- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zkouška - somatologie
11 - Základy somatologie
Vyučující: Denisa Štruncová
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiáleus: deltový sval, plochý sval trojúhelníkovitého tvaru, začíná od klíčku, nadpažku a hřebene lopatky, sval končí na tuberositas deltoidea na pažní kosti, abdukce v ramenním kloubu, flexe
m. supraspinatus, m. infraspinatus, m. teres major, m. teres minor, m. subscapularis
Pažní svaly
m. biceps brachii:dvojhlavý sval pažní, dvě hlavy (krátká a dlouhá), krátká hlava od proc. coracoideus, dlouhá hlava nad jamkou ramenního kloubu, společná úponové šlacha se upíná na vřetenní kost (tuberositas radii), flexe a supinace v loketním kloubu, v ramenním kloubu dlouhá hlava abdukuje, krátká hlava addukuje
m. triceps brachii: trojhlavý sval pažní, tři hlavy (dlouhá začíná od lopatky pod jamkou ramenního kloubu, zevní a vnitřní hlava začíná od zadní části pažní kosti), hlavy se spojují a upínají na loketní výběžek ulny, provádí extenzi v loketním kloubu
m. coracobrachialis, m. brachialis, m. anconeus
Předloketní svaly
začínají převážně masitě na loketním kloubu, distálně přecházejí ve šlachy a upínají se na kostru ruky
podmiňují protáhle kuželovitý tvar předloktí
tři skupiny: palmární, dorzální a radiální
Palmární skupina
svaly uložené na přední straně předloktí
provádějí většinou flexi ruky nebo prstů
devět svalů ve čtyřech skupinách
v nejhlubší vrstvě m. pronator quadratus v distální čtvrtině předloktí (pronace)
Dorzální skupina
svaly uložené na zadní straně předloktí
provádějí většinou extenzi (natahovače prstů)
Radiální skupina
svaly na zevní straně předloktí, zač.: zevní dolní části humeru
funkčně nejednotná skupina (supinace – pronace, extenzory)
tři svaly uloženy povrchově a jeden v hloubce (m. supinator)
Svaly ruky
krátké svaly funkčně spojené do skupin svalů palce, malíku a do skupiny hlubokých dlaňových svalů
zabezpečují jemné a velmi přesné pohyby prstů
nejvýznamnější zvýšená pohyblivost palce a jeho schopnost přitažení a opozice (postavení palce proti ostatním prstům)
Svaly dolní končetiny
svalstvo DKK slouží k lokomoci těla → mohutnější než svalstvo HKK
čtyři skupiny:
1. kyčelní svalstvo – pohyby v kyčelním kloubu, svaly začínají většinou na pánevní kosti
2. stehenní svalstvo – pohyby v kyčelním a kolenním kloubu, svaly začínají na pánevní kosti nebo na stehenní kosti
3. bércové svalstvo – pohyby nohy, svaly začínají na bérci a upínají se na kostře vlastní nohy
4. svalstvo nohy – pohyby prstů, držení klenby nožní, svaly rozloženy na kostře nohy
Kyčelní svaly
obdoba svalů ramenního kloubu
přední a zadozevní svalová skupina
vzadu silné hýžďové svaly, nejmohutnější m. glutaeus maximus (především extenzor stehna – umožnění zanožení)
Stehenní svaly
dělí se na přední, vnitřní a zadní svalovou skupinu
m. quadriceps femoris – čtyřhlavý sval stehenní, přední skupina, natahovač kolenního kloubu a ohybač v kyčelním kloubu, v úponové šlaše zasunuta čéška
Bércové svaly
funkčně podobné svalům předloktí
přední skupina a svaly na malíkovém okraji bérce napínají nohu a prsty nohy
nejmohutnější skupina zadních lýtkových svalů, hluboké svaly ohýbají především prsty a udržují podélnou klenbu nohy, v povrchové vrstvě m. triceps surae: silnou Achillovou šlachou se upíná k hrbolu patní kosti, nejsilnější ohybač nohy (chůze, stoj na špičkách), pomocný ohybač kolena
Svaly nohy
tvoří svalové skupiny palce, malíku a hluboké svaly nohy
Zeslabená místa břišní stěny
predilekční místa pro tvorbu hernií – kýl
oblast tříselného kanálu a pupku
náhodné otvory ve stěně břišní, pooperační jizvy
trigonum lumbale, trigonum Grynfelti (tetragon Krausei)
Tříselný kanál
fetální doba – sestup varle do šourku (scrota)
3 – 5 cm dlouhý, šikmo ze strany laterodorsální ventromediálně
♂ - semenný provazec
♀ - oblý vaz děložní
kýla tříselná, skrotální, labiální
Konec 1. okruhu otázek
Obecná stavba a části trávicího traktu
Stěna každého trubicovitého orgánu se skládá z:
Sliznice
Podslizničního vaziva
Vrstva svalová
Vrstva povrchová
Části trávicího traktu:
Dutina ústní
Rozmělňování potravy
Hltan
Úsek společný s dýchacími cestami
Jícen
Doprava potravy do žaludku
Žaludek
Shromáždění potravy a její důkladné promíchání
Dvanáctník
Ústí sem vývod slinivky břišní a žlučovod z jater
Probíhá zde trávení
Tenké střevo
Potrava se posouvá díky peristaltickým pohybům
Trávení a vstřebávání živin
Tlusté střevo
Vstřebávání vody
Konečník
Shromažďování stolice
Základní funkce trávicího systému
Metabolismus - Proces výměny látek a energie
Trávení - Mechanické a chemické zpracování potravy
Vstřebávání - Resorpce a transport rozložených živin do krevního a mízního oběhu
Energie - Uvolňována oxidacemi z živin
Dutina ústní, chrup dočasný a trvalý
Dutina ústní
Příjem potravy
První mechanické zpracování potravy
Rozdrcení a rozmělnění
První chemické zpracování potravy
Natrávení pomocí slin
Dutina ústní - jazyk
Svalnatý orgán
Vyztužený jazylkou
Chuťové buňky
Mluvení
Mechanické zpracování potravy
Dutina ústní - zuby
Ukotveny v čelisti a zčásti překryty dásní
Označení DospělýDítě
ŘezákyIncisivi(1,2)88
ŠpičákyCanini (3)44
TřenovéPremol.(4,5)80
StoličkyMolares(6,7,8)128
Vnější stavba zubu
Korunka
Vyčnívá z dásně
Krček
Překryt dásní
Kořeny
Vklíněny do čelisti
Vnitřní stavba zubu
Sklovina
Nejtvrdší hmota v těle
Zubovina
Měkčí
Zubní dřeň
Protkaná cévami i nervy
Poškození zubu
Kaz
Bakterie rozkládají organické látky na zubech
Vznikají kyseliny (mléčná), poškozují sklovinu i zubovinu
Obnažení dřeni – bolest a zánět
Zubní kámen
Vzniká usazováním minerálních látek na zubech
Pod ním se snadno tvoří kaz
Paradentóza
Krvácení z dásní
Dásně se odchlipují od zubních krčků
Viklání a posléze vypadávání zubů
Hltan, jícen, žaludek
Hltan
Křížení trávicích a dýchacích cest
Vzduch přichází z dutiny nosní (ústní) a je nasáván hrtanem do plic
Potrava pokračuje jícnem do žaludku
Vstupu potravy do dýchacích cest brání hrtanová záklopka, která se zavře při polknutí
Jícen
Trubice mající ve stěně hladkou svaloviny
Potrava je posouvána do žaludku peristaltickými pohyby
Žaludek
Dutý svalnatý orgán - hladká svalovina, obsah 1 – 2 l
Ve stěně jsou žlázy vylučující šťávy a kyselinu
Kyselina rozkládá přijaté maso na jednotlivá vlákna, dezinfikuje potravu
Ostatní šťávy napomáhají rozmělnění potravy
Stěna žaludku je chráněna proti kyselině vrstvou hlenu – při narušení této vrstvy vznikají vředy
Potrava se v žaludku důkladně rozmělní a promíchá a vzniká tak trávenina (chymus)
Po 4 – 6 hodinách propouští svěrač vrátník potravu postupně do dvanáctníku
Tenké a tlusté střevo
Tenké střevo
Trávení a vstřebávání živin do krve
Délka 3 – 5 metrů
Průměr cca 3 cm
Ve stěně hladká svalovina
Peristaltické pohyby – posouvání tráveniny
Vnitřní povrch je zvětšen klky a mikroklky
To jsou výběžky zvětšující povrch pro vstřebávání živin do krve
Jsou opředeny hustou sítí krevních vlásečnic
3 části: dvanáctník, lačník a kyčelník
Dvanáctník
První oddíl tenkého střeva
Ústí sem vývod slinivky břišní a žlučovod
Trávení potravy díky přítomností trávicích enzymů ze slinivky a žluči
Tlusté střevo
Délka asi 1,5 m
Nemá klky
Začíná slepým střevem (vyústění tenkého střeva, brání zpětnému chodu tráveniny), na kterém je červovitý výběžek (apendix), dále vzestupný tračník, příčný, sestupný, esovitý tračník a konečník – řitní otvor, uzavírají kruhovité svěrače. Zde mnoho bakterií. Střevní mikroflóra – obs. Bakterie, kt. tvoří vit. B12 a K – napomáhají k rozkládání a nakvašení tráveniny. Dokončují rozklad tráveniny, vznik plynů, produkují některé vitamíny
Vstřebávání vody a některých minerálních látek
Stolice se v konečníku shromáždí 18 – 20 hodin po jídle
Játra, slinivka břišní
Játra
Největší žláza v těle
Funkce:
Tvorba žluči
Odebírají z krve žlučová barviva z rozpadlých červených krvinek a z nich tvoří žluč
Žluč se shromažďuje ve žlučníku
Pomáhá při trávení tuku tak že je rozpustí, aby k nim mohly trávicí enzymy za všech stran
Pokud přestanou játra správně fungovat (při hepatititdě, mononukleóze,…) objeví se žloutenka
Detoxikace organismu
Odstraňují z krve jedovaté látky
Tyto látky mohou v játrech již zůstat, a když se jich nahromadí víc, mohou játra poškodit
Slinivka břišní, neboli pankreas
28 cm dlouhá žláza, ležící za žaludkem
Probíhá napříč dutinou břišní, její rozšířená část je uložena v ohbí duodena, zúžený konec se dotýká sleziny
Vylučuje mnoho trávicích enzymů
Vylučuje hormony (inzulin)
Slinné žlázy
Dutina ústní: Slinné žlázy
3 páry
Funkce slin:
Dezinfekce potravy
Obalení sousta hlenem, aby snáze prošlo jícnem
Rozmělnění potravy
První chemické zpracování (např. štěpení cukrů)
Velké: vyměšují sliny až na podnět
Drobné: roztroušeny v dutině ústní, produkují sliny neustále
ŽlázyPříušní neboli clandula – největší ze žláz, vývod ústí u 2. Horní stoličky, mezi zuby a tvář
Podčelistní – pod dolní čelistí, ústí pod jazykem
Podjazykové
Slina
Vazká bezbarvá tekutina, která má Ph 7-8 => zásaditá, protože kdyby Ph bylo nižší vyplavoval by se Ca ze zubů
99% voda, organ. látky (mucin, ptyalin), anorg. Látky (soli, Ca, K)
Denně produkujeme 1-1,5 l slin
Horní cesty dýchací
Zevní nos (nasus externus)
připojen k obličeji kořenem (radix nasi), pokračuje ve hřbet (dorsum nasi) zakončený hrotem (apex nasi)
po stranách nosní křídla (alae nasi)
podklad – nosní kůstky doplněné vpředu chrupavkami
pokrytý kůží – mazové a potní žlázy
Dutina nosní (cavitas nasi)
začíná nosními dírkami (nares)
ústí nozdrami (choanae) do nosohltanu (nasopharynx)
ohraničena stropem, spodinou a laterálními stěnami
rozdělena přepážkou (septum nasi) asymetricky
Nosní skořepy (conchae) – tři, odstupují z lat. stěn, dělí dutinu nosní na 3 nosní průchody
Vedlejší nosní dutiny
jsou 4, vystlány sliznicí, obsahují vzduch, ústí do průchodů nosní dutiny
Dolní cesty dýchací
Hrtan (larynx)
chrupavky nepárové – chrupavka štítná (cartilago thyroidea), chr.prsténcová (cart. cricoidea), příklopka hrtanová (epiglottis)
chrupavky párové – hlasivkové (cartilagines arytenoideae)
vzájemně spojeny vazy, klouby a svaly
sliznice – víceřadý cylindrický řasinkový epitel, podslizniční vazivo velmi řídké → snadno při zánětu prosákne a hrozí zadušení
Dutina hrtanová
předsíň (vestibulum laryngis)
hlasivková štěrbina (rima glottidis)
plicae vestibulares et vocales
Průdušnice (trachea)
trubice 10 – 14 cm dlouhá
chrupavky tvaru podkovy, vzadu vazivové-svalová stěna
začíná ve výši C6, končí ve výši Th4 – bifurkace ve dvě průdušky - bronchus principalis dx. et sin.
Průdušky
mezi sebou svírají úhel 70 – 90°
pravá je kratší, širší, rovná
levá delší, užší, esovitě prohnutá
Fyziologie dýchání
Dýchací pohyby a kinetika plic
Ventilace plic
Nadechnutí
Vydechnutí
Druhy dýchání
Kostální
Abdominální
Smíšené
Dýchací svaly
Vdechové svaly
Hlavní – bránice a zevní mezižeberní svaly
Pomocné – krční, hřbetní, thorakohumerální
Výdechové svaly
Hlavní – vnitřní mezižeberní svaly
Pomocné – svaly břišní a hřbetní
Mechanika dýchání
hnací silou ventilace rozdíly tlaku mezi alveoly a zevním prostředím
při vdechu (inspirace) musí tlak v alveolech klesnout pod hodnotu tlaku v okolním prostředí (barometrický tlak)
při výdechu (exspirace) musí být tlakový rozdíl opačný
tachypnoe = zrychlené dýchání, bradypnoe = zpomalené dýchání
Vdech
aktivní děj (zajištěn dýchacími svaly a podtlakem v dutině pohrudnice)
zvětšují se rozměry hrudníku a do plic se nasává vzduch
bránice svým smrštěním stahuje žebra a oploštěná klenba se posunuje kaudálně → zvětšení objemu dutiny hrudní (sval se chová jako píst a zajišťuje až 80% plicní ventilace)
Výdech
pasivní děj (uplatňuje se především pružnost plic, hrudní stěny a hmotnost hrudníku)
výdechové svaly se zapojují až na konci pasivního děje a hlavně při usilovném výdechu
Složení vzduchu
vdechovaný vzduch: 21% kyslíku, 79% dusíku, vzácné plyny, 0,04% CO2
vydechovaný vzduch: 15% kyslíku, 5 – 6% CO2
Plicní objem
při normální inspiraci v klidu vdechnuto 0,5 l vzduchu = dechový objem VT
Řízení dýchání
dýchání se stále přizpůsobuje měnícím se nárokům organismu
ústřední roli má dýchací centrum v prodloužené míše (nervové buňky z centra vysílají signály k míšním nervům ovládajícím dýchací svaly)
funkce automatická, ale reagující na nervové (receptory v CNS a ve svalech) a látkové podněty (reakce na množství CO2 a pH krve)
Ledviny
Párový orgán, uloženy v dutině břišní podél bederní páteře L1/L3, jsou fixovány tukovým pouzdrem, jednak nitrobřišním tlakem a vazivovými obaly
130 – 170 g – hmotnost ledvin, tvar fazole přerostlé
Kůra a dřeň ledviny, kůra na povrchu, dřeň vevnitř – je uspořádána do 20 pyramid, které se sbíhají směrem k vývodným cestám, pyramidy jsou zakončeny papilami. Pyramidy ústí do ledvinových kalichů. Obr. zašle.
Stavební látka je nefron, skládá se z glomerulu, Bowmanova pouzdra, proximálního kanálku, Henleovi kličky, distálního a sběracího kanálku. Glomerulu + Bowmanova pouzdra -> ledviné tělísko = Malpighiho tělísko.
Močový systém
Funkce:
Vylučovací soustava se soustavou dýchací, trávicí a kůží se podílí na stálého vnitřního prostředí – homeostáza
Vylučují produkty metabolismů, nepotřebné látky – CO2, voda, močovina, cizorodé látky
Vylučovací ústrojí tvoří ledviny a vývodné cesty močové
Moč
Závislá na činnosti jednotlivých oddílů ledvin a na průtoku krve ledvinami. 1200-300 krve/min., v ledvinách se krev přefiltruje.
Primární moč – až 180 l, 1. filtrát ledvin a skládá se z vody, které mají malou molekulu. Z primární moči se až 80% vody vrací zpět do těla a nakonec vzniká tzv. definitivní moč, která se skládá z vody, močoviny, kyselinu močovou, ionty, kreatiny, léky, přebytečný vitamíny.
Diuréza – množství moči vytvořené za časovou jednotku, 1,5 l.
Definitivní moč neobsahuje:
Bílkoviny
Glukózu
Hnis
Žlučová barviva
Krev
Tvorba moče
Glomerulární filtrát – primární moč, 180l/d, 99% se opět vstřebá v kanálcích
Množství definitivní moči – 1 – 1,5l
Zpětné vstřebávání v kanálcích ledvin je dvojí: Aktivní x Pasivní
Řízení vylučování
2 úrovně:
Nervové
Látkové – hormony – vazopresin, renin, mineralokortikoidy
Močové cesty
Začínají v ledvinné pánvičce, která vzn. spojením ledvinových kalichů, v ústí ledviny mezi cévami. Moč vstupuje do pánvičky nasáváním ze sběracích kanálků, rytmickými kontrakcemi hladké svaloviny, ledvinných kalichů. Zúžený úsek pánvičky přechází v močovod.
Močovody
Párový orgán, délka - 25-30 cm, průměr 5-7 mm, močovod vstupuje zezadu do močového měchýře.
Stěna močovodu je tvořena sliznicí z řasinkového epitelu nad sliznicí, pak je hladká svalovina a na vrchu je vazivový obal.
Močový měchýř
Dutý svalový orgán, který je schopný měnit svůj tvar dle náplně, kdy celková kapacita mečového měchýře je individuální od 500-700 ml.
U ženy se opírá o horní část pochvy.
U muže je pod močovým měchýřem uložena prostata.
Stavba močového měchýře
Vevnitř epitel, nad ním svalovina, nad ním vazivový obal.
Svalovina je kolem začátku močové trubice zesílena ve vnitřní svěrač močové trubice.
Fyziologická kapacita je maximálně 300 ml, po této hranici se močové stěny napínají, ve stěně močového měchýře jsou tlakové receptory, které se při zvýšení vyvolají nutnost mikce – vyprazdňování. -> Mikční reflex.
Mikční reflex
Centrum mikčního reflexu je uloženo v křížové oblasti míchy a podléhá vlivu mozkové kůry. Do určité míry potlačit.
Močová trubice
Nepárová, u žen dlouhá 3-5 cm, u mužů 12-20 cm, současně je to i vývodná cesta pohlavní.
Zevní svěrač z příčně pruhovaného svalstva, proto je vůlí ovladatelný.
Nemoci:
Ledvinová kolika – způsobeno močovými kameny, bílé obličeje, zvracení, nemočí – cesta je ucpaná, močové kameny menší projdou, větší – rozpustit. Jsou to sedimenty solí.
Močové kameny
Záněty ledvin
Záněty močových cest – příznaky - pálení při močení
Pohlavní systém muže
Vnitřní pohlavní orgány
Párové:
Varlata
= testes
mužská pohlavní žláza
uložena ve skrotu - šourku
produkuje testosteron a spermie
párový orgán
18-25 g
ovoidní tvar
4,5x3,5x2,5 cm
definitivní velikost - zralé - mezi 20-30 lety
tuhé, pružné, citlivé
stavba:
vazivové pouzdro - v něm jsou cévy, odstupují vazivové přepážky a ty člení vnitřní prostor na 200-300 lalůčků -> obsahují semenotvorné kanálky
semenotvorné kanálky se v zadní části spojují a přechází v kanálky nadvarlete
kanálky jsou vystlány zárodečným epitelem -> 2 typy buněk
pohlavní semenné buňky do spermie = spermatogeneze je od dospívání řízena hypofýzou, intersticiální buňky stymulující hormon
spermie zrají 74 dní, během zrání probíhá redukční dělení a spermiím zůstane 23 chromosomů
spermie - popis - hlavička (genetický materiál), krček (zdroj energie), bičík (zajišťuje pohyblivost), zralé spermie jsou tlačeny do kanálku nadvarlete, kde dozrávají
cévní zásobení - a. testikulares - přechází tříselným vazem, semenným provazcem k varleti, je příliš teplá a proto je ochlazována žilními pleteněmi o 4 °C
sestouplá varlata jsou znakem vyzrání plodu
Sertoliho buňky - opěrná a pomocná funkce, důležité pro metabolismus
Leydigovi buňky - intersticiální buňky mezi kanály tvoří testosteron (účinky endokrynní), vliv na vývoj zevních pohlavních orgánů a sekundárních pohlavních znaků, ukončují růst a uzavírá růstové chrupavky, udržují tvorbu spermií (účinky androgenní)
Nadvarlata
= epididermis
na zadní a horní ploše varlete
velikost 5 cm
semenotvorné kanálky
povrch - vazivový obal
uvnitř - kanálky - spermie, sekret nadvarlete, dokončují vývoj a získávají zásobní látky
Chámovody
= defferens
trubice odstupující od nadvarlete
délka 35-40 cm, šíře 2-3 mm
tuhý, pevný
prochází tříselným kanálem a v pánvi obkouží močový měchýř a ústí do prostatické části močové trubice
stavba stěny:
sliznice s podélnými řasami
svalovina - do spirály kontrakce zajišťují posun obsahu směrem ven
povrch - vazivový obal
vývojově vzniklý vychlípením chámovodu semenné váčky
Váčky semenné
= vesicale seminales
ústí do chámovodu
tvorba sekretu - energeticky bohatý na fruktózu - na konci ejakulace
Semenné provazce
tlouštka jako malíček
začíná od varlete prochází tříselným kanálem
obsahuje - chámovod, tepnu, žilní pleteň, nervovou pleteň a mízní cévy
spojeny řídkým vazivem ve vazivovém obalu
Nepárové:
Předstojná žláza – prostata
složená tuboalveolární žlázy
buňky hladké svaloviny
pod močovým měchýřem
obemiká uretru
na povrchu vazivové pouzdro dovnitř vedou přepážky - lalůčky
vyprazdňuje se ke spermiím a sekretunadvarlat a semenných váčků = ejakulát
ejakulát 2-3 mll, zásadité pH, 120 milionů v 1 ml, ale počet klesá
Zevní pohlavní orgány
Pyj – penis
topořivý orgán
délka 10-12 cm
obvod 8 cm
stavba:
kořen - radix - pevně fixován ke stydké kosti a pánevnímu dnu
tělo - corpus
žalud - glans penis - kryt jemnou kůží, která přesahuje přes okraj žaludu jako předkožka, rozšíření je způsobeno pletencem žil
topořivá tělesa a jejich obaly - corpus cavernózum penis - párové, corpus spongiozus penis - nepárové, prochází jím močová trubice, bohatě cévně zásobená, uvnitř štěrbiny caverny vystlané epitelem, ústí do něj cévy, nahrne se krev a naplní kaverny a tím se napíná vazivové pouzdro a tím dochází k erekci (nervově-cévní děj)
k stimulaci erekce vedou mechanické a psychické podněty
Šourek – scrotum
vak
stavbou je podkožní útvar a kůže
zavěšen pod stydkou sponou
kůže - tenká, pigmentovaná, bez podkožního tuku, mazové a potní žlázy, řídké ochlupení
uvnitř vazivová přepážka mezi varlaty a nadvarlaty
začíná od semenného provazce
Pohlavní systém ženy
Vnitřní pohlavní orgány
Párové:
Vaječníky
=ovaria
párový žlázový orgán s vnitřní sekrecí a zásobou oogoni
velikost různá dle věku a funkčnosti
velikost švestky - Měří 4x2x1 cm
hmotnost 6-10 g
povrch - do puberty hladký, potom hrbolatý a jizevnatý
v pozdním věku se změní na 1/4
tuhé, šedorůžové,
Vloženo: 9.08.2009
Velikost: 342,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 11 - Základy somatologie
Reference vyučujících předmětu 11 - Základy somatologie
Reference vyučujícího Denisa Štruncová
Podobné materiály
- 04 - Marketing pro sportovní organizace - Marketing pro sportovní organizace - zkouška
- 06 - Právo ve sportu - Právo ve sportu - zkouška, okruhy vypracované
- 10 - Teorie pohybových aktivit - TPA - okruhy, zkouška
- 10 - Teorie pohybových aktivit - TPA - okruhy vypracované, zkouška
- BMA1 - Matematika 1 - zkouška řádný termín 2.1.2012
- 11 - Základy somatologie - Základy somatologie - poznámky
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: