- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Laboráty_2009
BBCHM - Chemie
Hodnocení materiálu:
Vyučující: RNDr. Jana Šerá
Popisek: Laboráty na cvika z chemie. Nevím zda je to ok, zatím mi je neopravila. Acidobazické reakce jsem nedělal.
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálí pro svojí vysokou barvivost.Řešení:Pomůcky:dělící nálevka 1x,frakční baňka 1x,gumová hadička 1x,skleněná trubička 1x,skleněná vana 1x,zkumavka 2x,laboratorní stojan 1x,univerzální klema 2x,kuželová baňka (250 cm3) 1x,kovová spalovací lžička prostrčená potravinářskou hnědou pryží 1x,plynový kahan 1x,bezpečnostní zápalky,špejle.323342067945245237067945Chemikálie:roztok H2O2 (w = 15%),práškový KMnO4, roztok H2SO4 (w = 10%),dřevěné uhlí (kousíček tak veliký aby se dal prostrčit hrdlem kuželové baňky – 0,5 g),destilovaná H2O.Postup:Sestavil jsem aparaturu dle obrázku (obr. 1). Do frakční baňky jsem nasypal 5 malých lžiček KMnO4. Hrdlo baňky jsem opláchnul od práškového KMnO4 zhruba 34ml H2O, tak aby voda nenatekla do natavené trubice frakční baňky, a pipetou jsem dolil zhruba 0,2 ml H2SO4. Zkontroloval jsem, zda je dělící nálevka uzavřená a naplnil jsem ji 30 ml 15% H2O2, kterou jsem získal naředěním 1:1 30% H2O2 s destilovanou vodou, tj. 15 ml H2O a 15 ml H2O2 (30%). Vanu jsem do dvou třetin naplnil destilovanou vodou.Rychle jsem otevřel oddělovací ventil nálevky a nechal vytéct část roztoku H2O2 do frakční baňky. Ventil jsem rychle uzavřel, aby tlak vyvíjejícího se plynu nevyhodil zátku dělící nálevky a neunikl do prostoru. KMnO4 zběsile bublal a plyn postupně vytláčel sloupec vody ze skleněné trubičky, až začal unikat. Nejprve jsme přiložili do ústí trubičky první zkumavku, kterou jsme si dopředu naplnili vodou, abychom se zbavili atmosférického plynu, a po jejím naplnění jsme ji nechali ve vaně, samozřejmě stále hrdlem u dna. Stejným způsobem jsme naplnili druhou zkumavku a kuželovou baňku. Během plnění nádobek kyslíkem jsem opětovně uzavíral a otevíral ventil dělící nálevky.Do zkumavek jsem vložil doutnající špejli, u první nevzplanula u druhé však ano, první zkumavka byla nejspíše naplněna atmosférickým plynem, jež byl ve vnitřních prostorách aparatury. Baňku jsem uzavřel špuntem a vyjmul ji z pod hladiny. Nad kahanem jsem rozžhavil dřevěné uhlí a za pomoci spalovací lžičky jsem uhlík rychle umístnil do baňky s kyslíkem. Ihned došlo k bouřlivému vzplanutí uhlí, které posléze spadlo ze lžičky na dno, kde se ve zbytku vody zhasilo.Aparatura:Reakce:Závěr:Příprava kyslíku tímto způsobem je poměrně rychlá a efektivní, nicméně dosti pracná. Na pokusech přítomnosti O2 bylo vidět, jak je kyslík výborný urychlovač spalování.Pomůcky:PapírTužkaKalkulačkaVýpočty:Závěr:
ČVUT FBMILaboratorní cvičení předmětu BBCHMVlastnosti kovů a jejich sloučenin Ján Hýbl24.5.2009Zadání:Fyzikální vlastnosti kovůOvěřte fyzikální vlastnosti kovůChemické vlastnosti kovůVzájemné reakce kovů a jejich kationůKomplexotvorné reakce- kvalitativní provedeníReakce alkalických kovů s vodouŘešení:Pomůcky:hřebík,kelímkové kleště,plynový kahan,bezpečnostní zápalky.Chemikálie:propan butan,Fe (hřebík).Postup:Odklidil jsem veškeré hořlavé látky z dosahu žáru plamene kahanu (ujistil jsem se, že není nic hořlavého nad kahanem). Stoupnul jsem si tak, abych dosáhl na uzávěr plynu a na kahan a nad kahanem se nahýbám. Zapálil jsem bezpečnostní zápalku těsně nad kahanem a posléze pustil plyn. Výhřevnost plamene jsem nastavil regulátorem přívodu vzduchu.Železný hřebík jsem uchopil do kleští a vsunul do plamene plynového kahanu.Podle barvy hřebíku jsem určil teplotu v různých částech plamene:Barva hřebíkuTeplotní rozsahvínově červená500 - 600°Cjasně červená650 - 750°Coranžová750 - 900°Cžlutá900 - 1100°Csvětle žlutá1100°CAparatura:Reakce:Závěr:Tepelné záření (též infračervené záření) je jeden ze způsobů šíření tepla, při kterém každé těleso s teplotou vyšší než okolí vyzařuje teplo a každé těleso s teplotou nižší než okolí pohlcuje teplo. Tepelná energie je přenášena ve formě elektromagnetického záření. V souvislosti s tepelným zářením se také hovoří o sálání.Množství vyzařovaného a přijímaného tepla závisí na rozdílu teplot tělesa a okolí a na barvě povrchu tělesa (tmavá a matná tělesa vyzařují a přijímají více tepla, světlá a lesklá tělesa vyzařují a přijímají méně tepla).Emisivita je mírou schopnosti daného předmětu vyzařovat infračervenou energii, která nese informaci o jeho teplotě. Emisivita může nabývat hodnot od 0 (lesklé zrcadlo) do 1,0 (černé těleso).Pomůcky:kádinka (max. 50 ml) 4x,hodinové sklíčko nebo petriho miska 4x,laboratorní lžička,skleněná tyčinka 1x,Chemikálie:železný hřebík,zinek,měděný plíšek,destilovaná H2O,3576320158750roztok kyseliny chlorovodíkové (w = 10 %),roztok chloridu cínatého (w = 5%),roztok dusičnanu olovnatého (w = 5%), roztok síranu mědnatého (w = 5%), roztok dusičnanu stříbrného (w = 5%).Postup:Připravil jsem si do kádinky roztok chloridu cínatého rozpuštěním jeho špetky (méně jak polovina malé lžičky) v destilované vodě (W je zhruba 0,05). Do připraveného roztoku jsem dal granulku zinku (zinek jsem předem očistil tak, že jsem jej na několik vteřin ponořil do roztoku 10% kyseliny chlorovodíkové a opláchl destilovanou vodou). Obdobným způsobem jsem připravil roztok dusičnanu olovnatého, do něhož jsem umístnil granulku zinku. Dále roztok síranu mědnatého, do něhož jsem umístnil železný hřebík. Nakonec roztok dusičnanu stříbrného, v kterém jsem ponechal měděný plíšek.Aparatura:Reakce:Tabulka reakcí:ČinidloReaktantReakceVizualizaceSnCl2ZnZnCl2+SnNa zinku se vylučoval cín jako „cínový strom"Pb(NO3)2ZnZn(NO3)2+PbZinek se potáhl „houbovitým“ povlakem olovaCuSO4FeFeSO4+CuNa hřebíku se vyloučil povlak mědiAgNO3CuCuNO3+AgNa měděném plíšku se vyloučilo stříbro jako „stříbrný strom"Závěr:Bylo patrné, že vzájemné reakce kovů a jejich kationtů jsou poměrně rychlé děje, i ve velmi slabých roztocích. Tyto metody by se daly využít při získávání čistých rud, v praxi se tomu říká elektrochemická redukce (vytěsnění méně ušlechtilým kovem Fe + CuSO4
ČVUT FBMILaboratorní cvičení předmětu BBCHMVlastnosti lipidů Ján Hýbl24.5.2009Zadání:Vlastnosti lipidůZmýdelňování lipidů a vlastnosti mýdel Zkouška na přítomnost glycerolu v lipidech Řešení:Pomůcky:kádinka (větší a menší) 2x,pryžový špunt,elektrický vařič,gumové rukavice,obvazová tkanina,nějaké michadélko (skleněná tyčinka).Chemikálie:34029651606552623820170180NaOH, tuk,voda – lépe destilovaná, kamenná sůl – chlorid sodný,etanol,indikátorový papírek.Postup:53003451464310Připravil jsem si roztok z 10 g NaOH a 90 ml etanolu. NaOH se v etanolu rozpouštěl velmi špatně. Směs jsem obohatil 17 ml husího sádla. Vybral jsem dvě kádinky, jednu o objemu 150 ml a druhou o objemu 300 ml. Do větší kádinky jsem nalil vodu a dal ji vařit na elektrický vařič. Na dno kádinky jsem dal pryžový špunt, na který jsem položil druhou kádinku se směsí NaOH a sádla. Směs se asi po 5 minutách začala vařit, v čemž jsem ji udržoval následující hodinu, během které se za neustálého profukování a míchání etanol zcela odpařil a zůstala jen kašovitá hmota (mýdlový klih). Odstavil jsem vařič a nechal směs trochu zchladnout, načež jsem ji prosolil (krácení mýdla) a přes obvazovou tkaninu odvodnil. Tím jsem získal hrudku mýdla o velikosti pingpongového míčku. Mýdlo velmi dobře mydlilo. Ph papírek mě včas varoval, že ph mýdla je někde mezi hašeným vápnem a louhem. Celou dobu jsem s mýdlem pracoval v rukavicích! Aparatura:Reakce:tuk + NaOH
Vloženo: 25.05.2009
Velikost: 5,07 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz