- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Přednášky Barták
135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálr. 26):
- Prstenec břitový, ve kterém se rozpojuje hornina a nakládá rubanina; břit bývá často opatřen
konstruktivními doplňky proti nadměrnému vsypávání zeminy do štítu.
- Prstenec trupový (opěrný), sestavený z ocelových svařovaných dílců, tvoří podstatnou část štítu,
v níž jsou umístěny tzv. štítové lisy a která nese erektor umožňující montáž definitivního
tubingového ostění.
- Plášť ze silného ocelového chrání prostor, ve kterém se buduje ostění z tubingů.
26
Obr. 26 Nemechanizovaný tunelovací štít.
Pracovní cyklus při štítování je následující:
- V břitovém prstenci probíhá rozpojování horniny; rozpojená hornina se odtěžuje a zároveň je štít
posunován kupředu štítovými lisy, které se opírají o hotové ostění. Pohyb štítu kupředu se děje tak
dlouho, až se lisy vysunou na celou délku zdvihu.
- Maximálně vysunuté lisy se stáhnou zpět do trupového prstence a ve vzniklém prostoru v plášti
štítu se vybuduje pomocí erektoru další prstenec ostění.
-O nově smontovaný prstenec se opřou štítové lisy, štít se začne pohybovat kupředu a celý pracovní
cyklus se opakuje.
Bezprostředně po vysunutí ostění z pláště štítu se cementovou maltou injektuje mezera, vzniklá
mezi lícem horniny a rubem smontovaného ostění. Po této výplňové injektáži se, je-li to třeba,
provádí zpevňující nebo těsnící injektáž horninového masivu.
Klasické štíty je možno použít při určitých modifikacích břitového prstence pro ražbu ve všech
běžných typech zemin a tlačivých poloskalních hornin. K nejčastějším konstruktivním úpravám
štítu v břitové části, kterými lze i dodatečně zajistit zvýšení stability čelby, patří (obr. 27):
- použití štítku („kšiltu“), který brání vsypání zeminy příliš daleko do trupového prstence,
- použití svislých a vodorovných plechových přepážek, snižujících sypnou výšku zeminy,
- zajištění čelby pažinami se svlaky přitlačovanými tzv. čelními lisy,
27
- zajištění čelby výklopnými pažícími deskami s hydraulickým pohonem.
Obr. 27. Konstrukční úpravy nemechanizovaných štítů
a)základní tvar, b) se štítkem, c) s horizontálními přepážkami, d) s pažením čela, e) s výklopnými pažícími deskami,
1 – břit štítu, 2 – štítek, 3 – přepážky, 4 – čelní lisy, 5 – pažiny, 6 – příčné svlaky, 7 – hydraulicky výklopné desky
Při použití přetlaku vzduchu ve štítu je možno provádět ražbu i pod hladinou podzemní vody
(pneumatické štíty). V současné době se nemechanizované štíty používají jen pro ražbu menších
profilů (do průměru 3,0 až 4,0 m) a nikoliv pod hladinou podzemní vody, protože pneumatické
štítování klasického kesonového typu, kdy pracovní osádka razí v prostředí s přetlakem vzduchu,
klade enormní nároky na její fyzickou odolnost a obsahuje i nezanedbatelné riziko možného
zatopení štítu.
Mechanizované štíty
U částečně mechanizovaných štítů se zemina v čelbě rozpojuje mechanizmy s dílčím záběrem,
které jsou vesměs upevňovány v přední části štítu na hydraulickém výložníku. V závislosti na
charakteru zeminy se používají:
- deskové škrabky, které jsou vhodné při ražbě v lepivých zeminách,
- výložníkové frézy a lžícová rypadla (tunelbagry) pro ražbu v pevných soudržných zeminách,
- pneumatická sbíjecí kladiva (impaktory) pro rozpojování tvrdých zemin a poloskalních hornin.
Výhodou tímto způsobem mechanizovaných štítů je jejich snadná adaptace na změněné geologické
podmínky ražby. Jestliže se rozpojovací mechanismus v daných podmínkách neosvědčí, je možné
jej poměrně snadno demontovat nebo nahradit vhodnějším (obr. 28a,b).
28
Obr. 28 Částečně mechanizovaný štít s výložníkovou frézou
a) s „tunelbagrem“, b) s výložníkovou frézou
U plně mechanizovaného štítu jsou základní štítové komponenty doplněny v břitové části osazenou
plnoprofilovou razicí hlavou, která se otáčí kolem podélné osy a je přitlačována do čelby
posunujícím se štítem. Ten se posunuje stejně jako štít nemechanizovaný - tlakem štítových lisů,
opírajících se o poslední prstenec hotového ostění
Razicí hlava je osazena pracovními nástroji a její uspořádání závisí na geologických podmínkách,
v nichž je štít použit. V zeminách pevné až tvrdé konzistence, v nichž nehrozí nebezpečí závalu, má
razicí hlava obvykle tvar paprskového kola (obr.29), jehož ramena jsou opatřena řeznými nástroji
(„loupacími“ noži). Rozpojená zemina je nabírána obvodovými lopatkami razicí hlavy, vyklápěna
na pásový dopravník, který je součástí štítu a z něho je vsypávána do dopravních mechanismů.
V měkkých plastických zeminách je razicí hlava téměř uzavřená, neboť zemina musí být
celoplošně podepřená, aby nedošlo ke ztrátě stability čelby. V razicí hlavě s vystupujícími noži jsou
jen štěrbinové otvory, které dovolí jen omezené vtlačování do vnitřku štítu.
29
Obr.29. Plně mechanizovaný štít
Mechanizované štíty byly technicky upraveny pro tunelování v nejrůznějších podmínkách, z nichž
nejobtížnější jsou silně tlačivé a zvodnělé zeminy. V těchto prostředích se používají
typy štítů, které účinným způsobem stabilizují čelo výrubu a zabraňují vnikání vody do pracovního
prostoru. Jedná se o pneumatický štít, bentonitový štít a zeminový štít.
Pneumatický štít se zavřeným čelem je upraven tak, že vzduchotěsná přepážka je součástí břitové
části štítu, takže pod přetlakem vzduchu je jen omezený prostor razicí hlavy před čelem výrubu,
zatímco pracovní prostor obsluhy a výstavby ostění je v prostředí s normálním atmosférickým
tlakem.
Bentonitový štít má obdobné uspořádání jako pneumatický štít s tím rozdílem, že v čele štítu, kde
je také tlakotěsnou přepážkou vytvořena přetlaková komora, je místo stlačeného vzduchu
natlakována bentonitová suspenze, v níž rozpojuje horninu rotující razicí hlava. Bentonitová
suspenze paží čelo výrubu tlakem, který musí být vyšší, než je součet zemního a vodního tlaku na
čelbu. Bentonit s rozrušenou horninou se z čelby odčerpává, v odkalovacích nádržích rozpojená
hornina sedimentuje a bentonit se regeneruje pro další použití.
Zeminový štít se používá v nestabilních horninách bez masivní přítomnosti vody. Jeho princip tkví
v tom, že přepážkou oddělená komora na čele štítu s razicí hlavou je trvale vyplněna rozpojenou
zeminou, která svým tlakem vytváří reakci proti tlaku horninového masivu před čelbou. Z tlakové
komory se zemina průběžně, ale v přesně řízeném množství odpovídajícím potřebnému tlaku,
odebírá šnekovým dopravníkem.
30
3.3.3 Protlačování
Protlačování je souhrnný název pro celou řadu metod, kterými je možno do zemního masivu
zabudovat poměrně jednoduchým způsobem nejčastěji potrubí od průměru desítek centimetrů až po
několik metrů. Protlačovat zemním masivem je však možné nejen potrubí, ale i objekty
nekruhového tvaru, např. rámové propustky či velké podjezdy skrze násypy.
Při hydraulickém protlačování se potrubí opatřené břitem zatlačuje do zeminy tlakem mohutných
hydraulických lisů, které se ve vnější šachtě opírají o betonovou reakční stěnu. Zemina se na čelbě
mechanicky rozpojuje, např. sbíjecími kladivy nebo výložníkovou frézou a potrubí sbřitem se
prořezává do částečně uvolněného prostoru. Tento způsob neumožňuje korekce směru v průběhu
protlačování a používá se proto na protlaky kratších přímých úseků pod komunikacemi,
křižovatkami, mělce založenými budovami apod.
Při horizontálním vrtání se zemina na čelbě rozpojuje plnoprofilovou razicí hlavou ve štítu a
potrubí se zatlačuje do předvrtaného otvoru z hlavní tlačné stanice v šachtě. Mechanizovaný štít
před čelem potrubí je směrově i výškově řiditelný a umožňuje přesné vedení trasy i dlouhé liniové
podzemní stavby průchozího profilu (např. kanalizačního sběrače). Schéma soupravy na řízené
hydraulické protlačování s částečně mechanizovaným štítem s otevřeným čelem je na obr. 30a.
V nestabilních zeminách je na čele potrubí umístěn mechanizovaný štít s plnoprofilovou
hlavou.(obr. 30b). Ani v tomto případě se nestaví ostění v plášti štítu, nýbrž je zatlačováno ze
šachty do vyvrtaného prostoru. Při dlouhých protlačovaných úsecích je nutno použít tzv. tlačnou
mezistanici, která zatlačované potrubí rozdělí na dvě části a střídavě se zatlačuje první část
z mezistanice a druhá z hlavní stanice v šachtě.
a)
31
Obr. 30 Řízené hydraulické protlačování
a) schéma protlačování, b) mechanizovaný štít pro řízené protlačování
3.5 Hloubené podzemní stavby
V příznivých podmínkách lze podzemní stavbyprovádět z povrchu území. Rozeznáváme u nich
dva typy: tzv. hloubené tunely a přesypávané tenkostěnné tunely, často též označované jako
obsypávané mosty.
Jako hloubené tunely se označují podzemní díla, jejichž ostění tvoří obvykle uzavřený
železobetonový rám, který se vybuduje jako pozemní konstrukce v liniově uspořádané stavební
jámě. Stavební jáma může být buď svahovaná nebo pažená (obr. 31).
32
Obr. 31 Základní typy stavebních jam
a) svahovaná jáma, b) rozepřená pažená jáma, c) kotvená pažená jáma
Svahované jámy v zeminách a poloskalních horninách mají poměrně malé sklony (1 : 3 až 1 : 1),
jejich prostorové nároky jsou proto značné; ve skalních horninách lze navrhovat stěny jámy
podstatně strmější (1 : 5 až 1 : 10). Časté jsou kombinace obou typů, kdy je jáma hloubena jak
v pokryvných zeminách, tak v horninách skalního podkladu. Svahované jámy se navrhují pokud
možno nad hladinou podzemní vody, v opačném případě je nutno hladinu podzemní vody snížit
pod dno jámy trvalým a cenově náročným čerpáním ze speciálně vybudovaných studní.
Pažené jámy mají svislé stěny zajištěné pažením, takže jejich prostorové nároky jsou podstatně
nižší, ovšem při vyšších ekonomických nárocích. Pažení u hlubokých jam je nutno, vzhledem
k působícím zemním tlakům, po výšce jámy podpírat. To je možno provést buď pomocí rozpěr
nebo pomocí kotvení. Rozpěry představují jednoduché a velmi účinné podepření pažení, komplikují
však výstavbu konečného podzemního objektu. Kotvení do zemního masivu pomocí speciálních
ocelových prvků ponechává vnitřní prostor stavební jámy zcela volný pro další výstavbu, a je proto
ve většině případů preferováno.
K nejpoužívanějším typům pažení stavebních jam patří záporové pažení, štětové stěny, podzemní
stěny a pilotové stěny.
33
Záporové pažení je tvořeno válcovanými ocelovými profily typu I nebo H (záporami), které jsou
svisle zaberaněny nebo zapuštěny do vrtů. Mezi záporami se při hloubení jámy postupně provádí
zajištění zeminy pomocí dřevěných prvků (trámků nebo kulatiny), aktivovaných vůči zemině
pomocí klínů (obr. 32a). Je vhodné do prostředí bez podzemní vody.
Štětové stěny jsou tvořeny zaberaněnými ocelovými štětovnicemi, u nás nejčastěji typu Larsen.
Jednotlivé štětovnice se při beranění propojují pomocí nepropustných zámkových spojů, takže
vzniklá štětová stěna zajišťuje stavební jámu i při hloubení pod hladinou podzemní vody (obr.
