- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1) Zemědělské civilizace
neolitická revoluce, specifika vývoje regionů, úloha státu starověkého a
dnešního, náboženská paradigmata, vznik písma
(je to dlouhý, protože jsme tohle dělali naposled v primě a chtěla jsem si to připomenout, tak si z toho vyberte, co chcete)
neolitická revoluce 9.-8. tis; (u nás až 5 tis)
- mladší doba kamenná, přechod od kočovnictví k pastevectví a zemědělství
- 17 000 B.C. úrodný půlměsíc - lidé začínají sbírat plané žito- neseli ho, ale věděli, kdy roste – sklizeň
000 B.C. lov a zemědělství - počátky
Před 14 – 12000 lety začaly pod vlivem globálního oteplování ustupovat ledovce z polárních a horských oblastí → stoupá hladina oceánů, mění se vegetační pásma, do vyšších zeměpisných šířek a do hor se rozšiřují lesy a savany →mění se rovnováha mezi zvířaty, dochází ke změně stanovišť zvířat a lidé se těmto změnám přizpůsobí → širší spektrum rostlinné i živočišné potravy
Před 12-9000 lidé začínají opouštět sběračství, přecházejí ke kultivaci plodin – výběr druhů vyžadoval lidskou selekci – chuť, velikost, snadnost pěstování, a domestifikaci zvířat – ovce, kozy, prasata, tuři (předchůdci hovězího dobytka), často byl třeba výběrový chov – vybrat poddajnější a menší zvířat, později vznik produktivního hospodářství -> rozvoj zem. nástrojů (motyka, rýč, pluhy, srpy...), žďáření lesů
- nejdříve na Předním východě – povodí velkých řek – Eufrat, Tigris, Indus, Nil, + Chuang-Che, Yang–Ce-
Tiang
- trvalá obydlí z nepálených cihel (vesnice 8-10), život v rodinách (rody -50 osob); nadbytek potravy -> přírůstek obyvatelstva (děti už nejsou na přítěž – kočovníci – ale na práci, které je více
-> migrace do úrodných oblastí (rychlost šíření cca 1km/rok), z východu na západ (Před. Východ – Mezopotámie – Dálný Východ – Egypt, Indie – Balkán – Stř. Evropa(5000) – Stř. Amerika) – „spirála“: mechanismus nadprodukce, demografická revoluce
- domestikace: pes, kočka (Egypt), ovce, kozy, krávy, prasata, počátek d. koní, skot, drůbež, lamy a morčata (J.am.), velbloudi a buvoli (Afr.)
- plodiny: proso (Asie), pšenice (Evropa), rýže, čaj, sója (Asie), brambory, kukuřice, tykve, kakao, paprika (Am.), kávovník (Afr.), cibule, mandle, česnek (Egypt)
- stále matriarchát (matka=země), sošky, vznik nevýrobních skupin (úředníci, kněží, bojovníci)
Přibižná datace:
9-6000 B.C. Přední východ – pěstování pšenice a ječmene, chov domestikovaných prasat, ovcí a koz
8500 B.C. Jižní Amerika – domestikována většina společenských druhů savců
7500 B.C. přes polovinu živočišných proteinů se zdomácnělých morčat
7000 B.C. jižní Asie – obilí, stádový chov ovcí, koz a hovězího dobytka
6000 B.C. Afrika – na severu hovězí dobytek
6000 B.C. Čína – proso, prasata
. rýže ve vodě v nížině kolem řeky Jang- c´tiang
- 5000 B.C. Střední Amerika – kukuřice
eneolit (Přední Východ – 6. tis., Evropa – později)
objev kovů, objev Cu (lehce roztavitelná), těžba mědi (zlata, stříbra, kamenů), hutnictví, doly, rozvoj metalurgie= získávání kovů z rud + zpracovávání, kovářství, kovotepectví; obchod s kovy! (potřeby nástrojů pro zemědělství)
majetkové rozvrstvení – dle kovů = boje o území mezi kmeny i o nadvládu mezi členy kmenu
přechod k patriarchátu – větší úloha muže (shánění potravy, stavba... , plození dětí už není takovým problémem (?); orba, dobytek, těžba kovů => rozhodování o důležitých úkolech, žena – domácnost; umění: úbytek ženských plastik x zvířata, rytiny, muž. hroby – bohatší výzdoba
utváření rozdílů ve společnosti (žena-muž, majetkových!)
vznik Hradišť
ochočení KONĚ, vynález KOLA (vozy)
megalitické kultury
doba bronzová – vynález bronzu, obchodování, Egejská oblast (Kréta, Řecko), zcela patriarchát, střední Evropa – poměrně vyspělé kultury
Důsledky neolitické revoluce:
Při kočování málo dětí – neuživili by je, museli cestovat → usídlení → nárůst počtu obyv. → spirála spotřeby – stále více a více, je třeba zefektivňovat zemědělství +část obyv. neproduktivní (kněží, vojáci…) ostatní je musí živit
Z masité stravy a bobulí člověk přechází na obilniny a luštěniny
Člověk začíná vědomě přetvářet přírodu, zásadní rozšíření nosné ekologické kapacity, podmanění krajiny => kulturní krajina, závislost na vlastních schopnostech (x příroda), kolonizace výše položených míst a méně obydlených míst, žďáření a vyklučování lesů
Diferenciace: zemědělci + chovatelé, řemeslnící (živí je zem…), elita →začíná se tvořit trojí lid
Změna z matriarchátu na patriarchát – ženy nezvládnou všechny práce, které zvládnou muži
Proč úrodný půlměsíc?
Úroda 2x ročně, 2 velké řeky, mírná vlhká zima, dlouhé horké léto (dozrávání), rozmanitý biotop, velcí savci, kteří se dali domestikovat (ze 150 druhů velkých savců, je asi 15 domestikovatelných, z toho v Ú.P. 12…)
Kmen
11000-6000 B.C. úrodný půlměsíc
1 stálé sídlo, které se někdy mění v závislosti na ročním období, klany – výměna manželek
Náčelnictví
Polynésie,
hierarchické uspořádání, náboženský kult, je potřeba kněží, vybírání daní – redistribuce: penze…, soudnictví
elita udržuje své postavení pomocí: 1)monopol na represivní prostředky- potlačení opozice, obrana státu, 2)monopol na výklad náboženského kultu – vládnoucí ideologie ospravedlňuje kleptokracii, 3)redistribuce daní – sociální stát, 4) ochrana, podpora veřejného pořádku
↓
Růst populace- vyšší životní úroveň- potrava, klima
↓
Stát
Starověké pojetí státu se velmi liší od moderního pojetí státu, mnoho různých forem:
Vznikly na základě autority, kterou si získali panovníci či vůdcové – formy autority se upevnily a nebyly organizované formy ve větších společenských celcích → náb. a vojenské instituce
teokracie- z řečtiny- znamená boží vláda, stát je pokládán za výtvor boha, osoba stojící v čele státu se pokládá za vykonavatele boží vůle, panovníci se často prohlašovali za samotné bohy nebo třeba za boží syny, např. starověký Egypt
Platónská utopie ideální uspořádání státu, obyvatelstvo je rozprostřeno do tří skupin:
1) řemeslníci, obchodníci – dostatek příjmů, aby se uživili, mají vést stát k produkci
2) vojáci–bránit stát před vnitřním i vnějším nebezpečím, majetek tak veliký, aby se nedali zkorumpovat
3) vládci –filozofové –závislí pouze na mozku, nesmějí mít žádný majetek ani rodinu, žijí na státní útraty
x
Moderní stát se definuje jako nástroj obecného blaha, podstatnou složkou depersonalizace (odstranění knížat, panovníků atd.) je byrokratizace, majetkoprávní rovnost před zákonem, zavedení konstitucionalismu a jednotného občanského statusu. Nesmírně důležité právo…
Oproti starověku do popředí funkce sociální a hospodářská (ne obranná a náboženská)
Vznik písma
Nutnost záznamu ekonomických transakcí…
Vzniklo nezávisle na sobě ve třech různých oblastech- Mezopotámie 3500 B.C., Střední Amerika 6000 B.C., Čína 1400 B.C.
Největší vliv písmo mezopotamské →vyvinulo se z něj písmo klínové i egyptské hieroglyfy, pozdější písma: latinské, řecké, slovanské či indické, se vyvinuly také z mezopotamského
náboženství: pocit strachu a bezmoci, potřeba vysvělení přírodních jevů -> víra v tajemné neviditelné
bytosti, úsilí získat si přízeň bytostí (odvrácení nemocí, přír. pohrom, úspěšnost v lovu, hněv
zemřelých)
první magická forma – představy pomáhaly v boji o přežití
náboženské obřady – oběti (jídlo- cenné!) a pohřbívání (ve skrčené poloze na levém boku), hroby – úcta k mrtvým, strach z mrtvých (záhada příčin smrti)
umění
- zrod tvůrčí myšlenky - invence vyvěrající z přírody, chápané jako živoucí síla; - rituální a magická
úloha, hra pravidel, výzva smrti; - potřeba zanechat po sobě stopu -> ovládnout svět; strach
z nezaplněného prostoru (i první abstraktní znaky)
účelem prvotních uměleckých projevů lovce ve starší době kamenné byla patrně magie
mladý paleolit: 35-10, cromagnonský člověk: poprvé figurativní motivy, zvířata (lov), postavy (ženy- pohlavní znaky, muži lovci, antropomorfní postavy – šamani), abstraktní motivy (magie, zdobný záměr) - umělec kouzelník – snaha o nápodobu zvířat
realističnost zvířat x schematičnost lidí!
nástěnné (jeskyně – Altamira-Šp, Lascaux-Fr) 30 tis.
přenosné (volné plastiky z hlíny, rytina, reliéf, ženské archetypy – Venuše (z Willendorfu, Věstonická) – stylizace, geometrizace, schematičnost
- počátky sochařství: kost, oblázek – dotvoření tvaru
interpretace: magická složka (přežití kolektivu, získat moc nad kořistí – náboženský char.)
usedlý způsob života za tzv. neolitické revoluce vytvořil příznivé podmínky k tvorbě pohřebních a kultovních staveb
nové umělecké formy: keramika (Středozemní moře! - pásková, mušlová, zvoncovitá)
jeskynní umění: schematizace, kombinace s rytinou (Pyrenejský pol), pod širým nebem – obřadní povaha umění, votivní fce!
typizace postav, absence perspektivy, nerovnoměrné rozmístění malířských prvků – snaha o co nejúplnější pohled! (pohled současně z více úhlů)
náznaky architektury – 3. tis (konec doby kamenné)
1. megalitické stavby (z velkých kamenných bloků) – 1. Malta, nepravá klenba, „trility“ – 2 opory, 1 břevno, figurální basreliéfy na budovách, sochařství: terakotové/ kamenné spící/ženské postavy
3800 – 2000: rozdělení megalitické kultury do 2 oblastí
– atlantické (kultovní stavby, řady menhirů (samostatných) – Carnac, kromlechy - Stonehenge) a
- středomořské (Baleáry, Sardinie), u obou chodbové hroby, dolmeny (obrovská deska spočívající na podporách) – princip kladí
- disproporce záp. Evropa x Střední východ → 3500 – město Uruk, 2500 – velké pyramidy
Starověké zemědělské civilizace
Vymezení starověku
Počátek starověku se přibližně datuje 4000 BC a podle dohody se za konec starověku považuje rok 476 AC (zánik západořímské říše). V historii lidstva byly velmi důležité národy žijící v oblasti subtropického pásu, které můžeme dělit na dvě skupiny – potamické kultury (žijící na březích velkých řek, tzn. říše jako Egypt, Mezopotámie, Čína apod.) a thalassické kultury (žijící na břehu moře, tzn. státy Řecko, Řím, Kartágo apod.) Tyto civilizace se zpočátku vyvíjeli spíš izolovaně, mísit ze začaly až s rozvojem obchodu a kolonizací.
Podmínky vzniku civilizací
Lidé přestávají migrovat a pomalu se usazují na jednom místě, začíná se rozvíjet zemědělství. Díky tomu je víc potravy a tak se populace zvyšuje. Vznikají trvalá sídliště (města a městské státy). Rozvoj zemědělství nakonec vede k nadprodukci. Nespotřebované produkty se směňují, rozvíjí se obchod a ekonomické vztahy. Současně s růstem populace roste i potřeba řešení mezilidských vztahů, ale s vzrůstajícím počtem lidí není možné řešit vztahy na osobní úrovni. Vztahy tedy začínají být oficiální, vydělují se elity. Vybírají se naturálie, vzniká písmo, aby se informace lépe zaznamenávaly. S rozvojem obchodu se rozvíjí i dělba práce, tím pádem vznikají i společenské třídy (řemeslníci, obchodníci, vojáci, kněží, úředníci apod.). Někteří hromadí bohatství – počátky soukromého vlastnictví.
MEZOPOTÁMIE (mesos – uprostřed, potamos – řeka)
-V povodí dolního Eufratu a Tigridu, otevřenější než Egypt – útočily na ně horské kmeny ze S a SV,
kočovníci semitského původu ze stepí na Z a JZ
- Řeky – doprava, zdroj ryb
- Počátek 6.tis.B.C.- 1. zemědělci v S Mezopotámii, na J naplaveninách o něco později – museli tam
zvládat jarní záplavy – často ničivé (→příběh o potopě) , na J vysoušení bažin- odvodňovací kanály,
nádrže →potřeba spolupráce většího množství lidí→ 5. tis. velké vesnice – střediska obchodu,
chrámy→vznik měst, ve 4.stol. chrámy monumentální
- po pol.4.tis. hrnčířský kruh, bronzové předměty, poslední čtvrtina 4.tis.- obrázkové písmo
- Sumerové – nejasný původ, do Mezopotámie přišli v pol.4.tis. ze SV, sumerština není příbuzná
s žádným jazykem, věnovali se zemědělství - geografické podmínky vyžadovaly pravidelné zavlažování
→ potřeba se spojit a lépe zorganizovat, aby práce byla efektivní → 3000 BC vznik prvního státu na
Světě
- rozvinuté formy zemědělství, propracovaný systém zavlažování - kanály, průtoky, rezervoáry
- vynalezli kalendář o 12 měsících, šedesátkovou a desítkovou (dekadickou) číselnou soustavu, vůz s
koly, hrnčířský kruh a v architektuře využívali obloukové klenutí
- zaznamenávali informace klínovým písmem (klínopisem) na hliněné destičky pomocí jednoduchého
trojhranného rydla, v sumersko-akkadské literatuře vznikl Epos o Gilgamešovi
- sumerská civilizace postupně ztrácela na významu, v 1. pol. 2. tisíciletí př. n. l. již sumerské
obyvatelstvo neexistovalo,zůstala však v užívání sumerština – stala se liturgickým a státnickým
jazykem až do 7. stol. př. n. l. (srov. s latinou)
- STAROSUMERSKÉ OBDOBÍ (3000- 2350 B.C.)
Gilgameš vládl v Uruku, historicky jasné kořeny až po 2600 B.C.
Řada drobných městských států- Kiš, Nippur, Umma, Ur, Uruk, Lagaš, jádrem města chrám
zikkurat - náboženské, politické i hospodářské centrum, města obklopena hradbami, kruté
vzájemné boje států
Celé území státu majetkem boha – theokracie, nejdůležitější postavení chrámové kněžstvo
Shromažďování a rozdělování naturálií, vody… - vyspělá administrativa
Po čase vznik paláců, rozdělení světské a duchovní moci, panovník zástupce boha na zemi
- AKKADSKÉ OBDO
Vloženo: 7.02.2011
Velikost: 154,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- D - Dějepis - Staroorientlní civilizace
- LIT - Literatura - Paradoxy vzdělávání lidské civilizace. Role školy v životě
- D - Dějepis - Staroorientlní civilizace
- ZSV - Základy společenských věd - kultury,civilizace
- D - Dějepis - staroorientální civilizace
- D - Dějepis - Mimoevropské civilizace
- D - Dějepis - Nejstarší civilizace = 2.
- D - Dějepis - Prvni civilizace
Copyright 2024 unium.cz