- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
přednáška 4
Y16PAP - Právní aspekty podnikání
Vyučující: Mgr. František Šejnost
Popisek: přednáška 4
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálPŘEDNÁŠKA
Předmět:Právní aspekty podnikání
Typ Y16PAP, X16 PAP, YD16PAP, XD16PAP, 16 PAP
Určeno:Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze
Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze
Vyučující: Mgr. František Šejnost
Školní rok:2006/2007
SPECIÁLNÍ ČÁST
ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON
Živnostenský zákon,
působnost a závaznost pro podnikatele
(Craft law, effects and obligatories for investors)
Téma č. 4
Obsah: I.Vývoj živnostenského právaII.Charakteristika živností
III.Práva a povinnosti živnostníků
IV. Výkon živnostenské správy
- 1 -
I. Vývoj živnostenského práva
V této přednášce se zaměříme na právní úpravu podnikání, které se realizuje ve zvláštním režimu, tj. provádí se živnostenským způsobem. Dnešní právní úprava podnikání vycházela ze dvou základních pojmů, a to pojmů „obchodník“, nebo lépe řečeno podle rakouského obchodního zákoníku „kupec a pojmu „obchody“. Obecně lze chápat, že obchodníkem se rozumí ten, kdo uskutečňuje vlastním jménem, nezávisle na jiné osobě obchody za účelem získání trvalého zdroje příjmů. Pojem „obchod“ potom zpravidla vymezuje určitou činnost, úkony či výkon povolání, které činí z konkrétní osoby obchodníka.
Pokud takto vymezíme tyto pojmy, vidíme jejich úzkou provázanost. Lze tedy spíše hovořit o dvou aspektech – subjektivním a objektivním – jedné a téže oblasti právní regulace, která bývá tradičně nazývána obchodním právem. Jako právní disciplína je historicky spjatá se vznikem obchodních kodexů, z nichž moderním prototypem byl francouzský Code de commerce z napoleonské doby. Vývoj na konci devatenáctého a začátku dvacátého století přinesl při zachování pojmu obchodního práva jistý odklon od vytváření samostatných obchodních kodexů a začleňování právní úpravy „obchodníků“ a „obchodů“ do širšího rámce kodexu občanského.
Můžeme si zopakovat z právní teorie, že právní úprava, zahrnovaná pod pojem „obchodního práva“ představuje lex specialis k právu občanskému. Občanské právo je obecným základem (lex generalis), na němž je postaveno obchodní právo jako soubor speciálních norem, které stanoví odlišnosti v právním statutu „obchodníků“ a „obchodů“ od obecných ustanovení občanského zákoníku.
Legislativní vývoj ve vyspělých státech ovšem proměnil původně jednoduché schéma v systém podstatně složitější. Některé subjekty, jejichž hlavní náplní činnosti bylo „obchodování“ jsou z různých důvodů postaveny mimo obchodní kodexy, většinou v rámci občanských zákoníků, např. společnosti, jejichž předmětem je obchod s nemovitostmi či výstavba obytných budov. Jiné subjekty podnikatelského charakteru, které mají postavení obchodníka, jsou potom právně upraveny zvláštními zákony, ať již se jedná o osoby fyzické, např. příslušníci tzv. svobodných povolání nebo o právnické osoby v podobě tradičních obchodních společností či mimo rámec obecné úpravy obchodních společností, tzv. finanční instituty.
Také právní rámec „obchodů“ můžeme nalézt v některých zemích částečně v obchodním zákoníku, částečně v zákoníku občanském či v jiných, speciálních právních předpisech, např. předpisy upravující cenné papíry či autorské právo.
- 2 -
Proto ve většině evropských států má značný význam i četná judikatura z obchodních sporů, která mnohdy upřesňuje výklad i aplikaci jednotlivých obchodně právních norem Moderní ekonomický vývoj potom naleznul svůj odraz ve vytváření zvláštních účelových disciplín, souvisejících velmi úzce z „tradičním“ obchodním právem, avšak přesahujících je některými svými aspekty, převážně veřejnoprávními. Tak můžeme vydělovat existenci „práva konkurzního“, „práva daňového“, „práva hospodářské soutěže“ či „práva směnečného“.
K tomu se přidává i tzv. sekundární normotvorba Evropské unie, v jejímž rámci pronikají do právní úpravy „obchodníků“ i „obchodů“ snahy o harmonizaci, popř. též o unifikaci obchodně závazkových vztahů v podobě nařízení nebo směrnic, stanovících jednak minimální společné obsahové požadavky na právní úpravu ve všech členských zemích, jednak nástin budoucí podoby „evropské akciové společnosti“ či „evropského družstva“ pro právnické osoby, založené zakladateli z alespoň dvou členských zemí ES.
Problémy se nevyhnula ani obnova právní úpravy podnikání soukromých osob v rámci zavádění tržního hospodářství po roce 1989. Skutečnost, že tato právní úprava byla budována v podmínkách právní kontinuity se socialistickým právním řádem byla a je příčinou jistých specifik ve vývoji českého obchodního práva i přepisů souvisejících. Bylo třeba navázat jak na minulé přepisy, které byly opřené o zcela jinou právní filosofii i politická východiska, tak na vyspělou zahraniční legislativu, zejména západních evropských zemí a v neposlední řadě zohlednit existující, resp. vznikající normy „evropského obchodního práva“, což je fenomén, poznamenávající naši legislativu ode dne vstupu České republiky do Evropské unie.
Prvním významným posunem bylo nahrazení pojmu „obchodník“ pojmem „podnikatel“, nejprve pouze ve spojení s fyzickými osobami, později ve spojení se všemi osobami oprávněnými k podnikání. Dalším účinným krokem nesporně byly dopady restitučních a privatizačních zákonů, umožňujících odstátnění, tzv. deetatizaci výrobních prostředků a dalšího, převážně státního majetku a vytvoření plurality vlastnických subjektů jako nezbytnou podmínku fungování tržní konkurence. V oblasti družstevního podnikatelského sektoru došlo k nápravě deformací z minulých desetiletí tzv.transformačním zákonem, jasně definujícím majetkové vztahy členů a dalších oprávněných osob vůči družstvům.
Z historických pramenů víme, že živnostenské právo má našich historických zemích téměř stopadesátiletou tradici. Jednalo se o právní úpravu, kterou stát zajišťuje osobám, a to fyzickým i právnickým rovné právo provozovat konkrétně vymezené činnosti při splnění předem definovaných podmínek. Toto právo je nutné chápat jako veřejnoprávní, jehož obsahem je právní možnost fyzických a právnických osob podnikat za podmínek a v rozsahu uvedeném v živnostenském zákoně.
- 3 -
II. Charakteristika živností
V našem právním řádu určuje právní podmínky, které musí každá osoba splnit k tomu, aby její činnost byla oprávněným podnikáním právní normativní akt, kterým je zákon o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků.
Živnostenským podnikáním, nebo – li živností se rozumí jakákoliv podnikatelská činnost, pokud není zákonem zakázána a nepředstavuje některou ze specializovaných činností, vyloučených některým zákonem ze živnostenského podnikání. Podle citovaného živnostenského zákona je živností soustavná činnost, provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených v tomto zákoně.
Z právní teorie si už pamatujeme, že soukromoprávní úprava podnikatelských vztahů je velmi zjednodušeně dána spojením občanskoprávních základů podnikání a obchodního práva jako účelově vytvořeného souboru právních norem. Proto můžeme jejich vztah vymezit jako vztah obecného a speciálního právního předpisu. Občanské právo je obecným základem, na němž je postaveno obchodní právo jako soubor speciálních právních norem, stanovících v podstatě odlišnosti od obecných ustanovení občanského zákoníka.
Za obchodní právo můžeme tedy považovat ony normy soukromého práva, upravující právní postavení podnikatelů a odchylky v režimu jejich právních vztahů od obecných předpisů občanského práva. Obchodní právo se vyznačuje širokou dispoziční volností podnikatelů, proto má obchodní zákoník značnou část ustanovení dispozitivní povahy, tj. subjekty se tedy mohou od nich odchýlit projevem své vůle. Přestože jádro právní úpravy podnikání má – jak bylo uvedeno výše – charakter úpravy soukromoprávní, předpokládající vzájemnou rovnost subjektů a umožňující jejich širokou iniciativu odchýlení se v konkrétních vztazích od dispozitivních ustanovení právních norem, souvisí s touto soukromoprávní úpravou řada právních předpisů, obsahujících veřejnoprávní normy.
S určitým zjednodušením můžeme tyto předpisy charakterizovat jako jakýsi rámec, stanovený státem jednotně pro všechny podnikající subjekty v podobě příkazů, omezení a povinností, jež souvisejí s prosazením výrazně celospolečenských zájmů na určitém způsobu regulace, ochrany a vývoje podnikatelského prostředí. Mezi veřejné zájmy můžeme zařadit například zájem na jednotných pravidlech soutěžení mezi konkurenty na trhu, ochrana spotřebitele výrobků či služeb, poskytovaných podnikateli, zájem na ochraně národní ekonomiky před ztrátovými, nepřizpůsobivými a prodělečnými podnikatelskými subjekty, jež mohou za určitých okolností ekonomicky ohrozit jinak úspěšné, ziskové a flexibilní podnikatele.
- 4 -
Nemohu se nezmínit o zájmu státu na přiměřeném zatížení podnikatelů finančními platbami, například daně, odvody, poplatky za účelem tvorby příjmů státního rozpočtu. Mezi nejvýznamnější předpisy veřejnoprávního charakteru patří zákon o ochraně hospodářské soutěže, vytvářející pravidla tzv. soutěžního práva. Úzký vztah k úpravě obchodního zákoníku má živnostenský zákon, stanovující podmínky podnikání živnostenským způsobem z hlediska ochrany základních veřejných zájmů.
Veřejnoprávní charakter má také další významný předpis související s podnikáním, zákon o konkurzu a vyrovnání nebo ochrana tzv. průmyslových práv – vynálezecké či patentové právo, tzv. vzorkové právo (právo k ochranné známce, právo na označení původu výrobku) a právo na obchodní jméno.
Živnostenský zákon vymezuje negativně povolání nebo činnosti, které mezi živnosti nepatří. Jsou to většinou činnosti, vyhrazené státu nebo právnické osobě, založené za speciálním účelem. Dále sem patří specializovaná povolání a profese.
Živnost není:
provozování činnosti vyhrazené státu nebo určené právnické osobě
využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony
výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících
restaurování kulturních památek
provádění archeologických výzkumů
povolání lékařů, lékárníků, stomatologů, psychoterapeutů
přírodních léčitelů, klinických logopedů, klinických psychologů
veterinárních lékařů
ch) advokátů, notářů, patentových zástupců a soudních exekutorů
znalců a tlumočníků
auditorů a daňových poradců
burzovních dohodců a makléřů
zprostředkovatelů a rozhodců při řešení kolektivních sporů
- 5 -
m)autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě
n)činnost bank, pojišťoven, zajišťoven
o) pořádání loterií a jiných podobných her
p)hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem
q)výroba elektřiny, výroba plynu, přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny, distribuce plynu, uskladňování plynu, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, které podléhají licenci podle zvláštního právního předpisu
r)prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti fyzickými osobami,
s)námořní doprava a mořský rybolov
t)provozování dráhy a drážní dopravy
u)vykonávání komunikační činnosti podle zvláštního právního předpisu
v) výzkum, výroba a distribuce léčiv
Některé činnosti, představující výkon podnikání, nevyžadují žádná speciální oprávnění či licence. Mezi ně se řadí zemědělství včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků, prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti a lesních plodin, přímým spotřebitelům fyzickými osobami nebo pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor je živností, pokud vedle pronájmu jsou pronajímatelem poskytovány i jiné než základní služby zajišťující řádný provoz nemovitostí, bytů a nebytových prostor.
Živnost může být provozována fyzickou nebo právnickou osobou. Pro ohlašovací živnost postačí, pokud podnikatel splní podmínky stanovené zákonem a ohlašovateli vzniká na provozování těchto živností právní nárok. Oprávnění podnikat vzniká dnem ohlášení živnosti. Jedná-li se o provozování živnosti zahraniční osobou nebo tuzemskou právnickou osobou, vzniká teprve dnem zápisu do obchodního rejstříku a není-li tato osoba ještě zapsána, vznikne jí živnostenské oprávnění teprve dnem zápisu do obchodního rejstříku.
- 6 -
V rámci podmínek způsobilosti provozovat živnost rozlišuje zákon mezi obecnými a zvláštními podmínkami způsobilosti. Pro koncesované živnosti, jenž jsou činnosti taxativně vymezené je nutno splnit nejen podmínky stanovené živnostenským zákonem a požádat o vydání koncesní listiny, která je formou státního povolení k provozování živnosti. Právo podnikat vzniká v tomto případě až nabytím právní moci koncesní listiny. Na provozování koncesované činnosti právní nárok nevzniká.
Fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území ČR, dále zahraniční osoba může v ČR provozovat živnost za stejných podmínek jako česká osoba, pokud živnostenský zákon nebo jiná zákon pro ni nestanoví zvláštní podmínky. Za českou osobu se považuje fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky. Bydlištěm se rozumí trvalý pobyt na území České republiky. Zahraniční fyzická osoba, která v zahraničí nepodniká a hodlá podnikat v ČR, musí mít k tomuto účelu povolen pobyt.
Všeobecné podmínky provozování živnosti
U fyzických osob
dosažení věku 18 let
způsobilost k právním úkonům
bezúhonnost
doklad, že nejsou daňové nedoplatky
dokladu, že nejsou nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
U právnických osob musí tyto všeobecné podmínky splňovat odpovědný zástupce.
Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen
a)k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čin spáchaný úmyslně, ať již samostatně nebo v souběhu s jinými trestnými činy, a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku
b)pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním
c)pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání
- 7 -
Zvláštní podmínky provozování živnosti
Zvláštní podmínky kladené na živnostníky se liší podle toho, zda se jedná o živnost řemeslnou, vázanou či koncesovanou. Týkají se především odborné způsobilosti, u koncesovaných živností též osobních vlastností, morální a profesionální spolehlivosti podnikatele.
Nelze-li odbornou nebo jinou způsobilost prokázat dokladem vydaným jedné fyzické osobě, lze odbornou způsobilost prokázat dokladem vydaným podnikateli příslušným odborným orgánem v souladu se zvláštními předpisy. Odbornou způsobilost může živnostník zajistit též ustanovením odpovědného zástupce. Pokud vláda obecně závazným předpisem – vládním nařízením – stanoví, že podnikatel je povinen zajistit výkon živností osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti, vede podnikatel o těchto osobách zvláštní evidenci. Evidence týkající se odborné způsobilosti uchovává po dobu minimálně 3 let skončení jejich činnosti.
Živnosti provozované průmyslovým způsobem
Kategorie živností provozovaných průmyslovým způsobem byla zavedena změnou živnostenského zákona z r
Vloženo: 17.05.2009
Velikost: 200,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu Y16PAP - Právní aspekty podnikání
Reference vyučujících předmětu Y16PAP - Právní aspekty podnikání
Reference vyučujícího Mgr. František Šejnost
Podobné materiály
- Y16PAP - Právní aspekty podnikání - přednáška 1
- Y16PAP - Právní aspekty podnikání - přednáška 2
- Y16PAP - Právní aspekty podnikání - přednáška 3
- Y16PAP - Právní aspekty podnikání - přednáška 5
- Y16PAP - Právní aspekty podnikání - přednáška 6
- Y16PAP - Právní aspekty podnikání - přednáška 7
- Y16PAP - Právní aspekty podnikání - přednáška 8
- Y16PAP - Právní aspekty podnikání - přednáška 9
- Y16PAP - Právní aspekty podnikání - přednáška 10
- Y16PAP - Právní aspekty podnikání - přednáška 11
- X12MTE - Materiály a technologie pro elektroniku - vyfotene slidy_prednaska 1
- X12MTE - Materiály a technologie pro elektroniku - vyfotene slidy_prednaska 2
- X12MTE - Materiály a technologie pro elektroniku - vyfotene slidy_prednaska 3
- X12MTE - Materiály a technologie pro elektroniku - vyfotene slidy_prednaska 4
- X12MTE - Materiály a technologie pro elektroniku - vyfotene slidy_prednaska 5
- X12MTE - Materiály a technologie pro elektroniku - vyfotene slidy_prednaska 6
- X12MTE - Materiály a technologie pro elektroniku - vyfotene slidy_prednaska 7
- X12MTE - Materiály a technologie pro elektroniku - vyfotene slidy_prednaska 8
- X12MTE - Materiály a technologie pro elektroniku - vyfotene slidy_prednaska 9
- X12MTE - Materiály a technologie pro elektroniku - vyfotene slidy_prednaska 10
- X12MTE - Materiály a technologie pro elektroniku - vyfotene slidy_prednaska 11
- X12MTE - Materiály a technologie pro elektroniku - vyfotene slidy_prednaska 12
- X12MTE - Materiály a technologie pro elektroniku - vyfotene slidy_prednaska 13
- X12MTE - Materiály a technologie pro elektroniku - vyfotene slidy_prednaska 14
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: