- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálprohlášení bylo součástí tzv. božího míru, který směřoval proti šlechtě. Podle tohoto míru byly zakázány boje o velkých církevních svátcích apod. Za porušení se udělovaly církevní tresty, např. interdikt. Za vlády Huga se vytvářely soustavy klášterů, které byly podřízené přímo papeži. Tím se zpřísnily pravidla klášterního života. Kladl se větší důraz na mravní hodnoty a nezávislost na světské moci.
Po jeho smrti se stal jeho nástupcem Robert I. Zbožný ( 997-1031). Robert se hned po otcově smrti zapudil svou ženu, kterou mu vnutil otec, a oženil se se svou sestřenicí. Papež ale jejich sňatek neschválil a požádal je, aby se rozešli, protože jejich příbuzenský vztah nedovoluje sňatek. Nakonec Robert ustoupil, protože podpora církve v tomto období byla velmi důležitá.
Robert měl dva syny. Starší Jindřich I. ( 1031 – 1060) nastoupil na trůn po svém otci, a mladší Robert se stal vévodou v Burgundsku. Díky Jindřichovi rod Kapetovců získal také portugalský trůn. Jindřich měl syna Filipa I. ( 1060 – 1108), který nastoupil po otci. Za jeho vlády došlo ke dvěma významným událostem. První bylo napadení Anglie v roce 1066 normandským vévodou Vilémem. A tou druhou bylo vyhlášení první křížové výpravy do Svaté země papežem Urbanem II. V roce 1095.
Synem Filipa I. byl Ludvík VI. Tlustý ( 1108 – 1137). Za jeho vlády vzniká gotický sloh. Za jeho vlády také dochází k růstu a zvětšení významu francouzských měst. Města získávají různé výsady, volí své představitele, zakládají řemeslnické cechy a opevňují se hradbami. Zdrojem královských příjmů jsou např. poplatky z trhů.
Jeho syn Ludvík VII. ( 1137 – 1180) získal sňatkem s Eleonorou Akvitánskou jihozápad Francie až k Pyrenejím. S Eleonorou se ovšem rozvedl po druhé křížové výpravě, kde se jí zalíbil Jindřich II. Plantagenet. Za něj se také později provdala a tím získal Akvitánii, Limousinsko, Gaskoňsko a Périgorden. Tak měl pod svou správou Jindřich větší území než francouzský král.
Ludvíkův syn Filip II. August ( 1180 – 1223) vytvořil z Francie velmoc. Získal Artois, hrabství Alois a Vermandois. Zúčastnil se II. Křížové výpravy s Richardem Lví srdce. Využil sporů o anglický trůn a nesvornosti Plantagenet a dobyl na Angličanech Normandii, Bretaň, Touraine a Poitou. V letech 1209 – 1229 vedl křižácké tažení proti jihofrancouzským albigenským sektářům, porazil jejich vůdce a tím získal Toulousko. Jinak nechal postavit v Paříži Notre Dame, Louvre a v roce 1200 založil pařížskou univerzitu. Paříž obehnal hradbami a staral se o rozvoj města. Ustanovil královské rychtáře = baillis, správce krajů, kteří se třikrát za rok museli dostavit do Paříže a předložit účty. Vliv církve byl stále v této době veliký. Vznikají tu nové kláštery, které obsahovali školy, knihovny a dílny.
Syn Ludvíka Ludvík IX. Svatý ( 1226 – 1270) si svou umírněností získal všeobecnou oblibu a váženost v okolních zemích. Za jeho vlády vznikla Velká rada, Účetní komora a nejvyšší stálý soud, který se nazýval Parlament. Ludvík se zúčastnil dvou křížových výprav, neúspěšné sedmé v letech 1248 – 1254 a osmé v roce 1270. při které zemřel v Tunisku.
Vznik Kyjevské Rusy.
Kyjevská Rus se vytvořila v oblasti od Karpat na západě, až k řece Volze na východě, od Baltu na sever a až k Černému moři na jihu. Byla to největší říše v Evropě, která na jihu a jihovýchodě sousedila s Avary. Toto území osídlovali východní Slované, jako původní kmeny.
Vznikaly kmenové svazy na obranu před kočovnými Avary. Nastaly také změny ve struktuře společnosti po rozpadu občiny. Občina byla rolnická pospolitost se společným vlastnictvím půdy. Společnost se rozdělila na bojaře, kteří ovládali dědičné pozemkové majetky, a na rolníky, kteří byli závislí na bojarech. V čele společnosti stál kníže.
Zde převažovalo zemědělství. Pěstovalo se obilí, lov ryb a jiné zvěře. Přes toto území vedly obchodní cesty od Balkánského k Černému moři do Byzance. Obchodovalo se hlavně se vzácnými látkami, kořením, s kožešinami, jantarem a voskem. Bezpečnost obchodníků tady zajišťovaly vojenské družiny Normanů, které Slované pojmenovali Varjagové. Při těchto obchodních cestách vznikala opevněná hradiště, která chránila místní tržiště. Hradiště se staly mocenskými a hospodářskými centry. Byly ovládány knížaty a vojskem. V okolí hradišť se začala rozvíjet řemeslná výroba. Nejvýznamnějšími hradišti byly na severu Novgorod a na jihu Kyjev. Kvůli neshodám mezi knížaty byli pozvání do země v roce 862 ze Skandinávie Varjagové, kteří se postupně v těchto hradištích ( která se vyvinula v města) ujali vlády. Kyjev ovládl Askolde a Dire. Novgorod ovládl náčelník Varjagů Rurik. Varjagové později splynuli s původním slovanským obyvatelstvem, s Rusy.
Rurik ( 862-879) se stal zakladatelem nejstarší panovnické dynastie Rurikovců, kteří vládli v Kyjevské Rusy až do roku 1598. Po něm vládl Oleg ( 879-912), který na začátku 80. let 9. století ovládl Kyjev, násilně ho připojil k Novgorodu a okolí. Připojením Kyjeva vytvořil nový stát – Kyjevskou Rus. Oleg tím také přenesl své sídlo do Kyjeva. V roce 907 a 911 podnikl Oleg tažení do Cařihradu, kde si vynutil uznání a mír. Z tohoto míru vyšla smlouva rusko-byzantská o politických a obchodních vztazích.
Na Olegovo místo nastoupil Igor ( 912-945) a jeho manželka Olga ( 945-962), která se ujala vlády po smrti svého muže. Igor podnikl další válečná tažení proti Byzanci v letech 941 a 943. byl zabit v bojích s Drevljany. Jeho žena po jeho smrti připojila k Rusi drevljanské knížectví a území Krivičů. Vydala také určitá pravidla a zákony pod názvem Ustavy Olgy. Snažila se o sblížení Ruska s Byzancí. Při návštěvě Konstantinopole se nechala pokřtít, tím se stala Rus součástí sféry byzantského působení.
Místo Olgy nahradil Svatoslav I. Igorevič ( 962- 972). Ten si podrobil Kozary a na požádání byzantského císaře Nikefora II. Porazil Bulhary v roce 967. snažil se rozšířit své území. To se mu zčásti podařilo. Po jeho smrti začal boj mezi jeho syny o trůn. Nakonec boj zvítězil Vladimír I. Svatý ( 980-1015). V roce 981 si podrobil Polany a Vjatiče, a v roce 984 Radimiče. Dal postavit několik hradišť. Tak vytvořil obranný systém proti stepním nájezdníkům. Na žádost byzantského císaře Basilej II. Bulharobijce mu pomohl zničit povstání v Byzanci. Za to měl dostat císařovu sestru za manželku, ale musel se nejprve nechat pokřtít. 6. 1. 988 se dal nakonec v Chersonu pokřtít. Pak nařídil hromadný křest obyvatel Kyjeva. církev se tak stala oporou knížecí moci. Bohoslužby se prováděly ve slovanském jazyce ca liturgickým písmem se stala cyrilice.Za jeho vlády bylo založeno několik biskupství, v Novgorodu, v Severním Rostovu, Černigovu a Perejaslavě. Kyjev byl opevněn, stal se centrem obchodu a vzdělanosti. Za jeho vlády došlo k rozvoji Kyjevské Rusy. Došlo také k dokončení podmanění všech východních Slovanů a upevnili se hranice.
Dalším významným knížetem byl Jaroslav I. Moudrý ( 1016- 1054), za kterého pokračoval rozkvět kyjevského státu. O moc ve státě musel bojovat. Nakonec se stal samovládcem. Chtěl se vyrovnat byzantským císařům, a proto budoval Kyjev jako hlavní sídelní město s reprezentačními stavbami ( Zlatá brána, chrám svaté Sofie, klášter Pečerský,staroslověnština převládala nad řečtinou, podporoval rozvoj písemnictví, kultury a nechával překládat řecké spisy). Zdokonalil hradby kolem Kyjeva. V roce 1016 nechal pořídit tzv. Ruskou pravdu. Byla to sbírka zákonů ( vzorem byl byzantský církevní zákoník Nomokánon). Tento zákoník skoro neznal trest smrti a vůbec neznal tělesné tresty. Většinou šlo o peněžní tresty. V roce 1043 se pokusil napadnout Konstantinopol, ale tento krok se mu nepovedl. V roce 1051 ustanovil metropolitu ruské církve bez souhlasu byzantského patriarchy.
Po Jaroslavově smrti byly vedeny boje o vládu mezi jeho syny a jinými knížaty. Tohoto oslabení využili Polovci a podnikali útočná tažení do Kyjevské Rusy. S tím bylo obyvatelstvo nespokojeno, proto docházelo k lidovým povstáním, která přispěla k nestabilitě státu.
Dalším významným panovníkem Kyjevské Rusy byl Vladimír Monomech ( 1113- 1125), který patřil k nejvzdělanějším panovníkům tehdejší Evropy. Za jeho vlády byl velmi známý nejstarší ruský rukopis Pověsť vremennych let ( Pověsti dávných časů), který je připisovaný Nestorovi, mnichu. Vladimír ovládl a sjednotil celou Rus, ze které vytvořil ohromnou říši. proslavil se v bojích proti Pečeněhům. Také vydal tzv. Ustav, ve kterém ulehčil postavení rolnického a městského obyvatelstva. Už za jeho vlády začal růst vliv šlechty.
Po Monomachově smrti v roce 1125 začaly narůstat v rurikovské dynastii rozpory, které vedly k oslabení jednoty Kyjevské Rusi. Od roku 1169 se stala Kyjevská Rus volným sdružením několika knížectví, které byly pod formální vládou knížete ve Vladimiru. Vytvořili se zde tři slovanské skupiny:
Velkorusové kolem Moskvy
Malorusové na jihu
Bělorusové na západě
Další rozvoj byl přerušen nájezdy mongolských kmenů ze Střední Asie, kterým říkali Rusové Tataři ( již na přelomu 12. a 13. století vytvořili silný kmenový svaz a postupně ovládli severní Čínu, Střední Asii, pronikli i do Zakavkazska a na Krym). Ti pod vedením Čingischána zaútočili počátkem 20. let 13. století na Kyjevskou Rus a v bitvě na řece Kalce u Azovského moře v roce 1223 porazili ruská vojska. Tataři tak snadno postupovali ke Kyjevu. V roce 1240 obléhali Tataři pod vedením Batúa Kyjev. Kyjev byl nakonec zničen . nepodařilo se jim ale dobýt Novgorod. Na dobytých jižních územích Kyjevské Rusi založili Tataři velkou říši, která se nazývala Zlatá horda. Postupně byla podrobena všechna ruská knížectví kromě novgorodského. Rusové se snažili vymanit z nadvlády Tatarů. Centrem ruských knížectví se stalo moskevské knížectví. V roce 1380 vojska jeho panovníka Dimitrije Donského v bitvě na Kuliovském poli na březích Donu porazil Tatary.
Ve stejné době kdy byla Kyjevská Rus napadena Tatary, musela se bránit také proti dalším nájezdům. V roce 1240 ruská vojska pod vedením novgorodského knížete Alexandra Něvského na Něvě porazili Švédy. O dva roky později ( 1242 ) se pokusil dobýt Novgorod řád německých rytířů. V ledové bitvě na Čudském jezeře v roce 1242 byly oddíly rytířů také poraženi Alexandrem. Tataři
Vznik Bulharské říše.
Kromě východní a střední Evropy pronikali Slované od konce 5. století také do jihovýchodní Evropy. Zvláště do oblasti Balkánského poloostrova, kde se usazovali v Poesii, Thrákii, Mak
Vloženo: 5.06.2011
Velikost: 90,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- 4 - Základy ekologie - Vznik a vývoj života
- 4 - Základy ekologie - Vznik a vývoj života
- LIT - Literatura - Vývoj českého divadla od počátku do vzniku Národního Divadla
- ZSV - Základy společenských věd - Politologie, vznik statu
- ZSV - Základy společenských věd - Filozofie- předmět,vznik,nejstarší filozofie
- BI - Biologie - Ruzne teorie vzniku zivota, virove nemoci
- BI - Biologie - Vznik a evoluce druhu
- BI - Biologie - Vznik a vývoj člověka
- E - Ekonomie - formy vzniku pracovního poměru
- BI - Biologie - Vznik a vývin mnohobuněčných živočichů a člověka.doc
- BI - Biologie - Vznik a vývoj života na zemi
- BI - Biologie - Vznik života na Zemi a fylogenetický vývoj člověka.doc
- D - Dějepis - Dějiny USA od vzniku do počátku 20. století
- D - Dějepis - Vznik ČSR, zásluhy T.G.Masaryka o stát
- LIT - Literatura - Slovanské kořeny našeho písemnictví a vznik českých literárních památek v době raného feudalismu
- PRA - Právo - Vznik statu
- UCE - Účetnictví - Založení a vznik kapitálových společností
- VV - Výtvarná výchova - Vznik a charakter renesančního umění a jeho porovnání s uměním gotickým
- ZSV - Základy společenských věd - Podstat a vznik náboženství
- ZSV - Základy společenských věd - Právo- vznik, vývoj a obecná charakteristika
- ZSV - Základy společenských věd - Vznik filozofie, předsokratovská filozofie
- Právo - Základy práva - Pojem a vznik práva
- D - Dějepis - Poválečné uspořádání světa, vznik SSSR, nástup totalitních režimů
- E - Ekonomie - Vznik a vývoj ekonomie
- D - Dějepis - Dělnické a socialistické hnutí od počátku do vzniku bolševismu, průmyslová revoluce.
- D - Dějepis - Počátky středověku (feudalismus - vznik), Barbarské státy, Franská říše, Sámův svaz, Byzanc, Velká Morava, Arabové a islám.
- D - Dějepis - První světová válka a vznik ČSR
- D - Dějepis - Vznik mnohonárodní (jagellonské a habsburské) monarchie, naše země a třicetiletá válka.
- D - Dějepis - Vznik světových impérií ve 2. pol. 19. stol.
- D - Dějepis - Vznik Československé republiky v roce 1918
- F - Fyzika - Vznik a vývoj hvězd
- BI - Biologie - Vznik a vývoj živých soustav
- D - Dějepis - Vznik USA
- D - Dějepis - Vznik ČSR a 1. světová válka
- ZSV - Základy společenských věd - Stát - obecná charakteristika, teorie vysvětlující vznik s
- FIL - Filozofie - Vznik a vývoj filozofie, počátky filozofie v období antiky
- VS - Veřejná správa - Vznik státu, občan a stát
- D - Dějepis - Vyvoj u.s.a. od vzniku do r. 1945
- VV - Výtvarná výchova - Vznik a historický vývoj fotografie
- Z - Zeměpis - Mapa - vznik mapy
- BI - Biologie - Vznik života na Zemi
- D - Dějepis - Industriální epochy Vznik USA
- D - Dějepis - Vznik Československa a jeho vývoj v letech 1918 až 1938
- E - Ekonomie - Vznik a zánik firem
- PSY - Psychologie - Psychologie - vznik a vývoj
- ZSV - Základy společenských věd - Ekonomická transformace Vznik právních norem, právní koncep
- ZSV - Základy společenských věd - Stát Některé teorie o vzniku, fungování a organizaci státu
- LIT - Literatura - Vznik písemnictví na Velké Moravě
- PSY - Psychologie - Předpoklady vzniku psychologie jako samostatné vědy
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.24- Vývoj divadla od jeho vzniku do konc
- D - Dějepis - Vznik CSR a jeji vyvoj do roku 1938
- D - Dějepis - Vznik USA a jejich vyvoj do konce 19. stol.
- BI - Biologie - Vznik nervového signálu, akční potenciál, integrační funkce
- BI - Biologie - Útvary vznikající z cytoplasmy
- MKT - Marketing - Vznik, vývoj a význam marketingu, podnikatelské koncepce
- PSY - Psychologie - Člověk jako přírodní bytost, teorie na vznik člověka
- CJ - Český jazyk - Vznik světového písemnictví
- D - Dějepis - Vznik USA
- PSY - Psychologie - Vznik, směry, metody
- CJ - Český jazyk - Vznik kinematografie ve světě a u nás
- E - Ekonomie - Management - vznik, podstata
- E - Ekonomie - Mezinárodní obchod - charakteristika, vznik
- CJ - Český jazyk - Vznik a vyvoj ceskeho divadla
- CJ - Český jazyk - Vznik a vyvoj svetoveho divadla
- CJ - Český jazyk - Vznik a vývoj dramatu
- D - Dějepis - 1. SVĚTOVÁ VÁLKA A VZNIK ČSR
- D - Dějepis - industriální epochy, vznik a vývoj USA
- D - Dějepis - VZNIK A ROZVOJ KLASICKÉ OTROKÁŘSKÉ SPOLEČNOSTI V ŘECKÉ OBLASTI
- D - Dějepis - vznik centralizováných monarchií a Anglii a ve Francii stole
- D - Dějepis - vznik československa a jeho vývoj
- Z - Zeměpis - vznik map
- ZSV - Základy společenských věd - stát, vznik a vývoj státu
- E - Ekonomie - Vznik a vývoj ekonomie
- BI - Biologie - Vznik a vývoj života na Zemi
- CJ - Český jazyk - mluvnice - vznik a vývoj českého jazyka
- CJ - Český jazyk - Vznik a rozvoj české literatury - od staroslověn. základů
- CJ - Český jazyk - vznik česky psané literatury
- D - Dějepis - Charakteristika života v pravěku, rozdělení pravěku, vznik a vývoj člověka 2A
- D - Dějepis - HOSPODÁŘSKÉ A POLITICKÉ POMĚRY V EVROPSKÝCH ZEMÍCH MEZI DVĚMA SVĚTOVÝMI VÁLKAMI, VZNIK FAŠISMU 2
- D - Dějepis - HOSPODÁŘSKÉ, POLITICKÉ A NÁRODNOSTNÍ POMĚRY V ČSR PO VZNIKU REPUBLIKY DO NÁSTUPU SVĚTOVÉ HOSPODÁ
- D - Dějepis - NAŠE NÁRODY ZA 1. SVĚTOVÉ VÁLKY, VZNIK ČSR
- D - Dějepis - Naše země za WW1 a vznik ČSR
- D - Dějepis - VZNIK A VÝVOJ USA
- D - Dějepis - VZNIK ČESKOSLOVENSKA A VÝVOJ DO ROKU 1920
- CJ - Český jazyk - VZNIKČ~1
- D - Dějepis - Rusko-japonská válka, Vznik SSSR,...
- D - Dějepis - .sv.válka, vznik ČSR
- D - Dějepis - 1.sv.válka, vznik ČSR
- D - Dějepis - Hosp.a polit. poměry v Ev. mezi válkami, vznik fašism
- D - Dějepis - Poměry po vzniku ČSR
- D - Dějepis - Rusko-japonská válka, Vznik SSSR,...
- D - Dějepis - Vznik a zánik římské rep.
- D - Dějepis - Vznik Nemecka
- D - Dějepis - Vznik středověkých států a jejich vývoj za raného středověku
- D - Dějepis - Vznik USA
- D - Dějepis - Vznik Československa 1918
- D - Dějepis - Vznik ČSR a utváření našich hranic
- D - Dějepis - Vznik ČSR, 20.léta
- LIT - Literatura - Vznik cesky psane literatury, umeni gotiky
- BI - Biologie - Vznik vesmíru
- BI - Biologie - Vznik Života
- FIL - Filozofie - Vznik filozofie z mytologie
- D - Dějepis - Vznik USA
- D - Dějepis - Vznik ČSR + První republika
- E - Ekonomie - Vznik a vývoj peněz
- 02 - IT - Prezentace - Osobnosti v historii českého státu
- 01 - Němčina - Charakteristika evropských států
- 12 - Dějepis - Počátky českého státu
- ZSV - Základy společenských věd - vyvoj statu
- D - Dějepis - Formování československého státu
- D - Dějepis - První státní útvary na našem území a počátky českého státu
- D - Dějepis - Vývoj českého státu za Přemyslovců a Lucemburků
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- E - Ekonomie - Monetarni politika statu
- E - Ekonomie - Rozpoctova a socialni politika statu
- E - Ekonomie - Státní rozpočet a fiskální politika státu
- E - Ekonomie - Zahraničně obchodní vztahy podniku a státu
- E - Ekonomie - Úloha státu v tržním hospodářství
- PRA - Právo - Formy statu a formy vlady
- Z - Zeměpis - Společenství nezávislých států
- D - Dějepis - Počátek českého státu, vrcholný středověk, Stoletá válka
- E - Ekonomie - Zásahy státu do cen
- ZSV - Základy společenských věd - Formy státu
- ZSV - Základy společenských věd - Obecná charakteristika státu
- D - Dějepis - Územní vývoj státu
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu (ovlivňování podniku státem)
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- E - Ekonomie - Úloha státu v hospodářské politice
- D - Dějepis - Pocatky Ceskeho Statu
- D - Dějepis - Počátky Českého Státu
- E - Ekonomie - Hospodarska politika statu
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- E - Ekonomie - Měnová politika státu
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- ZSV - Základy společenských věd - Cíle hospodářské politiky státu Proměny komunikace v renesa
- E - Ekonomie - uloha statu
- E - Ekonomie - hospodářská politika státu
- D - Dějepis - Počátky českého státu 9.století
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- D - Dějepis - POCATKY CESKEHO STATU
- D - Dějepis - POČÁTKY ČESKÉHO STÁTU
- E - Ekonomie - Úloha státu v tržní ekonomice. Řešení efektivnosti, spravedlnosti a stability trhu.
- D - Dějepis - počátky českého státu do roku 1212
- D - Dějepis - ROZVOJ ČESKÉHO STÁTU ZA POSLEDNÍCH PŘEMYSLOVCŮ A LUCEMBURKŮ
- D - Dějepis - VÝVOJ ŘÍMSKÉHO OTROKÁŘSKÉHO STÁTU
- E - Ekonomie - Zásahy státu do cen
- D - Dějepis - Počátky českého státu
- D - Dějepis - První státní útvary na území našeho státu
- E - Ekonomie - Hospodarska politika statu
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- E - Ekonomie - Měnová politika státu
- ZSV - Základy společenských věd - PRÁVNÍ ZÁKLADY ČESKÉHO STÁTU, ČESKÝ ÚSTAVNÍ VÝVOJ OD ROKU 1848
- ZSV - Základy společenských věd - Typy a formy státu
- D - Dějepis - Sámova říše, Velká Morava, Počátky českého státu
- D - Dějepis - Počátky českého státu
- D - Dějepis - První státní útvary na území našeho státu
- D - Dějepis - Vývoj českého státu za Jiřího z Poděbrad a vlády Jagelonců
- D - Dějepis - českého státu za Jiřího z Poděbrad a vlády Jagelonců
- E - Ekonomie - Hos. politika statu
- Z - Zeměpis - 21 Společenství nezávislých států
- E - Ekonomie - Bilaterární vztahy EU vůči státům mimo EU
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- Z - Zeměpis - Geografická charakteristika států latinské ameriky
- Z - Zeměpis - Porovnání dvou nejlidnatějších států světa
- D - Dějepis - Utváření raně středověkých forem státu na našem území
- D - Dějepis - Revoluční rok 1848 v Evropě
- LIT - Literatura - Renesance a humanismus v Evropě
- Z - Zeměpis - Transformační procesy v post komunisticke evrope
- D - Dějepis - Osvícenský absolutismus u nás a v Evropě, české země od třicetileté války do konce 18. století.
- D - Dějepis - Revoluční rok 1848 v Evropě i u nás.
- D - Dějepis - Vrcholný středověk v Evropě (12. - 15. stol.) - Francie, Anglie, Svaté říše římská, Mongolové a Rusko, Balkán atd.
- D - Dějepis - Boj mezi Anglií a Francií o nadvládu v západní Evropě
- CJ - Český jazyk - Renesance a humanismus v Evropě a u nás
- D - Dějepis - Osvícenství v Evropě
- D - Dějepis - Vrcholný Středověk V Evropě
- MNG - Management - cestovní ruch v jižní evropě
- VV - Výtvarná výchova - Významné sbírky výtvarného umění v Evropě
- D - Dějepis - Pocatky absolutismu v evrope
- CJ - Český jazyk - Romantismus v Evropě
- CJ - Český jazyk - Realismus - znaky, lit. v Evropě
- D - Dějepis - Revoluční rok 1848 v Evropě
- CJ - Český jazyk - Renesance v Evropě
- Z - Zeměpis - Integrační procesy v Evropě
- VV - Výtvarná výchova - Baroko v Evropě
- VV - Výtvarná výchova - Renesance v Evropě
- D - Dějepis - VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK V EVROPĚ
- D - Dějepis - politická situace ve světě a v Evropě po r. 1945
- D - Dějepis - REVOLUČNÍ ROK 1848 V EVROPĚ A HABSBURSKÉ ŘÍŠI.
- D - Dějepis - revoluční rok 1848 v Evropě
- D - Dějepis - REVOLUČNÍ ROK 1848 – 1849 V EVROPĚ A U NÁS
- D - Dějepis - ČESKÝ STÁT ZA JIŘÍHO Z PODĚBRAD, VLÁDA JAGELLONCŮ, ZMĚNY V EVROPĚ A VE SVĚTĚ
- MNG - Management - cestovní ruch v jižní evropě
- D - Dějepis - Národně osvobozenecké hnutí v Evropě od Vídeňského kongr
- D - Dějepis - První buržoazní revoluce v Evropě - nizozemská a anglick
- D - Dějepis - Raný středověk v Evropě
- D - Dějepis - Vrcholný středověk v Evropě ve 12. - 15. století
- D - Dějepis - vrcholný středověk v evropě ve 12.-15.st.
- ZSV - Základy společenských věd - HOSPODÁŘSKÁ INTEGRACE ČESKOSLOVENSKA V POVÁLEČNÉ EVROPĚ, EU
- ZSV - Základy společenských věd - VOJENSKÁ INTEGRACE V EVROPĚ A VE SVĚTĚ, NATO, STUDENÁ VÁLKA
- ZSV - Základy společenských věd - Vojenská integrace vEvropě a ve světě. NATO.Studená válka
- CJ - Český jazyk - STŘEDOVĚKÁ LITERATURA V EVROPĚ 5.-15.STOL.
- D - Dějepis - Ranný feudalismus ve vých.Evropě
- D - Dějepis - Revoluční rok 1848 v Evropě
- D - Dějepis - Umění, kultura,..v Evropě v 19.stol.
- LIT - Literatura - Vliv baroka na literaturu v Evropě i u nás
- VV - Výtvarná výchova - Baroko v Evropě
- VV - Výtvarná výchova - Renesance v Evropě
- D - Dějepis - Revoluce 1848-1849 u nás a v Evropě
- D - Dějepis - Renesance a humanismus v Evropě
Copyright 2024 unium.cz