- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál. Velké teplotní rozmezí mezi likvidem a solidem. Odolávají korozi v atmosféře a mořské
vodě, ale jsou citlivé na kys. dusičnou, sírovou a amoniak. Legují se fosforem (lepší pevnost a tvrdost, ale horší
tvař. za tepla.) Konektory, pružiny…
Hliníkové bronzy: jsou slitiny mědi s hliníkem a dalšími legurami, např. Fe, Ni a Mn. Celkový podíl
těchto prvků je 5-12%. Dobře tvářitelné za tepla i slévatelné. Dobrá korozivzdornost v průmyslových atmosférách.
Škodí jim amoniak (praskají). V převodových mechanizmech a armaturách. Také na nástroje ve výbušných
prostředích (doly apod.)
Niklové bronzy: 10-30% Ni, na boilery, zásobníky teplé vody, kondenzátory, tlakové nádoby. S rostoucím
obsahem niklu klesá konduktivita. Častá povrchová oxidace, aby povrch působil jako izolátor. Konstantan
(CuNi45) je typickým materiálem pro výrobu odporů.
Beryliový bronz: 2% Be a malé přísady Ni a Co. Vynikající pružiny, skvělá konduktivita. Jedná se o
nejiskřivý prvek. Beryllium je zdravotně závadné.
Olověné, cínoolověné a červené- Cu-Pb, Cu-Sn-Pb, Cu-Sn-Zn, až 30% Pb nebo až 10% Zn. Dobrá tepelná
konduktivita a výborné kluzné vlastnosti, používají se na ložiska pracující ve vyšších teplotách. Červené bronzy
jsou výborně slévatelné a mají dobré kluzné vlastnosti.
Slitiny zinku
Nízká teplota tavení a liti (420-450). Slitiny 4% Al a do 3%Cu – jejich pevnost je 250Mpa,tažnost 1% -
2% tvrdost 70-90HB
Taví se v plynových nebo elektrických pecí.Před litím se filtruje přes kamenné filtry. Odlévají se tlakově.
Tělesa karburátorů, elektropřístrojů a podobně…
Slitiny niklu
Vysoká odolnost proti korozi, stálost za vysokých teplot. Vysoká cena. Monely (vytvrditelné až 1000Mpa)
Nimonic (žáropevné). Teplota tavení 1500
Tavení pod vrstvou skla, vápna, Nejdokonaleji vakuum.
Slitiny olova a cínu
Dobré slévárenské vlastnosti, akumulátorové m
Slitiny hliníku
Energetická náročnost, využití kde je pot
Silumin:
Malou přísadou Mg sou vytvrditelné, malá tepelná roztažnost
Al-Cu – vytvrditelné, horší slévárenské vlastnosti
Al-Mg – vysoká odolnost proti korozi. Špatné slévárenské vlastnosti
Pro tavení se používají:
Kelímkové, bubnové a nístějové pece. Je t
1) Krycí a čistící –pro omezení oxidace
2) Odplyňující – uvolnění plynů Cr v
3) Modifikační – potlačení hrubých jehlic k
4) Zjemňující – obsahují prvky Ti,Ta,Zr,B slou
Odlévají se do písku, často tlakově a do kokil Optimální teplota je 690
Slitiny hořčíku
Nejlehčí materiály typy Mg-Al-Zn
silnou vrstvou solí. Taví se v kovových kelímkách p
Automobilový a letecký průmysl.
14. Formovací směsi, složení, vlastnosti, rozd
A) Vlastnosti upravených směs
a. Homogenita směsi (promísení složek)
b. Životnost směsi
B) Vlastnosti při formování
a. Spěchovatelnost (schopnost pohybu ve sm
b. Formovatelnost (Schopnost pohybu ve sm
c. Lepivost (schopnost vyplnit celou formu)
d. Rychlost vytvrzování (Doba z
C) Vlastnosti před litím
a. Pevnost
b. Osýchání a navlhavost
c. Otěr a drobivost
D) Vlastnosti při lití
a. Pevnost
b. Prodyšnost
– indukční pece, magnezitová výdustka a nebo grafitový k
řížky, ložisková kompozice
řeba lehké materiály.Základním představitelem je slitina Al
– bloky motorů.
řeba dodržet zásady:
hliníku (napomáhají odstranit vodík)
řemíku, zlepšení mechanických vlastností
čeniny zjemňují Al
-730.
-Mn (elektrony). Vysoké nároky na technologii, láze
ři teplotách 800-850.
ělení, zp
í
ěru síly)
ěru kolmém na sílu)
a kterou ej možno s formou manipulovat)
elímek.
-Si tzv.
ň je třeba chránit
ůsoby vytvrzování
c. Plynatost
d. Teplotní roztažnost
e. Odolnost proti korozi
f. Zrnitost a porózita
E) Vlastnosti po odlití
a. Rozpadavost
b. Prašnost
c. Možnost regenerace
d. Nezávadnost odpadu
I. Generace - Jílová pojiva (bentonit), zpev
se používají škroby anebo vodní sklo. Následuje vysoušení.
II. Generace – Směsi vytvrzované chemickou cestou (ztvrdnutí pojiva)
a. Samovolně tuhnoucí sm
sklo+ester, nebo pryskyřič
b. Vytvrzované teplem smě
+ činidlo
c. Vytvrzované profukováním plynu
- Metoda Co2 – vod
- Metoda CB
III. Generace Směs je pojená fyzikáln
polem, vakuem
15. Způsoby výroby forem a jader. Metoda spalitelného a
a) Formování na syrovo:
Stojí na prvním místě. Nízká po
Pojivem na syrovo jsou jíly (bentonit). Nejvhodn
Další přísady do formovacích sm
Pevnost směsí je závislá na velikosti a tvaru zrn písku, obsahu jílu a vody.
b) Bezrámové formování:
Při zvýšení přesnosti se použije v
není potřeba použít rám – lepší manipulovatelnost.
Díky systému z obrázku je vid
tvarů a pro menší odlitky do 1x1m. Žebrované válce, bloky motor
Menší vzdušnost.
ňovaná pěchování, střásáním, lisováním…
ěsi Vytvrzení dojde pomocí reakcí složek (cement+voda+vodní
ná…)
s se vytvrdí za působení tepla (nastartování chemické reakce) prysk
ní sklo +Co2
ě. Zaformování pomocí vibrací. Zpevně
modelu
řizovací cena, levné směsi, dobrá regenerace. P
ější pro slévání jsou bentonity solné.
ěsí slouží ke zlepšení povrchu odlitk
ětší tlak (1-1,5Mpa) Tím pádem drží formovací sm
ět že proces lze velmi automatizovat, vhodná pro odlitky ur
ů a podobně
Pro větěí pevnost
yřice
ní odpařením, magnetickým
vytavitelného
řesnost ±1-2mm.
ů (černouhelná moučka).
ěs svůj tvar a
čitých
…
c) Impulzní formování
Spočívá na metodě výbuch
d) Výroba forem a jader ze smě
- Vysoušením
- Tvrdidly (samotuhnoucí sm
- Profukování Co2
Poslední metoda je nejvýznamně
kyseliny křemičité. Nutná vhodná konstrukce forem aby se dob
e) Skořepinová formování Kovová deska nebo jaderník se oh
písek a fenolformaldehydová prysky
Forma e většinou skládá ze dvou
přídavku.
Výhody:
- Nízká spotřeba formovací sm
- Vysoká rozměrová přesnost
- Hladký povrch odlitků
- Možnost lít složité tvary
- Dobrá rozpadavost formy
f) Metoda horkého jaderníku
obrázku. Vhodné pro sériovou výrobu, umož
metodou má větší produktivitu, ale
g) Metoda studeného jaderníku
směs profoukne aminovým katalyzátorem ve form
Větší produktivita a levnější než p
likvidací katalyzátoru který prošel formovací sm
čímž dojde k udusání směsi bez ztráty vzdušnosti
sí pojených vodním sklem směsi pojené vodním sklem lze vytvrdit:
ěs)
jší SiO2+2H2O+Na2O+Co2→Na2CO3+SiO
ře využilo Co2. Vysoká pevnost forem.
řejí na 200-280 a z
řice) Dojde k natavení a během pár sekund se vytvo
částí, které se k sobě lepí. Před litím se zasype pískem nebo dá do
ěsi
Nevýhody:
- Vysoké náklady na výrobu modelového
zařízení
- Zhoršená hygieny p
- Pouze do na
Rovnoměrné upěchování je zajištěno vystř
ňuje velkou přesnost až 0,1mm
potřebuje složitější zařízení.
užívá se směsi obsahující dvě kapalné složky pojiva. Po napln
ě mlhoviny, který smě
ředešlé dvě metody ale je potřeba opatrn
ěsí.
2.2H2O Vzniká soda a gel
asype se směsí (jemný
ří skořepina.
řípravy směsi
odlitky do 50kg
elovací hlavou. Postup je na
. V porovnání s předchozí
ění se
s během pár sekund vytvrdí.
ě zacházet s odpadem. A
h) Výroba forem z cementových sm
k nejstarším. Je určená pro velké a t
dalších látek.
i) Výroba forem ze sádry do sádry se p
zmenšuje objemové změny. Další jako urychlova
teploty.
Lití pomocí vytavitelného modelu metoda je postavena na mo
Modely se mohou vyrobit obráběním, odlitím, vst
malé smrštění, velká pevnost při pokojové teplot
Drobné modely se skládají do stromečků
Pro výrobu forem se používají speciální formovací materiály s vysokou žárupevností, vhodný je um
korund, spinel, zirkon. Pojivem jsou koloidní roztoky v
do peci a vytaví se model.
Lití metodou spalitelného modelu zhotoví se p
kovové formy, vyřezání…) Na model se nanese malá vrstvi
žáruvzdorného materiálu. Poté se model zasype suchým pískem (vibrace
pro rovnoměrné rozložení směsi) Poté se za
aby nedošlo ke zhroucení formy.
Metoda umožňuje odlévání tvarov
elektromotorů)
16. Konstrukce a výpo
Úkolem je:
- Usměrnit proud kovu
- Zajistit pnění formy optimální rychlos
- Zachytit strusku a ne
- Pomáhat usměrněnému tuhnutí sm
- Zajistit klidné plně
ěsí Cement je anorganické pojivo s
ěžké odlitky. Pomalu tvrdne, ale rychlost lze zvýšit p
řidávají přísady. Drcený azbest zvyšuje porózitu k
če či jako zpomalovač
delu, který lze snadno p
řikováním a kombinací. Požadavek na vosk je mála viskozita,
ě. K hotovým modelům se připojí model vtokové soustav
.
alkoholu a nebo vodě. Několikáté namá
ěnový model (vstříknutí do
čka
čne lít kov, lít se musí opatrně
ě složitých odlitků (bloky
čet vtokových soustav
tí
čistoty
ěrem k nálitkům
ní formy bez strhávání vzduchu
hydro vlastnostmi.Patří
řidáním
řemenný písek
e tuhnutí. Použití pro nižší
ůsobením tepla vytavit.
y.
ělí
čení , pak se dají
Licí jamka zachycuje proud taveniny, zachycuje strusku a ne
je menší provedení.
Licí kanálek zavádí kov z licí jamky do formy
Odlučovač strusky Vodorovný kanálek v
Pro dokonalejší zachycování strusky existují keramické filtry.
Rychlost odlévání je omezená odolností formy proti erozi, ur
17. Tuhnutí odlitků
Tuhnutím odlitků se rozumí vytváření souvislé vrstvy tuhé fáze na úkor fáze tekuté, tuhne podle stabilních
nebo metastabilních diagram, pod čarou likvidu za
rostoucími krystaly vznikají ostrůvky nejvyšší výskyt kolem teplotní osy kde tuhne nejpozd
závislá na:
- Rozdíl mezi likvidem a solidem
- Teplotní vodivostí litiny
- Rychlost př
- Tvaru a tlouš
- Licí teplotě
Nálitkování Pro potlačení vzniku staženi, nutno konstruovat tak aby docházelo ke vzniku staženin pouze v
1) V nálitku musí být vždy tekutý kov po celou dobu odlévání a chladnutí
2) Tavenina z nálitku musí mít neustále p
vnitřních částí odlitků po nálitky.
Nejjednodušším způsobem určení je metoda vepsaných koulí: Koule vepsané do odlitku se musejí sm
k nálitku zvětšovat. Podle tohoto požadavku se hledá poloha nálitk
Velikost nálitku:
Staženina v nálitku má velikost:
VN objem nálitku. Stažení však nevyplní celý nálitek.Pom
vytvoří je označován jako součinitel nehospodárnosti nálitku x. Velikos
čistoty, pokud je struska zachytávána u
dělící rovině formy zajišťuje zadržení strusky a vedení kovu k
čuje se na základě zkušeností.
, zásady nálitkování, stanovení velikosti nálitk
čne tuhnutí. Široké pásmo je nepříznivé pro jakost odlitk
estupu tepla z materiálu do formy
ťce odlitku
řístup do míst, kde odlitek tuhne
ů.
β-poměr velikosti staženiny slitiny V
ěr velikosti nálitku k velikost staženiny, která se v
t lze najít v tabulce Po úprav
ž v pánvi pak
zářezům.
ů
ů, mezi
ěji. Šíčka pásma je
nich.
, rovnoměrné tuhnutí od
ěrem
0 objem odlitku
něm
ě má tvar :
18. Odstředivé, kokilové, tlakové, plynulé a vakuové lití
Odstředivé lití:
Lití do rotující formy, zvyšuje sílu odlévání a tím lepší zab
zlepšení jejich mechanických vlastností. Umož
Využití při výrobě litinových trubek:
Rozlišujeme tři způsoby odstředivého lití:
3) Pravé odstředivé lití – forma rotuje podle osy (vodorovná, svislá) a kov je vytla
silou, při dostatečných rychlostech je rozdíl mezi pr
4) Poloodstředivé lití – odlitek je tvář
5) Odstřeďování – forma rotuje a kov je vtla
Odstředivá síla musí být několikrát větší než gravita
Kokilové lití :
Užití trvalých forem snižuje provozní náklady, umož
směsí. Nevýhoda je že se odlitek musí dát vyjmout bez porušení formy.
Vyrábějí se z grafitu anebo ocelových slitin. Materiál musí mít dostate
odolnost proti deformacím při změnách teplot. Pro zvýšení životnosti se používají speciální nát
Aby se zamezilo teplotním šoků
písková i kovová jádra, podle tvaru dutiny
Stálá forma je vhodná pro počet odlitků stovek až desítek tisíc
Tlakové lití:
ěhnutí do slabých
ňuje vytvořeni dutin bez jader.
ůměry zanedbatelný.
en nejen odstředivou silou ale i jádry a formou (ozubená kola)
čován do dutin jednotlivých odlitků.
ční síla a je limitována pevností formy.
ňuje automatizaci, odpadá manipulace s
čnou žáruvzdornost,
m formy se předehřívají 100-500 podle odlévané slitiny. Používají se
.
ů, aby se vrátila drahá po
částí odlitků a přispívá ke
čován pouze odstředivou
formovací
žáropevnost a
ěry.
řizovací cena formy.
Pro tenkostěnné odlitky, není možné gravita
20-600Mpa čím se docílí rychlejšího napln
nároky na obrábění rozměrová přesnost 0,05mm a drsnost kolem 0,005mm
Základní rozdělení podle stroje:
- Stroje s teplou komorou vstřikovací komora umíst
Vstřikuje se pístem. Po odlití se forma odd
- Stroje se studenou komorou vst
(zmenšení tepelného namáhání formy)
Tlakovým litím se odlévají v podstatě
nejlepší vysokolegované oceli.
Nízkotlaké lití:
Poměrně nová metoda. Neumožň
ale má jednodušší konstrukci, používá se pro slitiny hliníku a ho
Princip je patrn z obrázku po ochlazení odlitku se upustí tlak a zbytek taveniny
sjede zase dolů do tavícího kelímku trubice funguje jako nálitek
soustava.
Plynulé lití:
Pracuje na jednoduchém principu:
Lití ve vakuu:
Při lití speciálních slitin (letecký a kosmický pr
pec s keramickým kelímkem. Pec je umíst
Výhody:
- Velmi malé propaly
- Odstranění prvků s
- Odstranění rozpuště
- Omezení znečištění taveniny oxidy a nitridy
K nevýhodám patří vysoké pořizovací náklady, provozní náklady a nemožnost odstran
ční lití (kvůli rychlému tuhnutí kovu) a proto se použije tlak
ění formy. Tlakové odlitky mají jemnozrnnou strukturu s
ěná v kelímku s roztavenou hmotou (tavící kelímek)
ělí a pomocí vyhazovače se uvolní. Proces lze pln
řikovací koma je oddělená a pomocí pánve se p
všechny slitiny Zn, zhruba polovina odlitků
uje tak přesné odlitky jako vysokotlaké
řčíku.
a vtoková
- Vysoké využití kovu
- Vysoká kvalita odlitk
- Vysoká produktivita
- Malé deformace a vnit
Nevýhodou jsou vysoké po
náklady a omezený sortiment výrobk
(tyče, desky, plechy, trubky, profily)
ůmysl) vysoká teplota tavení. K
ěna ve vakuu
prvků a tím přesné dodržení chemického složení
nízkou teplotou varu
ných plynů N a H
minimálními
ě automatizovat.
řináší kov na píst.
z Al. Pro formy se používají
ů
řní pnutí
řizovací
ů
tavení se využívá indukční
ění pomocí strusky.
19. Zásady konstrukce odlitk
Rozdělení nálitků:
- Otevřené (ústí na povrchu formy)
- Uzavřené (skryté ve form
- Čelní (umístění nad odlitkem)
- Boční (připojená z
- Přilehlé (zaplňované horkou tav
- Odlehlé (málo účinné, zapl
-
Rozdělení podle tlaků:
- Atmosférické – u nichž p
z nálitku do odlitku. U uzav
prodyšnost formy a atmosférické jadérko.
- Podtlakové – u kterých ztuhne k
Podle regulace chladnutí:
- Neošetřené
- Zasypané izolačně
- Zasypané exotermicky
- Izolované (třeba šamotem
- Exotermické s obkladem exotermické sm
Konstrukce odlitků:
ů s ohledem na hospodárnost a potla
ě)
boku odlitku)
eninou ze vtokové soustavy)
ňování během průtoku formou)
ůsobí na hladinu atmosférický tlak,zlepšují dosazování taveniny
řených nálitků umožňuje přistup vzduchu nad hladinou taveniny
ůra a vzniká podtlak
(popílkem, azbestem, pískem, šamotem)
(směsí u níž po zahřátí dochází k uvolň
-aby neunikalo teplo)
ěsi – největší účinnost.
čení vad
ování tepla)
TVÁŘENÍ
20. Podstata a hlavní znaky tvářecích procesů
Podstata – Velké plastické deformace, na základě dislokační teorie. Překonáváme mez kluzu, který při tváření
se zvětšuje, žase rovná mezi pevnosti.
Přetvárný odpor – Odpor působící proti hlavním napětím.Závisí na mezu kluzu, na teplotě, deformační
rychlosti, tření, rozměrech.
Základní zákony:
- Zákon stálého objemu
- Zákon podobnosti
- Zákon nejmenšího odporu
Parametry tvářecích strojů:
- Jmenovitá síla (síla, kterou může působit stroj na materiál) (F)
- Jmenovitý zdvih (maximální zdvih stroje)(h)
- Jmenovitá práce (A=F.h)
- Jmenovitá rychlost (teoretická rychlost na prázdno, mění se se zatížením)
21. Rozdělení tvářecích procesů a jejich názvosloví
Rozdělení podle teploty – Tváření za studena, polostudena, za tepla (řídí se teplotou rekrystalizace)
Podle stavu napjatosti – plošné (působí ve dvou směrech), objemové (tvářecí síly ve třech směrech)
Podle tvářecích operací:
1) Stříhání – Rozdělení materiálu v celém objemu.
a. Prosté stříhání
b. Děrování
c. Vystřihování (různé tvary)
d. Přistřihování (Dosažení přesných tvarů)
e. Nastřižení (pro další operace)
2) Ohýbání – Trvalá deformace ohybem
a. Prosté ohýbání
b. Ohraňování (Ohýbání plechu na lisu)
c. Rovnání
d. Zakružování (rovinná plocha v válcovou a nebo kulovou)
e. Lemování (ohyb okrajů)
f. Osazování (ohnutí, nebo promáčknutí v ploše)
g. Zkrucování
3) Tažení – tváření rovinné plochy v prostorovou plochu.
a. Prosté tažení
b. Tažení se ztenčením stěny
c. Zpětné tažení
d. Žlábkování (vytlačování mělkých žlábků)
e. Protahování (prot. okraje materiálu po vnějším anebo vnitřním obvodu-kolmá válcová ploch.)
f. Rozšiřování (zvětšování průměru duté trubky)
g. Zužování (zmenšování průměru dutého polotovaru)
h. Objemové tažení (změny tvaru a objemu polotovaru (dráty, kulatiny))
i. Přetahování (napínání přes šablonu)
4) Tlačení
a. Tlačení tvaru (profili)
b. Rotační obrubování (vyztužení okraje rotačního tělesa)
c. Rotační rozšiřování (rozšiřování konce trubky)
d. Rotační lemování
e. Rotační zužování
f. Rotační žlábkování
g. Osazování
5) Protlačování – Tváření materiálu vysokým tlakem
a. Zpětné protlačování (materiál teče proti směru pohybu)
b. Dopředné (protlačování materiál teče ve směru pohybu)
c. Sdružené (a+b)
d. Stranové (materiál se přemisťuje kolmo)
e. Vtlačování (tváření funkčních dutin)
6) Ražení
a. Prosté ražení (reliéf)
b. Rýhování (rýhy)
c. Značkování
7) Kování – Tváření materiálu na kovadle nebo zápustce. (Buchar, lis, smýkadlo)
a. Zápustkové kování (v jednoúhelných zápustkách)
i. S výronkem
ii. Bez výronku
b. Volné kování (kování na víceúčelových nástrojích)
i. Pěchování (zvětšování průřezu)
ii. Napěchování (pěchování po části rozměru výkovku)
iii. Prodlužování
iv. Rozkování na trnu (kování kroužku na trnu)
v. Osazování
vi. Prosazování
vii. Přesazování
viii. Děrování (děrovacím trnem)
ix. Sekání
x. Odsekávání
8) Válcování tváření pomocí válců
a. Podélné
b. Podélné tvarové
i. Plynulé (Tvar kalibru určuje příčný průřez vývalku)
ii. Přerušované
iii. Periodické (Tvarem kalibru je dán opakující se tvar vývalku)
c. Příčné tvarové (Tvarové válce vyvozují šroubovými plochami axiální sílu)
d. Kosé (mimoběžné osy válců)
e. Rozválcování (vyděrovaný polotovar se rozválí na požadovaný průměr)
f. Vroubkování (vytvářeni rýh na polotovaru)
g. Válcování závitů
9) Kalibrování – dosažení přesných rozměrů,tvarů a jakosti povrchu
a. Hlazením
b. Rovinné
c. Tvarové
d. Kalibrování otvorů
e. Po tažení
f. Válcováním
10) Ostatní
a. Radiální tváření
b. Rotační kování
c. Válečko
Vloženo: 23.04.2009
Velikost: 2,36 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu 2331067TE1 - Technologie I.Podobné materiály
- 2012033ZAPG - Základy algoritmizace a programování - Zápisky z 1. přednášky
- 2012033ZAPG - Základy algoritmizace a programování - Zápisky z 10. přednášky
- 2012033ZAPG - Základy algoritmizace a programování - Zápisky z 11. přednášky
- 2012033ZAPG - Základy algoritmizace a programování - Zápisky z 12. přednášky
- 2012033ZAPG - Základy algoritmizace a programování - Zápisky z 13. přednášky
- 2012033ZAPG - Základy algoritmizace a programování - Zápisky z 2. přednášky
- 2012033ZAPG - Základy algoritmizace a programování - Zápisky z 3. přednášky
- 2012033ZAPG - Základy algoritmizace a programování - Zápisky z 4. přednášky
- 2012033ZAPG - Základy algoritmizace a programování - Zápisky z 5. přednášky
- 2012033ZAPG - Základy algoritmizace a programování - Zápisky z 6. přednášky
- 2012033ZAPG - Základy algoritmizace a programování - Zápisky z 7. přednášky
- 2012033ZAPG - Základy algoritmizace a programování - Zápisky z 8. přednášky
- 2012033ZAPG - Základy algoritmizace a programování - Zápisky z 9. přednášky
- 2121023TM - Termomechanika - Zápisky ze cvičení a semináře
- 2121501 - Mechanika tekutin - Zápisky ze cvičení
- 2131512 - Části a mechanismy strojů I. - Zápisky z přednášky 1
- 2131512 - Části a mechanismy strojů I. - Zápisky z přednášky 2
- 2131512 - Části a mechanismy strojů I. - Zápisky z přednášky 3
- 2131512 - Části a mechanismy strojů I. - Zápisky z přednášky 4
- 2131512 - Části a mechanismy strojů I. - Zápisky z přednášky 5
- 2131512 - Části a mechanismy strojů I. - Zápisky z přednášky 6
- 2311102ME2 - Mechanika II. - Zápisky Dresic
- 2311102ME2 - Mechanika II. - Zápisky kmitání
- 2311102ME2 - Mechanika II. - Zápisky planetovka
- 2311102ME2 - Mechanika II. - Zápisky vektorová metoda
- 2311102ME2 - Mechanika II. - Zápisky vyva·ování
- 2311102ME2 - Mechanika II. - Zápisky výpočet střediska
- 2321039MR2 - Nauka o materiálu II. - Zápisky ke zkoušce
- 2341045TE2 - Technologie II. - Zápisky z přednášek
Copyright 2024 unium.cz