- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálSTŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA SOCIÁLNÍ U MATKY BOŽÍ JIHLAVARodina v dnešním světěSeminární práceVypracovala: Ročník: II. BDatum odevzdání: 30. 5. 2011 1. Obsah:Obsah.…………………………………………………….….. 2 Úvod…………………………………………………………. 3Manželství, rodina a domácnost v Evropě……………………3Rodina v minulosti a současnosti…………………………3Současná situace rodiny…………………………………. 4Domácnost……………………………………………….. 4Základní funkce rodiny………………………………….. 5Rodina stále stejná a vždycky jiná…………………………... 64.1 Rodina a společnost……………………………………… 64.2 Vliv společnosti na rodinu……………………………..…74.3 Výchova……………………………………….………… 84.4 Pojem a předmět rodinného práva……………………… 10Sociální kontakty jako zdroj uspokojení……………...…11Vznik a zánik rodiny……………………………………….. 125.1 Reprodukce a velikost rodiny………………………..…. 125.2 Potrat…………………………………………………… 125.3 Porodnost……………………………………………….. 135.4 Rozvodovost……………………………………………. 13Závěr…………………………………………………………15Seznam literatury………………………...…………………. 162. ÚvodTéma této seminární práce je velice rozsáhlé. Proto bych chtěla jen nastínit situaci rodiny v současné době.K tomuto tématu mě vedla zvědavost a situace vlastní rodiny. Chtěla bych zjistit touto seminární prací, jaké změny nastaly postupem času, jaký vliv má společnost na nynější rodinu, jaké je postavení rodiny ve společnosti, co brání ve vzniku rodin a co způsobuje zánik rodin. 3. Manželství, rodina a domácnost v Evropě3.1 Rodina v minulosti a současnostiVztahy muže a ženy v rodině se v průběhu staletí měnily a mění. Skupinové manželství a matriarchát – tedy uspořádání, kdy hlavní linie byla určována podle matky – vystřídalo dlouhé období, kdy centrální autoritou rodiny byl otec a kdy jeho moc nad členy rodiny byla neomezená a jeho vůle byla neporušitelná. Otec poroučel, přikazoval, mohl syna či dceru vydědit, provdat, za koho chtěl, ba třeba je i zabít, byl vlastníkem všeho; ale i v této době byla žena – matka, pro své malé dítě tím nejvýznamnějším člověkem, byla mu dárkyní nejen života, ale i jeho radosti a štěstí, přestože tato její funkce nebyla nikde právně doložena.Postupem doby se i tyto vztahy měnily, muž ztratil své mocenské postavení v rodině, žena nabyla rovnoprávnosti, ona i děti přestaly být majetkem otce – patriarchy a rodina se demokratizovala. Členové dnešní rodiny jsou si více či méně rovni, moc v rodině je rovnoměrná, rozdělená mezi muže a ženu, a dítě se z periferního postavení v minulosti dostává naopak do centra vztahů. Hovoříme proto o „egalitární“ rodině, v níž vztahy mezi mužem a ženou jsou tolerantnější, ohleduplnější, důraz je kladen na lásku a city. Tyto pozitivní změny mají však i svá úskalí, hospodářské uvolnění a osamostatnění ženy a vzájemné respektování obou vede totiž i ke snížení ekonomické vázanosti v rodině, nahraditelnost některých jejích funkcí zase ke snížení její prestiže a stability. V mladých manželstvích se střetávají často dvě základní, bohužel protichůdné orientace: zaměřenost na intenzívní prožívání vztahů manželů – partnerů, k sobě samým a orientace na děti a jejich výchovu. K maximálnímu naplnění možností prvního je totiž třeba i materiálního blahobytu a dostatku volného času a pohodlí, a ten se pochopitelně snižuje a mění s příchodem dětí na svět. Novomanželé tak žijí v rozporu, který minulost neznala, žijí v napětí a často i vzájemných výčitkách, jaké by nikdo z obou v dřívějších dobách ani nevznesl. Zvláště ženy mají dnes tolik zájmů, tolik zdánlivě důležitějších úkolů, potřeb a poslání, že vůbec nedoceňují význam svého mateřského postavení v rodině a možnosti, které právě zde mohou realizovat, a marnotratně rozhazují a mnohdy za „bezcenné drobné“ vyměňují hodnoty zcela nenahraditelné. A společnost jim v tom pomáhá svým vysokým hodnocením výkonu, výdělku, vnějšího úspěchu a konzumu.3.2 Současná situace rodiny v evropských zemíchCharakteristickými rysy evropské rodiny se staly značná volnost při uzavírání manželství a snížení sňatkového věku, uvolnění rozvodového zákonodárství a s ním související postupný vzestup rozvodovosti, rozvoj antikoncepce a plánování rodičovství, ale spolu s tím i liberalizace umělých přerušení těhotenství vedoucí ke snížení počtu dětí v rodinách nejčastěji na dvě, nejvýše tři, prodlužování délky života a tím i trvání rodiny po odchodu dětí. Z demografického hlediska se složité procesy vývoje rodiny projevují v jednotlivých zemích zvýšeným podílem osob vstupujících do manželství, diferencovanou úrovní specifických sňatečností v nízkém věku a tím i podílem neprovdaných mladých lidí, vzestupem podílu opakovaných manželství, rostoucí úrovní specifických rozvodovostí (zvláště v nízkém věku), vyšší koncentrací porodů do zkráceného faktického reprodukčního období žen, úbytkem narození dětí ve vyšších pořadích, a tím snížením celkové plodnosti a snižováním průměrného počtu členů rodiny (rodinné domácnosti). V posledním období k tomu přistoupilo v některých zemích mnohem častější vytváření partnerských svazků bez uzavření manželství než dříve (nesezdané soužití, faktická manželství) a s ním spojený vzestup podílu dětí narozených mimo manželství. Ve všech zemích značně vzrostla úroveň vzdělání a kvalifikace žen (mnohem rychleji než mužů), postupně se zvyšovala i zaměstnanost žen. 3.3 DomácnostJe obecně definována jako skupina osob, které společně bydlí (v jednom bytě) a společně hospodaří. Rodina v šírším smyslu zahrnuje soubor společně bydlících a hospodařících manželů s dítětem nebo dětmi (vč. tzv. faktických manželství druha a družky s dětmi), nebo jednoho z rodičů s dítětem nebo dětmi. Dvojice manželů bez dětí se považuje spíše za manželství než za rodinu, ale započítává se zpravidla do počtu rodin. Protože s manželskými páry nebo v souborech osob typu rodič-dítě žijí často i jiné osoby, užívá se přesnějšího pojmu rodinná domácnost, jejímž jádrem je buď úplná (tzn. úplná rodinná domácnost) nebo neúplná rodina (tzv. neúplná rodinná domácnost). V případě rodinných domácností bez dalších osob a zpravidla také bez ekonomicky aktivních dětí se užívá pojmu čistá rodina (jaderná, nukleární), zpravidla jen pro úplné rodiny. K tomuto jednoznačnějšímu pojetí se však dospělo až postupně. Dalšími typy domácností jsou vícečlenné domácnosti nerodinné a domácnosti jednotlivců.3.4 Základní funkce rodinyFunkce plněné rodinou v širších pospolitostech by bylo možno vyjádřit následujícími body: Udržování biologického trvání společnosti. Rodina se rozrůstá zevnitř uspokojováním sexuálních potřeb a uspokojováním touhy po rodině. Rodina zabezpečuje kulturní trvání společnosti předáváním kulturního dědictví následujícím generacím. Rodina poskytuje svým dětem společenskou pozici – společenská pozice zaujímaná rodiči, úroveň jejich vzdělání, jejich majetek atd. jsou faktorem rozhodujícím o životní kariéře dítěte. Rodina zajišťuje jednotlivcům uspokojování emocionálních potřeb, dává pocit bezpečí, zajišťuje citovou rovnováhu, a tím zabraňuje zejména „dezintegraci osobnosti“. Rodina je také institucí společenské kontroly, zejména vůči mladému pokolení. Svorná, vyvážená rodina zabraňuje účinně odchylkám téměř ve všech oblastech společenského života. To nám vysvětluje, proč je rodině věnována obecná pozornost, proč tolik různých širších pospolitostí usiluje o zajištění integrace jejího vnitřního života. Rodina má zajistit dítěti vědomí bezpečí a jistotu rodičovské náklonnosti a lásky, což jsou nejdůležitější činitelé v rozvoji jeho citového života. V rodině dítě nejen získává první poznatky o okolním světě, poznává první nutná omezení, setkává se s první autoritou, ale uskutečňuje se tu i první stupeň socializace dítěte. Jaký poměr se vytvoří mezi dítětem a jeho rodiči, takový bude i jeho poměr k ostatním lidem, k lidské společnosti.4. Rodina stále stejná a vždycky jiná4.1 Rodina a společnostRodina je tradičním prostředím utváření a reprodukce sociálních vztahů. Jako zprostředkující článek mezi společenskými a individuálními zájmy je nezastupitelnou i když proměnlivou institucí, plnící ve společnosti významné funkce. Všechny historické pokusy nahradit rodinu něčím jiným doposud ztroskotaly. Postupný přechod mnoha jejích funkcí na jiné společenské instituce však způsobil, že stále výrazněji vystupuje do popředí skutečnost, že rodina je také sociální skupinou, která formuje osobnost člověka a jeho sociální charakter a zároveň skupinou, která vystupuje v úloze jeho ochránce před tlaky společnosti.Rodina je produktem společnosti, adaptuje se na společenské změny, ale současně spoluvytváří, stimuluje, komplikuje, či brzdí její rozvoj. Všechny zásadní problémy současné rodiny se promítají do celospolečenských souvislostí a zároveň celospolečenské problémy se přímo či nepřímo dotýkají rodiny.Vztah rodiny a státu, resp. společnosti je složitě strukturován, a to na různých úrovních. Jde jednak o poměrně náročný komplex jevů a podmínek formující určitý typ rodiny v daném společensko-historickém kontextu, ale zároveň i o určitou zpětnou vazbu, jejímž prostřednictvím rodina svým způsobem působí na společenské vztahy a sama změnu společenských poměrů vyvolává (natalita, fertilita, rozvodovost apod.). V neposlední řadě zde existují i složité vnitřní rodinné vazby, regulující fungování rodiny jako jednoho z relativně samostatných subsystémů společnosti.Současná podoba rodiny a postoj společnosti k rodině je výsledkem dlouhodobého vývoje. Vzhledem k tomu, že rodina je mimo jiné i skupinou, v níž se přenášejí tradiční kulturní vzorce chování a která je díky tomu i jednotkou do značné míry konzervativní, změny v rodině se promítají v určitém časovém posunu. Současná podoba rodiny je tedy výsledkem její reakce na širší společenské podmínky, které rodina byla nucena akceptovat a postupně se na ně adaptovat.Dlouhodobým problémem je vymezení samotného pojmu rodina ve společenských vědách. Existuje mnoho různých definic rodiny. Rodina je především charakterizována z hlediska svého postavení ve společenském systému a z hlediska vazeb, sociálních funkcí a základních sociálních procesů v rodině probíhajících.Velmi obecně můžeme rodinu charakterizovat jako malou skupinu osob, které jsou navzájem spojeny manželskými nebo příbuzenskými vztahy a společným způsobem života. V každém typu společnosti, dokonce i v těch nejchudších společnostech je zaznamenána péče o děti a přestárlé příbuzné jako součást rodinných vztahů.4.2 Vliv společnosti na rodinuRodina zajišťuje reprodukci lidského rodu, výživu a výchovu dětí, reguluje pohlavní život a příbuzenské vztahy a má hlavní úlohu v socializaci jednotlivce, to jest v procesu, jímž jsou dítěti vštěpovány základní zvyky, normy a dovednosti, bez nichž by se nemohlo zařadit do života společnosti. A právě proto, že je rodina tak důležitá, musela se i ona během tisíciletí své existence měnit a vyvíjet tak, aby odpovídala různým typům a různým požadavkům společnosti na ni kladeným. Změny, k nimž došlo ve struktuře i postavení rodiny ve společnosti, nejsou proto příznakem jejího zániku, ale naopak její vysoké životaschopnosti a trvalosti.Kdysi dávno existovala tzv. velkorodina či také otev
Vloženo: 23.08.2012, vložil: Lenka Kujalová
Velikost: 43,93 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu Ke - Křesťanská etikaPodobné materiály
- ZSV - Základy společenských věd - Rodina
- PSY - Psychologie - Rodina jako primární, neformální , sociální skupina
- ZSV - Základy společenských věd - Rodina
- ZSV - Základy společenských věd - Rodina Rodinné právo
- PSY - Psychologie - Vychovne prostredni, Rodina a rodinna vychova
- PSY - Psychologie - Rodina a dědičnost
- PSY - Psychologie - rodina
- 01 - Pedagogika TV a sportu - _Instituce_telesne_handicapovanych_sportovcu_v_CR_a_ve_svete
- CJ - Český jazyk - Renesance a humanismus ve světě
- CJ - Český jazyk - Romantismus ve světě
- LIT - Literatura - Humanismus a renesance ve světě
- LIT - Literatura - Nejvýznamnější představitelé současné české literatury ve světě
- LIT - Literatura - Preromantismus a romantismus ve světě, tvorba K. H. Máchy
- LIT - Literatura - Realismus 20 stol. ve svete
- LIT - Literatura - Realismus ve světě
- LIT - Literatura - Realismus_ve_svete
- LIT - Literatura - Renesance ve světě
- LIT - Literatura - Romantismus ve světě a u nás
- Z - Zeměpis - Integrace ve svete
- 1 - Český jazyk - Renesance ve světě
- D - Dějepis - 2. pol. 20. století ve světě
- LIT - Literatura - Literatura přelomu 19.st.a 20.st. světě
- D - Dějepis - Vývoj ve světě po druhé světové válce (Amerika, Evropa, Asie, Afrika).
- Z - Zeměpis - Mezinárodní organizace ve světě
- Z - Zeměpis - Ohniska napětí ve světě
- CJ - Český jazyk - Literární moderna ve světě a u nás
- LIT - Literatura - Počátky moderního umění ve světě i v Čechách v druhé polov
- CJ - Český jazyk - Preromantismusve světě a u nás
- CJ - Český jazyk - Romantismus, u nás a ve světě, Mácha
- CJ - Český jazyk - Kritický realismus ve svetě
- CJ - Český jazyk - Preromantismus a romantismus ve světě
- CJ - Český jazyk - Klasicismus a Preromantismus ve světě
- CJ - Český jazyk - Renesance a humanismu ve světě i v českých zemích (13. 17.
- CJ - Český jazyk - Vývoj divadla ve světě a u nás od nejstarší doby do konce 1
- CJ - Český jazyk - Literatura 17. a 18. století doma i ve světě
- CJ - Český jazyk - Vznik kinematografie ve světě a u nás
- CJ - Český jazyk - Vývoj kinematografie ve světě a u nás
- LIT - Literatura - PROZA VE SVĚTĚ
- D - Dějepis - konflikty ve svete
- LIT - Literatura - Proza ve světě - FRANCIE
- CJ - Český jazyk - Literární moderna ve světě i u nás
- CJ - Český jazyk - Renesance + Humanismus ve světě
- CJ - Český jazyk - Romantismus ve světě a v Čechách
- D - Dějepis - politická situace ve světě a v Evropě po r. 1945
- D - Dějepis - ČESKÝ STÁT ZA JIŘÍHO Z PODĚBRAD, VLÁDA JAGELLONCŮ, ZMĚNY V EVROPĚ A VE SVĚTĚ
- Z - Zeměpis - Mezinárodní organizace ve světě
- Z - Zeměpis - Ohniska napětí ve světě
- ZSV - Základy společenských věd - VOJENSKÁ INTEGRACE V EVROPĚ A VE SVĚTĚ, NATO, STUDENÁ VÁLKA
- ZSV - Základy společenských věd - Vojenská integrace vEvropě a ve světě. NATO.Studená válka
- CJ - Český jazyk - BAROKO VE SVĚTĚ A U NÁS, J. A. KOMENSKÝ (17. - 18. ST.)
- CJ - Český jazyk - Počátky literárního vývoje ve světě, písemný projev
- CJ - Český jazyk - POČÁTKY LITERÁRNÍHO VÝVOJE VE SVĚTĚ
- CJ - Český jazyk - Realismus ve světě
- CJ - Český jazyk - Romantismus ve světě a u nás
- CJ - Český jazyk - ROMANTISMUS VE SVĚTĚ A U NÁS2
- D - Dějepis - Buržoázní revoluce ve světě
- D - Dějepis - Vývoj ve světě 2.pol.19.stol. a poč.20.stol.
- LIT - Literatura - Moderní básnické směry a charakter literatury v závěru 19. století ve světě
- LIT - Literatura - kritický realismus a naturalismus ve světě
- D - Dějepis - 4 D konflikty ve svete
Copyright 2024 unium.cz