- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálGranáty
Železnaté, vápenaté, hořečnaté
Průměrné vlastnosti
Pyrop (český granát), almandin
Oxidy
Křemen SiO2
3. nejvýznamnější po živcích a pyroxenech a amfibolech
Po muskovitu 2. nejodolnější endogenní minerál co se týče stability v exogenních podmínkách => horniny s obsahem SiO2 jsou trvanlivé
Tvrdost 7 => horniny jsou tvrdé, ale zároveň je křehký => horniny křehké (viz žuly – jsou špatné i na drcené kamenivo; jsou ale hezké – růžové díky živcům)
Krystalizuje až po vypotřebování Si na živce jako poslední => xenomorfní omezení
V horninách barva bělošedá až šedá, sklovitá
Neštěpný (Pokud jsou na něm rovinné plochy, jsou to plochy krystalické. Štěpné plochy jsou vždy nerovné)
Geologický teploměr – 20 různých variací podle teploty vzniku
Indikuje přesycení horniny Si
Magnetit Fe3O4
Jediný feromagnetický horninotvorný minerál
V čediči až 20% => v Českém středohoří nefungují kompasy
Hematit (krevel) Fe2O3
Nejslavnější červené barvivo
Po rozkladu zvětráním se jako sekundární minerál na trhlinách vysráží žlutohnědý limonit (hnědel) Fe2O3.nH2O, který rovněž řadíme mezi horninotvorné minerály. Je příčinou toho, že je hlína hnědá
Sulfidy
Sirníky, kyzy, blejna
Pyrit (markazit) FeS2
Zlaté krychličky
V magmatitech akcesorický
V sedimentech více – škodí
Zvětráváním (rozkladem) vznikají roztoky s nejvyšší agresivitou na stavební konstrukce (síranové roztoky, meziproduktem je i H2SO4 => problém, protože stavební pojiva jsou zásadité povahy)
Horninotvorné minerály sedimentárních hornin
Silikáty
Silikáty jsou opět vůdčí
Jílovité minerály
Vodnaté silikáty s vrstevnatými mřížkami
Většina jílovitých minerálů má krystalky velikosti do 2 (m, které se ještě skládají z částeček vázaných k sobě pouze van der Waalsovými vazbami a elektrickými náboji => snadno se proti sobě pohnou => jako plastelína => charakteristická je plasticita po nasycení vodou
Bobtnavost – při namočení zvětšují objem => trhliny objektů postavených na jílech. Je to ale dobré chceme-li použít jíly jako těsnící materiál (např. u přehrad)
Schopnost výměny iontů => vlivem elektrolytu bobtnají jinak (méně) než vlivem obyčejné vody
Illit – hlavní minerál jílovitých břidlic (nejčastějších hornin na světě vůbec). Nebobtná moc.
Kaolinit – charakteristický plasticitou po namočení. Kaolinické jíly – keramika, porcelán. Vzniká zvětráváním alkalických K-živců (albit, ortoklas)
Montmorillonit – nejvíce bobtná (25 – 30%), což je příčina vlastností bentonitu, jehož je hlavní součástí. Bentonit se používá jako standardní stavební těsnící materiál.
Vermiculit – bobtná až 25x
Muskovit – nemění se. V sedimentech klastický (úlomkovitý)
Klastické živce
Měly by zvětrat => v sedimentech poměrně vzácné
Zachované pocházejí z období karbonu, kdy se uložily do sedimentů při formování Českého masivu
Arkózy, droby – nejčastější materiál na výrobu drceného kameniva v ČR
Oxidy
Křemen
Klastický (úlomkovitý) – pochází z magmatizmu
Z exogenních podmínek – mikrokrystalický chalcedon, amorfní opál (některé organismy si z něj dokáží udělat schránky => vznikají z něj organogenní silicity, např. buližník)
Hematit
Limonit
Karbonáty
Kalcit (aragonit) CaCO3
Obě modifikace se liší soustavami, ve kterých krystalují
Tvrdost 3
Dokonalá štěpnost
Čistý je bílý, ale často zbarven hematitem, limonitem, jílovými minerály (do šeda), grafitem (do šedočerna až černa)
Vryp vždy bílý
Bouřlivá reakce s kyselinami (s HCl šumí už při 2% koncentraci)
Organismy je nejčastěji používán na stavbu schránek, koster => spjat v přírodě s činností organismů
V magmatitech se téměř nevyskytuje, je typický pro sedimenty. Může být i v metamorfitech.
Z horninotvorných minerálů se nejsnáze rozpouští ve vodě => jeskyně
Dolomit CaMg(CO3)2
Vzniká tak, že Mg vytlačuje z vápence Ca (dolomitizace)
Tvrdost 4, nešumí, jinak stejné vlastnosti jako vápenec
Sulfáty
Vznikají odpařováním z mořské vody
Anhydrit CaSO4
Sádrovec CaSO4.2H2O
Přidávají se do portlandských cementů jako regulátory tuhnutí (aby cement netuhl moc rychle)
Sulfidy
Pyrit (krychličky), markazit (FeS2 – dělá rybí ocásky)
Prvky
Amorfní uhlík, grafit (tuha). Pozůstatek po organismech
Horninotvorné součástky metamorfitů
Obdobně jako v případě magmatitů,
Živce
Foidy NE
Turmalin NE
Olivín se přeměnil v serpentin (posléze možná i mastek)
Pyroxeny, amfiboly, slídy, granáty, křemen, kalcit, pyrit, grafit
Poznávání magmatitů
Křemenný porfyr – zrna křemene jakoby slepená maltou => jediná hornina, kde SiO2 krystaluje jako první. Narůžovělý, hypokrystalická struktura
Šedé odstíny = křemen (sklovité)
Bílé odstíny = živce (štěpné)
Čím tmavší tím méně SiO2 a biotitu, ale více pyroxenu a amfibolu
Mineta – zrádná hornina. Je celá tmavá (samý biotit), i když je kyselá
Draselné živce – mohou být narůžovělé
Narůžovělá hornina bude spíše přesycená než nasycená
Nazelenalá barva = nefelín
Trachyt s foidy může obsahovat kalcit, i když je neovulkanický – dutiny nejsou kalcitem vyplněny zcela
Přehled sedimentárních hornin
Diageneze = souhrn pochodů vedoucích ke zpevnění horniny
Nejstarší sedimenty pochází z paleozoika – starší horniny už v drtivé většině prošly metamorfózou
Výskyt sedimentů v přírodě roste s klesající velikostí úlomků => hrubozrnných je málo
Dokonale vytříděný sediment – všechna zrna z jedné frakce
Nevytříděný sediment – obsahuje všechny frakce
Sedimenty se liší opracováním zrn – mohou být ostrohranné nebo se zaoblenými zrny
Dělení podle složení úlomků:
Oligomiktní – téměř jen úlomky křemene
Monomiktní – úlomky jednoho druhu horniny
Polymiktní – úlomky více druhů hornin
Psefity
Nad 50% úlomků je větších než 2 mm
Štěrk se dělí na:
Drobný (štěrčík, kačírek) – do 20 mm
Štěrk – 20 – 200 mm
Balvanový – nad 200 mm
Podle způsobu vzniku existují štěrky:
Fluviální – součást štěrkopískových teras řek
Glaciální – nezpevněný materiál ledovcových morén (tzv. till)
Marinní – u nás nejsou
Pro vznik štěrkového ložiska musí být splněny dvě podmínky:
V počátečním toku musí mít řeka velkou unášecí schopnost
Velká nížina, do které řeka ústí a ve které se ložisko vytvoří
U nás tyto podmínky splňují Labe a Morava
Rozdíl mezi slepencem a brekcií je v zaoblení zrn – slepenec je tvořen stmelenými zaoblenými zrny, brekcie zrny ostrohrannými
Tillity – zpevněné tilly
Ideální základové půdy
Psamity
Nad 50% úlomků má velikost 2 – 0,063 mm
Stavebně využitelné písky nesmí obsahovat humus, musí mít max. 10% jílových částic
Nejlepší jsou mořské písky – vytříděné, bez jílových minerálů
Český masiv – hlavně jezerní písky z neogénu (např. Podkrušnohoří – oblasti hnědého uhlí)
Fluviální písky – součást štěrkopísků
Váté písky – vyfoukány ze štěrkopískových teras v suchých obdobích => pochází z dob ledových
Písky nasycené vodou jsou značně pohyblivé => problém při zakládání staveb, při podzemním stavitelství, v dolech
Pískovec
Téměř jen úlomky křemene
O vlastnostech rozhoduje materiál a struktura tmelu – může být tvořen jílovými minerály (kaolinit, glaukonit), zeolity (bílošedé horniny), limonitem, hematitem, kalcitem, křemenem…
Prokřemeněním (silicifikací) vzniká křemenec. Je velice odolný vůči zvětrávání => tvoří terénní elevace
V Českém masivu pochází většinou z křídy
Častý konstrukční materiál od gotiky po baroko
Arkóza
Okolí Prahy, např. Kladno – oblasti černého uhlí (druhohorní původ – karbon)
Spousta bílých a nažloutlých zrnek => vypadá jako „pocukrovaný pískovec“
Droba
Velmi častá => dělá se zní nejvíce drceného kameniva v ČR
Úlomky křemene, živců, jílových břidlic
3 nejčastější horniny na světě: Jílovitá břidlice (nejtmavší) – prachová břidlice – droba (nejsvětlejší). Zpravidla se vyskytují pohromadě, jsou ze stejného materiálu, liší se zrnitostí.
Aleurity
Hlíny – vůbec nejčastější základové půdy
Často okrová barva způsobená limonitem
Obsahují i psamitickou a pelitickou složku. Je-li v aleuritu nad 40% psamitů, mluvíme o písčitém aleuritu, je-li nad 40% pelitů, jde o jílovitý aleurit.
Spraše
Horniny eolického původu obsahující CaCO3
Využití – výroba stavební keramiky (cihly aj.)
Mnohdy velmi špatné základové půdy – mohou být hodně stlačitelné (ukládají se větrem => jsou „nadýchané“), po namočení se může vyskytnout prosedavost (vlivem vody se rozmočí tmel z CaCO3 => pokles)
Jsou to váté horniny => musely vznikat za suchých období => pochází z ledových dob v pleistocénu
Pelity
Ve všech jsou obsaženy všechny jílovité minerály (hlavní jsou illit, kaolinit, montmorillonit), ale některý je nad 50%. Podle toho rozlišujeme pelity:
Illitické – jíl, jílovec, jílovitá břidlice. Nejčastější.
Kaolinitické – kaolinitické jíly, kaolinitické jílovce (např. lupek – na výrobu cementu), kaolinitické břidlice. Kaol
Vloženo: 23.04.2009
Velikost: 140,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 135GEO - Geologie
Reference vyučujících předmětu 135GEO - Geologie
Podobné materiály
- 123SHM - Stavební hmoty - Cvičení Ba·antová
- 126MVPR - Management výst. projektů - Cvičení MVPR
- 128OPV - Operační výzkum - Výpisky ze cvičení
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 1
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 10
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 11
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 12
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 2
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 4
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 5
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 6
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 7
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 8
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 9
- 132PRPE - Pružnost a pevnost - Cvičení (2)
- 132PRPE - Pružnost a pevnost - Cvičení (3)
- 132PRPE - Pružnost a pevnost - Cvičení (4)
- 132PRPE - Pružnost a pevnost - Cvičení
- 132SM2 - Stavební mechanika 2 - Cvičení
- 132SM3 - Stavební mechanika 3 - Cvičení 1
- 132SM3 - Stavební mechanika 3 - Cvičení 2
- 132SM3 - Stavební mechanika 3 - Cvičení 4
- 132SM3 - Stavební mechanika 3 - Cvičení 7
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(10)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(2)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(3)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(4)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(5)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(6)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(7)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(8)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(9)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení
- 135MEZE - Mechanika zemin - Cvičení(1)
- 135MEZE - Mechanika zemin - Cvičení(3)
- 135MEZE - Mechanika zemin - Cvičení
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135ZSV - Zakládání staveb - Cvičení 2
- 135ZSV - Zakládání staveb - Cvičení 3
- 135ZSV - Zakládání staveb - Cvičení
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Cvičení Horský
- 126EMM - Ekonomika a management - Cvičení
- 102FYZI - Fyzika - Příklady - cvičení(2)
- 102FYZI - Fyzika - Příklady - cvičení
- 123CHE - Chemie - Materiály na cvičení
- 126EMM - Ekonomika a management - Domácí cvičení
- 135ZSV - Zakládání staveb - Zadání příkladů pro cvičení
- 126EMM - Ekonomika a management - Skripta-cvičení
- 124KP2E - Konstrukce pozemních staveb 2 - E - Skripta - pomůcka ke cvičení
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Podklady ke cvičením
- 143REKR - Revitalizace krajiny - Cvičení
- 143REPO - Revitalizace povodí - Cvičení
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Cvičení
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Cvičení 2. část
- 134OK2 - Ocelové konstrukce 2 - Ocelové konstrukce 2 cvičení - skripta část 1
- 134OK2 - Ocelové konstrukce 2 - Ocelové konstrukce 2 cvičení - skripta část 2
- 134DKO - Dřevěné konstrukce - Dřevěné konstrukce cvičení - skripta část 1
- 134DKO - Dřevěné konstrukce - Dřevěné konstrukce cvičení - skripta část 2
- 134DKO - Dřevěné konstrukce - Dřevěné konstrukce cvičení - skripta část 3
- 134DKO - Dřevěné konstrukce - Dřevěné konstrukce cvičení - skripta část 4
- 134DKO - Dřevěné konstrukce - Dřevěné konstrukce cvičení - skripta část 5
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Test Macháček
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: