- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálŽivotní prostředí
1. Přednáška
Úvod do životního prostředí
Základní pojmy –životní prostředí, ekologie…
z čeho se skládá biosféra?
ekosystém –potravní závislosti, vztahy
faktory životního prostředí
Základní pojmy životního prostředí
Životní prostředí
soubor všech okolních podmínek (přírodní x antropogenní)
obklopuje jedince, populace, živé systémy -poskytuje jim všechny nezbytné podmínky pro život
působení je vzájemné
každý druh vyžaduje jiné(optimální) životní podmínky
člověk je (významnou) součástí ŽP
základní složky prostředí
Ekologie
nauka o vzájemném soužití mezi organismy a jejich ŽP; o ekonomii přírody; o struktuře a funkci přírody. Dělíme do tří základních oblastí–základní ekologie, technologická ekologie a aplikovaná ekologie.
Systém skladby BIOSFÉRY…
Biotický materiál (proteiny, nukleové kyseliny, lipidy...) →
Buňka (prokaryotická, eukaryotická) →stejné buňky = tkáně→
Organismus-jedinec (individuum) →
Populace (demos)= skupina jedinců téhož druhu, žijících v daném okamžiku v určitém prostředí(stanoviště= biotop) →
Společenstvo (cenóza)= soubor populací v rámci biotopu, →
Ekosystém = biocenóza se svým prostředím (jezero, rybník, moře, bažina, louka, les, tundra, městský park, pole...) →
Biom = soubor ekosystémů podobného typu (biom jehličnatého lesa) →
Biosféra = soubor biomů, vody (biohydrosféra) a souše (biogeosféra).
Ekosystém
je základní funkční prostorová jednotka biosféry.
je tvořen živou (biotickou) částí a okolním prostředím (biotickou částí ŽP).
je-li funkční, jde o systém dynamicky rovnovážný →(energie, potrava, voda,...).
Každý ekosystém má4 hlavní složky:
1. Stanoviště–(Ekotop) biotická část ekosystému
2. Producenti
3. Konzumenti –biotická část ekosystému
4. Reducenti
Blokové schéma vztahů mezi energetickými toky a recyklací živin ve čtyřech subsystémech →potravní pyramida/řetězec
Schéma potravní pyramidy
Organismy a okolní prostředí
Každý organismus žije v určitém místě, v němž má vše, co potřebuje k životu (biotop = stanoviště). Působí na něj: …
ABIOTICKÉFAKTORY: sluneční záření, teplota vzduchu, vítr, atmosférická vlhkost →KLIMA (podnebí). Sladká/brakická/slaná VODA a půda →SUBSTRÁT
•FAKTORY KLIMATICKÉ, HYDRICKÉ, EDAFICKÉ
BIOTICKÉFAKTORY: ostatní živé organismy, + vliv člověka!
•FAKTORY VNITRODRUHOVÉ, MEZIDRUHOVÉ, ANTROPOGENNÍ.
Každý organismus je ovlivňován souborem všech okolních faktorů prostředí (Ekologická NIKA), které na něj působí.
Faktory ovlivňují vzhled a chování organismů, ovlivňují jeho životní funkce (nároky na výživu, prostor, teplotu, vlhkost, světlo, pH, ...)
Vzhledem ke konkurenci a rozličnosti podmínek se na jednélokalitěnevyskytují2 druhy se stejnými nároky... (lev x tygr)
Vnější faktory nejsou konstantní...
Schopnost organismů snášet výkyvy určitého faktoru ≈TOLERANCE (SNÁŠENLIVOST). Rozdíl mezi minimem a maximem faktoru, který druh snáší≈EKOLOGICKÁVALENCE (PŘIZPŮSOBIVOST)druhu.
Druhy:
•tolerantní(s širokou ekologickou valencí): změnám jsou snadno přizpůsobivé.
•málo tolerantní(s úzkou ekologickou valencí):jsou fixovány na konkrétní podmínky –specializují se, těžko se přizpůsobují změnám →často se jedná o druhy vzácné.
Ekosystémy lze charakterizovat
Např. na základě:
Rozmístění jedincův prostoru
hustoty populace-počet jedinců na plochu/objem -hmotnost jedinců(BIOMASA) na plochu/objem
mobility→pohyb jedincův rámci populace =vnitřní migrace→pohyb mimo plochu populace → emigrace+imigrace
Šíření populace : aktivní-větší živočichové(lépe snáší změny podm.)
pasivně-menší živočichové, rostliny, mikroorg.
(větrem, vodními proudy, jinými živočichy, člověkem)
skladby populace-poměr pohlaví, věková struktura
kolísání početnosti
1. OSCILACE-v průběhu sezóny→jaro: hustota populace nízká na růstání do podzimu, klesání přes zimu.
2. FLUKTUACE -v průběhu více let
Změna
vlivy, působí na ekosystémy, krajinu a vztahy rušivě(vlivy přirozené x antropogenní)→vývoj
Důležitým autoregulačním mechanismem je ZPĚTNÁ VAZBA
Následek ← Příčina
Systém A Systém B
Příčina → Následek
ZV: autoregulační mechanismus všech ekosystémů; vzájemné nenáhodné působení mezi prvky systémů, při niž dochází k zesilování či zeslabování určitého efektu (pozitivní či negativní)
Stres: projevuje se u pozitivní zpětné vazby→zpětnovazební smyčka
Základní složky ŽP –abiotickéfaktory
Voda: podle fyzikálních vlastností-tekoucí, stojatá, zmrzlá
podle výskytu –povrchová, podzemní(spodní)
podle množstvírozpouštěných solí–slaná, sladká, brakická(přechodová)
podle chemických vlastností(množstvírozpuštěných látek, nerozpuštěných látek ….) - pitnou, užitková, odpadní
Vzduch: množství emisí a imisí v atmosféře, klimatické jevy
Půda: textura (zrnitostní složení) jemnozrnné–hrubozrnné křivka zrnitosti struktura –drobtovitá, hrudkovitá…půdní typ –horizonty A (svrchní), B (přechodový), C (mateční)
Koloběh vody propojuje jednotlivé složky →přenos znečištění
Koloběh pohání energie Slunce
Sluneční záření: krátkovlnná E: UV 280÷348 nm, viditelné světlo 380÷780 nm, infračervenézáření780÷3000 nm
Tepelné záření: dlouhovlnná E: delší složka infračerveného záření3000÷100 000 nm
2.Přednáška
Půda. Vlivy na půdu
•půda –popis, vznik, členění…
•negativní vlivy na půdu: Eroze
Znečišťování
Acidifikace
změna struktury
změna funkce půdy
Půda? ...co je to půda?…není hlína!!!
Vzniká zvětráváním matečného substrátu nebo… rozkladem organické hmoty
dělí se na půdní horizonty (A, B, C)
rychlost vzniku max 0,1 mm/rok–záležína podmínkách
Edafon-organismy v půdě(fyto+zoo edafon) →nedílná složka půdy (gram obsahuje cca 500 103bakterií, 50 103řas a 30 103prvoků)
Půdotvorné vlivy:
Mechanické–voda, vítr, teplota, gravitace…
Chemické–působeníchem. látek, kyselost (H2SO4, H2CO3)…
Biologické–edafoni vyššírostliny (org. kyseliny lišejníků)
Kategorizace půd na půdní druhy a půdní typy
Půdní druh →podle zrnitostních charakteristik–zrnitostního složení-obsah částic s ⊕částicemi tvoří elektricky neutrální vodivé pásmo
•Exosféra–průměrná volná dráha částic se mění, -unikají do kosmu
Emise – látky vnášené zdroji znečištění do prostředí(SO2) [kg.h-1]
Imise – emise, které působí(někdy po reakci) v prostředí(H2SO4)(SO2+ H2O →H2SO3 ... 2 H2SO3+ O2→2 H2SO4) [kg.m-3]
Znečišťování ovzduší – emise znečišťujících látek
Znečištění ovzduší – obsah znečišťujících látek v ovzduší
Znečištění atmosféry:
pevné částice PM10(polétavý prach plocha Evropy!)
•omezení emisí plynů poškozujících ozón –Montrealský protokol
•ozon rozkládán chloro-fluorovanými uhlovodíky (freony), brání jeho vzniku (obnově) ve stratosféře•Freony–velmi stabilní(stovky let), účinek cca 10 let•Metylbromid–z umělých hnojiv 60x účinnější než freony!
Závěr:
Atmosféra znečištění je místní problém
regionální problém
globální problém
vliv na organizmy, stavby, zemědělství …
Opatření→snižování emisí JE EFEKTIVNÍ!
→jen omezeně čištění spalin
4.Přednáška
Voda. Znečištění vody
voda v prostředí I.
voda v prostředí
znečištění vody - mechanické
- chemické
- biologické
- tepelné
eutrofizace vody – příčiny následky
využití vody
od prvopočátku pro člověka dvojí zásadní význam:
životodárná tekutina
možnost, jak se zbavit odpadů
Dle OSN v r.2003
do vody 6mil m3 odpadu/den
Množství vody je konstantní, ale lidí přibývá!
Světové zásoby vody:1950 – 17000m3 na obyv.
2005 – 6000m3,
2025 – 4800m3
(UNESCO 2006)
1/5 světové populace nemá přístup k pitné vodě
(UN)
21 zemí (po celé zeměkouli) trpí nedostatkem vody. 12
z nich je na Středním Východě.
(FAO)
Voda – v neustálém koloběhu
Jeden ze základních koloběhů, hybnou silou je sluneční energie
Koloběh velký:
Oceán – mraky – pevnina – oceán
Koloběh malý:
Oceán – mraky – oceán
globální vodní bilance – KOLOBĚH VODY
Poškození vody? = znečištění
Mechanické (splaveniny – zákal, pevné odpady, sedimenty)
Chemické (toxické látky, PCB, ropné látky, NH3, …)
Biologické (organické) (organické látky = živiny + hnojiva,
biologické = bakterie + sinice a řasy
neplést s introdukovanými organizmy!)
Tepelné
(zvýšení teploty prostředí)
Mechanické:
Pevné částice ve vodním prostředí
Snížení propustnosti pro světlo = ovlivnění života
Zraňování živočichů, abraze konstrukcí
Zanášení dna, koryt,…
Druhotné znečištění vázanými látkami
Chemické:
Většinou otrava veškerého života ve vodě, pokud se toxin
neakumuluje v sedimentu je zničení dočasné
Ropné látky = povrchová vrstva brání přestupu O2
Definovatelné + prokazatelné
Zpravidla možná technické sanace
Organické + biologické znečištění:
Organické látky - tenzidy, tuky, bílkoviny ve vyšší než běžné
koncentraci ≈ odpadní splašky + odumřelá organická hmota
Zvyšování úživnosti prostředí – org. látky se stávají zdrojem
potravy → vyúsťuje v problémy s kyslíkem ve vodě
Křivka kyslíkového průhybu
Znečištění:
Biologické - v důsledku obsahu org.znečištění rozvoj baktérií (ukazatel antropogenního zneč.)
Rozvoj řas a sinic v důsledku vnášení živin (hnojiva)
→ EUTROFIZACE (viz dále)
Introdukované organismy – nemají konkurenci, vytlačí původní druhy (křídlatka japonská, střevlička východní, netykavka žlaznatá, bolševník velkolepý...)
Tepelné:
Zdánlivě nepodstatné, ale…
Mění se druhové složení ve vodách
Zvýrazňuje účinky ostatních typů znečištění (zejm. organického) !
Vyšší teplota ≈ nižší rozpustnost O2 ve vodě
Eutrofizace
Zvyšování úživnosti prostředí
Současný hlavní problém našich (světových) stojatých vod
Způsobena zvýšením obsahu makrobiogenních prvků (živin)
→ poměrem N:P:K
Trofie – poměry, množství živin + dostupnost (formy)
N, C, O – všude v prostředí nadbytku
→ limitující prvky K, P ! – kde se berou?
