- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál228,4
Hledaná množství: x y 5
Kolik g Zn je třeba k přípravě 100 l H2?
Z tabulky: 65,38 2
H2 je plyn => 1 mol je 22,4 l: 65,38 22,4
Hledané množství: x 100
Kolik m3 CO2 se uvolní pálením 35 t vápence o čistotě 98%?
Skutečné množství čistého vápence:
Z tabulky: 1 mol CaCO3 = 100 g
1 mol CO2 = 44 g = 22,4 l
100 22,4
34 300 000 y
Disociace kyselin, zásad a solí
Před 200 lety Arhenius zjistil, že kyseliny a zásady ve vodném prostředí disociují
Kyselina je každá látka schopná předávat proton jiné látce (donor)
Zásada je každá látka schopná přijmout proton od jiné látky (akceptor)
Disociace kyseliny ve vodě vede k ustavení protolytické rovnováhy:
Rovnováhu charakterizuje rovnovážná konstanta Kc (hranaté závorky značí, že jde o koncentrace):
Ve vodném roztoku je voda vzhledem ke kyselině v nadbytku, její koncentrace se nemění, proto platí:
kde KA je disociační konstanta kyseliny.
Elektrolytická disociace zásady:
Disociační konstanta zásady je
Třídění kyselin a zásad:
Silné KA (KB) > 10-2
Středně silnéKA (KB) > 10-2 – 10-4
SlabéKA (KB) < 10-2 – 10-4
Elektrolyty
Látky, které se při rozpouštění rozpadají (disociují) na ionty. Kyseliny, zásady, soli
Silné – soli, které se v pevné fázi vyskytují ve formě iontových krystalů (NaCl, KOH) + silné kyseliny a zásady. Jejich disociace je prakticky úplná
Slabé – mezi nedisociovanými molekulami a disociovanými ionty se ustavuje rovnováha, která se řídí Gouldberg-Waagovým zákonem
Disociace vody a pH
Molekuly vody mohou protony přijímat i odevzdávat => mohou se chovat jako kyseliny i zásady
Disociace vody = autoprotolýza:
(proton není schopen samostatné existence => váže se na vodu a tvoří hydroxylový kationt)
Rovnovážná konstanta:
Při 25°C připadá na dvojici iontů H3O+ a OH- asi 555 milionů nedisociovaných molekul vody. Platí:
kde KV je disociační konstanta vody při 25°C (iontový součin vody, iontový produkt vody):
Pro usnadnění výpočtů zavádíme:
Dělení roztoků:
NeutrálnípH = 7
KyselépH < 7
ZásaditépH > 7
Stanovení pH:
Kolorimetricky (papírky měnícím barvu)
Potenciometricky – pomocí elektrických charakteristik
Acidobazické indikátory – slabé organické kyseliny nebo zásady lišící se výrazně zbarvením
Existují univerzální indikátory měřící v celé škále, pro přesná měření se používají indikátory reagující jen v určitém rozmezí – např. fenolftalein, metyloranž, thymoftalein
Potenciometrie
Elektrochemická analytická metoda umožňující měřit aktivity iontů v roztocích
Hlavní použití – stanovení pH
Na kovu ponořeném do roztoku jeho iontů vzniká potenciálový rozdíl. Na základě představy rozpouštěcího tlaku kovu a osmotického tlaku kationtů v roztoku odvodil Nernst vztah:
kde: E je elektrodový potenciál
E0 je normálový potenciál, konstanta pro danou látku. Je to potenciál elektrody ponořené do roztoku vlastních iontů, jehož aktivita a = 1
R je plynová konstanta
T je absolutní teplota
n je počet elektronů vysílaných z elektrody do roztoku
F je Faradayův náboj
a je aktivita elektrolytu, a = ( . c
Používané elektrody
Měrná = skleněná
Referenční = kalomelová
kdeEMS je elektromotorická síla článku sestaveného ze dvou elektrod
ES je potenciál skleněné elektrody
EK je potenciál kalomelové elektrody
Některé hodnoty pH: baterka < 1, žaludeční štávy 2, coca-cola 2.5, ocet 2.9, pivo 4.5, káva 5, čaj 5.5, kyselý déšť pod 5.6, mléko 6.5, čistá voda 7, krev 7.4, mořská voda 8, mýdlo 9-10
Koncentrace H+ v roztoku je 8,2.10 -6 mol.l-1. Vypočti pH.
Jaká je koncentrace H+ v roztoku, jehož pH = 4,62?
Jaké pH má roztok kyseliny octové o koncentraci 0,1 mol.l-1 při normální teplotě? Disociační konstanta kyseliny octové je K = 1,8.10-5.
