přednášky Grunwald
- 123CHE - Chemie - Přednášky(2)
- 123CHE - Chemie - Přednášky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky - výpisky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky Svoboda
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Přednášky
- 126EMM - Ekonomika a management - Přednášky Novák
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - M욶anová přednášky
- 127UUPS - Urbanismus a územní plánování - Přednášky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(2)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(3)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(4)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(5)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Vašková
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Števula
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 134OCM1 - Ocelové mosty 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky - zápisky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky(2)
- 135GEO - Geologie - Přednášky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky
- 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin - Přednášky Barták
- 142YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky Pospíšil
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky
- 132SM1 - Stavební mechanika 1 - Úkoly, přednášky...
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky + přednášky
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky(2)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 126MVPR - Management výst. projektů - Přednášky
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - přednášky silnice
- 105PRA - Právo - Prednasky Fiala asi
- 126KAN1 - Kalkulace a nabídky 1 - přednášky
- 135ZSV - Zakládání staveb - Přednášky Jettmar oficiální
- 105KODO - Komunikační dovednosti - Přednášky KODO
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-silnice
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-železnice
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky1
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky2
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky3
- 143GISZ - Geografické informační systémy - Přednášky
- 143MPP - Modelování povrchových procesů - Přednášky
- 143ODRZ - Odpady a recyklace - Přednášky
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky1
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky2
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky3
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky4
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky5
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky6
- 143PJZ1 - Projekt 1 - Přednášky
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Přednášky
- 143REPO - Revitalizace povodí - Přednášky
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_1
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_2
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Přednášky
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-1
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-2
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Přednášky
- 143YHMH - Hydromeliorační stavby - Přednášky
- 143YKRV - Krajinné inženýrství - Přednášky
- 143YOOP - Ochrana a organizace povodí - Přednášky
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-1
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-2
- 143ZIP - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky z webu
- 143ZPA - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZZIP - Základy životního prostředí - Přednášky
- 141HYA - Hydraulika - Přednášky
- 141HY2V - Hydraulika 2 - Přednášky
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Přednášky
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 1
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 2
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 1
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 1
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 3
- 141VI10 - Vodohospodářské inženýrství 10 - Přednášky
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 1
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 2
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 1
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 1
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 3
- 143YAZS - Automatické závlahové systémy - Přednášky
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 1
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 2
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 3
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 4
- 102APF - Aplikovaná fyzika - Přednášky
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 1
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 2
- 141HYL - Hydrologie - Přednášky
- 126PJZP - Projekt - Evropské fondy pro život. prostředí - Přednášky
- 105PSS - Psychologie a sociologie - Přednášky
- 122KRJS - Kvalita a řízení jakosti ve stavebnictví - Přednášky
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 1
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky
- 122TPS - Technologie a provoz stavby - Přednášky
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 1
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 2
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 1
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 2
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 4
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 1
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 2
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 3
- 122TS2A - Technologie staveb 2 - Přednášky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 3
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 4
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 5
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 1
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 2
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 3
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 1
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 2
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 1
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 3
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 4
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 5
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 6
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 7
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 8
- 122TSV - Technologie staveb - Přednášky
- 122TSZ - Technologie staveb - Přednášky
- 122YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 144EKT - Ekotoxikologie - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Otázky ze zkoušky(Studnička)
Copyright 2024 unium.cz