- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálórobetonové,keramzitbetonové či pemzobetonové tvárnice
dělí se na : celistvé, složené, členěné
cihelné
používají se tam, kde je požadována větší půdorysná plocha vnitřních prostor nebo pro fasádotvorné prvky v průčelí
rozdělujeme : pravoúhlé, tupoúhlé, kruhové
únosnost může být zvýšena :
vložením třmínků do ložných spar
oplášťováním vyztuženou omítkou
vnesením předpjetí pomocí ohřátých ocelových objímek
pilíř se obalí úhelníky a pásky, které se svaří, zabalí do ocelové sítě a omítnou
betonové
monolitické betonové
prutové konstrukční prvky
rozlišujeme podle způsobu vyztužení :
z prostého nebo slabě vyztuženého betonu
ze železobetonu
s tuhou výztuží
podle průřezu rozlišujeme monolitické sloupy :
vyztužení svislými pruty, které jsou po výšce propojeny třmínky uzavřených tvarů nebo jako šroubovice
použití rámových sloupů omezeno počtem cca 25 podlaží
bednění :
prefabrikované betonové
používají se jako součást montovaných skeletů halových konstrukcí a vícepodlažních budov
minimální půdorysný rozměr je 140x140
podle tvaru rozdělujeme na :
tyčové – pro vícepodlažní skelety bytových a občanských staveb
tyčové s konzolou – jedno i vícepodlažní skelety průmyslových staveb
členěné - jedno i vícepodlažní skelety průmyslových staveb
kritériem pro velikost sloupu je náročnost dopravy
půdorysné tvary jsou : čtvercové, obdélníkové, I průřezu
ocelové sloupy
mají nejvyšší poměrnou únosnost (na jednotku plochy unesou víc než sloupy z jiných materiálů)
pevnost v tlaku i v tahu je vysoká, proto ocelové sloupy mohou být navrhovány jako prvky :
tlačené
zatížení ze stropních konstrukcí přenášejí do základů tlakem
celistvé, z válcovaných profilů
mohou být otevřené nebo uzavřené
pro zvýšení únosnosti mohou být spřažené s betonem (zároveň menší spotřeba oceli)
preferovány uzavřené profily pro snadnější údržbu
celistvé svařované z válcovaných profilů nebo plechů
pro zvětšení tuhosti průřezu, zajištění přenosu ohybových momentů
výroba i stykování s ostatními prvky je náročnější
členěné profily sloupů
vznikají spojením průběžných profilů pouze na několika místech výšky sloupu
tažené
tažené sloupy = táhla
dimenze průřezu mohou být subtilnější (štíhlejší)
nejčastěji se používají tyto profily :
pásková ocel
tyčová ocel nebo trubky
zesílené profily
SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE
tvarově rozdělujeme svislé nosné konstrukce na :
stěny
sloupy
pilíře – masivnější sloupy
primární funkce svislých nosných konstrukcí je :
nosná a ztužující
mohou také ale plnit funkce :
dělící
tepelně-izolační
akustické
protipožární
Technologické varianty
zděné konstrukce
výsledné vlastnosti dány:
kombinací staviva a malty (vápenná, vápenocementová, cementová)
uspořádáním (vazbou) – podélně orientovaný kus staviva se jmenuje běhoun, příčně orientovaný vazák
vyztužené zděné konstrukce
zabraňuje příčné deformaci
někdy vyztužena jen některá místa v konstrukci
předepnuté zdivo
vnesením předpětí svislou výztuží je stěna odolnější proti účinkům vodorovného zatížení
monolitické konstrukce
vznikají ukládání betonové směsi přímo na místě do bednění, přičemž bednění může být po zatuhnutí směsi odstraněno nebo zůstává trvalou součástí stavby (tzv. ztracené bednění)
prostý beton velmi dobře vzdoruje namáhání v tlaku, má však velmi malou pevnost v tahu
svislé tlačené prvky, u kterých nevznikají velká ohybová namáhání lze proto navrhnout z prostého betonu (jinak je třeba doplnit beton ocelovou výztuží)
různé bednící dílce :
prefabrikované konstrukce
jsou vytvářeny z předem vyrobených celoplošných nebo tyčových dílců, které jsou na stavbě stykovány (svařením, zálivkami)
mm
Dilatace
Dilatační spáry
dělící spáry pro eliminaci statických a dynamických účinků v nosných konstrukcích
dilatačními spárami se konstrukce nebo její jednotlivé části rozděluje na menší celky, tak aby se vyloučily poruchy v důsledku nadměrných nebo nerovnoměrných deformací konstrukcí
dilatační spáry umožňují pohyby částí konstrukce a zabraňují tak samovolnému vzniku nepravidelných trhlin v místech, kde by mohly být znehodnoceny požadované funkce konstrukce
hlavními důvody jsou účinky statické a dynamické :
účinky objemových změn
účinky nerovnoměrného sedání
omezení přenosu dynamických účinků (otřesů)
konstrukční a technologické důvody
dilatačních spár navrhujeme pokud možno jen nezbytně nutný počet (velmi náročná konstrukční úprava, nebezpečí poruchy hydroizolační a tepelné)
pokud je v určité oblasti potřeba navrhnout dilatační spáry z více důvodů, je vhodné jejich funkci sdružit do společné dilatační spáry
Účinky objemových změn
objemové změny konstrukčních materiálů mohou být způsobeny několika faktory :
teplotní objemové změny (změny teplot vnějšího a vnitřního prostředí)
změny vlhkosti materiálů
reologické změny materiálů (smršťování a dotvarování betonu aj.)
objemové změny v důsledku chemických změn materiálu (př. koroze)
objemové změny mohou při zabudování prvku do konstrukce způsobovat :
porušení prvku tahovými trhlinami
porušení prvku v tlaku
rozpínavý účinek na okolní konstrukce (při zvětšení objemu)
vznik a zvětšování spár mezi prvkem a okolní konstrukcí (při zmenšení objemu)
Teplotní objemové změny
velikost délkových změn se stanoví ze vztahu :
, kde
zatěžovací teplota (rozdíl teplot ∆t) se určí jako rozdíl maximální nebo minimální teploty v posuzovaném místě a době a teploty, ve které byla konstrukce realizována (tj. kdy došlo k tuhému spojení prvků) : , kde
zatížení teplotními změnami je největší u konstrukcí orientovaných na jihozápad, jih a západ
teplota na vnějším povrchu prvku se vyjádří ekvivalentní sluneční teplotou :
Vlhkostní objemové změny
vnější konstrukce jsou vystaveny působení atmosférické vlhkosti a přímému působení vody
velikost délkových změn :
zatěžovací vlhkost :
vliv vlhkosti je významný především u dřevěných konstrukcí, u kterých dochází k výrazným teplotním změnám (bobtnání) a v důsledku zvýšené vlhkosti k výskytu dřevokazných hub
Reologické změny materiálů
materiály, které procházejí procesem tuhnutí a tvrdnutí mění v důsledku fyzikálně = chemických změn materiálu a v důsledku změn obsahu vody svůj objem
smršťování
dochází k objemovým změnám bez působení zatížení v důsledku vysychání vody ze struktury tuhnoucího a tvrdnoucího betonu
dotvarování
dochází k objemovým změnám jejichž velikost je závislá na velikosti a délce působení zatížení
je důležité v jakém stáří jsou do konstrukce jednotlivé části zabudovány a vzájemně spojeny
u monolitických konstrukcí lze obtížně zamezit reologickým změnám – řešením je do betonáže navrhnout tzv. smršťovací pruhy, ve kterých betonáž probíhá později až po určité míře ztuhnutí
Účinky nerovnoměrného sedání
zatížení od konstrukce objektu způsobuje deformaci podložních vrstev pod základovou konstrukcí – v důsledku toho dochází k sesedání budovy
rovnoměrné sedání objektu nevyvolává v konstrukci žádná přídatná namáhání, nerovnoměrné ovšem ano
nerovnoměrné sesedání způsobeno různými vlivy :
nepravidelnosti podloží objektu
vliv typu základní základové půdy a uložení podložních vrstev
typické nepravidelnosti způsobující nerovnoměrné sedání :
nepravidelné a šikmé uložení vrstev s různou stlačitelností
různá úroveň hladiny podzemní vody
poddolované území
dodatečné změny v podloží a v úrovni hladiny podzemní vody
rozdílné zatížení v základové spáře
může být způsobeno různými vlivy :
různá výška části objektu
při větším rozdílu než cca 10 m, je třeba provést oddělení dilatační spárou
různé užitné zatížení v částech objektu
v případě navazujících různých provozů (př. výrobní hala navazuje na sklad knih)
nevhodný návrh plochy jednotlivých plošných základů
různý způsob založení částí objektu
časový odstup mezi realizacemi jednotlivých částí objektu
navazuje-li nová výstavba na objekt, u kterého již proběhla větší část sednutí, je třeba provést dilatační spáru
Konstrukční a technologické důvody
při styku různých konstrukčních systémů (př. železobetonový sloupový systém a ocelová nebo dřevěná konstrukce) vzniká zpravidla v nosné konstrukci spára
dilatační spára musí být v celém průřezu konstrukce – v obvodovém a střešním plášti, v podlahách, v příčkách
Konstrukční zásady navrhování dilatačních spár
Dilatační spáry navržené v nosné konstrukci musí probíhat všemi navazujícími nenosnými konstrukcemi a musí být dobře zaizolované.
Dilatační spáry z důvodů objemových změn
dilatační čára musí umožňovat volné roztažení konstrukčních částí v příslušném směru
nejčastěji jde o umožnění horizontálních deformací vznikajících v důsledku teplotních objemových změn
dilatační čára musí probíhat celou konstrukcí včetně všech navazujících kompletačních konstrukcí (stropy, podlahy, obvodový plášť, střešní plášť aj.) s výjimkou základů !!
dilatačními spárami se objekt rozdělí na menší konstrukční celky, které z hlediska statického působí zpravidla nezávisle a musí mít samostatně zajištěnou prostorovou tuhost
šířka dilatační spáry musí zajišťovat volný pohyb obou částí budovy i při maximálních teplotách
v běžných případech šířka dilatační spáry 10 – 30 mm
vhodné konstrukční řešení dilatačních spár v nosné konstrukci z hlediska účinků objemových změn :
zdvojení nosných konstrukcí
jednostranné kluzné uložení
vykonzolování stropní konstrukce
vložené pole s kluzným uložením
Dilatační spára z důvodů rozdílného sedání
dilatační spára pro eliminaci účinků rozdílného sedání musí umožňovat nezávislé sedání obou částí budovy
konstrukční řešení spáry i její výplň musí umožňovat vertikální posuny
dilatační čára musí probíhat celou konstrukcí včetně všech navazujících kompletačních konstrukcí (stropy, podlahy, obvodový plášť, střešní plášť aj.) včetně základů !!
základové konstrukce musí být navrženy tak, aby nemohlo docházet k ovlivňování tlakových zón v podloží plošných základů
vhodným řešením je oddálení základových konstrukcí oddilatovaných objektů
vhodné konstrukční řešení :
jednostranné nebo oboustranné vykonzolování stropní konstrukce
vložené pole
prostřídání modulace sloupové nosné konstrukce a patkových základů oddělených částí
Zásady řešení dilatačních spár v nosné konstrukci budov
Zdvojené konstrukce
dilatační spára vzniká mezi zdvojenými konstrukcemi tj. zdvojenými sloupy a průvlaky u sloupových systémů a zdvojenými štítovými stěnami u stěnových systémů
základová konstrukce je společná (společná patka, pás nebo základová deska)
toto konstrukční řešení je vhodné pouze pro eliminaci účinků objemových změn
jednoduché a méně nákladné konstrukční řešení
vhodné pro stěnové i sloupové systémy
nevýhody : vzniká narušení modulace systému o modulovou vložku velikosti
Vykonzolování stropní konstrukce
v případě potřeby většího oddálení lze využít oboustranného vykonzolování (tzn. vykonzolování stropů u obou částí
velikost vyložení konzoly je optimálně 1/3 přilehlého rozponu stropu
konstrukční řešení je vhodné pro nerovnoměrné sedání a zároveň eliminuje i účinky objemových změn
nevýhody : v místě spáry vzniká rozdíl výškových úrovní v důsledku různého sedání (problémy provozního napojení), zpravidla vzniká narušení modulace systému o modulovou vložku
Vložené pole
vložené pole je tvořeno na obou stranách kloubově uloženou deskou, panely, trámy nebo průvlaky
vznikají tak dvě dilatační spáry, ve kterých dochází k natočení krajů vloženého pole (při nerovnoměrném sedání) případně k vodorovnému posunu od objemových změn
je vhodné, aby návrh umístění dilatačních spár respektoval průběh ohybových momentů v běžném poli stropní konstrukce
u spojité desky nebo trámu vychází nulový ohybový moment přibližně v 1/5 rozpětí
při umístění spár (kloubových styků) do těchto míst, lze dosáhnout obdobného namáhání konstrukce v dilatačním poli jako v běžném poli a tím zachovat modulaci systému
vložené pole lze u prefabrikovaných sloupových systémů vytvořit úpravou uložení stropních panelů na průvlaky
vzhledem k tomu, že vložené pole zároveň působí i pro eliminaci objemových změn, musí alespoň jedna spára umožňovat i horizontální posun prostřednictvím kluzného uložení
výhody : v místě spáry nevzniká rozdíl výškových úrovní (pouze mírné natočení), lze zachovat modulaci systému
nevýhody : dvě dilatační spáry (větší náklady a riziko poruch)
Posun hlavních modulových sítí oddilatovaných částí objektu
využívá se pro oddělení částí objektu z hlediska rozdílného sedání
v případech, kdy nelze nebo není výhodné zajistit dostatečnou vzdálenost plošných základů prostřednictvím vykonzolování nebo vloženým polem, lze využít prostřídání hlavních modulových sítí oddilatovaných částí objektu
tuto variantu lze použít pouze v kombinaci s vykonzolováním nebo s dilatací prostřednictvím vloženého pole
Jednostranné kluzné uložení
umožňuje horizontální posun, přičemž je zajištěno podepření jedné části konstrukce druhou
výhody : jednoduchost a menší náklady, možnost zachování modulace
nevýhody : pouze pro objemové změny, náročnější úprava spáry zajišťující kluznou podporu
Jednostranné kluzné uložení s využitím speciálních dilatačních prvků
prvky umožňují přenášení smykových sil zároveň zajišťují horizontální posuny v dilatační spáře
prvky umožňují nahradit :
zdvojenou konstrukci
tvarově komplikované konzolky s kluznými ložisky
kluzné úložné ozuby
vzhledem k dvojici ocelových trnů je omezen páčící účinek na betonovou konstrukci
některé dilatační prvky umožňují dilatační pohyb ve směru trnů (a) a některé typy kromě toho umožňují i podélný dilatační pohyb ve směru dilatační spáry (b)
Vloženo: 22.04.2009
Velikost: 12,45 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1
Reference vyučujících předmětu 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1
Podobné materiály
- 101MA2 - Matematika 2 - Přednášky
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 1
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 2
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 3
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 4
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 5
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 6
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Demo
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Semerák
- 105PRA - Právo - Přednášky Pourová
- 105PRA - Právo - Přednášky Syrůčková
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Přednášky
- 123CHE - Chemie - Přednášky Grunwald
- 123CHE - Chemie - Přednášky(2)
- 123CHE - Chemie - Přednášky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky - výpisky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky Svoboda
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky
- 126EMM - Ekonomika a management - Přednášky Novák
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - M욶anová přednášky
- 127UUPS - Urbanismus a územní plánování - Přednášky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(2)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(3)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(4)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(5)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Vašková
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Števula
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 134OCM1 - Ocelové mosty 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky - zápisky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky(2)
- 135GEO - Geologie - Přednášky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky
- 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin - Přednášky Barták
- 142YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky Pospíšil
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky
- 132SM1 - Stavební mechanika 1 - Úkoly, přednášky...
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky + přednášky
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky(2)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 126MVPR - Management výst. projektů - Přednášky
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - přednášky silnice
- 105PRA - Právo - Prednasky Fiala asi
- 126KAN1 - Kalkulace a nabídky 1 - přednášky
- 135ZSV - Zakládání staveb - Přednášky Jettmar oficiální
- 105KODO - Komunikační dovednosti - Přednášky KODO
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-silnice
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-železnice
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky1
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky2
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky3
- 143GISZ - Geografické informační systémy - Přednášky
- 143MPP - Modelování povrchových procesů - Přednášky
- 143ODRZ - Odpady a recyklace - Přednášky
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky1
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky2
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky3
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky4
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky5
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky6
- 143PJZ1 - Projekt 1 - Přednášky
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Přednášky
- 143REPO - Revitalizace povodí - Přednášky
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_1
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_2
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Přednášky
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-1
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-2
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Přednášky
- 143YHMH - Hydromeliorační stavby - Přednášky
- 143YKRV - Krajinné inženýrství - Přednášky
- 143YOOP - Ochrana a organizace povodí - Přednášky
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-1
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-2
- 143ZIP - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky z webu
- 143ZPA - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZZIP - Základy životního prostředí - Přednášky
- 141HYA - Hydraulika - Přednášky
- 141HY2V - Hydraulika 2 - Přednášky
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Přednášky
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 1
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 2
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 1
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 1
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 3
- 141VI10 - Vodohospodářské inženýrství 10 - Přednášky
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 1
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 2
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 1
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 1
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 3
- 143YAZS - Automatické závlahové systémy - Přednášky
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 1
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 2
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 3
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 4
- 102APF - Aplikovaná fyzika - Přednášky
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 1
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 2
- 141HYL - Hydrologie - Přednášky
- 126PJZP - Projekt - Evropské fondy pro život. prostředí - Přednášky
- 105PSS - Psychologie a sociologie - Přednášky
- 122KRJS - Kvalita a řízení jakosti ve stavebnictví - Přednášky
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 1
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky
- 122TPS - Technologie a provoz stavby - Přednášky
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 1
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 2
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 1
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 2
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 4
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 1
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 2
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 3
- 122TS2A - Technologie staveb 2 - Přednášky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 3
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 4
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 5
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 1
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 2
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 3
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 1
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 2
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 1
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 3
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 4
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 5
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 6
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 7
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 8
- 122TSV - Technologie staveb - Přednášky
- 122TSZ - Technologie staveb - Přednášky
- 122YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 144EKT - Ekotoxikologie - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
Copyright 2024 unium.cz