- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Otázky a odpovědi u testů
2331067TE1 - Technologie I.
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1. Linearni smrsteni odlitku z uhlikovych oceli se pohybuje v rozmezi
1,2 - 2,0 %
2. Linearni smrsteni odlitku z sede litiny se pohybuje v rozmezi
0,7 - 1,2 %
3. Linearni smrsteni odlitku ze slitin Al se pohybuje v rozmezi
0,9 - 1,5 %
4. Linearni smrsteni odlitku ze slitin Mg se pohybuje v rozmezi
1,1 - 1,4 %
5. Linearni smrsteni odlitku ze slitin Cu se pohybuje v rozmezi
1,2 - 2,3 %
6. Ke slevarenskym slitinam s nizkou teplotou taveni patri slitiny
Sn, Pb, Zn, Mg
7. Teplota taveni Fe je
1536 oC
8. Teplota taveni Al je
658 oC
9. Teplota taveni Cu je
1083 oC
10. Lici teploty slitin Ti se pohybuji v rozmezi
1850 - 2000 oC
11. Lici teploty sedych litin jsou v intervalu
1250 - 1350 oC
12. Lici teploty bilych litin se pohybuji
1300 - 1400 oC
13. Lici teploty uhlikovych oceli jsou v intervalu
1500 - 1600 oC
14. Lici teploty legovanych oceli jsou v intervalu
1450 - 1700 oC
15. Lici teploty slitin Al se pohybuji v intervalu
680 - 750 oC
16. Lici teploty slitin Cu se pohybuji
950 - 1250 oC
17. Pri vyrobe odlitku metodou vytavitelneho modelu je model vyraben z
smesi vosku
18. Pri vyrobe odlitku metodou spalitelneho modelu je model vyraben z
penoveho polystyrenu
19. Odlitky z temperovane litiny s bilym lomem se vyrabeji zihanim odlitku z bile litiny za teplot
950 - 1050 oC
20. Odlitky z temperovane litiny s cernym lomem se vyrabeji zihanim odlitku z bile litiny za teplot
900 - 975 oC
21. Odlitky z perliticke temperovane litiny se vyrabeji zihanim odlitku z bile litiny za teplot
900 - 975 oC
22. Seda litina je charakterizovana grafitem
lupinkovym
23. Tvarna litina je charakterizovana grafitem
zrnitym
24. Temperovana litina s cernym lomem je charakterizovana grafitem
vlockovym
25. Seda litina podle CSN 42 2420 ma minimalne
pevnost v tahu 200 MPa
26. Seda litina podle CSN 42 2410 ma minimalne
pevnost v tahu 100 MPa
27. Seda litina podle CSN 42 2430 ma minimalne
pevnost v tahu 300 MPa
28. Odlehlym nalitkem se rozumi nalitek
umisteny na opacne strane odlitku nez zarezy
29. Mezi slevarenske technologicke vlastnosti materialu nepatri
plasticita
30. Normalizacni zihani odlitku ze sedych a tvarnych litin se uziva pro
dosazeni jemne ciste perliticke struktury
31. Pri vyrobe skorepinovych forem metodou C (Croninguv zpusob) je model
kovovy
32. Nesmacivost forem nutnou pro zajisteni dobreho povrchu odlitku je mozno zlepsit
ochrannym naterem forem
33. Ma-li natavena litina nizky obsah nezadoucich prvku (S,P,O,...), pak je mozno z ni vyrobit tvarnou litinu prisadou
Mg nebo Ce
34. Pri vyrobe jader metodou studeneho jaderniku se jako pojiva uziva
umele pryskyrice
35. Kokila je oznaceni pro
kovovou formu
36. Tekutost slevarenskych slitin je definovana jako
prevracena hodnota dynamicke viskozity
37. Kremik v sedych litinach
potlacuje vznik cementitu a zlepsuje zabihavost
38. Zakladni strukturni slozky sede litiny jsou
lupinkovy grafit a perlit
39. Zakladni strukturni slozky sede litiny jsou
zrnity grafit a perlit
40. Pro odstraneni siry z oceli pri taveni v elektricke obloukove peci je nutna
dobra dezoxidace a zasadita struska
41. Predsmrstovaci roztazeni muze priznive pusobit na zmensovani stazenin u odlitku z
sede a tvarne litiny
42. Predsmrstovaci roztazeni se nevyskytuje u odlitku z
bilych litin
43. Nalitky pri odlevani slouzi predevsim pro
potlaceni vzniku stazenin v odlitcich
44. Metodou tlakoveho liti se odlevaji
predevsim slitiny Al, Mg a Zn
45. Proti vzniku zrniteho grafitu v tvarne litine pusobi velmi silne zejmena prvky
Pb, Ti, Bi, Sb
46. Var oceli pri taveni v elektricke obloukove peci je vyvolan
spalovanim uhliku a unikem bublinek CO2
47. Kuplovna je
pec pouzivana k taveni litin
48. Sferoidizacni zihani (na mekko) odlitku ze sede litiny se uziva pro
zlepseni obrobitelnosti
49. K nevyhodam formovacich smesi obsahujicich jako pojivo vodni sklo patri zejmena
jedovatost vytvrzujicich prisad
50. Uhlikove oceli na odlitky obsahuji zpravidla
0,1 - 0,6 % C
51. Behem oxidacni periody pri taveni uhlikovych oceli na odlitky neni mozno odstranovat
siru
52. Hlavni pricinou vzniku stazenin je
objemove smrstovani slitin pri tuhnuti
53. Hlavni pricinou vzniku vnejsich (exogennich) pnuti v odlitcich je
odpor formy a jader proti smrstovani
54. K hlavnim nevyhodam sede litiny patri
nizka taznost a houzevnatost a obtizna svaritelnost
55. Pravidlo vepsanych kouli, ktere uzivame pro kontrolu funkce nalitku, vyzaduje splneni nasledujici podminky:
koule vepsane do odlitku museji mit smerem k nalitku stale vzrustajici prumer
56. Grafitizacni zihani odlitku z sede litiny je uzivano pro
odstraneni ledeburitickeho cementitu
57. Rediny (shluky drobnych stazenin) vznikaji zejmena v
castech odlitku, ktere tuhnou naposledy
58. Na polohu eutektickeho bodu beznych nelegovanych sedych litin ma nejvyraznejsi vliv obsah
Si a P
59. Tepelna (dilatacni) pnuti v odlitcich jsou zpusobena
rozdilnym prubehem chladnuti jednotlivych casti odlitku
60. Pro stahovani slitin se sirokym intervalem tuhnuti je typicke
vznik redin v okoli tepelne osy
61. Misto, kde konci tuhnuti odlitku se nazyva
tepelna osa
62. Soucinitel tepelne akumulace formy urcujici rychlost chladnuti odlitku nezavisi na
teplote formy
63. Ktere z nasledujicich ostriv ma kysely charakter
kremen
64. Rozdil mezi trhlinami a prasklinami spociva v
rozdilnem teplotnim intervalu jejich vzniku
65. Linearni smrstovani chladnoucich odlitku je zpusobeno
teplotni roztaznosti slitin
66. Zihani ke snizeni pnuti litinovych a ocelovych odlitku se provadi pri teplotach
500-650 oC
67. Rozpinani sede a tvarne litiny behem casti celkove doby jejich tuhnuti je zpusobeno
vznikem grafitu
68. Pri vyrobe tvarne litiny pomoci horciku pusobi potize predevsim
vysoka afinita horciku ke kysliku a nizka teplota varu horciku
69. Hodnotu linearniho smrsteni odlitku urcuje predevsim
typ slitiny a odpor formy proti smrstovani
70. K hlavnim vyhodam sedych litin patri
nizka cena a vyhodne slevarenske vlastnosti
71. Nejpouzivanejsim materialem pro vyrobu odlitku je
seda litina
72. Nizky obsah kremiku v sede litine muze zpusobit
vznik volneho cementitu - zakalky
73. K hlavnim vyhodam kremenneho pisku uzivaneho jako ostrivo do formovacich smesi patri predevsim
dobra zaruvzdornost a nizka cena
74. Bezne sede litiny maji pevnost v tahu
100 - 400 MPa
75. Bezne tvarne litiny maji pevnost v tahu
370 - 800 MPa
76. Bezne uhlikove oceli na odlitky maji pevnost v tahu
370 - 800 MPa
77. U ocelovych odlitku se neprovadi
grafitizacni zihani
78. Nejvyssi ucinnost a nejvyssi vyuziti kovu maji nalitky
exotermicke
79. Surova temperovana litina (tj. po odliti pred temperovanim) ma ve strukture
eutekticky cementit a perlit
80. Z jilu pouzivanych pro formovaci smesi na syrovo vynika svymi vlastnostmi, zejmena vaznosti
bentonit
81. Temperovana litina s cernym lomem se vyrabi
zihanim, pri kterem se grafitizaci odstrani cementit a pomalym ochlazenim zajisti vytvoreni feritu
82. Temperovana litina s bilym lomem se vyrabi
zihanim v oxidacni atmosfere, pri kterem dojde k rozpusteni cementitu a oduhliceni
83. Optimalni doba liti (plneni formy) se obvykle voli podle
hmotnosti a tloustky steny odlitku
84. Odstredive liti je vhodne zejmena pro odlevani
dutych odlitku, napr.rour a vystelek lozisek
85. Neprogresivnim tuhnutim se rozumi tuhnuti
charakterizovane dvoufazovym pasmem
86. Ktere z nasledujicich slitin jsou obtizne tavitelne z hlediska moznych reakci s atmosferou a vyzdivkami
slitiny Mg a Ti
87. Kladne usmernenym tuhnutim se rozumi tuhnuti odlitku
od odlehlych mist smerem k nalitkum
88. Temperovanou litinu s bilym lomem ziskame
zihanim odlitku z bile litiny v oxidacni atmosfere
89. Pevnost sede litiny s rostouci tloustkou sten odlitku (klesajici rychlosti tuhnuti)
klesa
90. Etazove vtokove soustavy a reverzni zpusoby liti se pouzivaji pro
zajisteni usmerneneho tuhnuti
91. Hodnota linearniho smrsteni slitin je dulezita zejmena pro
stanoveni rozmeru modeloveho zarizeni
92. Pro dosazeni uspechu pri ockovani sede litiny je treba zajistit
vysokou teplotu odpichu a nizky stupen eutekticnosti
93. Ze slevarenskych slitin zeleza maji nejmensi taznost
sede a bile litiny
94. Ze slevarenskych slitin zeleza maji nejlepsi taznost
oceli a tvarne litiny
95. Organicke slouceniny kremiku (etylsilikat) jsou zakladem pojivoveho systemu pri vyrobe forem
metodou vytavitelneho modelu
96. Trhliny se v odlitcich tvori
v okoli teploty solidu
97. Praskliny se v odlitcich ze slitin Fe tvori
zpravidla pod eutektoidni teplotou
98. Sede litiny maji dle CSN oznaceni
42 24xx nove CSN EN GJL xxxx
99. Tvarne litiny maji dle CSN oznaceni
42 23xx nove CSN EN GJS xxxx
100. Temperovane litiny maji dle CSN oznaceni
42 25xx nove CSN EN GJM xxxx
101. Uhlikove oceli maji dle CSN oznaceni
42 26xx nove CSN EN GX xxxx
102. Ktera z uvedenych norem oznacuje slevarenske slitiny Al
42 43xx
103. Ktera z uvedenych norem oznacuje slevarenske slitiny Cu
42 33xx
104. Slevarenske slitiny Mg maji dle CSN oznaceni
42 49xx
105. Ktere z nasledujicich oznaceni materialu dle CSN neplati pro oceli na odlitky
CSN 42 2531
106. Ktere z nasledujicich oznaceni materialu dle CSN neplati pro litiny
CSN 42 2643
107. Slevarenske bronzy maji dle CSN oznaceni
CSN 42 31xx
108. Slevarenske mosazi maji dle CSN oznaceni
CSN 42 33xx
109. Slitiny nizkotavitelnych kovu (Pb, Sn, Bi) se dle CSN oznacuji
CSN 42 39xx
110. Vaznosti formovacich smesi se rozumi
pevnost nesusenych formovacich smesi
111. Oblast pusobnosti nalitku je mozno rozsirit
