- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálVeškeré použité materiály musí splňovat normové požadavky, tj. cement dle ČSN P ENV 197-1, vápenný hydrát dle ČSN 72 2247, malty dle ČSN 72 2430 – 1-5, ČSN 73 2577 – 82, kamenivo ČSN 72 1510 –12, přísady ČSN 72 2320 – 22. Používané hmoty pro omítky (2/2) Veškeré použité malty musí splňovat požadavky na:
- mechanickou odolnost a stabilitu,
- protipožární bezpečnost,
- hygienickou a zdravotní nezávadnost,
- životní prostředí,
- bezpečnost užívání,
- ochranu proti hluku,
- energetickou náročnost a úsporu tepla. Členění malt pro omítání (1/3) V současné době se malty pro omítání označují: universální malta GP, lehká malta LW, barevně upravená malta CR, malta pro jednovrstvé vnější omítky OC, malta pro renovaci cihelných stěn R, tepelně izolační malta T.
K uvedeným zkratkám se připisuje značka pojiva (CEM – cement, L – vápno, G – sádra atd.). Členění malt pro omítání (2/3) Třídy požadovaných vlastností Označení Hodnoty Zkušební norma pevnost v tlaku po 28 dnech CS I
CS II
CS III
CS IV 0,4 – 2,5 MPa 1)
1,5 – 5,0 MPa 1)
3,5 –7,5 MPa 1)
6,0 MPa EN 1015-11 kapilární vodní absorpce (povrch.nasák.) W 0
W 1
W 2 nepožaduje se
w 2,0 kg.m-2h-0,5
w 1,0 kg.m-2h-0,5 EN 1015-18 tepelná vodivost T 1
T 2 0,1 W.m-1K-1
0,2 W.m-1K-1 EN 1745 1) dolní hodnoty jsou doporučené Členění malt pro omítání (3/3) Česká norma malty třídí a označuje malty pouze podle typu pojiva, tj. vápenné obyčejné (hrubé) MV, jemné MVJ; vápenocementové obyčejné (hrubé) MVC, jemné MVCJ; pro šlechtěné omítky MVCO; vápenosádrové MVS; sádrové MS; cementové obyčejné (hrubé) MC, pro cementový postřik MCP.
Malty ze vzdušného vápna mohou být použity na vnější omítky pouze v případě, je-li omítka chráněná proti dešti. Malty obsahující sádru nelze aplikovat ve vlhkém prostředí.
Doprava malty (1/3)
Při dopravě SMS je nutno na staveništi dodržet min. poloměry otáčení.
Při osazení sila je nutno dodržet min. vzdálenost od výkopu stavební jámy Doprava malty (2/3) Doprava suchých maltových směsí Doprava malty (3/3) Příprava podkladu pro omítání (1/9) Rozhodující vliv na životnost a jakost omítek má připravenost podkladu pro jejich realizaci. V zásadě lze říci, že stavba před omítání musí být tzv. vyzrálá, tj. musí být ukončeno sedání zdiva. V příp. použití savého zdícího prvku je nutno tento podklad dokonale provlhčit (aby podklad neodebíral vodu z omítkové směsi), v příp. použití rozdílně savých materiálů je vhodné opatřil tento podklad cementovým nebo vápenocementovým postřikem. Podklady pro omítání (2/9) zdivo cihelné (běžná cihla)
zdivo z keramických dílců (Porotherm, Kintherm aj.)
zdivo pórobetonové (Ytong, Hebel aj.)
zdivo betonové
dřevěné, ocelové event. umělohmotné materiály
dřevovláknité, vláknitocementové, cementotřískové, aj. deskové materiály
stará omítka Zdivo cihelné (3/9) Omítá se až po dostatečném vyschnutí a sednutí zdiva (omítá-li se na mokrý podklad vznikají zpravidla skvrny a výkvěty z rozpuštěných solí obsažených ve zdivu). Přípustná vlhkost podkladu pro omítání je 3,5 % - 4 % (v hmotnostní %) dle druhu cihelného zdiva. Povrch zdiva je nutno očistit a vyteklou maltu ze spár odstranit. Zdivo z keramických dílců (4/9) Pro tyto lehčené materiály je nutno již v průběhu zdění dbát na dodržení jakostních požadavků, tj. zejména na plné vyspárování ložných spár, domaltování ostění a drážek v rozích stěn u cihle P+D, dodržení vazby zdiva, dodržení lícování malty s plochou zdícího prvku, zamezení provlhnutí zdiva (nechráněná koruna i parapet prvku při zdění), nepoužití cihel, jejichž povrch vykazuje trhliny, popraskání event. jiné vady.
Podklad pro omítání musí být suchý (max. vlhkost zdiva: 4% zimní období – 6% letní období), čistý, nedrolící se, rovinný. V případě styku tohoto prvku s jiným materiálem (beton, ocel, heraklit, polystyren, dřevo aj.) je nutno povrch těchto rozdílných materiálů opatřit výztužnou síťovinou. Zdivo pórobetonové (5/9) Ložná příp. styčná spára (pokud se nezdí na vazbu pero-drážka) musí být zcela vyplněna maltou, spáry větší než 5 mm je třeba již při zdění promaltovat (min. 4 týdny před omítáním), zdící prvky je nutno chránit před pronikající vlhkostí (vč. ochrany koruny a parapetu), podklad musí být rovinný, suchý, čistý, styk zdiva s jiným materiálem je nutno překrýt výztužnou tkaninou (při omítání se doporučuje vkládat tkaninu celoplošně). Zdivo betonové (6/9) Pro omítání event. nátěr nebo postřik musí být podklad rovný, čistý, je – li podklad příliš hladký je zapotřebí jej zdrsnit (beton má tvrdý povrch, který se hůře váže s měkčími, zejména vápennými omítkami) event. velmi hladké povrchy postačí opatřit vhodným nátěrem. Před omítáním musí podklad vykazovat max. vlhkost 4 % a min. 50 % pevnost. Na povrchu omítané plochy se nesmí vyskytovat žádný vodní film. Dřevěné, ocelové event. umělohmotné materiály (7/9) Je nutno před omítáním opatřit výztužnou tkaninou (ocelové, keramidové pletivo, síťovina, rákos).
Při event. výměně dřevěných prvků je vhodné tyto materiály tzv. nasekat (při nasáknutí je umožněna roztažnost dřeva). Deskové materiály (8/9) Spáry a hrany těchto desek je nutno před omítání opatřit tzv. bandáží, tj. přetáhnout tyto spáry v min. šířce 100 mm výztužnou tkaninou (polypropyléno- vá síťovina aj.). Stará omítka (9/9) Pro omítání nutná dokonalá přídržnost této omítky k podkladu a její dostatečná tloušťka.
Nepřídržné části je nutno zcela odsekat, plochu očisti (odstranit nátěr, u vnějších omítek dokonale odstranit veškeré nečistoty – tlakovou vodou, chemicky, pískováním apod.). Realizace omítek (1/7) Požadavky na tloušťku omítky se liší podle její aplikace:
- vnitřní plochy se běžně omítají o tzv. střední tloušťce, tj. 15 mm (min. přípustná tl. je 10 mm),
- vnější plochy o tl. 20 mm (min. přípustná je 10 mm).V ploše je nutno dodržet stejnou tloušťku omítky (v příp. rozdílných tl. omítky dochází k tzv. vnitřnímu pnutí a omítka vykazuje tvorbu trhlin). Realizace omítek (2/7) Při vyztužení omítky se výztužná tkanina vkládá do místa tahového namáhání podkladních omítek, tzv. do vrchní třetiny tloušťky omítky. Vzájemné překrytí tkaniny je doporučováno cca 100 mm, rohy a kouty objektu překrýváme s přesahem min. 200 mm. Podobně mají být vyztuženy oblasti s koncentrovaným tahovým napětím (rohy otvorů - okna, dveře) a to diagonálně uspořádanými pruhy výztužné tkaniny (pás tkaniny rozměru cca 500 mm x 300 mm se ukotví kolmo na diagonálu tahových napětí). Též je vhodné zabezpečit ochranu kritických míst stavby osazením rohových, soklových aj. lišt. Realizace omítek (3/7) Před realizací omítek (jednovrstvých tj. základních pro aplikaci dalších povrchových úprav nebo již s povrchovou úpravou a vícevrstvých tj. podkladních a lícních) je zapotřebí hladké povrchy a savé event. nerovnoměrně savé podklady opatřit cementovým postřikem (nutnost aplikace cementového postřiku v závislosti na druhu omítané konstrukce a typu omítky stanovují firemní technické podklady).
Postřik zabraňuje možnosti odsátí vody z omítky a umožňuje lepší soudržnost s podkladem (provádí se např. na pórobeton, beton, event. pálené cihly, vápenopískové cihly, dřevotřískové desky aj. stavební materiály). Realizace omítek (4/7) provedení omítníků v ploše
postup dílčích stavebních procesů
provedení omítky ručním způsobem
Realizace omítek (5/7) Strojní způsob omítání – zásady postupu Realizace omítek (6/7) Realizace omítkového systému musí respektovat následující zásady. V případě neprováděného cementového postřiku je vhodné první vrstvu omítky aplikovat v konsistenci řidší, následnou vrstvu v konsistenci hustší, vždy je však nutno nanášet maltu tzv. čerstvou do čerstvé. Realizace omítek (7/7) Před provedením lícní povrchové úpravy je nutno dodržet technologickou přestávku k vyzrátí podkladní vrstvy, tj. u klasických omítek 16 – 24 hod. (jádrová vrstva – štuková lícní vrstva) nebo se pro současné omítkové systémy obvykle udává doba na vyzrátí podkladu - 1 mm tl. podkladní omítky vysychá cca 1 den. Aplikované vrchní omítky vč. event. nátěru musí vykazovat kompatibilitu s podkladem, vhodné (zejména z hlediska částečné eliminace tvorby trhlin) jsou vrchní omítky strukturované se zrnitostí cca 2 mm. OMÍTKY – způsoby výroby a dopravy OMÍTKY – mokrá cesta OMÍTKY – suchá cesta OMÍTKY tenkovrstvé Členění tenkovrstvých omítek podle:
způsobu nanášení – ručně natahované, stříkané
použitého pojiva – vápenné, disperzní
propustnosti vodních pár – relativně vysoká (vápenné) relativně nízká (disperzní)
místa použití – interiéry, exteriéry
úpravy povrchu – hladké, strukturované
barevnosti – probarvené, dodatečně barvené
Používané hmoty pro omítky Tenkovrstvé průmyslově vyráběné maltové směsi jsou složeny z:
- pojiva na bázi minerálních nebo organických hmot, anorganických a organických plniv (velikosti zrna do 4 mm),
- příměsí a přísad.
K dosažení barevnosti se dodávají suché maltové směsi buď probarvené (u barevných omítek je jejich odstín ovlivněn různorodou nasákavostí podkladu a jeho vysycháním) nebo se finální povrch omítky opatřuje barevným nátěrem. Použité materiály musí splňovat výše uvedené normové požadavky. Příprava podkladu pro omítání (1/2) Před aplikací tenkovrstvých omítek je nutno aby podklad byl objemově stálý, vyzrálý (4-6 týdnů po realizaci vápenocementových a cementových omítek), čistý, rovnoměrně nasákavý, s max. odchylky v rovinnosti podkladu 1 mm na 2 m délky. Případné větší nerovnosti je nutno odsekat, zbrousit nebo vytmelit. Kovové prvky vystupující z plochy omítky musí být opatřeny antikorozním nátěrem. Příprava podkladu pro omítání (2/2) Před nanášením tenkovrstvých omítek na omítku původní je zapotřebí ji nejprve (po odstranění nepřídržných částí, očištění a vyspravení vadných ploch a jejich vyzrání) opatřit vhodným nátěrem, který zabezpečí požadovanou přídržnost.
Obdobné požadavky platí i pro realizaci těchto omítek na betonový podklad, omítky sádrové, sádrové desky event. sádrokartonové desky. Silně savé podklady je nutno předem penetrovat, příp. přestěrkovat.
Vyrovnání podkladu dosáhneme použitím tzv. preparačních materiálů (vyrovnávacích hmot), zpevnění a vyrovnání savosti podkladu (nutné zejména při opravách) realizujeme za pomoci separačních a penetračních nátěrů.
Realizace omítek (1/3) Tenkovrstvé omítky provádíme v tloušťkách:
1 mm - 3 mm pro vnitřních povrchy,
do 5 mm pro vnější.
Omítky se obvykle provádějí ve dvou event. více vrstvách, přičemž technologická přestávka na vyschnutí jednotlivých vrstev je doporučována – 1 mm tloušťky omítky vysychá 1 den.
Po provedení barevné vrstvy omítky event. za nepříznivých povětrnostních podmínek se doporučuje ošetřit tuto omítku tzv. egalizačním nátěrem. Nástřiky je možno aplikovat za teploty + 50C event. + 100C dle typu použitého materiálu. Realizace omítek (2/3) Omítky na bázi hydraulických pojiv (vápenné) se pro interiérové aplikace nanáší na čisté, bezprašné a hladké plochy.
První vrstva je tzv. zatírací, prováděná v tl. 1 mm (obvykle se natahuje ručně), druhou, příp. třetí vrstvu lze nanášet (do celkové tl. 3 mm) za pomoci tlakovzdušné pistole event. ručně. Dle potřeby je možno ji dohlazovat hladítkem či jinak strukturovat (válečkování, škrábání aj.) Realizace omítek (3/3) Omítky na bázi disperzních pojiv se pro interiérové aplikace nanáší ve dvou i více vrstvách tlakovzdušnou pistolí, druhou event. třetí vrstvu vždy však až po proschnutí jednotlivých vrstev.
Pro exteriérové aplikace je vhodné podklad nejprve napustit vodním roztokem disperze, po jejím zaschnutí se omítkovina nanáší křížovým způsobem ve dvou a více vrstvách na fasádní plochu. Z hlediska jakosti povrchu je vhodnější provést ohraničené plochy v jeden den nebo napojovat omítku způsobem tzv. mokrá do mokré. Plochu fasády je nutno chránit před slunečním zářením, přímým deštěm apod.
OMÍTKY SPECIÁLNÍ Ing. Miloslava Popenková, CSc.
POUŽITÍ Vzhledem k omezené možnosti použití (zejména historické objekty) a úzké specializaci je u nejpoužívanějšího sortimentu uvedena jejich stručná charakteristika. DRUHY sgrafito
řezaná omítka
umělý kámen
omítková intarzie Sgrafito dvoubarevné, jednobarevné Realizace probíhá obvykle ve třech fázích:
nahození jádrové vrstvy
vyznačení obrysu kresby na povrchu omítky
vyškrábání vzoru - v lícní omítkové vrstvě je vyškrábaný jednobarevný (rozdílná struktura povrchu) nebo vícebarevný obraz (rozdílná barevnost povrchu).
Řezaná omítka Obdobná technika jako u sgrafita, lícní vrstva je silnější (tl. 5 – 10 mm) a do této vrstvy je vyřezáván vzor (ocelovým nožem).
Umělý kámen Lícní omítka zhotovená ze směsi cementu a barevných kamenných drtí (určují barvu, strukturu i konečný vzhled povrchu). Na zdrsněné a navlhčené jádro se provede lícní vrstva v tl. 6 – 8 mm, která se kamenicky dále opracovává:
- broušením – od hrubého po jemné póry se tmelí cementovou kaší
- pemrlováním – (štokování) po 4-5 týdnech po zatvrdnutí jádra, opracování povrchu pemrlicí
- rýhováním – provádí se rýhovačkou (nároží, okraje ploch)
- pertlováním – do čerstvého povrchu se vmetává drcený pískovec
- vymýváním, leptáním apod.) Omítková intarzie Obdobné jako sgrafito, v druhé omítkové vrstvě zbarvené v tónu základní barvy je vyškrábán vzor a vzniklé výřezy se zaplní barevně rozdílnou maltou, aj. JAKOSTNÍ POŽADAVKY (1/2) Kontrola jakosti omítkového systému:
Omítkový systém musí svými mechanickými a stavebně fyzikálními vlastnostmi odpovídat materiálům nosné konstrukce.
Povrch omítky musí být rovný – v rovinnosti omítek jsou nejvýše přípustné odchylky od roviny
- u hrubých omítek 5 mm,
- u hladkých 2 mm na 2 m délky.
Hrany rohů a koutů musí být přímé, musí mít daný směr i tvar, oblé plochy musí mít žádaný tvar. Kolem rámů oken, zárubní apod. má být omítka začištěna a zalícována event. vytažena (podle druhu prvku). Struktura i barevnost povrchu musí vykazovat jednotnost. Od neomítnutých ploch má být omítka oddělena spárou.
U sanačních omítek se kontrola provádí v termínech dle smlouvy o dílo, nejdříve za dobu 1 roku od ukončení sanace
Účinnost realizovaného sanačního systému se hodnotí objektivním posouzením míry vysušení zdiva:
(F1 – A) – (F2 – A)
Wu = ------------------------- *100 (%)
(F1 – A)
Wu = stupeň účinnosti sanace (po uplynutí 2 let < 50%)
F1 = hmotnostní obsah vlhkosti ve zdivu před prováděním sanace
F2 = hmotnostní obsah vlhkosti ve zdivu za dva roky po ukončení sanace
A = rovnovážná vlhkost zemní vlhkosti nenamáhaného zdiva v teplotních a vlhkostních podmínkách cca 50C a 85% relativní vlhkosti obklopujícího prostředí
Pozn.: Pro starší a v předchozím období nikoliv nadměrně zasolené zdivo se uvažuje A = 3% hmotnosti
JAKOSTNÍ POŽADAVKY (2/2)
OMÍTKOVÉ SYSTÉMY SANAČNÍ Ing. Miloslava Popenková, CSc.
1.voda srážková
2.voda vzlínající-kapilární
3.difúze vodních pár a voda kondenzovaná
4.voda s hydrostatickým tlakem
5.hydroskopicita materiálu
6.vadné sanitární instalace
7.narušené zdivo vodou a mrazem
OMÍTKOVÉ SYSTÉMY SANAČNÍ
Průnik vlhkosti do objektu ÚVOD Úvodem je nutno důrazně upozornit, že sanační omítkové systémy samy o sobě zdroje vlhnutí konstrukcí neodstraňují a tudíž ani tyto konstrukce nevysušují.
Funkce sanačního systému je charakterizována schopností kapilárního odvodu pár a vlhkostí a zadržováním krystalických solí. Sanační omítka se vyznačuje vodoodpudivou úpravou a porézní strukturou (umožňuje rychlejší odpařování vody, nezvyšuje se zóna vlhnutí, krystalky solí se ukládají v pórech omítky). Princip působení sanační omítky OMÍTKOVÉ SYSTÉMY SANAČNÍ
FUNKCE VHODNOST POUŽITÍ Sanační omítky jsou vhodné pro aplikaci pouze do 8 % (hmotnostní %) vlhkosti podkladní konstrukce (v nenáročných prostorách 11%-15%). Pro odstranění vlhkosti z objektu je nutno použít některou ze základních sanačních metod (injektážní, elektrofyzikální, elektrochemické, mechanické apod.) v kombinaci s doplňkovým sanačním systémem. PRŮZKUM OBJEKTU (1/3) Před realizací sanace vlhkého zdiva je nutno provést tzv. sanační průzkum, který (dle rozsahu sanace) má obsahovat (dle ČSN P 73 0610):
posouzení technického stavu konstrukcí objektu z hlediska statické bezpečnosti celé stavby nebo těch jejich částí, na kterých se sanace vlhkého zdiva realizuje a z hlediska vhodnosti podkladu pro omítání, PRŮZKUM OBJEKTU(2/3) průzkum podzemního a nadzemního zdiva objektu na vlhkost, druhy a obsahy solí tvořících výkvěty, chemickou analýzu event. podzemní vody pokud je v kontaktu s objektem, druhy biologických škůdců a event. výskyt radonu,
posouzení inženýrskogeologických a hydrogeolo- gických poměrů objektu a jeho blízkého okolí, posouzení základových poměrů stavby ve vztahu k uvažovanému sanačnímu zásahu PRŮZKUM OBJEKTU (3/3) a příp. speciální druhy průzkumů (měření elektrického potenciálu ve zdivu a zeminách, zjišťování elektrolytické vodivosti zdiva, kyselosti zdiva apod.).
Pozn.: Výsledky takovéhoto průzkumu je nutno odborně zpracovat a vyhodnotit z hlediska návrhu sanačního systému. Používané hmoty pro sanační omítky Sanační omítkové systémy členíme:
na sanační suché maltové směsi a
sanační přísady.
Podle druhu použitého pojiva se připravují jako vápenné, vápenocementové, vápenoperlitové, cemento perlitové a cementové (některé druhy obsahují i určité podíly trasu nebo pemzy) s přesným dávkování plniv a dalších přísad.
Připravují se buď ve výrobnách (průmyslově vyráběné) nebo na stavbě přidáním tekutých modifikačních přísad do omítkové malty. Příprava podkladu pro omítání (1/2) Před prováděním sanačních omítek je třeba:
- starou omítku otlouci cca 1 m nad nejvyšší hranicí zóny vlhkosti,
- spáry ve zdivu vyškrábnout do hloubky 20 mm – 30 mm (dle použitého sanačního systému),
- poškozené zdící prvky vyměnit, event.vyplnit a spojit pomocí sanační izolační omítky,
- plochu dokonale očistit (tlakem vzduchu, ocelovým kartáčem apod.), event. vysušit. Příprava podkladu pro omítání (2/2) V případě nestabilního podkladu:
- podklad zpevnit,
- podklad silně nasákavý opatřit sanačním podhozem
- při větší nerovnosti v podkladu se používá sanační armovací skelná tkanina. Realizace sanačních omítek (1/3) Nejběžněji používaný sanační omítkový systém se provádí ve dvou – čtyřech vrstvách, a to jako :
- sanační podhoz – obvykle v tloušťce do 5 mm (lze jej dle firemních podkladů vynechat),
- sanační omítková vrstva vyrovnávací – obvykle v tl. 10 mm – 20 mm (lze ji dle firemních podkladů vynechat),
- základní sanační omítka – obvykle v tl. 10 mm – 30 mm a
- lícní sanační povrchová úprava v tl. 1 – 4 mm. otlučení omítky vč.vyškrábání spár Kontinuální míchačka vyčištění plochy, podkladní vrstva ruční míchání malty Realizace sanačních omítek Realizace sanačních omítek (2/3) Mezi nanášením jednotlivých vrstev je nutno dodržet časové odstupy – orientačně (firemní podklady upřesňují) 1 mm tl. omítky vysychá 1 den.
Spodní vrstvu sanačního systému je vždy zapotřebí zdrsnit (lepší mechanické spojení s další vrstvou omítky).
Omítky v sanačním systému musí po nanesení na zdivo rychle a dostatečně zreagovat, svých vlastností musí d
Vloženo: 19.01.2011
Velikost: 11,90 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 122TS2 - Technologie staveb L2
Reference vyučujících předmětu 122TS2 - Technologie staveb L2
Podobné materiály
- 101MA2 - Matematika 2 - Přednášky
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 1
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 2
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 3
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 4
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 5
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 6
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Demo
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Semerák
- 105PRA - Právo - Přednášky Pourová
- 105PRA - Právo - Přednášky Syrůčková
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Přednášky
- 123CHE - Chemie - Přednášky Grunwald
- 123CHE - Chemie - Přednášky(2)
- 123CHE - Chemie - Přednášky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky - výpisky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky Svoboda
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Přednášky
- 126EMM - Ekonomika a management - Přednášky Novák
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - M욶anová přednášky
- 127UUPS - Urbanismus a územní plánování - Přednášky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(2)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(3)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(4)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(5)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Vašková
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Števula
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 134OCM1 - Ocelové mosty 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky - zápisky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky(2)
- 135GEO - Geologie - Přednášky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky
- 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin - Přednášky Barták
- 142YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky Pospíšil
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky
- 132SM1 - Stavební mechanika 1 - Úkoly, přednášky...
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky + přednášky
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky(2)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 126MVPR - Management výst. projektů - Přednášky
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - přednášky silnice
- 105PRA - Právo - Prednasky Fiala asi
- 126KAN1 - Kalkulace a nabídky 1 - přednášky
- 135ZSV - Zakládání staveb - Přednášky Jettmar oficiální
- 105KODO - Komunikační dovednosti - Přednášky KODO
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-silnice
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-železnice
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky1
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky2
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky3
- 143GISZ - Geografické informační systémy - Přednášky
- 143MPP - Modelování povrchových procesů - Přednášky
- 143ODRZ - Odpady a recyklace - Přednášky
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky1
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky2
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky3
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky4
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky5
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky6
- 143PJZ1 - Projekt 1 - Přednášky
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Přednášky
- 143REPO - Revitalizace povodí - Přednášky
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_1
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_2
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Přednášky
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-1
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-2
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Přednášky
- 143YHMH - Hydromeliorační stavby - Přednášky
- 143YKRV - Krajinné inženýrství - Přednášky
- 143YOOP - Ochrana a organizace povodí - Přednášky
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-1
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-2
- 143ZIP - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky z webu
- 143ZPA - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZZIP - Základy životního prostředí - Přednášky
- 141HYA - Hydraulika - Přednášky
- 141HY2V - Hydraulika 2 - Přednášky
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Přednášky
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 1
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 2
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 1
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 1
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 3
- 141VI10 - Vodohospodářské inženýrství 10 - Přednášky
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 1
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 2
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 1
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 1
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 3
- 143YAZS - Automatické závlahové systémy - Přednášky
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 1
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 2
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 3
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 4
- 102APF - Aplikovaná fyzika - Přednášky
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 1
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 2
- 141HYL - Hydrologie - Přednášky
- 126PJZP - Projekt - Evropské fondy pro život. prostředí - Přednášky
- 105PSS - Psychologie a sociologie - Přednášky
- 122KRJS - Kvalita a řízení jakosti ve stavebnictví - Přednášky
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 1
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky
- 122TPS - Technologie a provoz stavby - Přednášky
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 1
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 2
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 1
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 2
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 4
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 1
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 3
- 122TS2A - Technologie staveb 2 - Přednášky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 3
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 4
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 5
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 1
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 2
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 3
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 1
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 2
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 1
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 3
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 4
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 5
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 6
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 7
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 8
- 122TSV - Technologie staveb - Přednášky
- 122TSZ - Technologie staveb - Přednášky
- 122YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 144EKT - Ekotoxikologie - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
Copyright 2024 unium.cz