- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Otázky + přednášky
133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálvýztuže (duktilita) – dobré pro varování
Drží třmínky
Vliv na objemové změny – přetvoření od dotvarování je menší
Poznámky k návrhu
Je dán průřez a působící síly => známe xmax, Mmax
Přidáme-li nahoru i dolů stejnou výztuž, zvýší se únosnost o (M, ale x se nezmění:
Poznámky k posouzení
Chci, aby průřez varoval => předpokládám a) (S1 = fyd, b) (S2 = fyd
Spočtu x => kontrola předpokladů:
( ( (BAL,1 ((S1 ( (yd)
((S2 ( (yd)
Pokud předpoklady vyhoví, je
Pokud b) nevyjde, znamená to, že (S2 < fyd,
Obecný symetrický průřez
Je-li tlačená část obdélníková, může průřez vypadat zcela libovolně a vždy se bude počítat jako pravidelný T-průřez
Některé vrstvy výztuže nedosáhnou fyd – nejsou plně využity
Pro sílu a napětí v i-té vrstvě je
Postup: x si zvolím => umím nakreslit průběh ( => znám (Si => vypočítám FSi. Nevím ale, zda jsem dobře zvolil x.
Kontrola x: Musí platit . Když neplatí, upravíme x (je-li Fc větší, zmenšíme x a naopak).
Únosnost průřezu nakonec je
Poznámka: pro ocel B500 je (yd = 2,175‰
Smyková výztuž
Vznik trhlin
První trhliny vznikají vždy od ohybu, teprve z nich se rozvíjejí trhliny smykové
Důkaz:
Uvažujeme prostě podepřený spojitě zatížený nosník
Trhliny vznikají v okamžiku, kdy hlavní tahové napětí (H,tah dosáhne hodnoty fct. Pro hlavní napětí zcela obecně platí:
V našem případě bereme (z = 0 a můžeme psát:
Pro místo maximálního ohybu (A) bereme M = Mmax a V = 0. Je tedy ( = 0 a následně:
Po dosazení:
Odsud dostaneme, že kritické zatížení („crack“) je:
V místě maximálního smyku bereme M ( 0, V = Vmax. Je tedy (x = 0 a následně:
Po dosazení:
Odsud dostaneme, že kritické zatížení („crack“) je:
Jelikož pro každý běžný nosník je , je a tedy n.3 . K porušení od ohybu tedy dojde při menším zatížení, než k porušení od smyku.
Uvedená úvaha platí za těchto podmínek:
Nosník je ohybově štíhlý (tj. je navržen zhruba v souladu s empirickými vztahy pro průřezy) – jinak by docházelo ke vzniku příčného normálového napětí => „pomáhá“maximálnímu smykovému napětí => jako první mohou vzniknout trhliny od V
Nosník má obdélníkový průřez – např. I průřez má úzkou stojinu => ve stojině vzniká velké ( => první trhliny mohou vzniknout od smyku
Nosník je rovnoměrně zatížen – pokud máme velká břemena blízko podpor, nemají vliv na M, ale mají velký vliv na V => velký vliv na ( => první trhliny mohou vzniknout od smyku
Prvky bez smykové výztuže
Podle současných norem jsou takovéto prvky přijatelné pouze na místech s menším namáháním (málo zatížené desky, překlady do 2 m)
Napjatostní stadia
Do vzniku trhlin – V přenáší beton
S trhlinami – V přenáší beton nad trhlinami (neporušený) + podélná výztuž (hmoždinkový účinek) + tření v trhlině
Kolaps – několik možných příčin:
Porušení tlačené části betonu smykem (rozhoduje tahová pevnost)
Trhliny se šíří i podél výztuže => při špatném kotvení může dojít k jejímu vytržení (porušení hmoždinkového efektu)
Porušení tlačené diagonály – mezi trhlinami vzniká tlak za ohybu => může dojít k drcení betonu (tlakem, rozhoduje tlaková pevnost). K porušení tlačené části dochází, když:
kde b je šířka nosníku a 0,4d je výška tlačené vrstvy (neporušeného betonu). Normový vztah je složitější, ale závisí na tomtéž (pevnost betonu, geometrie průřezu, součinitel vlivu podélné výztuže)
Prvky se smykovou výztuží
U trámů nemusíme zkoumat, zda je smyková výztuž zapotřebí – dává se vždy
U desky se nutnost smykové výztuže posuzuje. Pokud vyjde VRd,sw < VEd, je smyková výztuž nutná. Běžně by se ale nevylehčená plná deska daleko dříve porušila od ohybu => nemusíme vůbec dávat smykovou výztuž.
Starší typy výztuže (viz obrázek níže) už se dnes nepoužívají – při roztahování trhlin působí namáhání spíše svisle, než ve směru hlavního tahu => lepší jsou svislé třmínky
Napjatostní stadia
Bez trhlin – V přenáší beton
S trhlinami – beton + podélná výztuž (hmoždinkový efekt) + tření v trhlinách + smyková výztuž. Smyková výztuž víceméně eliminuje působení tření v trhlinách, snižuje hmoždinkový efekt (protože zabraňuje vertikálnímu posunu v místě trhliny).
Kolaps – několik možných příčin:
Usmyknutí tlačeného betonu a třmínků procházejících trhlinou (porušení smykem). Nastává u běžně vyztužených prvků – je to lepší, protože smyková výztuž před kolapsem dosáhne meze kluzu a prvek varuje
Porušení tlačené diagonály (tlakem, drcením). Nastává u silně vyztužených prvků. Nevýhoda: třmínky nejsou v okamžiku kolapsu za mezí kluzu => kce nevaruje.
Vytržení kotvení – nemělo by k němu dojít, svědčí o špatném návrhu
Silně vyztužené prvky – porušení tlačené diagonály
Vyztužení průřezu
Kolik třmínků se podílí na přenosu napětí v trhlině zjistíme pomocí s (vzdálenost dvou třmínku) a p (průmět trhliny do vodorovného směru)
Úhel trhlin ( závisí na vyztužení průřezu
Je-li moc výztuže, je nebezpečí drcení tlačené diagonály v místě maximální posouvající sily (obvykle nad podporou)
Je-li málo výztuže, mohlo by dojít k jejímu přetržení
Příhradová analogie
Oblouk hlavního tlaku a tlačené diagonály můžeme pro zjednodušení modelovat příhradovou konstrukcí
Únosnost tlačené diagonály závisí na (vztah viz návrh):
Geometrii průřezu (b, d)
Úhlu trhlin ( (sklon tlačených prutů příhrady; čím menší, tj. čím je cot větší, tím horší pro únosnost)
Redukované tlakové pevnosti (.fcd (nejde o jednoosý tlak, jsou tam i momenty a příčný tah => redukční součinitel ( ( (0,1) )
Úhlu vertikálních třmínků ( (zde 90°, což je běžné)
Únosnost třmínků závisí na (vztah viz návrh):
Profilu výztuže Asw
Mezi kluzu třmínků fywd
Vzdálenosti třmínků s
Úhlu trhlin (
Návrh smykové výztuže
Máme nosník navržený na ohyb
Základní filosofie: ušetřit na smykové výztuži
Nejprve musíme ověřit průřez na drcení tlačené diagonály (aby nebylo rozhodující, aby k němu nedošlo). Použijeme vztah:
kde ,
pro (swd < 0,8fyk je ( = 0,6 a podle EN by mělo být 1 ( cot ( ( 2,5.
Z hlediska hospodárnosti volíme cot ( co největší – pro hodnotu cot ( = 2,5 ověříme, zda VRd,max ( VEd,max. Pokud průřez vyhoví, přistoupíme k dalšímu bodu návrhu, v opačném případě vezmeme menší hodnotu cot ( a návrh opakujeme. Pokud i pro cot ( = 1 vyjde VRd,max < VEd, máme špatný průřez a musíme jej změnit (větší množství výztuže to nezachrání).
Návrh třmínků
Vzdálenost třmínků:
Kvůli pracnosti se musí dodržet i minimální vzdálenost třmínků (obvykle 100 mm, někdy 80 mm). Pokud by bylo nutné dát třmínky hustěji, zvětšíme profil třmínků, aby jich stačilo méně.
Vzdálenost větví třmínků (někdy nutno použít vícestřižné):
Stupeň vyztužení smykovou výztuží:
, přičemž
Pro beton C 30/37 v kombinaci s ocelí B500 je (w,min = 0,00088.
Pro únosnost třmínků platí vztah
kde Vcd je únosnost tlačeného pasu (EN ji zanedbává, bere se 0) a VRd,sw je únosnost materiálu třmínků
kde
kde čitatel zlomku představuje sílu v průřezu, výraz z.cot ( je průmět ramene vnitřních sil do vodorovné roviny (de facto vodorovný průmět trhliny) a n je počet třmínků procházejících průřezem.
Pokud máme trám s lineárním zatížením na přímé tlačené podpoře, stačí navrhovat na hodnotu posouvající síly ve vzdálenosti d za lícem podpory (není nutné na Vmax)
Shrnutí postupu návrhu: (tř => n => Asw => s ( smax => (w ( (w,min
Vyztužení trámů a průvlaků
Kvůli vzniku trhlin dojde ke změně obálky momentů – posune se o al (čím větší cot (, tím výraznější změna). V trhlině vzniká dodatečná posouvající síla, která je příčinou změny
Ohybová výztuž tedy musí být o něco delší, než by odpovídalo původnímu návrhu => proto ji zavádíme až do podpory
Vzhledem k průběhu momentů nad podporou by nemusely být všechny pruty výztuže na celou délku:
Stačil by např. 1 dlouhý, 1 kratší a 1 nejkratší. V trámu širším než 100 mm ale vždy musí společně probíhat min. 2 pruty => dáme 2 na celou délku a jeden (prostřední) zkrátíme jen na úsek největšího momentu. Jeden samostatný prut smíme použít jedině v tenkých žebírcích kazetového stropu.
Kotvení výztuže
Základní požadovaná kotevní délka (rqd = required):
kde (sd je skutečné napětí ve výztuži (menší, než fyd) a fbd je napětí v soudržnosti. Obvyklá hodnota lb,rqd je cca 40(.
Napětí v soudržnosti závisí na fctd a typu výztuže (součinitele, hodnota 1 pro dolní výztuž, 0,7 pro horní výztuž):
Celá kotevní délka pak je:
kde hodnoty součinitelů jsou 0,7 – 1, my budeme brát všechny 1.
Profily ohybové výztuže v jedné vrstvě lze kombinovat, ale maximálně ob profil (pokud bychom dali vedle sebe např. profil 3 profily 20 a mezi ně vložili profily 8, bylo by to úplně na nic – síla je závislá na průřezu, malé by nic nepřenesly)
Výkres výztuže trámu
Na výkres výztuže trámu nakreslit obálky momentů, pod ně teprve vlastní armovák
Konstrukční výztuž přesahuje kousek přes ohybovou, aby je bylo možné spojit
Vyztužovat symetricky
Kóty u segmentů třmínků – na střednici (ale dnes už se někdy kótují i vnější rozměry => je slušností napsat, jaké kótování užíváme). Typy třmínků:
Třmínek raději o malinko delší, než kratší – dá se trochu na šikmo (kratší by vyvolával nežádoucí napětí, mohl by zkracovat rameno vnitřních sil)
Výztuž neseného prvku (desky) se přímo opírá o výztuž nosného prvku (trámu)
Poloměr oblouků při ohýbání výztuže je min. 4(S
Kraj desky – ohybová výztuž na polovinu maxima
Stykování výztuže
Požadavky
Spolehlivé přenesení sil
NE odštěpování betonu
NE podélné trhliny
Typy
Přesahem – přesahová délka + přidrátovat
Svarem
Spojkami (šroubovací spojky, na prutech výztuže závity)
Poznámky k úkolu
Minimální kotevní délka se bere podle vztahu
Když si rozdělujeme momenty na jednotlivé pruty výztuže (kreslení „obdélníkových chlívků“), je třeba dělit MEd, nikoli MRd (??? Pěkná blbost ???)
U průvlaku budeme pouze ověřovat velikost průřezu, později ověříme mezní stav použitelnosti
Reakce nad sloupem ve skutečnosti není bodová
Moment nad podporou tedy působí na větší ploše => mohu ho redukovat o 10-15% (model je totiž adekvátní nosníku se zděnými prvky a my máme železobetonové)
Prvek namáhaný M+N
Příklady:
Velký vliv má štíhlost prvků. U masivních prvků je při deformaci e = konst (přibližně), takže nedochází k příčné deformaci. U štíhlých prvků vlivem štíhlosti deformace roste (e ( etot)
Štíhlost:
kde vzpěrná délka je cca l0 = 0,8l, masivní sloup přibližně pro
Na sloupu
Je-li moment malý, je všechna výztuž tlačená (AS2 více, AS1 méně)
Je-li síla tahová, je všechna výztuž tažená (AS1 více, AS2 méně)
Jinak jedna strana tažená, jedna tlačená
Symetricky vyztužený průřez: AS1 = AS2
Interakční diagram
Teoretická maximální normálová únosnost je:
Maximální síla, kterou beton přenese, odpovídá přetvoření cca 2‰. Jelikož je přetvoření oceli i betonu stejné (materiály jsou spřaženy), je napětí v oceli:
Ve skutečnosti nikdy nemůže být dosaženo teoretické maximální normálové únosnosti – vždy je tu nějaké e, nikdy neexistuje čistý tlak. Proto podle normy počítáme s hodnotou NRd,e kde se bere 0,8Ac.
Ve cvičení (stupeň vyztužení zvolím – ( = 1,5 – 3%)
Hodnotu NEd bereme přibližně jako velikost reakce z průvlaku + reakce od střechy. Počítáme-li sloup pod několika podlažími, je velmi nepravděpodobné, že by ve všech patrech ve stejnou dobu bylo plné užitné zatížení => redukce užitného zatížení (jsou na to tabulky, pro obytné budovy součinitel 0,7)
Zatěžovací stavy sloupu
K domácímu úkolu
Návrh plochy betonu Ac => b,h. Opravit vlastní tíhu sloupu. Sloup by měl být zhruba stejně široký, jako průvlak
Návrh AS (u dostředně tlačeného sloupu bereme symetrickou výztuž, nedáváme žádné pruty doprostřed profilu – pro jednoduchost jen na okraje). Minimální vyztužení – 4 (12
Interakční diagram
Předpoklady výpočtu MSÚ:
Zachování rovinnosti průřezu i po namáhání
Používám idealizované pracovní diagramy
Napětí dostanu z přetvoření pomocí pracovního diagramu
Zanedbáváme tahové působení betonu
Alespoň jeden materiál je v mezním stavu (tlak, ohyb – beton, tah – ocel)
Výpočet bodů interakčního diagramu
Síly a momenty vždy vztahujeme k těžišti průřezu. Ramena sil u oceli bereme doprostřed výztuže.
Ve všech případech, kdy pracujeme s napětím (S, platí:
Náš průřez (nesymetricky vyztužený – je to obecnější):
Významné body pracovního diagramu (pro symetrický průřez obdobné):
Dostředný tlak
Nulové přetvoření tažené výztuže (celý průřez tlačen)
x = xBAL,1
Prostý ohyb
Nulové přetvoření tlačené výztuže (celý průřez tažen)
Dostředný tah
Bod 0
Pro symetricky vyztužený průřez je MRd = 0
Bod 1
Bod 2
kde
Nutně (S1 = fyd (v dolní výztuži je protažení (yd). Velikost (S2 předem neznáme (záleží na poloze a materiálu výztuže, je to buďto fyd nebo součin ES(S2, kde (S2 získáme z grafu pomocí podobnosti trojúhelníků). Bude tedy:
Bod 3
V rovnici pro moment máme dvě neznámé – x a (S2. Musíme tedy sestavit soustavu dvou rovnic o dvou neznámých a neznámé zjistit. V první rovnici využijeme skutečnosti, že NRd = 0:
Ve druhé rovnici využijeme podobnost trojúhelníků v grafu deformací (d2 představuje vzdálenost tlačené výztuže od horního okraje průřezu):
Porovnáním obou vztahů pro x dostaneme kvadratickou rovnici pro neznámou (S2:
Vyřešením této rovnice získáme hodnotu (S2, jejím dosazením do vztahu pro x získáme hodnotu druhé neznámé a nakonec dosazením obou neznámých do patřičné rovnice vypočteme MRd,3.
Takovýto výpočet je velmi zdlouhavý, a proto zavádíme různá zjednodušení:
Je-li plocha tlačené výztuže malá, leží neutrálná osa hodně nahoře a přetvoření tlačené výztuže je přibližně nulové. Můžeme tedy předpokládat (S2 = 0
Je-li plocha tlačené výztuže velká, leží působiště Fc a FS1 prakticky v tomtéž bodě a pro MRd platí jednoduchý vztah:
kde (viz obrázek výše)
Bod 4
Bod 5
Čárkované body se počítají obdobně, pouze se v nich obrátí role výztuží (působí opačný moment)
Nakonec stačí spojit získané body přímkami. Pouze v oblasti mezi body 2-3 bychom se tím značně ošidili => zde přesnější výpočet
Body v oblasti 2-3
První možnost výpočtu – zvolíme x, dopočteme NRd, MRd (pomocí grafu pro protažení). Není to moc výhodné – dostaneme nějaký bod, který se nám nemusí hodit.
Lepší: Je dáno NRd z intervalu 2-3, dopočteme příslušné MRd. Myšlenka je stejná, jako u bodu 3 pouze s tím rozdílem, že NRd není 0, ale nějaké konkrétní číslo. Z první rovnice tedy dostaneme:
Druhá rovnice zůstane stejná. Porovnáním obou vztahů pro x nakonec dostaneme:
Získáme hodnotu (S2, následně hodnotu x a nakonec hodnotu MRd.
Pomocí interakčního diagramu se posuzují sloupy – když moje body [MEd, NEd] padnou dovnitř nebo na hranici diagramu, sloup vyhoví
Druhá možnost posouzení – početně (výpočty podobné jako při určování bodu interakčního diagramu)
Useknutí interakčního diagramu
V betonu při prostém tlaku není možná redistribuce napětí, neboť se jedná o materiál s řadou nehomogenit
Při prostém tlaku je průřez plně využit => pokud by se v něm vyskytla třeba nějaká dutina, znamenalo by to oslabení průřezu, které by okolní beton nebyl schopen nahradit a došlo by ke kolapsu (Poznámka: Pokud působí i moment, není v celé průřezu maximální napětí => okolní části průřezu mohou přebrat napětí za dutinku)
ENV: Proto zavádíme useknutí interakčního diagramu tak, že sílu v betonu násobíme koeficientem 0,8. Useknutí tedy uděláme na úrovni:
EN: Pomocí koeficientu e0 získáme hodnotu M0 => useknutí provedeme na odpovídající hodnotě N (na průsečíku ramene úhlu s interakčním diagramem???). Platí:
Návrh výztuže
Znám průřez a zatížení, neznám výztuž
Využití výztuže
Příspěvky:
Moment se po výšce sloupu mění => v každém průřezu bych potřeboval jinou výztuž, což by se těžko provádělo => nejčastěji se navrhuje symetrická výztuž. Při dimenzování průřezu musíme uvažovat jak vypadá celá konstrukce, nejen jeden daný průřez.
Rozměr průřezu je min. 200x200 mm
Konstrukční zásady
Příčná výztuž
Zkracuje vzpěrnou délku tlačené (podélné) výztuže => zabraňuje odstřelení krycí vrstvy a vybočení prutů
Jejím primárním úkolem není přenášet smykovou sílu – ta je prakticky zanedbatelná. Kritéria jsou ale přísnější, než pro ohýbané prvky (kvůli vzpěru)
Zhuštění v oblasti stykování přesahem, nad a pod stropem (kvůli pracovním spárám – viz dále)
Schéma výztuže:
Doplňující poznámky
Příčle – zajímá nás M, V, návrh výztuže na ně děláme odděleně. N je nezajímavé.
Sloupy – zajímá nás M, N, nelze je od sebe při návrhu oddělit. V nezajímavé.
Excentrický tlak:
V praxi neexistuje dostředný tlak => proto EN zavádí do interakčního diagramu náhodnou výstřednost e0
Až do určitého rozhraní N zvyšuje ohybovou únosnost průřezu. ŽB průřez má totiž raději tlak než tah a působící tlaková síla zvětšuje tlačenou část průřezu => využije se větší část betonu. Po dosažení určité hranice ale zvýšení tlaku vyčerpává pevnost betonu => klesá ohybová únosnost.
Pracovní spáry – vznikají v důsledku postupu při betonáži. Buď se betonují sloupy, pak se počká, pak strop, pak další sloupy, další strop… atd. Nebo se betonují sloupy a strop nad nimi najednou. Mezi částmi betonovanými v různou dobu vznikají pracovní spáry.
Výztuž sloupu – kolmo na směr působení rámu
Interakční diagram ve 3D
Kreslíme ho, pokud na sloup působí šikmý ohyb s tlakem
Interakčním diagramem už není křivka únosnosti, ale těleso únosnosti:
Ovinuté sloupy
Obvykle kruhový průřez (výztuž min. 6(12)
Příčná výztuž je realizována spirálou, která je charakterizována stoupáním
Ovinutí brání příčné deformaci a porušení příčným tahem
Ovinutí zvyšuje únosnost – ovinutý sloup vydrží daleko větší deformace
Ovinutí se hodí pro sloupy s malou excentricitou působící síly
Do výpočtu jeho vliv zavádíme pomocí zvýšení tlakové únosnosti betonu
Účinek vzpěru
Prakticky u všech tlačených prvků, ale až dosud jsme se zabývali prvky masivními, pro které je nevýznamný a nemusíme ho uvažovat (daleko dříve dojde k poškození drcením tlačeného betonu)
Rozhodující je štíhlost prvku (. Je-li
je prvek masivní. V opačném případě je štíhlý, pro velmi velké ( hovoříme o prvcích velmi štíhlých.
Excentricita tlačeného prvku
Excentricita od zatížení –
Excentricita 2. řádu (od deformace střednice) – e2
Excentricita náhodná (od výroby) – ei
Celková excentricita je větší, než excentricita od zatížení
=> Mf se zvětšuje
U masivních prvků e2 za nedbáváme, u štíhlých platí pro etot výše zmíněný vztah. Pro velmi štíhlé prvky musíme používat zcela speciální výpočetní metody.
Štíhlost prvku má vliv na jeho posouzení pomocí interakčního diagramu
Pro únosnost masivních prvků platí dříve popsaný interakční diagram
Pro únosnost štíhlých prvků musíme
Buďto najít menší interakční diagram (snížit čáru únosnosti), což je ale pracné
Nebo uděláme pracovní diagram jako u masivního sloupu, ale hodnotu ohybového momentu příslušející síle Nf v obrázku níže zvětšíme z hodnoty Mf na hodnotu MRd (tzn. zvětšíme etot o hodnotu e2, kterou u masivních sloupů neuvažujeme) => pokud i potom sloup vyhoví, je to v pořádku.
U velmi štíhlých prvků je porušení ztrátou stability zcela rozhodujícím faktorem. Neplatí interakční diagram
Kritická síla Ncr
Taková normálová síla, při které stačí minimální vodorovný impuls, aby došlo ke ztrátě stability (kolapsu kce)
ALE: Ve vztahu spolehlivě známe jen ( :)
Je zde například velký vliv dotvarování betonových prvků v čase
E – převod na jakýsi „ideální materiál“ (musíme nějak „zprůměrovat“ ocel a beton)
I – převod na ideální průřez (moment Ii – „ouška“ nahrazující ocel). Navíc bereme moment jen od té části průřezu, která je tlačená – tahem potrhaný beton nic nepřenese.
Vzpěrná délka výrazně závisí na tom, zda je zamezeno vodorovnému posunu
Pokud ano, je 0,5l < l0 < l (nejsme si jisti dokonalostí vetknutí, ale na druhou stranu je uložení rozhodně lepší, než kdyby šlo o prostý nosník) => bereme obvykle 0,7l0
Pokud
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 2,77 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce
Reference vyučujících předmětu 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce
Podobné materiály
- 101KOG - Konstruktivní geometrie - Otázky
- 102FYZI - Fyzika - Oficiální otázky Kapičková
- 102FYZI - Fyzika - Otázky a odpovědi
- 102FYZI - Fyzika - Otázky ke zkoušce Kapičková
- 102FYZI - Fyzika - Vypracované otázky (Demo)
- 102FYZI - Fyzika - Vypracované otázky(2)
- 102FYZI - Fyzika - Vypracované otázky
- 104CJ1 - Cizí jazyk 1 - Angličtina - vypracované otázky
- 105YSP1 - Sociální psychologie - Otázky
- 105YSP1 - Sociální psychologie - Vypracované otázky část 1
- 105YSP1 - Sociální psychologie - Vypracované otázky část 2
- 105YSP1 - Sociální psychologie - Vypracované otázky část 3
- 105YSP1 - Sociální psychologie - Vypracované otázky část 4
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Otázky Sedláček
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Otázky
- 123CHE - Chemie - Otázky ze zkoušky(2)
- 123CHE - Chemie - Otázky ze zkoušky(3)
- 123CHE - Chemie - Otázky ze zkoušky
- 123SHM - Stavební hmoty - Otázky a odpovědi (Vávra)
- 123SHM - Stavební hmoty - Otázky ke zkoušce(2)
- 123SHM - Stavební hmoty - Otázky ze zkoušky
- 123SHM - Stavební hmoty - Otázky(2)
- 123SHM - Stavební hmoty - Otázky
- 123SHM - Stavební hmoty - Vypracované otázky
- 123SHM - Stavební hmoty - Zápočtové otázky a grafy
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Otázky ke zkoušce
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Otázky ke zkoušce (2)
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Otázky na KP
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Otázky na KP
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Otázky Zlesák(2)
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Otázky Zlesák
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Vypracované otázky Zlesák(2)
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Vypracované otázky Zlesák
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Vypracované otázky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Vypracované otázky
- 124KP2E - Konstrukce pozemních staveb 2 - E - Otázky ke zkoušce
- 124KP2E - Konstrukce pozemních staveb 2 - E - Vypracované otázky (1)
- 124KP2E - Konstrukce pozemních staveb 2 - E - Vypracované otázky (2)
- 125TZB - Technická zařízení budov - Otázky
- 125TZB - Technická zařízení budov - Vypracované otázky(2)
- 125TZB - Technická zařízení budov - Vypracované otázky
- 126EMM - Ekonomika a management - Aktualizovaný otázky
- 126EMM - Ekonomika a management - Otázky (2)
- 126EMM - Ekonomika a management - Otázky (3)
- 126EMM - Ekonomika a management - Otázky a odpovědi
- 126EMM - Ekonomika a management - Otázky ke zkoušce
- 126EMM - Ekonomika a management - Otázky ke zkoušce
- 126EMM - Ekonomika a management - Otázky ke zkoušce
- 126EMM - Ekonomika a management - Otázky(2)
- 126EMM - Ekonomika a management - Otázky
- 126EMM - Ekonomika a management - Otázky
- 126EMM - Ekonomika a management - Vypracované otázky (2)
- 126EMM - Ekonomika a management - Vypracované otázky (3)
- 126EMM - Ekonomika a management - Vypracované otázky (4)
- 126EMM - Ekonomika a management - Vypracované otázky(2)
- 126EMM - Ekonomika a management - Vypracované otázky(2)
- 126EMM - Ekonomika a management - Vypracované otázky(3)
- 126EMM - Ekonomika a management - Vypracované otázky(4)
- 126EMM - Ekonomika a management - Vypracované otázky
- 126EMM - Ekonomika a management - Vzorové otázky
- 126EMM - Ekonomika a management - Zkouškové otázky
- 126EMM - Ekonomika a management - Zpracované otázky
- 126KAN2 - Kalkulace a nabídky 2 - Otázky ke zkoušce (2)
- 126KAN2 - Kalkulace a nabídky 2 - Otázky ke zkoušce
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - Vypracované otázky (Serafín)
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - Vypracované otázky (Zikmund)
- 126TERI - Teorie řízení - Vypracované otázky (1)
- 126TERI - Teorie řízení - Vypracované otázky (2)
- 126TERI - Teorie řízení - Vypracované otázky (3)
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - - Vypracované otázky na navrhování
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Oblíbené otázky - Vodička
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky ke zkoušce
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky ze zkoušky(2)
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky ze zkoušky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Příklady a otázky ke zkoušce
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Technologie otázky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Otázky na ocel
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Otázky ze zkoušky(Studnička)
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Otázky
- 135GEO - Geologie - Otázky ke zkoušce u Chamry
- 135MEZE - Mechanika zemin - Otázky ke zkoušce (2)
- 135MEZE - Mechanika zemin - Otázky ke zkoušce Vaníček II
- 135MEZE - Mechanika zemin - Otázky ke zkoušce Vaníček
- 135MEZE - Mechanika zemin - Otázky ke zkoušce
- 135MEZE - Mechanika zemin - Otázky ke zkoušce
- 135MEZE - Mechanika zemin - Vypracované otázky (2)
- 135MEZE - Mechanika zemin - Vypracované otázky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Vypracované otázky
- 135ZSV - Zakládání staveb - Otázky a příklady
- 141HYA - Hydraulika - Otázky ze zkoušky
- 141HYA - Hydraulika - Teoretické otázky
- 141HYA - Hydraulika - Vypracované otázky (2)
- 141HYA - Hydraulika - Vypracované otázky(2)
- 141HYA - Hydraulika - Vypracované otázky
- 141HYA - Hydraulika - Zpracované teoretické otázky
- 142YTD - Tvorba technické dokumentace - Otázky
- 154SGE - Stavební geodézie - Otázky ze zkoušky
- 154SGE - Stavební geodézie - Otázky
- 154SGE - Stavební geodézie - Švec otázky
- 126EMM - Ekonomika a management - Otázky(2)
- 126EMM - Ekonomika a management - Otázky
- 102FYZI - Fyzika - otázky Vodák
- 124KP2E - Konstrukce pozemních staveb 2 - E - Vypracované otázky Hájek
- 126KAN2 - Kalkulace a nabídky 2 - Otázky ke zkoušce
- 126KAN2 - Kalkulace a nabídky 2 - Otázky ke zkoušce
- 126KAN2 - Kalkulace a nabídky 2 - Vypracované otázky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Otázky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Vypracované otázky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Otázky a odpovědi
- 123SHM - Stavební hmoty - Zkouška-otázky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Otázky
- 126MVPR - Management výst. projektů - Vypracované otázky
- 154SGEA - Stavební geodézie A - Vypracované otázky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Vypracované otázky
- 124KP2E - Konstrukce pozemních staveb 2 - E - Vypracované otázky
- 128OPV - Operační výzkum - Zkouška - často kladené otázky u zkoušky
- 126UCE - Účetnictví - Vypracované otázky ke zkoušce
- 141HYL - Hydrologie - Vypracované otázky
- 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl - Vypracované otázky 1
- 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl - Vypracované otázky 2
- 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl - Vypracované otázky 3
- 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl - Vypracované otázky 4
- 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl - Vypracované otázky 5
- 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl - Vypracované otázky 6
- 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl - Vypracované otázky 7
- 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl - Vypracované otázky 8
- 141VTO - Vodní toky - otázky ke zkoušce
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - otázky ke zkoušce
- 102APF - Aplikovaná fyzika - Otázky
- 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl - Otázky ke zkoušce
- 143EKOL - Ekologie - Otázky ke zkoušce
- 143PEDO - Pedologie - Sesbírané otázky ke zkoušce
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Vypracované otázky
- 144VHO3 - Vodní hospodářství obcí 3 - Vypracované otázky+tahák
- 122SPRO - Stavební procesy - Otázky k zápočtu - seznam
- 144EKT - Ekotoxikologie - Otázky ke zkoušce
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Vypracované otázky ke zkoušce
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Vypracované otázky ke zkoušce - vodárenství
- 101MA2 - Matematika 2 - Přednášky
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 1
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 2
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 3
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 4
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 5
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 6
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Demo
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Semerák
- 105PRA - Právo - Přednášky Pourová
- 105PRA - Právo - Přednášky Syrůčková
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Přednášky
- 123CHE - Chemie - Přednášky Grunwald
- 123CHE - Chemie - Přednášky(2)
- 123CHE - Chemie - Přednášky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky - výpisky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky Svoboda
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Přednášky
- 126EMM - Ekonomika a management - Přednášky Novák
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - M욶anová přednášky
- 127UUPS - Urbanismus a územní plánování - Přednášky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(2)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(3)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(4)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(5)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Vašková
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Števula
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 134OCM1 - Ocelové mosty 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky - zápisky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky(2)
- 135GEO - Geologie - Přednášky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky
- 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin - Přednášky Barták
- 142YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky Pospíšil
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky
- 132SM1 - Stavební mechanika 1 - Úkoly, přednášky...
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky(2)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 126MVPR - Management výst. projektů - Přednášky
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - přednášky silnice
- 105PRA - Právo - Prednasky Fiala asi
- 126KAN1 - Kalkulace a nabídky 1 - přednášky
- 135ZSV - Zakládání staveb - Přednášky Jettmar oficiální
- 105KODO - Komunikační dovednosti - Přednášky KODO
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-silnice
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-železnice
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky1
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky2
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky3
- 143GISZ - Geografické informační systémy - Přednášky
- 143MPP - Modelování povrchových procesů - Přednášky
- 143ODRZ - Odpady a recyklace - Přednášky
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky1
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky2
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky3
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky4
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky5
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky6
- 143PJZ1 - Projekt 1 - Přednášky
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Přednášky
- 143REPO - Revitalizace povodí - Přednášky
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_1
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_2
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Přednášky
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-1
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-2
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Přednášky
- 143YHMH - Hydromeliorační stavby - Přednášky
- 143YKRV - Krajinné inženýrství - Přednášky
- 143YOOP - Ochrana a organizace povodí - Přednášky
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-1
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-2
- 143ZIP - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky z webu
- 143ZPA - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZZIP - Základy životního prostředí - Přednášky
- 141HYA - Hydraulika - Přednášky
- 141HY2V - Hydraulika 2 - Přednášky
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Přednášky
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 1
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 2
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 1
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 1
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 3
- 141VI10 - Vodohospodářské inženýrství 10 - Přednášky
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 1
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 2
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 1
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 1
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 3
- 143YAZS - Automatické závlahové systémy - Přednášky
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 1
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 2
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 3
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 4
- 102APF - Aplikovaná fyzika - Přednášky
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 1
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 2
- 141HYL - Hydrologie - Přednášky
- 126PJZP - Projekt - Evropské fondy pro život. prostředí - Přednášky
- 105PSS - Psychologie a sociologie - Přednášky
- 122KRJS - Kvalita a řízení jakosti ve stavebnictví - Přednášky
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 1
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky
- 122TPS - Technologie a provoz stavby - Přednášky
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 1
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 2
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 1
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 2
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 4
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 1
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 2
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 3
- 122TS2A - Technologie staveb 2 - Přednášky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 3
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 4
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 5
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 1
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 2
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 3
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 1
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 2
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 1
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 3
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 4
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 5
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 6
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 7
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 8
- 122TSV - Technologie staveb - Přednášky
- 122TSZ - Technologie staveb - Přednášky
- 122YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 144EKT - Ekotoxikologie - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
Copyright 2024 unium.cz