- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
prednasky od slova do slova
X12UEM - Úvod do elektrotechnických materiálů
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Mgr. Ivana Pilarčíková
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálStruktura atomů, molekul a vazby mezi nimi
Názory na stavbu atomu:
Demokritos
J. Dalton
Dalton se domníval, že jisté částečky látek již dále nelze dělit a že takových částeček může existovat několik druhů, které se budou vzájemně lišit svojí hmotností.
Vzájemnou kombinací jednotlivých druhů základních látek jsou vytvářeny látky ostatní.
E. Rutherford
Atom obsahuje jádro, které je obklopeno planetární soustavou elektronů.
Pohyb elektronů se děje kolem jádra spojitou řadou drah.
Většina hmoty v atomu je uspořádána v jádru, které má kladný náboj.
N. Bohr
Atomy a atomové soustavy mohou setrvávat delší dobu v určitých stavech (stacionárních stavech), ve kterých bez ohledu na to, jaké pohyby vykonávají nabité částice, nevyzařují ani nepohlcují energii. V těchto stavech nabývají atomové soustavy takových hodnot energie, které tvoří diskrétní spektrum.
Při přechodu z jednoho stacionárního stavu na jiný dojde k vyzáření nebo k pohlcení energie ve formě fotonu a platí: E2-E1=hv (h – Planckova konstanta, v – frekvence záření)
A. Sommerfeld
Doplnil Bohrovu teorii o důkazy.
Jeho vlastní model atomu je však nereálný.
Stavba atomu:
ČásticeHmotnostNáboj [C]
Proton1,67252 . 10-27+ 1,602 . 10-19
Neutron1,67482 . 10-27 0
Elektron9,11 . 10-31- 1,602 . 10-19
A – nukleonové číslo (protony + neutrony), Z – protonové číslo.
Protony vznikají ionizací, kdy z atomů je vyražen jeden nebo více elektronů.
Aby bylo jádro stabilní je třeba, aby mezi elektrony a protony byl jistý vztah, to vyvažují neutrony. Neutrony kompenzují odpudivé síly protonů, aby bylo možné tyto síly kompenzovat, musí být neutronů přebytek (více než protonů).
Elektrony mají dvojitou povahu. Za jistých podmínek se chovají jako vlnění, za jiných jako „korpuskule“ = častica.
Elektrony jsou umístěny do kruhových drah a vrstev, těchto vrstev může být nejvýše 7.
Orbital – oblast nejpravděpodobnějšího výskytu elektronu.
Kvantová čísla:
1. hlavní kvantové číslo – n(1-7)
- charakterizuje energii e- v orbitalu
- udává el. Vrstvu k níž e- patří
2. vedlejší kvantové číslo- l(0, 1, 2, ….., n-1)
- určuje tvar orbitalu
- s, p, d, f
3. magnetické kvantové číslo - m(-e…..0…..e)
- určuje prostorovou orientaci orbitalu
- udává celkový počet orbitalů daného typu
4. spinové kvantové číslo- s (- ˝, + ˝ )
- určuje spin (rotaci) elektronu
3 pravidla pro odvození elektronové struktury atomu:
1. výstavbový princip
- elektron obsazuje vždy orbitál s nejnižší energií, podle výstavbového trojúhelníka
S PDF
8765←
7654←
654←
543←
43←
32←
2←
1←
Př.:33As1s2 2s2 2p6 3s2 3p6 4s2 3d10 4p3
2. Pauliho vylučovací princip
- v každém orbitalu mohou být maximálně 2e- s opačným spinem
3. Hundovo pravidlo
- v orbitalech se stejnou energií vznikají elektronové páry až po obsazení každého orbitalu jedním e- stejného spinu
Pojmy:
Nuklidy – atomy, které mají stejné protonové i nukleonové číslo (atomy jednoho prvku)
Izotopy – atomy, které mají stejné protonové číslo a různé nukleonové číslo
Relativní atomová hmotnost – hmotnost atomu daného prvku m děleno 1/12 izotopu uhlíku
- bezrozměrní veličina
Př.:
69,4%63CuAr(63Cu) = 62,929
30,6%65CuAr(65Cu) = 64,928
Ar(Cu) = ?
________________________________________________
Ar(Cu) = Ar(63Cu) * + Ar(65Cu) * = 63,54…
Relativní molekulová hmotnost – Mr = ∑ Ar
- bezrozměrní veličina
Př.:
Ar (H) = 1,00797
Ar (N) = 14,00670
Ar (O) = 15,99940
Mr (HNO3 ) = ?
Mr (HNO3 ) = Ar (H) + Ar (N) + 3Ar (O) = 63,013
Mol - jednotka látkového množství
- jeden mol je látkové množství, které obsahuje tolik základních částic, kolik atomů uhlíku je ve 12g izotopu
Avogadrova konstanta – počet částic látky (N) děleno počtem molů (n)
[mol-1]
NA = 6,022 . 1023 mol-1
„v 1 molu každé látky je přesně NA částic“
Molární hmotnost
=> [g/mol]m – hmotnost látky, n – počet molů
M = Mr = Ar
„molární hmotnost je číselně rovna relativní molekulové (atomové) hmotnosti“
Př.:Vypočítejte hmotnost 1 Atomu Br, jestliže znáte Ar(Br) = 9,0122
M(Br) = 9,0122 g/mol
1 mol…………..6,022 . 1023atomů Br
_______________________________________
M = =1,496 . 10-23 g
Př.:Kolik atomů Cu je ve 20g Cu?
Ar(Cu) = 63,546
63,546g Cu…………..6,022 . 1023 atomů Cu
_______________________________________
z = 20. 1,895 . 1023 atomů
Př.: Kolika molům odpovídá 52,8g CO2 ?
M(CO2) = 44 g/mol
n = 1,2 molu !!!chyba podiel má byť 52,8 : 44 = 1,2
Koncentrace roztoků
A - rozpouštědlo
B – rozpuštěná látka
1. hmotnostní pravidlo (ωi)
ωi = =
mA+mB = 1
hmotnostní procento:pω = mB*100
2. objemový zlomek- je závislý na teplotě
φ i=
objemové procento:pφ = φB*100
3. molární zlomek
i =
A+B = 1
Molární procento: p= B*100
4. Molarita (molární koncentrace)- závisí na teplotě
ci = [mol/l] => [M]
Úvod do Elektrotechnických materiálů – přednáška 2
Periodický zákon a Periodická soustava prvků
Periodický zákon:
Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich atomových čísel.
Atomové číslo – udává počet kladných nábojů v jádře a současně je pořadovým číslem prvků.
Vytváření názvu prvků podle toho, kto ho objevil; národnosti; charakteristické vlastnosti
Periodická soustava prvků – vlastnosti
I.
II.
III:
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
1
Růst:
Elektronegativity Pokles:
Ionizační energie Atomového poloměru
Nekovový charakter Kovový charakter
Oxidační účinky Redukční účinky
Kyselost oxidů Zásadovitost oxidů
Síla kyselin Síla bází
2
3
4
5
6
7
Vazby
Vznik vazby:
Vazba vzniká částečným překryvem orbitalů na poslední energetické hladině (valenčnej hladině).
Vazbu tvoří jeden nebo více elektronových párů, které jsou sdíleny atomy dohromady (nepatří ani jednomu z nich, jsou jim společné).
Nejdůležitějším kritériem pro vznik vazby je vždy energetické hledisko.
Čím větší energie se při vzniku vazby uvolní, tím je vazba pevnější a sloučenina stálejší.
Vazebná energie je energie potřebná k rozštěpení vazby.
Vazby- kovová- kovové krystaly- vodiče – kovy
- kovalentní- kovalentní krystaly- polovodiče – polokovy
- iontová- iontové krystaly- izolanty – nekovy
Kovalentní vazba:
Vzniká překryvem valenčních orbitálů, které nejsou úplně zaplněny, tzn. Že mají v poslední elektronové vrstvě nějaký elektron nespárovaný. Při překryvu vznikají elektronové páry.
Kovalentní vazba může být dvojího typu:
- vazba sigma
- H-H
H + H => H2
- F-F
F + F => F2
- vazby jednoduché
- vazba π
- vazby dvojné, trojné
S rostoucí násobností vazby roste vazebná energie a zmenšuje se délka vazby.
Vaznost – udává počet nepárových elektronů ve valenčních orbitalech, tzn. Kolik má atom připravených elektronů pro další vazby.
Hybridizace
BeCl2sp
Be1s2s
Be*1s2s2p
2Cl1s22s22p63s23p
BeBeCl21s2s2p
BF3sp2
CH4sp3
Koordinačně kovalentní vazba – donor-akceptorova väzba
Vazba vzniká překryvem valenčních elektronů, kdy jeden je zaplněný a druhý je prázdný, jeden předá elektronový pár a druhý ho jen sdílí.
Dárce elektronového páru je donor, příjemce je akceptor.
Akceptory jsou atomy, které mají nějaké hladiny neobsazené (to jsou přechodové prvky – železo, kobalt, nikl, platina).
Donory jsou atomy, které mají ve valenční vrstvě nevazební elektronový pár (mají navíc elektronový pár).
Sloučeniny, které mají koordinační kovalentní vazbu jsou koordinační nebo komplexní.
Polarita vazeb
Elektronegativita (λ) – je to schopnost atomů přitahovat si vazební elektronový pár.
λ1 - λ 2typ vazby
0nepolární
1,7iontová
Př.:
Voda:λ (H) = 2,1
λ (0) = 3,5
λ O - λ H = 1,4 …..polárná vazba
atóm s väčšou elektronegativitou zoberie tomu druhému väzbu (e -)
- atóm s väčšou λ je ANIÓN
- atóm s nižšou λ je KATIÓN
- väzba sama o sebe je slabá, ale uplatňujú sa veľké príťažlivé sily medzi opačne nabitými časticami
Iontová vazba
- je to extrémní případ vazby polární
Kovová vazba
Kovová vazba vzniká stejně jako vazba kovalentní překryvem valenčních orbitalů. Každý atom kovu je obklopen 8-12 atomy kovu, které mají s prostředním atomem vazbu. Vazba mezi kovy není pevná a aby mohl prostřední atom navazovat vazby s ostatními, musí rušit současné vazby a tvořit nové. Říkáme, že vazba rezonuje.
Kovy mají ve svých atomech hodně elektronů. Valenční elektrony jsou daleko od jádra, takže elektrony nemají tak silnou vazbu k jádru. To způsobuje, že se elektrony mohou odtrhnout od jádra a mohou se z nich stát oblaky volných elektronů (elektronové pásy).
V krystalové mřížce jsou atomy kovu a mezi nimi se pohybují oblaky volných elektronů.
Slabé vazebné interakce
Mezi molekulové síly.
Dělíme na dvě skupiny
vodíková vazba
van der Waalsovy síly
Vodíková vazba (můstek)
-O-H…O-…F-H…F--N-H-…N-
H2O HF NH3
Van Der Waalsovy síly se uplatňují se při každém vzájemném přiblížení dvou atomových uskupení.
Úvod do Elektrotechnických materiálů – přednáška 3
Skupenské stavy látek
- plynné, kapalné, pevné
Liší se od sebe vzdálenostmi a uspořádáním jedinců.
Plynné
Vzdálenosti mezi jedinci jsou veliké, přitažlivé síly se uplatňují jen slabě.
Jedinci jsou v neustálém chaotickém pohybu a mají velkou kinetickou energii.
Plyny nemají stálý objem ani tvar.
Kapalné
Vzdálenosti mezi jedinci jsou menší než u plynů.
Jedinci si drží stálou vzdálenost od sebe a mohou se po sobě libovolně posouvat.
Uplatňují se zde přitažlivé síly.
Kapaliny za stejných podmínek si zachovávají stejný objem, ale nestálý tvar.
Pevné (tuhé)
Vzdálenosti mezi jedinci jsou optimální.
Jsou tady velké přitažlivé síly.
Každý jedinec má svou rovnovážnou polohu v krystalové mřížce, kolem které kmitá.
Všechny látky mohou existovat ve všech třech skupenstvích.
Skupenské přeměny
Plynné skupenství
Ideální plyn
Ideální plyn neexistuje, ale některé plyny se ideálnímu plynu blíží.
Z hlediska mikroskopického je to soubor elementárních jedinců, kteří jsou bezrozměrní, dokonale pružní a působí na sebe jen v okamžiku srážky (tj. nemají silové pole).
Z hlediska makroskopického je ideální plyn dokonale stlačitelný (tj. na nulový objem) a má nulové vnitřní tření.
Stav plynu popisují 3 základní veličiny – stavové veličiny: tlak, objem, teplota
Stav plynu popisují stavovou rovnicí
p – tlak, V – objem, T - teplota
Stav 1 molu plynu při nějakých podmínkách.
R – univerzální plynová konstanta
Pokud budeme spojitě měnit podmínky, pak jsou jednotlivé stavy popsány těmito zlomky, které vycházejí pořád stejně, tzn. Rovnají se konstantě R.
Normální podmínky:
p0=1,016*105 Pa
T0=274,15 K
V0=22,4*103 m3/mol
Pro n molů plynu:
pV=nRT
Základní děje v plynech
Děj
Vztah
Graf
Název zákona
Izotermický
ΔT=0, T=konst.
p1V1=p2V2
Boyle-Mariotův
Izobarický
Δp=0, p=konst.
V1/T1=V2T2
Gay-Lussalův
Isochorický
ΔV=0, V=konst.
p1/T1=p2/T2
Charlesův
Př.:
Vodík umístěný v nádobě na 25L byl za stálého tlaku zahřán z teploty 15°C na 80°C. Vypočítejte objem vodíku, který z nádoby unikl. Uvažujte ideální chování plynu.
T1=273,15+15 = 288,15 K
V1=25l
T2=353,15 K
V2=?
V2 = = 5,63l - izobarický dej
Př.:
Jaký objem zabírá 1,4g helia při teplotě 27°C a tlaku 1,569*105Pa?
H=4g/mol
R=8,314 J/Kmol
T=300,15 K
pV=nRT
n= = 1,4/4= 0,35 mol
V= = 5,567*10-3 m3
Reálné plyny
Reálné plyny mají silové pole, mají vnitřní tření, nelze je stlačit na nulový objem, pouze na objem kapaliny vzniklé zkapalněním.
Stavová rovnice reálného plynu (van der Waalsova rovnice)
1. korekce na tlak
Kohezní tlak p+pi
pi = a / V2
a – první konstanta van der Waalsova
Na jednotku u kraje nádoby působí menší tlak než na jednotky uvnitř nádoby.
2. korekce na objem
- pro n molů
b – druhá van der Waalsova konstanta – objem zkapalněného plynu
Př.:
Tlak CO2 je 25,225*105 Pa. Při jaké teplotě bude jeho hustota 4,5*104 g/m3
M(CO2) = 44gmol-1
R = 2,314 J/Kmol
pV = nRT => (V = m/ρ; n=m/M) => pM = ρRT
T = pM / ρR = 297,9 K = 24,75°C
Př.:
Nádoba o objemu 2l, která je temperovaná na 298K, obsahuje 15 molů metanu. Vypočítejte tlak plynu v nádobě. (reálný plyn)
a = 0,227 Pa m6 mol-2
b = 42,8*10-6 m3mol-1
V = 0,002 m3
p=
Kapalné skupenství
Ideální kapalina
Je dokonale tekutá(tj. bez viskozity) a dokonale nestlačitelná.
Kapalné skupenství je přechodem mezi plynným a pevným skupenstvím. Molekuly kapaliny se krátkodobě seskupují do krystalové mřížky, která se hned rozpadá, říkáme, že kapaliny mají pseudokrystalickou strukturu.
Závislost teploty a objemu u kapalin
- väčšina kvapalín s rastúcou teplotou zväčšuje svoj objem
ΔV=V0βΔtβ – teplotní součinitel roztažnosti
ΔV=Vt -V0 = V0 βΔt
Vt=V0(1+βΔt)
Závislost hustoty a objemu u kapalin
- s rastúcou teplotou hustota kvapalín klesá
ρ=ρ0(1- βΔt)
Vypařování:
Kapaliny se vypařují za každé teploty.
Molekuly kapaliny, které jsou na povrchu se odtrhávají a dostávají se nad hladinu. Zároveň molekuly, které jsou ve formě plynu se kondenzují a stávají se součástí kapaliny.
Sytá pára – je to pára nad kapalinou, která vznikne při rovnováze mezi vypařováním a kondenzací.
Var kapaliny
Var je teplota, kdy tlak syté páry nad kapalinou se vyrovná s vnějším tlakem a kapalina se odpařuje z celého objemu.
Povrchové napětí
σ = F / l [Nm-1]- povrchové napětí
Částice na povrchu kapaliny jsou vtahovány dovnitř kapaliny přitažlivými silami. Díky tomu se kapaliny snaží zaujmout co nejmenší povrch vzhledem ke svému objemu. Kapaliny vytváří kuličky.
Definice povrchového napětí
Povrchové napětí je síla působící k povrchu kapaliny kolmo na délkovou jednotku zvolenou v libovolném směru.
Mezifázová napětí
Kapaliny dělíme na skučivé a neskučivé, podle přilnavosti k povrchu.
Viskozita
- je veličina charakterizující a závisí především na přitažlivých mezi . Kapaliny s větší přitažlivou silou mají větší viskozitu, větší viskozita znamená větší brždění kapaliny nebo v kapalině.
Pro má viskozita hodnotu. Kapaliny s nenulovou viskozitou se označují jako
τ = η dy/dv
η[Pa s]- dynamická viskozita
J = η / ρ [m2/s2]- kinetická viskozita [: mí :]
Úvod do Elektrotechnických materiálů – přednáška 4
Pevné látky - krystaly
Kapalné krystaly
Tekuté krystaly jsou složité organické látky, které vykazují optickou anizotropii v blízkosti bodu tání. Navenek vypadají jako , ale struktura se podobá
Organické látky mají dlouhé lineární molekuly.
Podle charakteru dlouhých lineárních molekul lze rozdělit na:
Nematické - vláknité
Cholesterické- lístkovité krystaly
Smektické
Tuhé skupenství
Je energeticky nejchudší a geometricky nejuspořádanější.
Struktury tuhého skupenství:
- krystalická
- amorfní (podchlazené kapaliny)
- krystalicko – amorfní
Krystalická
Částice jsou pravidelně rozmístěny v prostoru a každá má stejné okolí (všude je struktura pravidelná).
Při zvýšení teploty dochází k rozrušení vazeb v celém objemu.
Krystalicko-Amorfní
Uspořádání částic není v celém objektu stejné. Jsou tam oblasti, kde je struktura krystalická, ale mezi nimi je struktura amorfní.
Amorfní části jsou lineární řetězce spojené van der Waalsovými silami.
Amorfní
Jsou to výhradně organické látky. Mají tak vysokou viskozitu, že ztuhnou ještě před bodem tuhnutí. (Navenek vypadají jako tuhá látka, ale strukturu mají jako kapalina – pryskyřice, sklo,…)
Amorfní látky dělíme na 2 základní skupiny
- Organické- lineární - nasycené – řetězce mají mezi sebou pouze jednoduché vazby
- nenasycené – mezi atomy uhlíku jsou vazby násobné
- cyklické- izocyklické – v cyklu (kruhu) jsou pouze atomy uhlíku
- heterocyklické – cyklus tvoří nejen atomy uhlíku (nejčastěji O, N, S)
Lineární mají rovné řetězce, cyklické mají řetězce uskupené do kruhu.
- Makromolekulární – polymery
Vyrábějí se reakcí, která se nazývá polymerace, z výchozích látek, které se nazývají „monomeru“
Polymerace má 3 fáze
- iniciace – začátek reakce, kdy z monomerů vznikají radikály (částice, které mají jeden nespárovaný elektron)
- propagace – je to větvení řetězců, tzn reakce radikálů (radikály se vážou mezi sebou do dlouhých nebo cyklických makromolekul)
- terminace – ukončení reakce, kdy spolu buďto zreagují radikály mezi sebou navzájem, čímž se vyruší, nebo přidání cizí látky, která zreaguje s radikály a tím reakci ukončí.
Izomerie – některé látky, které mají stejný sumární vzorec mají odlišné vlastnosti.
Př.: chlorpropan – C3H7Cl
CH3 – CH2 – CH2ClneboCH3 – CH – CH3
Cl
Krystalový stav
Krystal
Krystal je nerostný jedinec omezený přirozenými a původními plochami, jež jsou výrazem jeho vnitřní struktury.
Na krystalu rozeznáváme 3 geometrické prvky Vrcholy, Hrany a Plochy.
Prvky souměrnosti krystalů – rovina, osa, střed.
Elementární buňka
Elementární buňka je rovnoběžnostěn definovaný pomocí 3 základních translačních vektorů a úhly mezi nimi.
Vektory a,b,c a úhly se nazývají parametry elementární buňky.
Elementární buňka může být buď primitivní nebo složená.
Primitivní buňka - má uzlové body (částice) pouze ve vrcholech.
Složená má uzlové body i jinde než ve vrcholech.
- Bazálně centrovaná
Má uzlové body navíc ve středech 2 rovnoběžných protilehlých stěn.
- Prostorově centrovaná buňka
Jeden nadbytečný uzel na průsečíku tělesových úhlopříček
- Plošně centrovaná
Body navíc ve středech všech stěn.
Krystalografické soustavy
1. Kubická
a = b = c
α = β = γ = 90°
P, F, I
2. Štvorcová
a = b ≠ c
α = β = γ = 90°
P, I
3. Kosoštvorcová
a ≠ b ≠ c
α = β = γ = 90°
P, C, F, I
4. Šesterečná
a = b ≠ c
α = β = 90° γ = 120°
C
5. Jednoklonná
a ≠ b ≠ c
α = γ = 90° ≠ β
P, C
6. Trojklonná
a ≠ b ≠ c
α ≠ β ≠ γ ≠ 90°
P
7. Klencová
a = b = c
α = β = γ ≠ 90°
P
P = prostá, C = bazálne centrovaná, I = priestorovo centrovaná, F = plošne centrovaná
Koordinační číslo
Udává počet nejbližších sousedních atomů k danému atomu.
Koeficient (činitel) zapnění
Nb – počet atomů na buňku
Va – objem atomu
Vb – objem buňky
Hustota krystalů
[kg/m3]
Př.:
Prostorově centrovaná krystalická mřížka složená z atomů jednoho druhu o poloměru R. Atomy umístěné na tělesové úhlopříčce krychle se vzájemně dotýkají. Dokažte, že koeficient zaplnění při tomto uspořádání je:
Př.:
Spočtěte hustotu diamantu, je-li mřížkový parametr
a=0,3568 nm
M(C) = 12 gmol-1
Př.:
Diamant je uhlík, který krystalizuje v tzv. diamantové mřířce s parametrem a=3,568*10-10mm
Stanovte počet atomů v 1m3 diamantů.
Počet el. Buňek v 1m3 = 1 / (3,568*10-10)3 = 2,2015 * 1028
Počet atomů v 1m3 = 8*2,2015*1028=1,7612*1029
Př.:
Hustota krystalu NaCl je 2,18*103 kg/m3. Určete mřížkový parametr krystalu.
M(Na) = 23 g/mol
M(Cl) = 35,45 g/mol
4 atomy Na
4 atomy Cl
Př.:
Vypočtěte molární koncentraci atomu niklu, který má plošně centrovanou krystalovou mřížku.
Parametr a = 0,352 nm
Úvod do Elektrotechnických materiálů – přednáška 5
Typy krystalových mřížek
Molekulové
– částice jsou celé molekuly, které jsou spojeny van der Walsovými silami
- tyto krystaly jsou měkké a snadno se deformují
- tuto mřížku mají všechny organické krystaly
Iontové mřížky
- v rovnovážných polohách jsou ionty spojené silnými iontovými vazbami
- krystaly jsou tvrdé, ale snadno se rozpadají působením polárních rozpouštědel
- tyto krystaly nevedou proud
Kovové mřížky
- v rovnovážných polohách jsou kationy kovu, mezi nimi je elektronový oblak
- snadno se deformují, vedou teplo i proud
Kovalentní mřížky
- v rovnovážných polohách jsou umístěny atomy spojené kovalentní vazbou
- tyto krystaly jsou velmi tvrdé a nevedou proud, protože v podstatě nemají volné valenční e-
Vrstevnaté mřížky
- atomy jsou silnými vazbami uspořádány do vrstev, které jsou spojeny slabými van der Walsovými vazbami
- snadná štěpitelnost vrstev
- vedou proud
Poruchy krystalů
Dělení podle lineární velikosti:
makroskopické –
Vloženo: 20.06.2009
Velikost: 486,01 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu X12UEM - Úvod do elektrotechnických materiálů
Reference vyučujících předmětu X12UEM - Úvod do elektrotechnických materiálů
Reference vyučujícího Mgr. Ivana Pilarčíková
Podobné materiály
- 01M4 - Matematika 4 - Přednášky Prucha ReseniII
- 01M4 - Matematika 4 - Přednášky Prucha ReseniIII
- X01ALG - Úvod do algebry - Přednášky Horcik
- X01MA1 - Matematika 1 - Přednášky Tkadlec
- X16EKO - Ekonomika - Přednášky ekonomika
- X31EO1 - Elektrické obvody 1 - Přednášky EO1
- X31EO2 - Elektrické obvody 2 - Přednášky (2)
- X31EO2 - Elektrické obvody 2 - Přednášky
- X34ELE - Elektronika - Přednášky
- X36ALG - Algoritmizace - Přednášky algoritmizace
- Y36PJV - Programování v jazyku Java - Přednášky
- X02FY1 - Fyzika 1 - Přednášky
- X17TEP - Teorie elektromagnetického pole - prednasky
- 34EL - Elektronika - prednasky
- X36PJV - Programování v jazyku Java - prednasky
- 12TD - Technická dokumentace - prednasky
- Y36OMO - Objektové modelování - přednášky
Copyright 2024 unium.cz