- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Osobnost úspěšného člověka
2383013 - Psychologie práce
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálli o jaký druh obavy se jedná. Na překonání strachu je několik metod. První metodou je udělat vždy to, čeho se bojíte. Opakovat to a dělat to stále znovu dokud se strach nezačne doslova ztrácet před očima. Jde o takzvanou metodu vyčerpání strachu. Další metodou je důvěřovat zákonu pravděpodobnosti. Podle tohoto zákona se totiž většina událostí, kterých se obáváme, nikdy neuskuteční. Takže jste podle zákona pravděpodobnosti poměrně v bezpečí. Nebo se uzavřete vnitřně vůči strachu. Takže se zbavte leckterých obav okamžitým jednáním, hned jak je začnete vnímat.
Jestliže se jednou zbavíte strachu, má to na vás vždy skoro léčivý účinek. A pokud chcete opravdu utvářet svoji osobnost, musíte se navždy zbavit strachu, protože jen tak dokážete žít svobodně a radostně.
Vytvořte si kladné duševní postoje. Postoj mysli. To je síla, kterou máme ve svých hlavách. Skutečnost můžeme dramaticky změnit pouhou jedinou myšlenkou. Možná to vypadá nereálně, ale „Mějte v hlavě šťastné myšlenky a budete šťastní. Mějte v hlavě myšlenky na úspěch a uspějete.“ Kladné a zdravě sebevědomé smýšlení vám nejen pomůže dosáhnout cíle. Kladný postoj je jednou ze silných motivačních prostředků pro vytvoření úspěšné vůdčí osobnosti.
Když už nevíte jak dál, tak se zastavte a zasmějte se. V životě jsou totiž takové chvilky, kdy vám nic jiného nezbývá. Existují stovky věcí, které vás mohou podráždit, zneklidnit nebo rozzlobit. Nedopusťte to. Nedovolte, aby vás položily maličkosti. Nebuďte v životě zatrpklí! Zatrpklost je reakce na urážku našeho sebevědomí nebo ješitnosti, na útok vedený proti naší osobě nebo našim bližním. Nebuďte zahořklí! Zahořklost je všeobecně rozšířeným a nebezpečným chorobným postojem. Nebuďte sebelítostiví! Sebelítost je způsobena zraněnými city a vede často k zahořklosti. Nenechte se ničím a nikým urážet ani ponižovat! Ignorujte urážku, ignorujte vše, co by k tomu mohlo směřovat. Obrňte se hroší kůží. Vaše ublíženost nezraní toho, kdo urazil vás, nýbrž jen a jen vás.
A proto berte si sílu z kladných věcí a nenechte se ničit zápornými.
Hledání a odstraňování vlastních chyb, zlozvyky, emoce
Žádný člověk není dokonalý, ten který to tvrdí, lže. Každý máme své slabé stránky, své chyby, které se snažíme více či méně odstranit nebo alespoň korigovat.
V některých případech jsou způsobeny naše chyby emocemi. Existují nepříznivé emoce, jako emoce traumatické, šokující. Určitá jádra emocí jako neodmyslitelných součástí osobnosti jsou v nás od narození. To znamená, že rovněž emoce, přinejmenším ve svých elementárních formách, jsou geneticky zakotvené. Emoce se dostávají do člověka v tzv. impregnační či vpečeťovací periodě. V tomto kritickém a velmi senzitivním období je mozek značně plastický. Jsme tu schopni jednorázově a rychle si osvojit některé stálé a nezvratné mechanismy, především určitá pravidla sociálního chování, ale patrně i erotické návyky a tužby. Něco z našeho okolí tu působí jako spouštěč či jako nepodmíněný podnět k vyvolání určitého druhu vrozených reakcí. Co všechno představuje to „něco“ to nevíme. Víme však, že dojde-li k „vpečetění“ za normální situace, vrozené reakce se rozvinou správným směrem. Jedinec je od té chvíle vhodně „nasměrován“ k normálnímu způsobu chování. V opačném případě je to horší. „Nasměrování“ se nezdaří a pozdější chování působí nenormálně. Zdravý a normální člověk většinu svých emocí kontroluje. Jejich příjemnější stránku si dokáže záměrně vyvolat. Avšak emočně rozkolísaný a frustrovaný jedinec může trestat své okolí a věci ve svém okolí. To je extrapunitivní reakce. Intropunitivní reakce se vyznačuje tím, že postižený jedinec se trestá za neúspěch sám a klade vinu sám sobě. Většinou málokdy si chceme vylévat vztek sami na sebe. Odnáší to pak naše okolí: kočka, pes, lidé kolem nebo dokonce i nadřízený. Příliš silná emoce se může stát také přímou příčinou krátkodobé duševní poruchy, např. deprese. Nebo takovou nemoc může záporná emoce případně zhoršit. V podstatě chceme-li se vyvarovat škodlivých emocí, musí vůči nim používat preventivní opatření v horším případě je držet na uzdě.
Dělat chyby je lidské. Opravdu nejsme dokonalí a děláme chyby. Musíme však tyto chyby umět najít a opravit je. Každý z nás prožívá každodenně tzv. „jednání plné chyb, jednání proti své vůli“. Jde tu o mimovolní činnost člověka a v ní především o to, co bylo kdysi přiléhavě nazváno chybnými výkony. Jsou to velmi časté a známé úkazy, vlastně jen drobné maličkosti, náhody a záměny jako je přeřeknutí, přepsání, zapomenutí, založení nějaké předmětu, přeslechnutí, mylné čtení, ztracení nějaké věci, nesplnění předsevzetí. V těchto případech jde pouze o omyly každodenního života. Nemají tedy zpravidla žádné těžké následky. Nicméně mohou mít zcela zvláštní, psychologicky utajený význam.
Chybné výkony přestavují rozporuplné selhávání duševních funkcí. Selhává pozornost, paměť, soustředivost i vnímání a myšlení. To se pak mimovolně projevuje i v našem jednání.
Zlozvyk je špatná vlastnost, objevující se snad u každého člověka. Zlozvyk je špatný návyk, o kterém víme, nebo nás na něj okolí upozorňuje a dává nám svůj názor dosti najevo. Některé jsou „pouze“ nežádoucí, jiné škodlivé a některé dokonce i nanejvýš nebezpečné.
Síla zvyku je hluboce zakořeněná. Zvyk je druhem reflexní činnosti – jednáním, které se provádí nevědomě a automaticky. Posilováním návyku je posilováním podmíněných reflexů, což lze vyjádřit jednodušeji jako „opakování“. Zvyk je tedy podmíněný reflex. Člověk má mnoho zvyků jako: natáhnout si ráno hodinky, nasnídat se, vyvenčit psa, dát si kávu po probuzení … Tyto návyky mají svůj smysl a účel. Jedno staré španělské přísloví praví: „Zvyk je jako pavučina, do které se člověk nakonec beznadějně zamotá.“
Zdánlivě nesmyslný a zároveň bezúčelný návyk se stává zlozvykem. I jemu se dá odnaučit, stejně tak jako podlehnout. Kuřáci mi dají za pravdu, že odvykání je daleko obtížnější než přivykání, i když je to také jen akt podmíněného reflexu, znamenajícího pouhé splnění některých podmínek. Pro příklad zde uvádím dvě stará lidová přísloví: „Zvyk je železná košile“, ale také: „Nevyháněj čerta ďáblem!“ Přísloví o železné košili platí proto, že jsme vždy do jisté míry závislí na projevech, které jsme si osvojili a jichž jsme dříve soustavně používali. Jde o tzv. stereotyp. Při odvykání nešvarů a zlozvyků je potřeba vyřadit jejich projevy jiným, zcela kompenzujícím postupem. Tato kompenzace musí však být nenásilná a musí být obsahově účelná. Je nutno vypátrat, které výchovné chyby zlozvyk podpořily, která přání a nároky jsou u těchto příznaků v pozadí. Například takový návyk na kouření cigaret. U některých lidí je tento zlozvyk tak zakořeněný, že se s ním smíří, i když vědí, že je prokazatelně a nezvratně škodlivý. Nejenom kouření, ale i jiným zlozvykům lze odvyknout metodickou a systematickou sebeléčbou. Je třeba ji využít, pátrat po podnětech, které k těmto zlozvykům provokují a uplatnit kompenzační úkony. Zvyk tedy odstraníte tím, že navyklou, impulsivní, nevědomou činnost proměníte zpátky ve vědomé, promyšlené jednání, které dokážete řídit a také odstranit svou vůlí. Takže přesuň zvyk z podvědomí do vědomí.
3. Závěr a shrnutí poznatků
Co vyplývá z těchto poznatků pro člověka a jak tyto poznatky aplikovat v životě
Úspěch je přírodní zákon. Rostliny, zvířata a lidé k němu instinktivně směřují. Neúspěchy nalézáme na cestě k úspěchu. Jsou proto součástí našeho života. Musíme je brát samozřejmě, protože se s nimi dokážeme vyrovnat a překonat a dosáhnout tedy našeho cíle – úspěchu.
Chcete-li dosáhnout úspěchu řiďte se těmito pravidly, používejte je. V této semestrální práci nejsou však absolutně všechny rady a všechny návody jak dosáhnout úspěchu. Zaujala-li vás tato semestrální práce o osobnosti úspěšného člověka, doporučuji vám učit se z mnohé literatury nacházející se na trhu, zejména pak některé tituly uvedené v použité literatuře na konci této práce.
Síla neoblomné víry v úspěch vám pomůže překonat obtíže, které vám budou stát v cestě. V práci jsem uvedl několik účinných, i když možná na první pohled prostých a samozřejmých prostředků, které ve skutečnosti o pravdu fungují. Chraňte své já před špatným myšlením, před špatnými věcmi a využívejte pouze kladné.
Obsah vašeho myšlení a víry utváří vaši budoucnost. Vaše podvědomí vykoná to, co mu svým myšlením ve vědomí „naprogramujete“. Aplikujte tedy tyto základní metody a pravdy ve svém vědomí, udělejte z nich nepostradatelný element svého života.
Vezměte si tato slova k srdci a staňte se úspěšnou osobností!
Závěr
Doufám, že jste se z této semestrální práce něco naučili, něco jste se dozvěděli. Dobrý čtenář si jistě všiml toho, že se snažím některé již pravděpodobně všem známé informace detailně nerozpitvávat. Je to tím, že nechci plnit minimum patnácti stran semestrální práce zbytečnými výklady věcí, které jsou již nám známé (osobě, které jsou tyto informace úplně cizí, odkazuji znovu na použitou literaturu v zádi této práce). Neznamená to však, že tato práce není naplněna některými zbytečnými informacemi. To ať však posoudí laskavý čtenář. Možná se čtenáři zdá, že je tato semestrální práce plná opsaných definic z mnoha knih, že je to nenavazující „slepenec“ informací a nebo, že je to podnět právě k tomu, aby se zabýval svou osobností a přemýšlel nad vlastním úspěchem.
POUŽITÁ LITERATURA:
CRABB, Larry: Osobnost člověka její potřeby a cesty k naplnění. Praha 1995, 174 stran
CARNEGIE D.-LEVINE S. R.-CROM M. A.: Buďte vůdčí osobnost! Praha 1995, 203 stran
DOBSON, James C.: Být sám sebou. Praha 1994, 174 stran
KOPMEYER, M. R.: Formování osobnosti. Praha 1995, 223 stran
KOPMEYER, M. R.: Strategie úspěchu. Praha 1995, 223 stran
POKORNÝ J.: Psychologie pro každý den. Brno 1994, 195 stran
PONDĚLNÍČEK, I.: Cesty k sobě i k druhým. Praha 1981, 248 stran
Vloženo: 26.04.2009
Velikost: 22,94 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: