- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Přednášky - Števula
133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálrubozrnný materiál + cementový tmel
U hrubozrnného materiálu nás zajímá hlavně granulometrie, u cementového tmelu vodní součinitel
Jemné podíly – utěsní beton, zvýší pevnost. Na druhou stranu, pokud je jich moc, roste vliv smršťování, někdy je potřeba více cementu => max. 450 kg/m3
Zrna kameniva by měla být oblá, v ideálním případě kulová
Vodní součinitel – u obyčejných betonů kolem 0,55, pokud klademe velké nároky na odolnost, bude kolem 0,35. Pod 0,3 bez plastifikátorů prakticky nezpracovatelný. Jen menší část vody je potřeba k hydrataci cementu (cca 0,1), zbytek je tam pouze kvůli zpracovatelnosti.
Čím větší je povrch kameniva, tím více cementu potřebujeme na jeho svázání
Čím jemnější kamenivo, tím více vody je schopno nasáknout (běžný písek vlhkost 4%, hodně nacucaný 12%, ale má-li velmi jemné částice, až 20% => je potřeba to sledovat a upravit množství vody přidávané do betonu)
Smršťování
Cementová pasta (cement + voda) – 2 ‰
Malta (cement + písek + voda) – 1 ‰
Beton (cement + písek + štěrk + voda)– 0,5 ‰, čím hrubější kamenivo, tím lepší
Čára zrnitosti
Je důležité, aby měla správný tvar (kvůli vyplnění prostoru, spotřebě vody a cementu)
Vhodnou čáru získáme skládáním kameniv z různých lomů (z různých sil)
Klasifikace konzistence
Existují 4 metody – sednutí kužele (S1 – S5), rozlití (F1 – F5), stupeň zhutnění, přeformování (VEBE)
Nejčastěji zkouška sednutím (Abramsův kužel)
Nedá se říci, že by S3 přesně odpovídalo F3
Nejčastější je S3
Přidávání vody a přísad na staveništi – jen ve výjimečných případech, jen po dohodě s technologem a po odzkoušení
Návrh čerstvého betonu
Buď použijeme již známou recepturu (u běžných staveb)
Nebo musíme provést celý výpočet (u neobvyklých staveb)
Musíme navrhnout množství vody, cementu, kameniva, příměsí, přísad, vzduchové póry
Stanovuje se pevnostní třída, vodní součinitel, minimální množství cementu a jemných podílů (optimálně 400 – 430 kg), část popílku jako příměs typu II
Množství cementu mezi 300 – 400 kg
Návrh čerstvého betonu
Trvanlivost (odolnost) se upřednostňuje před pevností – trvanlivý beton (např. vodotěsný) je vždy pevný, opačně to platit nemusí
V betonu jsou vždy nějaké vzduchové póry
Jemné podíly ucpou mezery mezi většími zrny => utěsnění betonu
Pevnost je často v návrhu vyšší, než je staticky požadováno – kvůli stupni vlivu prostředí
Vodní součinitel dávat kolem 0,5
Závěr úkolu – pro beton (specifikace) jsem navrhl toto složení: kamenivo, cement, voda, popílek, přísady
Schmidtovo kladívko – nedestruktivní zkouška pevnosti. Pevnost podle síly, jakou je vracena pružina.
Špičákova zkouška – z 50. let, destruktivní. Normové rány normovým kladívkem na normový majzlík.
Betonárka
Když leží kamenivo delší domu na hromadě, může dojít k jeho diferenciaci podle velikostí nebo podle vlhkosti
Recyklační zařízení – vyplachuje se voda z automixu. Vlastní přístroj je buben, do kterého se přilévá velké množství vody => rozdělení na recyklovanou vodu a kamenivo. Recyklované složky se používají jen pro betony nízkých kvalit – mohou obsahovat nevhodné kombinace přísad.
Výroba předpjatých prvků (prefy) – dráha, nad ní jsou napnuté pruty oceli, přejíždí stroj, který pokládá beton
Pevnost a deformace
Výplňový materiál – inertní materiály, např. hrubé kamenivo. „Kostra“ betonu.
Pojivo – ztvrdlý cement, „svaly“ betonu
Vrstvy
Jádro betonu – obsahuje dutinky (hnízda), vzduchové póry, výztuž
Vnější vrstva (pokožka betonu) – trhliny, póry. Pokud není narušená trhlinami, beton velmi dobře odolává vlivům okolního prostředí
Druhy agresivity
Napadající beton
Napadající ocel – např. karbonatace (samotnému betonu nevadí, naopak ho trochu zpevní)
Důsledky koroze výztuže
Porušení soudržnosti
Zkorodované železo má 7x větší objem => oprýskávání povrchové vrstvy
Nepříznivé vlivy pro beton – oheň, mráz, soli, koroze
Pevnost cementového tmelu
Roste po dobu asi 2 let, nejvýrazněji za prvních 28 dnů
Velký vliv má i teplota
Při nízké teplotě je pomalý náběh pevností, ale později se pevnost dostane na běžnou hodnotu
Při vysoké teplotě je rychlý náběh pevností (reakce probíhají rychleji), ale výsledná pevnost je výrazně nižší. Důvody:
Na začátku dojde k popraskání betonu rychlým smršťováním
Vypaří se velké množství vody => nemůže tak dobře probíhat hydratace
Odběr vzorků
Musíme používat vždy stejné metody a nástroje, aby byly zkoušky srovnatelné
Nepoužívají se už ocelové formy, spíše plastové
Při plnění formu náležitě upěchovat
Tvrdnutí a uchovávání při teplotě okolo 20°C
Pevnost v tlaku – zkouší se krychelná a cylindrická (krychelná je vyšší – zkušební těleso je nižší, je zde tedy menší část, která není pozitivně ovlivněna interakcí s roznášecími deskami zkušebního přístroje). Krychle se musí před zatěžováním pootočit o 90° oproti stavu, ve kterém tuhla.
Pevnost v tahu – může být rozhodující například při bodovém zatížení. Zkouška v příčném tahu – tlačí se bodově proti sobě
Pevnost v tahu za ohybu – zatíženo 1 nebo 2 silami (lepší – uprostřed je nulová posouvající síla, je tam pouze moment => lépe se to vyhodnocuje)
Průměrná pevnost (skutečná) je větší než charakteristická (kvantilová). Charakteristická je větší než návrhová.
Modul pružnosti
Tangenta úhlu počáteční větve pracovního diagramu
Klesá s třídou betonu (40 … 25 GPa)
Čím větší modul pružnosti, tím větší síla je potřeba k dosažení stejné deformace. V materiálu s vyšším E se rychleji šíří zvuk. Vyšší modul také znamená vyšší vlastní frekvenci materiálu a tvrdost povrchových vrstev (sklerometrie).
Rozlišujeme tečnový (tečna grafu v počátku) a sečnový (spojnice počátku a nějakého bodu). Pro betony platí:
Deformace
Celková deformace = průhyb + smrštění (vlhkost, teplota) + dotvarování. Jednotlivé typy se mohou navzájem ovlivňovat
Průhyb – vyvolá deformace průřezu (smyk, moment, normálové zatížení)
Smrštění
Chemické – opak koroze oceli – při některých reakcích je objem produktů menší, než objem reaktantů
Odpařováním – při tuhnutí, když probíhá hydratace (vývin tepla => odpařování vody)
Vysoušením – vysoušení může být:
Vnější – odpařování vody, která zbyla v kapilárách, když už hydratace proběhla
Vnitřní (endogenní, samovysoušení) – spotřeba vody při hydrataci. K hydrataci nezhydratovaných zbytků cementu může docházet i po velmi dlouhé době.
Vznikají trhliny => snižuje se pevnost, odolnost vůči agresivitě prostředí, trvanlivost.
Smrštění je funkcí vlhkosti prostředí, vodního součinitele
Čerstvý beton – do 2 hodin stáří. Sedimentace, krvácení
Velmi mladý beton (24 hodin) – dochází k chemickému smršťování
Mladý beton (2 – 3 dny) – smršťování samovysoušením, odpařováním, vlivem teploty
Ztvrdlý beton – smršťování hlavně vlivem teploty
Výztuž nezabrání vzniku smršťovacích trhlin, ale místo jedné velké vznikne několik malých => lepší
Výztuž nutná ze statického hlediska nemusí stačit z hlediska smršťování
Dotvarování
Rozdíl oproti smršťování: smršťuje se každý betonový prvek (z každého uniká voda), dotvarování sledujeme pouze na kci, která je zatížená
Když beton dlouho nějak zatěžujeme, má snahu podvolit se zatěžování => dotvarování
U mladšího betonu je výraznější, než u staršího
Vloženo: 23.04.2009
Velikost: 167,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce
Reference vyučujících předmětu 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce
Podobné materiály
- 101MA2 - Matematika 2 - Přednášky
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 1
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 2
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 3
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 4
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 5
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 6
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Demo
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Semerák
- 105PRA - Právo - Přednášky Pourová
- 105PRA - Právo - Přednášky Syrůčková
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Přednášky
- 123CHE - Chemie - Přednášky Grunwald
- 123CHE - Chemie - Přednášky(2)
- 123CHE - Chemie - Přednášky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky - výpisky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky Svoboda
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Přednášky
- 126EMM - Ekonomika a management - Přednášky Novák
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - M욶anová přednášky
- 127UUPS - Urbanismus a územní plánování - Přednášky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(2)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(3)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(4)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(5)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Vašková
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 134OCM1 - Ocelové mosty 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky - zápisky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky(2)
- 135GEO - Geologie - Přednášky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky
- 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin - Přednášky Barták
- 142YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky Pospíšil
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky
- 132SM1 - Stavební mechanika 1 - Úkoly, přednášky...
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky + přednášky
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky(2)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 126MVPR - Management výst. projektů - Přednášky
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - přednášky silnice
- 105PRA - Právo - Prednasky Fiala asi
- 126KAN1 - Kalkulace a nabídky 1 - přednášky
- 135ZSV - Zakládání staveb - Přednášky Jettmar oficiální
- 105KODO - Komunikační dovednosti - Přednášky KODO
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-silnice
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-železnice
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky1
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky2
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky3
- 143GISZ - Geografické informační systémy - Přednášky
- 143MPP - Modelování povrchových procesů - Přednášky
- 143ODRZ - Odpady a recyklace - Přednášky
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky1
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky2
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky3
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky4
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky5
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky6
- 143PJZ1 - Projekt 1 - Přednášky
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Přednášky
- 143REPO - Revitalizace povodí - Přednášky
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_1
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_2
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Přednášky
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-1
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-2
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Přednášky
- 143YHMH - Hydromeliorační stavby - Přednášky
- 143YKRV - Krajinné inženýrství - Přednášky
- 143YOOP - Ochrana a organizace povodí - Přednášky
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-1
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-2
- 143ZIP - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky z webu
- 143ZPA - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZZIP - Základy životního prostředí - Přednášky
- 141HYA - Hydraulika - Přednášky
- 141HY2V - Hydraulika 2 - Přednášky
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Přednášky
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 1
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 2
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 1
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 1
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 3
- 141VI10 - Vodohospodářské inženýrství 10 - Přednášky
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 1
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 2
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 1
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 1
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 3
- 143YAZS - Automatické závlahové systémy - Přednášky
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 1
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 2
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 3
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 4
- 102APF - Aplikovaná fyzika - Přednášky
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 1
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 2
- 141HYL - Hydrologie - Přednášky
- 126PJZP - Projekt - Evropské fondy pro život. prostředí - Přednášky
- 105PSS - Psychologie a sociologie - Přednášky
- 122KRJS - Kvalita a řízení jakosti ve stavebnictví - Přednášky
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 1
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky
- 122TPS - Technologie a provoz stavby - Přednášky
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 1
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 2
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 1
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 2
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 4
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 1
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 2
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 3
- 122TS2A - Technologie staveb 2 - Přednášky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 3
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 4
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 5
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 1
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 2
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 3
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 1
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 2
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 1
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 3
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 4
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 5
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 6
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 7
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 8
- 122TSV - Technologie staveb - Přednášky
- 122TSZ - Technologie staveb - Přednášky
- 122YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 144EKT - Ekotoxikologie - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
Copyright 2024 unium.cz