- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálStavební hmoty I - cvičení
Ing. arch. Zdenka Bažantová, CSc.
Zápočet: Docházka, odevzdání 5 protokolů (věcně i numericky správně; stáhnout z netu, odevzdat na následujícím cvičení), zisk min. 10 z 20 bodů v souhrnném testu, navíc 1 krátký test (max. 10 bodů, celkem tedy max. 30 bodů, pokud získám nad 75%, nemusím u zkoušky počítat příklady). V testech jen to, co se bralo na cvičení
Web: , ople.fsv.cvut.cz/~svobodal/cviceni" http://people.fsv.cvut.cz/~svobodal/cviceni
Konzultace úterý a čtvrtek v A328
PIN: 3222
1 – Vlastnosti látek
Objemová hmotnost (V )
Určuje se měřením (u pravidelných těles) nebo pokusně, například pomocí ponoření do odměrného válce:
Do válce naliji vodu (obvykle 1 litr)
Zvážím suché kamenivo a vsypu ho do válce s vodou
Promíchám a zjistím, jak mi stoupla hladina vody. Je-li kamenivo nenasákavé, je jeho objem roven změně výšky hladiny (h). Je-li nasákavé (to je obvyklejší), sliji kamenivo po zkoušce přes síto a znovu ho zvážím, abych zjistil, kolik vody nasálo. Nasátou vodu musím pak připočíst k naměřené h.
kde
je korekce na vsáklou kapalinu
Materiály lehčí než voda (keramzit (liapor) aj.) – musím je ve válci zatížit závažím. Závaží musí být celé ponořené, musím znát jeho objem.
Tato metoda již není normová, není dost přesná – při odečítání na válci můžeme udělat chybu ± 5%.
Objemovou hmotnost lze určit pyknometricky jako hustotu, pouze s tím rozdílem, že materiál dopředu nenamelu
Metoda s drátěným košem (dříve zvaná metoda hydrostatických vah)
Založena na Archimedově zákoně
Zváží se materiál na suchu, pak umístěný v drátěném koši (závěsu) ponořeném ve vodě – nádoba je lehčí o vytlačenou vodu.
Objemová hmotnost závisí na vlhkosti a měla by se tedy udávat pro nějaký standardní stav – suchý materiál. Problémem při měření je nasákavost.
Typy kameniva podle objemové hmotnosti:
Těžké >3000 (kovové rudy – boryt, korund aj., například jako příměsi do protiradioaktivních betonů)
Hutné 2000 – 3000
Pórovité lůžko se stlačí (V = 1 cm3). VŽDY porozita e = 0,5
Kapalina v U trubici se dolije tak, aby sahala na nejnižší ze 4 rysek. Kapalinou je obvykle petrolej – musí jít o látku netěkavou a s nízkou viskozitou.
Balonkem (stříkačkou) vytáhnu kapalinu v trubici na nejvyšší rysku a uzavřu kohoutek
Tlak (resp. výška hladiny kapaliny v ramenech trubice) se může vyrovnat jedině tak, že se vzduch nasaje přes cement. Nechám kapalinu klesat, změřím, za jak dlouho klesne od 3. ke 2. rysce. Čím jemnější je cement, tím delší čas naměřím.
Objem lůžka V, e = 0,5 => vlastní cement ˝ V (obecně V(1– e))
Dosadím do vztahu:
e – porozita látky, k – konstanta aparátu, – viskozita vzduchu při teplotě zkoušky [Pa.s], – hustota látky, t – naměřený čas poklesu kapaliny mezi ryskami
k je konstanta přístroje. Blaineova metoda je porovnávací – musím mít vzorek, u kterého znám P. Používá se referenční cement – objedná se ve Stavebním ústavu zkušebním v Brně, dodají ho s hodnotami P0, 0. Z výše uvedeného vztahu pak vykonáním zkoušky spočteme hodnotu neznámé k.
Běžně by měly vycházet hodnoty P = 2500 – 3500 cm2/g (250 – 350 m2/kg), k = 1,6 – 1,7
Počátek tuhnutí
Stanovuje se na cementové kaši normální hustoty (konzistence)
Kaše = cement + voda (cement + voda + písek = cementová malta)
Cementová kaše normální konzistence je kaše, která klade určitý odpor hustoměrnému válečku Vicatova přístroje. Postup přípravy kaše:
Na Vicatův přístroj nasadím váleček
Nastavím měrku tak, aby nula odpovídala stavu, kdy se váleček dotkne dna podložky (misky)
Do misky dám 500 g cementu. Jde o to, kolik tam dát vody – o kaši normální hustoty hovoříme, pokud se váleček zastaví 6 ± 1 mm nad dnem misky. Dlouhodobý standart říká, že nejběžnější hodnota vodního součinitele je 0,28 => tím se začne, pokud nevyhoví, udělá se nová kaše s upraveným podílem vody. Opakujeme, dokud nedostaneme kaši normální hustoty.
Hodnota ponoření se na rysce odečítá buď po zastavení válečku nebo po 30 s
Vicatův přístroj
Vlastní zkouška dob tuhnutí
Do Vicatova přístroje se místo válečku vloží jehla
Počátek tuhnutí – doba od vsypání cementu do vody do chvíle, kdy je vzdálenost jehly od podložky 4 ± 1 mm. Provádí se jeden vpich každých 10 minut (zpočátku se jehla dostane až na dno …)
Konec tuhnutí – doba od vsypání cementu do vody do chvíle, kdy se jehla zastaví 0,5 mm pod povrchem kaše
Hodnoty se zaznamenávají na graf (jak hluboko jehla zajela). Hledám čáru, která je nejblíže normovým hodnotám. Nesmím zapomenout přičíst čas, který uběhl od vsypání cementu do vody do prvního vpichu jehlou (příprava trvá určitou dobu – pro nás 18 minut)
Počátek tuhnutí se porovná s normou (pro cement třídy 32,5 by měl být nejdříve 75 minut, pro 42,5 – 60 minut, pro 52,5 – 45 minut)
Konec tuhnutí se pouze zaznamená, norma jej neřeší (je de facto ošetřen počáteční pevností)
Objemová stálost
Zkouška se provádí pomocí Le Chatelierovy objímky:
Postup:
Do objímky se nalije kaše normální konzistence
Vzorek se shora i zdola přiklopí, aby nevysychal, nechá se tvrdnout
Po 24 hodinách se změří vzdálenost hrotů => A
Vzorek se 3 hodiny vaří, znovu se změří vzdálenost hrotů => B
Stanoveným způsobem se vzorek ochladí na 20 ± 2 °C, změří se vzdálenost hrotů => C
Norma říká, že cement je objemově stálý, pokud C – A 10 (pro všechny pevnostní třídy)
Pevnostní třída
Ověřuje se pomocí zkušebních trámečků 40 x 40 x 160 mm (3 ks)
Směs – cementová malta 1:3 (1 díl cementu, 3 díly písku, 0,5 dílu vody; 1 díl 450 g)
Používá se normalizovaný písek CEN (poměrně drahý) nebo písek ze tří velmi úzkých frakcí – z každé se vezme 1 díl. Frakce musí být úzká, aby nedošlo k rozvrstvení kameniva při jeho transportu.
Postup:
Formičky se musí vytřít vyjetým olejem, aby šlo trámečky vyndat
K výrobě se používá normová míchačka (má program pro přípravu malty)
Ke zhutnění slouží normové zhutňovací zařízení
Po zhutnění se seřízne přebytečná malta, formičky se na 24 hodin přikryjí a nechají tvrdnout.
Po 24 hodinách odformování, popsání a uložení do vody tak, aby voda mohla ke všem stranám (na roštech, na špejlích). Ve vodě trámečky setrvají až do zkoušky za 28 dní.
Počáteční pevnost – po 2 dnech (pro třídu 32,5 po 7 dnech)
Normalizovaná pevnost – po 28 dnech (pro třídu 32,5 musí být pevnost 32,5 a 52,5 apod.)
Průběh tuhnutí u vyhovujícího betonu
Pevnost v ohybu
Tří- nebo čtyřbodová ohybová zkouška – prohýbané těleso je namáháno v tahu za ohybu. Napětí závisí na rameni síly:
Napětí je podíl ohybového momentu (M) a průřezového modulu (W, spočítán v literatuře pro obvyklé tvary, závisí na ploše a průřezu tělesa):
Pozor – l v momentu je vzdálenost podpor, nikoli délka trámečku!!! Při normových zkouškách bývá vzdálenost podpor 100 mm.
Trámeček se při zkoušce přelomí v půli, vzniklé půlky se později použijí ke zkoušce pevnosti v tlaku (tzn. ze zkoušky ohybu mám 3 měření, ze zkoušky tlaku 6)
Mechanické
Vloženo: 22.04.2009
Velikost: 690,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 123SHM - Stavební hmoty
Reference vyučujících předmětu 123SHM - Stavební hmoty
Podobné materiály
- 126MVPR - Management výst. projektů - Cvičení MVPR
- 128OPV - Operační výzkum - Výpisky ze cvičení
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 1
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 10
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 11
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 12
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 2
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 4
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 5
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 6
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 7
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 8
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Cvičení 9
- 132PRPE - Pružnost a pevnost - Cvičení (2)
- 132PRPE - Pružnost a pevnost - Cvičení (3)
- 132PRPE - Pružnost a pevnost - Cvičení (4)
- 132PRPE - Pružnost a pevnost - Cvičení
- 132SM2 - Stavební mechanika 2 - Cvičení
- 132SM3 - Stavební mechanika 3 - Cvičení 1
- 132SM3 - Stavební mechanika 3 - Cvičení 2
- 132SM3 - Stavební mechanika 3 - Cvičení 4
- 132SM3 - Stavební mechanika 3 - Cvičení 7
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(10)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(2)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(3)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(4)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(5)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(6)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(7)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(8)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení(9)
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Cvičení
- 135GEO - Geologie - Cvičení Macháček
- 135MEZE - Mechanika zemin - Cvičení(1)
- 135MEZE - Mechanika zemin - Cvičení(3)
- 135MEZE - Mechanika zemin - Cvičení
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135ZSV - Zakládání staveb - Cvičení 2
- 135ZSV - Zakládání staveb - Cvičení 3
- 135ZSV - Zakládání staveb - Cvičení
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Cvičení Horský
- 126EMM - Ekonomika a management - Cvičení
- 102FYZI - Fyzika - Příklady - cvičení(2)
- 102FYZI - Fyzika - Příklady - cvičení
- 123CHE - Chemie - Materiály na cvičení
- 126EMM - Ekonomika a management - Domácí cvičení
- 135ZSV - Zakládání staveb - Zadání příkladů pro cvičení
- 126EMM - Ekonomika a management - Skripta-cvičení
- 124KP2E - Konstrukce pozemních staveb 2 - E - Skripta - pomůcka ke cvičení
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Podklady ke cvičením
- 143REKR - Revitalizace krajiny - Cvičení
- 143REPO - Revitalizace povodí - Cvičení
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Cvičení
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Cvičení 2. část
- 134OK2 - Ocelové konstrukce 2 - Ocelové konstrukce 2 cvičení - skripta část 1
- 134OK2 - Ocelové konstrukce 2 - Ocelové konstrukce 2 cvičení - skripta část 2
- 134DKO - Dřevěné konstrukce - Dřevěné konstrukce cvičení - skripta část 1
- 134DKO - Dřevěné konstrukce - Dřevěné konstrukce cvičení - skripta část 2
- 134DKO - Dřevěné konstrukce - Dřevěné konstrukce cvičení - skripta část 3
- 134DKO - Dřevěné konstrukce - Dřevěné konstrukce cvičení - skripta část 4
- 134DKO - Dřevěné konstrukce - Dřevěné konstrukce cvičení - skripta část 5
Copyright 2024 unium.cz