- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálMechanika zemin
Ing. Jan Salák, CSc.
B512
Zkouška – písemka (3 otázky z tematických okruhů), čas 3 x 6 minut
Ústní část – jen při upřesnění známky
Úvod
Co sleduje mechanika zemin?
Zjišťování vlastností zemin – podzemní stavitelství, hlavně ale zakládání
Chování za různých podmínek – mnoho skupin materiálů s odlišnými vlastnostmi => potřeba zkoumat chování za daných podmínek
Vyšetřování napjatostního stavu – z deformací materiálu (napětí jako takové vidět nelze)
2 základní stavy zemin (principy):
Deformace (šikmá věž v Pise)
Porušení (kolaps)
Vznik zemin, struktura, zrnitost.
Popisné vlastnosti.
Vznik zeminy: eroze => transport => sedimentace
Reziduální zeminy – pokud se materiál pouze rozpadne a nikam se netransportuje (eluvium)
Sedimentované zeminy – naplavené (aluvium), svahové (deluvium), váté (eolické), ladovcové (glaciální), mořské (marinní)
Hornina
Přírodní minerální asociace
Mají různé složení a strukturu
Probíhají v nich geologické procesy
Horninová tělesa tvoří zemskou kůru (masivy)
Zemina
Třífázové spektrum
Pevná fáze – zrna (obvykle jsou přibližně kulová). Jsou poměrně pevná, mohou se ale po sobě pohybovat => celková pevnost zeminy je o několik řádu menší
Mezi zrny póry – vyplněny vzduchem nebo vodou (zbylými dvěma fázemi)
Poměr pevné fáze a zbylých dvou je rozhodující pro chování zeminy
Objemová hmotnost – většinou 2500 – 2800
Důležitá je velikost zrn. Póry mezi velkými zrny jsou často vyplněny menšími zrny
Dělení částic podle velikosti:
Velké částice – písčité a štěrkové. Póry mezi nimi jsou zpravidla vyplněny menšími částicemi.
Hlinité částice – střední, prachové částice
Koloidní částice – shluk mikronových částeček
Jíly, hlíny – různé chemické a strukturní složení => na tom závisí vlastnosti
Břidlice – rozpadají se na ostrohranné krychličky => vzniklé zeminy mají zcela jiné chování, než zemin se zaoblenými zrny
Mineralogické složení
Prvotní – horninotvorné minerály. Základ většinou SiAl (živce, pyroxen, amfibol, křemen, slída)
Druhotné – jílové (silikátové, vrstevnaté)
Jíl – souhrnný název pro všechno, co se rozpadne na hodně malé částečky (d < 0,002 mm). Nejvíce ovlivňují vlastnosti zemin (hlavně při promáčení, kdy způsobují tekutost zeminy) => v zásadě jde dělit zeminy podle obsahu jílu
Tři základní typy jílů (podle struktury, velikosti): kaolinit, montmorillonit, illit. Křemíkové tetraedry tvoří vrstvičky se speciálními vlastnostmi (např montmorillonit – mezi vrstvičkami se hodně drží voda)
Vlivem sedání se vrstvičky uspořádávají různě – flokulace (struktura) slaná, neslaná, disperzní. Každý typ má jinak velké póry => jiná prosedavost.
Velikost částic (frakce)
Vynáší se v logaritmickém měřítku do křivky zrnitosti (součtová čára, která říká, kolik % zrn je menších než nějaký průměr)
Frakce
Balvanitá (B, boulders) – nad 200 mm
Kamenitá (Cb, cobbles) – 60 – 200 mm
Štěrková (G, gravel) – 2 – 60 mm
Písčitá (S, sand) – 0,06 – 2 mm
Silt, hlína, prach (M, mould) – 0,002 – 0,06 mm
Jíl (C, clay) – pod 0,002 mm
V logaritmickém měřítku jsou všechny frakce v grafu stejně velké – podle toho je to dělené
Zkouška zrnitosti
Sítová zkouška – pro částice nad 0,06 mm. Používá se sada sít (po sobě jdoucí síta se volí obvykle v násobku 2 – 4). Nejmenší síto je 0,125 mm (menší by se ucpávala)
Hustoměrná zkouška – pro malé částice (méně než 0,06). Na principu Stokesova usazovacího zákona – rychlost klesání zrn je přímo úměrná na čtverci průměru:
Do roztoku zeminy ve vodě se ponoří hustoměr => ze změny hustoty roztoku se určuje, jak zrna klesají.
Aplikace křivky zrnitosti
Z křivky poznáme, zda je materiál stejnozrnný. Strmost zrnitostní křivky popisuje číslo nestejnozrnnosti (dx je průměr zrn příslušejících x% propadu):
Zrnitost zeminy:
Cu < 5 – jednozrnná
5 < Cu < 15 – středně nestejnozrnná
Cu > 15 - nestejnozrnná
Číslo křivosti – popisuje přibližný tvar křivky zrnitosti:
Písky jsou dobřezrněné, pokud Cu > 6 a Cc ( . Štěrky jsou dobřezrněné, když Cu > 4 a Cc ( .
Křivka zrnitosti slouží k určení řady vlastností zemin. Danou vlastnost mají vždy zeminy s podobným tvarem křivky zrnitosti:
Klasifikace zemin – rozdělení na skupiny, pojmenování
Namrzavost, propustnost – souvisí s velikostí pórů. Velikost zrn určuje velikost pórů => podle té můžeme usuzovat na chování volné vody.
Namrzavost – v malých pórech voda kapilaritou stoupá nahoru => čím menší zrna, tím namrzavější zeminy (vysoce namrzavé – jíly, jemné písky). Problém hlavně u komunikací – všechny vrstvy silnice obvykle leží v zámrzné hloubce => při nevhodném (mrznoucím) podkladu může docházet k popraskání silnice.
Propustnost – pokud má voda nějaký spád, prosakuje zeminou. Průsak má charakter filtračního proudění. Čím větší jsou póry, tím snáze voda proudí => vyšší filtrační koeficient k (rychlost vody při jednotkovém spádu). Velký rozsah k – asi 10 řádů (jíly 10-12, štěrky 10-3). Koeficient k < 10-10 => vodotěsná zemina (odpovídá průsaku 1 mm za rok).
Ztekucení – zpravidla se týká písků (jemných, středních)
Sufoze – vyplavování zrn. Když voda protéká zeminou, vyplavuje určité frakce => změna objemu => nebezpečné, když probíhá pod základy nebo když prosakuje voda z kanalizace (mohou se tvořit dutiny => časem se to propadne)
Popisné vlastnosti
Vycházejí z poměrů mezi hmotnostmi a objemy částí zeminy
Třífázový diagram
Objemová hmotnost přirozeně vlhké zeminy (bývá cca 2000 kg.m-3)
Objemová hmotnost vysušené zeminy (vzorek na 24 nebo 48 hodin do pece (105°C))
Měrná hmotnost zrn (bývá cca 2700 kg.m-3)
Hmotnost zeminy plně nasycené vodou (saturované)
kde n je pórovitost, (w = 1000 kg.m-3
Fyzikální vlastnosti
Objemová hmotnost
Pórovitost – objemová charakteristika obsahu pevné fáze. Písky – pórovitost 30-40%, jíly 30-50%.
Číslo pórovitosti – určuje vzájemný poměr objemů pevných částic a pórů
Tíha zeminy
Měrná tíha zeminy (analogicky (S, (sat, (D…)
Objemová tíha zeminy pod vodou (působí na ni vztlak => též objemová tíha zeminy nadlehčené vodou)
Stupeň nasycení vodou – charakteristika množství vody, které vyplňuje póry zeminy. Hodnoty mezi 0 a 1.
Sr = 0 zemina suchá, póry vyplněny plynem
Sr < 0,25 zemina zavlhlá
Sr ( vlhká zemina
Sr > 0,8 velmi vlhká zemina
Sr = 1 zemina vodou nasycená (saturovaná), póry vyplněny vodou
Vlhkost – hmotnostní nebo objemová (málo se užívá)
Klasifikace zemin
Ke klasifikaci potřebujeme údaje o zrnitosti a o plasticitě
Indexové charakteristiky zemin – slouží ke zjištění plasticity, konzistence a ulehlosti
Ulehlost
Charakteristika zemin sypkých nebo nesoudržných (nedrží tvar) – písky, štěrkopísky
Stupeň ulehlosti
Stanovení emax, emin: Předpokládáme, že máme stejně velká přesně kulová zrna, pravidelně vyskládaná.
Kyprý písek emax = 0,47, ulehlý písek emin = 0,22
Eluvia mohou mít index větší než 1 (ještě se nepřemístila)
Konzistence
Charakteristika zemin soudržných
Stupeň konzistence
wL je Atterbergova vlhkostní mez tekutosti (vlhkost na mezi tekutosti)
wP je Atterbergova vlhkostní mez plasticity (vlhkost na mezi plasticity)
w je vlhkost, při které stanovujeme konzistenci
IC = 0 => w = wL
IC = 1 => w = wP
wL < 35 %jíly a hlíny s nízkou plasticitou (L)
wL ( %jíly a hlíny se střední plasticitou (I)
wL ( %jíly a hlíny s vysokou plasticitou (H)
wL ( % jíly a hlíny s velmi vysokou plasticitou (V)
wL > 90 %jíly a hlíny s extrémně vysokou plasticitou (E)
IC > 1 konzistence pevná až tvrdá
IC ( konzistence tuhá
IC ( konzistence měkká
IC < 0,05 konzistence kašovitá až tekutá
Číslo tekutosti:
Atterbergova zkouška meze plasticity: Vyrobím ze zeminy váleček, vyválím ho na 3 mm tlustý. Je-li příliš suchý, roztrhá se. Je-li příliš vlhký, lze ho vyválet i na víc. Když jde vyválet akorát na 3 mm => wP.
Mez tekutosti – dvě zkoušky
Do zeminy spouštíme normový kužel => podle hloubky zaboření (Cone test)
Atterbergova – do misky zemina kašovité konzistence, klepalo se s ní z výšky 1 cm o podložku. Pokud se hromádky zeminy spojí přesně po 25 úderech, jsme na mezi tekutosti.
Atterbergovy vlhkostní meze jsou materiálové konstanty pro danou zeminu
Každá zemina může být v jakémkoli stavu – závisí pouze na její vlhkosti
Konzistence = stav zeminy záležející na vlhkosti
Plasticita zemin (H)
Zeminy, které obsahují větší procento jílových minerálů, vykazují plastické chování
Plasticita = hodnota stanovená výpočtem
Index plasticity – materiálová konstanta. Nezávisí na množství vody ve vzorku – je to konstanta. Udává, v jakém rozpětí vlhkosti se zemina chová jako plastická (schopnost zeminy přijímat vodu, aniž dojde ke změně stavu)
Podle Casagrandeho:
IP < 10nízká plasticita
IP ( střední plasticita
IP > 20vysoká plasticita
Klasifikace zemin
ČSN 731001 (1967) – dělení na skupiny A, B, C, D – 21 skupin
Norma z roku 1986 – 18 tříd, mezinárodní USCS klasifikace (unified soil classification systém). Dvě kritéria:
Zastoupení velikosti zrn – trojúhelníkový diagram, zatřídění podle procentuálního zastoupení F, S, G. Máme zeminy:
Štěrkovité (G1–G5) – méně než 35% jemných částic
Písčité (S1 – S5) – méně než 35% jemných částic
Jemnozrnné (F1 – F8) – více než 35% jemných částic
Index plasticity – Casagrandeho plasticitní diagram
Postup zatřídění: V trojúhelníkovém diagramu zeminu přibližně zatřídím podle obsahu F, S, G. Potom podle IP a wL v plasticitním diagramu určím, zda jde o hlínu (M) či jíl (C) a upřesním zatřídění v trojúhelníkovém diagramu.
K názvosloví:
Třída zeminy – např. S1
Symbol SW – dobřezrněný, SP – špatnězrněný. Zrněnost se pozná z čísla křivosti a čísla nestejnozrnosti
S1 SW – písek dobřezrněný
GF – štěrk s příměsí jemných částic
GM – štěrk hlinitý, GC – štěrk s příměsí jílovitou. Pozná se podle meze tekutosti (to je to, co odlišuje od sebe hlíny a jíly, nejde až tak o velikost částic)
MG – hlína štěrková
Nezáleží ani tak na pořadí, ale na tom co je podstatné jméno (to je hlavní) a co je přídavné jméno
Z klasifikace vyplynou přibližné vlastnosti zeminy (pevnostní, deformační, únosnost plošných základů) – pro jednoduché stavby to tak stačí, nemusíme ji dále zkoumat
Volná voda v zemině
Zemina je porézní materiál => voda jí protéká
Proč se voda v zemině pohybuje?
Gradient hydraulické výšky (gravitační spád)
Chemický gradient (osmóza) – má poměrně velký význam pro vodu kontaminovanou (znečištěnou). (Osmóza = pronikání chemických látek z roztoku s vyšší koncentraci přes polopropustnou membránu do roztoku s nižší koncentrací.)
Elektrický gradient – nemá s vodou mnoho společného, působí v zemině samostatně
Teplotní gradient – nemá s vodou mnoho společného, působí v zemině samostatně
Pohyb vody nás zajímá ze dvou důvodů:
Může vyvolat pohyb zeminy
Voda může přenášet chemické látky
Průsak zeminou plochy A při rychlosti proudění v je
Darcyho zákon udává tzv. filtrační rychlost, což je podíl skutečného průtoku Q fiktivní průtočné plochy AC (viz obrázek níže). Zákon zní:
=>
Hydraulický sklon i – rozdíl hladin celkových výšek ku dráze, kterou musí vodní částice projít zeminou.
Filtrační koeficient k [m/den] – charakterizuje schopnost zeminy propouštět vodu, resp. udává rychlost, s jako by voda proudila při jednotkovém spádu
Ve skutečnosti je profil průtočný jen z části => skutečná rychlost proudění je o něco vyšší (vP > v). Podmínka platnosti Darcyho zákona – i při vP musí jít o laminární proudění (v zeminách prakticky vždy splněno).
Těsnění – materiál, který má k < 10-10 m/s => průsak < 3 mm/rok
Laboratorní měření filtračního koeficientu
Přístroje – propustoměry
Důležitá součást všech typů – síta (obvykle karborundum, SiC). Dole brání vyplavování zeminy, nahoře zajišťují rovnoměrný rozvod vody do celého objemu.
Propustoměr s proměnným spádem (voda se průběžně nedolévá)
Moc se nepoužívá – hodí se jen pro propustné zeminy
Nevýhody
Trubičkou mohu nasimulovat jen malý tlak => je-li zemina málo propustná, skoro to nekape => nic nenaměřím
Voda často prosakuje po skle, místo aby prosakovala zeminou
Celkový průsak vody vzorkem zeminy je:
Za čas dt:
BED Equation.3
Průsak vzorkem:
Porovnáním obou vztahů pro dq dostaneme vztah pro filtrační koeficient:
Klasický propustoměr s konstantním spádem
Zhruba stejně přesný, jako propustoměr s proměnným spádem
Zeminu odebíráme do odměrných válců (objem 1 l)
Válec se zašroubuje do aparatury, stlačí se (přinejmenším tak, jako byl stlačen v hloubce, kde se původně nacházel). Voda skrz vzorek urazí dráhu (L, rozdíl hladin je (H.
Nevýhody
V laboratoři omezení výškou stropu
Potřebujeme kalibrovanou nádobu (pokud je malý průsak, roste chyba měření)
Voda raději teče po krajích než skrz zeminu (lze odstranit tím, že nahoře do růžku zeminy dáme trojúhelníček z bentonitu => těsnění)
Zemina obsahuje bublinky vzduchu, které brání pohybu vody (lze zlepšit tím, když otočíme průběh vody – bublinky stoupají nahoru, což je pro ně přirozené => většina jich vyprchá)
Průtok skrz vzorek je:
Objem vody, který proteče za čas t, je:
Filtrační koeficient:
Univerzální propustoměr s konstantním spádem
Vzorek zeminy uzavřu do tlakové komory, natlakuji ho
Výšku simuluji pumpou => (H = tlaková výška (1 m = 10 kPa)
Výhody
Můžu natlakovat třeba 50m převýšení
Materiál mohu modelovat jako stlačený (dobré pro simulaci přehrad aj.)
Membrána se vtlačí do nerovností okrajů vzorku => není tam místo, nemůže tudy protékat voda
Pro filtrační koeficient opět platí vztah:
Další způsoby měření k
Polní měření k – pomocí hydrotechnických vrtů. Udělám vrt, spustím do něj čerpadlo, měřím průtok.
Pomocí výpočtu z časového průběhu deformace zemin
Pomocí empirických vzorců využívajících velikost zrn a pórovitost
Úplná studna
Úplná studna – naprosto homogenní vrstva materiálu => rotačně symetrická úloha
Úplná rýha – analogie, rovinně symetrická úloha
Dosah depresního kužele (poklesu HPV) – řada empirických vztahů, podle Sicharda (s – snížení hladiny):
Přes všechny řezy stejný průsak (z rovnice kontinuity) => z toho odvození rovnice depresního kužele:
Dupuitův zákon: Při rovnoměrném i nerovnoměrném (plynule se měnícím) proudění je filtrační rychlost dána sklonem hladiny
Dupuitovo zjednodušení: pro malé úhly cos ( tan ( úhel
Filtrační koeficienty ve jednotlivých směrech (kx, ky, kz) nemusí být stejné (pokud jsou, je zemina izotropní)
Studna, která nedosahuje na nepropustné podloží – jiný případ. Přítok stěnou se dá zhruba počítat podle předchozích vztahů, přítok dnem (artézský) nikoliv
Úplná rýha
Rovnice proudění
Diferenciální rovnice proudění vyplývá z předpokladu, že proudění je ustálené => (V = 0
Z rovnice kontinuity máme (v = konst):
Zobecněný Darcyho zákon:
Dosazením Darcyho zákona do rovnice kontinuity dostaneme rovnici proudění:
Okrajové podmínky
Potenciální hranice, podél níž je výška konstantní – h = konst
Nepropustná hranice, která ohraničuje proudění
Hranice volného povrchu, podél níž probíhá proudění h = t
Řešení rovnic – numerické metody (metoda konečných prvků, metoda sítí), ruční výpočty, grafické metody (metoda proudové sítě)
Příklady aplikace metody proudové sítě
Proudový tlak
Voda způsobuje tlak na zrna zeminy
Na zeminu o objemu A.(L působí tlak (viz též obrázek na začátku minulé kapitoly):
Je způsoben hmotností vodních částic, které „popostrkují“ zrna zeminy.
Měrný proudový tlak:
Proudový tlak na celý objem:
Aplikace
(sub = cca 10 kN/m3
(sat = cca 20 kN/m3
(w = cca 10 kN/m3 („10 metráků na kubík“)
Napětí v zemině
Zemina přenáší napětí normálová a smyková
Pro napětí platí obecný vztah:
Síla je ve skutečnosti přenášena pouze plochou zrn AS (AS < A) => napětí je větší, než by odpovídalo celému průřezu vzorku:
S využitím pórovitosti n můžeme psát:
Napětí se mezi zrny předává pouze kontaktními ploškami zrn. Hodnota kontaktní
Vloženo: 23.04.2009
Velikost: 1,87 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 135MEZE - Mechanika zemin
Reference vyučujících předmětu 135MEZE - Mechanika zemin
Podobné materiály
- 101MA2 - Matematika 2 - Přednášky
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 1
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 2
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 3
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 4
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 5
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 6
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Demo
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Semerák
- 105PRA - Právo - Přednášky Pourová
- 105PRA - Právo - Přednášky Syrůčková
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Přednášky
- 123CHE - Chemie - Přednášky Grunwald
- 123CHE - Chemie - Přednášky(2)
- 123CHE - Chemie - Přednášky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky - výpisky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky Svoboda
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Přednášky
- 126EMM - Ekonomika a management - Přednášky Novák
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - M욶anová přednášky
- 127UUPS - Urbanismus a územní plánování - Přednášky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(2)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(3)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(4)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(5)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Vašková
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Števula
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 134OCM1 - Ocelové mosty 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky - zápisky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky(2)
- 135GEO - Geologie - Přednášky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky
- 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin - Přednášky Barták
- 142YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky Pospíšil
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky
- 132SM1 - Stavební mechanika 1 - Úkoly, přednášky...
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky + přednášky
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky(2)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 126MVPR - Management výst. projektů - Přednášky
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - přednášky silnice
- 105PRA - Právo - Prednasky Fiala asi
- 126KAN1 - Kalkulace a nabídky 1 - přednášky
- 135ZSV - Zakládání staveb - Přednášky Jettmar oficiální
- 105KODO - Komunikační dovednosti - Přednášky KODO
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-silnice
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-železnice
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky1
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky2
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky3
- 143GISZ - Geografické informační systémy - Přednášky
- 143MPP - Modelování povrchových procesů - Přednášky
- 143ODRZ - Odpady a recyklace - Přednášky
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky1
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky2
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky3
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky4
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky5
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky6
- 143PJZ1 - Projekt 1 - Přednášky
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Přednášky
- 143REPO - Revitalizace povodí - Přednášky
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_1
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_2
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Přednášky
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-1
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-2
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Přednášky
- 143YHMH - Hydromeliorační stavby - Přednášky
- 143YKRV - Krajinné inženýrství - Přednášky
- 143YOOP - Ochrana a organizace povodí - Přednášky
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-1
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-2
- 143ZIP - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky z webu
- 143ZPA - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZZIP - Základy životního prostředí - Přednášky
- 141HYA - Hydraulika - Přednášky
- 141HY2V - Hydraulika 2 - Přednášky
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Přednášky
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 1
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 2
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 1
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 1
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 3
- 141VI10 - Vodohospodářské inženýrství 10 - Přednášky
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 1
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 2
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 1
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 1
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 3
- 143YAZS - Automatické závlahové systémy - Přednášky
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 1
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 2
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 3
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 4
- 102APF - Aplikovaná fyzika - Přednášky
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 1
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 2
- 141HYL - Hydrologie - Přednášky
- 126PJZP - Projekt - Evropské fondy pro život. prostředí - Přednášky
- 105PSS - Psychologie a sociologie - Přednášky
- 122KRJS - Kvalita a řízení jakosti ve stavebnictví - Přednášky
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 1
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky
- 122TPS - Technologie a provoz stavby - Přednášky
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 1
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 2
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 1
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 2
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 4
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 1
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 2
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 3
- 122TS2A - Technologie staveb 2 - Přednášky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 3
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 4
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 5
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 1
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 2
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 3
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 1
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 2
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 1
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 3
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 4
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 5
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 6
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 7
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 8
- 122TSV - Technologie staveb - Přednášky
- 122TSZ - Technologie staveb - Přednášky
- 122YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 144EKT - Ekotoxikologie - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
Copyright 2024 unium.cz