- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Fyziologie svalu
11 - Základy somatologie
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Denisa Štruncová
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálpřibližně 120 mV.
Akční potenciál kosterního svalu trvá přibližně 10 ms a svým průběhem se velmi podobá akčnímu potenciálu nervového vlákna, který je však kratší (1 až 2 ms).
Akční potenciál hladkého svalu
Hladký sval nemá skutečný klidový potenciál, jeho hodnota neustále mírně kolísá. Udává se hodnota kolem –50 mV. Akční potenciál má hodnotu přibližně 60 mV a délka jeho trvání je poměrně značná: několik milisekund a 3 sekundy.
Průběh může být různý podle typu svalu – buď s fází plató, nebo bez ní, v závislosti na typu svalu.
Akční potenciál srdečního svalu
Hodnota klidového potenciálu srdečního svalu je kolem –80 až –90 mV, akčního potenciálu 120 mV a délka trvání 200 až 300 ms.
Tvar akčního potenciálu je na různých místech srdeční svaloviny různý, v pracovním myokardu je to však vždy průběh s plató.
Projevy strukturální
Projevy strukturální spočívají v zasouvání vláken aktinu mezi vlákna myozinu.
Projevy chemické
Aby mohl sval pracovat, potřebuje energii.
Všechny chemické změny vedoucí k využití energie svalem jsou zahrnuty do chemických projevů činnosti svalstva.
Bezprostřední zdroje energie pro sval:
Adenozintrifosfát – ATP: jeho zásoba vystačí na 1 až 2 sekundy činnosti svalu, proto se zpracovává i kreatinfosfát, jehož zásoba není příliš velká (7-8 sekund),
Glukóza – vznikající ve svalovém glykogenu, z ní může sval získávat energii aerobně (aerobní glykolýzou – štěpení za přítomnosti kyslíku, nebo anaerobně (anaerobní glykolýzou),
Mastné kyseliny,
Aminokyselina z bílkovin (po delším hladovění)
Projevy tepelné
Účinnost svalové práce je nízká, přibližně 20 až 25%, část energie se vždy ztrácí v podobě tepla.
Teplo, které se vytváří, vzniká v okamžicích, kdy ve svalu probíhá nějaký aktivní děj, při němž se spotřebovává energie. Podle toho se teplo dělí na:
teplo iniciační – vzniká při strukturálních změnách ve svalu,
teplo opožděné (zotavovací) – objevuje se při aktivním uvádění svalu do výchozího stavu.
Rozdělení iniciačního tepla:
teplo iniciační aktivační – vzniká při aktivaci myozinových hlav,
teplo iniciační kontrakční – vzniká při tvorbě můstků mezi aktinem a myozinem,
teplo iniciační relaxační – vzniká po uvolnění myozinových hlav z aktivních míst na aktinu
Svalová síla
Výsledkem činnosti svalu je svalový stah, jehož charakteristikou je svalová síla
= maximální hmotnost, kterou sval udrží v rovnováze proti gravitaci.
Měří se dynamometry (siloměry) a udává se v [kg/cm2], tzn. v kilogramech zvednuté hmotnosti na jeden centimetr čtvereční příčného průřezu svalem. Někdy se udává i v Newtonech (A).
Svalová práce
je definována jako svalová síla působící po určité dráze,
její jednotkou je 1 Joule (J).
Práci leze dělit na:
Práci statickou: mění se svalový tonus aktivních vláken, nemění se však délka svalu (stah je izometrický),
Práci kinetickou: mění se délka svalu, ale nemění se svalový tonus (stah je izotonický
Svalový výkon
Svalový výkon je práce vykonaná za časovou jednotku.
Svalová únava
je vyvolána dlouhou a silnou nebo opakovanou svalovou kontrakcí,
stupeň únavy odpovídá snížení zásob glykogenu, zvýšené hladině kyseliny mléčné, sníženému pH ve tkáni a změně prokrvení,
je signál pro přerušení práce, než dojde k úplnému vyčerpání a případně poškození svalu, (tento signál má značnou rezervu),
odolnost proti svalové únavě se dá zvyšovat tréninkem,
dráždění sympatiku může svalovou únavu zmenšit a oddálit. (Orbeliho fenomén).
Vloženo: 9.08.2009
Velikost: 47,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 11 - Základy somatologie
Reference vyučujících předmětu 11 - Základy somatologie
Reference vyučujícího Denisa Štruncová
Podobné materiály
- 11 - Základy somatologie - Fyziologie nervového systému
- BI - Biologie - Fyziologie cévnatých rostlin
- BI - Biologie - fyziologie a oběh tělních tekutin, krevní transfuze
- BI - Biologie - fyziologie DS, DS člověka
- BI - Biologie - Fyziologie bunky
- BI - Biologie - Fyziologie buňky
- BI - Biologie - Fyziologie rostlin - fotosyntéza, dýchání
- BI - Biologie - Fyziologie rostlin - vodní režim, minerální výživa, pohyby
- BI - Biologie - Fyziologie buňky
Copyright 2024 unium.cz