vkladanim chladitek mezi nalitky
112. Zabihavost slevarenskych slitin se nejcasteji meri odlevanim zkusebnich odlitku ve tvaru
spiral
113. Zabihavost slevarenskych slitin se meri dle CSN odlevanim zkusebnich odlitku ve tvaru
tycek
114. Nejvyssi pevnosti mohou dosahnout litiny
tvarne
115. Normalizacni zihani litinovych odlitku spociva v
ohrevu na 750-850 oC a ochlazeni na vzduchu
116. Mezi casti vtokove soustavy nepocitame
nalitky
117. Uhlikovy ekvivalent litin je urcovan ze vztahu
CE = C + 1/3 (Si + P)
118. CT smesi s vodnim sklem se vytvrzuji profukovanim
CO2
119. Pouziti chladitek v kombinaci s nalitky
umozni rozsireni oblasti pusobnosti nalitku
120. Mezi bronzy nepatri slitiny typu
Cu-Zn
121. Kremik v sede litine
je rozpusten v zakladni kovove hmote a podporuje grafitizaci
122. Z nasledujicich predslitin je pro ockovani sede litiny vhodna
Fe-Si
123. Pricinou nezabehnuti odlitku muze byt
nizka lici teplota
124. Zatvrdlina (zakalka) u odlitku ze sede litiny je
misto s volnym cementitem v rychleji chladnouci casti odlitku
125. Ze slitin Fe-C maji nejlepsi zabihavost
eutekticke a nadeutekticke litiny
126. Teplota litiny na zlabku kuplovny dosahuje hodnot
1350 - 1400 oC
127. Jako progresivni tuhnuti je oznacovano tuhnuti
tuhnuti bez dvoufazoveho pasma
128. Nejmene vhodny pomer prurezu vtokove soustavy Sk: Ss:Sz, pricemz Sk - prurez liciho kanalku, Ss - prurez odlucovace strusky, Sz - prurez z rezu, je:
1,0 : 0,2 : 1,0
129. Pri vyrobe jader metodou horkeho jaderniku je pojivem zpravidla
umela pryskyrice
130. Atmosfericky uzavreny nalitek
muze dosazovat taveninu i do mist nad nalitkem
131. Temperovani litin je proces kterym
se odstranuje ze struktury eutekticky cementit
132. Ze slevarenskych slitin zeleza dosahuji nejvetsich hodnot pevnosti
oceli a tvarne litiny
133. Stazeniny jsou
dutiny v odlitcich vznikajici pri tuhnuti
134. Vytvrzovani je postup tepelneho zpracovani uzivany pro zvyseni pevnosti a tvrdosti odlitku z
slitin hliniku
135. Pri vyrobe jader metodou studeneho jaderniku se vytvrzovani smesi provadi
profouknutim smesi plynnym katalyzatorem
136. Spatnou rozpadovost maji zejmena jadrove a formovaci smesi u nichz je jako pojiva pouzito
vodniho skla
137. Hlavni pricinou zborceni (deformaci) odlitku je
rozdilny prubeh chladnuti casti nesymetrickeho odlitku
138. Ke slevarenskym slitinam s vysokou teplotou taveni patri slitiny
Mo, Zr, Ti
139. Ke slevarenskym slitinam se stredni teplotou taveni patri slitiny
Fe,Ni, Cu
140. Uhlikovy ekvivalent CE pomaha urcit vlastnosti sedych litin na zaklade obsahu techto prvku
C, Si a P
141. Sirka dvoufazoveho pasma pri tuhnuti odlitku roste
s rostoucim rozdilem mezi teplotou likvidu a solidu
142. Dochazi-li pri chladnuti odlitku ze slitin zeleza k rozpadu austenitu, je tento rozpad doprovazen
vzdy zvetsenim objemu
143. Ockovani sedych litin je
dodavani prisad podporujicich grafitizaci do taveniny co nejtesneji pred tuhnutim litiny
144. Ke ztrate tekutosti dochazi pri odlevani slitin
mezi teplotou likvidu a solidu
145. Ocel na odlitky se ve slevarnach tavi nejcasteji v
obloukove peci
146. Piskomety jsou zarizeni pro
vyrobu vetsich forem
147. Ukolem oxidacni periody pri taveni oceli v zasadite elektricke obloukove peci je predevsim
snizeni obsahu fosforu, plynu a necistot
148. Zabihavost slevarenskych slitin se zpravidla urcuje
merenim delky odlite spiraly nebo tycek
149. Smrstovani slitin pri tuhnuti odlitku je pricinou vzniku
stazenin
150. Zabihavost slevarenskych slitin je mozno zvysit
zvysenim lici teploty
151. Zavaleninou u odlitku nazyvame
nedokonale sliti proudu kovu predcasne ztuhleho
152. K taveni slevarenskych slitin hliniku se neuzivaji pece
elektricke obloukove
153. Slevarenske slitiny hliniku typu Al-Si, tzv. siluminy obsahuji zpravidla
10 - 25 % Si
154. Podil mikrostazenin (redin) prevazuje nad podilem soustredenych stazenin u odlitku z
slitin se sirokym intervalem tuhnuti
155. Pri tuhnuti se objem slevarenskych slitin
vetsinou zmensuje, ale u litin se muze i zvetsovat
156. Pro omezeni rozpousteni plynu v roztavenych kovech se doporucuje
Tavit za co mozna nejnizsich teplot
157. Pricinou vzniku bublin v odlitcich nebyva
Smrstovani kovu pri tuhnuti
158. Velka tahova napeti vznikaji v chladnoucich odlitcich zejmena
v silnych stenach a vnitrnich castech
159. Chladitka se pri odlevani pouzivaji pro
potlaceni vzniku stazenin v nenalitkovanych tepelnych uzlech "teplych mistech " odlitku
160. S ohledem na mnozstvi vyrabenych odlitku jsou nejbezneji uzivanym pojivem slevarenskych formovacich smesi
jily
161. Pri taveni oceli v elektricke obloukove peci se zasaditou vyzdivkou se fosfor odstranuje
oxidaci a vazanim v zasadite strusce
162. Tvarne litiny maji proti sedym vetsi pevnost a taznost diky
vylouceni zrniteho ( kulickoveho ) grafitu
163. Barevne oznaceni modeloveho zarizeni pro odlitek z sede litiny je
Cervena
164. Barevne oznaceni modeloveho zarizeni pro odlitek z tvarne litiny je
Podlahove hneda
165. Barevne oznaceni modeloveho zarizeni pro odlitek z temperovane litiny je
Tmave modra
166. Barevne oznaceni modeloveho zarizeni pro odlitek z oceli je
Svetle modra
167. Barevne oznaceni modeloveho zarizeni pro odlitek ze slitin Cu je
Zluta
168. Barevne oznaceni modeloveho zarizeni pro odlitek ze slitin Al je
Stribrna
169. Barevne oznaceni modeloveho zarizeni pro odlitek ze slitin Mg je
Zelena
170. Znamka na modelovem zarizeni slouzi
K vytvoreni luzka pro ulozeni jadra
171. Modelove zarizeni urcene pro vyrobu male serie (20 - 40 kusu) je nejvyhodnejsi vyrobit z
Dreva
172. Modelove zarizeni urcene pro vyrobu jednoho kusu je nejvyhodnejsi zhotovit z
Polystyrenu
173. Modelove zarizeni urcene pro vyrobu stredni serie (500 - 1000 kusu) je nejvyhodnejsi zhotovit z
Polyamidu nebo dreva
174. Modelove zarizeni urcene pro vyrobu velke serie (nad 10 000 kusu) je nejvyhodnejsi zhotovit z
Kovu
175. Jadro je
Utvar z formovaci smesi vkladany do formy tvorici dutinu ci vnejsi tvar v odlitku
176. Pro lepeni drevenych desek se pouziva specialni nazvoslovi, ktere spociva ve zpusobu deformace nabiranim vzdusne vlhkosti. Strana prkna blizsi ke stredu kmene se nazyva
Prava ci lic
177. Pro lepeni drevenych desek se pouziva specialni nazvoslovi, ktere spociva ve zpusobu deformace nabiranim vzdusne vlhkosti. Strana prkna vzdalenejsi od stredu kmene se nazyva
Leva ci Rub
178. Modelove zarizeni muze obsahovat
Deleny model, jaderniky, volne casti modelu a jaderniku, vlozky na vyjimani
179. Sablonovani slouzi hlavne
K vyrobe kusovych odlitku
180. Sablonovani je
Technologie vyroby jednoduchych forem pro rotacni odlitky
181. Mezi technologie kde se pouziva netrvala forma patri
Liti na spalitelny model
182. Mezi technologie kde se pouziva netrvala forma nepatri
Odstredive liti
183. Technologie, kde se pouziva netrvaly model je
Liti na vytavitelny model
184. Mezi anorganicka pojiva nepatri
Sacharidy
185. Mezi organicka pojiva nepatri
Bentonit
186.Mezi ostrivo nepatri
Cement
187. Z nasledujicich latek patri pouze jedna do ostriv, ktera
Korund
188.Do organickych pojiv nepatri
Samot
189. Pro rucni vyrobu formy a jeji upravy se nepouzivaji
Chladitka
190. Pro velke serie se modelove zarizeni nejcasteji vyrabi ve forme
Modelovych desek
191. Pocitacove simulace ve slevarenstvi slouzi jako
Nastroj a pomucka technologa
192. Nejen ve slevarenskem simulacnich software se muzete setkat se zkratkou FDM, co znamena
Metoda konecnych diferenci
193. Nejen ve slevarenskem simulacnich software se muzete setkat se zkratkou FEM, co znamena
Metoda konecnych prvku
194. Pocitacova simulace slevarenskych procesu nam neumoznuje sledovat
Prubeh tavby
195. U odlitku litych do piskovych forem muzeme dosahnout stupne presnosti IT
12 - 16
196. U odlitku litych do kokil muzeme dosahnout stupne presnosti IT
13 - 16
197. U odlitku litych metodami tlakoveho liti muzeme dosahnout stupne presnosti IT
11 - 14
198. U odlitku litych metodou vytavitelneho modelu muzeme dosahnout stupne presnosti IT
11 - 13
199. U odlitku litych metodou vytavitelneho modelu muzeme dosahnout drsnosti Ra
3,2 - 25
200. U odlitku litych metodami tlakoveho liti muzeme dosahnout drsnosti Ra
1,6 - 12,5
201. U odlitku litych do kokil muzeme dosahnout drsnosti Ra
6,3 - 25
202. U odlitku litych do piskovych forem muzeme dosahnout drsnosti Ra
50 - 200
203. Taveni ve vakuu je uzivano predevsim
K zabraneni rozpousteni plynu v kovech
204. Mastna a rezava vsazka do tavici pece muze zpusobit
Vznik bublin v odlitcich
205. Hlavnimi nevyhodami kremene jako ostriva formovacich smesi je
Vysoka tepelna roztaznost a za vysokych teplot moznost reakce s nekterymi latkami
206. Doprovodne mineraly pritomne v kremennych piscich
Snizuji zaruvzdornost a zvysuji sklon k zapekani odlitku
207. S rostouci tloustkou steny odlitku ze sede litiny
Rostou rozmery grafitovych castic a podil grafitu ve strukture vzrusta
208. S rostoucim stupnem eutekticnosti (Sc) litiny s lupinkovym grafitem
Klesa pevnost i tvrdost litiny
209. Sede litiny s nizkym stupnem eutekticnosti maji
Zhorsenou zabihavost, vyssi sklon ke vzniku stazenin, ale vyssi pevnost
210. Na tenkostenne odlitky jsou nejvhodnejsi sede litiny
Eutektickeho az mirne nadeutektickeho slozeni
211. Sklon sede litiny ke vzniku karbidu zvysi prisada
Cr
212. Mezi soucasti vsazky do kuplovny nepatri
Zelezna ruda
213. Zdrojem energie pro taveni litiny v kuplovne je
Spalovani koksu
214. Vapenec jako struskotvorna prisada v kuplovne
Zlepsuje tekutost strusky a castecne vaze siru
215. Seda litina tavena za beznych podminek v kuplovne obsahuje
0,1 - 0,15 % S
216. Pri taveni v kuplovne je litina nauhlicovana
Koksem
217. Ockovadlo se pri taveni sede litiny nema pridavat do
Pece
218. Ockovani litin je nejucinnejsi, je-li provedeno
Dodanim ockovadla co nejtesneji pred ztuhnutim odlitku
1. Mechanicke vlastnosti za tepla kovanych vykovku jsou
zpravidla nejvetsi ve smeru vlaken
2. Mechanicke vlastnosti za tepla kovanych vykovku
zavisi na vlaknitosti a smeru zatezovani
3. Pretvarna pevnost zavisi na
jakosti tvareneho materialu, teplote tvareni, deformacni rychlosti, stupni deformace
4. V modelove technice rozlisujeme podobnost
geometrickou, mechanickou a fyzikalni
5. Kovotlaceni (krouzeni) kovu spada do technologie
plosneho tvareni
6. Pri zotavovani kovu po tvareni dochazi
k uvolnovani vnitrnich pnuti a tim navenek k odpevnovani
7. Pri rekrystalizaci dochazi
ke vzniku zarodku novych zrn, vzniku novych zrn a k jejich rustu
8. Velikost zrna po rekrystalizaci nezavisi na
na velikosti pretvarneho odporu
9. Velikost zpevneni pri tvareni nezavisi na
stavu napjatosti v miste nejvetsi deformace
10. Mezi zakladni zakony vzniku plasticke deformace nepatri
zakon stredni rychlosti
11. Obvykle stredni hodnoty rychlosti nastroje pri plosnem tvareni na klikovych a vystrednikovych lisech nejsou
0,3 az 0,6 m/s
12. Rozdeleni technologii tvareni se neprovadi dle
zpusobu mazani tvareciho nastroje
13. Obvykle stredni hodnoty rychlosti nastroje pri zapustkovem kovani na bucharech jsou
5 az 8 m/s
14. Obvykle stredni hodnoty rychlosti nastroje pri volnem kovani na hydraulickych lisech jso
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 233,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu 2331067TE1 - Technologie I.Podobné materiály
- 2121023TM - Termomechanika - Vypracované otázky ke zkoušce
- 2121501 - Mechanika tekutin - Teoretické otázky ke zkoušce
- 2131026ČMS2 - Části a mechanismy strojů II. - Otázky u zkoušky
- 2141503 - Elektrické stroje a pohony - Vypracované otázky 2
- 2141504 - Elektrické obvody a elektronika - Vypracované otázky
- 2372080TEM - Technická měření - Vypracované otázky 1.test
- 2372080TEM - Technická měření - Vypracované otázky 2.test
- 2121023TM - Termomechanika - Teoretické otázky
- 2341045TE2 - Technologie II. - Testové otázky
- 2131026ČMS2 - Části a mechanismy strojů II. - Otázky 1
- 2131026ČMS2 - Části a mechanismy strojů II. - Otázky 2
- 2011049NMA - Numerická matematika - Ukázky testů 2008
- 2011056MA1 - Matematika I. - Ukázky testů 2006-2008
- 2011057MA2 - Matematika II. - Ukázky testů 2004-2006
- 2011057MA2 - Matematika II. - Ukázky testů 2005-2007
- 2011066MA3 - Matematika III. - Ukázky testů
- 2012033ZAPG - Základy algoritmizace a programování - Zadání 1. testu
- 2012033ZAPG - Základy algoritmizace a programování - Zadání 2. testu
- 2021022FY2 - Fyzika II. - Klic k testu
- 2311101ME1 - Mechanika I. - Zadání testů u zkoušky (2)
- 2311101ME1 - Mechanika I. - Zadání testů u zkoušky (3)
- 2311101ME1 - Mechanika I. - Zadání testů u zkoušky (4)
- 2311101ME1 - Mechanika I. - Zadání testů u zkoušky (5)
- 2311101ME1 - Mechanika I. - Zadání testů u zkoušky
- 2311102ME2 - Mechanika II. - Zadání testů
- 2321039MR2 - Nauka o materiálu II. - Zadání testu 27.1.04
- 2341045TE2 - Technologie II. - Zadání testů
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: