- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálifikace – vytištění nových peněz
Revalvace – zhodnocení měny → zhoršování pozice v zahraničním obchodě
Devalvace – znehodnocení měny snížením jejího zlatého obsahu (opak revalvace)
14) Nezaměstnanost
míra nezaměstnanosti, formy, příčiny, inflace a nezaměstnanost
Míra nezaměstnanosti – (počet nezaměstnaných / ekonomicky aktivní obyvatelé) × 100 (%)
Ekonomicky aktivní obyvatelé – starší 15 let; zaměstnaní (lidé, kteří vykonávají nějakou práci) a nezaměstnaní (lidé, kteří nemají práci, ale aktivně ji hledají a jsou oficiálně evidování na úřadech práce jako uchazeči o zaměstnání),
Ostatní obyvatelstvo – není ekonomicky aktivní (studenti,důchodci,invalidé,...)
Formy nezaměstnanosti:
a) frikční – způsobeno pohybem pracovníků mezi různými pracovišti (stěhování, lépe placené místo, po ukončení studia)
b) strukturální – způsobeno nerovnoměrným vývojem různých odvětví a oborů (charakter profesní a regionální)
c) cyklická – souvisí s průběhem hospodářského cyklu
Příčiny nezaměstnanosti:
1) dobrovolná – ten, kdo není ochoten pracovat za stávající mzdovou sazbu
2) nedobrovolná – při nepružných mzdách (na trhu práce dochází zřídkakdy ke splnění podmínky dokonale pružných mezd; mzdová sazba může být na trhu dlouhodobě vyšší než rovnovážná cena)
Důsledky nezaměstnanosti:
a) ekonomické:
1) ztráta výstupu – vzniká nevyužíváním zdrojů práce
(pokud GDP ↓ o 2%, pak nezaměstnanost ↑ o 1%)
2) ztráta kvalifikace pracovníků – výrazná u mladých lidí, kteří po ukončení školy nemohou najít práci (zůstávají bez jakýkoliv zkušeností)
3) hystereze na trhu práce – čím déle jsou lidé bez práce, tím horší je jejich pozice na trhu a hůře se hledá práce
b) mimoekonomické – např. psychologické, sociální, apod.
Přirozená míra nezaměstnanosti – úroveň nezaměstnanosti, při které změny v agregátní poptávce nevedou k růstu ani poklesu cen; odhad 6 až 7 %
Phillipsova křivky – vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti (míra inflace / míra nezaměstnanosti);
- krátkodobá křivka – růst nezaměstnanosti vyvolává pokles inflace a naopak;
- dlouhodobá křivka – kolem křivky je přirozená míra nezaměstnanosti
15) Hospodářský cyklus
podstata a příčiny cyklického vývoje, fáze, proticyklická opatření hosp. politiky
Hospodářský cyklus – určitý typ kolísání souhrnné ekonomické aktivity; jedná se o opakující procesy
Přístupy teorií o příčinách hospodářských cyklů:
a) monetární teorie – předpoklad vnitřní stability systému; střídání jednotlivých fází hospodářského cyklu; snížené úrokové míry
b) inovační teorie – zdůrazňuje technologické změny; příčinou je nerovnoměrné rozložení inovací a nových technologií
c) teorie podspotřeby – založena na nízkých (nedostatečná poptávka) a vysokých důchodech, které ovlivňují agregátní nabídku a poptávku
Jiné teorie:
1) teorie vnitřních příčin – velký rozdíl mezi malými a velkými důchody
2) teorie vnějších příčin – založena na vědeckotechnickém rozvoji a je spojena s volebním cyklem
Fáze hospodářského cyklu:
I. expanze (konjuktura) – vzestupná fáze; období oživení ekonomických aktivit; převis poptávky nad nabídkou na agregátní úrovni; zvyšuje se inflace a klesá nezaměstnanost; navýšení investic;
II. vrchol – vyrovnání nabídky a poptávky (trh je nasycen); horní bod obratu;
III. recese – hospodářský pokles; nabídka převyšuje poptávku; pokles investic a růst nezaměstnanosti;
IV. sedlo (dno) – dolní bod cyklu; propad ekonomické aktivity se zastavil; nastává nový cyklus fází expanze
Proticyklická opatření – souhrn opatření stabilizujících ekonomický vývoz; základním cílem je udržení ekonomiky co nejblíže stavu plné zaměstnanosti a stálých cen
Faktory zmírňující důsledky cyklů:
a) zvýšení poptávky ve sféře služeb (cestovní ruch…)
b) zvyšuje se různorodost oborů; mění se odvětvová struktura ekonomiky
c) vysoká úroveň sociálního zabezpečení pracovní síly, garance minimální mzdy
Faktory umocňující důsledky cyklů:
a) zvyšuje se zadlužení ekonomiky, což má za důsledek deficit státního rozpočtu
b) v důsledku vysoké nezaměstnanosti v Evropě je omezen růst soukromé spotřeby
c) otevřenost ekonomik
16) Stát v tržní ekonomice
hospodářská politika, druhy hospodářské politiky
Hospodářská politika státu – soubor nástrojů a opatření státu, kterými stát reguluje ekonomický vývoj daného státu
Restriktivní (omezující) hospodářská politika – nástroje, kterými vláda utlumuje podnikatelskou činnost
Expanzivní (podpůrná) hospodářská politika – nástroje, které vláda používá ke stimulování hospodářského rozvoje
Pojetí (koncepce) hospodářské politiky:
a) konzervativní (liberální) přístup – stát nezasahuje do ekonomického prostředí, aby nenarušil tržní rovnováhu (pouze se snaží vytvořit co nejvýhodnější podmínky pro podnikání)
b) intervencionistický přístup – stát se stává samostatným ekonomickým subjektem (státem regulovaná ekonomika)
Cíle hospodářské politiky:
1) časové hledisko:
a) krátkodobé cíle – dosaženo během týdnů, max. měsíců; vyřešení naléhavých otázek;
b) střednědobé cíle – na 1 až 2 roky; jedná se o ucelenou etapu v rámci ekonomického rozvoje;
c) dlouhodobé cíle – období 3 až 10 let; náročnější operace; těmto složitějším operacím předchází úprava společensko-hospodářského rozvoje
2) podle charakteru:
a) základní cíle – udržení stability hospodářského vývoje; případně dosažení prosperity;
b) strategické cíle – hlavní směr, kterým se chce dále daná země ubírat v ekonomické sféře;
c) taktické cíle – rozfázování změn, které musí stát realizovat, aby dosáhl strategického cíle;
d) operativní cíle – dílčí kroky, aby se mohlo přistoupit k řešení ostatních cílů
Druhy hospodářské politiky: monetární, fiskální, důchodová, zahraničně obchodní
Monetární hospodářská politika
- hlavním faktorem této politiky je množství peněz v ekonomice
- garantem monetární politiky je centrální banka (CB může být závislá nebo nezávislá- v ČR je nezávislá)
Hlavní nástroje monetární politiky:
a) diskontní sazba – obchodní banky nemívají dostatek vlastních prostředků na poskytování úvěrů, proto si sami berou úvěr od CB (zvýší-li CB diskontní sazbu, zvyšuje se cena úvěrů);
b) míra povinných minimálních rezerv – příslušné % z bankovních prostředků, které musí každá banka přesunout do CB, kde slouží jako rezervní fond pro případ, že by určité bance nastaly problémy (většinou se pohybuje mezi 9-10%);
c) operace na volném trhu – nejčastější nástroj monetární politiky; nákup a prodej krátkodobých cenných papírů centrální bankou (pokud se CB obává příliš velké peněžní nabídky, začíná prodávat tyto cenné papíry a tím stahuje část peněžních prostředků; o tyto cenné papíry je velký zájem, protože jsou prakticky bez rizika; tato situace platí i naopak, kdy CB cenné papíry kupuje a tím dodává peněžní prostředky)
Některé funkce centrální banky: provádí měnovou politiku, emisní funkce, banka bank, reprezentace vůči zahraničí, banka státu; má právo odjímat licence jiným bankám...
Fiskální hospodářská politika
- využívá mechanismy určující tvorbu a rozdělování státního rozpočtu → stát používá zdanění
Typy nástrojů:
a) diskreční (záměrná) opatření – uplatňují se jednorázově; stanovení daní; změny daňových rezerv;
b) automatické (vestavěné) stabilizátory – mají stabilizovat hospodářský vývoj (např. progresivní daně z příjmů); vzroste-li výrazně příjem, vzroste i daňová sazba
Státní rozpočet – fond, v jehož rámci dochází k přerozdělování GDP; řídí ho vláda a parlament; na vládní výdaje, odvětvové výdaje, sociální transfery, výdaje monetárního charakteru, dotace..
Příjmy: převážně tvořeny daněmi (v ČR daně a cla tvoří cca 90% příjmů státního rozpočtu); daně, zisky ze státních podniků, cla a celní přirážky
Výdaje: vládní výdaje, odvětvové výdaje, sociální transfery, výdaje monetárního charakteru, dotace
Typy státního rozpočtu:
a) vyrovnaný – veškeré výdaje jsou kryty příjmy a ty se opět vrací do ekonomiky;
b) přebytkový – vyšší příjmy než výdaje;
c) deficitní – výdaje převyšují příjmy
Daňový systém:
1) daně přímé:
a) důchodové – daně z příjmu;
b) majetkové – z nemovitostí, dědictví, darovací;
c) silniční – dle objemu válců vozidel použité pro podnikání
2) daně nepřímé:
a) všeobecné (DPH – v ČR 22% nebo 5% – produkty běžné potřeby)
b) individuální – tabákové výrobky, víno, pivo, lihoviny,
c) daň k ochraně životního prostředí
Důchodová a zahraničně-obchodní hospodářská politika
Důchodová politika – zaměřuje se na ovlivňování příjmů obyvatelstva; snaží se nevybočit z rámce možností státu; souvisí se stanovením tzv. životního minima a minimální mzdy
Zahraniční politika – nástroje upravující větší ekonomické vztahy; musí být v souladu s monetární a fiskální politikou státu
Hlavní nástroj: celní politika – ovlivnění exportu a importu.
Postoje:
1) liberální politika – neměla by vůbec omezovat pohyb zboží a služeb; protože konkurence na světových trzích je vysoká, není příliš uplatňována
2) protekcionismus – znamená ochranu domácích výrobců před konkurenty ze zahraničí → výhodnější podmínky pro rozvoj domácí výroby
Clo – nejběžnější nástroj; druh daně uvalené na dovoz, eventuelně na vývoz zboží
Limity (kvóty) – omezení na určité druhy zboží (kvantitativní)
Neviditelné překážky dovozu – normy na zboží
Magický čtyřúhelník – vztah mezi reálným GDP (0-10%), mírou nezaměstnanosti (0-20%), mírou inflace (0-20%) a podíl salda platební bilance na nominálním GDP (-3 až 3%)
MIKROEKONOMIE – TRHY VÝROBNÍCH FAKTORŮ A ROZDĚLOVÁNÍ DŮCHODŮ
17) Trhy výrobních faktorů
charakteristika, určování cen výrobních faktorů
- půda (suroviny), práce, kapitál (nabídka=domácnosti x poptávka=firmy)
Ceny výrobních faktorů - dány nabídkou a poptávkou; kombinací faktorů se dosahuje celkové produkce
Mezní faktorový náklad (MFC)
Mezní příjem z produktu MPR = MP (mezní produkt) × p, MPR = MFC
Celkový příjem z produktu TPR = TP (celkový produkt) × p
Zákon klesajícího mezního užitku (produktu) – s každou další použitou jednotkou práce klesá dodatečný výstup (mezní produkt)
- náklady na nákup daného faktoru mohou být nanejvýš tak vysoké, jako výnos získaný jeho využitím
Mezní náklady (A) výrobního faktoru – část, o kterou vzrostou celkové náklady dané firmy, aby tato firma získala dodatečnou jednotku výrobního faktoru
MFC = mezní náklady výrobního faktoru mínus dodatečné náklady na práci, kapitál, půdu
MPR = příjem z mezního produktu mínus výnos z dodatečné jednotky
MFC = MPR – podnikatel je v rovnováze
MFC < MPR – snaha nakupovat další jednotky a rozšiřovat výrobu
MFC > MPR – omezí využívání výrobních faktorů; vzroste příjem z mezního produktu
MPpůdy × Pprodukce = pozemková renta (cena půdy)
MPpráce × Pprodukce = mzda (cena práce)
MPkapitálu × Pprodukce = úrok (cena kapitálu)
18) Trh půdy a pozemková renta
poptávka po půdě, nabídka půdy, cena půdy
- za pronájem půdy se platí tzv. pozemková renta
- nájem se platí za movité věci (statky vyrobené lidskou činností a jí zvětšované)
Pozemková renta:
1) vlastnictví
2) přírodní podmínky: a)úrodnost; b)vzdálenost
3) dodatečné investice: a)dlouhodobé faktory (ochrana proti erozi); b)intervenční (chemizace)
- poptávka po půdě se vyvíjí podle poptávky po zemědělských produktech a plochách pro stavbu nemovitostí
- graf poptávky po půdě je odvozen od grafu poptávky po produktu
- nabídka půdy je omezená (aby nedocházelo k neefektivnímu nakládání s půdou, je zatížena rentou (nepružná neelastická); ta, která není zatížena rentou je často ničena a devastována (pak přicházejí na řadu různá restriktivní opatření státu)
Renta – mezní produkt půdy
- cílem majitelů je co nejkratší smlouva (nájemce dlouhé období)
Cena při prodeji půdy = (renta / úroková míra) × 100%
- platí zde zákon klesajících výnosů – „sázím víc a víc brambor, ale mám nižší a nižší mezní produkt“
Devastace – Problém společného vlastnictví
19) Trh práce a mzda
v podmínkách dokonalé i nedokonalé konkurence
- práce je cílevědomá činnost vynakládaná při tvorbě statků a služeb
- mzdy jsou určovány poptávkou po práci ze strany firem a nabídkou práce ze strany domácností
Práce – výrobní faktor
Poptávka po práci – odvozenou poptávkou (závisí na poptávce po finálních statcích a službách)
Mezní produkt práce (MPL) × cena produkce (P) = cena práce (mzda)
Mezní produkt (MP) × cena produkce (P) =mezní příjem (MPR)
Mezní faktorový náklad MFC = MPR
MPL = dTD(celkový produkt ) / dL(práce); dL=1 → MPL=dTD
- když se poptávka po výrobcích firmy zvýší, zvýší se i poptávka po práci a naopak
Faktory určující nabídku práce:
1) velikost populace;
2) kvalita práce;
3) velikost práceschopného obyvatelstva;
4) průměrný počet hodin odpracovaných za rok
- křivku nabídky práce vyjadřuje vztah mezi množstvím práce které jsou pracovní síly ochotny odpracovat při dané mzdové sazbě
- s růstem reálné mzdy nabídka práce roste, od jistého bodu však s růstem reálné mzdy naopak nabídka práce klesá (klesá nabídka práce žen → volný čas má přednost)
Pracovní síla L = počet zaměstnaných E + počet nezaměstnaných U
- mzda je cenou práce (mzda jsou platy a ostatní formy odměn za práci)
Formy mzdy:
a) časová (odměna za určitý čas,stanovuje se z ní úkolová mzda)
b) úkolová (odměna za jednotlivé výrobky, mizí nutnost dohledu zaměstnavatele)
c) kombinovaná
d) smluvní
Index reálné mzdy = (index nominální mzdy / index cen zboží a služeb) × 100%
- poptávka po práci je dokonale elastická
20) Trh kapitálu
rovnováha na kapitálovém trhu
- kapitál je druhotný výrobní faktor, je výsledkem výrobní činnosti (na rozdíl od práce a půdy)
- kapitál z hlediska vzniku jde o úspory přeměněné v investice
- peněžní kapitál jsou naakumulované (potencionální) úspory; je tedy jen potenciální kapitál, který se promění na reálný tehdy, když se půjčí nebo se použije na nákup kapitálových statků
Úroková míra ú = (úrok u / kapitál (úvěr) K) × 100%
- úrok je důchod plynoucí z kapitálu a je dán úrokovou mírou; vznik institucí, které se zaobírají zprostředkováním úvěru (banky)
- úrok – veličina výnosu je tzv. čistá produktivita kapitálu
- čistá produktivita kapitálu je příjem který připadá na jednotku vloženého kapitálu; je-li čistá produktivita menší než tržní úroková míra, nevyplatí se půjčovat si a je výhodnější své vlastní peníze uložit do banky
- úrok nutí dlužníka k efektivnímu vynakládání s ním
Fiktivní kapitál – v podobě cenných papírů
- poptávka po kapitálu je elastická (na změnu úrokové míry poptávka reaguje vždy pružně)
Čistá produktivita kapitálu (příjem na jednotku) MPK × cena P = cena kapitálu (úrok) MPR
- nabídka kapitálu souvisí s akumulací kapitálu (výdělek buď uložit, investovat nebo utratit)
Akumulace kapitálu:
a) peněžní (zhodnocení peněz-poskytnutí úvěru);
b) reálná (nákup investičních statků a jejich zhodnocení)
Celkové důchody Y = výdaje na spotřebu C + úspory S (investice I; I=S)
Kapitál:
a) akumulace (zisk-zvětšení obsahové)
b) centralizace (fůze-zvětšení prostorově)
Zisk – výnos kapitálu jako výsledek podnikání
Strana
Vloženo: 22.04.2009
Velikost: 204,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 105ZETE - Základy ekonomické teorie
Reference vyučujících předmětu 105ZETE - Základy ekonomické teorie
Podobné materiály
- 101MA2 - Matematika 2 - Přednášky
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 1
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 2
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 3
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 4
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 5
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 6
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Demo
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Semerák
- 105PRA - Právo - Přednášky Pourová
- 105PRA - Právo - Přednášky Syrůčková
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 123CHE - Chemie - Přednášky Grunwald
- 123CHE - Chemie - Přednášky(2)
- 123CHE - Chemie - Přednášky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky - výpisky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky Svoboda
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Přednášky
- 126EMM - Ekonomika a management - Přednášky Novák
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - M욶anová přednášky
- 127UUPS - Urbanismus a územní plánování - Přednášky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(2)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(3)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(4)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(5)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Vašková
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Števula
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 134OCM1 - Ocelové mosty 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky - zápisky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky(2)
- 135GEO - Geologie - Přednášky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky
- 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin - Přednášky Barták
- 142YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky Pospíšil
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky
- 132SM1 - Stavební mechanika 1 - Úkoly, přednášky...
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky + přednášky
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky(2)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 126MVPR - Management výst. projektů - Přednášky
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - přednášky silnice
- 105PRA - Právo - Prednasky Fiala asi
- 126KAN1 - Kalkulace a nabídky 1 - přednášky
- 135ZSV - Zakládání staveb - Přednášky Jettmar oficiální
- 105KODO - Komunikační dovednosti - Přednášky KODO
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-silnice
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-železnice
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky1
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky2
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky3
- 143GISZ - Geografické informační systémy - Přednášky
- 143MPP - Modelování povrchových procesů - Přednášky
- 143ODRZ - Odpady a recyklace - Přednášky
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky1
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky2
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky3
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky4
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky5
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky6
- 143PJZ1 - Projekt 1 - Přednášky
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Přednášky
- 143REPO - Revitalizace povodí - Přednášky
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_1
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_2
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Přednášky
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-1
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-2
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Přednášky
- 143YHMH - Hydromeliorační stavby - Přednášky
- 143YKRV - Krajinné inženýrství - Přednášky
- 143YOOP - Ochrana a organizace povodí - Přednášky
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-1
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-2
- 143ZIP - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky z webu
- 143ZPA - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZZIP - Základy životního prostředí - Přednášky
- 141HYA - Hydraulika - Přednášky
- 141HY2V - Hydraulika 2 - Přednášky
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Přednášky
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 1
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 2
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 1
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 1
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 3
- 141VI10 - Vodohospodářské inženýrství 10 - Přednášky
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 1
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 2
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 1
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 1
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 3
- 143YAZS - Automatické závlahové systémy - Přednášky
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 1
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 2
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 3
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 4
- 102APF - Aplikovaná fyzika - Přednášky
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 1
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 2
- 141HYL - Hydrologie - Přednášky
- 126PJZP - Projekt - Evropské fondy pro život. prostředí - Přednášky
- 105PSS - Psychologie a sociologie - Přednášky
- 122KRJS - Kvalita a řízení jakosti ve stavebnictví - Přednášky
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 1
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky
- 122TPS - Technologie a provoz stavby - Přednášky
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 1
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 2
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 1
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 2
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 4
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 1
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 2
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 3
- 122TS2A - Technologie staveb 2 - Přednášky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 3
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 4
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 5
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 1
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 2
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 3
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 1
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 2
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 1
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 3
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 4
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 5
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 6
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 7
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 8
- 122TSV - Technologie staveb - Přednášky
- 122TSZ - Technologie staveb - Přednášky
- 122YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 144EKT - Ekotoxikologie - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
Copyright 2024 unium.cz