32b).
Pilotové stěny jsou tvořeny velkoprůměrovými pilotami, které se vyvrtají podél celého obvodu
jámy. Pilotové stěny mohou být buď nesouvislé, souvislé nebo převrtávané(obr. 32c); poslední
jmenovaný typ, který vznikne převrtáním pilot z prostého betonu pilotami s ocelovou výztuží,
může být použit i pod hladinou podzemní vody.
Podzemní stěny jsou železobetonové stěnové konstrukce, které se betonují do rýh, vyplněných
bentonitovou suspenzí (obr. 32d). Výhodné fyzikální a chemické vlastnosti suspenze umožňují její
využití pro zajištění stability vyhloubené rýhy; jinak volný prostor rýhy umožňuje osazení výztuže
stěny a její zabetonování pomocí trouby s násypkou. Podzemní stěny jsou velmi únosné a vhodné
pro pažení jámy v prostředí s vysokou hladinou podzemní vody. Vzhledem k jejich vlastnostem je
lze použít často i jako stěny konstrukční, které tvoří součást definitivního objektu.
Obr. 32 Půdorysné uspořádání typů pažení
a) záporové pažení, b) štětová stěna, c) pilotová stěna, d) podzemní stěna
34
Na obr. 33 je znázorněna tzv. „milánská metoda“ výstavby hloubeného tunelu v jámě pažené
podzemními stěnami, které jsou využity současně jako stěny konstrukční. Postup výstavby je
následující:
- Etapa I - vybudování vodících zídek pro hloubící zařízení,
- etapa II - vyhloubení rýh pod ochranou pažící suspenze a vybetonování podzemních stěn etapy I
a II se musí provádět za úplně vyloučeného nebo alespoň částečně omezeného provozu,
- etapa III - odtěžení zeminy pod úroveň stropu konstrukce a osazení stropních prefabrikátů
(provádí se za vyloučeného provozu),
- etapa IV - provedení zásypu a vozovky a obnovení provozu pod rozpěrným stropem se odtěží
hornina až na požadovanou úroveň a vybetonuje se základová deska.
Obr. 33 Milánská metoda
1 – vodící zídky, 2 – monolitické podzemní stěny, 3 – strop tunelu, 4 – úprava nadloží a vozovky, 5 – provádění tunelu
pod ochranou definitivního stropu
Tato metoda byla poprvé použita v r. 1956 při výstavbě podzemní dráhy v Miláně a od té doby se v
různých modifikacích používá dodnes. Je zvláště vhodná pro budování hloubených tunelů
v městských ulicích, neboť překrytí stropem umožňuje v krátkém čase obnovit nad budovaným
podzemním objektem původní nebo alespoň redukovaný dopravní režim.
Přesypávané tenkostěnné tunely z ocelových zvlněných plechů nebo železobetonových prefabrikátů
se smontují na upraveném povrchu terénu a symetricky se postupně obsypávají po pečlivě
hutněných vrstvách nenamrzavou zeminou. Používají se především jako propustky, podchody nebo
podjezdy v násypech silničních, dálničních nebo železničních komunikací.Jejich nosná schopnost je
dána spolupůsobením s kvalitně vytvořeným násypem.
3.6 Sanace a rekonstrukce podzemních staveb.
Sanací se rozumí aplikace vhodné metody nebo souboru metod, které zajistí kvalitní opravu
konstrukce buď poškozené (časem, mimořádnými vlivy), nebo též špatně navržené.
Hlavními objektivními příčinami postupně se zhoršujícího stavu starších tunelů jsou:
35
- Přirozené stárnutí materiálu ostění, zejména zdiva a pojiva ve spárách; proces je urychlován
promrzáním celého zdiva u krátkých tunelů nebo jen portálových částí u dlouhých tunelů,
- prosakování podzemní vody ostěním a vyluhováním uhličitanu vápenatého z betonu i pojiva,
- působení zplodin provozu na materiál ostění,
- stárnutí, případně poškození izolace a ucpávání drenáží,
- nepříznivé působení dynamických účinků dopravy,
- špatná kvalita předchozích sanací (materielní i technologická).
Sanace drobných poruch ostění a jeho netěsností
- Nejčastější poruchou zděných tunelových ostění je zvětrávání malty ve spárách, neboť je obvykle
méně kvalitní než kamenné zdivo. Prosakující hladové vody, agresivita prostředí a klimatické vlivy
maltu časem výrazně degradují. Sanace se provádí hloubkovým spárováním – spáry je nutno
vysekat a vyčistit tlakovou vodou do hloubky 10 a více centimetrů a zaplnit kvalitní cementovou
maltou pomocí spárovací pistole. Poslední krycí vrstva spárování se obvykle vyhlazuje.
- Výměna zvětralých či poškozených kamenů zdiva – poškozený prvek se vyseká a na jeho místo se
do maltového lože vsune nový přesně opracovaný kámen, který se stabilizuje uklínováním. Po
zatvrdnutí se klíny odstraní a provede se hloubkové spárování.
- Lokální poruchy monolitických betonových ostění se obvykle sanují tzv. oddělenou betonáží.
Porušená vrstva betonu se vyseká, dutiny se zabední a vyplní tříděným drceným kamenivem, které
se proinjektuje aktivovanou cementovou maltou.
- Plošné průsaky betonovým ostěním malé intenzity se opravují po odstranění vrstvy zvětralého
betonu pomocí sanačních omítek různého typu, preferují se materiály s rekrystalizačním účinkem.
- Pro odvedení soustředěných průsaků se využívá tzv. hadicová metoda. Na líci ostění se vysekají
sběrné kanálky do hloubky 10 až 15 cm, které po překrytí rychletuhnoucí maltou (kanálek se
vytváří postupně vytahovanou gumovou hadicí) svádějí vodu z míst průsaků do podélných
odvodňovacích tunelových kanálů. Tuto úpravu je nutno zajistit proti promrzání např. překrytím
tepelně izolační vrstvou.
- Velmi účinného snížení průsaků ostěním je možno obvykle docílit obnovením funkce rubových
drenáží opakovaným intenzivním propláchnutím tlakovou vodou.
Komplexní sanace a rekonstrukce
Jedná se o pracné a nákladné operace, při nichž je obvykle cílem:
- sanace silně zvodnělých oblastí horninového masivu (odvodnění nadloží),
- utěsnění a zvýšení únosnosti ostění,
- zvětšení světlého profilu tunelu se současnou rekonstrukcí ostění.
36
Odvodnění nadloží tunelu se nejčastěji provádí pomocí těsnících injektáží. Je to metoda náročná jak
z hlediska času tak nákladů, dokonalý výsledek sanace však není jistý. Nehomogenní prostředí
stěžuje optimální volbu injekční směsi, drenážní tunelové prvky zase omezují velikost injektážích
tlaků, neboť nesmí dojít ke znehodnocení drenáží proniknutím injekční směsi. Dobrých výsledků
při utěsňování soustředěných průsaků se dosahuje při použití injektáží polyuretanovými
pryskyřicemi.
Ke stejnému účelu lze účinně použít vějířů odvodňovacích vrtů, které zachytávají a odvádějí
podzemní vodu z hlavních vodních kolektorů a puklinových pásem. Vrty je třeba situovat tak, aby
jejich provádění a údržba co nejméně narušovaly provoz v tunelu. Využívají se proto prohloubené
tunelové výklenky (obr. 34), výjimečně může být pro tento účel vyražena samostatná odvodňovací
štola.
Obr. 34 Odvodňovací vrty do nadloží tunelu
Utěsnit a zvýšit únosnost tunelového ostění v případě, že existuje ve světlém průřezu tunelu rezerva
pro jeho zmenšení, je možno pomocí vrstvy vyztuženého stříkaného betonu, případně stříkaného
drátkobetonu, pod níž je nutno provést drénující nebo izolační úpravy. Spolupůsobení starého a
nového ostění s horninovým masivem se zajišťuje pomocí svorníkové výstroje.
Není-li možné světlý průřez tunelu zmenšit, je nutno provést buď zpevnění horninového masivu
injektáží, nebo vybourat část starého ostění, provést drénující či izolační úpravy a nastříkat nové
betonové ostění. V obou případech lze použít místo stříkaného betonu i beton monolitický, obvykle
v kombinaci se ztraceným bedněním z plechů různých typů (prolamované, zvlněné).
Zvětšení světlého tunelového profilu se současnou rekonstrukcí ostění je velmi náročnou operací,
která vyžaduje po jednotlivých záběrových prstencích spojit bourací práce s řadou prvků
provizorního i definitivního vystrojení. Jedná se o operaci typickou pro rekonstrukci starých
železničních tunelů při elektrifikaci příslušné tratě.
Vloženo: 23.04.2009
Velikost: 2,03 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin
Reference vyučujících předmětu 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin
Podobné materiály
- 101MA2 - Matematika 2 - Přednášky
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 1
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 2
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 3
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 4
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 5
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 6
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Demo
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Semerák
- 105PRA - Právo - Přednášky Pourová
- 105PRA - Právo - Přednášky Syrůčková
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Přednášky
- 123CHE - Chemie - Přednášky Grunwald
- 123CHE - Chemie - Přednášky(2)
- 123CHE - Chemie - Přednášky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky - výpisky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky Svoboda
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Přednášky
- 126EMM - Ekonomika a management - Přednášky Novák
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - M욶anová přednášky
- 127UUPS - Urbanismus a územní plánování - Přednášky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(2)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(3)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(4)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(5)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Vašková
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Števula
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 134OCM1 - Ocelové mosty 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky - zápisky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky(2)
- 135GEO - Geologie - Přednášky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky
- 142YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky Pospíšil
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky
- 132SM1 - Stavební mechanika 1 - Úkoly, přednášky...
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky + přednášky
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky(2)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 126MVPR - Management výst. projektů - Přednášky
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - přednášky silnice
- 105PRA - Právo - Prednasky Fiala asi
- 126KAN1 - Kalkulace a nabídky 1 - přednášky
- 135ZSV - Zakládání staveb - Přednášky Jettmar oficiální
- 105KODO - Komunikační dovednosti - Přednášky KODO
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-silnice
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-železnice
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky1
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky2
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky3
- 143GISZ - Geografické informační systémy - Přednášky
- 143MPP - Modelování povrchových procesů - Přednášky
- 143ODRZ - Odpady a recyklace - Přednášky
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky1
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky2
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky3
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky4
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky5
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky6
- 143PJZ1 - Projekt 1 - Přednášky
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Přednášky
- 143REPO - Revitalizace povodí - Přednášky
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_1
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_2
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Přednášky
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-1
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-2
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Přednášky
- 143YHMH - Hydromeliorační stavby - Přednášky
- 143YKRV - Krajinné inženýrství - Přednášky
- 143YOOP - Ochrana a organizace povodí - Přednášky
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-1
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-2
- 143ZIP - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky z webu
- 143ZPA - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZZIP - Základy životního prostředí - Přednášky
- 141HYA - Hydraulika - Přednášky
- 141HY2V - Hydraulika 2 - Přednášky
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Přednášky
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 1
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 2
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 1
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 1
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 3
- 141VI10 - Vodohospodářské inženýrství 10 - Přednášky
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 1
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 2
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 1
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 1
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 3
- 143YAZS - Automatické závlahové systémy - Přednášky
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 1
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 2
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 3
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 4
- 102APF - Aplikovaná fyzika - Přednášky
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 1
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 2
- 141HYL - Hydrologie - Přednášky
- 126PJZP - Projekt - Evropské fondy pro život. prostředí - Přednášky
- 105PSS - Psychologie a sociologie - Přednášky
- 122KRJS - Kvalita a řízení jakosti ve stavebnictví - Přednášky
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 1
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky
- 122TPS - Technologie a provoz stavby - Přednášky
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 1
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 2
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 1
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 2
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 4
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 1
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 2
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 3
- 122TS2A - Technologie staveb 2 - Přednášky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 3
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 4
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 5
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 1
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 2
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 3
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 1
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 2
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 1
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 3
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 4
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 5
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 6
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 7
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 8
- 122TSV - Technologie staveb - Přednášky
- 122TSZ - Technologie staveb - Přednášky
- 122YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 144EKT - Ekotoxikologie - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin - Zkouška Barták
Copyright 2024 unium.cz