- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Otázky a odpovědi u testů
2331067TE1 - Technologie I.
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálu
0,025 az 0,25 m/s
15. Do objemoveho tvareni nepatri technologie
strihani
16. Do technologie plosneho tvareni nepatri technologie
volneho kovani
17. Tazeni dratu a tyci patri do technologie
objemoveho tvareni
18. Zlepseni mechanickych vlastnosti za tepla tvareneho materialu je zpusobeno
svarenim nezoxidovanych dutin a trhlin, zjemnenim struktury
19. Pretvarna pevnost materialu nezavisi na
treni mezi materialem a nastrojem
20. Nejhorsi plasticita je pri napjatosti ( tah +, tlak - )
+, +, +
21. Pri protlacovani kovu je charakter napjatosti prevazne ( tah +, tlak - )
-,-, -
22. Pri tazeni dratu je v oblasti plastickeho pretvoreni stav napjatosti ( tah +, tlak - )
+, - , -
23. K metodam plosneho tvareni nepatri
protlacovani
24. Hodnota deformacniho odporu pri tvareni
ma vyssi hodnotu nez pretvarna pevnost
25. Tvarnost slitin technickeho zeleza stoupa
s klesajicim mnozstvim uhliku
26. Pretvarnou pevnost neovlivnuje
vnejsi okrajove podminky - treni
27. Velikost pretvarneho odporu pri tvareni za studena se vzrustajici deformaci
stoupa
28. Prevazujici schema vsestranne tlakove napjatosti pusobi pri
protlacovani
29. Velikost deformacni rychlosti
je primo umerna rychlosti nastroje a neprimo umerna vysce vykovku
30. Nejlepsi tvaritelnost vykazuji slitiny
s ( jednofazovou ) homogenni strukturou
31. Tvarenim za tepla zpracovavame kovy nad teplotou
rekrystalizace
32. Nejlepsi plasticita je pri napjatosti ( tah +, tlak - )
-, -, -
33. Pro vznik plasticke deformace u oceli je nejpriznivejsi
kubicka plosne stredena
34. Mezi obvykle metody deleni tabuli, pasu a svitku plechu nepatri
lamani
35. Deleni tyci, plnych a dutych profilu nelze provadet
strihanim na strojnich tabulovych nuzkach
36. Ingoty pro objemove tvareni se obvykle nedeli
strihanim
37. Jako polotovary pro plosne tvareni se obvykle nepouzivaji
polotovary valcovane za tepla
38. Jako polotovary pro objemove tvareni za tepla se obvykle nepouzivaji
za studena tvarene polotovary
39. V automobilovem prumyslu se jako polotovary pro plosne tvareni nepouzivaji
ingoty a kotinualne lite slitky
40. Na jakost strihu (kolmost k podelne ose a drsnost povrchu strihu) pri strihani plechu nemaji vliv
velikost zdvihu smykadla strihaciho stroje
41. Pri deleni polotovaru lamanim se pred vlastnim prelomenim na hydraulickem lisu nebo bucharu
predehrati mista lomu a vyriznuti drazky kysliko-acetylenovym horakem
42. Tyce z oceli o vyssi pevnosti
strihaji se za poloohrevu
43. Praskove polotovary po vylisovani se
nedeli se vubec a dale se zpracovavaji spekanim, popripade objemovym tvarenim
44. Ohrev materialu na tvareci teploty nelze provadet
pokud tvarime ingot ci kontinualne lity polotovar, po ztuhnuti nemusime ohrivat vubec a vyuzijeme tak skupenskeho tepla tuhnuti
45. Pro ohrev ingotu nebo hrubych vyvalku pro nasledujici valcovani za tepla ci volne kovani nepouzivame vetsinou pece
plamenne pruchozi, karuselove, sterbinove
46. Pro ohrev ingotu pouzivame
hlubinne ci komorove pece
47. Dielektricky ohrev se pouziva pro ohrev
pro ohrev plastickych hmot pred tvarenim ci vstrikovanim
48. Cilem bezokujoveho ohrevu oceli je zamezeni vzniku
v zabraneni zcela vzniku oxidu a minimalniho oduhliceni povrchu
49. Zdrojem tepla pri indukcnim elektrickem ohrevu na tvareci teplotu nejsou
teplo predane salanim
50. Pri primem odporovem ohrevu na tvareci teplotu, ohrivaji material
proudy, ktere prochazeji materialem primo mezi elektrodami
51. Dvoustupnovy ohrev na tvareci teploty se pouziva
pro oceli stredne a vyse legovane, ktere maji vyrazne nizsi tepelnou vodivost nez nizkouhlikove oceli a kdy chceme zabranit vzniku trhlinek uvnitr ohrivaneho polotovaru
52. Pro dvoukomorovy ohrev plati
spalovani plynu probiha ve dvou regulovanych fazich - komorach
53. Pri ohrevu oceli oxidaci povrchu nezpusobuje
metan
54. Pri ohrevu oceli oduhliceni nezpusobuje
metan
55. Pri ohrevu oceli nauhliceni nezpusobuje
oxid siry
56. Pro bezokujovy ohrev plati, ze
zabranuje oxidaci a oduhliceni povrchu ohrivane oceli
57. Pro tepelne zpracovani vykovku - zihanim bezne pouzivame
elektricke odporove pece
58. Elektricke vodikove pece pouzivame
pro docileni leskleho povrchu pri tepelnem zpracovani oceli
59. Profilovaci linka je zarizeni pro
pro vyrobu dutych a otevrenych profilu z plechu
60. Ohranovaci lis se pouziva pro
postupne ohybani dlouhych dutych nebo plochych vylisku
61. Profilovani je
zpusob vyroby dutych nebo plochych profilu a trubek z pasu plechu postupnym ohybanim na valcovaci lince
62. Tenkostenne bezesve trubky se vyrabeji z ingotu
valcovanim a tazenim
63. Hrebiky se v hromadne vyrobe vyrabeji
pechovanim na postupovych automatech
64. Velke loziskove krouzky ci nakolky zeleznicnich soukoli lze nejlepe vyrobit
pechovanim sochoru, nasledujicim derovanim a valcovanim na specialnich valcovacich strojich
65. V hromadne vyrobe se matice a srouby vyrabeji
pechovanim na automatu a nasledujicim rezanim ci valcovanim zavitu
66. Ocel lze vyrobit
zkujnovanim suroveho zeleza v Martinske peci nebo v konvertoru
67. Polotovary pro valcovani oceli za tepla nejsou
housky ze suroveho zeleza
68. Surove zelezo se vyrabi
ve vysoke peci
70. Ocelove plechy pouzivane pro tlakove nadoby se vyrabeji tvarenim oceli, ktere jsou vyrobeny zkujnovanim
v Siemens-Martinske peci nebo v kyslikovem konvertoru
71. K vyrobe tyci a profilu lze pouzit vedle valcovani
protlacovaci lisy
72. Jemne tyce a profily se nevyrabeji
jako valcovane pouze za studena
73. Tenke draty se vyrabeji z ingotu ( sochoru )
valcovanim za tepla a tazenim
74. Plechy se obvykle nevyrabeji
kovanim
75. Jednim z nejnovejsich zpusobu deleni plechu na polotovary a pripadne lisovani z nich je
vodnim paprskem, laserem
76. Pri vyrobe dratu tazenim je nutne zpravidla provadet mezioperacni zihani, to se deje
zihanim ve svitcich nejcasteji v hlubinnych pecich
77. Svove trubky se vyrabeji
svinovanim pasu plechu (podelne nebo spiralove) a nasledujicim prubeznym svarovanim
78. Ocelove kolejnice se nevyrabeji
valcovanim za studena
79. Objemove tvareni nelze obvykle provadet
za teplot kolem teploty solidu
80. Pri objemovem tvareni za tepla nedochazi
ke vzniku nove faze
81. Rekrystalizaci nazyvame proces, pri kterem
vznikaji nova zrna teze faze
82. Pro ohrev ocelovych ingotu pro valcovani je nejvhodnejsi
hlubinna pec
83. Nejvyssi ztraty opalem pri ohrevu polotovaru pro tvareni za tepla vzniknou pri ohrevu v atmosfere
oxidacni
84. Anizotropie oceli tvarene za tepla se projevi
( smerovou ) zavislosti mechanickych vlastnosti na smeru tvareni za tepla
85. Velikost deformacni rychlosti
je primo umerna rychlosti nastroje a neprimo umerna vysce vykovku
86. Na velikost kovaci sily nema vliv
hmotnost smykadla
87. Z hlediska chemickeho slozeni maji nejvyssi pripustnou rychlost ohrevu oceli
uhlikove s nizkym obsahem uhliku
88. Pri ohrevu zpomaluje oxidaci v legovanych ocelich
Cr
89. Pri tvareni za tepla, se zvysujici se rychlosti tvareni, deformacni odpor
stoupa
90. Stupen prokovani ingotu ma byt alespon
3
91. Ingot vsazeny do pece musi mit hmotnost vetsi nez vykovek pred obrabenim minimalne asi o
35%
92. Hydraulickych kovacich lisu se pouziva pro kovani velkych vykovku z ingotu hlavne proto, ze
jsou schopny vyvodit velke sily
93. Okuje na oceli maji slozeni smerem od povrchu okuji dovnitr
Fe2O3, Fe3O4, FeO
94. Jako ochranne atmosfery pro bezokujovy ohrev oceli na kovaci teploty lze pouzit
rovnovaznou smes plynu v zavislosti na chemickem slozeni ohrivaneho materialu, teploty ohrevu a pomeru CO/CO2 , H2 / H2O, CH4/H2, za predpokladu, ze v atmosfere neni volny O2 a CO2
95. Mezi operace volneho strojniho kovani nepatri
ostrihovani a pristrihovani
96. Mezi operace strojniho volneho kovani nepatri
tazeni
97. Volne strojni kovani se neprovadi na
klikovych lisech
98. Mezi stitkove hodnoty bucharu pro volne kovani nepatri
hmotnost saboty
99. Mezi stitkove hodnoty hydraulickych lisu pro volne kovani obvykle nepatri
rozsah menitelnosti tlaku hydraulickeho cerpadla
100. Minimalni stupen prokovani neni z duvodu
zvyseni ceny vykovku
101. Nejvetsi zname hydraulicke lisy jsou schopne volne kovat za tepla vykovky
do hmotnosti az 500 tun
102. Kompresorove buchary nelze pouzit
pro vykovky o hmotnosti radove v tunach
103. Pri volnem kovani vykovku o vetsi hmotnosti, se manipulace obvykle neprovadi
rucne
104. Pri volnem kovani na hydraulickych lisech mechanizaci kovani
lze provadet rizenim lisu a manipulatoru pomoci pocitace
105. Pridavky na opracovani pri volnem kovani
technolog urcuje z norem na zaklade rozmeru vykovku a tridy presnosti dva pridavky a to hrubovaci a na cisto
106. Zapustkove kovani nelze provadet
na vystrednikovych mechanickych lisech
107. Dvojcinny buchar znamena
buchar , kde se para pro zvetseni kineticke energie beranu pousti pri jeho pohybu dolu nad pist parniho valce
108. Hlavni funkci vyronku pri zapustkovem kovani je
regulovat tlak v zapustce tak, aby doslo k uplnemu zaplneni dutiny zapustky a shromazdovat prebytecny kov
109. Rozdelovaci dutinu pri kovani na klikovych lisech
nelze pouzit, predkovava se na jinem stroji
110. Pro bezvyronkove kovani v uzavrenych zapustkach jsou nejvhodnejsi vykovky
rotacni ( typ ozubenych kol )
111. Bezvyronkove kovani je kovani
do uzavrene zapustky
112. Deformacni prace stejneho vykovku pri kovani na bucharu je proti kovani na klikovem lisu
priblizne stejna
113. Protibezne buchary jsou nejvhodnejsi pro kovani
vyssich vykovku se zebry v jednodutinovych zapustkach
114. Predkovani na kovacich valcich se nepouziva
pro vykovky s napechovanymi konci
115. Moreni vykovku se provadi za ucelem
odstraneni povrchove oxidicke vrstvy
116. Pro ostrihovani vyronku se obvykle pouziva
klikovych lisu
117. Dopadova rychlost smykadla vretenoveho lisu se pohybuje okolo
0,5m/s
118. Pri zapustkovem kovani na kovacim klikovem lisu je pocet zdvihu na jednu operaci
1
119. Nepriznivym dusledkem moreni vykovku muze byt
zkrehnuti oceli vlivem difuze vodiku
120. Pri ostrihovani zapustkoveho vykovku nema vliv na velikost ostrihovaci sily
konstrukce ostrihovaciho lisu
121. Pricne klinove valcovani slouzi jako
produktivni zpusob predkovani
122. Kovani v postupove zapustce se pouziva
jen na bucharech
123. Dutiny zapustek se vyrabeji nejproduktivneji
elektrojiskrove
124. Rotacni kovani neni
technologie rucniho volneho kovani
125. Kalibrace za studena se provadi na
na specielnich kolenovych lisech
126. Technologicnost konstrukce vykovku neznamena
nezavisle na navrhovane technologii kovani navrzeni optimalnich radiusu, zaobleni, pridavku
127. Pri kovani zeber a tenkych sten doporucuje se tyto casti vykovku
pri kovani na bucharech davat do horni casti zapustky, u kovacich lisu naopak
128. Pri kovani podlouhlych vykovku s vyronkem v postupove zapustce, ma v dokoncovaci dutine dochazet
k toku materialu kolmo k podelne ose a do vyronkove drazky
129. Bucharova zapustka se upina k sabote a beranu pomoci
upinaciho korenu (rybiny), pera a klinu
130. Kovaci zapustka - vlozka na klikovem kovacim lisu se upina ke smykadlu a stolu pomoci
upinaciho drzaku dle velikosti kovaciho lisu
131. Drzak zapustek na bucharech se pouziva z duvodu
minimalizace opotrebeni upinaci rybiny (korenu) saboty a beranu pri vymene zapustek
132. Kontrolni roh zapustky se pouziva
slouzi ke kontrole presazeni pri serizovani zapustky
133. Mezi rozmerove vady vykovku nepatri
nedodrzeni predepsane drsnosti povrchu vykovku
134. Pro kalibraci vykovku plati
provadi se vyjimecne jako operace navic na zaklade predepsanych malych toleranci rozmeru vykovku
135. Odstranovani okuji z povrchu vykovku se nedeje
mechanickym oklepavanim krehkych okuji na rostech
136. K protlacovani profilu se pouziva
hydraulicky lis
137. Povrchove upravy ocelovych polotovaru pred protlacovanim se provadeji postupem
zihani, otryskani, chemicke ocisteni, fosfatovani, mazani
138. Nejucinnejsim mazivem pro protlacovani oceli za tepla je
sklo
139. Velike dily z plechu nelze vyrabet
na vystrednikovych, klikovych mechanickych lisech
140. Mezi technologie protlacovani nepatri
technologie bez treni
141. Fosfatovani povrchu protlacovanych ocelovych polotovaru se provadi z duvodu
vytvoreni nosne vrstvy pro mazivo
142. Protlacovat polotovary nelze na
bucharech
143. Siebluv vztah pro vypocet pretvarneho odporu pri pechovani valce, udava zavislost pretvarneho odporu
na souciniteli treni, okamzitych rozmerech pechovaneho vzorku a pretvarne pevnosti materialu
144. Pri odvozeni vztahu pro vypocet deformacni prace A = pOS.V.j predpokladame
stredni pretvarny odpor se nemeni
145. Vztahem p = a .j n se urcuje pro dany material zavislost pretvarne pevnosti na
logaritmicke deformaci a exponentu deformacniho zpevneni
146. Mezni stupen pechovani s nelze zvysit
zvetsenim pretvarne sily
147. Pro jednu pechovaci operaci je mezni stupen pretvoreni s
s Ł 2,3
148. Mezni stupen pretvoreni pri pechovani nezavisi
na zpusobu zakladani polotovaru do pechovaci dutiny
149. Pro hromadnou vyrobu normalii (srouby, nyty, matice atp.) se pouzivaji
postupove pechovaci automaty
150. Pro hromadnou vyrobu ventilu se pouziva obvykle
postupne pechovani ve specielnim stroji s primym odporovym ohrevem
151. Zpracovavat pechovanim jdou
kovove materialy s dobrymi pretvarnymi schopnostmi nejlepe v mekkem stavu
152. Hromadna vyroba polotovaru loziskovych krouzku se deje
tvarenim za tepla na pechovacich postupovych automatech
153. Mezi zakladni zpusoby rozdeleni valcovani dle zpusobu usporadani nepatri valcovani
vratne
154. Kovani na kovacich valcich je vlastne valcovani
podelne
155. Poutnicka valcovaci stolice neslouzi k
k valcovani dratu
156. Mannesmannova derovaci stolice slouzi k
k derovani ze tepla sochoru kosym valcovanim pro nasledujici vyrobu bezesvych trubek
157. Polotovary zeleznicnich kol nelze ekonomicky vyrabet
obrabenim
158. Valcovanim plechu za studena nelze
provadet obvykle pro plech o tloustce vetsi 5 mm
159. Valcovanim zavitu se nedocili v porovnani s rezanim zavitu
snizeni investicnich nakladu pri zavadeni vyroby
160. Polotovary nakolku zeleznicnich kol se obvykle nevyrabi
obrabenim plneho materialu
161. Kalibrace valcu je
navrzeni rozdeleni deformaci pri valcovani, pro kazdy kalibr - dutinu musi byt navrzeno jeho konkretni konstrukcni reseni
162. Hladicim valcovanim - valeckovanim, nelze docilit
snizeni celkovych vyrobnich nakladu
163. Zakladni konstrukcni reseni valcovacich stolic neni
rozdilne pro valcovani za tepla a za studena
164. Sendzimirova valcovaci stolice slouzi k
k valcovani folii
165. Tazeni dratu neni
objemove tvareni za tepla
166. Rizene valcovani je
technologie valcovani za tepla oceli s pocitacem rizenou rychlosti valcovani, ochlazovani , poctem, velikosti a sledem uberu
167. Pri tvareni za studena se meni mechanicke vlastnosti nasledovne
pevnost a tvrdost se zvysuje, vrubova houzevnatost klesa
168. Krouzeni (kovotlaceni) je technologie
vyroby dutych teles z plechu
169. K metodam plosneho tvareni nepatri
protlacovani
170. Vibracni pristrihovani se pouziva zejmena pro
zvyseni kvality strizne plochy - presne strihani
171. Ploche podlozky se vyrabeji vetsinou
lisovanim v postupovych nastrojich
172. Mezi technologie presneho strihani nepatri
strihani s klasickym pridrzovacem pasu plechu nebo pristrihu
173. Pridrzovac u tazneho nastroje pro prvni tah
se pouziva v zavislosti na hodnotach s, D
174. Pri tazeni se ztencenim steny je mozno dosahnout
vetsiho stupne tazeni - deformace ( mensi soucinitel tazeni )
d) vetsi vysky vytazku na ukor tloustky dna
175. Mezni hodnota soucinitele tazeni ocelovych hlubokotaznych plechu pro prvni tah valcovych nadob byva
0,6
176. Soucinitel tazeni pro 1 tah a dalsi tahy se pocita z
pomeru Do/D1 pro 1 tah a Dn-1/Dn pro dalsi tahy
177. Nejnepriznivejsi napetove pomery ve valcovitem vytazku pri tazeni jsou
v oblasti prechodu valcove plochy do dna
178. K hlubokemu tazeni se obvykle pouziva
lis klikovy, vystrednikovy mechanicky nebo lis hydraulicky
179. Pri hlubokem tazeni vznikaji v prirube napeti, ktera mohou zpusobit
tvorbu vln v prirube
180. Pridrzovac pri tazeni plechu slouzi
k zamezeni vzniku vln v prirube
181. Cipy na vytazcich zpusobuje
rovinna anizotropie tazeneho plechu
182. Ohranovaci lisy se pouzivaji pro
ohybani dlouhych plechu a pasu
183. Metoda hydromechanickeho tazeni je pouzivana
k tvareni plechu kapalinou v nepevnem nastroji primo nebo pres membranu
184. Hydromechanickym tazenim lze dosahnout
vyssiho stupne tazeni na jednu taznou operaci, nez pri klasickem tazeni
185. Do zakladniho rozdeleni lisovacich nastroju nepatri
tazne nastroje
186. Pro snizeni strizne sily se nepouzivaji
mensi strizna vule kombinovana s pridrzovacem
187. Nastrihovy plan neni
zavisly na typu lisovaciho stroje a nastroje
188. Lisovaci nastroj obvykle ke smykadlu lisu nelze upinat pomoci
elektromagneticky
189. Krok pasu v lisovacim postupovem nastroji nelze zajistit
rucnim posuvem bez dorazu
190. Beznym strihanim lze docilit presnost vylisku
IT 11-12
191. Presnym strihanim lze docilit presnost vylisku
IT 8,9 az IT7
192. Lisovaci operace se neprovadeji na
bucharu
193. Mezi stitkove hodnoty mechanickych vystrednikovych lisu nepatri
sila vyhazovace
194. Ohybani vylisku se neprovadi bezne
vybuchem
195. Praskani plechu pri ohybani nelze ekonomicky odstranit
vyberem plechu s malou povrchovou drsnosti
196. Odpruzeni vylisku po ohybu lze jednoznacne zabranit
kalibraci - dodatecnou lisovaci operaci
197. Dlouhe ohybane otevrene a uzavrene profily nelze vyrobit
ohybanim na vystrednikovych lisech
198. Pridavek na ostrizeni pri tazeni nadob se dava z duvodu
plosne anizotropie tazeneho plechu
199. Technologie prehrnovani je
tazeni vytazku na dve tazne operace, v jednom taznem nastroji a na jeden zdvih stroje
200. Tazeni z pasu se nepouziva z duvodu
zvetseni presnosti vylisku
201. Rovnani svitku pred lisovanim se provadi zejmena z duvodu
zvyseni presnosti vylisku - odstraneni prohnuti
202. V pripade tazeni z pasu je soucinitel tazeni m roven
0,9
1. U metody TIG se zapalovani oblouku deje
vysokofrekvencnim vybojem
2. Difuzni svarovani probiha za teplot
0,6 az 0,7 Tt
3. Tvrde pajky jsou na bazi
Ag, Cu, Ag s dalsimi drahymi kovy
4. Je dovoleno mazani lahvoveho a redukcniho ventilu u kyslikove lahve ?
je zakazano, hrozi nebezpeci vybuchu
5. Elektroda u plazmoveho horaku je na bazi
W
6. Nejcasteji pouzivane frekvence pri zkouseni ultrazvukem jsou
0,5 - 10 MHz
7. Pri svarovani MAG je kyslik castecne vazan
pritomnosti Mn, Si v dratu
8. "Keyholing" efekt je vyuzivan pri svarovani
bez pridavneho materialu
9. "Pinch efekt" je zpusoben
elektromagnetickym polem
10. Cistici ucinek argonu vyuzivame pri
svarovani Al a slitin Al
11. Soucinitel svaroveho spoje udava
pomer sirky svaru k jeho tloustce
12. Pro svarovani elektrickym obloukem stridavym proudem lze pouzit elektrody
kysele a rutilove
13. Lze rezat plazmou pod vodou ?
Ano
14. "Pres sklo" lze svarovat
laserem CO2
15. Kapilarni zkouskou zjistujeme
povrchove vady
16. Pri elektrostruskovem svarovani vznika potrebne teplo trvale
Joulovym (odporovym) teplem
17. Trhliny za studena ve svarovem spoji jsou zapricineny
pritomnosti tzv. difuzniho vodiku
18. Vlnova delka zareni CO2 laseru je
10,6 mm
19. Pri svarovani metodou TIG je pouzivana charakteristika zdroje
strme klesajici
20. Skodlive prvky zhorsujici smacivost pajky jsou
Zn, Al
21. Hlinik s medi lze svarovat
tlakem za studena
22. Seda litina se svaruje elektrodami s vyssim obsahem
Ni
23. K dosazeni nejmensiho vnitrniho pnuti ve svarenci je nutne
volit co nejmensi prurez svaru, co nejmensi vnesene teplo
24. Svarovani pulsujicim obloukem pouzivame pro
lepsi formovani svaru, svarovani v polohach
25. V tepelne ovlivnene oblasti svaroveho spoje uhlikove oceli je v oblasti teplot kolem 900 oC
jemne zrno
26. Prima polarita oblouku je, kdyz
je zapojeni : elektroda -, material +
27. Bazickou elektrodu pripojujeme na
plus pol
28. Nejvetsi ubytek napeti na elektrickem oblouku je
v oblasti anodove skvrny
29. Teplo pri odporovem svarovani lze urcit podle vztahu
Q = R.I2.t
30. Pri konstantnim podavani dratu u metody MAG je staticka charakteristika zdroje
Plocha
31. Hlavni vliv na pruvar pri obloukovem svarovani ma
velikost svarovaciho proudu
32. Rezani kyslikem probiha, kdyz
zapalna teplota materialu je nizsi nez teplota taveni
33. V oblasti prehrati u svaroveho spoje
je velke zrno
34. Pri pajeni na mekko je teplota taveni pajky
do 450 oC
35. Pred svarovanim bazickou elektrodou se musi elektroda
vysusit
36. Lze snizit pnuti ve svarovane konstrukci vibracemi ?
ano, zavedenim vibraci po svareni
37. Zarucene svaritelne jsou oceli tridy 17 se strukturou
austenitickou
38. Vysoce vykonne elektrody dosahuji vyssiho vykonu navareni v dusledku
obsahu Fe prasku v obalu
39. Nejcastejsi tepelne zpracovani svarencu je
zihani
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 233,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu 2331067TE1 - Technologie I.Podobné materiály
- 2121023TM - Termomechanika - Vypracované otázky ke zkoušce
- 2121501 - Mechanika tekutin - Teoretické otázky ke zkoušce
- 2131026ČMS2 - Části a mechanismy strojů II. - Otázky u zkoušky
- 2141503 - Elektrické stroje a pohony - Vypracované otázky 2
- 2141504 - Elektrické obvody a elektronika - Vypracované otázky
- 2372080TEM - Technická měření - Vypracované otázky 1.test
- 2372080TEM - Technická měření - Vypracované otázky 2.test
- 2121023TM - Termomechanika - Teoretické otázky
- 2341045TE2 - Technologie II. - Testové otázky
- 2131026ČMS2 - Části a mechanismy strojů II. - Otázky 1
- 2131026ČMS2 - Části a mechanismy strojů II. - Otázky 2
- 2011049NMA - Numerická matematika - Ukázky testů 2008
- 2011056MA1 - Matematika I. - Ukázky testů 2006-2008
- 2011057MA2 - Matematika II. - Ukázky testů 2004-2006
- 2011057MA2 - Matematika II. - Ukázky testů 2005-2007
- 2011066MA3 - Matematika III. - Ukázky testů
- 2012033ZAPG - Základy algoritmizace a programování - Zadání 1. testu
- 2012033ZAPG - Základy algoritmizace a programování - Zadání 2. testu
- 2021022FY2 - Fyzika II. - Klic k testu
- 2311101ME1 - Mechanika I. - Zadání testů u zkoušky (2)
- 2311101ME1 - Mechanika I. - Zadání testů u zkoušky (3)
- 2311101ME1 - Mechanika I. - Zadání testů u zkoušky (4)
- 2311101ME1 - Mechanika I. - Zadání testů u zkoušky (5)
- 2311101ME1 - Mechanika I. - Zadání testů u zkoušky
- 2311102ME2 - Mechanika II. - Zadání testů
- 2321039MR2 - Nauka o materiálu II. - Zadání testu 27.1.04
- 2341045TE2 - Technologie II. - Zadání testů
Copyright 2024 unium.cz