- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálGeologie - cvičení
RNDr. Jaromír Macháček, PhD.
K135, místnost B510. Cvičení B580, sbírky B573. Na 1 u zkoušky 43 z 50 bodů.
Úvod
Minerály studuje mineralogie. Lze je popsat chemickým vzorcem.
Horniny studuje petrologie. Jsou složeny z minerálů. Jsou to stavební jednotky litosféry. Petrografie horniny klasifikuje. Dělíme je na:
Magmatogenní
Sedimentární
Metamorfované
Clarky – určují střední chemismus. Nejčastější („nejprůměrnější“) minerál je živec – má clarky jako průměr litosféry.
Materiál je dán clarky, přizpůsobuje se podmínkám
Organogenní sedimenty vypadají jako černé hovězí (bíle žilkované)
Horninotvorné minerály
Popsáno je asi 3000 minerálů, ale jen 20 – 30 se významně podílí na stavbě hornin
Jak poznáme, že jde o horninotvorný minerál? Podle zastoupení v hornině. Rozlišujeme minerály:
Podstatné – více než 10% v dané hornině
Podružné – méně než 10% v dané hornině, ale více než 10% v jiných
Akcesorické (vedlejší) – vždy méně než 10%. Zřídka rozpoznatelné makroskopicky.
Horninotvorné jsou pouze podstatné a podružné minerály. Zcela zásadním způsobem určují mechanické vlastnosti hornin.
Holo- = zcela, hypo- = nezcela
Podle čeho minerály rozlišujeme?
Mineralogické pojmenování – např.:
CaCO3kalcit nebo aragonit (podle krystalografické soustavy), nikoli vápenec – to je hornina
SiO2křemen, chalcedon nebo opál
NaClhalit
CaSO4.2H2Osádrovec
Chemický vzorec – má ho každý minerál, byť někdy velmi složitý
Příslušnost ke krystalografické soustavě (nebudeme brát) – každý krystal je ohraničen rovinnými plochami. Krychlová, čtverečná, jednoklonná, trojklonná, šesterečná, trigonální.
Tvar v hornině (habitus)
Tence destičkový (šupinovitý) habitus – slída (tmavá – biotit – typický endogenní minerál, v exogenních horninách rychle zoxiduje => nikdy není v sedimentech)
Izometrický habitus (koule, přesněji řečeno 64stěny) – minerály ze skupiny granátů
Jehlicovitý
Sloupcovitý – pyroxeny – krátké, amfiboly – dlouhé sloupečky, až jehličky. Sloupcovitý habitus se může jevit jako izometrický, pokud je sloupec příčně proříznut. Magmatogenní horniny jsou však typické neuspořádaností => některá zrna určitě budou vidět jako sloupce.
Tabulkovitý – živce
Omezení v hornině
Magma je tavenina více sloučenin, které krystalují postupně. Sloučenina 1 může nerušeně vytvořit svůj typický tvar => automorfní (idiomorfní) omezení („samotvaré“)
Sloučenina 2 je již částečně omezena sloučeninou 1 => hypautomorfní (hypidiomorfní) omezení
Sloučenina 3 (zpravidla křemen) je výrazně omezena => xenomorfní (allotriomorfní)
Tvrdost – podle Mohsovy stupnice. Horninotvorné minerály mají tvrdost 3 – 7:
Mastek
Halit
Kalcit
Fluorit
Apatit
Živec (průměrná sloučenina => uprostřed)
Křemen
Topaz
Korund
Diamant
Vryp
Mouka vzniklá při rýpání do minerálu
Při vzájemném rýpání je měkčí ten minerál, ve kterém vznikne rýha
Některé minerály mají charakteristický vryp
Hematit (krevel) – červený vryp, ale sám je černý. Určuje zbarvení živců v žulách.
Kalcit – vždy bílý vryp, ačkoli bývá často až černý (vzniká ze schránek živočichů, ale i jejich těl => obsahuje spoustu uhlíku)
Štěpnost
Některé minerály mohou na první pohled vypadat stejně, ale jeden je štěpný a druhý neštěpný (např. štěpný kalcit a neštěpný křemen)
Štěpný = vznikají velké hladké rovinné plochy
Neštěpný – např. křemen
Živec – dokonalá štěpnost dle jednoho systému, ale ne podle druhého
Metamorfity – krystalují za orientovaného tlaku (stresu) => usměrněná struktura. Např. slídy u metamorfitů při pootáčení blýsknou všechny naráz (poznávací znak).
Magmatity – krystalují z taveniny, tedy z kapaliny => tlak je všesměrný => součásti neusměrněné. Slídy blýskají postupně. Velmi zřídka se vyskytují i usměrněné magmatity.
Barva
Typická jen u některých minerálů
Labradorit – pod různým úhlem dopadu světla celé barevné spektrum. Používá se na drahé hroby.
Křemen – různé barevné variace. Křišťál (čirý), růženín, ametyst (fialový), záhněda (hnědý), citrín (žlutý), opál (připomíná porcelán), chalcedon (vláknitá struktura), achát (opál + chalcedon), jaspis (celistvější než achát).
Horninotvorné minerály magmatogenních hornin
V podstatě stejné jako horninotvorné minerály metamorfitů => mohli bychom je souhrnně označit jako horninotvorné minerály endogenních hornin
Nejvýznamnější: Silikáty (živce a jejich zástupci (foidy) – 60%, pyroxeny a amfiboly – 17%, biotit – 4%, titanové nerosty – 1,5%, apatit, granáty) a oxid (křemen – 12%)
Všechny ostatní dohromady asi 5%
Silikáty
Silikáty v magmatogenních horninách mají pevné kovové mřížky
Světlé silikáty
Neobsahují Fe, Mn.
Jsou ve všech magmatitech v podstatném množství => podle nich se magmatity pojmenovávají
Živce
Dokonalá štěpnost dle dvou systémů ploch – omezen dvěma plochami, zbytek „hrbatý“
Jejich zvětráváním vznikají jílovité minerály
Zcela nejdůležitější skupina minerálů v magmatitech
Draselné živce (K-živce)
Soustředěny v kyselných a neutrálních horninách
Ortoklas a mikroklin KAlSi3O8 – soustředěny v kyselých a neutrálních horninách, zpravidla zbarveny oxidy Fe => červené, hnědé odstíny. Vznikají z nich žuly (zbarvených je více než nezbarvených) a grandiority (více nezbarvených)
Sanidin (K,Na)AlSi3O8 – výskyt omezen na některé neovulkanity => jen výlevné horniny (trachity, ryolity, fonolity)
Sodnovápenaté živce (plagioklasy)
Nejdůležitější skupina minerálů v endogenních horninách, ve všech jsou v podstatném množství
Všechny se skládají ze dvou základních složek => souvislá řada směsí složky albitové Ab (NaAlSi3O8) a anortitové An (CaAl2Si2O8)., liší se pouze procentuálním zastoupením:
An00-An10 albit alkalický
An10-An30 oligoklas kyselý zpravidla bílé
An30-An50 andezin neutrální
An50-An70 labradorit bazický
An70-An90 bytownit bazický bílé až černé (jakékoli)
An90-An100 anortit bazický
Živce mají průměrné mechanické vlastnosti => nerozhodují o mechanických vlastnostech hornin
Horniny obsahující pouze živce a žádný křemen se označují jako horniny nasycené
Pokud jsou vypotřebovány všechny prvky, ze kterých se tvoří živce, a stále zbývá Si, vytváří se SiO2 a hovoříme o horninách přesycených
Je-li Si méně, než prvků skládajících silikáty, vznikají „nedonošenci“ – foidy (zástupci živců) a z nich nenasycené horniny.
Zástupci živců – foidy
Leucit KAlSi2O6 – úspora až 30% Si. V trachytech, čedičích
Nefelín NaAlSiO4 – zelený, ušetří až 2/3 Si oproti albitu. Typický ve znělcích.
Indikují nedostatek Si v magmatu
Nenasycené minerály => nenasycené horniny
Turmalin
Jako horninotvorný minerál výhradně v černé odrůdě (skoryl), jinak i světlé odrůdy
Výhradně nejkyselejší prostředí – žuly
Turmalínová drť brání průchodu RTG záření
Tmavé silikáty
Obsahují Fe, Mn
Zcela zásadně ovlivňují mechanické vlastnosti hornin – snižují nebo zvyšují pevnost
Olivín
Skládá se ze zeleného forsteritu a červeného fayalitu => podle jejich poměru od zelené barvy (hezké kaménky) až po hnědou (běžně v horninách)
Stabilní v hloubce (za tlaku), ale na povrchu nestálý (za mrazu „vyskakuje z hornin“ – problém u staveb)
Při metamorfóze serpentinizací přechází v serpentin (hnědozelený), jehož vláknitou odrůdou je azbest
Ve špatných podmínkách se serpentin mění v mastek
Pyroxeny a amfiboly
Druhá nejdůležitější skupina po živcích
Horniny s jejich zastoupením jsou nejtvrdší, nejhouževnatější (ale zvětrávají – viz např. čediče) => černé horniny jsou obecně daleko pevnější než světlé (žuly jsou tedy relativně málo pevné)
Čerstvé jsou černé, pak uralitizace => přeměna na vláknitý amfibol uralit (zelený) => čím starší, tím zelenější
Pyroxeny – např. augit (černý, rozhodující součást čedičů). Výskyt v bazickém prostředí.
Amfiboly – např. amfibol obecný. Výskyt ve všech prostředích.
Slídy
V kyselých horninách
Zmenšují vzájemnou vazbu materiálu => velký negativní vliv na mechanické vlastnosti hornin, snižují pevnost už v malých množstvích (po křehkosti SiO2 největší rána pevnosti žul) => čím více slíd, tím hůře
Biotit – tmavá slída. Je nejčastější, snadno zvětrává => nemůže být v sedimentech. V horninách na okrajích hnědě až nafialověle prosvítá.
Muskovit – světlá slída. Z endogenních minerálů nejodolnější vůči zvětrávání a vysokým teplotám. Vynikající elektrický izolant, slabé mechanické vlastnosti. Výskyt v žulách a granodioritech.
Chlorit – vznik chloritizací (působením tlaku) z biotitu => indikuje tlakové postižení horniny. Je nazelenalý => nazelenalé horniny. Horniny s obsahem chloritu jsou velmi křehké (problémy při odhadu odstřelu)
Je-li v hornině něco zeleného, může to být chlorit nebo nefelín. Lepší alternativa je nefelín, chlorit má velmi špatné mechanické vlastnosti.
Vloženo: 23.04.2009
Velikost: 140,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 135GEO - Geologie
Reference vyučujících předmětu 135GEO - Geologie
Podobné materiály
- 123SHM - Stavební hmoty - Cvičení Ba·antová
- 126MVPR - Management výst. projektů - Cvičení MVPR
- 128OPV - Operační výzkum - Výpisky ze cvičení
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 1
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 10
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 11
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 12
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 2
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 4
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 5
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 6
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 7
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 8
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 9
- 132PRPE - Pružnost a pevnost - Cvičení (2)
- 132PRPE - Pružnost a pevnost - Cvičení (3)
- 132PRPE - Pružnost a pevnost - Cvičení (4)
- 132PRPE - Pružnost a pevnost - Cvičení
- 132SM2 - Stavební mechanika 2 - Cvičení
- 132SM3 - Stavební mechanika 3 - Cvičení 1
- 132SM3 - Stavební mechanika 3 - Cvičení 2
- 132SM3 - Stavební mechanika 3 - Cvičení 4
- 132SM3 - Stavební mechanika 3 - Cvičení 7
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(10)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(2)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(3)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(4)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(5)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(6)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(7)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(8)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(9)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení
- 135MEZE - Mechanika zemin - Cvičení(1)
- 135MEZE - Mechanika zemin - Cvičení(3)
- 135MEZE - Mechanika zemin - Cvičení
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135ZSV - Zakládání staveb - Cvičení 2
- 135ZSV - Zakládání staveb - Cvičení 3
- 135ZSV - Zakládání staveb - Cvičení
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Cvičení Horský
- 126EMM - Ekonomika a management - Cvičení
- 102FYZI - Fyzika - Příklady - cvičení(2)
- 102FYZI - Fyzika - Příklady - cvičení
- 123CHE - Chemie - Materiály na cvičení
- 126EMM - Ekonomika a management - Domácí cvičení
- 135ZSV - Zakládání staveb - Zadání příkladů pro cvičení
- 126EMM - Ekonomika a management - Skripta-cvičení
- 124KP2E - Konstrukce pozemních staveb 2 - E - Skripta - pomůcka ke cvičení
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Podklady ke cvičením
- 143REKR - Revitalizace krajiny - Cvičení
- 143REPO - Revitalizace povodí - Cvičení
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Cvičení
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Cvičení 2. část
- 134OK2 - Ocelové konstrukce 2 - Ocelové konstrukce 2 cvičení - skripta část 1
- 134OK2 - Ocelové konstrukce 2 - Ocelové konstrukce 2 cvičení - skripta část 2
- 134DKO - Dřevěné konstrukce - Dřevěné konstrukce cvičení - skripta část 1
- 134DKO - Dřevěné konstrukce - Dřevěné konstrukce cvičení - skripta část 2
- 134DKO - Dřevěné konstrukce - Dřevěné konstrukce cvičení - skripta část 3
- 134DKO - Dřevěné konstrukce - Dřevěné konstrukce cvičení - skripta část 4
- 134DKO - Dřevěné konstrukce - Dřevěné konstrukce cvičení - skripta část 5
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Test Macháček
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: