- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Přednášky Barták
135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1
PODZEMNÍ STAVBY
1 Základní názvosloví
Tunelování, neboli výstavba ražených podzemních objektů, zahrnuje veškeré práce, spojené s
vytvořením projektovaných podzemních prostor a zajištěním jejich stability jak v průběhu
provádění, tak za provozu v průběhu životnosti díla.
Podstatnými složkami tunelovacích prací při stavbě podzemního díla jsou:
- Rubání – (rozpojování) horniny v podzemí. Touto činností se získává volný prostor - výrub.
Rozpojování se provádí na čelbě tunelu buď trhacími pracemi (pomocí výbušnin), nebo s využitím
tunelovacích strojů. Rozpojená hornina se nazývá rubanina.
- Vyztužení – konstrukce zajišťující stabilitu výrubu. Je-li vyztužení ve funkci jen po dobu
výstavby, tak se nazývá provizorní (dočasné). Definitivní (trvalé) vyztužení zajišťuje stabilitu
tunelu za provozu po celou dobu jeho životnosti..
Činnost spojená s rozpojením, naložením, odvozem rubaniny a provizorním vyztužením výrubu se
nazývá ražení (ražba).
Rubání
S pojmem výrub souvisí řada pojmů tunelářské terminologie, které označují speciální typy výrubů:
- dílčí výlom - výrub částí průřezu štoly nebo tunelu,
- plný výlom - výrub celého (plného) profilu tunelu,
- teoretický výrubní profil (teoretický výlom) - je omezen teoretickým rubem ostění (obr. 1),
- přerub - vyrubaný prostor, ležící za teoretickým (projektovaným) rubem ostění. Dělí se na
zvětšený výrub (vícevýlom) a nadměrný výrub (nadvýlom).
Vícevýlom je projektovaný přerub, který byl nutný pro provedení navrhované úpravy rubu zdiva,
zejména izolací. Vyskytuje se jen u ostění starých tunelů, moderní tunelovaní metody (např. Nová
rakouská tunelovací metoda) rubové izolace nepoužívají.
Nadvýlom je nechtěný přerub, který vzniká v důsledku toho, že horninový masiv vytváří velmi
specifické podmínky pro ražbu, a to jak svým nestejnorodým složením (nehomogenitou), tak
zejména tektonickým porušením. Může být klasifikován jako zaviněný či nezaviněný podle toho,
zda byla dodržena technologie prací, předepsaná pro určitý typ geologických podmínek. Tato
klasifikace je velmi důležitá z hlediska fakturačního – nezaviněné nadvýlomy jsou investorem
hrazeny, zaviněné nikoliv.
Vyrubaný tunelový průřez je názvoslovně rozdělen na tři části (obr. 2a,b): Horní část výrubu,
obvykle v jeho zaklenuté části, se nazývá přístropí neboli kalota. Pruh výrubu, který spojuje obě
postranní (opěrové) části tunelu, se nazývá opěří. Spodní část výrubu, v níž se obvykle nachází
spodní klenba či základy opěr, má název dno neboli počva.
2
Obr. 1 Typy přerubů
1 – teoretický výlom, 2 – vícevýlom,
3 a 4 – nadvýkony
Obr. 2 Části výrubu a jeho základní členění
a)členění tunelu s opěrami, b) členění kruhového profilu, c) horizontální členění při ražbě pomocí NRTM,
d) vertikální členění při ražbě pomocí NRTM,
1 – kalota, 2 – opěří, 3 – dno, I – opěrové štoly (tunely), II – kalota, III - jádro
Při Nové rakouské tunelovaní metodě se v příznivých geologických podmínkách se při ražbě
používá horizontální členění výrubu (obr. 2c). V obtížnějších geologických podmínkách se používá
tzv. vertikální členění výrubu (obr. 2d), u nějž jsou zavedeny další názvoslovné pojmy – opěrové
štoly či tunely (rozlišení v závislosti na plošné velikosti opěrového výlomu), kalota, která má při
tomto členění výrubu výhodně zmenšené rozpětí, a prostor pod kalotou mezi vnitřním ostěním
opěrových štol – tzv. jádro profilu.
3
Členění čelby zachycuje pořadí prováděných výrubů a dočasného vyztužení v příčném řezu tunelu.
Tzv. sled prací naznačuje jejich rozvinutí po délce liniového podzemního objektu (obr. 3).
Obr. 3 Sled prací při horizontálním členění výrubu při ražbě
a) sled prací, b) příčný řez A – A´
1 – výlom kaloty, 2 – výlom opěří, 2´ (2´´,2´´´) – příčné členění výlomu opěří
Vyztužení
Vyztužení je druhou zásadní složkou tunelování; zajišťuje se jím prostor, vytvořený v podzemí
rubáním. Vyztužení nahrazuje původní působení vyrubané horniny na líc výrubu a zabraňuje
porušení či nadměrným deformacím horninového masivu v okolí výrubu. Zásadně se rozděluje na
vyztužení:
- dočasné (provizorní, u NRTM primární) – např. výdřeva, svorníková výstroj, ocelová žebra,
stříkaný beton a vhodné kombinace těchto typů,
- trvalé (definitivní, u NRTM sekundární) - např. stříkaný beton, monolitické betonové ostění,
dílcové (tubingové) ostění.
Dočasným vyztužením se rozumí spolehlivé zajištění stability díla a bezpečnosti pracujících během
výstavby; obvykle zůstává zabudováno v podzemí do konce své (obvykle omezené) životnosti,
nikoliv však jako staticky spolupůsobící součást ostění provozovaného podzemního díla.
Trvalé vyztužení nahrazuje staticky po dokončení výstavby podzemního díla dočasné vyztužení a
navíc je mnohostrannou funkční součástí podzemního díla (souvisí s ním podstatná část
technologického vybavení tunelu); musí být navrženo s ohledem na celkovou předpokládanou
životnost objektu.
Ostění podzemních staveb je tvořeno několika konstruktivními částmi nosného charakteru: Stabilitu
kaloty zajišťuje horní klenba, boční části výrubu zajišťují opěry, které mohou být uloženy buď na
základech opěr, nebo navazují přímo na spodní klenbu. Tyto části jsou přesně rozlišitelné u tuhých
4
ostění klasického typu (obr. 107a), u moderních ostění pružných (zejména kruhových) je rozlišení
jednotlivých částí formální (obr. 107b), umožňuje však poměrně přesnou orientaci v profilu.
Obr. 4 Části ostění ražených tunelů
a) tunelové ostění klasického typu s tuhými opěrami b) ostění hydrotechnické štoly
1 – horní klenba, 2 – opěra, 3 – základ opěry, 4 – spodní klenba
V současnosti nejpoužívanější konvenční způsob ražby tunelů, kterým je Nová rakouská tunelovací
metoda, zajišťuje výrub dvouplášťovým ostěním. Provizorní vystrojení v průběhu ražby zajišťuje
tzv. primární ostění z vyztuženého stříkaného betonu, definitivní vystrojení je tvořeno sekundárním
ostěním, které může být z železového i prostého betonu
2 Rozdělení podzemních staveb
Rozdělení podle dispozičního uspořádání
- Stavby liniové, jejichž charakteristikou je řádově převládající délka díla proti výšce a šířce výrubu.
Podle velikosti plochy příčného profilu se dělí tyto stavby na (obr. 5):
- štoly - příčný profil je menší než 16 m
2
, podélný sklon je max 10
o
od vodorovné,
- tunely - příčný profil je větší než 16 m
2
, podélný sklon je také max 10
o
od vodorovné,
- šachty – velikost příčného řezu je bez omezení, osa díla je svislá,
- úklonové štoly a tunely –jejich podélné sklony jsou od 10
o
do 60
o
od vodorovné,
- úklonové šachty - sklony jsou mezi 60
o
a 90
o
od vodorovné, tj. odklon do 30
o
od svislice.
5
Obr. 5 Typy liniových staveb
a) štola či tunel, b) úklonná štola či tunel, c) šachta, d) úklonná (šikmá) šachta
- Stavby plošné, u nichž nad výškou výrazně převládají dva přibližně stejné vodorovné rozměry;
k podzemním stavbám tohoto typu patří zejména podchody pro pěší, garáže, parkoviště, sklady.
- Stavby halové, tzv.kaverny, mají velkou půdorysnou plochu i výšku (všechny tři rozměry jsou
přibližně stejné); umisťují se do nich např. podzemní hydrocentrály, energetické zásobníky,
mrazírny, čistírny odpadních vod, jistou kuriozitou je např. podzemní zimní stadion v norském
Gjoviku.
