- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálI. ZÁKLADY TEORIE PRÁVA
TEORETICKÝ PŘÍSTUP K PRÁVU
Právo můžeme uvažovat ve významu nároku, spravedlnosti nebo jako sociální systém.
- právo je dáno zákony = systém závazných pravidel chování lidí ve společnosti vynutitelných právní
mocí
Rozlišují se 2 teorie vzniku práva :
1) přirozenoprávní – právo se zrodilo spolu se společností, spontánně a samovolně
2) sociologická – lidé si právo vytvořili sami z potřeby existence pravidel lidského chování (systém
regulace)
Postavení člověka v právu :
- základní kategorie, které určují postavení člověka v právu je svoboda a rovnost
- svobodu a rovnost vyhlašuje Listina základních práv a svobod
Svoboda a právo
= možnost (právo) chovat se podle vlastní vůle
- svobodně se chová pouze ten, kdo není ke svému chování nijak donucen
- princip svobody je spojen s principem rovnosti – všichni lidé jsou si ve své svobodě rovni
- neexistuje absolutní, neomezená svoboda, každá svoboda je omezená (svoboda jednoho končí tam,
kde začíná svoboda druhého, je však omezena i právní normou)
- každý může činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá !
Rovnost a právo
= vztah mezi lidmi (význam právní)
- lidé jsou od přírody nerovní (již se tak rodí), právo se ji snaží v různých směrech vyrovnávat
- rovností v právním významu se rozumí rovnost sociální ( rovnost před právem a před zákonem, kde
si musí být všichni rovni - s každým se má ve stejné situaci jednat stejným způsobem (nepřípustnost
privilegií či diskriminace)
MOC a právo
- pojem moci vyplývá ze dvou zdrojů : 1) z nutnosti reprodukce života
2) ze svobody člověka
( moc je omezením svobody člověka za účelem reprodukce společnosti
- moc omezuje svobodu a současně ji zabezpečuje
moc = možnost donutit někoho, aby se choval určitým způsobem, i když se tak sám chovat nechce a
postihnout ho sankcí, jestliže se tak nechová
- prostředkem realizace moci se stává právo
- moc vynucovat dodržování práva vyplývá z oprávnění je tvořit (bez moci vynucovat dodržování
práva by právo nebylo právem)
- tvůrcem práva je stát, tvůrcem zákonů parlament
PRÁVO VE SPOLEČNOSTI
Fce práva : Lidská společnost vyžaduje regulaci, která do ní vnáší řád a udržuje tak i rovnovážný stav
ve společnosti.
- nejvýznamnějším způsobem společenské regulace je regulace normativní = regulace uskutečňovaná
společ. normativními systémy, které se skládají ze společenských norem (příkazů, zákazů, dovolení)
- zvláštní místo mezi normativními systémy zaujímá právo – jeho normy jsou formálně publikovány a
jejich dodržování je vynucováno státní mocí
- vedle práva je nejvýznamnějším normativním systémem morálka
MORÁLKA a právo
morálka = systém pravidel chování ve společnosti
- právo je psané, morálka nepsaná
- právo je závazné, nemorální chování může vyvolat kritiku ( opovržení ( vyvržení
- právo je minimem morálky
Fce práva : Konflikty musí být řešeny spravedlivě (nezaujatě, ve stejné situaci se s každým musí
zacházet stejně), nenásilně a rychle.
: Nutnost provádět změny s vývojem společnosti nenásilným způsobem.
Požadavky na právní normy – jednoznačnost, obecnost formulací, stabilita, srozumitelnost, jasnost,
stručnost, nesmějí si odporovat
Prameny práva - materiální – život ve společnosti
formální – předpisy (obsaženy ve sbírce zákonů)
PP : I. zákonné – 1) ústavní zákon (Ú, LZPS)
2) obyčejné nebo běžné (občanský zákoník, obchodní zák., trestní z., z. o rodině)
3) zákonná opatření senátu
II. podzákonné – 1) vyhlášky ministerstev
2) nařízení vlády
Aspekty práva :
objektivní právo = soubor právních norem vymezených státem, souhrn všech platných pr. předpisů
subjektivní = oprávnění subjektu se v dané situaci určitým způsobem chovat
heteronomní = právo dané státem, působí zvnějšku, stanovuje meze chování lidí, zavazuje všechny
- tam, kde nedosahuje heteronomní pr. si lidé vytvářejí tzv. pr. automomní
autonomní (smluvní) = vzniká ze smluv, které jsou zdrojem, zavazuje smluvní strany
kogentní (donucující) = zavazuje své adresáty, vylučují jakoukoli autonomní tvorbu práva
- dovětek : „jinak je smlouva neplatná“
dispozitivní (podpůrné) = nezavazuje nikoho k ničemu, ale ponechává subjektům volnost autonomní
úpravy (např. smlouvou)
- dovětek : „nebylo-li stanoveno jinak“
- v praxi jsou kogentní normy typické pro právo veřejné, dispozitivní převažují v pr. soukromém
striktní = právní norma, která neponechává aplikujícímu orgánu (např. soudu) žádný prostor k volné
úvaze - např. ustanovení obč. zákoníku o nabývání zletilosti, …
pružné = právní norma, která stanovuje orgánu několik možností, jak postupovat – př. druhy trestů
SYSTÉM PRÁVA
- systém práva (právní řád) je uspořádaným systémem, jehož prvky jsou právní normy
- předpokladem řádného fungování každého systému práva je jeho souladnost (bezrozpornost prvků)
Právní normy : 1) hmotné – stanoví, jaká práv a povinnosti mají jejich adresáti
2) procesní – stanoví, jakým procesem mohou být tato práva uplatněna, jak se mají
chovat subjekty v právním procesu
TŘÍDĚNÍ PRÁVA A PRÁVNÍ ODVĚTVÍ
Právo : veřejné - vztah stát versus soukromý subjekt, stát má silnější postavení
- základem je ústavní právo, dále pr. správní, trestní, finanční, pr. sociálního
zabezpečení a pr. životního prostředí
: soukromé - vztah mezi soukromými subjekty, subjekty mají rovné postavení
- základem je právo občanské, dále obchodní, rodinné, pracovní a mezinárodní
právo soukromé
: smíšené odvětví – živnostenské právo, mimo – mezinárodní právo veřejné
Právní odvětví
- některá patří do subsystému práva veřejného, některá do práva soukromého a některá jsou tzv.
hybridního charakteru
- 1. ústavní, 2. správní, 3. finanční, 4. trestní, 5. občanské, 6. obchodní, 7. živnostenské, 8. právo
sociálního zabezpečení, 9. rodinné, 10. pracovní, 11. právo životního prostředí, 12. mezinárodní
právo soukromé
Právo : vnitrostátní - právo vytvářené určitým státem, platné pouze na území tohoto státu a pro jeho
obyvatele
: mezinárodní - vzniklo dohodami více státu, především mezinárodními smlouvami
- není součástí systému českého práva
: komunitární (evropské) - vytvořené vznikem EU, členské státy mu postupně přizpůsobují své
vnitrostátní právo
- je prostředkem sjednocování práva
OBECNÉ PRÁVNÍ PRINCIPY
- smlouvy musí být dodržovány
- neznalost práva neomlouvá
- nikomu neškodit (čl. se nesmí chovat tak, aby rušil práva druhého a aby někomu způsobil újmu)
- nikdo nesmí mít prospěch z vlastního protiprávního jednání
- je spravedlivé neobohacovat se na úkor druhého
- dát každému, co mu patří
Řízení před soudem :
- nikdo nesmí být soudce ve své vlastní věci
- zásada presumpce neviny = na obžalovaného se až do rozsudku musí pohlížet jako na nevinného
- správné označení obžalovaného (podezřelý, … ne : vrah, …)
- musí být prokázána vina ( nedokázaná vina = prokázaná nevina
- jsou-li pochybnosti, musí být rozhodnuto ve prospěch obžalovaného
- vždy je třeba slyšet i druhou stranu
- zásada zákonnosti
- právo na obhajobu
- právo vyjádřit se
- možnost odvolání (1x) – když rozhodl odvolací orgán, většinou se již odvolat nelze
- každý je povinen vypovídat jako svědek, nesmí nic zamlčet a vypovídat pravdivě
- může odmítnout, pokud by mohl sám utrpět
- nesmí svědčit, pokud by to znamenalo porušení mlčenlivosti, vyzrazení státního tajemství
Řízení je písemné nebo ústní. Je veřejné (bez přítomnosti veřejnosti v případě, že by bylo porušeno tajemství nebo při sexuálních trestných činech). Vynesení rozsudku je vždy veřejné.
SUBJEKTY PRÁVA
- subjekty práva jsou subjekty právních norem
1) subjekt právotvorný = tvůrce práva (stát)
2) adresáti práva = subjekty, kterým je právo určeno
a) subjekty, které jsou povinni podle práva jednat a aplikovat ho (soudy)
b) subjekty, které jsou povinni se právem ve svém chování řídit - lidé
- nasciturus = nenarozené dítě
- organizovaná sdružení lidí
- majetek či věci
Právo samo (systém práva) rozeznává jako subjekty práva :
Osoba fyzická (přirozená os., člověk)
- je subjektem práva od narození až do smrti
- nikdo nemůže být své právní subjektivity zbaven, a to ani zákonem, a nemůže být omezen více než
dovoluje zákon
- začíná právem na život, právem vůči rodičům, právem na zdraví, …
- později vzniká např. právo volební, zákoník práce (15), …
- způsobilost k právům zaniká smrtí konstatovanou úmrtním listem po ohledání těla, popř.
prohlášením za mrtvého soudem, pokud nebylo provedeno ohledání (např. letecké katastrofy – po
prokázání, že byl na palubě; ztracené osoby)
Způsobilost právním úkonům = způsobilost vlastním jednáním přijímat právní úkony
- spojeno se zletilostí – 1) dosažení 18 let
2) uzavření sňatku od 16 let
Zbavení způsobilosti – může pouze soud, trpí-li občan dlouhodobou duševní poruchou - na základě
znaleckého posudku
Omezení způsobilosti – při nadměrném požívání alkoholu, omamných látek, …
Osoba právnická (umělý subjekt)
- vytvořená zákonem nebo na základě zákona
- má právní subjektivitu = jedná svým jménem, může nabývat práva, brát na sebe povinnosti a sám je
odpovědný svým majetkem
- rozlišují se na soukromoprávní a veřejnoprávní
Soukromoprávní – a) korporace = sdružení fyzických osob, popř. i existujících právnických osob
b) nadace a fondy = účelová sdružení majetku
Veřejnoprávní – korporace, které vyvíjejí činnost v oblasti veřejného práva, př. jednotky územní
samosprávy (obce, kraje)
TVORBA PRÁVA, TVORBA ZÁKONA
- právo je tvořeno zákonodárstvím a soudcovským rozhodováním
zákonodárstvím : činností zákonodárných orgánů je vytvoření právním normy ve formě právního
předpisu ( tvorba práva je tvorba právních předpisů
Zákonodárná činnost
- uskutečňuje se podle zákona, zákonodárné oprávnění se tedy samo musí opírat o zákon
- zákon určuje, které orgány mají zákonodárné oprávnění
- základní ustanovení o zákonodárné moci a jejím výkonu náleží do Ústavy
Legislativní pravomoc (zákonodárná pravomoc)
= pravomoc vydávat právní předpisy; je založena Ústavou
- zákon. pravomoc ve smyslu vydávat zákony má pouze Parlament (jediný zákonodárný orgán ČR)
Legislativní proces
= tvorba právních norem
Stádia legislat. procesu : 1) zjištění potřeby právní úpravy
2) vznik legislativního záměru
3) realizace legislativního záměru
- zákonodárná iniciativa = oprávnění podávat návrhy zákonů poslan. sněmovně
- toto právo má vláda, poslanec, skupina poslanců, senát jako celek,
krajská zastupitelstva (kraje + Praha)
Zákonodárný proces – vznik zákonů
1) potřeba přijmout konkrétní právní úpravu
2) příslušný ministr dostane úkol, aby návrh zpracoval a předložil vládě ve stanovené lhůtě k
projednání
3) ministr tento úkol zadá příslušným odborníkům, kteří návrh zpracují a připraví k dalšímu
projednání
4) „vnitřní připomínkové řízení“ – k návrhu se vyjadřují ostatní útvary ministerstva ( na základě
připomínek je návrh upraven
5) „vnější připomínkové řízení“ – k návrhu se vyjadřují ostatní ústřední správní úřady
6) návrh je předložen vládě k projednání
7 - a) vláda návrh schválí a poté předloží Poslanecké sněmovně
b) vrátí návrh ministerstvu k přepracování
c) v případě neodstranitelných problémů vláda od celého záměru upustí
8) návrh zákona se předloží Poslanecké sněmovně a následují 3 čtení
1.čtení - cílem je rozhodnout, zda se bude návrh dále projednávat
- sněmovna návrh přijme nebo vrátí navrhovateli k dopracování nebo jej zamítne
- pokud ho přijme, projednávají ho výbory (60 dnů) a nelze ho již vrátit navrhovateli
2.čtení - výbory předloží předsedovi usnesení, ve kterém sněmovně doporučí, zda má návrh schválit
či nikoliv
- po projednání ve sněmovně se buď návrh zákona přijme nebo zamítne nebo ještě podrobně
projedná
3.čtení - už nelze uplatňovat zásadní změny, pouze se dolaďují technické, gramatické, tiskové chyby
9) postoupení Senátu
a) návrh schválí nebo se jím do 30 dnů se jím nezabývají ( je přijat
b) jestliže zamítne
- je předložen sněmovně, aby hlasovala znovu ( návrh je přijat, schválí-li jej sněmovna
nadpoloviční většinou všech poslanců
- Senát vrátí návrh s pozměňovacími návrhy – je předložen sněmovně, aby hlasovala ve znění
schváleném Senátem ( je přijat, přijme-li sněmovna toto znění
- pokud sněmovna návrh zákona ve znění schváleném Senátem neschválí, hlasuje znovu o
návrhu ve znění, ve kterém byl Senátu postoupen ( je přijat, schválí-li jej sněmovna
nadpoloviční většinou všech poslanců
10) předseda sněmovny postoupí přijatý zákon prezidentovi
- ten ho podepíše nebo nepodepíše (právo veta – pouze u obyčejných zákonů)
- vrátí-li prezident přijatý zákon sněmovně musí uvést důvody, proč se tak rozhodl
- trvá-li sněmovna na vráceném návrhu nadpoloviční většinou všech posl., zákon se vyhlásí
Prostá většina = nadpoloviční většina z přítomných
Absolutní většina = nadpoloviční většina ze všech
Vyhlášení zákona
- předseda sněmovny podepíše přijatý zákon a postoupí jej prezidentu republiky
- podepíše-li prezident přijatý zákon nebo vrátí-li jej sněmovně, která na něm setrvá, zašle jej předseda
sněmovny k podpisu předsedovi vlády
- zákony se vyhlašují ve Sbírce zákonů, kde se také stanoví způsob vyhlášení
Platnost právních předpisů - ode dne vyhlášení (= den rozeslání) ve Sbírce zákonů
Účinnost - den, od kterého se každý musí zákonem řídit
: datum platnosti
: po určité zkušební lhůtě, kdy se s ním všichni seznámí
: 15.den po vyhlášení, pokud nebude určeno
PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI
- prameny subjektivního práva se nazývají právní skutečnosti a jsou :
a) autonomní právní skutečnosti – smlouvy, které zakládají vzájemná práva a povinnosti
b) právní skutečnosti nezávislé na vůli lidí – tj. zákon sám, úřední rozhodnutí a právní události
= podmínky, které musí být splněny podle zákona, aby někomu vzniklo právo nebo povinnost
Druhy právních skutečností :
1) skutečnosti, které spočívají ve volním lidském chování
a) právní úkony – chování lidí v souladu s právem; např. smlouva, závěť, výpověď
b) protiprávní úkony – chování v rozporu s právem a zpravidla má za následek sankci
2) skutečnosti, které nespočívají ve volním lidském chování
a) rozhodnutí státních orgánů a orgánů státní samosprávy
b) právní události – skutečnosti nespočívající v lidském chování; např. smrt, narození, povodeň
3) jiné zákonem stanovené skutečnosti – např. nález ztracené věci (odevzdá se státu, když se do roka
nenajde majitel, propadá státu a nálezci připadne 10%)
PRÁVNÍ ÚKONY
= projev vůle člověka, který směřuje ke vzniku, změně, nebo zániku určitých práv a povinností
Základní náležitosti práv. úkonu : svoboda vůle
: vážnost vůle
: určitost, srozumitelnost
Neplatný právní úkon : jeho plnění je nemožné
: učiněný tím, kdo nemá způsobilost k právním úkonům
: osoby jednající v duševní poruše
: svým obsahem je v rozporu se zákonem
: obchází zákon
: je v rozporu s dobrými mravy
: nebyl učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků
- základním nárokem při neplatnosti právního úkonu je nárok na náhradu škody, pokud k ní došlo a na
vrácení obohacení, ke kterému takovým úkonem došlo
SMLOUVA
= dvoustranný nebo vícestranný právní úkon, kterým smluvní strany mezi sebou zakládají právní vztah
(tím i vzájemná práva a povinnosti)
- smlouva se skládá ze dvou právních úkonů – 1) návrh, 2) přijetí (jejich obsah musí být stejný)
- smlouva je uzavřena okamžikem, kdy nabývá účinnosti
- je účinná okamžikem, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli
- písemnou formu musí mít smlouvy o převodu nemovitostí a další smlouvy, jestli to vyžaduje zákon
- od smlouvy lze odstoupit pouze pokud to umožňuje zákon nebo vzájemná dohoda účastníků
- účastník může odstoupit také v případě, že byla uzavřena v tísni za nápadně nevýhodných podmínek
II. ZÁKLADY ÚSTAVNÍHO PRÁVA
Vývoj : 1) 1918-1920 – období platnosti Prozatímní vlády
2)
Vloženo: 22.04.2009
Velikost: 199,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 105PRA - Právo
Reference vyučujících předmětu 105PRA - Právo
Podobné materiály
- 105PRA - Právo - Pravo pro techniky1/6
- 105PRA - Právo - Pravo pro techniky2/6
- 105PRA - Právo - Pravo pro techniky3/6
- 105PRA - Právo - Pravo pro techniky4/6
- 105PRA - Právo - Pravo pro techniky5/6
- 105PRA - Právo - Pravo pro techniky6/6
- 102FYZI - Fyzika - Kompletní podklady
- 105PRA - Právo - Kompletní podklady
- 126EMM - Ekonomika a management - Kompletní podklady
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Vyas komplet
- 135MEZE - Mechanika zemin - Kompletní podklady
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - - Kompletní podklady ke zkoušce
- 125TZB - Technická zařízení budov - G- kompletní vypracování
- 132SM3 - Stavební mechanika 3 - Komplet Šejnoha
Copyright 2024 unium.cz