Kyselinu nemusíme vyjadřovat vzorcem, označíme ji A (acid)
EMBED Equation.3
Podle rovnice reakce má jeden acetátový iont připadat na jeden iont H+ => jejich koncentrace jsou stejné a můžeme psát:
Změny pH v přírodě
pH = potencia hydrogenii
Procesy snižující pH vod – vzniká H+
Hydrolýza iontů kovů, např.:
Vznikají špinavě bílé vločky hydroxidu, které mají značnou sorpční schopnost => použití při čištění vody. Pokud je ovšem ve vodě současně dost HCO3–, s pH se nic neděje, jelikož probíhá dodatečná reakce:
Oxidace železa (vznikají rezovité vločky):
Procesy zvyšující pH vod – spotřeba H+
Redukce síranů (probíhá působením bakterií desulfovibrio)
formaldehyd
Redukce manganu
pH je důležité pro určení agresivity vody na beton. K tomu slouží Langelierův index (index nasycení):
kde pH je okamžité pH a pHS je saturační pH (jaké by voda měla, kdyby byla v rovnováze).
Měření saturačního pH – vodu dáme do baňky s vápencem, probíhá reakce, která uvede vodu do rovnováhy:
Rozpustnost plynů v kapalinách
Řídí se Henryho zákonem. Při nízkých tlacích je rozputnost přímo úměrná parciálnímu tlaku daného plynu nad roztokem:
kde XA je molární zlomek složky A v kapalné fázi (místo něj lze užít látkovou nebo hmotnostní koncentraci. V případě látkové koncentrace má konstanta KH rozměr mol.l-1.Pa-1), KH je Henryho konstanta a pA je parciální tlak složky A v plynné fázi.
S rostoucí teplotou plynů jejich rozpustnost klesá
Kyslík ve vodě – při 0°C – 14,64 mg.l-1, při 20°C – 9,08 mg.l-1, dále s teplotou klesá => při vysokých teplotách málo O2 => úhyn ryb (spotřebu ovlivňují i mikroorganismy)
V podzemních vodách je více rozpuštěných plynů, protože jejich parciální tlaky jsou vyšší
Neutralizace
Vzájemná reakce vodného roztoku kyseliny s vodným roztokem zásady. Vzniká sůl a voda, např. (druhá reakce představuje zápis z hlediska nábojů):
Příklady: odkyselování vody, důlní vody
Hydrolýza solí
Protolytická reakce (tj. reakce s přenosem H+) iontů soli s vodou. Jsou 4 možné varianty.
Sůl silné kyseliny nebo silné zásady – ve vodě disociována úplně na ionty, které s vodou nereagují => pH vody se nemění (viz NaCl – když si osolím polévku, nezmění se její pH)
Sůl slabé kyseliny nebo silné zásady – všechny organické soli, např. octan sodný. Výsledná chemická reakce vodného roztoku soli je alkalická.
Sůl silné kyseliny nebo slabé zásady – výsledná chemická reakce vodného roztoku je kyselá
Sůl slabé kyseliny nebo slabé zásady – např. octan amonný. Výsledná chemická reakce vodného roztoku soli je přibližně neutrální (závisí na rozdílu síly kyseliny a zásady)
Pufry (ústojné roztoky)
Mají schopnost udržovat pH na stálé hodnotě, působí proti změnám pH roztoků přídavkem určitého množství silné kyseliny nebo zásady
Příprava
Typ 1 – směs slabých kyselin a jejich solí se silnými zásadami – CH3COOH + CH3COONa
Typ 2 – směs slabých zásad a jejich solí se silnými kyselinami – NH3 + NH4Cl
Fosfátové pufry – ze solí vícesytných kyselin – KH2PO4 + K2HPO4
pH krve udržuje hydrogenuhličitanový pufr H2CO3/ HCO3–, fosfátový pufr H2PO4– + HPO4–II a bílkovinný pufr
Srážecí rovnováhy
Roztoky soli jsou prakticky úplně disociovány
Přidá-li se do rozpouštědla sůl v množství větším, než odpovídá nasycenému roztoku, zůstane přebytek nerozpuštěný. Mezi nerozpuštěnou solí a jejími ionty se ustaví rovnováha KS (součin rozpustnosti)
Vzniká-li v soustavě sůl ve formě sraženiny, ustaví se tzv. srážecí rovnováha
Všeobecně pro elektrolyt BmAn platí:
Příklad:
Jelikož [BaSO4] = konst, platí:
Z hodnoty KS se usuzuje na rozpustnost soli (čím menší, tím je sůl méně rozpustná – tím méně vzniká iontů). Při 25°C: Ag2S – 10-51, BaSO4 – 1,1.10-10, Fe(OH)3 – 4.10-38, Fe(OH)2 – 4,8.10-16 atd.
Ke srážení dochází tehdy, pokud je překročena hodnota KS
Oxidačně-redukční (redoxní) rovnováhy
Ustavují se v soustavách, kde probíhají redoxní reakce
Příklad:
redox systém mědi
redox systém zinku
Oxidační činidla – látky oxidující jiné látky tím, že od nich přijímají elektrony a samy se redukují (tzv. akceptory elektronů). Např. hydroxylové radikály (OH(), ozón, Cl2 a jeho deriváty (ClO2, NaClO, chloraminy), Br, I, H2O2, H2SO5 (kyselina persírová), kyslík, KMnO4, K2Cr2O7 atd.
Redukční činidla – látky redukující jiné látky tím, že jim předávají elektrony a samy se oxidují (tzv. donory elektronů). Např. H2, SO3-II, thiosírany (S2O3-II), kovy.
Redox potenciál
Jak je na tom látka z hlediska redoxní rovnováhy. Pozitivní – ušlechtilé kovy, negativní – alkalické kovy
K měření se užívají indiferentní elektrody (Au, Pt). Měří se ve V, mV. Elektroda se ponoří do roztoku činidla => nabije se na určitý potenciál. Jeho hodnota pak určuje redox potenciál.
Clark odvodil vztah:
kdeE0 je normální redox potenciál (potenciál elektrody ponořené do roztoku, v němž [red] = [ox] – 50% molekul je redukčním činidlem, 50% oxidačním)
R je plynová konstanta
T je absolutní teplota
n je počet elektronů vysílaných z elektrody do roztoku
F je Faradayův náboj
Elektrolýza
Chemické změny vyvolané průchodem stejnosměrného elektrického proudu elektrolytem nebo taveninou (elektrolýza vody, NaCl…)
Příklad – elektrolýza MgCl2:
Galvanické články
Soustavy, ve kterých při vnějším spojení obou elektrod dochází k samovolným reakcím elektroaktivních látek a soustava poskytuje elektrickou práci
Elektrochemické zdroje proudu = galvanické články sloužící jako zdroje stejnosměrného proudu, např. Daniellův článek:
Ze zinku se uvolňují ionty a elektrony => zinková elektroda ubývá. Z elektrolytu CuSO4 vzniká Cu => měděná katoda přibývá. Ionty SO4-II proudí diafragmou (polopropustnou membránou) a kompenzují přebytek kladných nábojů Zn+II. Ionty Zn+II proudí k Cu elektrodě a kompenzují přebytek záporných nábojů.
Na rozdíl od elektrolýzy tvoří záporný pól u galvanického článku anoda a kladný pól katoda. Oxidace probíhá na anodě a redukce na katodě.
Disperzní soustavy
Skládají se ze dvou fází nebo dvou složek – disperzní činidlo (co se rozpouští) a disperzní prostředí (v čem se to rozpouští)
Vznik: rozptýlení (disperze) drobných částic
Dvou rozdílných fází téže látky
Dvou rozdílných látek se stejnou fází
Soustavy
Monodisperzní – stejně velké, geometricky definované částice
Polydisperzní – různá velikost a tvar částic
Dělení disperzí – podle velikosti částic:
Hrubé (heterogenní suspenze, heterogenní roztoky) – nad 103 nm
Koloidní (koloidní suspenze, koloidní roztoky) – 1 – 103 nm
Analytické (pravé roztoky) – pod 1 nm
Charakteristiky jednotlivých disperzí:
Analytické – neviditelné v mikroskopu, dialyzují (procházejí polopropustnými membránami), procházejí všemi druhy filtrů, jsou stálé.
Koloidní – viditelné elektronovým mikroskopem, nedializují (neprocházejí polopropustnými membránami), procházejí filtračním papírem, nejsou stálé, rozptylují světlo (Tyndallův efekt)
Hrubé – viditelné v mikroskopu, nedifundují, neprocházejí filtračním papírem, nestálé, sedimentují, rozptylují světlo
Částice rozptýlené v plynu – aerosoly, v kapalině – lyosoly, ve vodě – hydrosoly
Koloidní soustavy
Podle charakteru částic:
Molekulární koloidy – roztoky vysokomolekulárních látek (bílkovin, škrobu…)
Micelární koloidy – roztoky nízkomolekulárních látek, jejichž částice agregují do micel
Podle afinity k dispergujícímu prostředí
Lyofobní (pro vodu hydrofobní) – prakticky nerozpustné v disperzním prostředí. Nestálé, snadno se srážejí. Např. hydrosoly kovů (Ag, Au, Pt), hydroxidy Fe, Al
Lyofilní (hydrofilní) – disperzní podíl rozpuštěn v disperzním prostředí. Jsou stálé. Organické látky, makromolekulární látky, bílkoviny, škrob, polysacharidy.
Micela AgI:
Vznikají vrstvy se stejným nábojem => částice se v nich nemohou shlukovat => nelze je odstranit filtrací nebo sedimentací. Podle toho, který reaktant převládá:
Koagulace
Proces odstranění koloidních látek ze soustavy
Spojování koloidních dispergovaných částic do celků větších než 103 nm – koloidní soustava se tak postupně přeměňuje na soustavu heterogenní
Proč se částice v koloidech neshlukují? – Mají stejný náboj
Koagulací lze odstranit příčinu stálosti dispergovaných částic v roztoku snížením elektrokinetického potenciálu pod kritickou hranici 30 mV. Lze toho dosáhnout:
Úpravou pH do izoelektrického bodu – částice ztrácejí svůj náboj => shlukují se
Přídavkem koagulantu – nejčastější způsob
Podstatnou změnou teploty
UV zářením
Paprsky gamma
Poslední tři způsoby se v praxi (úprava pitné vody aj.) nedají použít – pouze pro laboratorní účely
Koagulanty – soli Fe a Al. Ionty
Vloženo: 22.04.2009
Velikost: 992,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 123CHE - Chemie
Reference vyučujících předmětu 123CHE - Chemie
Podobné materiály
- 101MA2 - Matematika 2 - Přednášky
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 1
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 2
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 3
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 4
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 5
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 6
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Demo
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Semerák
- 105PRA - Právo - Přednášky Pourová
- 105PRA - Právo - Přednášky Syrůčková
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Přednášky
- 123CHE - Chemie - Přednášky(2)
- 123CHE - Chemie - Přednášky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky - výpisky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky Svoboda
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Přednášky
- 126EMM - Ekonomika a management - Přednášky Novák
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - M욶anová přednášky
- 127UUPS - Urbanismus a územní plánování - Přednášky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(2)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(3)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(4)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(5)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Vašková
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Števula
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 134OCM1 - Ocelové mosty 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky - zápisky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky(2)
- 135GEO - Geologie - Přednášky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky
- 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin - Přednášky Barták
- 142YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky Pospíšil
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky
- 132SM1 - Stavební mechanika 1 - Úkoly, přednášky...
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky + přednášky
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky(2)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 126MVPR - Management výst. projektů - Přednášky
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - přednášky silnice
- 105PRA - Právo - Prednasky Fiala asi
- 126KAN1 - Kalkulace a nabídky 1 - přednášky
- 135ZSV - Zakládání staveb - Přednášky Jettmar oficiální
- 105KODO - Komunikační dovednosti - Přednášky KODO
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-silnice
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-železnice
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky1
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky2
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky3
- 143GISZ - Geografické informační systémy - Přednášky
- 143MPP - Modelování povrchových procesů - Přednášky
- 143ODRZ - Odpady a recyklace - Přednášky
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky1
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky2
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky3
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky4
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky5
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky6
- 143PJZ1 - Projekt 1 - Přednášky
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Přednášky
- 143REPO - Revitalizace povodí - Přednášky
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_1
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_2
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Přednášky
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-1
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-2
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Přednášky
- 143YHMH - Hydromeliorační stavby - Přednášky
- 143YKRV - Krajinné inženýrství - Přednášky
- 143YOOP - Ochrana a organizace povodí - Přednášky
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-1
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-2
- 143ZIP - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky z webu
- 143ZPA - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZZIP - Základy životního prostředí - Přednášky
- 141HYA - Hydraulika - Přednášky
- 141HY2V - Hydraulika 2 - Přednášky
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Přednášky
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 1
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 2
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 1
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 1
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 3
- 141VI10 - Vodohospodářské inženýrství 10 - Přednášky
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 1
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 2
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 1
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 1
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 3
- 143YAZS - Automatické závlahové systémy - Přednášky
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 1
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 2
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 3
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 4
- 102APF - Aplikovaná fyzika - Přednášky
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 1
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 2
- 141HYL - Hydrologie - Přednášky
- 126PJZP - Projekt - Evropské fondy pro život. prostředí - Přednášky
- 105PSS - Psychologie a sociologie - Přednášky
- 122KRJS - Kvalita a řízení jakosti ve stavebnictví - Přednášky
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 1
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky
- 122TPS - Technologie a provoz stavby - Přednášky
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 1
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 2
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 1
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 2
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 4
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 1
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 2
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 3
- 122TS2A - Technologie staveb 2 - Přednášky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 3
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 4
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 5
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 1
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 2
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 3
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 1
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 2
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 1
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 3
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 4
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 5
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 6
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 7
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 8
- 122TSV - Technologie staveb - Přednášky
- 122TSZ - Technologie staveb - Přednášky
- 122YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 144EKT - Ekotoxikologie - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 123CHE - Chemie - Test Grunwald
Copyright 2024 unium.cz