Zdroje znečištění:
N
• Atmosférický spad
• Plošné zdroje (zemědělství) – průsaky
P
• Komunální splaškové vody (fekálie, prací prášky)
• Plošné zdroje (zemědělství) - eroze
Hranice eutrofie cca 0,01 ÷ 0,05 mg.l-1 Pcelk.
Běžné koncentrace 0,1 ÷ 0,4 mg.l-1 Pcelk.
Důsledek? …
Vadí nám eutrofizace?
(její důsledky)
blíže viz www.sinice.cz
Estetika…
Světelná prostupnost vody (slunce se nedostane do spodních vrstev
→ odumírání rostlin … O2→CO2)
Kyslíkové problémy (při rozkladu řas po jejich prudkém nárůstu
→ spotřeba O2 – problém pro ryby)
Zdravotní → alergie (někdy znemožňuje koupání)
→ akutní toxicita (viz tab.)
Srovnání toxicity přírodních toxinů.
Akutní LD50 [mg.kg-1 živé hmotnosti] při intraperitoneální injektaci myší.
Nárůst řas a sinic:
projevuje se především ve stojaté vodě
podmíněn teplotou a slunečním svitem
eutrofický P – nelze ze systému dostat - trvalý koloběh → těžba sedimentu
Využití vody
Člověk spotřebuje denně v průměru 40l vody...
Farmář na Madagaskaru spotřebuje 10l, průměr ČR 120l,
Praha 126, Paříž 240, Američan 300...! (CNRS 2004)
Kde je možné vodou šetřit?
1. při distribuci vody ...
v rozvodech ztráty 27%
dříve 40%! ( Praha)
2. při spotřebě ...
kapající kohoutek = 4l/h
netěsnící WC 80l/h
protékající hadice zahradní
60l/h
x 8760h/rok ...!!!
Závěr
Voda
zvláštní druh suroviny → nevyčerpatelný / poškoditelný
poškození = znečištění - mechanické
- chemicképříčiny?
- biologické
- tepelné
eutrofizace – nebezpečný problém ( příčiny → zdroje N, P )
spotřeba vody … roste
Opatření
→ šetření s vodou...
→ čištění (princip ČOV příště)
5.Přednáška
VODA A PROSTŘED ÍI.
Čištění odpadních vod ČOV
přirozené
povodněpříčiny
následky
budoucnost
Znečištěná voda je každým rokem příčinou 5 miliónů úmrtí. To je více než 3 milióny úmrtí způsobených ročně AIDS... (WHO)
V rozvojových zemích se 90% odpadních vod vypouští do řek a potoků bez čištění... (WWF)
Princip ČOV – v zásadě pouze odstranění mechanického a biologicky odbouratelného z nečištění:
odstranění chem. látek jen v případě konkr. Prům. provozu
Česle, norná stěna –zachycení hrubých a plovoucích nečistot
Primární edimentace
Biologická degradace (bio filtr,aktivace-O2 !)
Sekundární sedim.(zachycení kalu)
Případně další chem. stupně–odstraň. N, P
ČOV –do r.2010 všechny obce >2000 obyvatel !
Čištění vod v ČOV = intenzifikace přirozených procesů běžných ve vodním toku...
sedimentace + aktivace...
→stále dokola!
Kořenové ČOV
Prosté biologické a mechanické principy...
spotřebovávání živin rostlinami a rozkladu znečištění destruenty
sedimentace a filtrace, srážení, adsorpce a chemický rozklad, mikrobiální rozklad látek →vše na BIOLOGICKÉM principu!V současné době je v ČR více než130 KČOV (10÷1400 EO)
://www.enki.cz/ENKI_cesky/mokrady/mokr.htm
Kvalita povrchových vod
(dle ČSN 75 7221) Hodnotící ukazatele
Organoleptické hodnocení
Organické l.
Mechanické
Radioaktivita
Chemické l.5 tříd –výsledek podle nejhorší hodnoty
Chemické znečištění–snazší na stanovení→ konkr. chem.látka
Množství organického znečištění ve vodě zjišťujeme dle...
BSK5 – biochemická spotřeba kyslíku (pětidenní)= „množství kyslíku, spotřebované na mikrobiální rozklad biologicky rozložitelných organických látek ve vodě během 5 dnů“[mg O2.l-1]
CHSKMn(resp. CHSKCr) –chemická spotřeba kyslíku(manganistanem, resp. dichromanem) = „množství kyslíku , spotřebované pro oxidaci (rozklad) všech organických látek pomocí chemických činidel“[mg O2.l-1]
Vznik povodní
Malé povodí–přívalová srážka (vysoká intenzita malý objem)
→za kopcem neprší
Velké povodí → regionální srážka (spojení odtoků z pod povodí)
→ náhlé tání sněhu/ledu (zejm. s deštěm)
Jaké jsou u nás srážky???
Dlouhodobý průměr ČR(1961–1990) –674 mm
Nejvyšší roční úhrn srážek 2 725 mm na stanici Zbojnícka chata (Vysoké Tatry, 1958 m nad mořem (bývalé Československo) ) 1938.
Nejnižší roční úhrn srážek-247 mm, stanice Skryje, Písky (okr.Rakovník, 360 m nad mořem) 1959
Extrémy svět - 22 990 mm, 1861 stanice Čerápundží, Indie
0 (už14 let bez deště) Iquique, Chile
Nejvyšší úhrn srážek za 24h :
ČR→345,1 mm Nová Louka, Jizerské hory, 29. 7. 1897
Svět →1 870 mm, 15. 16.3. 1952, stanice Cilaos, Réunion
Vývoj klimatu –množství srážek v ČR v budoucnosti...
Prognózy a matematické modely... (vysoká míra nejistoty)lze však vysledovat následující trendy:
posledních 100 let meteorologických pozorování(Milešovka) -pokles ročního srážkového úhrnu o 15 mm
lze očekávat zvýšení četnosti krátkodobých silných srážek a naopak delších období sucha.
v letních měsících srážek méně, v zimních více...
V žádným zásadním změnám ve srážkách nedochází,
přesto jsou povodně častější...
...v důsledku změn v povodích!
Velké zpevněné plochy zvyšují povrchový odtok
Odtokový součinitel: „jaká část srážky odtéká povrchovým odtokem“
Les……………………0,05 = 5 %
Zpevněné parkoviště…..0,9 = 90 %
Do srážky cca 20-ti leté, odtok ovlivněn –land-use (les/pastvina/pole/zástavba + péče o pozemky)
Pro větší srážky –vegetace nemá vliv!
Charakteristika:
Srážky → intenzita I≈výška H [mm ≈l/m2], T [min], Doba opak.
Povodně = průtok QMAX, objem V → povodeň n-letá (Q20) (událost, která se v dlouhodobém průměru vyskytuje 1x za n let)
Q100 může přijít klidně2 roky po sobě!
Q20 není obecně vyvolána srážkou S20!!!
→ záleží na konkrétní situaci a využití území
Jak se povodním bránit? – nelze! → omezit následky...
•udržet volnou inundaci
•počítat s rozlivem a podporovat retenci vody v krajině
•níže ležící stavby ohrožují objekty nad sebou vzdutím (mosty)
Příčiny povodní?
extrémní meteorologické situace
stav (změny) v povodí
Závěr
Voda
čistit vodu je třeba →napodobujeme a využ. přírodu...
čistota vody ≈množství znečištění ≈ BSK5, CHSKMn
povodně byly, jsou a budou →minimalizovat škody!
Opatření
→ důsledně čistit vodu u každého zdroje znečištění
→ uvolnit cestu pro vodu
→ nechat vodu, ať se rozlije a vsakuje
→ nesoustřeďovat odtok
6.Přednáška
KRAJINA
krajinná ekologie- struktura
funkce
změna
vývoj krajiny
stabilita →význam,posouzení
ÚSES →prvky, navrhování
Krajina a základní principy
KRAJINA:heterogenní část zemského povrchu, skládající se ze souborů–vzájemně se ovlivňujících ekosystémů, který se v dané části povrchu v podobných formách vyskytuje.
Krajina → prostor kolem nás tvořený z jednotlivých kraj. Prvků
→ kromě materiálního má i duchovní rozměr ≈DOMOV
→ životní prostředí mnoha živých druhů(které ovlivňuje)
→ místo pro antropogenní činnost (těžba, produkce, výstavba)
Krajinná ekologie:
nauka o vzájemném působení organizmů a prostředí-hlavní pozornost se zaměřuje na 3 základní char. rysy krajiny:
1.STRUKTURA: prostorové vztahy mezi ekosystémy či krajino tvornými složkami
2.FUNKCE: interakce mezi prostorovými složkami
3.ZMĚNA: vývoj struktury a funkce ekologické mozaiky v čase
pozorování krajiny –lépe z výšky –kopec/letecký či družicový snímek
Bioregiony –z ákladní dělení krajiny(pro účely ochrany přírody)
s ohledem na geologii nadmořskou výšku regionální klima
Základní dělení krajiny
Přírodní(člověkem neovlivněná–u nás ojediněle)
Kulturní(umělá≈antropogenní)
→záleží, co si v krajině„můžeme dovolit“
Krajina má své„měřítko“velikosti ...které ovlivňuje vnímání detailu!
Krajiny se liší... jsou charakteristické→viz krajinný ráz(charakterizuje je míra ovlivnění člověkem)
Ad 1 -Struktura krajiny
Krajinotvorné prvky –složky
základní ekologická
jednotka (ekotop)
např:
LP – lesní půda
VP – vodní plochy a toky
TTP – trvalý travní porost
Pa – pastviny
Mo – mokřady
Sa – sady
Vi –vinice
OP – orná půda
AP –antrop. plochy (silnice, zástavba)
Ch – chmelnice
Krajinné složky
Plošné: plošky–nepřevládá jeden rozměr,vznikají přirozeně i antropogenním působením
Liniové: liniové koridory – živé ploty, silnice, železnice, větrolamy, příkopy
pásové koridory – veškeré koridory obsahující vlastní prostředí→mají okrajový efekt! (vodní toky)
Ad 2 -FUNKCE KRAJINY
ekologická(stabilita krajiny)
produkce = výživa působí všechny najednou, byť
zdroj surovin některou z nich posilujeme...
rekreace (včetně fce. estetické)
Ztratí-li krajina funkci... → nutná obnova ≈rekultivace
Ad 3 -ZMĚNA KRAJINY
Krajina je dynamický systém –mění se struktura i funkce...
přirozené procesy
antropogenní činnost(urbanizace, scelování pozemků) změny obvykle rychlejší a intenzivnější
(možné sekundární problémy –eroze, retence, nižší bio diverzita)
přirozené procesy - evoluce→
sukcese→
Vývoj krajiny
Teorie KRAJINNÝCH ZMĚN: krajina směřuje ke stejnorodosti narušení ji může různorodost zvětšit nebo zmenšit
→sukcese ≈pestrost krajiny (krajinných prvků) se snižuje
V současnosti je většinou dominantní(i vzhledem k rychlosti změn) vliv antropogenní ...
Některá krajina podléhá změnám rychleji a snáze –viz dále stabilita
Stabilita???
Schopnost odolávat změnám vnějších podmínek (biotických x abiotických) –klima, škůdci, ...
