- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Popisek: II. ročník gymnázia
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálPrvoci
Říše živočichové (animália)
Podříše prvoci
Kmen – praprvoci
Podkmeny:
Bičíkovci, kořenonožci
Kmen výtrusovci
Kmen výtrusenky
Kmen hmyzomorky
Kmen nálevníci
Hlavní znaky:
Prvoci = protozoa
Tělo je tvořeno jednou buňkou, která vykonává všechny funkce.
Výskyt:
Vyskytují se prakticky všude – kosmopolitní
Jsou malí, mají velmi rozmanitý tvar.
Stavba těla:
Povrch těla – pelikula, obal, plazmatická membrána
Uvnitř – cytoplazma, dělí se na ekto a endo plazmu
Na membráně mohou být ochranné organely (pancíře, trny, bičíky, vápenec)
Za nepříznivých podmínek se tělo může encystovat, uzavře se a kolem pelikuly vytvoří cystu, ve které přečkají do příznivých podmínek.
Oporné organely:
Tělem prochází tyčinka, která vyztužuje tělo, nebo mají v těle vlákna.
Pohyb:
Pohybují se bičíky, brvami, panožkami nebo krátkými výběžky.
Příjem potravy:
Celým povrchem těla (Parazité), nebo autotrofní výživu,
Potravní vakuolou, buněčnými ústy…
Vylučovací soustava:
Vylučovací vakuolou
Smyslové organely:
Hmatové – brvy, bičíky
Stigmata – světločivná skvrna
Zrníčka – pohyb
Rozmnožování:
Nepohlavní, dělením buňky –podélně, příčně nebo mnohonásobně (schizogonie), pučení
Pohlavně, a) kopulace b) konjugace - splývání buněk c) metageneze – střídá se pohlavní a nepohlavní rozmnožování
Význam:
Produkují organickou hmotu, jsou článkem potravního řetězce, konzumenti rozkládajících se vod – indikátory, ovlivňují půdu, parazité
Bičíkovci
Mají bičíky, membránu
Dělí se na rostlinné a živočišné
Mají zesílenou pelikulu. Rostlinní mají chloroplast a stigma.
Živočišní:
Trubénky
Bičivky - Tripazonoma spavičná – přenášená mouchou CC, - malárie
Bičénky – Bičénka poševní, Lamblie střevní
Kořenonožci
Různě výběžky – panožky
Nejprimitevnější podkmen, pohybují se pomocí cytoplazmy. Vyskytují se ve slané vodě. Mají pulzující vakuolu.
Zástupci:
Měňavka velká – má zřetelně velké jádro
Měňavka úplavičná – způsobuje úplavici
Měňavky nemají pevné obaly
S pevnými obaly:
Dírkonožci – po odumření se jejich schránky přemění na křemenninu na dně.
Slunivky
Mřížovci – žijí v symbióze s řasami
Výtrusovci
Endoparazité
Pohlavní rozmnožování
Hromadinky – parazitují ve střevě švábů
Kokcidie – parazité členovců, způsobují onemocnění
Krvinkovky – parazitují v lidských krvinkách, přenáší komár slinami – malárie
Hmyzomorky
Parazitičtí prvoci, napadají hmyz
Výtrusenky
Napadají ryby
Nálevníci
Mají rozmanitý tvar těla, převládá ovál
Mívají velké a malé jádro, po celém těle jsou brvy, pod brvama pevná stěna (=pelikula), uvnitř cytoplazma, potravní vakuola, vylučovací vakuola, buněčná ústa a buněčný hltan, příustní políčko, buněčná ŘIŤ.
Stavba:
Mají silnou pelikulu. Brvy jsou různě uspořádané, podle toho se dále dělí. Některé brvy jsou smyslové. V cytoplazmě jsou různé tyčinkové útvary, které při podráždění můžou vystřelit na kořist nebo útočníka.
Neuromotorický aparát umožňuje brvám pohybovat se.
Trepka
Hlavní zástupce. V těle trepky cestují cyklicky organeli. U velkého jádra se pohyb organel zpomalí.
Jsou potravou rybího potěru, jsou indikátory znečistěných vod.
Další zástupci:
Mrskavka, výřenka, rournatky.
Rozmnožování
Nepohlavní – příčným dělením
Pohlavní (konjugace) – přikládají se k sobě buněčnými ústy, rozpadne se makronukleus (velké jádro) a rozpadne se na 4 mikronuklei, tři zaniknou a čtvrtý mikronukleus se bude dál dělit a rozdělí se na dvě jádra, jedno haploidní- migratorní – samčí funkce, druhé jádro je také haploidní – stacionární – samičí funkce.
Migratorní jádra obou trepek se změní, nastane splynutí stacionárního jádra s vyměněným jádrem migratorní. Vznikne vícejaderný útvar – synkaryon, pak se konjugenti od sebe oddálí a obnoví se v každé trepce makronukleus a mohou se zas rozmnožovat.
Výsledkem konjugace jsou 4 nový života schopní jedinci.
MNOHOBUNĚČNÍ – METAZOA
Tělo je tvořeno z mnoha buněk, tvoří tkáně. Nauka o tkáních je histologie.
Rozmnožování a vývin mnohobuněčných
Většina živočichů se rozmnožuje pohlavně. Pohlavní buňky (gamety) se spojí a vznikne zygota, pak vzniká nový jedinec.
Samčí pohlavní buňky spermie, samičí – vajíčko. Žlázy, kde se tvoří gonády.
Typy gonád určuje pohlaví –
Obojí pohlaví – hermafrodité, jsou stejní – homoformní
Oddělené pohlaví – gonochoristé
Samec a samice se liší primárními znaky – pohlavní orgány. Sekundární znaky – zbarvení, velikost…
Sekundární znaky můžou být trvalé nebo periodické, tj. mají je jen v době rozmnožování.
Páření (osemenění, inseminace) je setkání spermie s vajíčkem.
Oba typy gamet vypouštěné do vody (ryby)
Spermie jsou zaváděni do pohlavního orgánu samice (savci, plazi) – pravděpodobnost je velmi velká.
Epigamní projevy je chování živočichů v době páření.
Oplození je splynutí spermie s vajíčkem
Vnější – splyne vajíčko se spermií mimo tělo
Vnější – v těle samičky
Pohyb spermie k vajíčku musí být aktivní, za pomocí tekutin. Proces oplození je chemotaxe.
Samooplození
Splynou pohlavní buňky jednoho jedince
Rozmnožování je řízeno hormonálně.
Vývoj pohlavních buněk
= gametogeneze
Spermatogeneze
Probíhá ve varleti. Nejprve vznikají ve varleti prapohlavní buňky, ty se mění ve výchozí vuňky a vznká tzv. spermatogonie, tj. děj při kterém vznikají pohlavní buňky, ty se pak mitoticky dělí. Vzniknou spermatocyty prvního řádu (růstová fáze). Při růstové fázi mióza -
Vaječná buňka je kulatá nebo oválná, obsahuje různé látky, které jsou ve žloutku
Podle množství žloutku máme typy vajíček:
Bez žloutku
Savci
S malým počtem žloutku
Plazy a ještěrky
Nerovnoměrně rozdělený žloutek
= izolecytální, ostnokožci
Střední množství
Záleží na vegetativním pólu jsou. Na jedné straně heterocytální
Velké množství
Polylecytální
Největší množství má hmyz, ptáci mají středně.
Vývoj pohlavních buněk může být řízen vnějšími vlivy: teplota, světlo
Vnitřní vlivy: hormony
Rozmnožovací cykly živočichů
Lze opakovaně nebo jednou za život. Při rozmnožování se musí uvolnit spermie a vajíčko. Uvolnění vajíčka = ovulace, probíhá v období říje (období výrazné pohlavní aktivity). U netopýrů se říje nekryje s ovulací.
Utajená březost – vajíčko se začne vyvíjet, při rýhování se vývoj zastaví. – chtějí docílit příhodných podmínek pro vývin jedince.
Ontogenéze živočichů (vývin)
Je to vývoj jedince v čase, začíná vznikem zygoty a končí smrtí. Roly hraje dělení buněk, které se začnou přemisťovat, začnou se diferencovat a nastává tvorba orgánů.
Ontogenéze má dvě fáze.
Fáze ontogenéze:
Embryonální = zárodečná, probíhá uvnitř vaječných a zárodečných obalů, končí opuštěním obalů (vylíhnutí). U savců existují dvě období: a) prenatální – před narozením, ukončeno porodem. Toto se dělí na období embryonální a foetální – období plodové.
Postnatální – po vylíhnutí (narození)
juvenilní – dokončí se růst jedince, vývoj druhotných pohlavních znaků. a.a)
přímí – u hmyzu, chybí stádium larvy. Jedinec se po vylíhnutí podobá dospělému. a.b) přes larvy
dospělost
dochází k rozmnožování
stárnutí
převládá katabolismus (rozklad)
embryogeneze
děj, kdy už jsou vytvořeny orgány a stavba těla.
Dělí se na:
blastogeneze – zárodek se rýhuje a vznikají listy
organogeneze – proces růstu orgánů
blastogeneze
rýhování vajíčka, tvorba zárodečných listů, tvorba orgánů.
Začíná rýhování vajíčka, probíhá při dělení buněk, na základě mnoha mitóz, rozdělí se cytoplazma.
Rýhování vajíčka
oválné
Vznikne morula, rozdělí se na polovinu, čtvrtiny atd. – velké množství části. Buňky, které vzniknou jsou blastomery, chybí jim růstová fáze.
Typy rýhování podle žloutků:
celkové, rovnoměrné, blastomery jsou stejné,
nerovnoměrné, obojživelníci
částečné, rýhuje se jen cytoplazma – vznikne zárodečný terčík, ptáci, ryby, hlavonožci.
Povrchové – hmyz
Vznik blastuly
U blastuly vytvářejí buňky blastoderm a blastocel
Blastula vytváří povrch s dutinou. Blastocel je dutina – prvotní tělní dutina. Celému útvaru se říká blastula.
Blastula placentálních savců je blastocysta, je rozlišena na embrioblast, což je základ těla zárodku a na trofoblast, který slouží k výživě.
Tvorba zárodečních listů – gastrulace
Z blastuly vzniká gastrula. Vznik útvaru gastrula. Gastrula se vchlipuje, vznikají dvě vrstvy, tj. vchlípí se část blastodermu, který z části přejde dovnitř. Buňky začnou migrovat, tím vznikne gastrula, už má první zárodeční list, druhý zárodeční list. První zárodeční list má funkci krycí, druhý trávicí.
Po velkém vchlípení zaniká blastocel a vzniká gastrocel, což je dutina obklopeno entodermem. Vytvoří se prvoústa, to je blastoporus a je to otvor, který komunikuje s prostředím. Vytvoří se třetí zárodeční list – mezoderm, vznikne druhotná tělní tekutina celom.
Z ektodermu vzniká pokožka, nervová soustava. První zárodeční list má především funkci krycí.
Druhý zárodeční list (entoderm) má trávicí funkci, tvoří také plíce a žlázy s vnitřní sekrecí.
Gastrula – má dvě vrstvy, druhá vznikla buď vchlípením nebo jsou různé názory.
Gastrula má velkou vychlípeninu – prvoústa, uvnitř vychlípeniny je prvostřevo, dvě vrstvy, dutině se říká blastocel.
Blastocel poté zanikne. Po dalším vchlípení se vytváří mezoderm.
Z kolečka endodermu se vytvoří celomové váčky.
Celom je druhotná tělní dutina, obklopena mezodermem.
Neurulace
Vzniká nervová trubice, vzniká vchlypováním ektodermu. Vznikne chorda (struna hřbetní – základ kostry).
Organogeneze
Rostou a vyvíjí se orgánové základy.
Tělní dutiny
Schizocoel
Nepravá, vyplněna paremchatickými buňkami a prostory mezi nimi jsou vyplněny tělní tekutinou. Jsou vyplněny mízou (u ploštěnců a pásnic).
Uvnitř jsou paremchamitické buňky, ektoderm a endoderm. Prostory mezi jsou mezibuněčné prostory.
TKÁNĚ
Tkáně jsou soubory buněk, které mají stejný původ, stejnou funkci. Mají svůj stejný tvar.
Dělení:
Epitel
Pojivo
Svalová
Nervová
Tělní tekutiny
Epitel
Soubor buněk, které jsou k sobě těsně přiřazené. Nemají mezibuněčnou stěnu.
Nachází se na povrchu těla nebo uvnitř.
Dělí se podle vrstev nebo tvaru.
Pojivo
Má mezibuněčný prostor. Přenáší informace, vyplňuje prostor mezi orgány.
Dělení:
Vazivo
Chrupavčitá
Kostní
Kost je nejtvrdší pletivo, tvoří skelety (kostry).
Svalová
Umožňuje pohyb.
Příčně pruhované
Srdeční
Hladké
Tkáň hladká nepodléhá naší vůli, je v útrobách.
Tkáň příčně pruhovaná je vlastní vůle ovladatelná.
Tkáň srdeční pracuje rytmicky, neustále.
Nervová
Dráždivá fce., je složena z nervových buněk (neuronů) – má jádro, tělo a dendrity, dlouhý výběžek (axon), nervová zakončení.
PODŘÍŠE MNOHOBUNĚČNÍ
METAZOA
Diblastika
Žijí přisedle, plavou jejich larvy.
zástupci:
kmen vločkovci a houby (PORIFERA).
Porifera
Mořští živočichové, v dospělosti žijí přisedle. Tělo má nepravidelný tvar. Tělo je na vývojovém stupni GASTRULY.
Entoderm má speciální buňky, límečkové, ze kterých vyčnívají bičíky.
Z mezemchymu vznikají měňavkovité buňky, které se různě pohybují. Nebo vznikají buňky, které vylučují jehlice. Sklerity dělají oporu těla. Archeocyty jsou buňky, které se mění na pohlavní buňky, které vytvářejí rozmnožovací buňky.
Ostie jsou buňky, které vysťují na povrch kanálky.
Na povrchu osculum, po straně všechny buňky, především ostie, kterými přijímá potravu do těla. Vnitřek těla je tělní tekutina. Mezi ostiemy jsou jehlice, které tělo zpevňují. Jehlice jsou na povrchu, mohou mít různý tvar.
Houby nemají svalové buňky. Voda s částečkami potravy a kyslíkem proudí do těla a do chánocytů -> anétocyty – roznáší po těle. Nestrávené zbytky odchází osculem.
Dýchají celým povrchem těla, cévní a vylučovací soustava nejsou vyvinuty. Nervové buňky jsou pouze primitivní.
RS – hermafodité.
Žahavci
Mají stádium polipa a stádium medúzy.
V dolní části chapadla. Na okraji mají medúzy oči a rovnovážné ústrojí. Mají knidoplasty (žahavé buňky)
medúza
Nervovou soustavu mají roztříštěnou.
Na povrchu ektoderm – mezogleum – entoderm – trávicí ústrojí, pohlavní žlázy, příústní chapadlo, pohlavní žlázy, žaludek.
Pohyb pomocí chapadel nebo ramen. Reaktivní pohyb. Trávicí soustavou je láčka, jen jeden otvor, cyklické zpracování potravy. Trávení je dokončeno v bičíkatých buňkách.
Medúzovci mají gastrovaskulární soustavu – zajišťuje trávení rezorci a vyloučení živin.
Dýchají celým povrchem těla. DS není. VS jedním otvorem. Smyslové buňky v ektodermu. Ústrojí rovnováhy statocysta. ´
RS hermafroditi, rozmnožují se nepohlavně – dělením, vnějším pučením. Pohlavně, tvoří gamety, vnitřní i vnější rozmnožování. Střídají polypa a stádium medúzy – nepohlavní a pohlavní.
U medúzovců převládá stádium medúzy. Zygota se rýhuje, vzniká larva planula, přisedne k podkladu, vytvoří se stádium polypa, nastává strobilace, vznikne larva efira, plovoucí efira a dospělá medúza.
Korálnatci
Jsou jen ve stádiu polypa.
Rozmnožují se hlavně dělením, ale většina jsou hermafrodité.
Sasanky
Nemají kostru. Mohou žít v symbióze s korýši.
Větevníci
Tvoří velké kolonie.
Korály žijí v teplých mořích.
Kmen žebernatky
Nemají žahavé buňky. Po těle mají brvy. NS mají rozptýlenou – difuzní.
TRIBLASTIKA
Se třemi zárodečnými listy (ektoderm, endoderm a mezoderm).
Mají dvoustranou (bilaterální) souměrnost. Tělo má příď a záď. Mají stranu hřbetní (dorzální) a strana břišní (ventrální. Pohybují se jednosměrně.
= bilaterární živočichové.
Jsou většinou parazité. Systematicky dělíme na dvě skupiny: prvoústí (protostomia)- ústní otvor z blastoporu, zástupci: ploštěnci, hlísti, měkýši, kroužkovci a členovci.
A druhosústí (deutorostomia) – během ontogeneze z blastoporu vznikne otvor ústní a na opačné straně vznikne otvor řitní.
Zástupci: Ostnokožci, strunatci.
Prvoústí
Se schyzocelní dutinou
Morulovci, ploštěnci
Morulovci
Napadají bezobratlé živočichy.
Ploštěnci
Mají zploštělé tělo, je tvořeno dvěma zárodečnými lupeny. V paremchymu jsou uloženy všechny orgány. Tělní pokryv tvoří pokožka endodermis.
- ploštěnka: Dvoustranná souměrnost, nemají vyvinutou kostru, mají paremchym, mají ústní otvor, hrtan, tráví v dutině střeva. DS není vyvinuta, mají svalový vak, CS není, NS gangliová – soustava má zauzlení. Smyslová soustava: rovnovážné ústrojí, oči. RS hermafrodité.
Význam: parazité, přenášejí nemoci.
Dělení:
Ploštěnky
Motolice
Tasemnice
Motolice
Cizopasní ploštěnci, parazitují i na obratlovcích, střídají hostitele, mají složité vývojové cykly. Mají přísavky, kterými se přisávají k obratlovci. Dýchají celým povrchem těla. Často jsou hermafrodité, z vajíčka vznikne larva, larva plave, dojde do měkkýše (mezihostitele), vznikne sporocysta, v té vzniknou rédie -> do dalšího hostitele, přečkají a přisedají, vytvoří cystu, sní to zvíře…
- krevnička močová – parazituje v močověpohlavním systému. Způsobují záněty močového měchýře.
Tasemnice
Endoparazit střeva obratlovců. Má hlavu scoleks, krček a články proglotidy. V článcích jsou vajíčka. Proglotidy jsou naplněné vajíčky. Vajíčka se mohou dostat do těla vepře, pak člověku.
- škulovec
- Tasemnice vrtohlavá – napadá domácí zvířata, boubele se usazují v mozku ovce.
- Měchožil zhoubný – v těle šelem
Prvoústí s pseudocoelní dutinou
Mechovnatci
Mořští živočichové, žijí přisedle. Množí se pučením.
Hlísti
Žijí ve vodě, půdě. Parazité rostlin, živočichů i člověka. Pseudocelní dutina prochází celým tělem. Mají ústní a řitní otvor. Pseudocelní dutinu doplňuje míza. Hlísti nemají DS, CS, VS – protonefídie, tj. prvotní kanálky – základ prvoledvin. NS gangliová. SS mají svalový vak, který drží mízu, díky tomu vzniká pohyb. Mají pokožku.
RS – gonochoristé (už je on i ona),
Dělení na třídy:
Vířníci
Nejmenší jedinci, mají brvy v blízkosti ústního otvoru.
Zástupci: Výřnivka
Hlístice
Parazité orgánů, způsobují vážná onemocnění, mají ústa vybavená kutikulárními zuby, mají hltan. Vyznačují se pružností a pevností těla. Mají nápadný pohlavní dimorfismus.
-háďátko řepné: parazituje na řepě
- škrkavka dětská: narušuje krevní systém člověka a bere potravu. Můžou se dostat až do plic, jater… dozrávají v tenkém střevě.
- roup dětský: v tenkém střevě člověka, způsobují svědění.
Měchovec lidský: způsobuje průjmy, zavrtává se do těla, krevním oběhem je roznášen v útrobách.
-vlasovec mízní: ucpává mízní cévy hostitele.
- vlasovec oční: způsobuje oční nádory
- vlasovec svalovec: způsobuje střevní potíže
MĚKÝŠI
Molusca
- plži, mlži, hlavonožci
Patří mezi prvoústé ceulomové
Jsou různě velcí.
Dvoustranná souměrnost, ale jsou i výjimky.
Měkké tělo, nečlánkované, célomové, mají osrdečníkovou dutinu.
Tělo je vyplněno mezemchymem.
Části těla:
Hlava – smyslové centrum
Noha – na břišní straně těla, v noze svalstvo, které umožňuje pohyb.
Útrobní vak – uloženy orgány
Plášť – kožní řasa, kryje tělo
Plášťová dutina – je v plášti
Mají pokožku, má velké množství hlenu.
Ulita je pevná, skládá se z:
periostrakum – vnější, pigmentová vrstva
ostracum – vytváří pevnost
hypostrakum – uvnitř lastury, perleťová
schránka je trvalá.
Pod tělním pokryvem je svalstvo.
Svalová soustava je soustředěna do nohy. V noze jsou slizové vrstvy, které umožňují pohyb.
Trávicí soustava je trubicovitá, má ústní otvor, ústní dutinu, ve které má jazýček – radula, v ústní dutině jsou slinné žlázy. Mají hltan, jícen, žaludek, střevo, řitní otvor a konečník.
Dýchací soustava – plicní vak, je různě upevněn. – u suchozemských, mlži – žábry
Cévní soustava je otevřená
Krevní barvivo – hemocyanin
Vylučovací soustava - metanefrídie
Nervová soustava je gangliová
Smyslová soustava – mají oči na stopkách, statocystu – rovnovážné ústrojí, chemoreceptory – registrují kvalitu vody, hmat je na noze a hmatová tykadla
Pohlavní soustava – jsou gonochoristé nebo hermafrodité. Oplození vnitřní.
Význam:
Potrava, ozdobné předměty, jsou sídlem některých parazitů, škůdci rostlin.
Paplži
Žijí hlavně v mořích, nemají souvislé schránky.
- Chroustnatky – žije ve středozemním moři
Schránkovci
- plášť vylučuje pevnou schránku
- plži
Plži se dělí předo zado žábré a plicnaté
předožábří
mořští živočichové. Mají jeden pár tykadel. Žábry jsou před srdcem.
- Bahénka
zadožábří
dva páry tykadel, hermafrodité. Žábry za srdcem
- zej
plícnatí
suchozemští nebo sladkovodní živočichové.
dělí se na:
spodnoocí- jeden pár tykadel, na spodu oči
- Okružák
stopkooci- hlemýžď zahradní, plzák.
- dýchají plícemi
třída mlži
má dvě lastury, srdce, plášť, žábry, nohu, zámek. V noze jsou ústrojí.
mají přijímací a vylučovací otvor.
V plášťové dutině vznikají perly.
- Perlotvorka, Hřebenatka, Ústřice jedlá.
třída Hlavonožci
nemají ani ulitu nebo lasturu, mají kost, která zpevňuje jejich tělo, ve svalech je nálevka, která vede do plášťové dutiny. Mají ramena na hlavě = příústní ramena. Mají dvě odlišná ramena, jedny jsou uchopovací a druhé na rozmnožování. Mají srdce s jednou komorou. Komorové oko, je zde sítnice apod. Jsou většinou gonochoristé. V rameni jsou látky, které obalí sperma, aby mohlo přejít do těla samičky.
Mají vývoj přímý.
- Sepie, chobotnice, krakatice
chobotnice –má jedové žlázy, se kterými omráčí nebo zabije kořist. V pobřežních oblastech.
kmen Kroužkovci
prvoústí (protostomia) célomový a článkovaní.
mají vyvinuté pohybové ústrojí. Články jsou stejnocenné. Žijí v různých prostředích, v mořích, slaných vodách, v půdě. Jejich tělo má tři zárodeční listy, mají célom a stejné články. Články jsou oddělené blánami.
Části těla:
Nečleněný předoústní lalok – protostomium
článkovaný trup
Vloženo: 14.04.2013
Velikost: 280,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz