- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálsobí proti vlastní tíze svahu) => snižuje stabilitu:
Z předchozího vyplývá, že jednou z cest ke zvýšení stability svahu je snížení HPV.
PM se známou HPV a s u užitím proudového tlaku vody – pro sypké zeminy. Počítáme s efektivními parametry, ui se spočte jako v předchozím případě. Pro vlastní tíhu proužku platí:
Proudový tlak vody je:
kde ( je sklon HPV v daném proužku. Výslednice pórového tlaku pro daný proužek je:
kde Vi je objem té části daného proužku, která je pod HPV. Pro stabilitu svahu platí vztah:
Jiný tvar (ze cvičení):
kde
Změna režimu spodních vod je vždy problém, je to nejčastější příčina sesuvu svahu
Bishopova metoda
Uvažuje síly od sousedních proužků
Momentová výminka zavádí rovnováhu sil pro jednotlivý proužek
Je to rekurentní vzorec – dosadím prvotní odhad, vyjde mi výsledek, ten znovu dosadím => opakuji => po čase se hodnoty ustálí:
Opakuji, dokud není
Stabilita sypkých (nesoudržných) zemin
Smyková plocha je rovnoběžná s povrchem
Pro suchou zeminu:
Sypký materiál se nasype pod úhlem ( právě tehdy, když FS = 1. Pro stabilní násyp potřebuji FS > 1.
Pokud bude sypká zemina mokrá, situace je složitější. Působí pak proudový tlak a efektivní tíha:
Pokud je část zeminy suchá a část mokrá, stačí provést jednoduchou úpravu předchozího vzorce:
m značí, jaká část vrstvy je pod vodou.
Většina zemin má (sat = 20, (w = 10 => FSsuché = 2.FSmokré (přibližně)
Sanace
De facto „měníme parametry ve vzorečku“
Přitížení paty svahu – dole zvětšíme normálovou sílu => zvětšíme pevnost zeminy
Změna geometrie (sklonu) – co nahoře vykopu, dole přisypu => změna průměrného sklonu. Jíly se udrží do sklonu 1:5 (při malých hloubkách ale v jílech mohou být svislé výkopy – mají nenulovou soudržnost)
Změna HPV – udělá se tzv. dovrchní vrt => funguje jako drén, HPV se k němu skloní => zvýší se stabilita svahu. Je to nejčastější způsob sanace přírodních svahů
Náhrada materiálu – zčásti, výměna po žebrech (vykope se jáma, vyplní se štěrkem)
Opěrné konstrukce – musí se dělat opatrně, aby nenarušily HPV (to by mohlo naopak urychlit sesuv svahu)
Časový faktor
Je rozdíl, zda vykopu výkop nebo nasypu násyp
Pod násypem vznikne přírůstek pórového tlaku => z hlediska rizika sesuvu je nejhorší stav těsně po dosypání násypu. Po poměrně krátkém čase se začne pórový tlak rozptylovat => násyp zvyšuje stabilitu.
Výkop – v prvotní fázi změna pórového tlaku do mínusu => zlepšení stability. Časem ale dochází k uvolňování podtlaků => zlepšení stability postupně zmizí => pro stanovení stability je rozhodující dlouhodobé kritérium (k sesuvu stěn výkopu může dojít třeba až za několik desítek let – viz Suezský průplav)
Zemní tlaky
Důležité pro dimenzování základů
Záleží na deformaci zemin – ta se většinou projevuje poklesem zeminy
Buď zemina tlačí na kci nebo naopak (např. u předpjatých kcí)
3 typy:
Zemní tlak v klidu ((x,0)
Zemní tlak aktivní ((x,a)
Zemní tlak pasivní ((x,p)
Platí
Platí (x,p > (x,0 > (x,a
Hodnoty (x,p, (x,a jsou mezní hodnoty, při kterých dojde za nějakých podmínek k usmyknutí zeminy. Pro konkrétní pevnou hodnotu (z jsou Mohrovy kružnice uspořádány takto:
Zemní tlak v klidu
Mluvíme o něm, pokud je deformace zeminy nulová
Tlak za opěrnou zdí je stejný, jako kdekoliv jinde v zemině => geostatický tlak
Platí již dříve zmíněné vztahy pro napětí a koeficient zemního tlaku:
Poissonovo číslo ale závisí na hodnotě okamžitého napětí => mění se. Proto používáme pro koeficient zemního tlaku v klidu spíše Jáhyho vztah:
Zemní tlak aktivní
Zemina „povolí“, ujede po smykové ploše a tlačí na opěrnou zeď (funguje jako klín)
Klasickou metodou používanou pro odvození zemních tlaků je Rankinova teorie zemních tlaků. Vychází z toho, že (x,a, (x,p jsou mezní stavy, při kterých dojde k porušení. Předpoklady:
Vodorovný terén
Šikmá zeď
Zanedbáváme tření mezi zdí a zeminou
Důsledek předpokladů: 1. hlavní napětí je (z, 2. je (x
Aktivní zemní tlak – případ c = 0 (sypký materiál)
Z obrázku je patrné, že:
Jednoduchou úpravou dostaneme
Koeficient zemního tlaku je obecně podílem hlavních napětí v zemině:
Tedy (s využitím goniometrických vzorců)
Aktivní tlak v zemině – případ c ( 0 (soudržný materiál). Obrázek je v podstatě nesmysl (zemina nemá prakticky žádnou tahovou pevnost), slouží jen pro výpočet.
Z obrázku je patrné, že:
Úpravou dostaneme
což lze zkráceně zapsat jako
Konstanta říká, že soudržnost zmenšuje aktivní zemní tlak o určitou konstantu => díky soudržnosti se zemina na určitou výšku udrží a nesesype. Tuto výšku stanovíme z podmínky (x = 0:
Výslednice aktivního zemního tlaku (Sa) je plocha zatěžovacího obrazce:
Dosadíme
a po úpravě dostaneme
Vzorec platí i pro c = 0. Působiště síly je v těžišti trojúhelníka.
Zemní tlak pasivní
Zeď (obvykle předpjatá) tlačí do zeminy, zemina opět ujede po smykové ploše, ale tentokrát směrem nahoru
Pasivní tlak je podstatně větší, než aktivní (asi 10x) – na odtlačení zeminy je potřeba velká síla (v případě aktivního tlaku je odtlačována zeď => menší síla)
Odstrkávám hlínu od sebe => tlak se podstatně zvýší => pro pasivní tlak je (x >> (z (pro aktivní opačně)
Odvození opět pomocí Rankinovy teorie. Budeme se zabývat rovnou případem c ( 0 (c = 0 je jen zvláštní případ).
Z obrázku je patrné, že:
Úpravou dostaneme
což lze zkráceně zapsat jako
a koeficient je tedy
Tangens je obecně funkce prudce rostoucí. Jelikož je v argumentu funkce pro kp plus a pro ka mínus, je jasné, že kp musí být výrazně větší než ka a pasivní zemní tlak je tedy výrazně (obvykle 2 – 10x) větší než aktivní.
Konstanta říká, že soudržnost zvětšuje pasivní zemní tlak o určitou konstantu => díky soudržnosti zemina odolá většímu pasivnímu tlaku, než kdyby byla nesoudržná. Z podmínky (x = 0:
Výslednice pasivního zemního tlaku (Sp) je plocha zatěžovacího obrazce (lichoběžníka):
Dosadíme
a po úpravě dostaneme
Vzorec platí i pro c = 0. Působiště síly je v těžišti lichoběžníka.
Coulombova teorie zemních tlaků
Je obecnější než Rankinova, ale samozřejmě také složitější
Zavádí parametry (, (, ( => umí pracovat i bez omezujících předpokladů Rankinovy teorie (s jinými sklony). Parametr ( zohledňuje tření mezi zeminou a opěrnou zdí (analogie úhlu vnitřního tření zeminy). Volíme ( = (1/3 – 2/3)(ef.
Platí vztahy:
Grafické řešení klínovou metodou pro c = 0
Klasické řešení na principu mezní rovnováhy
Spočítám rovnováhu pro jeden díl zeminy – pro klín o tíze (počítáme se šířkou 1 m)
Zvolím si měřítko sil, vykreslím W1 a Sa,1
Zároveň je zde tření v zemině => třecí síla R1
Sílu W1 rozložíme pomocí úhlů a goniometrických funkcí do sil Sa,1 a R1
Uvedeným postupem najdeme zemní tlak pro jeden konkrétně zvolený klín, hledáme však maximální zemní tlak. Měníme tedy sklon smykové plochy (velikost klínu). Zemní tlak Sa závisí na ploše A, tedy na tíze W – „čím větší W, tím méně se hlína udrží“. Na druhou stranu ale závisí i na sklonu smykové plochy – „čím je smyková plocha méně skloněná, tím lépe se hlína udrží“. Jelikož tyto dvě závislosti jdou proti sobě, není pravda, že největší zemní tlak vznikne pro největší trojúhelník – existuje nějaká kritická kombinace velikosti a sklonu.
Klínová metoda pro c ( 0: Buď pomocí redukované výšky hred, nebo přidáme do výpočtu další sílu – třecí sílu
kde l je délka smykové plochy.
Opěrné zdi
Gravitační zeď – princip: velká vlastní hmotnost, relativně malý zemní tlak => tíha zajišťuje stabilitu
Úhlová zeď – subtilnější, ale musí být vyztužená (ŽB)
Vetknutá zeď
Dole jakoby vetknutí mezi dva bloky zeminy
Počítáme rovnováhu momentů od aktivního a pasivního tlaku (Makt = Mpas)
Klidový tlak je větší než aktivní => model nemusí být vždy přesný
Kotvená zeď – stěny drženy předpínacími silami z předpínacích (kotva) nebo výztužných prvků. Podobný účinek jako kotvení má rozepření.
Mechanika plošných základů
Plošný základ = zeď + základový pás nebo sloup + patka nebo deska, rošt, trám
1. mezní stav – porušení, kolaps zeminy => únosnost základů. Kolaps je smykový – únosnost základů závisí hlavně na smykové pevnosti. Bereme Mohr-Coulombův pružnoplastický model => parametry (, c
2. mezní stav: deformace na hranici použitelnosti => sedání, popř. natočení, naklonění nebo diferenční sedání základů. Používáme teorii pružnosti => parametry Edef, Eoed
Zatěžovací zkouška zeminy
Malý model základu (ocelovou desku) zatlačujeme do zeminy
Nejprve se stlačuje zemina pod základem, potom materiál kolabuje usmyknutím podle smykové plochy
Již zhruba od poloviny hodnoty kritického napětí začíná materiál kolabovat. Mezní ( se začíná postupně šířit po celé smykové ploše => v okamžiku, kdy působí po celé smykové ploše, nastává kolaps.
1. mezní stav – únosnost zeminy
Vezme se základový prvek, položí se na obarvený písek a zatěžuje se => podle posouvání zrníček vidíme, jak probíhá deformace
Vychází se z Terzaghiho nebo Prandtlovy teorie
Bereme základový pás nekonečné délky, šířky b, založený ve hloubce d
Únosnost zeminy je
kde Nc, Nd, Nb = f(() – určité funkce úhlu vnitřního tření. První sčítanec zohledňuje soudržnost zeminy, druhý vytlačování základů ze zeminy, třetí zatlačování základů do zeminy.
Musí být , jinak dojde ke kolapsu
Je-li základem patka omezené délky, musíme do vzorečku přidat tvarové koeficienty (zohledňují rozměry patky)
2. mezní stav – sedání
Odezva na zatížení obvykle není okamžitá => deformaci nepočítáme z krátkodobých nahodilých zatížení, ale z podstatně menšího dlouhodobého zatížení (navíc bereme pouze jeho charakteristickou hodnotu)
Obecně platí vzorec pro sedání:
kde si je sedání přímo způsobené okamžitým zatížením, sc je od konsolidace, a ss od sekundární konsolidace.
Předpoklady výpočtu:
Edometrické chování vrstev
Šíření napětí podle teorie pružného poloprostoru
V edometru máme pro jednu vrstvu:
Ve skutečnosti ale napětí pod základem klesá s hloubkou (viz dříve Boussinesque – teorie pružného poloprostoru). Ve vrstvě i s tloušťkou hi je napětí (zi => z předchozího vzorce dostaneme sedání jedné vrstvy, celkové sedání je suma sedání všech vrstev (=> sumační metoda výpočtu sedání)
Komplikace výpočtu
Napětí je (z je podle teorie pružného poloprostoru jiné uprostřed než na kraji základu => teoreticky by mělo být jiné sedání uprostřed a na kraji základu, což ale v praxi není (betonový základ klesá jako jeden pevný celek) => bereme sedání tzv. charakteristického bodu základu, který je ovšem obtížné najít. Přibližně se bere 0,13b od okraje.
Kontaktní napětí pod základem – když mám ideálně tuhý základ posazený na ideálně pružný materiál, mám v krajích nekonečně velké napětí => měli bychom tedy nekonečně velkou reakci na zatížení (síla je integrál napětí po průřezu). Proto počítáme reakci jen z části mezi charakteristickými body:
Chování zeminy při malém zatížení – díky strukturní pevnosti se při malém napětí zemina nedeformuje. Strukturní pevnost je vlastnost materiálu, který ještě neprošel zatížením. Je to pozitivní vliv strukturního uspořádání minerálů na pevnost materiálu (sedimentovaná zrna jsou přilepená k sobě => nejprve musí dojít k porušení tmelu, pak se teprve zemina začne deformovat). Podle normy je strukturní pevnost značná a je dána vztahem:
kde 0,1 ~ 0,4 je koeficient strukturní pevnosti. Např. u písku bývá 0,2 => na 20% zatížení materiál vůbec nereaguje, pak se teprve začne deformovat.
Základ stlačuje zeminu pouze v aktivní zóně. Dnes se její velikost pro běžné základy uvažuje cca 1,5 šířky základu (tzn. vliv patky sloupu široké 2 m se projevuje do hlouby 3 m)
Násyp – deformace zeminy pouze do stran
Patka sloupu – deformace 3D
Odhad sedání
Vztah vychází z teorie pružného poloprostoru, je dobrý pouze pro odhad:
b je šířka základu
( je koeficient závisející na tvaru a tuhosti
Vliv na sedání má tvar základu, který charakterizuje poměr b/l
Vliv má rovněž hloubka aktivní zóny (hnestl je hloubka nestlačitelných vrstev):
Relativní sedání:
Absolutní sedání:
Zhutňování zemin
Cílem je zmenšit póry => zvětšení objemové hmotnosti (zrna se natlačí blíže k sobě)
Objemová hmotnost závisí na vlhkosti (w)
Proctorova křivka zhutnění
Mluví o zhutnitelnosti (nikoliv zhutnění) v závislosti na obsahu vody. Pokud mám zeminu příliš vlhkou, zhutňování se nedaří, protože vytlačování vody je příliš složité. Nedaří se ale ani při malé vlhkosti – zrna se po sobě nemohou dobře pohybovat.
Nejlepší zhutnitelnost je při optimální vlhkosti
Zhutnitelnosti se mění i podle obsahu jednotlivých fází v zemině (málo propustný materiál špatně propouští i vzduch)
Optimální vlhkost není konstanta – závisí na velikosti zatížení
Různé materiály mají odlišné Proctorovy křivky
Zhutňování může probíhat jen do určitého stupně nasycení vodou (Sr)
Odvození rovnice pro křivku Sr = 1 (Čára plného nasycení)
Objemová hmotnost vysušené zeminy je:
kde
Hmotnost vody je:
Vlhkost je:
Dosazením do vztahu pro (d:
Tím jsme získali obecnou závislost. Za předpokladu, že uvažujeme Proctorovu měřící nádobu o objemu 1 dm3, je:
a po dosazení dostaneme rovnici čáry plného nasycení (Sr = 1):
((w v čitateli nenahradíme jedničkou, aby bylo vidět, že to jednotkově sedí, ale jinak je to jedno).
Proctorova standardní zkouška (Proctor standart)
Slouží k:
Stanovení podmínek zhutnitelnosti (stanovení Proctorovy křivky)
Kontrola zhutnění
Přístroj se skládá z hmožďíře, nástavce a kladiva
Postup zkoušky – stanovení podmínek zhutnitelnosti
Do litrového hrnce nasypu přibližně do jedné třetiny zeminu
Zeminu zhutním 25 údery kladiva (pustím ho vlastní vahou z výšky 300 mm)
Totéž ještě dvakrát opakuji
Po posledním zhutnění zbyde materiál navíc => sundám nástavec a seříznu
Zvážím => získám mS => znám (d, w => jeden bod křivky
Kontrola – požaduje se obvykle zhutnění na 95% Proctor standart, pro méně náročné stavby 90%, pro hodně náročné i více než 100%
Proctorova modifikovaná zkouška
Pro kontrolu na stavbách, kde jsou větší zatížení (např. letištní dráha) => potřeba větší zhutnění
Do hrnce se sype 5 vrstev, používá se těžší kladivo (4,9 kg), pouští se z výšky 450 mm => 5x větší energie
Koeficient zhutnění ((d je zhutnění na stavbě) by měl vyjít alespoň 0,95:
Koeficient účinnosti zhutnění:
Jiná metoda kontroly – Index relativní ulehlosti (e). Stačí 80 – 90%. Používá se pouze u zemin sypkých, kde nehraje takovou roli vlhkost a soudržnost.
Třetí metoda – zatěžovací deska. Nezajímá mě, jak si deska sedne – stanovuji Edef, z poměru naměřeného a předepsaného Edef mohu říci, zda je zhutnění dostatečné.
Zlepšování zemin
Klasické zhutňování válcem
Obvykle válce naplněné betonem nebo vodou
Hladké válce – méně účinné, ale vytvoří hladký povrch
Válce s gumovými výstupky – hutnění podloží silnic
Válce s trny (ježek) – ze zeminy snáze uniká vzduch => lze pracovat s většími vrstvami
Dynamické zhutňování – závaží se vytáhne na jeřáb, pustí z výšky => po dopadu zhutní zeminu pod sebou
Vibrování
Vibroflotace – kromě vibrování i doplnění materiálu (vyvibruje se díra, vyplní se obvykle štěrkem – v boku hlavy vibrátoru je otvor, kterým se sype štěrk). Používá se například u měkkých sedimentů (nánosy bývalého rybníka apod.). Štěrk slouží i jako drén – je to propustný materiál. Poměrně drahá technologie.
Výbuchem
Chemickými přísadami (cementace, vápnění zeminy – přidání pojiv)
Zmrazování – krátkodobé zlepšení
Zkouška
Jen 3 otázky, poměrně úzce zaměřené – na každou 6 minut
1 popisná otázka (klasifikace, indexové charakteristiky, měření proudění v podzemní vodě…)
1 otázka na laboratorní zkoušky (nakreslete schema edometru a princip vyhodnocení zkoušky, krabicová smyková zkouška, triaxiál a stanovení ( z Mohrových kružnic, propustnost, Proctor)
1 aplikační otázka – stabilita svahu, zemní tlak, únosnost plošných základů, sedání
Vloženo: 23.04.2009
Velikost: 1,87 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 135MEZE - Mechanika zemin
Reference vyučujících předmětu 135MEZE - Mechanika zemin
Podobné materiály
- 101MA2 - Matematika 2 - Přednášky
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 1
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 2
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 3
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 4
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 5
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 6
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Demo
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Semerák
- 105PRA - Právo - Přednášky Pourová
- 105PRA - Právo - Přednášky Syrůčková
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Přednášky
- 123CHE - Chemie - Přednášky Grunwald
- 123CHE - Chemie - Přednášky(2)
- 123CHE - Chemie - Přednášky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky - výpisky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky Svoboda
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Přednášky
- 126EMM - Ekonomika a management - Přednášky Novák
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - M욶anová přednášky
- 127UUPS - Urbanismus a územní plánování - Přednášky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(2)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(3)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(4)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(5)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Vašková
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Števula
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 134OCM1 - Ocelové mosty 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky - zápisky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky(2)
- 135GEO - Geologie - Přednášky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky
- 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin - Přednášky Barták
- 142YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky Pospíšil
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky
- 132SM1 - Stavební mechanika 1 - Úkoly, přednášky...
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky + přednášky
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky(2)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 126MVPR - Management výst. projektů - Přednášky
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - přednášky silnice
- 105PRA - Právo - Prednasky Fiala asi
- 126KAN1 - Kalkulace a nabídky 1 - přednášky
- 135ZSV - Zakládání staveb - Přednášky Jettmar oficiální
- 105KODO - Komunikační dovednosti - Přednášky KODO
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-silnice
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-železnice
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky1
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky2
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky3
- 143GISZ - Geografické informační systémy - Přednášky
- 143MPP - Modelování povrchových procesů - Přednášky
- 143ODRZ - Odpady a recyklace - Přednášky
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky1
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky2
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky3
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky4
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky5
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky6
- 143PJZ1 - Projekt 1 - Přednášky
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Přednášky
- 143REPO - Revitalizace povodí - Přednášky
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_1
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_2
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Přednášky
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-1
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-2
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Přednášky
- 143YHMH - Hydromeliorační stavby - Přednášky
- 143YKRV - Krajinné inženýrství - Přednášky
- 143YOOP - Ochrana a organizace povodí - Přednášky
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-1
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-2
- 143ZIP - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky z webu
- 143ZPA - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZZIP - Základy životního prostředí - Přednášky
- 141HYA - Hydraulika - Přednášky
- 141HY2V - Hydraulika 2 - Přednášky
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Přednášky
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 1
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 2
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 1
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 1
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 3
- 141VI10 - Vodohospodářské inženýrství 10 - Přednášky
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 1
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 2
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 1
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 1
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 3
- 143YAZS - Automatické závlahové systémy - Přednášky
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 1
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 2
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 3
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 4
- 102APF - Aplikovaná fyzika - Přednášky
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 1
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 2
- 141HYL - Hydrologie - Přednášky
- 126PJZP - Projekt - Evropské fondy pro život. prostředí - Přednášky
- 105PSS - Psychologie a sociologie - Přednášky
- 122KRJS - Kvalita a řízení jakosti ve stavebnictví - Přednášky
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 1
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky
- 122TPS - Technologie a provoz stavby - Přednášky
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 1
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 2
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 1
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 2
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 4
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 1
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 2
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 3
- 122TS2A - Technologie staveb 2 - Přednášky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 3
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 4
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 5
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 1
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 2
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 3
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 1
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 2
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 1
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 3
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 4
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 5
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 6
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 7
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 8
- 122TSV - Technologie staveb - Přednášky
- 122TSZ - Technologie staveb - Přednášky
- 122YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 144EKT - Ekotoxikologie - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
Copyright 2024 unium.cz