- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
TPA - okruhy vypracované, zkouška
10 - Teorie pohybových aktivit
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Mgr. Michal Šilhánek
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálnožovat
Lýtkové svaly:
oslí výpony
Obecné zákonitosti posilování
Vždy na začátku, tzv. warm up – zahřátí 5-10 min., následuje strečink, i těch, co necvičíme.
V případě začátečníků, zhruba 4 týdny posilovat svalové partie v 1 tréninku.
U dětí přirozené posilování – zač. posilování - 16-17 let.
Prevence proti poranění.
Warm up, stretching.
Správné provedení.
Stahování kladky – nekrčit se.
Při zatížení výdech, při uvolnění nádech.
V rámci měsíců by se měly měnit metody posilování.
Protažení, aerobní činnost – uvolnění svalů – bazén, výřivka.
Rychlostní schopnosti
Je to schopnost vykonávat pohybový úkol v co nejkratším úseku. Krátkodobá činnost – 15 – 20 s.
Dnes patří k nejdůležitějším pohyb. schopnostem, proto je kladen největší důraz, ale je nejobtížnější
Je vyžadována při rozvoje znalost. podmínek, metod, principů a druhů cvičení
Byl zjištěn nejvyšší stupeň dědičných dispozic, přesto o tom rozhoduje množství (přítomnost) rychlých svalových vláken (ovlivňují 80-90%)
Lze je rozvíjet, důležitý je však věk, kdy s tréninkem začneme
Příznivé podmínky se vyskytují v dětském věku (6-12 let), od 12-13 let se formuje nervový základ rychl. projevů, 15-16 dispozice, rozvoj těla, max. rozvoje 18-20 let
Rozdělení:
Akční – co nejrychlejší provedení úkolu
Cyklickou (běh, plavání)
Acyklickou (rychlost kopu do míče)
Realizační (za jakou dobu provedeme nějakou činnost)
Reakční – doba reakce na podnět
O kvalitě rychlosti rozhodují tyto faktory:
Intenzita zatížení – vždy maximální (95 – 100%), kvalitně, provedený pohyb, můžeme využít odměny, vysoké hraniční úsilí provázejí nepříjemné pocity a bolesti
Doba trvání cvičení – 10 – 15s nebo i déle, po 20 s přechází v rychlostně vytrvalostní, interval odpočinku určuje podmínky pro další opakování, vždy je nutné vyvíjet 100% intenzitu, meziopakováním 2 min. odpočinkem, v době odpočinku je třeba zabezpečit obnovu energ. zdrojů, snížení deficitu (kyslíkového)
Počet opakování – rozvoj rychlosti musí být mnohonásobně opakován, 10-15 opakování ve 3 sérií, interval odpočinku by se měl prodlužovat
Způsob odpočinku – formou chůze, lehkého pohybu, vyklusáním
K rozvoji musí být využívány cvičení nejblíže k danému sportu (specifikace)
Nejdříve by se měla rychlost trénovat izolovaně následně ke zvýšeným projevům
Podoba cvičení by měla odpovídat typů činnosti, zvládnutím techniky a cv. musí být natolik osvojeno, abychom se mohli zaměřit na rychlost a intenzitu
V rámci všeobecného tréninku by se neměla opomenout stimulace všech druhů rychlostí, zatěžování všech svalových skupin a použití širokého druhu cvičení
Klasifikace RS:
Cyklická a acyklická rychlost
Uplatnění rychlých sv. vláken na základě vysoké frekvence nervových impulsů, které zajišťují kontrakce příslušných svalů
Při rozvoji těchto typů se zapojují silové schopnosti
Pro rozvoj cykl. a acykl. schopností se používají cv. s použitím odporem, nebo ve zlehčených podmínkách (nad max. rychlost) – (s hmotnostním pásem, vestou, lokomoce do svahu, proti větru, běh z kopce, tažena od partnera, …). Hl. efektem nad max. je dokonalejší koordinace pohybu a řízení pohybu.
Realizační rychlost
Je podmíněna vl. pohyb. činností, jedná se o rychlé pohyby částí těla (pohyb paží a celého těla, frekvenční pohyby)
Reakční rychlost
Rychlost reakce na daný podnět, doba, která udává udání přenosu signálu od receptoru k efektoru
Je závislá na druhu podnětu (dotykový, zvukový (0,16s), zrakový), nejkratší doba je u dotyku (0,14s – na tuto hodnotu jsou nastaveny bloky při sprintech), nejdelší zrakový (0,20s)
Fyziologickou limitní hranicí je čas 0,1s
Rozvoj v rámci tréninkového procesu
Po celé roční tréninkové období by se měla trénovat rychlost
Měla by být zařazena do úvodu
Měla by být u dětí rozvíjena soutěživou formou (přebíhačky) od 15 let specializace
Tréninkové metody pro rozvoj tzv. přímé metody
Speciální běžecká cvičení (abeceda běžecká)
Závodivé běžecké hry s opakovanými úseky
Starty z poloh
Běh na tažném zařízení
Štafetové běhy
Běh se zatížením
Závody na 20 – 30 min
Hlavní zásady pro rozvoj RS
Musí být v tréninkovém programu zařazeno mezi prvními
Cv. se musí provádět při max. rychlosti doba trvání max. 20 s.
Interakci odpočinku musí být tak dlouhé, aby došlo k zotavení
Klimatické podmínky (teplo, sucho)
Psychický stav jedince
V rámci tréninku by rozvoj neměl přesáhnout 15 minut
Tréninkové metody
Rychlostní – využita se střední velikostí odporu, pohyb. maximální, 6-12 opak., 3-6 sérií, rychlost vždy nad 50%
Opakovaná – starty, sprinty 15 m
Se zrychlováním – postupný nárůst rychlosti
Střídavá – 10 m max.10x, 30-40%
Vytrvalostní schopnosti
Schopnost déle provádět pohybovou činnost, bez snížení její intenzity.
Vytrvalost vyjadřujeme dobou, po kterou můžeme činnost vykonávat, v rámci jiné intenzity.
Vytrvalost určuje do jaké míry je organismus schopen zásobit kyslík svalem.
Globální vytrvalost je činnost, kdy je zapojena většina svalů.
Z hlediska věkových skupin má vytrvalost jakousi univerzálnost.
Vytrvalost je možno rozvíjet v jakémkoliv věku. Vytrvalost výrazně podněcuje fyziologické procesy, největší nárůst od 15-18, podmíněn přísunem kyslíku do svalu. Poté následuje stagnace.
Vytrvalost dělíme na 3 typy:
krátkodobá rychlostní vytrvalostí; do 2 minut
střednědobá rychlostní vytrvalostí; 2-10 minut
dlouhodobá rychlostní vytrvalostí; od 10 minut více
Úroveň VS určují především fyziologické fce a z části jsou geneticky podmíněny. V rámci tréninku je důležité vědět o poznatcích z fyziologie. Úroveň VS je podmíněna hlavně výkonností dýchacího a srdečně-cévního systému, při přijímání a transportu kyslíku a energetických zdrojů do svalů.
Hlavním energetickým zdrojem při dlouhodobé vytrvalosti jsou tuky. Ze začátku i cukry. Veškeré procesy probíhají za přístupu O2.
Důležitý je také metabolismus (látková výměna, uvolnění energie ve svalu). Ve většině sportů jsou kladeny nároky na aerobní a anaerobní proces. V rámci anaerobní procesu je to glykogen.
Krátkodobá vytrvalostní schopnost
Jedná se o vytrvalosti s anaerobním základem, bez přístupu kyslíku.
Jedná se o pohybovou schopnost, co nejdéle vykonávat činnosti nejvyšší možné intenzity, obecně do 20 s. Odpočinek 1:2 – 1:3. Počet opakování
Krátkodobá vytrvalost, chápeme jako pohyb. schopnost vykonávat kontinuálně pohyb. činnost, co možná nejvyšší intenzity po dobu 2 – 3 min. Důležitá je aktivace laktátu a ATP, bezprostředně využívaný pro svalovou činnost za nedostatku kyslíku. Energie je získávána ze svalového glykogenu. Ve svalu se při činnosti aktivuje jako produkt anaerobních procesů kyselina mléčná, neboli laktát. Vyvolává dalšími procesy okyselení vnitřního prostředí. Dochází k narušení nervové regulace pohybu a tím pádem i bolest ve svalech. Následně se činnost zpomaluje. Je závislá na energetických rezervách, ATP, CP a glykogenu. Při krátkodobé vytrvalosti se využívají hlavně intervalové metody tréninku.
Intervalový trénink
– důležitá je hlavně intenzita, 90-95%, odvislé od délky trvání výkonu. Interval odpočinku, který nesmí umožňovat úplně zotavení, ideální odpočinek 2 - 4 min. Způsob tréninku odvislý od sportu, lepší je aktivní odpočinek. Odpočinek mezi tréninky u rychlých vláken 5 – 24 hodin, u pomalých vláken, 10 - 48 hod.
Vytrvalosti střednědobé a dlouhodobé
Aerobní i anaerobní procesy, dlouhodobá je jen aerobní
Předpokladem pro dlouhodobou vytrvalost je zvýšený podíl pomalých svalových vláken, úroveň energetických rezerv ve svalu a jejich mobilizace, vysoký aerobní výkon a anaerobní kapacita
Objem, interval a způsob odpočinku je odvislý od dané sportovní disciplíny a k použit daných tréninkových metod, přesto DV činnost může nazvat činnost mírné intenzity s vysokým časovým intervalem.
Z hlediska S a DV:
aerobní výkon - VO2 max., nejvyšší možná individuální hodnota spotřeby O2 v litrech na kg váhy za min. VO2 max. odráží dýchání, činnost srdce a oběhu v závislosti na O2 systému.
aerobní kapacita – neboli maxim. spotřeba O2 po delší dobu. Sleduje dobu, po kterou lze intenzivně pracovat.
Stimulace vytrvalostních schopností
Výběr metody stimulace používáme s ohledem k rozvoji určitého typu vytrvalosti
Metoda nepřerušovaného zatížení – jedná se o souvislou metodu s konstantní intenzitou.
Metoda fartlekova – při zátěži se mění intenzita, vše odvislé od subjektivních pocitů.
Metoda přerušovaná – jedná se o jakési spojení 2 předchozích metoda.
Souvislá rekreační metoda – jogging, lehký běh, používá se starších lidí, rekreasportovců.
Testy vytrvalostních schopností
Dlouhodobé vytrvalostní běhy - 12 min. běh (Cooperův test), běh na 1500 m.
Stupňovaný člunkový běh na 20 metrů.
Zátěžové laboratorní testy. (běh na běžícím pásu, jízdy na rotopedu).
Programy na rozvoj obecné vytrvalosti
pro úplné začátečníky – po rozcvičení běh po dobu 25-30 min. střední intenzitou. Tepová frekvence 130 tepů, odpočinek min. 2-3 dny. Z hlediska dlouhodobého tréninku trvání po dobu 2 měsíců, 2 x týdně
pro mírně pokročilé – běh s postupným přidáváním rychlosti, až do 180 tepů a následně snížit rychlost běhu tak, než se tep ustálí na 125 tepech, zhruba 30 min.
pro pokročilé – běh vysokou intenzitou, do max. tepové frekvence do 180 tepů s následným přidáním činnosti mírné aktivity, kolem 120 tepů, poté opět do 180 tepů, 5 - 6x sérií po 10 opakování.
Obratnostní a koordinační schopnosti
dříve byl hodně využíván pojem obratnost
pod pojmem KS si můžeme představit?
Sladění složených pohybů, Rytmus, Rovnováha, Odhad vzdálenosti, Orientace v prostoru, Přizpůsobení se danému úkolu
KS umožňují vykonávat pohyb. činnost tak, aby průběh pohybů těla, nebo jeho částí měl co neúčelnější časovou, prostorovou, estetickou a dynamickou strukturu
Energetický základ zde nehraje takovou roli, primární je fce CNS
Pokyny pro pohyb je vydáván CNS na základě analyzátorů a samostatného rozhodování CNS
Z čeho se skládá pohyb
Aktivace příslušeného centra v mozku, kde je uložen „pohyb. program“
Poté impuls z mozku do kosterního svalstva
Spuštění pohyb. úkolu jednotliv. svalů
Analyzátory
Zvukový
Zraková ostrost -> při sportovní střelbě, přesné rozlišení v klidu a pohybu
Prostorové vidění (periferní) -> u sportovních her
Sluchový
Podmiňuje kvalitu za daného pohyb. úkolu a přenos zpětné vazby a verbálních inf. během pohybu
Vestikulární
Zachycuje polohu a pohyby hlavy prostoru, důležitý pro rovno-váhovou schopnost
Kynestetický
Rozlišuje silové, prostorové a časové parametry pohybu
Pro hlasové koordinační schopnosti je nutné brát v úvahu:
Řízení a regulaci známých krátkodobých,přesných a rychlých poh. činností, regulaci pod. čas. tlakem -> tzv. variabilita (schopnost přizpůsobení se)
Vyšší úroveň koordinačních schopností je ve sportu velice hodnotná
Jedinec více obratný dokáže lépe reagovat na jednotlivé podměty, vytváří složitější podměty a je kreativní
KS jsou podmíněny tech. přípravou a její kvalitou
Základní KS
Diferenciační
Vnímání a rozlišování vlastního pohybu, hlavně v technicko-estetických sportech
Orientační
Schopnost prostorového řešení poh. úkolu, hlavně u kolektivních sportů
Schopnost rovnováhy
Držet tělo v nestabilní poloze
Statická – stoj na rukou, váha v předklonu
Dynamická – postoj ve sjezd. Lyžování, cyklistika, krasobruslení
Schopnost reakce (rychlost, vhodnost, správnost)
Schopnost rytmu
Rytmická realizace pohybu, důležitá v technicko-estet. schopnostech
Schopnost spojování
Spojování pohybů a jeho částí
Specifické schopnosti
Vázaný na dané odvětví
Stimulace KS
Rozvíjení KS je možné od 6-8 let
Nejpříznivější období je před pubertou (zlatý věk motoriky)
Během puberty úroveň klesá, ale pak se to srovnává
Přesto v dětském věku by měl být všestranný a obsahově pestrý
Jakékoliv pohyb. zkušenosti přispívají k pozitivnímu ovlivnění motorického učení i pohybového nadání
Důležité je rozšiřování pohyb. zkušeností a na základě těchto zkušeností vytváření nových orig. struktur pohybu
Nová řešení úkolů ve změněných podmínkách vyžadují tvořivá řešení a v tomto ohledu je důležitá kreativita
Obecné zásady pro rozvoj koordinace
Vysoký objem opakování za přiměřené intenzity na vysoké úrovni
Od nejjednodušších ke složitějším cvičením
Od stálých podmínek k proměnlivým (uvnitř/venku)
Provádění cvičení v různých obměnách
Procvičováním kombinace již dříve osvojených a dokonale zvládnutých prvků
Cvičení prováděné pod tlakem
Cvičení s dodatečnými informacemi
Cvičení na rozvoj KS zařazujeme na začátek nebo do první poloviny tréninkové jednotky
Mělo by trvat 10-15 minut
Důležitou roli při nácviku KS hraje únava
Koordinací můžeme rozvíjet různými formami poh. her, honiček, překáž. drahami, přeskoky, pády, cvičením se změnou pohybu nebo akrobacií
KS jsou základem techniky a zdokonalení herních dovedností proto rozvíjíme i s činností s míčem
Při nácviku můžeme využívat i zjednodušených míčových her mini basketbal, házená
Výběr cvičení záleží vždy na trenérovi a věku svěřenců
Mezi S existují velké rozdíly, někde je důležitá jednoduchá koordinace (běh, kolo, brusle), jinde jsou důležité složitější lokomoce celého těla (krasobruslení, akrobacie, alp. Lyžování)
Nácvik obratnosti by měl obsahovat:
Akrobatická cvičení
Cvičení s náčiním
Cvičení na trampolíně
Modifikované sport. hry
Cvičení s překonáváním překážek
Skoky do vody
Energetické zdroje v průběhu zátěže
Podkladem pro pohybovou činnost člověka je vztah nebo kontrakce svalů
Koster. sval vyžaduje pro svou práci energii, získává ji ze stravy => organických látek, kt. jsou schopné vázat a uvolňovat určité množství energie
Energetický výdej a příjem se uvádí v kJ/kilojoulech, kcal/kilokaloriích, 1 kcal = 4,2 kJ
Nejvýznamnější zdroj energie jsou tzv. makroergní substráty, neboli živiny (cukry, tuky, bílkoviny)
V klidu je energie čerpána rovnoměrně, při zátěži jsou hl. zdroji cukry, s přibývající dobou a zátěží roste podíl tuků
Bílkoviny se podílí na stavbě svalu, šlach
Hl. látkou krátkodobé činnosti je adenosintrifosfát (ATP), kt. zabezpečuje příjem energie při max. zátěži 15-20 s.
Při práci ATP => ADP (Adenosindifosfát)
Obnova ATP probíhá v závislosti na trvání a době práce
Energetické rezervy cukrů jsou v organismu tvořeny jaterním a svalovým glykogenem, jehož zásoba je v těle kolem 400 – 600 glykogenů => 4 000 – 8 000 kJ = 4 hod. sportovní aktivity
Tuky (lipidy) – vhodným zdrojem energie při delší zátěži, zásoba 5-25 kg vystačí teoreticky na nekonečně dlouhou činnost
Na 1 kg tuku je třeba vynaložit 25-35 000 kJ, 1 g tuku = 39 kJ, 1 g bílkoviny / 1 g cukru = 17 kJ
Metabolismus = přeměna látek v těle, při různých pohybových činnostech je možno vyjádřit energetickým výdejem, který je závislý na intenzitě a době
Bazální (klidový) metabolismu – úroveň výdeje v klidovém stavu za 24 hod., u žen 5 000 KJ, u mužů 6 000 kJ
Pracovní metabolismus je závislý od typu zátěže
Obnova energie probíhá 3 způsoby: ATP z kreatinfosfátu 2-3s zátěže, anaerobní a aerobní proces
Anaerobní proces
Bez přístupu kyslíku, okamžitá pohybová činnost maximální intenzity, cca do 15-20s (rozvoj rychlostních schopností a výbušné silové schopnosti).
Dva typy anaerobního procesu:
Anaerobní laktátový – v rozsahu 10-15 s max. zátěže
Anaerobní laktátový – 1-2 min.
Laktát = kyselina mléčná, která se hromadí ve svalech při anaerobním režimu, vzn. štěpením glykogenu (cukru). Ze svalů se laktát dostává do krve, čehož se využívá pro jeho měření a následné určení intenzity výkonu.
Aerobní proces
Za přístupu kyslíku, dlouhodobá pohybová činnost nízké až střední intenzity cca od 2 minut k desítkám minut, případně až hodinám (rozvoj střednědobé a dlouhodobé vytrvalostní složky).
Při přítomnosti kyslíku ve svalu, dochází ke štěpení cukrů a tuků, produktem CO2 – výdech, vyplavování vody z těla v podobě potu, výdechu, tento způsob je dominantní při tělesných aktivitách, vytrvalostních
Aerobní schopnosti jsou limitující faktory ve většině sportů
Vždy záleží na max. množství kyslíku přijaté organismem
Glykogen
Hlavním energetickým zdrojem u aerobního procesu je glykogen (živočišný škrob - hlavní sacharid živočišné buňky). Postačí pokrýt energetické potřeby organismu asi na 18 – 20 hodin.
Odlišnosti ženského organismu při PA
Muži a ženy jsou odlišní, ovlivňuje to fylogeneze = vývoj lidského druhu v histor. sledu
Do puberty odlišnosti nejsou tak značné, ale stylem výchovy dochází k tzv. diferenciaci
Společensky by měla být žena a muž ve svých právech, příležitostech stejní, ale fyziologicky se liší měřitelnými vrozenými schopnostmi
Ženy jsou obecně tlustší a širší, mají menší dispozice pro sport a pohybové aktivity, ale mají výbornou rovnováhu (nižší těžiště) – gymnastika, balet, sumo, dobré předpoklady pro plavání
Fyziologické předpoklady pro PA
Ženy mají menší srdce, plíce, množství krve a hemoglobinu, výrazně snížená max. kapacita plic o 40-60% než u mužů, svalová síla poměrně stejná
Hormonální výbava a neurofyziologie, odlišná struktura a využívání mozku => ženy a muži vnímají svět různě a různě přijímají a vyhodnocují informace
Zvýšení váhy o 1 kg, kvůli hormonům, spojené i s psychickými změnami
Těhotenství a pohyb
Rozděleno na trimestry, první je nejrizikovější (3 měsíce stáří plodu)
Od zjištění těhotenství je nutné skončit s vrcholovým sportem
Při aktivitě se vytváří hodně tepla, okrádá plod o kyslík a živiny
V prvním trimestru omezit skoky, tvrdé dopady, …
Do prvních 5 měsíců max. 60 % zátěže, pokud je vše v pořádku
Po 5 měsících chůze, kalanetika, jóga, nízký aerobik, plavání…
Méně vhodné jsou aktivity jako jízdy na kole, běh, tenis, potápění,..
Šestinedělí
Fyzická zátěž až po 3. Týdnu
Přechod
45-50 let, ztráta možnosti rodit děti, řídnutí kostí, psychické změny
Význam hormonů
Ženy na rozdíl od mužů nemají stejnou hladinu hormonů => řízeno menstruačním cyklem
Hormony se navzájem ovlivňují (estrogen, testosteron)
Ovlivňují výkony ve sportu
Dívky, které mají menší množství tuku a stavbu těla více podobnou mužům mají delší nástup menstruace
Další odlišnosti
Ženy mají větší podíl tukové hmoty a dříve dospívají a ukončují růst
Menší pevnost kostí a šlach => vyšší riziko zranění
Menší množství červených krvinek => vážou na sebe kyslík => nižší aerobní schopnosti
V těle menší množství anabolických steroidů => pomalejší regenerace
Menší silová a rychlostní schopnost
Pohyb a menses
První ve 12,8 letech, záleží na dědičnosti a tuku
U sportujících dívek se objevuje později
Horní hranice nástupu je 18 let
Po začátku menstruace -> tělo se mění
Menses může vypadnout při zátěžích, hubnutí, psychických problémech
21-35 dní menstruační cyklus
Není dokázáno, že se výkonnost lepší
Významná je fáze ovulace => vyplavování hormonu
Zvláštnosti tréninku žen
Orientace k nejlepšímu výkonu
Přihlíženo k fyziologii ženského těla
Není dobré k honbě za lepší výkonem zvyšovat intenzitu a objem zátěže
Hledat cesty k výběru vhodných tréninkových prostředků
Nejvíce rozvíjet vytrvalost a sílu, min. množství ve stoji se zátěží, raději v sedě a lehu
Nekopírovat mužské tréninky
Více rozvíjet běžecké schopnosti
Pohyblivost, strečink, testování
Nazýváme též flexibilitou, jedná se o schopnost vykonávat pohyb ve velkém kloubním rozsahu
Význam pohyblivosti není jen v rozsahu pohybu, ale také v prevenci poranění, dostatečná pohyblivost snižuje riziko poranění, natažení, natržení, či přetržení při nekoordinovaných pohybech
Pohyblivost je ovlivněna několika faktory:
Jedná se o anatomickou strukturu kloubů, jejich tvar a druh – větší kloubní pohyblivost u žen – mají menší velikost kloubů -> větší rozsah pohybu
Silové vlastnosti svalů
faktorem může být věk
teplota vnějšího prostředí
procvičení a zahřátí svalů
únava nebo psychický s
Vloženo: 9.08.2009
Velikost: 232,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu 10 - Teorie pohybových aktivitReference vyučujícího Mgr. Michal Šilhánek
Podobné materiály
- 04 - Marketing pro sportovní organizace - Marketing pro sportovní organizace - okruhy ke zkoušce
- 06 - Právo ve sportu - Právo ve sportu - zkouška, okruhy vypracované
- 10 - Teorie pohybových aktivit - TPA - okruhy, zkouška
- 10 - Teorie pohybových aktivit - TPA pojmy - vypracované, 2. část
- 04 - Marketing pro sportovní organizace - Marketing pro sportovní organizace - zkouška
- 11 - Základy somatologie - Zkouška - somatologie
- BMA1 - Matematika 1 - zkouška řádný termín 2.1.2012
Copyright 2024 unium.cz