- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiáledonii, řecké Thessalii a Epiru.
Roku 679 přišel do této oblasti Asparuch ( Isperich), stal se chánem a vytvořil zde 1. bulharskou říši ( 680\681- 1018). Asparuch přišel do této oblasti s kočovnými turkotatarskými Bulhary z černomořských oblastí. Hlavním centrem Bulharské říše byl Veliký Přeslav . v říši existovala pevná vojenská organizace. Slovanské kmeny se nakonec poddaly, uznaly svrchovanost Turkotatarů. Tím došlo ke spojeníslovanských kmenů a turkotatarských Bulharů.
V čele říše stál chán a jeho velmoži. Z počátku byla slovanská šlechta v pozadí, ale postupem času došlo ke splynutí Bulharů se Slovany. Tak se stali divocí kočovníci usedlými zemědělci. Přijali slovanský jazyk i slovanský titul knížete, a Slované přijali pojmenování Bulhaři.
Kníže Krum ( 805-814) si podmanil Avary za Tisou a rozšířil tak území říše až k Tatrám. Vedl války s Byzantským císařstvím. V roce 811 byl byzantský císař Nikeforos I. na svém tažení do Bulharska poražen a zabit, v roce 812 byl poražen jeho nástupce císař Michal I. u Adrianopole.
Jedním z významných panovníků Bulharska byl Boris I. Michal ( 843-890). Zasloužil se o rozvoj říše. Vedl neustále boje s Byzancí. Centrum své říše si vytvořil v Plisce a Proslavy. V Plisce byla vytvořena největší bazilika na Balkánském poloostrově v 9. století. Boris také dobyl Makedonii a v roce 864\865 přijal křest od Byzance. Tím přijal křesťanství pro celou říši. přijal také Metodějovi žáky, kteří byli vyhnáni z Velké Moravy. Díky nim se zde vytvořilo slovanské písemnictví, vzniklo písmo cyrilice, základ pozdější azbuky. Obřady se konaly také ve slovanštině.
Po Borisovi se stal vládcem bulharské říše Symeon I. ( 890-927), který se snažil vytvořit jednotný slovansko-byzantský stát. Úspěšně válčil s Maďary i s Byzancií, která mu platila určitý poplatek, aby ji nechal na pokoji. K odvádění poplatků byli donuceni i Srbové. Bulharská říše za jeho vlády sahala od ústí Drávy až ke Konstantinopoli, od ústí Dunaje až do Thesálie a jižního Epiru. Na konci svého života přijal titul cara Bulharů a Řeků. Za jeho vlády došlo k rozkvětu země, která se stala významným politickým, kulturním a hospodářským centrem. Zemědělství a řemeslná výroba zde byli na velmi dobré úrovni, byly vyspělé. Bulhaři obchodovali s Araby, Byzancí a Dálném východem. Po smrti Symeon se jeho říše rozpadla na východní a západní část. východní část říše se v roce 971 dostala pod nadvládu ruského cara Svatoslava.
V západní části Bulharska vládl Samuel ( 977 – 1014), který sídlo říše přenesl do Orchidy ( v dnešní Albánii). Za války Bulharů s byzantským císařem Basileem II. Došlo v roce 1014 k rozhodující bitvě u Belasice, kde byli Bulhaři poraženi . byzantici tak získali část bulharské říše. Zbytek Bulharska obsadili v roce 1018. Tuto část připojili jako provincii, kterou zůstalo do roku 1185, kdy došlo k velkému povstání v Trnovu pod vedením bratrů Asěna a Petra. Toto povstání osvobodilo Bulharsko z byzantské nadvlády a vznikla tak 2. bulharská říše ( 1185-1396).
Carem se stal Asěn I. ( 1186-1196), který si za nové hlavní město zvolil Trnovu. Vedl vítězné boje s Byzancí. Podporoval také rozkvět pravoslavné církve tím, že zakládal kláštery a stavěl chrámy.
Největšího rozmachu dosáhla říše za vlády cara Jana ( Kolojana; 1196-1207), který byl také nazývaný Romanobijcem. Přiklonil se k západní, katolické církvi a byl papežem Inocencem III. Titulován na cara Bulharů a Italů. Za jeho vlády byla říše rozšířena na západ díky válkám s byzantskými Řeky a pak s Latiny. Když se zmocnil vlády v byzancii Balduin Flanderský, byl v roce 1205 poražen v bitvě u Adrianopole.
Velkého rozmachu dosáhla také za vlády Jana Asěna II. ( 1218-1241), který povznesl Bulharskou říši na vrchol slávy a moci. Za jeho vlády sahala až k Černému, Egejskému a Jaderskému moři. Bulharská říše se stala nejsilnějším balkánským státem. Po jeho smrti nastal úpadek říše. Vnitřní spory oslabily zemi, která se pak nedovadla bránit vpádu Mongolů. Z nadvlády Mongolů osvobodil bulharsko Theodor Svetoslav. Za jeho vlády upadli Bulhaři po prohrané bitvě u Velbuždu pod nadvládu Srbska.
Jan Alexandr ( 1332 – 1365) svou říši rozdělil mezi dva syny:
Jan Sracimir ( 1365-1396) vládl při srbských hranicích. Jeho sídlo bylo ve Vidině na Dunaji.
Jan Šišman ( 1365-1396) vládl v Trnově na Jantře pod Balkánem.
Kvůli vzájemným sporům mezi bratry byla bulharská říše oslabena. Toho využili Turci, kteří v roce 1396 dobyli Trnovu a Šišmana zajali. Sracimir se v roce 1396 přidal ke Zikmundovi Lucemburskému a po prohrané bitvě křesťanů u Nikopole byl Turky také zajat. Tím bylo Bulharsko zcela pod nadvládou tureckého sultanátu. Turecká nadvláda trvala od roku 1396 do roku 1879.
Vznik Polské říše.
Původně se při stěhování slovanských národů usadily polské kmeny u Odry a Visly. Původně uctívali pohanská božstva v čele se Svarogem ( otec Slunce a Ohně). Byli to:
Polané, kteří dali později jméno celému národu. Usadili se na severozápadě v okolí Hnězdna a Poznaně. Toto území se nazývalo Velkopolsko.
Mazované, kteří se usadili na obou březích Visly ( dnes okolí Varšavy).
Kukávané si zabrali oblast mezi Polany a Mazovany.
Vislané se usadili na horní Visle kolem dnešního Krakova. Toto území s nazývalo Malopolsko.
Slezané si zabrali území na Těšínsku a ve Slezsku.
Opolané vlastnili oblast mezi Slezany a Vislany.
Pomořané si zabrali pobřeží mezi dnešním Štětínem a Gdaňskem
Lendzicové sídlili na jihovýchodě okolo Sandoměře.
Poláci dostali své jméno podle hlavního kmene Polanů. Nejstarším panovnickým rodem v Polsku byli Piastovci. Název rodu je odvozen od bájného oráče Piasta, který přijal poselství od bohů. Byl podobný našemu Přemyslu Oráči.
Prvním historicky doloženým a velmi významným knížetem byl Měšek ( 935-992). Vládl nad územím Velkopolska, Mazovska, části Pomořanska a Dolního Slezska. Malopolsko a Horní Slezsko patřili od roku 880 pod nadvládu Velké Moravy. Měšek v roce 966 přijal křesťanství díky své manželce Doubravce, která s sebou přivedla do Polska české kněze. Tím, že přijal křesťanství a nový model státního systému od Přemyslovců, uchránil Poláky od germanizace. Doubravka byla dcerou českého knížete Boleslava I.. v roce 963 byl Měšek oslaben porážkou od Venetů v Pomořansku. Toho využila Německá říše a uvedla Polsko v Poplatnost ( jako našeho knížete Václava). V roce 968 založil misijní biskupství v Poznani.
Měškův syn Boleslav I. Chrabrý ( 992-1025) hned jak se ujal vlády dobyl na Přemyslovcích Slezsko a snad i Malopolsko. Připojením těchto oblastí se s Polského státu stal největší státní útvar ve střední Evropě. Ke Slezsku a Malopolsku se časem ještě přidalo Slovensko, Morava a Čechy ( ale jen na krátko, protože Jaromír a Oldřich s pomocí císaře Jindřicha II. Boleslava z Čech vytlačili. Nakonec byl v Budyšíně v roce 1018 uzavřen mír, podle kterého Polsku zůstala pouze Lužice.). V roce 1018 také dobyl na východě Kyjev a Červenou Rus. Jako malý se seznámil s německým způsobem vlády. Své znalosti využil v době své vlády. Byl přítelem císaře Oty III. a sv. Vojtěcha. Ostatky sv. Vojtěcha po jeho zavraždění vykoupil od Prusů a nechal je slavnostně pohřbít v Hnězdně. Ota III. pak založil v roce 999 v Hnězdně arcibiskupství. Tím polsko získalo už v 11. století církevní nezávislost. Prvním arcibiskupem v Hnězdně se stal Slavníkovec Radim. V letech 1003-1004 se stal českým panovníkem, protože využil oslabenosti přemyslovského státu po smrti Boleslava II. Jeho cílem bylo vytvořit samostatnou církevní organizaci a získat královský titul. Obou cílů dosáhl. V roce 1024\1025 byl Boleslav korunován králem Polska. Za jeho vlády byl stát stabilní, díky tomu byl uhájen proti útokům císařských vojsk.
Za Kazimíra I. Obnovitele ( 1034-1058) nastala ve státě krize. Nastaly rozpory mezi Piastovci a mezi poddanými, kterým se nelíbila situace v Polsku. To vedlo ke vzpourám a úpadku vnitřní stability. Kazimír se pokoušel o návrat pohanství do Polska. To se mu ale nepovadla a musel se ještě za života jeho otce ukrýt do Německa. V letech 1038-1039 zpustošil západní část Velkopolska a Hnězdno český kníže Břetislav I.. odnesl odtud ostatky sv. Vojtěcha do Prahy a Slezsko bylo připojeno k českému knížectví. Postupně se dařilo Kazimírovi obnovit s německou pomocí polský stát. Své hlavní sídlo přenesl do Krakova, v roce 1047 připojil k Polsku Mazovsko, a v roce 1050 opět Slezsko. Zavázal se platit Čechům poplatek za Slezsko. Posílil opět vliv křesťanství a obnovil rozvrácené arcibiskupství v Hnězdně.
Nástupcem Kazimíra byl Boleslav II. Smělý ( 1058, král od 1076-1079), který přestal odvádět poplatky císaři a místo toho platil papeži „svatopetrský haléř“. Byl to poplatek na svíce a stavbu svatopetrského chrámu. S papežským souhlasem se dal v roce 1076 korunovat jako třetí král Polska. V roce 1079 musel uprchnout ze země, protože byl vyhnán svým bratrem Vladislavem Heřmanem, který se ujal vlády místo něho. Byl vyhnán pro svou krutost, která se nelíbila ani šlechtě.
Vladislav Heřman ( 1079-1102) udržoval přátelské styky s Čechami ( měl za ženu Jitku – dceru Vratislava II.) a s Německem. Jeho nástupcem se stal jeho syn Boleslav III. Křivoústý ( 1102-1138), který se ze začátku dělil o moc ve státě se svým bratrem Zbygněvem. Jeho v roce 1107 porazil a vyhnal ze země. Získal Pomořansko a ústí Odry – Štětínsko, kde založil v roce 1124 biskupství. Měl přátelské styky s českým knížetem Vladislavem III., který se zřekl poplatků za Slezsko a Boleslav nároků na Kladsko. Zavedl nástupnický systém staršinský. To znamenalo, že vždy nejstarší Piastovec se sídlem v Krakově měl jako velkokníže vykonávat vrchní moc nad ostatními knížaty v Polsku. Tento zákon a sním spojená soustava údělných knížat z rodu Piastovci neměl pozitivní dopad na vývoj Polska. Tím se totiž země rozdrobila na neustále znepřátelená knížata. Bojovali o velkoknížecí stolec a někteří se snažili dostat z nadvlády Krakova. Dolnoslezská knížata se brzy zcela odcizila tak, že požádala o pomoc Německo. Tím se postupně poněmčila. K poněmčení Slezska přispělo i zakládání nových osad a měst německými osadníky ( asi 13. století).
V roce 1226 povolal do Polska Konrád I. Mazovský proti pohanským slovanským Prusům Řád německých rytířů pod vedením velmistra Heřmana ze Salsy a daroval jim kraj Chelmský. Tento řád také pomáhal rozšiřování křesťanství. Dobytá území si přisvojil. Tak začal ohrožovat samotné Polsko a Litvu.
Vloženo: 5.06.2011
Velikost: 90,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- 4 - Základy ekologie - Vznik a vývoj života
- 4 - Základy ekologie - Vznik a vývoj života
- LIT - Literatura - Vývoj českého divadla od počátku do vzniku Národního Divadla
- ZSV - Základy společenských věd - Politologie, vznik statu
- ZSV - Základy společenských věd - Filozofie- předmět,vznik,nejstarší filozofie
- BI - Biologie - Ruzne teorie vzniku zivota, virove nemoci
- BI - Biologie - Vznik a evoluce druhu
- BI - Biologie - Vznik a vývoj člověka
- E - Ekonomie - formy vzniku pracovního poměru
- BI - Biologie - Vznik a vývin mnohobuněčných živočichů a člověka.doc
- BI - Biologie - Vznik a vývoj života na zemi
- BI - Biologie - Vznik života na Zemi a fylogenetický vývoj člověka.doc
- D - Dějepis - Dějiny USA od vzniku do počátku 20. století
- D - Dějepis - Vznik ČSR, zásluhy T.G.Masaryka o stát
- LIT - Literatura - Slovanské kořeny našeho písemnictví a vznik českých literárních památek v době raného feudalismu
- PRA - Právo - Vznik statu
- UCE - Účetnictví - Založení a vznik kapitálových společností
- VV - Výtvarná výchova - Vznik a charakter renesančního umění a jeho porovnání s uměním gotickým
- ZSV - Základy společenských věd - Podstat a vznik náboženství
- ZSV - Základy společenských věd - Právo- vznik, vývoj a obecná charakteristika
- ZSV - Základy společenských věd - Vznik filozofie, předsokratovská filozofie
- Právo - Základy práva - Pojem a vznik práva
- D - Dějepis - Poválečné uspořádání světa, vznik SSSR, nástup totalitních režimů
- E - Ekonomie - Vznik a vývoj ekonomie
- D - Dějepis - Dělnické a socialistické hnutí od počátku do vzniku bolševismu, průmyslová revoluce.
- D - Dějepis - Počátky středověku (feudalismus - vznik), Barbarské státy, Franská říše, Sámův svaz, Byzanc, Velká Morava, Arabové a islám.
- D - Dějepis - První světová válka a vznik ČSR
- D - Dějepis - Vznik mnohonárodní (jagellonské a habsburské) monarchie, naše země a třicetiletá válka.
- D - Dějepis - Vznik světových impérií ve 2. pol. 19. stol.
- D - Dějepis - Vznik Československé republiky v roce 1918
- F - Fyzika - Vznik a vývoj hvězd
- BI - Biologie - Vznik a vývoj živých soustav
- D - Dějepis - Vznik USA
- D - Dějepis - Vznik ČSR a 1. světová válka
- ZSV - Základy společenských věd - Stát - obecná charakteristika, teorie vysvětlující vznik s
- FIL - Filozofie - Vznik a vývoj filozofie, počátky filozofie v období antiky
- VS - Veřejná správa - Vznik státu, občan a stát
- D - Dějepis - Vyvoj u.s.a. od vzniku do r. 1945
- VV - Výtvarná výchova - Vznik a historický vývoj fotografie
- Z - Zeměpis - Mapa - vznik mapy
- BI - Biologie - Vznik života na Zemi
- D - Dějepis - Industriální epochy Vznik USA
- D - Dějepis - Vznik Československa a jeho vývoj v letech 1918 až 1938
- E - Ekonomie - Vznik a zánik firem
- PSY - Psychologie - Psychologie - vznik a vývoj
- ZSV - Základy společenských věd - Ekonomická transformace Vznik právních norem, právní koncep
- ZSV - Základy společenských věd - Stát Některé teorie o vzniku, fungování a organizaci státu
- LIT - Literatura - Vznik písemnictví na Velké Moravě
- PSY - Psychologie - Předpoklady vzniku psychologie jako samostatné vědy
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.24- Vývoj divadla od jeho vzniku do konc
- D - Dějepis - Vznik CSR a jeji vyvoj do roku 1938
- D - Dějepis - Vznik USA a jejich vyvoj do konce 19. stol.
- BI - Biologie - Vznik nervového signálu, akční potenciál, integrační funkce
- BI - Biologie - Útvary vznikající z cytoplasmy
- MKT - Marketing - Vznik, vývoj a význam marketingu, podnikatelské koncepce
- PSY - Psychologie - Člověk jako přírodní bytost, teorie na vznik člověka
- CJ - Český jazyk - Vznik světového písemnictví
- D - Dějepis - Vznik USA
- PSY - Psychologie - Vznik, směry, metody
- CJ - Český jazyk - Vznik kinematografie ve světě a u nás
- E - Ekonomie - Management - vznik, podstata
- E - Ekonomie - Mezinárodní obchod - charakteristika, vznik
- CJ - Český jazyk - Vznik a vyvoj ceskeho divadla
- CJ - Český jazyk - Vznik a vyvoj svetoveho divadla
- CJ - Český jazyk - Vznik a vývoj dramatu
- D - Dějepis - 1. SVĚTOVÁ VÁLKA A VZNIK ČSR
- D - Dějepis - industriální epochy, vznik a vývoj USA
- D - Dějepis - VZNIK A ROZVOJ KLASICKÉ OTROKÁŘSKÉ SPOLEČNOSTI V ŘECKÉ OBLASTI
- D - Dějepis - vznik centralizováných monarchií a Anglii a ve Francii stole
- D - Dějepis - vznik československa a jeho vývoj
- Z - Zeměpis - vznik map
- ZSV - Základy společenských věd - stát, vznik a vývoj státu
- E - Ekonomie - Vznik a vývoj ekonomie
- BI - Biologie - Vznik a vývoj života na Zemi
- CJ - Český jazyk - mluvnice - vznik a vývoj českého jazyka
- CJ - Český jazyk - Vznik a rozvoj české literatury - od staroslověn. základů
- CJ - Český jazyk - vznik česky psané literatury
- D - Dějepis - Charakteristika života v pravěku, rozdělení pravěku, vznik a vývoj člověka 2A
- D - Dějepis - HOSPODÁŘSKÉ A POLITICKÉ POMĚRY V EVROPSKÝCH ZEMÍCH MEZI DVĚMA SVĚTOVÝMI VÁLKAMI, VZNIK FAŠISMU 2
- D - Dějepis - HOSPODÁŘSKÉ, POLITICKÉ A NÁRODNOSTNÍ POMĚRY V ČSR PO VZNIKU REPUBLIKY DO NÁSTUPU SVĚTOVÉ HOSPODÁ
- D - Dějepis - NAŠE NÁRODY ZA 1. SVĚTOVÉ VÁLKY, VZNIK ČSR
- D - Dějepis - Naše země za WW1 a vznik ČSR
- D - Dějepis - VZNIK A VÝVOJ USA
- D - Dějepis - VZNIK ČESKOSLOVENSKA A VÝVOJ DO ROKU 1920
- CJ - Český jazyk - VZNIKČ~1
- D - Dějepis - Rusko-japonská válka, Vznik SSSR,...
- D - Dějepis - .sv.válka, vznik ČSR
- D - Dějepis - 1.sv.válka, vznik ČSR
- D - Dějepis - Hosp.a polit. poměry v Ev. mezi válkami, vznik fašism
- D - Dějepis - Poměry po vzniku ČSR
- D - Dějepis - Rusko-japonská válka, Vznik SSSR,...
- D - Dějepis - Vznik a zánik římské rep.
- D - Dějepis - Vznik Nemecka
- D - Dějepis - Vznik středověkých států a jejich vývoj za raného středověku
- D - Dějepis - Vznik USA
- D - Dějepis - Vznik Československa 1918
- D - Dějepis - Vznik ČSR a utváření našich hranic
- D - Dějepis - Vznik ČSR, 20.léta
- LIT - Literatura - Vznik cesky psane literatury, umeni gotiky
- BI - Biologie - Vznik vesmíru
- BI - Biologie - Vznik Života
- FIL - Filozofie - Vznik filozofie z mytologie
- D - Dějepis - Vznik USA
- D - Dějepis - Vznik ČSR + První republika
- E - Ekonomie - Vznik a vývoj peněz
- 02 - IT - Prezentace - Osobnosti v historii českého státu
- 01 - Němčina - Charakteristika evropských států
- 12 - Dějepis - Počátky českého státu
- ZSV - Základy společenských věd - vyvoj statu
- D - Dějepis - Formování československého státu
- D - Dějepis - První státní útvary na našem území a počátky českého státu
- D - Dějepis - Vývoj českého státu za Přemyslovců a Lucemburků
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- E - Ekonomie - Monetarni politika statu
- E - Ekonomie - Rozpoctova a socialni politika statu
- E - Ekonomie - Státní rozpočet a fiskální politika státu
- E - Ekonomie - Zahraničně obchodní vztahy podniku a státu
- E - Ekonomie - Úloha státu v tržním hospodářství
- PRA - Právo - Formy statu a formy vlady
- Z - Zeměpis - Společenství nezávislých států
- D - Dějepis - Počátek českého státu, vrcholný středověk, Stoletá válka
- E - Ekonomie - Zásahy státu do cen
- ZSV - Základy společenských věd - Formy státu
- ZSV - Základy společenských věd - Obecná charakteristika státu
- D - Dějepis - Územní vývoj státu
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu (ovlivňování podniku státem)
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- E - Ekonomie - Úloha státu v hospodářské politice
- D - Dějepis - Pocatky Ceskeho Statu
- D - Dějepis - Počátky Českého Státu
- E - Ekonomie - Hospodarska politika statu
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- E - Ekonomie - Měnová politika státu
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- ZSV - Základy společenských věd - Cíle hospodářské politiky státu Proměny komunikace v renesa
- E - Ekonomie - uloha statu
- E - Ekonomie - hospodářská politika státu
- D - Dějepis - Počátky českého státu 9.století
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- D - Dějepis - POCATKY CESKEHO STATU
- D - Dějepis - POČÁTKY ČESKÉHO STÁTU
- E - Ekonomie - Úloha státu v tržní ekonomice. Řešení efektivnosti, spravedlnosti a stability trhu.
- D - Dějepis - počátky českého státu do roku 1212
- D - Dějepis - ROZVOJ ČESKÉHO STÁTU ZA POSLEDNÍCH PŘEMYSLOVCŮ A LUCEMBURKŮ
- D - Dějepis - VÝVOJ ŘÍMSKÉHO OTROKÁŘSKÉHO STÁTU
- E - Ekonomie - Zásahy státu do cen
- D - Dějepis - Počátky českého státu
- D - Dějepis - První státní útvary na území našeho státu
- E - Ekonomie - Hospodarska politika statu
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- E - Ekonomie - Měnová politika státu
- ZSV - Základy společenských věd - PRÁVNÍ ZÁKLADY ČESKÉHO STÁTU, ČESKÝ ÚSTAVNÍ VÝVOJ OD ROKU 1848
- ZSV - Základy společenských věd - Typy a formy státu
- D - Dějepis - Sámova říše, Velká Morava, Počátky českého státu
- D - Dějepis - Počátky českého státu
- D - Dějepis - První státní útvary na území našeho státu
- D - Dějepis - Vývoj českého státu za Jiřího z Poděbrad a vlády Jagelonců
- D - Dějepis - českého státu za Jiřího z Poděbrad a vlády Jagelonců
- E - Ekonomie - Hos. politika statu
- Z - Zeměpis - 21 Společenství nezávislých států
- E - Ekonomie - Bilaterární vztahy EU vůči státům mimo EU
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- Z - Zeměpis - Geografická charakteristika států latinské ameriky
- Z - Zeměpis - Porovnání dvou nejlidnatějších států světa
- D - Dějepis - Utváření raně středověkých forem státu na našem území
- D - Dějepis - Revoluční rok 1848 v Evropě
- LIT - Literatura - Renesance a humanismus v Evropě
- Z - Zeměpis - Transformační procesy v post komunisticke evrope
- D - Dějepis - Osvícenský absolutismus u nás a v Evropě, české země od třicetileté války do konce 18. století.
- D - Dějepis - Revoluční rok 1848 v Evropě i u nás.
- D - Dějepis - Vrcholný středověk v Evropě (12. - 15. stol.) - Francie, Anglie, Svaté říše římská, Mongolové a Rusko, Balkán atd.
- D - Dějepis - Boj mezi Anglií a Francií o nadvládu v západní Evropě
- CJ - Český jazyk - Renesance a humanismus v Evropě a u nás
- D - Dějepis - Osvícenství v Evropě
- D - Dějepis - Vrcholný Středověk V Evropě
- MNG - Management - cestovní ruch v jižní evropě
- VV - Výtvarná výchova - Významné sbírky výtvarného umění v Evropě
- D - Dějepis - Pocatky absolutismu v evrope
- CJ - Český jazyk - Romantismus v Evropě
- CJ - Český jazyk - Realismus - znaky, lit. v Evropě
- D - Dějepis - Revoluční rok 1848 v Evropě
- CJ - Český jazyk - Renesance v Evropě
- Z - Zeměpis - Integrační procesy v Evropě
- VV - Výtvarná výchova - Baroko v Evropě
- VV - Výtvarná výchova - Renesance v Evropě
- D - Dějepis - VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK V EVROPĚ
- D - Dějepis - politická situace ve světě a v Evropě po r. 1945
- D - Dějepis - REVOLUČNÍ ROK 1848 V EVROPĚ A HABSBURSKÉ ŘÍŠI.
- D - Dějepis - revoluční rok 1848 v Evropě
- D - Dějepis - REVOLUČNÍ ROK 1848 – 1849 V EVROPĚ A U NÁS
- D - Dějepis - ČESKÝ STÁT ZA JIŘÍHO Z PODĚBRAD, VLÁDA JAGELLONCŮ, ZMĚNY V EVROPĚ A VE SVĚTĚ
- MNG - Management - cestovní ruch v jižní evropě
- D - Dějepis - Národně osvobozenecké hnutí v Evropě od Vídeňského kongr
- D - Dějepis - První buržoazní revoluce v Evropě - nizozemská a anglick
- D - Dějepis - Raný středověk v Evropě
- D - Dějepis - Vrcholný středověk v Evropě ve 12. - 15. století
- D - Dějepis - vrcholný středověk v evropě ve 12.-15.st.
- ZSV - Základy společenských věd - HOSPODÁŘSKÁ INTEGRACE ČESKOSLOVENSKA V POVÁLEČNÉ EVROPĚ, EU
- ZSV - Základy společenských věd - VOJENSKÁ INTEGRACE V EVROPĚ A VE SVĚTĚ, NATO, STUDENÁ VÁLKA
- ZSV - Základy společenských věd - Vojenská integrace vEvropě a ve světě. NATO.Studená válka
- CJ - Český jazyk - STŘEDOVĚKÁ LITERATURA V EVROPĚ 5.-15.STOL.
- D - Dějepis - Ranný feudalismus ve vých.Evropě
- D - Dějepis - Revoluční rok 1848 v Evropě
- D - Dějepis - Umění, kultura,..v Evropě v 19.stol.
- LIT - Literatura - Vliv baroka na literaturu v Evropě i u nás
- VV - Výtvarná výchova - Baroko v Evropě
- VV - Výtvarná výchova - Renesance v Evropě
- D - Dějepis - Revoluce 1848-1849 u nás a v Evropě
- D - Dějepis - Renesance a humanismus v Evropě
Copyright 2024 unium.cz