Rozdělení podle způsobu provádění
- Ražená podzemní díla, u nichž celá výstavba probíhá v podzemí bez zásahu do nadloží (obr. 6a)..
Tento typ se uplatňuje především při uložení podzemního díla ve větší hloubce (nadloží díla má
mocnost větší než šířka výrubu). Za cenu vyšších nákladů a provedení náročných technických
opatření lze tímto způsobem realizovat i mělce uložené tunely, čímž se značně sníží negativní
ovlivnění životního prostředí.
- Podzemní díla prováděná z povrchu, u nichž se nejčastěji výstavba díla provádí v otevřené jámě a
po vybudování se hotové dílo zasype (tzv. hloubené tunely). Jedná se zpravidla o objekty s nízkým
6
nadložím nebo budované bezprostředně pod povrchem území. Narušení životního prostředí při
tomto způsobu provádění je zpravidla během výstavby značné a stavební postup by měl otevření
jámy omezovat na co nejkratší dobu (obr. 6b). Zvláštním typem podzemních konstrukcí
prováděných z povrchu jsou tenkostěnné přesypávané tunely.
Obr.6 Ražená a hloubená podzemní stavba
a) ražené tunely (pod zástavbou), b) hloubený tunel
Rozdělení podle účelu použití
- Podzemní stavby dopravní - železniční, silniční, podzemní městské dráhy, průplavové, podchody
pro pěší.
- Podzemní stavby vodohospodářské - vodovodní přivaděče, kanalizační sběrače a stoky; přívodní,
obtokové a odpadní tunely u přehrad a hydrocentrál; tlakové, vyrovnávací aj. šachty.
- Podzemní stavby energetické - kabelovody (slaboproud i silnoproud), parovody, horkovody,
teplovody, kolektory pro společné vedení inženýrských sítí.
- Halové a plošné podzemní stavby - hydrocentrály, vyrovnávací komory, uzávěrové komory,
trafostanice, energetické zásobníky (ropa, zemní plyn), skladiště, výrobny, garáže, parkoviště,
halové podchody, objekty zdravotní techniky (nádrže, vodojemy, čistírny odpadních vod); záštitné
stavby civilní ochrany (úkryty pro civilní obyvatelstvo, státní správu, skladiště).
3 Provádění podzemních staveb
Ražení v pevnějších horninách se provádí v současném stadiu vývoje tunelovacích metod buď:
7
- cyklickým způsobem, při němž pravidelně opakují operace, které vždy v souhrnu jednoho cyklu
umožní postup ražby o jeden pracovní záběr. Rozpojování horniny se provádí většinou pomocí
trhavin, využívá se však i beztrhavinové ražení (při menších pevnostech horniny), nebo
- plynulým způsobem, při němž se podzemní dílo najednou „vyvrtává“ pomocí mohutného tzv.
plnoprofilového tunelovacího stroje.
3.1. Zásady cyklického způsobu ražení
Při cyklickém ražení pomocí trhacích prací se pracovní cyklus skládá z následujících činností:
- Vrtání, nabíjení a odtřel, větrání, nakládání a odvoz rubaniny, provizorní vyztužení, prodlužování
instalací (větrací lutny, potrubí tlakové vody a vzduchu, odvodnění).
Každá z těchto činností má své specifické místo a vyhrazený potřebný čas v pravidelně se
opakujícím cyklu prací. Vzhledem k běžné organizaci práce v podzemí na více směn je žádoucí,
aby se navržený pracovní cyklus vešel celý do jedné směny, případně u malých profilů dva cykly
do jedné směny.
Vrtání patří k časově nejnáročnějším činnostem z pracovního cyklu Při této činnosti se pomocí
výkonných pneumatických nebo ještě výkonnějších hydraulických vrtacích kladiv realizují vrty,
které slouží k umístění náloží trhaviny. Vrtání probíhá na rotačně-příklepném principu a v současné
době již jen zcela výjimečně ručně. Vrtací kladiva jsou běžně umístěna ve větším počtu na lafetách
kolového nebo pásového vrtacího vozu, postup vrtání je plně mechanizovaný a řízený jedním
pracovníkem; u nejmodernějších vrtacích strojů s využitím počítače.
Vrty v čelbě tunely nejsou rozmístěny nahodile, nýbrž každý z nich má přesné místo v tzv. vrtném
schematu. Vrtné schéma představuje takové rozmístění vrtů, které při správně navržených ostatních
parametrech odstřelu zajistí postup ražby o délku jednoho záběru v projektem požadovaném
profilu štoly či tunelu. Ve vrtném schematu jsou rozmístěny tři základní typy vrtů (obr. 7 a):
- Zálomové vrty, jejichž nálože po výbuchu konají nejobtížnější práci s prvotní výtrží horniny, která
je upnutá ze všech stran do okolního masivu (vyjma prostoru již provedeného výrubu). Jsou
umístěny ve speciálních sestavách v oblasti těžiště čelby, odpalují se jako první a vytvoří zálom do
čelby. Sbíhavé zálomy používají vrty, které nejsou kolmé k čelbě a mají tvar klínu, jehlanu nebo
kužele (obr. 7b), což umožňuje snazší výtrž upnuté horniny; funkčně jsou zcela vyhovující, jejich
vrtání je však obtížnější. Přímé zálomy mají všechny vrty kolmé k čelbě a pro usnadnění výtrže se
upnutí horniny v čelbě snižuje provedením nenabitých vrtů. K nejznámějším typům válcových
zálomů patří spirálový zálom (tzv. „kanadská zátka“) a švédský „Coromant“ zálom (obr. 7 c,d).
- Přibírkové vrty, jejichž v desítkách milisekund zpožděné exploze náloží zajišťují rozšíření
zálomu. Působení energie trhaviny je usnadněno usměrněním výbuchu do již vytrženého prostoru
zálomu; vrtají se proto vždy kolmo k čelbě a obsahují menší množství trhaviny.
8
Obr. 7 Vrtné schéma a typy zálomů
a) vrtné schéma (podélný řez), b) sbíhavý kuželový zálom, c) spirálový zálom, d) Coromant zálom
1 – obrysové vrty, 2 – přibírkové vrty, 3 – zálomové vrty, 4 – velkoprofilový nenabitý vrt, 5 – nenabité převrtané vrty,
I až XII - pořadí odpálení náloží v nabitých vrtech
- Obrysové vrty slouží k umístění náloží, které mají zajistit po výbuchu vylomení co nejpřesnějšího
obrysu podzemního díla, současně však nesmí výrazně poškodit trhlinami horninový masiv v okolí
výrubu. Tyto požadavky lze účinně zajistit speciálními způsoby tzv. řízeného výlomu – hladkým
odpalem a presplittingem („předštípnutím“). Oba postupy mají určité společné rysy, liší se však
podstatně okamžikem odpalu obrysových vrtů. Společnými znaky jsou hustě rozmístěné vrty po
9
obvodě výrubu (vzdálenost cca 30 cm), které nejsou všechny nabíjeny (nenabité vrty slouží jako
perforace), používání trhavin s nízkou náložovou hustotou (málo výkonné trhaviny – např.
OBRYSIT), případně tlumení účinku výbuchu nálože vůči horninovému masivu (např. půlenou
dřevěnou tyčí). Hladký odstřel takto uspořádané obrysové nálože odpaluje po zálomu a
přibírkových vrtech až jako poslední v pořadí (zpoždění v desítkách až stovkách milisekund), takže
obrysové vrty vlastně dočišťují obrys výrubu do prostoru předchozího hrubého výlomu. Presplitting
naopak nálože v obrysových vrtech odpaluje jako první v pořadí a jejich úkolem je vytvořit mezi
obrysovými vrty nabitými i prázdnými trhlinu. Tato trhlina přesně sleduje tvar budoucího výlomu a
současně vytváří účinný přechodový odpor proti nepříznivému působení následujících výbuchů
vnitřních náloží profilu na horninový masiv za lícem výrubu.
Nevýhodou trhacích prací jsou ztrátové časy vyvolané manipulací s vrtací technikou, nabíjením
náloží, odstřelem a větráním. V méně pevných skalních horninách (do cca 60 MPa) se proto
preferuje v současnosti beztrhavinová ražba pomocí strojů s dílčím záběrem čelby, tzv.
výložníkových (tunelových) fréz (obr.8). Pracovní orgán tvoří razicí hlava, osazená na hydraulicky
výsuvném výložníku. Výložník je kloubově upevněn na podvozku (kolejovém nebo pásovém), což
umožňuje dobrou pohyblivost stroje. Frézovací hlava (kulová, válcová, kuželová) je konstruována
buď pro příčné nebo podélné otáčení a je opatřena rozpojovacími nástroji – tvrdokovovými zuby,
Obr. 8 Tunelová výložníková fréza
trny, dláty. Frézovací hlavu lze skrápět a chladit vodou, čímž se značně snižuje prašnost při
frézování.
10
Stroj pracuje obvykle tím způsobem, že vyfrézuje zářez v horní části čelby, který se následným
pohybem ramene rozšiřuje na projektovaný tvar profilu. Po vyčerpání zdvihu teleskopického
výložníku se přesune podvozek kupředu tak, aby mohlo být teleskopické rameno stlačeno do
výchozí polohy a postup se cyklicky opakuje. Mezi hlavní přednosti těchto strojů patří:
- schopnost vytvořit výruby velmi variabilních tvarů, možnost rychlého nahrazení stroje jinou
technologií v případě podstatné změny geologických podmínek, dobrý přístup k čelbě, možnost
osazení výstroje v těsné blízkosti čelby v případě potřeby.
Na obdobném principu dílčího záběru při rozpojování pracují hydraulická nebo pneumatická
rypadla (tzv. tunelbagry), která horninu z čelby seškrabávají pohyblivou lžící s tvrdokovovými
zuby. Lze je efektivně používat do pevnosti horniny cca 10 MPa; při větších pevnostech se zuby
lžíce nadměrně obrušují i vylamují a výkon stroje výrazně klesá.
Nakládání a odvoz rubaniny je organizačně náročnou operací, která výrazně ovlivňuje délku
cyklu při ražbě především typem a výkonností nasazených mechanismů. Všechny stroje použité pro
práci v podzemí, tudíž i stroje pro nakládání a dopravu rubaniny musí být speciálně vybaveny a
schváleny Báňským úřadem, aby byly maximálně provozně a požárně bezpečné a co nejméně
znečišťovaly ovzduší v podzemí. Pro pohon se používají elektromotory, hydromotory, vzduchové
motory a dieselové motory s katalyzátory. Použití zážehových benzinových motorů není dovoleno.
Pro nakládání rubaniny ve štolách se používají různé typy lžícových a klepetových nakladačů, často
spojených s vestavěným hřeblovým dopravníkem, které přemisťují rubaninu do kolejových vozíků
(huntů) případně samovyklápěcích vozů.Ve velkých tunelech kolové přepravníkové nakladače
s mohutnou lžící (obsah několik m
3
) vlastní kinetickou energií nabírají rubaninu získanou při
odstřelu a dopravují ji na vzdálenost i stovek metrů před portál na výsypku. Při ještě větších
vzdálenostech se rubanina nakládá na nákladní automobily či speciální velkoprostorové vozy.
Provizorní výztuž můžebýt při cyklickém ražení realizována celou řadou kombinovaných
postupů; k těm základním patří:
- výdřeva, ocelová výztuž, svorníková výztuž a stříkaný beton.
Výdřeva, neboli provizorní výztuž z dřevěných prvků (obr. 9), se již v současnosti pro zajištění štol
ani tunelů v kompletním provedení nepoužívá. Pouze výjimečně, v případě neočekávaně vysokých
tlaků horniny, se mohou použít pro zvýšení únosnosti jiných typů výstroje jednotlivé dřevěné prvky
(rozpěry, podpůrné stojky). Jejich předností v havarijních podmínkách je rychlá instalace (díky
snadné úpravě dřevěných prvků podle konkrétních podmínek) a kvalitní aktivace (utažení) pomocí
dřevěných klínů a varovné projevy při přetížení.
11
Obr. 9 Výdřeva štoly s podvlaky
1 – podvoj, 2 – stojky podvoje, 3 – rozpěry veřejí, 4 – podvlaky, 5 – stojky podvlaků, 6 – rozpěry podvlaků
Ocelová výztuž je v současnosti nejrozšířenějším typem provizorní žebrové výztuže. Protože jde o
žebrové prvky, je plošné zajištění (zapažení) stropu provedeno buď pažinami, které jsou k líci
výrubu aktivovány dřevěnými klíny, nebo je nejčastěji výrub mezi žebry zajišťován stříkaným
betonem. V kombinaci s ocelovými žebry se používají plechové pažiny, nejčastěji typu Union.
Žebra mohou být provedena z ocelových prvků různého příčného průřezu a používají se běžné
válcované profily I, U nebo H, poddajné profily typu TH, hvězdicové profily a příhrad
Vloženo: 23.04.2009
Velikost: 2,03 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin
Reference vyučujících předmětu 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin
Podobné materiály
- 101MA2 - Matematika 2 - Přednášky
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 1
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 2
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 3
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 4
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 5
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 6
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Demo
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Semerák
- 105PRA - Právo - Přednášky Pourová
- 105PRA - Právo - Přednášky Syrůčková
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Přednášky
- 123CHE - Chemie - Přednášky Grunwald
- 123CHE - Chemie - Přednášky(2)
- 123CHE - Chemie - Přednášky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky - výpisky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky Svoboda
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Přednášky
- 126EMM - Ekonomika a management - Přednášky Novák
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - M욶anová přednášky
- 127UUPS - Urbanismus a územní plánování - Přednášky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(2)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(3)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(4)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(5)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Vašková
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Števula
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 134OCM1 - Ocelové mosty 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky - zápisky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky(2)
- 135GEO - Geologie - Přednášky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky
- 142YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky Pospíšil
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky
- 132SM1 - Stavební mechanika 1 - Úkoly, přednášky...
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky + přednášky
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky(2)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 126MVPR - Management výst. projektů - Přednášky
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - přednášky silnice
- 105PRA - Právo - Prednasky Fiala asi
- 126KAN1 - Kalkulace a nabídky 1 - přednášky
- 135ZSV - Zakládání staveb - Přednášky Jettmar oficiální
- 105KODO - Komunikační dovednosti - Přednášky KODO
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-silnice
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-železnice
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky1
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky2
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky3
- 143GISZ - Geografické informační systémy - Přednášky
- 143MPP - Modelování povrchových procesů - Přednášky
- 143ODRZ - Odpady a recyklace - Přednášky
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky1
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky2
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky3
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky4
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky5
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky6
- 143PJZ1 - Projekt 1 - Přednášky
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Přednášky
- 143REPO - Revitalizace povodí - Přednášky
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_1
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_2
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Přednášky
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-1
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-2
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Přednášky
- 143YHMH - Hydromeliorační stavby - Přednášky
- 143YKRV - Krajinné inženýrství - Přednášky
- 143YOOP - Ochrana a organizace povodí - Přednášky
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-1
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-2
- 143ZIP - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky z webu
- 143ZPA - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZZIP - Základy životního prostředí - Přednášky
- 141HYA - Hydraulika - Přednášky
- 141HY2V - Hydraulika 2 - Přednášky
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Přednášky
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 1
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 2
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 1
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 1
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 3
- 141VI10 - Vodohospodářské inženýrství 10 - Přednášky
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 1
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 2
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 1
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 1
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 3
- 143YAZS - Automatické závlahové systémy - Přednášky
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 1
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 2
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 3
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 4
- 102APF - Aplikovaná fyzika - Přednášky
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 1
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 2
- 141HYL - Hydrologie - Přednášky
- 126PJZP - Projekt - Evropské fondy pro život. prostředí - Přednášky
- 105PSS - Psychologie a sociologie - Přednášky
- 122KRJS - Kvalita a řízení jakosti ve stavebnictví - Přednášky
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 1
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky
- 122TPS - Technologie a provoz stavby - Přednášky
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 1
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 2
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 1
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 2
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 4
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 1
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 2
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 3
- 122TS2A - Technologie staveb 2 - Přednášky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 3
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 4
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 5
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 1
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 2
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 3
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 1
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 2
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 1
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 3
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 4
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 5
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 6
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 7
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 8
- 122TSV - Technologie staveb - Přednášky
- 122TSZ - Technologie staveb - Přednášky
- 122YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 144EKT - Ekotoxikologie - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin - Zkouška Barták
Copyright 2024 unium.cz