- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálin je tvořen zvětralinami draselných alkalických živců => ložiska na žulách, ortorulách (Karlovarsko, Plzeňsko).
Montmorillonitické – vznikají silně bobtnavé zeminy (bentonity). U nás ložiska vázaná na čedičové tufy.
Jílovité břidlice
Bobtnavost, objemová nestálost, reaktivita
Tvořeny jílovými minerály
Typické plošně paralelní uspořádání, ovšem je nepravidelné – kvůli místním usazovacím podmínkám (to je rozdíl oproti metamorfitům, např. fylitu, kde plošně paralelní textura vzniká stresem působícím z velké vzdálenosti => žádné lokální nepravidelnosti)
Konkrece – časté opálové a pyritové sraženiny, šneci
Slínité horniny
V jílovci začne stoupat obsah CaCO3 => vápnitý jílovec. Od 20% do 50% – horniny slínité
Slín, slínovec, slínitá břidlice
Nejdůležitější jsou písčitojílovité slínovce křídového stáří – opuky. V systému by jinak podle zrnitosti patřily mezi aleurity (mají písčité i jílovité součásti => budou mezi)
Karbonátové horniny
Přes 50% CaCO3 (nebo jiných karbonátů)
Minerály: kalcit, aragonit, méně dolomit
Dělení podle vzniku
Přímým vysrážením z vody – chemické
Nashromážděním organických schránek – organogenní
Nashromážděním úlomků starších karbonátových hornin – klastické
Obvykle bývá u většiny skupin nejvíce klastických sedimentů. U karbonátových hornin jsou ale výjimečné (ve vodě se rozpouštějí), nejvíce je organogenních.
Chemické
Ze studené vody:
Travertin – hodně dutinatý – k vysrážení dochází zpravidla na bublině. Rozdíl oproti vápenci: nejsou tam schránky živočichů, jinak jsou si hodně podobné. U nás travertiny nejsou (hodně na Slovensku)
Sintr – tvoří jeskynní výzdobu
Z horké vody: vřídlovec (Karlovarsko)
Organogenní – vápence
Na dně moří se usazuje organogenní bahno => diageneze
Kromě kalcitu, aragonitu a dolomitu i jílové minerály, úlomky křemene, novotvořený autigenní amorfní křemen (opál), hematit, limonit, grafit (zredukované zbytky organismů) => podle toho co v něm je je vápenec šedý, tmavošedý, hnědý, červený, černý… Za normálních okolností (je-li bez příměsí) bývá šedý.
Textura deskovitá, lavicovitá
Struktura organogenní a organodetritická (úlomky schránek nebo nekarbonátový detritický materiál – zpravidla úlomky křemene)
Vápence se dělí na:
Paleozoické (svrchní silur, devon) – starší už se přeměnily na mramor. Dlouho přes ně prosakuje voda => krasy
Svrchní křída – Litoměřicko
Trias (Štramberská truba – jeskyně Šipka) a jura (jižní Morava)
Hrubé i ušlechtilé kamenivo, obklady, schody, omítky
Spolu s mramory nejčastější obkladový materiál
Silicity
Více než 70% SiO2 (přes 50% by měly skoro všechny horniny)
3 skupiny
Chemické – gejzírit (na gejzírech), limnokvarcit (opál)
Organogenní
Některé primitivní rostliny si dokáží z SiO2 vytvořit schránky (rozsivky) => vzniká například diatomit (křemelina). Dříve se používala na výrobu výbušnin (napuštění nitroglycerinem => šlo to převážet, samotný by hned bouchal), dnes materiál na příčky (lehký, dobře izoluje).
Radiolarit – nejčastější, ze schránek prvoků
Buližník – obsahuje grafit. Z paleozoika – nebývají zkameněliny. Klatovy, Plzeň, Kladno, Kralupy. Na dlažební kostky (kočičí hlavy).
Pro organogenní sedimenty je obecně typické, že jsou jemnozrnné se spoustou bílých žilek (vápence, buližníky – hodně se podobají, ale jen vápenec reaguje s HCl)
Klastické – viz klastické sedimenty (pískovec, křemenec…). Je jich nejvíce
Sulfáty – viz horninotvorné minerály (CaSO4)
Přehled metamorfovaných hornin
Kontaktní přeměna
Princip „pečení v troubě“ – vzniká na styku s roztaveným magmatem
Rozhodující je, jak dlouho teplota působí
Různé horniny jsou různě odolné vůči teplotě => sedimenty významně ovlivněny, magmatity ne
Nejsou v poznávačce
Regionální přeměna
Všechny regionální metamorfity se označují jako krystalické břidlice
Český masiv je již starý => všechny jednotky jsou krystalinika (území tvořená krystalickými břidlicemi). Regionální metamorfity jsou nejčastější horniny na území Česka
Obecně lze celý svět rozdělit na 3 oblasti:
Sedimentární – převažují jílové sedimenty
Magmatické – převažují kyselé magmatity, hlavně žuly
Krystalinika – převažují metamorfity jílových sedimentů (fylit, svor, pararula)
Klasifikace podle toho, co bylo hlavní horninou před metamorfózou a podle intenzity přeměny (epi-, meso- a katazóna)
Vzniklé ze sedimentů = parabřidlice
Vzniklé z magmatitů = ortobřidlice
Parabřidlice
Fylit
Vždy výrazná břidličnatost
Často bývají zelené (metamorfóza => hodně chloritu)
Sekreční křemen – hornina se potila, byla ve stresu => kapičky křemene
Svor
Bezživcová hornina, pouze slída a křemen
Slídy všechny rovnoběžné
Nikdy ne nažloutlá a bílá zrníčka – to už by byly živce a šlo by nejspíše o rulu (ve svoru jsou jen chladné šedé odstíny křemene)
Biotitická paralula
Nejčastější hornina Českého masivu
Mineralogické složení jako žula, ale ze slíd jen biotit. Slídy jsou obvykle spojeny do souvislých rovinných ploch.
Vznikla přeměnou jílovitých sedimentů => musí být častá, neboť to jsou nejčastější horniny na světě
Kvarcit
Vzniká, je-li v pararule nad 70% SiO2
Podobný mramoru, ale je tvořen zrnky křemene => zrnka neštěpná (u mramoru štěpná zrna kalcitu)
Mramory
Krystalické vápence (správně by se mělo říkat krystaloblastické)
S rostoucím stupněm metamorfózy roste velikost zrna, mineralogické složení se nemění
Granoblastická struktura => netrpí anizotropií
Užití: dekorace, kamenivo, výroba vápna (obsahuje více CaCO3 než vápenec)
V krystaliniku se nikdy nemůže vyskytovat vápenec – vždy musí být přeměněn v mramor
Ortobřidlice
Hadec (serpentinit)
Olivín se snadno přeměňuje v serpentin (v podmínkách exogenních i endogenních), v nejdrsnějších katazonálních podmínkách se z něj stává mastek
Tmavošedý, nazelenalý, na trhlinách žlutavý až nazelenalý serpentin chryzotil – azbest
Dekorační materiály (urny, popelníky)
Nikdy nelze najít pohromadě např. fylit a svor (první je epizonální, druhý mesozonální), hadec však může být pohromadě s jakoukoli horninou (vzniká ve všech zónách)
Mastková břidlice
Tvoří pouze menší tělesa ve větších hadcových oblastech (pro katazónu je obecně typickou horninou vzniklou metamorfózou magmatitů hadec, mastková břidlice vzniká jen v nejsilněji metamorfovaných oblastech)
Používá se jako krejčovská křída
Zelené břidlice
Poměrně časté
Podobné fylitům, ale na rozdíl od nich se lesknou a jsou mnohem těžší
Amfibolit
Typická lineárně paralelní textura (sloupečky až jehličky amfibolu)
Často jsou jemně páskovné
Výroba drceného kameniva – je houževnaté a pevné díky amfibolům a pyroxenům
Vzniká i v katazóně (eklogit jen v nejextrémnějších podmínkách)
Eklogit
Bezživcová hornina
Obsahuje hodně granátů, které jsou indikátorem vysokých teplot vzniku – eklogit vzniká za vůbec nejvyšších teplot ze všech metamorfitů
Velmi houževnatá hornina – hustota až 3,6(!)
Horniny vznikající z kyselých vyvřelin – ortoruly
Z hlediska minerálního složení při metamorfóze neprodělávají žádné změny
Např. žula ani nerekrystaluje, netvoří se v ní žádná břidličnatost
Hornina však zezelená – z biotitu vzniká chlorit. Stlačená žula v epizóně se označuje jako mylonit nebo chloritizovaná žula.
Ortoruly jsou velmi časté od mesozóny až do katazóny
Světlý granulit – světlá granátitická ortorula. Tvoří menší tělesa v ortorulových masivech (vzniká jen v oblastech nejhorších podmínek). Užití na drcené kamenivo.
Rozdíly mezi ortorulami a pararulami
Ortorula může obsahovat muskovit, pararula ne
Ortorula může obsahovat hematit, často tedy bývá načervenalá. Pararula nikoliv.
Pokud nepomůže některý z předchozích dvou znaků, je velmi těžké horninu určit
Textury ortorul
Zrnitá – hornina obsahuje hodně živců
Šupinatá – hornina obsahuje hodně slíd
Plástevnatá – v hornině jsou světlejší a tmavší polohy
Okatá – porfyroblasty („vyrostlice“) živců
Stébelnatá
„Netabulkové“ horniny
U regionálních metamorfitů se každý metamorfický činitel uplatnil alespoň na chvíli
U těchto hornin působily jen některé z faktorů, zároveň ale nejde o kontaktní metamorfity
Migmatit (migma = směs)
Plynulý přechod mezi žulami a biotitickými pararulami
Páskovaná textura
Časté ve Skandinávii
Vznik tlakovou injektáží magmatitu mezi foliační plochy pararul
Mylonit
Vzniká mylonitizací (působením stresu) ze žul
Kataklastická struktura (katakláza = drcení) – starý křemen je rozdrcen, ale je slepen nově vytvořeným => hornina si zachovává pevnost
Greisen
Opět vzniká v žul, tentokrát působením stresu a chemicky aktivních roztoků
Opět dva křemeny – starý rozdrcen, slepen čerstvým
Žilný křemen
Úlomky křemene větší než křepelčí vejce nemohou pocházet z magmatismu – vznikly hydrotermální činností (srážením) v žilách
Vloženo: 23.04.2009
Velikost: 140,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 135GEO - Geologie
Reference vyučujících předmětu 135GEO - Geologie
Podobné materiály
- 123SHM - Stavební hmoty - Cvičení Ba·antová
- 126MVPR - Management výst. projektů - Cvičení MVPR
- 128OPV - Operační výzkum - Výpisky ze cvičení
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 1
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 10
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 11
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 12
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 2
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 4
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 5
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 6
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 7
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 8
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 9
- 132PRPE - Pružnost a pevnost - Cvičení (2)
- 132PRPE - Pružnost a pevnost - Cvičení (3)
- 132PRPE - Pružnost a pevnost - Cvičení (4)
- 132PRPE - Pružnost a pevnost - Cvičení
- 132SM2 - Stavební mechanika 2 - Cvičení
- 132SM3 - Stavební mechanika 3 - Cvičení 1
- 132SM3 - Stavební mechanika 3 - Cvičení 2
- 132SM3 - Stavební mechanika 3 - Cvičení 4
- 132SM3 - Stavební mechanika 3 - Cvičení 7
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(10)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(2)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(3)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(4)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(5)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(6)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(7)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(8)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(9)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení
- 135MEZE - Mechanika zemin - Cvičení(1)
- 135MEZE - Mechanika zemin - Cvičení(3)
- 135MEZE - Mechanika zemin - Cvičení
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135ZSV - Zakládání staveb - Cvičení 2
- 135ZSV - Zakládání staveb - Cvičení 3
- 135ZSV - Zakládání staveb - Cvičení
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Cvičení Horský
- 126EMM - Ekonomika a management - Cvičení
- 102FYZI - Fyzika - Příklady - cvičení(2)
- 102FYZI - Fyzika - Příklady - cvičení
- 123CHE - Chemie - Materiály na cvičení
- 126EMM - Ekonomika a management - Domácí cvičení
- 135ZSV - Zakládání staveb - Zadání příkladů pro cvičení
- 126EMM - Ekonomika a management - Skripta-cvičení
- 124KP2E - Konstrukce pozemních staveb 2 - E - Skripta - pomůcka ke cvičení
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Podklady ke cvičením
- 143REKR - Revitalizace krajiny - Cvičení
- 143REPO - Revitalizace povodí - Cvičení
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Cvičení
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Cvičení 2. část
- 134OK2 - Ocelové konstrukce 2 - Ocelové konstrukce 2 cvičení - skripta část 1
- 134OK2 - Ocelové konstrukce 2 - Ocelové konstrukce 2 cvičení - skripta část 2
- 134DKO - Dřevěné konstrukce - Dřevěné konstrukce cvičení - skripta část 1
- 134DKO - Dřevěné konstrukce - Dřevěné konstrukce cvičení - skripta část 2
- 134DKO - Dřevěné konstrukce - Dřevěné konstrukce cvičení - skripta část 3
- 134DKO - Dřevěné konstrukce - Dřevěné konstrukce cvičení - skripta část 4
- 134DKO - Dřevěné konstrukce - Dřevěné konstrukce cvičení - skripta část 5
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Test Macháček
Copyright 2024 unium.cz