- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál22) Základní vlastnosti světla
Světlo jako elektromagnetické vlnění
Světlo je elektromagnetické vlnění, jež má řadu vlastností společných s rozsáhlým oborem elektromagnetických vlnění, která obecně označujeme jako elektromagnetická záření. Světlo je tedy elektromagnetické záření, na které je citlivý lidský zrakový orgán – oko. Okem můžeme vnímat elektromagnetické vlnění o frekvencích 7,6 × 1014 Hz až 3,9 × 1014 Hz.
Důležitou charakteristikou světla jako elektromagnetického vlnění je jeho rychlost c. Měřením byla potvrzena velikost rychlosti světla vyplývající z teorie elektromagnetického pole.
Rychlost světla ve vakuu:
c = 299 792 458 m × s-1
Při většině výpočtů vystačíme s přibližnou hodnotou
c = 3 × 108 m × s-1 = 300 000 km × s-1
Rychlost světla ve vakuu je důležitá fyzikální konstanta a její hodnota byla přijata jako přesná a neměnná. V látkovém prostředí je rychlost světla vždy menší a její velikost je ovlivněna nejen vlastnostmi prostředí, ale i frekvencí světla. Ve vzduchu má rychlost světla přibližně stejnou hodnotu jako ve vakuu. Ve vodě je rychlost světla přibližně 225 000 km × s-1. Ve skle se rychlost světla liší podle druhu skla a její velikost má hodnotu od 200 000 km × s-1 u běžného skla až do 150 000 km × s-1 u speciálního skla pro optické účely.
Podobně jako jiné druhy vlnění charakterizuje i světlo jeho vlnová délka (ve vakuu, popř. ve vzduchu)
kde f je frekvence světla
Okem vnímáme světlo o vlnových délkách ve vakuu od 390 nm do 760 nm. Světlo určité vlnové délky charakterizuje barva světla.
Přiřazení barev světla jednotlivým frekvencím je patrné z tabulky. Světelný interval je tedy vymezen fialovou barvou (390 nm) a červenou barvou (760 nm). Toto vymezení je však jen přibližné, poněvadž je ovlivněno individuálními vlastnostmi zraku různých lidí. Také jednotlivé barvy nevnímáme stejně. Oko je nejcitlivější na světlo žlutozelené barvy o vlnové délce okolo 550 nm.
Frekvence (1014 Hz)
frekvenční interval světla
Barva světla
fialová
modrá
zelená
žlutá
červená
Vlnová délka (nm)
interval vlnových délek ve vakuu
V praxi zpravidla nevnímáme jednoduché světlo charakterizované určitou frekvencí, ale světlo složené z vlnění různých frekvencí. Účinky jednotlivých složek světla na zrak pak určují výsledný barevný vjem, kterému odpovídá charakteristický odstín barvy. Při určitém poměru barevných složek světla vzniká světlo bílé.
Šíření světla
Tělesa, která vyzařují světlo, jsou světelné zdroje. Světlo v nich vzniká přeměnami energie v elektronových obalech atomů. Prostředí, kterým se světlo šíří, označujeme jako optické prostředí. Může být průhledné – nedochází v něm k rozptylu světla, průsvitné – světlo prostředím prochází, ale zčásti se v něm rozptyluje, neprůhledné – světlo se v něm silně pohlcuje nebo se na povrchu odráží.
Pokud optické prostředí má kdekoli ve svém objemu stejné optické vlastnosti, je to prostředí opticky homogenní neboli stejnorodé.
Nezávisí-li rychlost šíření světla v optickém prostředí na směru, jde o prostředí izotropní. Když rychlost světla na směru šíření závisí, je to prostředí anizotropní. Izotropním prostředím je např. sklo, anizotropní jsou některé krystaly, např. krystal křemene.
Ze zdroje světla umístěného v opticky homogenním izotropním prostředí se světlo šíří všemi směry stejně. Tento děj můžeme popsat Huygensovým principem. Ve zdroji světla vzniká světelné vlnění a to se šíří ve vlnoplochách směrem od zdroje. Pokud můžeme rozměry zdroje světla zanedbat, mluvíme o bodovém zdroji světla. Vlnoplochy mají v tomto případě tvar soustředných kulových ploch (viz obrázek a). ve velké vzdálenosti od zdroje lze považovat části kulové vlnoplochy za rovinné vlnoplochy (viz obrázek b).
Směr šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí udávají přímky kolmé na vlnoplochu, které se nazývají světelné paprsky.
Skutečné zdroje světla obvykle nemůžeme považovat za bodové zdroje a světlo vychází současně z mnoha bodů např. vlákna žárovky. Šíření světla ze zdroje se zjednodušeně představujeme tak, že z každého bodu vychází všemi směry paprsky, které se navzájem protínají. Přitom se však neovlivňují a postupují prostředím nezávisle jeden na druhém. Tento poznatek potvrzený zkušeností nazýváme princip nezávislosti chodu světelných paprsků.
Světelné paprsky ve stejnorodém prostředí jsou přímky. To potvrzuje jeden ze základních zákonů paprskové optiky – zákon přímočarého šíření světla:
Ve stejnorodém optickém prostředí se světlo šíří přímočaře.
Přímočaré šíření světla je abstrakce, při níž nepřihlížíme k důležité vlastnosti světla jako vlnění, tj. k ohybu (difrakci) vlnění na překážkách. Vliv difrakce na šíření světla nemusíme uvažovat za předpokladu, že vlnová délka světla je vzhledem k rozměru překážky zanedbatelná (λ → 0). Za tohoto ideálního předpokladu platí zákon přímočarého šíření světla. Jeho nejvýznamnějším důsledkem je stín, který vzniká za každou neprůhlednou překážkou. Ostrá hranice mezi prostorem, kterým paprsky světla procházejí, a prostorem za překážkou je hranice geometrického stínu.
Odraz a lom světla
Jestliže světelný paprsek dopadá na rozhraní dvou prostředí s odlišnými optickými vlastnostmi (viz obrázek), pak se světlo na rozhraní částečně odráží a částečně se láme do druhého prostředí. Nastává odraz a lom světla. Odraz a lom světla se řídí stejnými zákony, jaké byly odvozeny pro mechanické vlnění pomocí Huygensova principu.
Odraz světla. Světelný paprsek dopadá na rozhraní
Vloženo: 14.05.2012
Velikost: 120,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu F - Fyzika
Podobné materiály
- 09 - První pomoc - Základní pojmy z farmakologie
- BPSO1 - Somatologie - Základní terminologie
- KVD/POS - Počítačové systémy - Linux - Základní příkazy terminálu
- ZSV - Základy společenských věd - Základní druhy citů
- ZSV - Základy společenských věd - Základní právní pojmy
- ZSV - Základy společenských věd - Právo-základní pojmy a vztahy
- ZSV - Základy společenských věd - Základní pojmy z oblasti pedagogiky
- ZSV - Základy společenských věd - Základní pojmy ze speciální pedagogiky
- E - Ekonomie - Hlavní makroekonomické proudy v historii, Základní ukazatele makroekonomie
- E - Ekonomie - Základní ekonomické pojmy
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Datové sítě - význam, uspořádání, historie, základní taxonomie počítačových sítí
- PRA - Právo - Základní právní pojmy
- PSY - Psychologie - Základní pojmy, vědomí, nevědomí, pozornost
- BI - Biologie - ekologie, základní pojmy, složky
- BI - Biologie - základní pojmy genetiky, molekulární dědičnost, přenos a vyjádření genu, mono- a dihybridismus
- CJ - Český jazyk - Základní pravopisné jevy
- CJ - Český jazyk - Základní principy českého pravopisu
- E - Ekonomie - Základní ekonomická východiska
- E - Ekonomie - Základní ekonomické kategorie
- E - Ekonomie - Základní ekonomické pojmy 1
- E - Ekonomie - Základní ekonomické pojmy
- LIT - Literatura - Základní vývojové tendence ve světové literatuře po roce 1945
- PRA - Právo - Obec jako zakladni samospravni jednotka
- PRA - Právo - Zakladni pravni teorie
- PSY - Psychologie - Hra a práce jako základní lidské činnosti, psychologické zákonitosti
- PSY - Psychologie - Základní poznatky o vývoji osobnosti
- UCE - Účetnictví - Inventarizace - význam a základní pojmy
- VV - Výtvarná výchova - Základní rysy umění 70. a 80. let 20. století, zvláště situace v české moderní malbě
- ZSV - Základy společenských věd - Základní ekonomické kategorie
- E - Ekonomie - základní ekonomické pojmy
- E - Ekonomie - Formování a základní elementy trhu
- E - Ekonomie - Základní ekonomické pojmy
- E - Ekonomie - Základní pojmy ekonomie
- PRA - Právo - Zakladni pojmy
- PRA - Právo - Základní právní pojmy
- E - Ekonomie - Investice, základní pojmy
- E - Ekonomie - Základní ekonomické otázky
- E - Ekonomie - Základní pojmy
- IVT - Informatika a výpočetní technika - MS Access - základní prvky, tabulky
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Základní deska
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Základní úpravy fotografií
- PRA - Právo - Listina základní lidských práv a svobod
- ZSV - Základy společenských věd - J. Patočka, základní lidská práva
- ZSV - Základy společenských věd - Základní ekonomické systémy, trh
- E - Ekonomie - Management (základní činnosti řízení)
- E - Ekonomie - Základní pojmy tržní ekonomiky
- E - Ekonomie - Základní pojmy
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie jako věda, její rozdělení a základní problémy
- E - Ekonomie - Zakladni ekonomicke pojmy
- E - Ekonomie - Základní ekonomické pojmy
- VS - Veřejná správa - Ústava ČR, Listina základních práv a svobod
- CJ - Český jazyk - Základní jazykové příručky
- VV - Výtvarná výchova - Základní fotografické pojmy
- E - Ekonomie - Obchodně-zázavzkové vztahy. Základní typy smluv
- CH - Chemie - Základní chemické pojmy,typy chemických vzorců,základní che
- E - Ekonomie - Základní ekonomické pojmy
- PRA - Právo - Základní pojmy práva
- UCE - Účetnictví - Dlouhodobý majetek – základní účetní případy
- M - Matematika - Zakladni operace mnoziny
- M - Matematika - Základní statistické pojmy
- BI - Biologie - Genetika zakladni pojmy, molekularni genetika, geneticke bu
- BI - Biologie - Základní děje na buněčné úrovni
- E - Ekonomie - Základní ekonomické pojmy
- E - Ekonomie - Základní subjekty a složky trhu, struktura trhu
- CJ - Český jazyk - Základní větné členy
- E - Ekonomie - Základní ekonomické teorie, hospodářský proces
- BI - Biologie - Trvalá základní pletiva
- BI - Biologie - Základní genetické pojmy alela, znaky organismů
- BI - Biologie - Základní genetické pojmy Mendel, gen
- E - Ekonomie - Základní ekonomické pojmy
- CJ - Český jazyk - Základní větné členy
- E - Ekonomie - Základní ekonomický problém a jeho řešení
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Zakladni pojmy informatiky
- MNG - Management - Finanční analýza firmy, etapy, základní ukazatelé
- MNG - Management - Poslání personální strategie, základní personální činnosti
- CJ - Český jazyk - Slovo jako základní jednotka komunikace
- CJ - Český jazyk - Věta jako základní jednotka výstavby textu
- D - Dějepis - základní znaky rozvitého středověku
- E - Ekonomie - Základní kapitál
- UCE - Účetnictví - Daňová evidence, subjekty oprávněné k vedení, základní pravidla pro vedení
- UCE - Účetnictví - Financni ucty - evidence a zakladni uctovani
- ZSV - Základy společenských věd - Listina základních lidských práv a svobod
- ZSV - Základy společenských věd - Základní útvary sociologie
- E - Ekonomie - Formování a základní elementy trhu
- E - Ekonomie - Základní pojmy ekonomie
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Základní pojmy
- PRA - Právo - Základní pojmy trestního práva
- BI - Biologie - Základní genetické pojmy
- E - Ekonomie - Makroekonomie a základní kazatelé měření její výkonnosti
- E - Ekonomie - Zakladni ekonomicke pojmy
- LIT - Literatura - základní pojmy
- POD - Podnikání - podnik a jeho základní podnikové činnosti
- PRA - Právo - Základní právní pojmy
- ZSV - Základy společenských věd - FILOZOFIE A JEJÍ POČÁTKY, ROZDĚLENÍ, CHARAKTERISTIKA A ZÁKLADNÍ FILOZOFICKÉ POJMY
- ZSV - Základy společenských věd - PRÁVO A JEHO ZÁKLADNÍ POJMY
- ZSV - Základy společenských věd - Základní psychologické směry
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Základní deska
- BI - Biologie - Dva základní typy trávicích soustav
- VV - Výtvarná výchova - Základní pojmy ve výtvarném umění
- E - Ekonomie - Financni ucty - evidence a zakladni uctovani
- E - Ekonomie - Zakladni kapital
- E - Ekonomie - Zakladni kapital
- E - Ekonomie - Zakladni uctovani zasob
- E - Ekonomie - Základní ekonomické pojmy
- E - Ekonomie - Základní ekonomické teorie, hospodářský proces
- E - Ekonomie - Základní ekonomické pojmy
- E - Ekonomie - Základní daňové pojmy
- F - Fyzika - Základní vlastnosti jednotlivých skupenství látek, fázové změny
- ZSV - Základy společenských věd - Základní principy demokracie
- UCE - Účetnictví - Zakladni kapital
- PSY - Psychologie - Maturitní otázka - 10. Základní rysy sebepojetí, vývoj sebepojetí, poruchy sebepojetí
- ZSV - Základy společenských věd - Základní filozofické otázky
- ZSV - Základy společenských věd - Základní filozofické otázky
- F - Fyzika - Základní poznatky astrofyziky.
- F - Fyzika - Základní poznatky molekulárně-kinetické teorie látek.
- 111 - Informační procesy - Knihovna jako systém, tradiční dokumenty jako základní informační nosiče.
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie osobnosti, typologe, vlastnosti osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Psychické vlastnosti
- CH - Chemie - VLASTNOSTI CHLORU.doc
- CH - Chemie - VLASTNOSTI SIROVODÍKU.doc
- CH - Chemie - VLASTNOSTI VODÍKU 1.doc
- CH - Chemie - VLASTNOSTI VODÍKU 2.doc
- F - Fyzika - Struktura a vlastnosti kapalin
- F - Fyzika - Struktura a vlastnosti pevných látek
- F - Fyzika - Světlo a jeho vlnové vlastnosti
- PSY - Psychologie - Osobnost a její struktura, vlastnosti aktivačně-motivační a výkonové
- PSY - Psychologie - Osobnost a její vlastnosti dynamické a seberegulační
- PSY - Psychologie - Osobnost a její vlastnosti vztahově-postojové, vztahy ve skupině
- UCE - Účetnictví - Zvláštnosti účtování v a.s. a s.r.o.
- UCE - Účetnictví - Zvláštnosti účtování v jednotlivých obchodních společnostech
- VV - Výtvarná výchova - Fáze, pojmy a zvláštnosti dětské kresby
- CJ - Český jazyk - Zvláštnosti stylizace obhcodního dopisu
- Z - Zeměpis - Mořská voda - Fyzikální a chemické vlastnosti
- Z - Zeměpis - Slozeni a vlastnosti pudy
- CH - Chemie - ,d´-prvky – vlastnosti kovů - prvky skupiny zinku
- CH - Chemie - ,d´-prvky –charakteristika, vlastnosti kovů - prvky skupiny
- CH - Chemie - ,s´prvky-alkalické kovy- charakteristika,vlastnosti, nejdůl
- CH - Chemie - Kyslík – výroba, vlastnosti, význam, oxidy, peroxidy, ozon,
- CH - Chemie - p5 - prvky – charakteristika, vlastnosti, nejdůležitější sl
- CH - Chemie - Rozdělení a vlastnosti sacharidů, monosacharidy, přehled, t
- UCE - Účetnictví - Zvláštnosti účtování v a.s. a s.r.o
- CH - Chemie - Hmota, látky a jejich vlastnosti
- MNG - Management - Somatické vlastnosti subjektů
- CJ - Český jazyk - Tvoření slov, jeho zvláštnosti a zásady
- CJ - Český jazyk - Zvláštnosti a nepravidelnosti větné stavby
- BI - Biologie - Obecná charakteristika organismů, vlastnosti, složení
- UCE - Účetnictví - Zvláštnosti účtování v akciové společnosti
- UCE - Účetnictví - Zvláštnosti účtování ve společnosti s ručením omezeným
- ZSV - Základy společenských věd - osobnost a její vlastnosti
- AJ - Anglický jazyk - Vlastnosti, vzhled
- UCE - Účetnictví - Zvlastnosti pravnich forem
- ZSV - Základy společenských věd - SEBEREGULAČNÍ VLASTNOSTI NŽS
- CH - Chemie - Dukaz redukcnich vlastnosti vitaminu C
- F - Fyzika - Struktura a vlastnosti pevných látek
- F - Fyzika - Struktura a vlastnosti kapalin
- F - Fyzika - Struktura a vlastnosti plynů
- F - Fyzika - Vlnové vlastnosti světla
- CJ - Český jazyk - Zvláštnosti ve větném členění
- F - Fyzika - Vlastnosti kapalin
- PSY - Psychologie - psychické vlastnosti
- F - Fyzika - Struktura a vlastnosti kapalin
- F - Fyzika - Struktura a vlastnosti pevných látek
- F - Fyzika - Struktura a vlastnosti plynného skupenstí látek
- F - Fyzika - Vlastnosti atomového jádra, jaderné reakce
- BI - Biologie - růstové a vývojové procesy rostlin, význam vody, světla tepla pro rostliny
- CJ - Český jazyk - K.Světlá Kříž u potoka
- CJ - Český jazyk - Světlá Kříž u potoka
- F - Fyzika - Elektrické zdroje světla a tepla
- LIT - Literatura - Karolína Světlá - Černá divizna
- CJ - Český jazyk - Karolina Světlá, díla, ukázky
- CJ - Český jazyk - Frantina (Karolina Světlá)
- CJ - Český jazyk - K. Světlá - Kříž u potoka
Copyright 2024 unium.cz