- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Otázky
124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Ing. Josef Zlesák Ph.D.
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál017d;B kce? Uveďte příklad velikosti dilatačních celků
Velikosti jsou ovlivněny druhem a uspořádáním konstrukce. Je rozdíl mezi konstrukcí monolitickou nebo prefabrikovanou, chráněnou a nechráněnou před účinky tepelných změn izolací. Velký vliv má také umístění ztužujících prvků (samostatných stěn, schodišťových a výtahových šachet) v konstrukci.
36) Čím jsou ovlivněny velikosti dilatačních celků z důvodů objemových změn u kce ocelové?
Vzhledem ke své tuhosti a způsobu stykování jsou tyto kce podstatně méně náchylné na vliv teplotních změn. Velikosti celků se odvíjejí od toho, zda je budova vytápěná a zda je konstrukce chráněná před vlivem vnějších teplot. V obou případech záleží i na vzdálenosti ztužidel vzájemně a od okraje:
37) Čím jsou ovlivněny velikosti dilatačních celků z důvodů objemových změn u kce dřevěné?
Nedilatuje se, protože prvky nejsou tak velké, aby bylo nutno dilatovat (omezeny výškou stromu). Dilatace vlastně vzniká v nedokonalém spoji.
38) Jaké jsou další důvody pro rozdělování objektů dilatač. spárami mimo objemové změny?
Kromě objemových změn, které mohou být vyvolány teplotou, vlhkostí, reologickými (smršťování při vysychání vody, bobtnání, dotvarování od působícího zatížení) nebo chemickými (např. koroze) změnami materiálu se dilatační spáry vkládají ještě z důvodů nerovnoměrného sedání objektu. Jsou to tyto důvody:
§ Nepravidelné podloží objektu – různě stlačitelné vrstvy, šikmé vrstvy, různá HPV. Vždy je dobré zvážit, zda by levnější než dilatace nebylo upravení základů. Možností je provedení hlubinných základů (pilotů, studní), nahrazení málo únosné vrstvy pískovým nebo štěrkopískovým polštářem nebo injektáž.
§ Rozdílné napětí v základové spáře – může být vyvoláno rozdíly výšky či hloubky jednotlivých částí budovy (orientačně: rozdíl větší než 10 m), rozdílným zatížením jednotlivých částí nebo nevhodným návrhem plošných základů.
§ Rozdílné založení částí objektu – je-li část objektu na hlubinných a část na plošných základech, je nutné je oddělit. Opět je dobré zvážit, zda není levnější založit to celé stejně.
§ Velký časový rozdíl při výstavbě částí budovy – starší část už si sedla, mladší teprve bude sedat => oddělit
39) Nakreslete schémata jak je možno v nosné kci vytvořit dilatace
Obrázky viz cvičení nebo skripta 125 – 127.
Zdvojení kce – obvykle dva sloupy na společné patce (ale lze i pro stěny). Jednoduché, ale lze použít jen pro objemové změny a navíc dochází k narušení modulace o modulovou vložku.
Vykonzolování stropní kce – dosáhneme tak potřebného oddálení základů, aby mohlo docházet k nezávislému a nestejnému sedání. Optimální vyložení konzoly je čtvrtina až třetina sousedního pole. Umožňuje i horizontální posun, takže se hodí na oba důvody dilatace, je to jednoduché. Nevýhodou je narušení modulace a vznik rozdílu výškových úrovní.
Vložené pole – tvořeno deskou na obou stranách kloubově uloženou. Klouby je vhodné umístit do míst minimálních ohybových momentů (cca pětina rozpětí). Výhoda zachování modulace, nevzniká výškový rozdíl (pouze drobné pootočení), především pro sedání, ale umožňuje i objemové změny. Nevýhodou je složitější řešení a to, že vznikají dvě spáry.
Prostřídání modulace konstrukčního systému – samo o sobě funguje pouze pro sedání (zajistí dostatečné oddálení základů), v kombinaci s vykonzolováním nebo vloženým polem umožňuje i objemové změny.
Jednostranné kluzné uložení – pouze pro objemové změny. Spára by měla ležet v místě minimálního momentu (pětina rozpětí). Spára musí mít malý odpor ve smykovém tření (vkládají se sem různá ložiska nebo speciální dilatační prvky – posuvné ocelové trny). Jednoduché, zachovává modulaci.
40) Proč provádíme dilatační spáry i u nenosných kcí?
Z hlediska účinků objemových změn jsou některé nenosné části stavby (balkony, římsy, podlahy teras, střešní pláště) namáhány daleko více než kce nosné, zejména vlivem teplotních změn. Proto jsou v nich dilatační spáry navrhovány v menších vzdálenostech než v nosné kci stavby.
Navíc platí, že dilatační spáry nosné kce musí procházet i všemi navazujícími kcemi.
41) Nosné stěny kamenné – použití, druhy vazeb a typy použitých prvků
Používají se tam, kde se příznivě uplatní vlastnosti kamene – u reprezentativních budov, pro kce základů a podzemních částí budov, na soklové zdi a podezdívky, stavby silniční, železniční a mostní, vodní kce (propusti, přehrady, opěrné zdi)
Typy prvků:
§ Lomový kámen – nepravidelný tvar, kamenicky neopracovaný
§ Kopáky – přibližný rovnoběžnostěn, hrubě kamenicky opracovaný
§ Haklíky – tvar hranolu, určené jen pro obkladové zdivo s hrubým kamenickým opracováním
§ Kvádry – pravidelné tvary s opracováním podle potřeby a použití
Vazba zdiva zajišťuje tuhost stěn a roznášení zatížení. Hloubka vazáku má být 1,5 násobek výšky vrstvy. Ložné spáry mají 15 – 40 mm, vyplňují se cementovou maltou. Typy vazeb (obrázky – skripta str. 142)
§ Lomové zdivo neložné nebo vrstvené – na základy, alespoň 2 plochy kamenů rovnoběžné. Střídání vazáků s běhouny.
§ Kyklopské – pouze dekorativní účel. Správně se smí stýkat max. 3 hrany v 1 bodě, nesmí vznikat průběžná svislá spára.
§ Kvádrové – ložné i styčné spáry opracovány
§ Řádkové – z vrstev různě vysokých kopáků
§ Haklíkové – speciální řádkové se svislým provázáním
42) Nosné stěny z cihelných materiálů tradičních. Příklady vazeb zdiva a pevnosti
V oblastech, kde byl nedostatek přirozených stavebních materiálů (dřevo, kámen), bylo používáno jako prvků pro nosné kce kusové stavivo z nevypálené nebo vypálené hlíny. Používají se plné cihly klasického formátu 290 x 140 x 65 mm nebo různé vylehčené cihly.
Vazby zdiva (obrázky skripta str. 146):
§ Běhounová – na šířku cihly
§ Vazáková – na délku cihly
§ Polokřížová – střídaní vazákových a běhounových vrstev (stejné typy se vůči sobě neposouvají)
§ Křížová – střídaní vazákových a běhounových vrstev (dvě běhounové vrstvy posunuty o polovinu cihly)
Pevnost zdiva závisí na vlastnostech cihel a maltě. Cihly mohou být pevností P2,5 MPa až P35 MPa, malty od M0 do M15. Výsledná pevnost zdiva např. pro cihly P10 na maltu Ml je l MPa. Pevnost v tahu a smyku je asi 10x menší. Spáry bývají u plných cihel 10 mm, u metrických 12 mm.
43) Nosné stěny z cihelných bloků
Z hlediska tepelně technického je cihla relativně dobrým izolačním materiálem, avšak při použití plných cihel bychom pro splnění současné normy potřebovali zeď tlustou 1,7 m. Proto se už používají spíše vylehčené cihelné bloky (vylehčeny dutinami, navíc mají hutný střep vylehčený mikropóry vzniklými vyhořením pilinových příměsí v hlíně). Mají půdorysné rozměry odpovídající tloušťce zdiva, což snižuje pracnost výstavby. Vazba je u nich zpravidla vazáková, pro vnitřní nosné kce může být běhounová. Vylehčováním ale dochází ke snižování pevnosti zdiva. K potlačení tepelného mostu v ložné spáře se dává tzv. malta v pruzích , perlit v maltě prakticky vylučuje tepelné mosty. Svislé styčné spáry jsou řešeny jako bezmaltové.
44) Principy zdiva armovaného a jeho použití
Jelikož je zdivo složeno ze dvou materiálů o různých modulem pružnosti a součinitelích přetvárnosti, nešíří se v něm zatížení homogenně. Deformace malty je větší => příčně se roztahuje, v cihlách vzniká napětí, které se je snaží „roztrhnout“.
Tam, kde je třeba zvýšit únosnost svislé kce nebo zlepšit její mechanické vlastnosti, lze ji vyztužovat. Buďto můžeme jen do ložných spár dávat výztuž, přičemž nosnou funkci stále plní keramické cihly. Nebo může nosnou funkci plnit vyztužené žb jádro spřažené sponami s plášťovým zdivem (uprostřed je jádro, z obou stran cihly), které plni ostatní funkce (tepelně izolační, akustické, estetické). Mohou také být vyztužena jen exponovaná místa v kci (nárožní pilíře a meziokenní sloupy svislou výztuží, věnce a ložné spáry vodorovnou výztuži) a ostatní zdivo je vyzděno běžným způsobem.
45) Principy zdiva předepnutého a jeho použití
Do stěny vneseme předpětí pomocí svislé výztuže. Předepnutá stěna je subtilnější, vykazuje menší vodorovné průhyby a lépe odolává účinkům zemětřesení.
V jednodušším případě se výztuž zabetonuje do otvorů v keramických tvarovkách. Ve speciálních případech je speciální předpínací výztuž volně vedena v zabetonované trubce ( předpětí bez soudržnosti ; nahoře je výztuž připevněna k věnci, dole upevněna v základech), antikorozní ochrana výztuže je zajištěna polyetylénovým pláštěm výztuže a mazivem. Takové stěny se pak používají jako protihlukové bariéry, opěrné zdi proti účinkům zemního tlaku, nosné kce průmyslových hal zatížených vodorovnými silami od jeřábových drah nebo dělící stěny mezi skladovaným sypkým materiálem (obrázky skripta str. 135).
46) Zdivo z prvků z lehkého betonu – výhody a nevýhody
Dělí se na:
§ Pórobetonové tvárnice – z autoklávovaného betonu (plynobeton – jemnozrnná malta s cementem, plynosilikát – s vápnem)
§ Tvárnice s plnivem z lehčených materiálů (místo hutného kameniva keramzit, struska aj.)
Pórobetonové zdivo je díky přesnosti výrobků (př. YTONG) ve styčné spáře spojováno nasucho bez malty nebo pomocí drážky a pera, styčné spáry musí být nad sebou vystřídány, ložná spára je vyplněna souvislou nebo přerušovánu vrstvou malty. Výhody: výborné tepelně-izolační vlastnosti, snadná manipulace a opracovatelnost (pomocí nástrojů na opracování dřeva). Nevýhody: přijímá vzdušnou vlhkost a je nasákavé => musí začínat min. 300 mm nad terénem.
Keramzitové a škvárobetonové zdivo se vyzdívá z tvárnic. Zdíme buď na souvislé maltové lože nebo přerušované maltové lože (malta v pruzích). Objemová hmotnost je větší => průchod tepla je větší než u porobetonu => často nutná izolace.
Prvky lze spojovat různými způsoby:
§ Tenkovrstvé lepící tmely – vrstvička jen 1 – 3 mm tlustá
§ Přerušované maltové lože – eliminuje tepelné mosty v ložné spáře, ale snižuje pevnost zdiva. Tloušťka spáry 10 mm, malta dvakrát přerušena mezerou 30 – 50 mm.
§ Bezmaltové zdění – lze použít u nenáročných kcí do tří pater
47) Zdivo z tvárnic zděných na sucho TSZ a KB blok
Dutinové tvárnice suchého zdění (TSZ) – ze škvárobetonu, jsou opatřeny zámky (výstupky na ložné ploše, které zapadají do následující vrstvy). V úrovni stropní tabule prochází zdivem tvarovka (věncovka), která po doplnění vyztuží a dobetonováni zajišťuje tuhost ve vodorovném směru. Lze až 3x rozebrat a znovu použít => výhodné na dočasné kce. U vnějších kcí je nezbytná tepelná izolace.
KB blok jsou tvárnice suchého zděni se dvěma čtvercovými dutinami, které se po vyskládání vylijí betonem a případně se vyztuží (užití např. na předepnuté zdivo). V úrovni stropní tabule se opět osazují věncové tvarovky (se žlabem tvaru U, kam se vloží výztuž a zalije se betonem). http://www.kb-blok.cz/cs/kb-blok/technicka-cast/sendvic/sendvic-eko/skladba_sendvice.shtml
48) Monolitické stěny z prostého betonu a železobetonu, příklady použití
Vzhledem k mechanickým vlastnostem (vysoká pevnost v tlaku 30 MPa i více, l0x nižší pevnost v tahu) je beton ideální pro svislé nosné prvky namáhané tlakem. Tam, kde je vyloučen vznik větších ohybových momentů, lze prvky navrhovat z prostého betonu, jinak je třeba je vyztužit. Kvůli špatným tepelně izolačním vlastnostem betonu se musí provádět tepelná izolace. Betonová směs je ukládána do bednění (obrázky skripta str. 151):
§ Příložné bednění – dříve dřevěné, dnes systémová bednění (kovové rámy vyplněné plechem nebo překližkou, spojují se pomocí speciálních zámků). S odbedňováním lze z
Vloženo: 8.06.2009
Velikost: 3,93 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1
Reference vyučujících předmětu 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1
Reference vyučujícího Ing. Josef Zlesák Ph.D.
Podobné materiály
- 101KOG - Konstruktivní geometrie - Otázky
- 102FYZI - Fyzika - Oficiální otázky Kapičková
- 102FYZI - Fyzika - Otázky a odpovědi
- 102FYZI - Fyzika - Otázky ke zkoušce Kapičková
- 102FYZI - Fyzika - Vypracované otázky (Demo)
- 102FYZI - Fyzika - Vypracované otázky(2)
- 102FYZI - Fyzika - Vypracované otázky
- 104CJ1 - Cizí jazyk 1 - Angličtina - vypracované otázky
- 105YSP1 - Sociální psychologie - Otázky
- 105YSP1 - Sociální psychologie - Vypracované otázky část 1
- 105YSP1 - Sociální psychologie - Vypracované otázky část 2
- 105YSP1 - Sociální psychologie - Vypracované otázky část 3
- 105YSP1 - Sociální psychologie - Vypracované otázky část 4
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Otázky Sedláček
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Otázky
- 123CHE - Chemie - Otázky ze zkoušky(2)
- 123CHE - Chemie - Otázky ze zkoušky(3)
- 123CHE - Chemie - Otázky ze zkoušky
- 123SHM - Stavební hmoty - Otázky a odpovědi (Vávra)
- 123SHM - Stavební hmoty - Otázky ke zkoušce(2)
- 123SHM - Stavební hmoty - Otázky ze zkoušky
- 123SHM - Stavební hmoty - Otázky(2)
- 123SHM - Stavební hmoty - Otázky
- 123SHM - Stavební hmoty - Vypracované otázky
- 123SHM - Stavební hmoty - Zápočtové otázky a grafy
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Otázky ke zkoušce
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Otázky ke zkoušce (2)
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Otázky na KP
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Otázky na KP
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Otázky Zlesák(2)
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Otázky Zlesák
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Vypracované otázky Zlesák(2)
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Vypracované otázky Zlesák
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Vypracované otázky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Vypracované otázky
- 124KP2E - Konstrukce pozemních staveb 2 - E - Otázky ke zkoušce
- 124KP2E - Konstrukce pozemních staveb 2 - E - Vypracované otázky (1)
- 124KP2E - Konstrukce pozemních staveb 2 - E - Vypracované otázky (2)
- 125TZB - Technická zařízení budov - Otázky
- 125TZB - Technická zařízení budov - Vypracované otázky(2)
- 125TZB - Technická zařízení budov - Vypracované otázky
- 126EMM - Ekonomika a management - Aktualizovaný otázky
- 126EMM - Ekonomika a management - Otázky (2)
- 126EMM - Ekonomika a management - Otázky (3)
- 126EMM - Ekonomika a management - Otázky a odpovědi
- 126EMM - Ekonomika a management - Otázky ke zkoušce
- 126EMM - Ekonomika a management - Otázky ke zkoušce
- 126EMM - Ekonomika a management - Otázky ke zkoušce
- 126EMM - Ekonomika a management - Otázky(2)
- 126EMM - Ekonomika a management - Otázky
- 126EMM - Ekonomika a management - Otázky
- 126EMM - Ekonomika a management - Vypracované otázky (2)
- 126EMM - Ekonomika a management - Vypracované otázky (3)
- 126EMM - Ekonomika a management - Vypracované otázky (4)
- 126EMM - Ekonomika a management - Vypracované otázky(2)
- 126EMM - Ekonomika a management - Vypracované otázky(2)
- 126EMM - Ekonomika a management - Vypracované otázky(3)
- 126EMM - Ekonomika a management - Vypracované otázky(4)
- 126EMM - Ekonomika a management - Vypracované otázky
- 126EMM - Ekonomika a management - Vzorové otázky
- 126EMM - Ekonomika a management - Zkouškové otázky
- 126EMM - Ekonomika a management - Zpracované otázky
- 126KAN2 - Kalkulace a nabídky 2 - Otázky ke zkoušce (2)
- 126KAN2 - Kalkulace a nabídky 2 - Otázky ke zkoušce
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - Vypracované otázky (Serafín)
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - Vypracované otázky (Zikmund)
- 126TERI - Teorie řízení - Vypracované otázky (1)
- 126TERI - Teorie řízení - Vypracované otázky (2)
- 126TERI - Teorie řízení - Vypracované otázky (3)
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - - Vypracované otázky na navrhování
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Oblíbené otázky - Vodička
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky ke zkoušce
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky ze zkoušky(2)
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky ze zkoušky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Příklady a otázky ke zkoušce
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Technologie otázky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Otázky na ocel
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Otázky ze zkoušky(Studnička)
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Otázky
- 135GEO - Geologie - Otázky ke zkoušce u Chamry
- 135MEZE - Mechanika zemin - Otázky ke zkoušce (2)
- 135MEZE - Mechanika zemin - Otázky ke zkoušce Vaníček II
- 135MEZE - Mechanika zemin - Otázky ke zkoušce Vaníček
- 135MEZE - Mechanika zemin - Otázky ke zkoušce
- 135MEZE - Mechanika zemin - Otázky ke zkoušce
- 135MEZE - Mechanika zemin - Vypracované otázky (2)
- 135MEZE - Mechanika zemin - Vypracované otázky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Vypracované otázky
- 135ZSV - Zakládání staveb - Otázky a příklady
- 141HYA - Hydraulika - Otázky ze zkoušky
- 141HYA - Hydraulika - Teoretické otázky
- 141HYA - Hydraulika - Vypracované otázky (2)
- 141HYA - Hydraulika - Vypracované otázky(2)
- 141HYA - Hydraulika - Vypracované otázky
- 141HYA - Hydraulika - Zpracované teoretické otázky
- 142YTD - Tvorba technické dokumentace - Otázky
- 154SGE - Stavební geodézie - Otázky ze zkoušky
- 154SGE - Stavební geodézie - Otázky
- 154SGE - Stavební geodézie - Švec otázky
- 126EMM - Ekonomika a management - Otázky(2)
- 126EMM - Ekonomika a management - Otázky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky + přednášky
- 102FYZI - Fyzika - otázky Vodák
- 124KP2E - Konstrukce pozemních staveb 2 - E - Vypracované otázky Hájek
- 126KAN2 - Kalkulace a nabídky 2 - Otázky ke zkoušce
- 126KAN2 - Kalkulace a nabídky 2 - Otázky ke zkoušce
- 126KAN2 - Kalkulace a nabídky 2 - Vypracované otázky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Otázky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Vypracované otázky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Otázky a odpovědi
- 123SHM - Stavební hmoty - Zkouška-otázky
- 126MVPR - Management výst. projektů - Vypracované otázky
- 154SGEA - Stavební geodézie A - Vypracované otázky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Vypracované otázky
- 124KP2E - Konstrukce pozemních staveb 2 - E - Vypracované otázky
- 128OPV - Operační výzkum - Zkouška - často kladené otázky u zkoušky
- 126UCE - Účetnictví - Vypracované otázky ke zkoušce
- 141HYL - Hydrologie - Vypracované otázky
- 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl - Vypracované otázky 1
- 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl - Vypracované otázky 2
- 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl - Vypracované otázky 3
- 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl - Vypracované otázky 4
- 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl - Vypracované otázky 5
- 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl - Vypracované otázky 6
- 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl - Vypracované otázky 7
- 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl - Vypracované otázky 8
- 141VTO - Vodní toky - otázky ke zkoušce
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - otázky ke zkoušce
- 102APF - Aplikovaná fyzika - Otázky
- 142HYT4 - Provoz a bezpečnost vodních děl - Otázky ke zkoušce
- 143EKOL - Ekologie - Otázky ke zkoušce
- 143PEDO - Pedologie - Sesbírané otázky ke zkoušce
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Vypracované otázky
- 144VHO3 - Vodní hospodářství obcí 3 - Vypracované otázky+tahák
- 122SPRO - Stavební procesy - Otázky k zápočtu - seznam
- 144EKT - Ekotoxikologie - Otázky ke zkoušce
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Vypracované otázky ke zkoušce
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Vypracované otázky ke zkoušce - vodárenství
Copyright 2024 unium.cz