- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Základy somatologie - poznámky
11 - Základy somatologie
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Denisa Štruncová
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálbederní části jsou vložená těla pregangliových sympatických neuronů a v křížové části míchy jsou uložena těla parasympatických neuronů.
Kolem šedé hmoty je bílá hmota na jejímž povrchu jsou patrné zářezy. Rozdělují se na přední postraní a zadní provazce, nervová vlákna se seskupují ve vzestupné a sestupné míšní dráhy.
V předních provazcích jsou sestupné mot. dráhy, přivádějí vzruchy z mozkové kůry a jsou tam míšní motoneurony.
V zadních provazcích jsou vzestupné senzitivní dráhy přivádějící vzruchy z receptorů do vyšších oddílů nervového systému (pocity – dotyk, tlak, poloha, …)
Postraní provazcové dráhy sestupné a vzestupné dráhy
Fce míchy:
Převodní, kdy dráhami je spojena mícha s vyššími oddíly CNS, přenos mezi P a L polohou míchy zprostředkovávají interneurony.
Reflexní, kdy je nejnižší centrem mícha, receptory reflexního okruhu jsou ve svalech (svalová vřeténka) a Golgiho šlachová tělíska, další receptory v kůži (exteroreceptory), ve vnitřních orgánech (interoreceptory).
Míšní nervy:
31 párů, 1. Pár vystupuje mezi kosti týlní a atlasem nosičem, posl. Pár opouští páteřní kanál křížovým kanálem
vystupují v pravidelných odstupech z míchy
obsahují motorická i senzorická vlákna
zásobují všechny oblasti těla od krku dolů
jsou připojeny k míše dvěma míšními kořeny, z nichž jeden vede motorická vlákna a druhý vlákna senzorická
těsně za kořeny se motorická a senzorická vlákna spojují a vytvářejí společný nerv
v blízkosti míchy se každý míšní nerv rozděluje na větve, které se dále dělí na menší větve a vytvářejí síť, která se rozbíhá po celém těle
po výstupu z kanálu páteřního se dělí na zadní větev inervují svaly a kůži zad a na přední větve
Přední větve jsou silnější a inervují svaly a kůži v přední části trupu, v krční bederní a křížové oblasti vytvářejí vzájemné spojování soustavy nervů nervových pletení
Přední větve míšní vytvářejí pleteně – krční pleteň (1. – 4. míšní nerv), inervuje svaly a kůži krku, nervus plenicus – inervuje bránici, bez něj není možno dýchat
Pažní pleteň zahrnuje nervy vycházející od C5 do Th1, je uložen za klíční kostí, inervuje svaly a kůži horní končetiny
Nerv středový – probíhá středem předloktí (tzv. karpálním tunelem)
Nerv vřetenní – inervuje svaly na radiální str. paže a předloktí
Nerv loketní – inervuje na předloktí ohybače prstů a ruky a vedle nich většinu krátkých svalů ruky.
12 párů hrudních nervů, které se nespojují v pleteň, ale probíhají v jednotlivých mezižeberních, inervují mezižeberní svaly a kůži na hrudníku
Bederní část 5 párů bederních nervů vystupujících L1-L5 a tvoří bederní pleteň => inervovaný svaly a kůží břicha, stehna, pánve a kůží zevních pohl. orgánů.
Nerv stehenní prochází pod tříselným kanálem na přední straně stehna – inervuje čtyřhlavý sv. stehenní a kůži, senzorická větev se dostává na vnitř. plochu bérce a hřbet nohy
Křížová pleteň – vzn. tak, že poslední bederní nerv se spojuje s 5 páry nervů křížových, vycházející v S1-S5, kříž. pleteň vystupuje největší a nejdelší, nejsilnější
Nerv sedací – probíhá pod velkým hýžďovým svalem na zadní str. stehna a větví se na nerv holenní a lýtkový, ty pak dohromady inervují i většinu svalů a kůži na zadní str. dolní končetiny
Reflex
Funkční jednotka ner. systému, zákonitá odpověď organismu na podráždění receptoru, reflex probíhá po reflexní dráze, z 5 částí 1 receptor:
Dostředivá
Centrum (mozek, mícha)
Odstředivá
Výkonný orgán
Reflexy se dělí:
Podle receptoru
Exterocepční reflexy – podněty z vnějšku, zprostředkované zrakem, sluchem, čichem, kůží, chutí
Interocepční – vnitřní, chemické, fyzikální, chemo, baro, termo receptory
Propriocepční – informace z kost. svalů a kloubů prostřednictvím golgiho šlachovitých tělísek – sval. vřeténka
Podle efektoru
Somatické – příčně pruhovaná svalovina
Vegetivní – hladká, srdeční sval., žlázy
Podle podmínek vypracování reflexu a pevnosti spojení
Vrozené – nepodmíněné
Získané – podmíněné
Receptory jsou čidla, která reagují na změny vnějšího a vnitřního prostředí a převádějí jednotlivé typy podnětů na vstupní informace
Tvořeny soubory bb. Max. citlivých na určitý typ podnětu, podle druhu přijímaného podnětu recepty dělíme na:
Mechanické receptory – které zaznamenávají změny tlaku, napětí, natažení, jsou v kůži, sluchově rovnovážný aparát, svaly, klouby, sliznice, stěny cév
Chemoreceptory
extero – koncentrace chemických látek ve vodném prostředí – chuť, čich
intero – změny kyslíku, tlaku, CO2, PH
Termoreceptory – v kůži
Radioreceptory – tyčinky, čípky – v sítnici oka, světelný podnět, elektromagnetické vlny
Endogenní opioidy
Jsou látky, kt. si tělo tvoří samo v CNS.
Látky tlumí vnímání bolesti
Mezi látky patří: endorfiny, dynorfiny, engefaliny.
Bolest se dá tlumit léky: brufen, paralen.
Akutní bolest
bolest, kt. trvá do 3 měsíců, varovný charakter, bolest, záněty.
Chronická bolest
trvá déle než 3 měsíce, bolest, kt. se stále opakuje (migrény, koliky).
Psychogenní bolest
Člověk nemá žádný úraz, nic mu není, přesto ho to bolí (přičina – psychický problém, situace).
Bolest: somatická, útrobní, centrální.
Somatická
povrchní – na kůži. Je dobře lokalizovaná, víme, kde nás to bolí, je rychlá, ostrá.
hluboká – bolest svalů, kloubů. Pomalu odeznívající, špatně lokalizovaná, tupá.
Útrobní
vychází ze stěn útrobních orgánů, při jejich křečích (při kolikách). Bolest je vyvolána látkami, kt. vzn. při zánětu nebo při rozpadu tkání. (při apendixu). Často se promítá na povrch těla. Bolest při infarktu.
Centrální
vzn. podrážděním sensitivních drah nebo poškozením struktur, kde se dráhy přepojují. Vzn. poškozením míchy, thalamu. Bolest – fantomová (amputované končetiny).
Proprio receptory
Patří k systému hluboké citlivosti. Např. svalová vřeténka, golgyho šlachová tělíska.
Svalová vřeténka
Reagují na protažení svalu. Info. poslána do CNS. Podílí se na udržení stálého svalového napětí.
Golgyho šlachová tělíska
Ve šlachách, v blízkosti svalového úponu a registrují nejen natažení, ale i změnu napětí.
Prostřednictvím neuronu v míše jsou schopny tlumit činnost svalových vřetének, čímž brání poškození svalu.
Čichové ústrojí
čichové buňky jsou v sliznici nosní. Z čichových buněk jdou čichová vlákna, kt. prochází přes dírkovanou ploténku kosti čichové a spojují se v čichovém bulvu. Z čichového bulvu jde vlastní čichový nerv (čichová dráha), ta jde až do kůry mozkové, do čichové centra, který je na spodině čelních laloků. S věkem se snižuje citlivost a stejně tak, ty čichové buňky, aparát při dlouhodobém působení určitého vjemu si na něj zvyknou, při zánětech.
Chuťové ústrojí
Receptory ústrojí jsou chuťové pohárky, které jsou rozptýleny na jazyku. Ale i na sliznici malého patra, zadní strany hltanu a hrtanový příklopky. Vnímáme 4 základní chutě – kyselo, sladko, hořko, slano. Vše kombinace těchto 4. Na špičce jazyka – špitka jazyka. Na okrajích jazyka -slané a kyselé. Na kořeni hořko. Zeslabením chutí – věk, popálení, koření.
Vjemy jsou vedené senzitivními vlákny, 7., 9. 10. Vlákny. Hlavovým nervem jsou prodloužené do mích a pak do thalamu. Jdou do chuťového centra.
Zrakový aparát
Obecně. Přijímá zrakové podněty a vzuchy. Převádí zrakovou dráhou do promární zrakové oblast.
Základním orgánem je ok s přídatnými orgány jsou okohybné svaly, víčka, spojivky a slzný aparát.
Oční koule
průměr 24 mm, je uložená v očnici v tukovém polštáře a její stěna se skádá ze 3 vrstev.
Fybrózní – na povrchu součástí je bělina = tuhá neprůhledná a pevná vazivová blána upínají se na okohybné svaly v zadní části, jí prochází zrakový nerv. Ze předu do brázdy bělmy zapadá rohovka je přůhledná, bezcévní, vazivová bláha, je bohatě sensitivně inervována (je to nejcitlivější oblast těla)
Cévnatá část – cévnatka – vysílá zadní dvě třetiny oční koule, pokračováním vepředu je řasnaté těleso, co jež kruhový zvrásněný val a duhovka. V řasnatém tělese je hladký sval, který svou kontrakcí umožňuje změnu. Zakřívení čočky, která je zavěšená na vřasnatém tělese. Čočka má na svém povrchu jemné vazivové pouzdro a uvnitř je tvořená tuhou rosolovitou a přůhlednou hmotou, která je tvořena šestibokými vlákny. Duhovka je kruhovitý terčík s s otvorem uprostřed je zornice a množství pigmentu v duhovce určuje barvu oka. Zornice je schopná pohybu, což umožňují svaly svěrač a diatátor zornice, kde se kontraluje svěřač., tak se zornice zúží (mioza) při kontrakci svěrače zornice a oproti tomu mydráza je rozšíření zornice při kontrakci diatátoru zornice.
Vnitří vrstva – tvoří sítnice obsahuje velké množství fotoreceptorů = reaguje n světlo. Těma fotoreceptorama jsou tyčinky a čípky. Ty vnímají světelný podráždění a v rozsahu světelného centra je od 400-750 nanometrů. Tyčinky, nejvíce je jich v tzv. žluté skvrně a naopak v místě, kde nejsou žádný tyčinky tak je slepá skvrna. Z té slepé skvrny začíná zrakový nerv.
Okohybné svaly
máme jich 6 / oko, jsou to příčně pruhované svaly, intervovány hlavovýma nervy – 3, 4, 6.
4 svaly přímé – vycházejí z vazivového kroužku na vrcholu očnice. Jdou dopředu a upínají se na oční kouli. Horní a dolní, zevní a středový.
2 šikmé svaly. Horní šikmý – oční bulvu stačí dovnitř a dolu. Dolní šikmý – nahoru a zevnitř.
Víčka
Kožní řasy, kt. uzavírající vchod do očnice
Horní širší, dolní užší
Podkladem vazivové ploténky, na kt. se upínají snopce kruhového svalu očního
Z okrajů víček vyrůstají řasy – chrání oko.
V blízkostí řas jsou ústí mazových žlázek a ten sekret pokrývá okraje víček a zabraňuje přetékání slz. Při zánětu, ucpání vývodu – ječné zrno.
Spojivky
Přecházejí ze zadních ploch obou víček, na přední část běliny a připojují se k obvodu rohovky
Slzný aparát
Slzná žláza a odvodné cesty slzné, slzná žláza uložena zevně pod stropem očnice a ty vytvořené slzy odtékají drobnými vývody do horní klenby spojivky a pohyby očních koulí jsou slzy roztírány po rohovce. (zabránění vysušení oka, antibakteriální).
Slzy se shromažďují ve vnitřním koutku. Ve vnitř. Koutku vyvýšenina a dva jemné slzné body, kde začínají dva tenké zalomené odvodné kanálky, 1 nahoře a 1 dole. Odvádějí slzy do slzného váčku a odtud stékají slzy slzovodem do dutiny nosní.
Sluchové a rovnovážné ústrojí
Ucho se dělí na zevní, vnitřní a střední ucho.
Zevní ucho:
ušní boltec, zevní zvukovod, který je ukončený bubínkem.
Zevní zvukovod - zachycuje zvukové vlny ze zevního prostředí a zavádí je do středního ucha
Ušní boltec- kožní útvar, podložen elastickou chrupavkou. Dolní okraj zúžen do ušního lalůčku, kt. je tvořen pouze kůží.
Zevní zvukovod – lehce prohnutá, 2, 5 cm dlouhá, tenká trubice, vystlaná tenkou kůží, s velkými mazovými žlázami, který vyměšují žlutý maz. Fragy-chlupy.
Bubínek - šikmo skloněná kruhovitá ploténka, která je nálevkovitě vtažená do středoušní dutiny. Srůstá s rukojetí kladívka.
Střední ucho:
tvoří bubínková dutina kosti skalní. Zde jsou uloženy sluchové kůstky (kladívko, kovadlinka a třmínek), kt. jsou kloubně spojené. Umožňuje pohyb bubínku, kt. se rozkmitá až na oválné okénko, do kterého je zasazen třmínek. Pohyb kůstek ovládají dva svaly – 1. sv. táhne kladívko od bubínku, 2. sv. odtahuje třmínek od membrány oválného okénka.
Středoušní dutina je spojena s nosohltanem a Eustachovo trubicí. Je dopojena dutinkami v bradavkovém výběžku kosti skalní. Eustachova trubice slouží k vyrovnání tlaku mezi zevním prostředím a středoušní dutinou.
Bubínek si změní svoji polohu.
Opakované záněty středouší mohou vést k nedoslýchavosti, poruchám sluchu, příčiny bolesti hlavy, nebezpečný jsou i proto, že může vzn. encefalitida, zánět mozkových blan.
Středoušní dutina vystlána sliznicí.
Vnitřní ucho:uloženo v dutinách pyramidy kosti spánkové. Kostěný labyrint. Je zde uložen smyslový orgán - blanitý labyrint. Skládá se z funkčně i stavebně odlišných částí, ústrojí rovnovážné a sluchové. Sluchová část je uložena v hlemýždi. Rovnovážná část se člení ve 3 polokruhovité kanálky a na váčky. Prostor mezi kostěným a blanitým labyrintem je vyplněn tekutinou, kt. se říká perilymfa. Složení jako krevní plazma. Blanitý hlemýžď je rozdělen na vazivové přepážky, na 3 díly – horní, dolní a střední. Ve střední části Kortyho orgán s vláskovými buňkami – receptory sluchu.
Fyziologie sluchu:
Zvuková vlna – vzn. rozkmitáním těles, šíří se vzduchem, vodou, nebo pevnými tělesy.
Kmitání pravidelné – tón. Nepravidelné kmitání – šum.
Zvuky jsou charakterizovány svojí frekvencí. Určuje výšku tónu, intenzitou – hlasitost (dB).
Lidský sluch rozlišuje zvuky o frekvenci 16 – 20 000 Hz. Nejvyšší citlivost kolem 1 000 Hz.
S věkem se hranice sluchu snižuje. Frekvenci nižší než 16 infrazvuk. Vyšší než 20. tis. ultrazvuk.
Zvukový vlny jdou zevním zvukovodem k bubínku. Rozkmitají ho. Kmitání rozhýbe sluchové kůstky a je přenášeno na membránu oválného okénka hlemýždě. Pokud je zvuk větší, tak je tlumen pomocí dvou svalů ve středouší. Membrána oválného okýnka se rozhýbe, tím rozkmitá perironfu. Kmity se převedou na vazivovou membránu, kde jsou zakotveny hláskové buňky. Ohnutím hláskových buněk změní jejich elektrický potenciál, tím se aktivují senzorická vlákna sluchového nervu. Primární sluchová kůra je uložena v hešlových závitech spánkového laloku.
Při vyšetření se používají ladičky.
Rovnovážné ústrojí
Je uloženo v labyrintu kosti skalní. V těšné blízkosti sluchového ústrojí. Má 2 základní části:
statické čidlo, kt. se dráždí při přímočarém pohybu hlavy. Tvoří dva váčky, vyplněny endorfou. Ve váčkách vlasový buňky. Vlásky vyčnívají do endorfy. Pokryty rosolovitou hmotou, e které jsou tzv. otolyty – uhličitan vápenatý.
kinetické čidlo, kt. se dráždí při rotaci hlavy. Skládá se ze 3 polokruhovitých kanálků, kt. jsou uloženy ve 3 navzájem kolmých rovinách, vevnitř endolymfa.
Drážděním smyslových buněk vyvolá akční potenciál buněk rovnovážného nervového oddílu, z uzlu vycházejí axony – kt. tvoří rovnovážný nerv, kt. se připojuje k nervu sluchovému. Část vláken rovnovážného nervu končí v míše, část až do mozečku (sídlo rovnováhy).
Vloženo: 9.08.2009
Velikost: 380,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 11 - Základy somatologie
Reference vyučujících předmětu 11 - Základy somatologie
Reference vyučujícího Denisa Štruncová
Podobné materiály
- 11 - Zákaldy účetnictví - Základy účetnictví
- 9 - Technická dokumentace - Základy geometrie
- ZSV - Základy společenských věd - Základy politologie
- E - Ekonomie - Základy + pokročilá ekonomika
- E - Ekonomie - Základy makroekonomie
- PSY - Psychologie - Základy psychologie
- UCE - Účetnictví - Základy účetnictví
- AJ - Anglický jazyk - Základy angličtiny
- BI - Biologie - Molekulární základy dědičnosti
- BI - Biologie - Molekulární základy dědičnosti.doc
- BI - Biologie - Základy obecné biologie
- CH - Chemie - Základy biochemie.doc
- CH - Chemie - Základy chemických výrob.doc
- CH - Chemie - Základy organické chemie.doc
- E - Ekonomie - Zaklady teorie penez
- F - Fyzika - Základy astrofyziky I.
- F - Fyzika - Základy astrofyziky II.
- PRA - Právo - 1MO základy práva
- UCE - Účetnictví - Základy řízení aktiv a pasiv
- 7 - Základy elektrotechniky - Sš Infotech FM, učební text ke studiu Základy elektrotechniky 1 © Petr Sikora - 1 - Spojování rezistorů
- PSY - Psychologie - Základy sociologie
- CJ - Český jazyk - Základy slohu
- CJ - Český jazyk - Základy tvarosloví
- ZSV - Základy společenských věd - Základy mikroekonomie - teorie nabídky a poptávky
- BI - Biologie - Molekulární základy dědičnosti
- UCE - Účetnictví - Základy podvojného účetnictví, rozvaha
- BI - Biologie - Molekulární základy dědičnosti
- UCE - Účetnictví - Finanční účty – evidence a základy účtování
- ZSV - Základy společenských věd - Základy politologie
- ZSV - Základy společenských věd - Základy teorie peněz
- ZSV - Základy společenských věd - Základy tržní ekonomie Právní subjektivita
- E - Ekonomie - Zaklady ekonomie 2
- E - Ekonomie - zaklady ekonomie
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Základy kryptografie
- PRA - Právo - zaklady a pracovni
- PSY - Psychologie - základy psychologie
- PRA - Právo - Zaklady medicinskeho prava
- E - Ekonomie - Zaklady teorie penez a menove politiky
- PRA - Právo - Základy práva
- PRA - Právo - Základy státoprávní teorie
- PSY - Psychologie - Zaklady psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - základy sociologie
- KKO/DZGEN - Základy genetiky 1 - Základy genetiky-přednášky
- MKT - Marketing - Základy marketingu
- PRA - Právo - Základy práva
- BI - Biologie - Základy genetiky
- CJ - Český jazyk - Zaklady anticke a stredoveke literatury
- UCE - Účetnictví - Právní úprava účetnictví, základy účetniství
- ZSV - Základy společenských věd - základy ekonomie (vývoj, školy, rozdělení, hospodářský proces, tržní systém, zákony trhu)
- ZSV - Základy společenských věd - základy filozofie a východního myšlení
- ZSV - Základy společenských věd - základy neformální logiky
- BI - Biologie - Molekulární základy dědičnosti
- PSY - Psychologie - Základy sociologie
- ZSV - Základy společenských věd - PRÁVNÍ ZÁKLADY ČESKÉHO STÁTU, ČESKÝ ÚSTAVNÍ VÝVOJ OD ROKU 1848
- E - Ekonomie - zaklady ekonomie
- Z - Zeměpis - Základy astronomie
- 444-2 - Konstrukční cvičeni - Zakreslovani ,zaklady kresleni
- F - Fyzika - Základy termodynamiky
- F - Fyzika - Základy kvantové fyziky
- F - Fyzika - Základy astrofyziky
- Zákl. M - Základy marketingu - Základy marketingu - databáze otázek
- ZSV - Základy společenských věd - Základy politologie
- LIT - Literatura - Základy teorie literatury
- LIT - Literatura - Základy teorie literatury 2
- LIT - Literatura - Základy teorie literatury 3
- LIT - Literatura - Základy teorie literatury 4
- LIT - Literatura - Základy teorie literatury 5
- LIT - Literatura - Základy teorie literatury 6
- BI - Biologie - Základy ekologie
- 11 - Základy somatologie - Zkouška - somatologie
- 01 - Pedagogika TV a sportu - Poznámky - Pedagogika TV a sportu
- 06 - Právo ve sportu - Právo - poznámky
- 09 - První pomoc - Poznámky-první pomoc
- 09 - První pomoc - Poznámky II. - první pomoc
- 08 - Regenerace, prevence a doping - Poznámky
- 10 - Teorie pohybových aktivit - Poznámky
- 10 - Teorie pohybových aktivit - Poznámky
- 11 - Diagnostika zdatnosti a funkčního vyšetření - Poznámky
- 12 - Fitness a manažerská relaxace - Poznámky
- 14 - Hygiena ve sportu - Poznámky
- 14 - Hygiena ve sportu - Poznámky
- 14 - Hygiena ve sportu - Poznámky
- 14 - Hygiena ve sportu - Poznámky
- 14 - Hygiena ve sportu - Poznámky
- 14 - Hygiena ve sportu - Poznámky
- 15 - Interpersonální a meziskupinové jevy - Poznámky
- 16 - Komunikace - Poznámky
- 17 - Marketing a management CR - Poznámky
- 04 - NEJ - Poznámky
- 01 - Pedagogika TV a sportu - Poznámky
- 18 - Public relations - Poznámky
- 08 - Regenerace, prevence a doping - Poznámky
- 19 - Seminář k ABS práci - Poznámky
- 19 - Seminář k ABS práci - Poznámky
- 20 - Sociologie sportu - Poznámky
- 21 - Sport zdravotně postižených a jiných minorit - Poznámky
- 22 - Základy a aplikovaná psychologie - Poznámky
- 23 - Základy a aplikovaný management - Poznámky
- 23 - Základy a aplikovaný management - Poznámky
- 23 - Základy a aplikovaný management - Poznámky - sponzoring, řízení lidských zdrojů
- 23 - Základy a aplikovaný management - Poznámky
- 24 - Základy CR - Poznámky
- 25 - Základy kartografie a orientace v terénu - Poznámky
- 26 - Základy kineziologie - Poznámky
- 26 - Základy kineziologie - Poznámky
- 26 - Základy kineziologie - Poznámky
- 26 - Základy kineziologie - Poznámky
- 26 - Základy kineziologie - Poznámky
- 26 - Základy kineziologie - Poznámky
- 26 - Základy kineziologie - Poznámky
- 26 - Základy kineziologie - Poznámky
- 26 - Základy kineziologie - Poznámky
- 26 - Základy kineziologie - Poznámky
- 26 - Základy kineziologie - Poznámky
- 26 - Základy kineziologie - Poznámky
- 26 - Základy kineziologie - Poznámky
- 26 - Základy kineziologie - Poznámky
- 26 - Základy kineziologie - Poznámky
- 26 - Základy kineziologie - Poznámky
- 26 - Základy kineziologie - Poznámky
- 26 - Základy kineziologie - Poznámky
- 26 - Základy kineziologie - Poznámky
- 26 - Základy kineziologie - Poznámky
- 12 - Fitness a manažerská relaxace - Poznámky
- 15 - Interpersonální a meziskupinové jevy - Poznámky
- 24 - Základy CR - Poznámky
- 23 - Základy a aplikovaný management - Poznámky
- E - Ekonomie - EKO - Management, poznámky
- E - Ekonomie - Poznámky - rozpočty V a N
- CJ - Český jazyk - Charakteristika (poznámky)
- Z - Zeměpis - poznamky japonsko
- Z - Zeměpis - poznamky japonsko
Copyright 2024 unium.cz