- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálýška bodu – výška bodu nad hladinovou plochou procházející obecně zvoleným bodem.
Předmětem měření nejsou výšky, ale výškové rozdíly (převýšení) skutečných horizontů:
Sklon terénu (nebo záměry) ( se vyjadřuje v procentech a platí (h je převýšení a d je vodorovná délka):
Sklon terénu 100% odpovídá úhlu 45°
Výškové systémy v ČR
Jsou dány závazně nařízením vlády
V současné době se používá výškový systém baltský po vyrovnání (Bpv), který je definován výchozím výškovým bodem (nula stupnice mořského vodočtu v Kronštadtu) a použitím normálních (Moloděnského) výšek
Do roku 2000 byl v některých částech našeho území (např. Praha) používán i výškový systém jadranský (výchozí výškový bod v Terstu, normální ortometrické výšky)
Rozdíl mezi těmito dvěma systémy je přibližně 0,40 m (výšky v Bpv jsou menší):
Výškové bodové pole
Výšková měření se připojují na pevné výškové body, které tvoří výškové bodové pole. Výškové bodové pole obsahuje body
Základního výškového bodového pole
Podrobného výškového bodového pole
Základní výškové bodové pole obsahuje :
Základní nivelační body – 11 bodů rozmístěných na celém území ČR v místech, kde se nepředpokládají geologické posuny. Základním bodem je bod Lišov u Českých Budějovic (zřízen 1889, označuje se jako ZNB I).
Body České státní nivelační sítě (ČSNS) I. až III. řádu – jejich výšky byly určeny velmi přesnou (I., II.) nebo přesnou nivelací (III. řád)
Podrobné výškové bodové pole obsahuje :
Body nivelační sítě IV. řádu – určeny přesnou (nebo technickou) nivelací
Body plošných nivelačních sítí – určeny přesnou nivelací
Stabilizované body technických nivelací
Body pevného výškového bodového pole jsou v nezastavěném území vzdáleny asi 1 km, v zastavěném asi 0,3 km. V obci by měly být alespoň 3 body.
Stabilizace bodů
Stabilizace přirozená
V
yužívají se vhodné přírodní útvary, které se případně přizpůsobí
Např. u základních nivelačních bodů je vlastním bodem vybroušená ploška 15x15 cm na rostlé skále. Nad bodem se dělají pomníky výšky 2 m s dutinou, do které se po odkrytí horního kamene ve tvaru jehlanu spouští nivelační lať.
Stabilizace umělá
Značky ze zvláštních hmot – sklo, slitina mědi a niklu, litina (odolávají vlhkosti a kyselinám)
Značky se osazují z boku do vhodných objektů (rostlá skála, podsklepené budovy, pilíře mostů) nebo do nivelačních kamenů
Umísťují se tak, aby byl nad nimi volný prostor pro svislé postavení nivelační latě. Lať se staví na nejvyšší místo hlavy nivelační značky.
Na zdivu nad bodem nebo na ochranné červenobílé tyči v blízkosti bodu je umístěn štítek s textem: „Státní nivelace. Poškození se trestá.“
Nivelační kameny – žulové kvádry délky asi 1m, které jsou pod zemí obetonovány a stojí na vodorovné betonové desce
Značky se umisťují do starých staveb, které už nepracují – nikdy ne do novostaveb (ty se ještě dotvarovávají, sedají)
Dokumentace bodů
Pro každý výškový bod jsou vyhotoveny nivelační údaje, které obsahují:
Označení bodu
Kde se bod nachází – situační nákres a popis
Nadmořskou výšku v Bpv a výškový rozdíl pro převod do Jadranského výškového systému
Druh značky
Kdo a kdy stabilizoval bod a vyhotovil údaje
Metody určování převýšení
Nejpoužívanější metodou pro přesná měření je geometrická nivelace a trigonometrická metoda, ostatní metody jsou metodami doplňkovými, jejichž použití je omezeno přesností nebo přístrojovým vybavením.
Metody:
Geometrická nivelace (viz později)
Baro
metrická nivelace
Hydrostatická nivelace
Trigonometrická metoda
Hydrodynamická metoda
Fotogrammetrické metody
Využití GPS
Barometrická nivelace
Metoda vychází z toho, že atmosférický tlak s rostoucí nadmořskou výškou klesá. Změnou výšky o přibližně +11 m klesne tlak o přibližně 1 mm rtuťového sloupce = 1 torr = 133,322 Pa (tzv. barometrický stupeň).
Princip metody je založen na měření barometrického tlaku vzduchu vyvolaného tíhou zemské atmosféry. Výškový rozdíl dvou bodů se určí v závislosti na měřeném rozdílu barometrických tlaků.
Babinetův vzorec pro výškový rozdíl (V:
Tlak b se zadává v torrech, teplota t ve °C, ( je součinitel teplotní roztažnosti (pro vzduch je ( = 0,00367). Veličiny s indexem 1 se vztahují k počátečnímu bodu měření, veličiny s indexem 2 ke koncovému.
Přesnost metody je 1 m až 3 m
Je výhodná pro rychlost při určování velkých výškových rozdílů
Používají se tzv. aneroidy (barometry)
Aneroid. Při větším tlaku se pružinka napřímí => posun ručky.
Pro nivelaci se používají spíše aneroidy s plošnou membránou.
Postupy měření :
Se dvěma přístroji – jeden aneroid zůstává celou dobu měření na výchozím bodě o známé nadmořské výšce a v pravidelném intervalu nebo ve smluvených okamžicích je měřen atmosférický tlak a teplota. Druhý aneroid se nejprve na výchozím bodě porovná s prvním a pak se s ním postupně obcházejí body, jejichž výšku je třeba určit (měří se tlak, teplota, čas).
S jedním přístrojem – postupně se změří tlak a teplota na výchozím bodě a všech určovaných. Méně přesné.
Hydrostatická nivelace
Princip metody vychází z fyzikálního zákona o spojitých nádobách naplněných vhodnou kapalinou. Nádoby, které jsou spojeny hadicí, se umístí na body, jejichž převýšení chceme určit. Pro kapalinu platí Bernoulliho rovnice rovnováhy :
kde p1, p2 jsou atmosférické tlaky v nádobách, (1, (2 jsou hustoty kapalin, h1, h2 jsou relativní výšky kapaliny v nádobách a g je tíhové zrychlení.
Pokud p1 = p2 a (1 = (2, bude výška hladin tvořit společnou hladinovou plochu.
Hadicová vodováha je nejjednodušším přístrojem pro hydrostatickou nivelaci. Požívá se ve stavebnictví pro přenášení výšek zejména v interiérech (např. pro zarovnání hlavic sloupů). Princip je zřejmý z obrázku.
Přesnost metody je asi 3 – 5 mm, dosah podle délky hadice (většinou cca 10 m), používá se pro malé výškové rozdíly (řádově centimetry)
Hadicové výškoměry mají dokonalejší konstrukci a vyšší přesnost, vyžadují dodržení řady podmínek (např. speciální druh stabilizace pro zavěšení nádob, k měření výšky hladin se užívá indikační jehla na plováku). Používají se pro přesná měření deformací velkých staveb – základové desky, revizní štoly přehrad, jaderné elektrárny. Přesnost se pohybuje kolem 0,1 mm, jsou vhodné pro stálé nepřetržité sledování.
V některých státech se používá rovněž hydrodynamická nivelace (Severní Amerika, Rusko, Španělsko), při které je kapalina ve stálém spojitém pohybu. Přesnost je srovnatelná.
Trigonometrická metoda
Převýšení dvou bodů se určuje na základě řešení trojúhelníka (pravoúhlého nebo obecného). Princip metody je zřejmý z obrázku. Přesnost je srovnatelná s technickou nivelací.
Pro malé vzdálenosti (do 10 km) uvažujeme ( = 90°
Přesnost je se vzrůstající vzdáleností výrazně zhoršována refrakcí (s výškou se mění teplota a tedy i hustota vzduchu – podrobněji dále)
Na bodě A se známou výškou HA je teodolitem, jehož výška vp je změřena např. skládacím dvoumetrem, změřen zenitový úhel z na cíl, který je postaven na bodě B a má výšku vc. Vzdálenost mezi body A a B je možno určit:
Přímým měřením šikmé vzdálenosti
Prostřednictvím pomocné základny – Na bodech A a P jsou měřeny vodorovné úhly ( a ( , pásmem je měřena vodorovná délka základny b, pro vodorovnou délku d mezi body A a B platí:
Opravy trigonometrické metody
Trigonometrická metoda (pokud dostačuje přesností) je výhodná v členitém terénu. Avšak při použití na vzdálenosti větší než 300 m je třeba zavádět opravu ze zakřivení Země (skutečná nadmořská výška je vlivem zakřivení o ( větší, než výška naměřená):
Nutná je taky oprava chyby způsobené atmosférickou refrakcí (q1 se odvodí jako ( výše – je to oprava zakřivení):
Geometrická nivelace ze středu
Geometrická nivelace ze středu je základní, nejpoužívanější a nejpřesnější běžně dostupnou metodou
Výšková bodová pole a jejich stabilizace byly navrženy a realizovány pro nivelační měření
Princip geometrické nivelace
viz též cvičení
Základní jednotkou je nivelační sestava:
Pokud je vzdálenost bodů A a B větší nebo je mezi nimi velké převýšení, celková vzdálenost se rozdělí na několik nivelačních sestav a pak platí:
T4
Nivelační sestavy mezi dvěma sousedními nivelačními body tvoří nivelační oddíl:
Nivelační oddíly pak tvoří nivelační pořady. Ty mohou být:
Vložené – začíná a končí na dvou známých bodech
Uzavřené – začíná a končí na stejném bodě
Volné – začíná na známém bodě
Tvořící plošnou nivelační síť – zahrnuje alespoň dva známé body a řadu určovaných bodů
Výhody geometrické nivelace ze středu
Metodou geometrické nivelace ze středu se eliminuje odklon záměry od vodorovné roviny a rozdíl mezi zdánlivým a skutečným horizontem (zakřivení Země)
Odklon záměry může být způsoben nerektifikovanou nivelační libelou nebo nepřesnou funkcí kompenzátoru
I při skloněné záměře dostaneme při měření správnou hodnotu převýšení, pokud přístroj stojí uprostřed mezi oběma latěmi
Dělení nivelace dle přesnosti
Typ nivelace
Mezní rozdíl převýšení [mm]
Zvlášť přesná nivelace (ZPN)
TZ(M ( 1,5(D
Velmi přesná nivelace (VPN)
TZ(M ( (1,5 až 2,25)(D
Přesná nivelace (PN)
TZ(M ( (3 až 5)(D
Technická nivelace (TN)
TZ(M ( (20 až 40)(D
TZ znamená „tam a zpět“ – trasu měříme obvykle tam i zpět. D je délka pořadu v kilometrech.
Koeficient je tzv. střední kilometrická chyba.
Každému typu nivelace je kromě mezního rozdílu převýšení (dovolené odchylky) předepsán postup měření a výpočtů a požadavky na přístroje a nivelační latě
Zde se budeme zabývat pouze TN (nižší přesnost)
Nivelační přístroje
Dělení podle zdroje světla
Optické
Elektronické (digitální)
Laserové
Optické nivelační přístroje
Dělíme je podle způsobu urovnání záměrné přímky do vodorovné polohy
Libelové – záměra se uvede do vodorovné polohy urovnáním nivelační libely
Kompenzátorové – záměra se urovná samočinně pomocí kompenzátoru. Kompenzátor je kyvadlo, které se do potřebné polohy přivede působením zemské tíže. Pracuje jen v určitém rozsahu, musí být proto urovnána krabicová libela.
Elektronické nivelační přístroje
Automatizují měřické i výpočetní práce
Nivelační latě pro tento typ přístrojů jsou opatřeny čárovým kódem, který je po zacílení přístroje a stisku tlačítka na ovládacím panelu přístroje samočinně přečten CCD kamerou, zaregistrován a posléze je proveden výpočet. Jsou tak eliminovány chyby lidského faktoru (chyba ze čtení, zápisu).
Laserové nivelační přístroje
Světelný paprsek realizující záměrnou přímku je nahrazen viditelným laserovým svazkem
Po rozložení paprsku do roviny lze realizovat viditelnou záměrnou rovinu. Využití těchto přístrojů je především na stavbách, při plošných nivelacích letištních drah, základových desek.
Možnost odečítání pomocí automatického čidla
Osové podmínky nivelačních přístrojů
Osa krabicové libely má být kolmá k vertikální ose: L´( V
Vodorovné vlákno ryskového kříže Z má být kolmé k vertikální ose: Z ( V.
Osa nivelační libely má být rovnoběžná se záměrnou přímkou: L((Z, tzn. Z má být vodorovná
Zkouška nivelačního přístroje (nevodorovnost záměrné přímky)
S
právné převýšení:
Převýšení:
Odchylka je:
Úhlová odchylka přístroje (s je délka záměry ze středu):
Pokud zjistíme, že přístroj nemá vodorovnou záměrnou přímku (( ( 0), je možno zavádět početní opravy pro nestejně dlouhé záměry.
Technická nivelace
Technická nivelace se provádí nivelačními přístroji, pro jejichž směrodatnou kilometrovou odchylku platí km ( 5,0 mm, zvětšení dalekohledu je nejméně 16x, citlivost nivelační libely je alespoň 60˝ (na 2 mm dílek stupnice) nebo v koincidenční úpravě 80˝/2 mm nebo mají kompenzátor odpovídající přesnosti
Dále se používají rovné nivelační latě s pevnou patkou dlouhé 2 – 4 m, celistvé nebo různým způsobem skládací se zařízením na zajištění svislosti (krabicová libela), se zřetelným dělením (zpravidla po 1 cm, milimetry se odhadují)
Dále se používají nivelační podložky ploché, kruhového nebo trojúhelníkového tvaru s jedním nebo dvěma polokulovitými vrchlíky
V případě použití digitálních nivelačních přístrojů a pomůcek by tyto také měly splňovat výše uvedené podmínky
Délky záměr se volí s ohledem na sklonitost terénu, požadovanou přesnost, stav atmosféry a způsob čtení na lati. Záměry se zpravidla nerozměřují, ale krokují. Volí se nejvýše do 120 m, což je z praktického hlediska hodnota příliš velká.
Přesnost měření posuzujeme pomocí kritéria pro mezní rozdíl dvakrát měřených převýšení :
TZ(M = 20(D (trvale stabilizovaná TN, k měření se používají pouze pevné latě)
TZ(M = 40(D (ostatní nivelace, mohou se používat skládací latě)
Za D se dosazuje buďto délka pořadu obousměrně měřeného (tj. pokud provádíme měření tam i zpět) nebo polovina délky pořadu jednosměrně měřeného (tj. pokud měříme jen tam). Dosazuje se v kilometrech, mezní rozdíl vyjde v milimetrech. Toto platí pro všechny typy pořadů (i například pro uzavřené – pokud ho měříme jen jednou, dosadíme polovinu délky)
Zápisník by měl v poznámce obsahovat:
Délku záměr stanovenou krokováním
Kdo měřil, zapsal, vypočetl
Datum
Jaký byl použit přístroj a lať
Jaké bylo počasí
Kdo kontroloval
Výškový systém
Příklady – viz též cvičení
Plošná nivelace
Plošná nivelace se používá ve dvou případech :
Doplnění výškopisu do polohopisných map
Tzn. určování výšek podrobných bodů, které jsou již polohově zaměřeny
Grafickým podkladem pro použití této metody je polohopisný plán dané lokality. Základem jsou vložené nivelační pořady technické nivelace.
Po záměře vzad na přestavový bod nivelačního pořadu jsou potřebné body zaměřeny bočními záměrami (lať se staví přímo na bod, ne na podložku), poté následuje záměra vpřed na další přestavový bod (viz obrázek)
Úpravy terénu
Je-li třeba určit kubatury pomocí čtvercové sítě (často se užívá na stavbách v poměrně plochém území)
V terénu se vyznačí čtvercová síť (např. 10x10 m) a její vrcholy se zaměří plošnou nivelací. Z rozdílů projektovaných a skutečných výšek bodů v rozích čtverců se pak určí násypy a výkopy.
Měření profilů
Nivelace profilů je aplikací plošné nivelace. Provádění – pomocí bočních záměr (S – stanoviště přístroje):
Existují dva způsoby měření profilů
Podélný profil
Svislý řez terénem vedený v ose stavby
Užití zejména u liniových staveb
Zobrazuje se na milimetrový papír, výšky se vynášejí obvykle ve větším měřítku (např. 1:100) než délky (např. 1:1000) – kvůli zvýraznění výškových poměrů lokality
Do podélného profilu se navrhuje niveleta osy liniové stavby většinou tak, aby se násypy a výkopy přibližně rovnaly (minimální zemní práce)
Niveleta = čára udávající výškové poměry, sklon komunikace
Příčný řez
Svislý řez terénem vedený kolmo k ose stavby
Množství příčných řezů závisí na členitosti terénu, volba by měla umožnit co nejpřesnější výpočet kubatur
Délka řezu na obě strany od osy stavby závisí na rozsahu zemních prací (20 – 200 m). V místě příčného řezu se vytyčí kolmice k ose stavby, nejčastěji pentagonálním hranolem. Zaměřují se body příčného řezu tak, aby vystihovaly tvar terénu (tj. body ležící v místech, kde se terén znatelně láme)
P
říčné řezy se zobrazují nejčastěji na milimetrový papír, měřítko pro výšky i délky bývá stejné (např. 1:100), aby je bylo možné využít pro výpočet kubatur (objemů)
Hloubkové připojení pásmem
Speciálním příkladem aplikace geometrické nivelace je hloubkové připojení pásmem, které se používá pro přenesení výšky do výkopu, kanalizace, dolu či výškové budovy
Znázorněn je případ, kdy je nula pásma nahoře
Pásmo můžeme stabilizovat (proti výkyvům vlivem větru apod.) tím, že ho dole ponoříme do olejové lázně
Vytyčování staveb a geodetické práce ve výstavbě
Pod pojmem vytyčení stavebního díla se rozumí jeho umístění v terénu a vyznačení jeho projektovaného rozměru a tvaru
Přitom musí být dodrženy vztahy projektovaného objektu k jeho okolí. Prostorová poloha projektovaného objektu je zpravidla ovlivněna značným počtem podmínek, které musí být obsaženy ve vytyčovacím výkresu, aby bylo možno dodržet kvalitu a přesnost vytyčení.
Geodetické práce při vytyčování jsou:
Vybudování vytyčovací sítě
Vytyčení prostorové polohy objektu
Podrobné vytyčení
Tvar a přesnost vytyčovací sítě se volí podle druhu a složitosti stavby, podle požadované přesnosti vytyčení a podle místních podmínek
Z geodetického hlediska se vytyčovací sítě dělí na polohové a výškové:
Polohovou vytyčovací síť může tvořit měřická přímka (osa), polygonový pořad, trojúhelníkový řetězec nebo plošná (pravoúhelníková) síť. Polohová vytyčovací síť se zpravidla připojuje na bodové pole v systému JTSK.
Výšková vytyčovací síť může být budována zcela nezávisle na polohové síti, ale obvykle se do výškové vytyčovací sítě zapojují vhodně stabilizované body polohové sítě. Výšková vytyčovací síť se zpravidla připojuje na ČSJNS.
Vytyčené prvky je třeba kontrolovat, a to:
Měření kontrolních prvků (provede se vždy)
Opakovaným vytyčením nezávisle stejnou metodou se stejnou přesností nebo
Opakovaným vytyčením nezávisle jinou metodou se stejnou přesností nebo
Opakovaným vytyčením s mnohem vyšší přesností
Kvalitní vytyčení vyžaduje úzkou spolupráci projektanta a vytyčovatele. Projektant totiž vždy připravuje vytyčovací prvky (vytyčovací výkres) a vytyčovatel je jejich realizátorem.
Přesnost vytyčování je stanovena a posuzuje se podle norem ČSN
. V normách jsou stanoveny mezní vytyčovací odchylky pro vytyčení prostorové polohy objektu i podrobné vytyčení jednotlivých druhů stavebních objektů. Z nich je třeba vycházet při stanovování směrodatné odchylky metody vytyčení a v závislosti na ní volit metodu vytyčování, přístroje, pomůcky, atd.
Fáze vytyčování
Vytyčení probíhá ve dvou etapách:
Vytyčení prostorové polohy stavebního objektu – vytyčí se hlavní polohová čára, hlavní osa nebo hlavní body trasy a dále hlavní výškové body.
2.
Podrobné vytyčení – Vytyčení rozměru a tvaru objektu. Přitom se vytyčuje nosná konstrukce ve vodorovné a výškové úrovni, tj. stěny a sloupy (u stavebních objektů s prostorovou skladbou), příčné řezy (u liniových stavebních objektů) a hrany terénu (u terénních úprav). Platí vztah pro mezní odchylku (x:
kde ( je přesnost použité metody a t je součinitel konfidence.
Metody polohového vytyčení bodů
Vytyčení každého objektu se rozpadá na řadu jednoduchých úloh, při kterých vytyčujeme body, přímky, úsečky a úhly
Polohu jednotlivých bodů stavebního objektu lze vytyčit:
P
ravoúhlými souřadnicemi – historicky nejčastější způsob
Polárními souřadnicemi – dnes nejčastější způsob
Protínáním vpřed z úhlů
Protínáním z délek
Průsečíkovým způsobem
Z uvedených metod se nejčastěji používá metoda pravoúhlých a hlavně polárních souřadnic
Vytyčení bodů pravoúhlými souřadnicemi
Body jsou ve vytyčovacím výkresu dány pravoúhlými souřadnicemi xA, xB, yA, yB vztaženými ke straně vytyčovací sítě dané body 1, 2.
Postup:
Teodolitem, dostředěným na bodě 1, se vytyčí paty kolmic A´, B´ ve vzdálenostech xA, xB, od bodu 1 (staničení). Vzdálenosti se měří zpravidla pásmem.
V bodech A´, B´ vytyčíme postupně teodolitem pravé úhly a odměříme opět pásmem délky kolmic yA, yB. Tím získáme vytyčované body A a B.
Vodorovné úhly zpravidla stačí vytyčovat v jedné poloze dalekohledu. Pokud jsou požadavky na přesnost nižší, stačí vytyčit kolmice na bodech A´, B´ pomocí pentagonu, v tomto případě jde o velmi snadnou metodu.
Vytyčení bodu polárními souřadnicemi
Vytyčovacími prvky jsou úhel (i a délka di, vztažené k straně vytyčovací sítě (dané body 1, 2). Vytyčovací prvky se vypočtou ze známých souřadnic bodů vytyčovaného objektu A a B a bodů vytyčovací sítě 1 a 2.
V součas
Vloženo: 23.04.2009
Velikost: 4,15 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 154SGE - Stavební geodézie
Reference vyučujících předmětu 154SGE - Stavební geodézie
Podobné materiály
- 101MA2 - Matematika 2 - Přednášky
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 1
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 2
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 3
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 4
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 5
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 6
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Demo
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Semerák
- 105PRA - Právo - Přednášky Pourová
- 105PRA - Právo - Přednášky Syrůčková
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Přednášky
- 123CHE - Chemie - Přednášky Grunwald
- 123CHE - Chemie - Přednášky(2)
- 123CHE - Chemie - Přednášky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky - výpisky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky Svoboda
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Přednášky
- 126EMM - Ekonomika a management - Přednášky Novák
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - M욶anová přednášky
- 127UUPS - Urbanismus a územní plánování - Přednášky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(2)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(3)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(4)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(5)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Vašková
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Števula
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 134OCM1 - Ocelové mosty 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky - zápisky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky(2)
- 135GEO - Geologie - Přednášky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky
- 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin - Přednášky Barták
- 142YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky
- 132SM1 - Stavební mechanika 1 - Úkoly, přednášky...
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky + přednášky
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky(2)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 126MVPR - Management výst. projektů - Přednášky
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - přednášky silnice
- 105PRA - Právo - Prednasky Fiala asi
- 126KAN1 - Kalkulace a nabídky 1 - přednášky
- 135ZSV - Zakládání staveb - Přednášky Jettmar oficiální
- 105KODO - Komunikační dovednosti - Přednášky KODO
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-silnice
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-železnice
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky1
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky2
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky3
- 143GISZ - Geografické informační systémy - Přednášky
- 143MPP - Modelování povrchových procesů - Přednášky
- 143ODRZ - Odpady a recyklace - Přednášky
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky1
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky2
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky3
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky4
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky5
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky6
- 143PJZ1 - Projekt 1 - Přednášky
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Přednášky
- 143REPO - Revitalizace povodí - Přednášky
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_1
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_2
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Přednášky
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-1
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-2
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Přednášky
- 143YHMH - Hydromeliorační stavby - Přednášky
- 143YKRV - Krajinné inženýrství - Přednášky
- 143YOOP - Ochrana a organizace povodí - Přednášky
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-1
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-2
- 143ZIP - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky z webu
- 143ZPA - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZZIP - Základy životního prostředí - Přednášky
- 141HYA - Hydraulika - Přednášky
- 141HY2V - Hydraulika 2 - Přednášky
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Přednášky
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 1
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 2
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 1
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 1
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 3
- 141VI10 - Vodohospodářské inženýrství 10 - Přednášky
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 1
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 2
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 1
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 1
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 3
- 143YAZS - Automatické závlahové systémy - Přednášky
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 1
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 2
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 3
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 4
- 102APF - Aplikovaná fyzika - Přednášky
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 1
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 2
- 141HYL - Hydrologie - Přednášky
- 126PJZP - Projekt - Evropské fondy pro život. prostředí - Přednášky
- 105PSS - Psychologie a sociologie - Přednášky
- 122KRJS - Kvalita a řízení jakosti ve stavebnictví - Přednášky
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 1
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky
- 122TPS - Technologie a provoz stavby - Přednášky
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 1
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 2
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 1
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 2
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 4
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 1
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 2
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 3
- 122TS2A - Technologie staveb 2 - Přednášky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 3
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 4
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 5
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 1
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 2
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 3
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 1
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 2
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 1
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 3
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 4
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 5
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 6
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 7
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 8
- 122TSV - Technologie staveb - Přednášky
- 122TSZ - Technologie staveb - Přednášky
- 122YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 144EKT - Ekotoxikologie - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
Copyright 2024 unium.cz