Stabilita krajinné mozaiky se může zvyšovat třemi rozdílnými zp.:
směrem k fyzikální stabilitě
směrem k resilienci rychlému zotavení po zásahu
směrem k rezistenci odolnosti vůči narušení – stabilní společenstva
Posouzení stability krajiny –výpočet KES
LP – lesní půda OP – orná půda
VP – vodní plochy a toky AP – antropogenizované plochy
TTP – trvalý travní porostCh – chmelnice
Pa – pastviny
Mo – mokřady
Sa – sady Čím vyšší hodnocení,
Vi – vinice, tím
Vloženo: 23.04.2009
Velikost: 2,91 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 143ZIPR - Životní prostředí
Reference vyučujících předmětu 143ZIPR - Životní prostředí
Podobné materiály
- 101MA2 - Matematika 2 - Přednášky
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 1
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 2
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 3
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 4
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 5
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 6
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Demo
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Semerák
- 105PRA - Právo - Přednášky Pourová
- 105PRA - Právo - Přednášky Syrůčková
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Přednášky
- 123CHE - Chemie - Přednášky Grunwald
- 123CHE - Chemie - Přednášky(2)
- 123CHE - Chemie - Přednášky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky - výpisky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky Svoboda
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Přednášky
- 126EMM - Ekonomika a management - Přednášky Novák
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - M욶anová přednášky
- 127UUPS - Urbanismus a územní plánování - Přednášky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(2)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(3)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(4)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(5)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Vašková
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Števula
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 134OCM1 - Ocelové mosty 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky - zápisky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky(2)
- 135GEO - Geologie - Přednášky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky
- 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin - Přednášky Barták
- 142YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky Pospíšil
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky
- 132SM1 - Stavební mechanika 1 - Úkoly, přednášky...
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky + přednášky
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky(2)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 126MVPR - Management výst. projektů - Přednášky
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - přednášky silnice
- 105PRA - Právo - Prednasky Fiala asi
- 126KAN1 - Kalkulace a nabídky 1 - přednášky
- 135ZSV - Zakládání staveb - Přednášky Jettmar oficiální
- 105KODO - Komunikační dovednosti - Přednášky KODO
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-silnice
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-železnice
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky1
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky2
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky3
- 143GISZ - Geografické informační systémy - Přednášky
- 143MPP - Modelování povrchových procesů - Přednášky
- 143ODRZ - Odpady a recyklace - Přednášky
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky1
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky2
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky3
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky4
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky5
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky6
- 143PJZ1 - Projekt 1 - Přednášky
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Přednášky
- 143REPO - Revitalizace povodí - Přednášky
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_1
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_2
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Přednášky
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-1
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-2
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Přednášky
- 143YHMH - Hydromeliorační stavby - Přednášky
- 143YKRV - Krajinné inženýrství - Přednášky
- 143YOOP - Ochrana a organizace povodí - Přednášky
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-1
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-2
- 143ZIP - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky z webu
- 143ZPA - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZZIP - Základy životního prostředí - Přednášky
- 141HYA - Hydraulika - Přednášky
- 141HY2V - Hydraulika 2 - Přednášky
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Přednášky
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 1
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 2
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 1
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 1
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 3
- 141VI10 - Vodohospodářské inženýrství 10 - Přednášky
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 1
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 2
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 1
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 1
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 3
- 143YAZS - Automatické závlahové systémy - Přednášky
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 1
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 2
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 3
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 4
- 102APF - Aplikovaná fyzika - Přednášky
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 1
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 2
- 141HYL - Hydrologie - Přednášky
- 126PJZP - Projekt - Evropské fondy pro život. prostředí - Přednášky
- 105PSS - Psychologie a sociologie - Přednášky
- 122KRJS - Kvalita a řízení jakosti ve stavebnictví - Přednášky
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 1
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky
- 122TPS - Technologie a provoz stavby - Přednášky
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 1
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 2
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 1
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 2
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 4
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 1
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 2
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 3
- 122TS2A - Technologie staveb 2 - Přednášky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 3
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 4
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 5
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 1
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 2
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 3
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 1
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 2
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 1
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 3
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 4
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 5
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 6
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 7
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 8
- 122TSV - Technologie staveb - Přednášky
- 122TSZ - Technologie staveb - Přednášky
- 122YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 144EKT - Ekotoxikologie - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: