- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Otázky a odpovědi u testů
2331067TE1 - Technologie I.
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálk odstraneni vnitrniho pnuti nebo normalizacni zihani
40. Svarovani TIG je
svarovani wolframovou elektrodou v inertnim plynu
41. Nejmensi tepelne ovlivnena oblast je u svarovani
Laserem
42. Zakladni zadane vlastnosti pajky jsou
smacivost, roztekavost, kapilarita
43. Lze rezat kyslikem oceli typu Cr18 Ni9 ?
Ne
44. Nejvetsi obtize pri svarovani Al a jeho slitin zpusobuje
vysoka teplota taveni oxidu Al
45. Svarovani pod tavidlem je zvlast vhodne pro
svarovani dlouhych svaru na silnem materialu
46. Pomoci dratkove merky urcujeme
velikost vad
47. Niklove nebo monelove elektrody jsou zvlaste vhodne pro svarovani
sede litiny
48. Pracovni bod svarecky je
prusecik staticke charakteristiky zdroje a oblouku
49. Tvrde pajeni je spojovani kovu pajkou s teplotou taveni
nad 450 oC
50. Minimalni pevnost svaroveho kovu elektrody E 44.83 je
440 MPa
51. "Foukani" oblouku pri svarovani je zpusobeno
magnetickym polem kolem elektrody a oblouku
52. Pri svarovani MAG musi byt ve svarovacim dratu
dezoxidacni prisady Mn a Si
53. Elektroda E 44.72 ma obal
kysely
54. Pri tepelnem zpracovani zihanim na odstraneni pnuti svarenec ochlazujeme
v peci
55. Nejnebezpecnejsi vada ve svaru je
bublina
56. Kolik stupnu volnosti by mel mit svarovaci robot minimalne, aby dosahl jakekoliv polohy vzdy s kolmo prilozenymi elektrodami
6
57. Rychlost sireni podelneho ultrazvukoveho vlneni v oceli je
cca 6000 m.s
58. Acetylenova lahev je znacena
bilym pruhem
59. Tvrdy svarovaci rezim pro odporove svarovani je charakterizovan
vysokou hodnotou svarovaciho proudu a kratkym svarovacim casem
60. Kriticka rychlost ochlazovani je
takova , kdyz prave vznikne martenziticka struktura
61. Expozice v radiografii je udavana v jednotkach
kV.min-1
62. Pri ultrazvukovem zkouseni nevybrousenych svaru jsou pouzivany
uhlove sondy
63. Staticka charakteristika zdroje svarovaciho proudu udava
zavislost svorkoveho napeti na svarovacim proudu
64. Pri Svarovani MAG je pouzito jako ochranneho plynu
CO2
65. Pri svarovani tlakem dochazi ke spojeni zakladniho materialu
Vyvolanim plastickych deformaci obou stykovych ploch
66. Pri tavnem svarovani dochazi ke spojeni zakladniho materialu
Mistnim roztavenim svarovych ploch
67. Svarova lazen je
Okamzity objem roztaveneho kovu
68. Svarovy spoj je tvoren
Svarem a tepelne ovlivnenou oblasti
69. Mezi tlakove svarovani nepatri svarovani
Slevarenske
70. Mezi tlakove svarovani nepatri svarovani
Termitem
71. Teplota plamene kyslik - acetylen je
3150 oC
72. Teplota plamene kyslik - vodik je
2100 oC
73. Teplota plamene kyslik - propan - butan je
2000 oC
74. Teplota plamene kyslik - metan je
1700 oC
75. Kyslik se dodava stlaceny v tlakovych lahvich na
15 MPa
76. Acetylen se dodava stlaceny v neupravovanych tlakovych lahvich na
0,2 MPa
77. Acetylen se dodava stlaceny v tlakovych lahvich s porovitou hmotou napustenou acetonem na
1,8 MPa
78. Vodikova lahev je znacena
cervenym pruhem
79. Propan butanova lahev je znacena
Je cela modra
80. Kyslikova lahev je znacena
modrym pruhem
81. Mezi tavne svarovani nepatri svarovani
Ultrazvukem
82. Mezi tavne svarovani nepatri svarovani
Indukcnim ohrevem
83. Lahev se stlacenym vzduchem je znacena
Stribrnym pruhem
84. Dusikova lahev je znacena
zelenym pruhem
85. Lahev obsahujici oxid uhlicity je znacena
Cernym pruhem
86. Lahev obsahujici argon ci helium je znacena
87. Chemicka znacka acetylenu je
C2H2
88. Chemicka znacka propanu je
C3H8
89. Chemicka znacka butanu je
C4H10
90. Lahvovy ventil pro kyslik je vyroben z
Mosazi
91. Lahvovy ventil pro acetylen je vyroben z
Oceli
92. Hadice pro acetylen a kyslik jsou barevne odliseny, jak
Acetylen - cervena, kyslik - modra
93. Lahvovy ventil pro vodik je vyroben z
Mosazi
94. Lahvovy ventil pro dusik je vyroben z
Mosazi
95. Lahvovy ventil pro stlaceny vzduch je vyroben z
Mosazi
96. Minimalni delka hadic na plamenne svarovani je
5 m
97. Minimalni vzdalenost tlakovych lahvi od mista svarovani je
3 m
98. Pokud jsou obe hadice od tlakovych lahvi cerne
Rozpozname je podle prumeru kyslik - Js = 6 mm, acetylen - Js = 10 mm
99. Jedna z hadic pro plamenne svarovani musi byt vybavena pojistkou proti zpetnemu slehnuti plamene, ktera
Acetylenova
100. Pri neutralnim plamenu je smesovaci pomer
O2 : C2H2 = 1 : 1
101. Pri oxidacnim plamenu je smesovaci pomer
O2 : C2H2 > 1 : 1
102. Pri redukcnim plamenu je smesovaci pomer
O2 : C2H2 < 1 : 1
103. Pri svarovani stejnosmernym proudem se kysele a rutilove elektrody pripojuji na
- pol
104.Zarucene svaritelne oceli jsou ty u nichz nedochazi k zakaleni, tedy do obsahu uhliku
0,22 %C
105. Elektricke napeti na oblouku pri svarovani je
10 - 30 V
106.Pro svarovani elektrickym obloukem se pouziva proud
Stridavy i stejnosmerny
107. Metoda Oxiarc se pouziva
Pro svarovani elektrickym obloukem
108. Metoda Oxiarc vyuziva
Ohrev elektrickym obloukem s dutou kovovou a tluste obalenou elektrodou
109. K deleni materialu se nepouziva
Elektricka indukce
110. Ventil u kyslikove lahve je
Nutne udrzovat v dokonale cistote
111. Dle CSN EN ISO 6947 znamena oznaceni PA polohu svarovani
Vodorovna shora
112. Dle CSN EN ISO 6947 znamena oznaceni PB polohu svarovani
Vodorovne svisla
113. Dle CSN EN ISO 6947 znamena oznaceni PC polohu svarovani
Vodorovna na svisle stene
114. Dle CSN EN ISO 6947 znamena oznaceni PD polohu svarovani
Vodorovne nad hlavou
115. Dle CSN EN ISO 6947 znamena oznaceni PE polohu svarovani
Nad hlavou
116. Dle CSN EN ISO 6947 znamena oznaceni PF polohu svarovani
Svisla nahoru
117. Dle CSN EN ISO 6947 znamena oznaceni PG polohu svarovani
Svisla dolu
118. Pro koutove svary jsou dle CSN EN ISO 6947 vhodne nasledujici polohy
PB, PG, PA
119. Pro tupe svary jsou dle CSN EN ISO 6947 vhodne nasledujici polohy
PA, PC, PG
120. Z hlediska technologicnosti svaru je nutne se vyhnout
Pouzivani unifikovanych dilcu stejneho tvaru a rozmeru
121. Ktera elektroda je vhodna pro svarovani metodou MIG/MAG
OK Autrod 12.50
122. Ktera elektroda je vhodna pro svarovani metodou MIG/MAG
OK Autrod 16.32
123. Ktera elektroda je vhodna pro svarovani metodou MIG/MAG
C321
124. Ktera oznacena elektroda je vhodna pro rucni svarovani
E-B 121
125. Ktera oznacena elektroda je vhodna pro rucni svarovani
OK 75.75
126. Ktera oznacena elektroda je vhodna pro rucni svarovani
E-R 107
127. Ktera oznacena elektroda je vhodna pro rucni svarovani
OK 74.78
128. Ochranny plyn pro metodu MAG o slozeni Ar + 8% O2 se nazyva
Argomix D
129. Ochranny plyn pro metodu MAG o slozeni Ar + 12% O2 se nazyva
Argomix S
130. Ochranny plyn pro metodu MAG o slozeni Ar + 5% CO2 + 5% O2 se nazyva
Argomix 10
131. Ochranny plyn pro metodu MAG o slozeni Ar + 15% CO2 + 5% O2 se nazyva
Argomix 20
132. Ochranny plyn pro metodu MAG o slozeni Ar + 8% CO2 se nazyva
Krysal 8
133. Ochranny plyn pro metodu MAG o slozeni Ar + 2,5% CO2 se nazyva
Argomag K
134. Ochranny plyn pro metodu MAG o slozeni Ar + 1% O2 se nazyva
Argomag S1
135. Ochranny plyn pro metodu MAG o slozeni Ar + 3% O2 se nazyva
Argomag S3
136. Jakost svarovych spoju dle CSN EN 25 817 se deli na
Jakost vysoka, stredni a nizka
137. Pro primou kontrolu svaru je nutne
Osvetleni 350 - 500 lx
138. Prima kontrola svarovych spoju se neprovadi
Fiberoskopem
139. U korene svaru se neoveruje
Velikost prevyseni
140. U kontroly ocisteni a upravy se neoveruje
Kresba svaru
141. Pro zkouseni povrchove jakosti svaroveho spoje pouziva
Kapilarni metoda
142. Pro zkouseni povrchove jakosti svaroveho spoje pouziva
Magneticka metoda
143. Jakost svaroveho kovu neovlivnuje
Svarec
144. Obal elektrody na bazi TiO2 se nazyva
Rutilovy
145. Obal elektrody na bazi SiO2 - MnO se nazyva
Kysely
146. Obal elektrody na bazi CaO - SiO2 se nazyva
Bazicky
147. Rutilovy obal elektrody je na bazi
TiO2
148. Bazicky obal elektrody je na bazi
CaO - SiO2
149. Kysely obal elektrody je na bazi
SiO2 - MnO
150. Struska vznikla z obalu elektrod nesmi mit nasledujici vlastnosti
Vysoka tepelna vodivost
151. Struska vznikla z obalu elektrod nesmi mit nasledujici vlastnosti
Vysoka hustota
152. Struska vznikla z obalu elektrod nesmi mit nasledujici vlastnosti
Ttuh musi byt mensi nez Tt
153. Kyslik nam nasledovne ovlivnuje svarovou lazen
Porusuje soudrznost
154. Dusik nam nasledovne ovlivnuje svarovou lazen
Snizuje taznost
155. Vodikova krehkost ve svarovem spoji je zpusobena
Molekularnim vodikem H2
156. Vhodnost kovu pro svarovani nezavisi na
Pouzite elektrode
157. Dle CSN klasifikacni stupne svaritelnosti rozdelujeme na
1a, 1b, 2, 3
158. Zarucena svaritelnost je definovana tak, ze
Lze svarovat bez zvlastnich opatreni az do teploty 0 oC
159. Dobra svaritelnost znamena, ze
Vyrobce svaritelnost nezarucuje, ale material dava vetsinou vyhovujici svarovy spoj
160.Pro uhlikove oceli je zarucena svaritelnost omezena
Obsahem 0,22 %C a zaroven max. tloustkou 25 mm
161. Plech z uhlikove oceli s obsahem 0,4 % C a tloustce 10mm je svaritelny
Za podminek predehrevu na 250 oC
162. Plech z uhlikove oceli s obsahem 0,1 % C a tloustce 50mm je svaritelny
Za podminek predehrevu na 250 oC
163. Plech z uhlikove oceli s obsahem 0,3 % C a tloustce 10mm je svaritelny
Za podminek predehrevu na 250 oC
164. Plech z uhlikove oceli s obsahem 0,7 % C a tloustce 10mm je svaritelny
Nedoporucuje se svarovat
165. Plech z uhlikove oceli s obsahem 0,6 % C a tloustce 10mm je svaritelny
Nedoporucuje se svarovat
166. U slitinovych oceli je dana zarucena svaritelnost
Obsahem 0,22 %C, zaroven max. tloustkou 10 mm, Cekv = 0,5 a obsahem max. 0,3 % Cu
167. U slitinovych oceli je dana dobra svaritelnost
Max. tloustkou 10 mm a zaroven Cekv = 0,45
168. Pro svarovani grafitickych litin se nesmi pouzit
Pouziti elektrody z materialu sede litiny
169. Pri svarovani plamenem nezeleznych kovu je nutne pouzit
Tavidlo
170. Pro svarovani slitin Cu se pouziva tavidlo na bazi
Kyseliny borite
171. Pro svarovani slitin Al se pouziva tavidlo na bazi
Fluoridu
172. U plamenneho svarovani oznacujeme plamen s vystupni rychlosti pod 100 m.s-1 jako
Plamen mekky
173. U plamenneho svarovani oznacujeme plamen s vystupni rychlosti mezi 100 - 120 m.s-1 jako
Plamen stredni
174. U plamenneho svarovani oznacujeme plamen s vystupni rychlosti nad 120 m.s-1 jako
Plamen ostry
175. Pro povrchove napeti pajky plati pravidlo
Cim vyssi teplota tim nizsi povrchove napeti (vliv ma i pouzite tavidlo a atmosfera)
176. Tavidly pro mekke pajeni jsou
Salmiaky
177. Tavidly pro mekke pajeni jsou
Kalafuny
178. Tavidly pro tvrde pajeni jsou
Sole kyseliny fosforecne
179. Tavidly pro tvrde pajeni jsou
Borax
180. Tavidly pro tvrde pajeni jsou
Uhlicitany
181. Nejvyssi teplota elektrickeho oblouku pri pouziti stejnosmerneho proudu je v
Anodove oblasti
182.Pouzivana proudova hustota pro rucni svarovani obalovanou elektrodou je
10 - 25 A.mm-2
183. Pouzivana proudova hustota pro svarovani v ochrannych atmosferach je
150 - 250 A.mm-2
184. Rucnim obloukovym svarovanim nelze svaret
Slitiny Mg
185. Svarovaci proud pro rucni obloukove svarovani se obvykle pohybuje v rozmezi
50 - 350 A
186. Svarovaci napeti pro rucni obloukove svarovani se obvykle pohybuje v rozmezi
15 - 40 V
187. Rychlost svarovani pro rucni obloukove svarovani se obvykle pohybuje v rozmezi
Do 120 mm.min-1
188. Svarovaci proud pro svarovani pod tavidlem se obvykle pohybuje v rozmezi
200 - 2000 A
189. Svarovanim pod tavidlem nelze svaret
Litiny
190. Svarovaci proud pro metodu svarovani WIG se obvykle pohybuje v rozmezi
25 - 500 A
191. Rychlost svarovani pro metodu svarovani WIG se obvykle pohybuje v rozmezi
Do 50 m.hod-1
192. Tloustka zakladniho materialu pro metodu WIG muze byt maximalne
15 mm
193. Spotreba ochranneho plynu u metody WIG je
15 - 20 l.min-1 Ar
194. Spotreba ochranneho plynu u metody MIG je
Do 20 l.min-1 Ar
195. Spotreba ochranneho plynu u metody MAG je
Do 20 l.min-1 CO2
196. Rychlost svarovani pro metodu svarovani MAG se obvykle pohybuje
Do 60 m.hod-1
197. Rychlost svarovani pro metodu svarovani MIG se obvykle pohybuje
Do 90 m.hod-1
198. Svarovaci proud pro metodu svarovani MIG se obvykle pohybuje v rozmezi
150 - 500 A
199. Svarovaci proud pro metodu svarovani MIG se obvykle pohybuje v rozmezi
50 - 500 A
200. Metodou MIG nelze svaret
Litiny
201. Metodou MAG nelze svaret
Litiny
202. Mekky svarovaci rezim pro odporove svarovani je charakterizovan
nizkou hodnotou svarovaciho proudu a dlouhym svarovacim casem
203. Tlakove lahve se musi prepravovat vzdy zabezpecene v poloze
vodorovne
1. Mezi nevyhody pouliti praskove metalurgie patri
nutnost pouliti bezokujoveho ohrevu pri slinovani
2. K vyhodam plastu jako strojirenskych materialu nepatri
nizka teplotni roztalnost a tuhost soucasti
3. Z plastu jsou pro odlevani zejmena vhodne
fenolformaldehydove pryskyrice
4. Vstrikovaci teplota termoplastu (je myslena teplota ve valci) se pohybuje zpravidla v intervalu
180 - 270 oC
5. Vstrikovaci teplota reaktoplastu (je myslena teplota ve valci) se pohybuje zpravidla v intervalu
100 - 120 oC
6. Vstrikovaci tlak ve valci pro lisovani reaktoplastu se pohybuje zpravidla v intervalu
80 - 250 Mpa
7. Vstrikovaci tlak ve valci pro lisovani termoplastu se pohybuje zpravidla v intervalu
20 - 80 MPa
8. Teplota formy pro lisovani termoplastu se pohybuje v rozmezi
20 - 80 oC
9. Teplota formy pro lisovani termoplastu se pohybuje v rozmezi
120 - 180 oC
10. Tvarenim polotovaru z praskovych kovu
odstranime zbytkovou porovitost
11. Teplota slinovani soucasti lisovanych prasku nezavisi na
rozmerech vylisku
12. Fyzikalni vlastnosti reaktoplastu jsou ovlivnovany predevsim
pojivem
13. Technologii prakove metalurgie muleme vyrabet dily a soucasti z praskovych castic, ktere
maji hmotnost vetsi nel 500g
14. Vhodnou volbou podminek pri spekani produktu praskove metalurgie
lze ovlivnit mechanicke a fyzikalni vlastnosti
15. Pevnost v tahu vetsiny plastu dosahuje hodnot .
1 - 5 MPa
16. Technologii praskove metalurgie nepoulivame pro
pro kusovou vyrobu z belnych slitin Fe
17. Kdy neni ekonomicky vyhodnejsi poulit technologii praskove metalurgie oproti ostatnim technologiim?
pro slitiny na bazi Cu - Pb - Al
18. Pomocna komora, tzv. materialovy valec, pri neprimem lisovani plastu (vstrikovani) slouli k
predehrevu a plastizaci surove hmoty
19. Mezi nevyhody pouliti praskove metalurgie u oceli patri
vyssi cena prasku nel valcovaneho materialu
20. Technologie praskove metalurgie je vhodna pro
velkou seriovost (cca 10.000 - 100.000 ks)
21. Optimalni hmotnost soucasti vyrabenych pomoci praskove metalurgie je
500 -2000 g
22. Jakeho nejlepsiho stupne presnosti (IT) muleme dosahnout u praskove metalurgie
IT 6 - 10
23. Hydrostaticke lisovani kovovych prasku ma vyhody
rovnomernejsi hustotu vylisku
24. Mezi technologie praskove metalurgie nepatri
slevani
25, Reaktoplasty se pri ohrati
bez zmeknuti vytvrzuji
26, Reaktoplasty se
musi vytvrzovat teplem ci chemickym katalyzatorem
27, Termoplasty se pri ohrati
stavaji plasticke, ale po zchladnuti ziskaji puvodni vlastnosti
28, Termoplasty se
nemusi vytvrzovat protole jsou dodavany v granulovanem stavu
29, Izostaticke lisovani za tepla pro praskovou metalurgii ma nasledujici parametry
Medium Ar, tlak 100 -300 MPa
30. Sypke plasty se pred lisovanim casto
misi s vhodnymi pojivy
31. Mezi technologie zpracovani reaktoplastu nepatri
Vyfukovani
32. Pro prime lisovani reaktoplastu se musi dodrlet nasledujici podminky
Tlak 50 - 150 MPa teplota formy max. 140 -180 °C
33. Pro pretlacovani reaktoplastu se musi dodrlet nasledujici podminky
Tlak 50 - 150 MPa teplota formy max. 140 -180 °C
34. Valcovanim plastu se nevyrabi
PET sacky
35. PET sacky se vyrabi technologii
Vyfukovani
36.Ktera technologie zpracovani reaktoplastu je vhodna i pro domaci pouliti?
Laminovani
37. Cyklus vstrikovani termoplastu musi vypadat nasledovne
Prodleva, plastifikace, prodleva, vstrik, dotlak, prodleva
38 .Pro vyrobu PET lahvi se pouliva technologie
Vakuove tvarovani
39. Mezi termoplasty neradime
Formaldehyd
40. Mezi termoplasty neradime
Polyuretan
41. Mezi reaktoplasty neradime
teflon
42. Mezi vyrobni technologie vyrobku z plastu nepatri
taleni
43. Mezi vyhody kovani plastu nepatri
ekonomicka rentabilita jen v pripade velkoseriove vyroby
44. Co neplati pro kompozity
kombinace technickych molnosti a tim i fyzikalnich vlastnosti je prakticky neomezena
45. Z hlediska pevnostnich parametru kompozitu nemaji vliv
technicke principy a konstrukcni reseni vytvrzovacich zarizeni (autoklavu)
46. Jako vlakna ve stavbe kompozitu se nepoulivaji
rostlinna vlakna
47) Jako matrice ve stavbe kompozitu se nepoulivaji
latky rostlinneho puvodu
48. Inhibitory koroze jsou ,
anorganicke slouceniny, ktere zpomaluji proces elektrochemicke koroze
49. Do chemicke koroze nepatri
Koroze kovu na vzduchu
50. Medene povlaky se poulivaji
jako podkladova vrstva pod niklovani
51. Standardni potencial nam charakterizuje
Elektrochemickou uslechtilost kovu
52. Do deleni koroze dle korozniho prostredi nepatri koroze
Vibracni
53. Katodicka ochrana proti korozi je
Prevedeni kovu do stavu imunity
54. Anodicka ochrana proti korozi je
Prevedeni kovu do pasivniho stavu
55. Katodicka ochrana se pouliva pro ochranu
Podzemnich potrubi
56. Anodicka ochrana se pouliva pro ochranu
Proti koncentrovanym kyselinam za vyssich teplot
57. Do druhu korozniho napadeni nezarazujeme korozi
Katodickou
58. Do skupiny anorganickych povlaku nepatri povlaky
voskove
59. Do skupiny konverznich povlaku nepatri
inhibitory koroze
60. Do nekovovych anorganickych povlaku nepatri
naterove hmoty
61. Smalty patri do skupiny
anorganickych nekovovych povlaku
62. Povlaky z organickych naterovych hmot se nedaji vytvaret pomoci
laroveho strikani
63. Pri anodicke ochrane ocelovych konstrukci
ochranna elektroda tam neni, ale na zakladnim kovu je + pol ochranneho zdroje napeti
64. Pri katodicke ochrane ocelovych konstrukci
ochranna elektroda tam neni, ale na zakladnim kovu je - pol ochranneho zdroje napeti
65. Dekapovani slouli k
odstraneni oxidickych vrstev a aktivace povrchu
66. Pokovovani v roztavenych kovech se pouliva pro povlaky z
Sn, Pb, Zn, Al
67. Pri pokovovani v bubnech lze
pokovovat drobne dily
68. Pokovovani ve vakuu se pouliva pro
nanaseni oteruvzdornych vrstev a nanaseni tenkych vrstev x
69, K larovemu strikani kovu za ucelem protikorozni ochrany se poulivaji tyto kovy
Al, Zn
70. Pri galvanickem pokovovani ve vanach je nanesena vrstva
vldy rovnomerna
71. Pri elektroforeze je zvysen prilnavost a bezporeznost naterove hmoty zajistena tim, ze
jeji castice ziskaji naboj a jsou pritahovany k predmetu, ktery je anodou resp. katodou
72. Keramicke smalty nelze poulit pro ochranu soucasti
namahanych tepelnymi a mechanickymi razy
73. Fosfatovani se pouziva hlavne jako
zakladni vrstva pod naterove hmoty
74. Difuzni hlinikovani oceli a litiny se pouziva pro
vytvoreni vrstev s dobrymi optickymi vlastnostmi
75. Chromatovani je
nejrozsirenejsi zpusob pasivace neleleznych kovu, Zn a Cd povlaku
76. K chemickemu pokovovani dochazi
V solne lazni
77. Po vypocet casu ci tloustky povlaku pri elektrolytickem pokovovani se pouzivaji
Faradayovy zakony
78. Pokovovani v roztavenych kovech neni vhodne pro pokoveni
Slolitych a tvarove narocnych soucasti
79. Metalizace se neda provadet pomoci
laseru
80. Pokovovani ve vakuu je vhodne k pokoveni
nevodivych predmetu
81. Eloxovani je
vytvoreni oxidacni vrstvy
82. Do oxidacnich procesu nepatri
barveni
83. naterove hmoty se skladaji z
filmotvorne, tekave a pigmentove slolky
84. Korozni rychlost slitin Fe ve venkovskem prostredi je
5 - 60 mm/rok
85. Korozni rychlost slitin Fe v mestskem prostredi je
30 - 70 mm/rok
86. Korozni rychlost slitin Fe v prumyslovem prostredi je
40 - 160 mm/rok
87. Korozni rychlost slitin Fe v morskem prostredi je
100 - 230 mm/rok
88. Korozni rychlost slitin Zn ve venkovskem prostredi je
1,0 - 3,4 mm/rok
89. Korozni rychlost slitin Zn v mestskem prostredi je
1,0 - 6 mm/rok
90. Korozni rychlost slitin Zn v prumyslovem prostredi je
3,8 - 19,3 mm/rok
91. Korozni rychlost slitin Zn v morskem prostredi je
2,4 - 15,3 mm/rok
92. Ktere povlaky zlepsi odolnost proti oteru?
Cr, Ni, Pt
93. Ktere povlaky zlepsuji vodivost?
Cu, Au, Ag
94. Ktere povlaky zhorsuji korozni vlastnosti?
Cu, Pb, Ag,
95. Z hlediska zlepsovani ekologie naterovych hmot neni vhodne poulivat
naterove hmoty s vysokym obsahem tekavych slolek
96. Mezi nejcasteji poulivane nekovove organicke povlaky nepatri
povlaky Zn,Cu,Ni
97. Oxidace povrchu neni
fosfatovani
98. Keramicke larove nastriky nejsou obvykle nanaseny
ke snileni treni
99. Naterove hmoty se obvykle nenanaseji
navalcovanim
100. Mezi mechanicke upravy povrchu nepatri
moreni
101. Mezi chemicke upravy povrchu nepatri
fosfatovani
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 233,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu 2331067TE1 - Technologie I.Podobné materiály
- 2121023TM - Termomechanika - Vypracované otázky ke zkoušce
- 2121501 - Mechanika tekutin - Teoretické otázky ke zkoušce
- 2131026ČMS2 - Části a mechanismy strojů II. - Otázky u zkoušky
- 2141503 - Elektrické stroje a pohony - Vypracované otázky 2
- 2141504 - Elektrické obvody a elektronika - Vypracované otázky
- 2372080TEM - Technická měření - Vypracované otázky 1.test
- 2372080TEM - Technická měření - Vypracované otázky 2.test
- 2121023TM - Termomechanika - Teoretické otázky
- 2341045TE2 - Technologie II. - Testové otázky
- 2131026ČMS2 - Části a mechanismy strojů II. - Otázky 1
- 2131026ČMS2 - Části a mechanismy strojů II. - Otázky 2
- 2011049NMA - Numerická matematika - Ukázky testů 2008
- 2011056MA1 - Matematika I. - Ukázky testů 2006-2008
- 2011057MA2 - Matematika II. - Ukázky testů 2004-2006
- 2011057MA2 - Matematika II. - Ukázky testů 2005-2007
- 2011066MA3 - Matematika III. - Ukázky testů
- 2012033ZAPG - Základy algoritmizace a programování - Zadání 1. testu
- 2012033ZAPG - Základy algoritmizace a programování - Zadání 2. testu
- 2021022FY2 - Fyzika II. - Klic k testu
- 2311101ME1 - Mechanika I. - Zadání testů u zkoušky (2)
- 2311101ME1 - Mechanika I. - Zadání testů u zkoušky (3)
- 2311101ME1 - Mechanika I. - Zadání testů u zkoušky (4)
- 2311101ME1 - Mechanika I. - Zadání testů u zkoušky (5)
- 2311101ME1 - Mechanika I. - Zadání testů u zkoušky
- 2311102ME2 - Mechanika II. - Zadání testů
- 2321039MR2 - Nauka o materiálu II. - Zadání testu 27.1.04
- 2341045TE2 - Technologie II. - Zadání testů
Copyright 2024 unium.cz