- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálVZNIK FEUDÁLNÍCH STÁTŮ V EVROPĚ.
Po rozpadu franské říše byla v Evropě postupně překonávaná územní roztříštěnost a začaly se formovat jednotné středověké státy. Nejvýrazněji tento proces probíhal na území britských ostrovů a Francie.
Vznik Anglie.
Původními historicky známými obyvateli britských ostrovů byli Keltové, kteří sem pronikali již od 7. století př.n.l. V 1. století n.l. přišli na ostrovy Římané a založili provincii Britannia. Po stažení římských legií v 5. století obsadily britské ostrovy pod vedením krále Cerdica germánské kmeny – Anglové, Sasové a Jutové. Tyto kmeny dobyli jih a střed ostrova. Keltové byli buď pobiti, zotročeni, nebo utekli do Skotska, Walesu, Irska nebo do Bretaně ( kde vznikají vyprávění o keltském králi Artušovi). Z Irska ( které křesťanství přijalo už v 5. století) a ze Skotska se do Anglie od 6. století šířilo křesťanství, které nemělo mnoho úspěchů. Větších úspěchů měli misionáři, kteří byli vyslání z Říma. Střediskem římskokatolické církve v Anglii se stalo arcibiskupství v Canterbury. V 6. století zde vzniklo celkem sedm anglosaských království: Wessex, Sussex, Essex, Kent, East Anglia, Mercie a Northumbrie. Toto období sedmivládí, tzv. heptarchie, v britských dějinách trvalo až do 9. století. Většina obyvatel byla svobodných. Tito občané byli hlavní součást vojska.
Od 8. století začaly ostatní oblasti Evropy napadat severské germánské kmeny. Jejich členové se nazývali Vikingové ( vik = záliv ). V západní Evropě byli známí jako Normané a ve východní Evropě jako Varjagové. Ve druhé polovině 9. století Normané založili stát v Norsku a několik let později ( asi o padesát let) i v Dánsku. Jako zdatní mořeplavci odtud podnikali obchodní a loupeživé výpravy do oblasti Severního moře. Kolem roku 870 se usadili na dosud neosídleném Islandu. O století později podnikali plavby k pobřeží Grónska a jako první Evropané se dostali až k břehům Severní Ameriky. Počátkem 10. století založili stát Normandii v západní Francii. Asi v polovině 11. století se na pozvání papeže usadili v jižní Itálii a na Sicílii, kde založili Sicilské království. Vikingové se dostali i na východ do ruských oblastí, kde si podrobili a pod svou vládou sjednotili kmeny východních Slovanů. Zde založili pod vedením rodu Rurikovců dvě slovanská knížectví – Novgorodské a Kyjevské, ze kterých se vytvořil v polovině 9. století stát Kyjevská Rus.
Vikingové si vyráběli typické dlouhé lodě, které byli úzké a měli malý ponor. Nazývaly se drakkary. Tyto lodě byly výborné pro prorážení ledů nebo k plavbě proti proudu řeky. Vikingské lodě byly také velmi lehké. To umožňovalo Vikingům přenášet je po pevnině od jedné řeky ke druhé ( tímto způsobem se dostali snadno např. do Paříže nebo Orléansu, a řekou Dněprem a Volhou i do oblasti kolem Černého moře.
Od přelomu 8. a 9. století začali útočit na britské ostrovy normanští Dánové, kteří se začali usídlovat na jihozápadním pobřeží Anglie. Na obranu proti nim se kmenová království Anglů, Sasů a Jutů sjednotila pod vládou Alfréda Velikého z Wessexu ( 871 – 899 ), kterému se podařilo invazi Dánů zastavit. Pod jeho vládou se vytvořil silný středověký stát ( byl vytvořen základ anglického státu). Za jeho vlády byl vybudován obranný systém země s vyspělou armádou a vlastní flotilou. Ve Winchesteru vybudoval Alfréd své královské sídlo, které se stalo významným kulturním střediskem. Byla zde zřízena dvorská škola, ve které se vyučovalo latinsky a kde na panovníkovo pozvání působila řada významných učenců té doby. Sám král byl literárně činný, překládal z latiny. Na Alfrédově dvoře také vznikla první literatura v národním jazyce, v anglosaštině. Také podporoval obchod a řemesla. Proto dal kupecké osady, ze kterých se později vyvinula města. Alfréd také upevnil vnitřní pozice tím, že vydal zákoník, podle kterého byla Anglie rozdělena na hrabství = shires, kde krále zastupoval šerif. Eald orman spravoval několik hrabství. Poddaní se za jeho vlády rozdělili na svobodné rolníky, poddané rolníky, kteří pracovali ( robotovali) na pozemcích svého pána, a na otroky ( většinou to byli zbytky zajatců). V této době se každá svobodný občan mohl stát šlechticem. Pro své politické i kulturní působení byl Alfréd Veliký často přirovnáván ke Karlu Velikém.
V letech 1016 – 1035 se dočasně ujal vlády dánský král Knut Veliký, který vládl v Anglii, Dánsku a Norsku. Stal se králem protože radě se nelíbil způsob vlády neschopného Ethelreda. Tak si zvolila za nového krále právě Knuta. Jeho synové byli neschopní a tak se na trůn opět vrátila anglosaská dynastie, která musela řešit vnitřní rozpory.
V roce 1066 se v Anglii vylodili Normané z Francie a v bitvě u Hastingsu porazili vojsko anglosaského krále Herolda a ovládli zemi. Jejich vévoda Vilém Dobyvatel se stal anglickým králem
Vilém Dobyvatel ( 1066 – 1087) byl pofrancouzštění potomek Vikingů. Před napadením Anglie mu požehnal sám papež a poslal mu z Říma požehnanou korouhev. Anglie byla v této době dána do klatby kvůli Haraldovu křivopřísežnictví. Porušil přísahu danou Vilémovi, že mu pomůže po Edvardově smrti k trůnu. Po získání v roce 1066 Anglii, byl Vilém korunován ve westminsterském chrámu v Londýně. Tím, že se stal králem stal se také majitelem veškeré půdy. V roce 1089 provedl soupis veškerého majetku vazalů, který je nazývaný Domesday Book( přehled počtu osob, usedlostí, ceny mlýnů, lesů, luk a výtěžků z rybolovu). Tak měl přehled nad vymáháním daní. Hned po korunovaci zkonfiskoval půdu anglosaské šlechtě a rozdělil jí mezi normanské velmože. Normané se tak stali vládnoucí vrstvou v zemi. Normané mluvili francouzsky, tím se stlala francouzština jazykem vyšších kruhů. Ale většina prostých lidí v zemi Francouzštině nerozuměla, tak hovořila angličtinou, která v této době pomalu vznikala. Je to směsice německých, francouzských a keltských jazyků. Teprve až v další generaci se začali Normané sbližovat s prostým lidem.
Po smrti Viléma Dobyvatele na jeho místo nastoupil jeho nejoblíbenější syn Vilém II. Ryšavý ( 1087 – 1100). Když jeho bratr Robert, který vládl v Normandii, odešel na křížovou výpravu,stal se vládcem i v Normandii. Když byl na lovu smrtelně poraněn šípem, stal se králem jeho druhý bratr Jindřich ( 1100 – 1135 ). Ten se postavil v roce 1106 proti svému bratrovi Robertovi, který se vrátil z Palestiny. Porazil ho a uvěznil. Za jeho vlády se stal hlavním městem Londýn.
Dalším významným panovníkem byl Jindřich II. Plantagenet (Planta gesta = jalovec, měl ho ve znaku;154 – 1189). Ten se stal králem díky dohodě, kterou skončila občanská válka. Zpravoval Anjou, Maine, Touraine a v roce 1152 vyženil Akvitánii. Jeho ženou byla Eleonora Akvitánská. Všichni sousední vládci se obávali této velké moci a vytáhli proti Jindřichovi do Normandie. On ale jejich útok odvrátil a zlomil jejich chuť dál bojovat. Pak se Jindřich odhodlal vyrazit proti Štěpánovi z Blois do Anglie. V této době ještě nebyl anglickým králem. V Anglii se dojednalo v roce 1153 ve Winchesteru, že Štěpán adoptuje Jindřicha a stanoví ho tak svým nástupcem. V roce 1154 Štěpán zemřel a vlády se ujal podle dohody Jindřich II. Jeho vláda ovlivnila dějiny Anglie. Položil základy ústřední mocnosti, vytvořil porotní soudy. V roce 1188 povstal proti Jindřichovi jeho syn Richard, který ho porazil u Le Mans. Jindřich nakonec umírá 6. července 1189 na hradě Chinonu.
Jeho nástupcem se stal známý Richard Lví srdce ( 1181 – 1199). Nebyl takový jakého ho známe od kronikářů. Nebyl to génius a ani vzor ušlechtilosti. Jeho dvůr byl velkolepý. To ovšem museli zaplatit poddaní v Anglii a Francii. Proslavil se na třetí křížové výpravě v bitvách proti Saladinovi. Při cestě z Palestiny jeho loď ztroskotala a on byl zajat rakouským vévodou Leopoldem V. V Anglii se snažil mezitím jeho bratr Jan zaujmout jeho místo. To se mu ale nepodařilo. Richard byl nakonec vykoupen a vrátil se do své země. Jan proti svému bratru ale povstal. Po porážce jeho povstání uprchl do Francie. Richard nakonec zemřel ve Francii při bojích proti francouzskému králi a svému bratrovi.
Vznik Francie.
V důsledku verdunské smlouvy z roku 843 vznikla samostatná západofranská říše. Její první panovník Karel II. Holý se roku 869 nechal v Metách korunovat na krále. Karel byl příslušníkem dynastie Karlovaců. Ze začátku měl silnou pozici v zemi, ale postupem času se jeho moc v zemi oslabovala. Zato vzrůstala moc šlechty, které bylo přiznáno dědičně léno. Neúspěchy jeho i jeho nástupců ve vnitřní a zahraniční politice posilovaly moc jednotlivých panství – Aquitánie, Burgundsko, Flandry aj. Říše také čelila nájezdům Normanů ze Skandinávie. Po smrti krále Karla Holého zdědil rozpadající se říši Ludvík II. ( 877 – 879). Po něm jí měl dědit jeho syn Karel III., ale vlády se ujal Odo Pařížský ( 888 – 898 ). Zajistil slávu svému rodu tím, že uchránil Paříž před nájezdy Normanů. Po jeho smrti nastoupil konečně na jeho místo Karel III. ( 898 – 923 ). Protože Normané neustále ohrožovali Paříž a celé její okolí, uzavřel v roce 911 Karel smlouvu s normandským náčelníkem Rollem, ve které nechal Normanům oblast Bretaně a ústí řeky Seiny. Od té doby se toto území nazývá Normandie. Tito Normani se brzy pofranštili a jejich náčelník Rollo se stal po křtu Robertem, vévodou normandským.
V roce 987 zemřel poslední člen dynastie Karlovaců Ludvík V. Líný na lovu. Protože neměl žádného mužského potomka, se šli se ve stejném roce francouzští velmoži, aby zvolili nového krále. Remešský arcibiskup Alberon je přesvědčil, aby za nového krále zvolili Hugo Kapeta ( kapet = kápě; 987 - 996 ). Po něm se francouzský královský rod nazýval Kapetovců. Tento rod se svými větvemi Alois, Bourbon a Orléans panoval ve Francii až do roku 1848, a dodnes nevyhynul. Hugo ovládal území okolo Paříže mezi Seinou a Loirou. Toto území se stalo později jádrem jednotné Francie. Celé francouzské území bylo při nástupu Huga rozděleno do několika lén. Hugo začal tato léna připojovat ke královským statkům jakmile se uvolnilo smrtí jeho držitele – majitele. Tímto způsobem sjednocoval svou říši. před rozpadem chránila Francii zásada dědičnosti trůnu, který získal vždy nejstarší panovníkův syn ( ten byl korunován ještě za života jeho otce). Při postupném budování mocného státu napomohla Kapetovců i církev. Dokázala vytvořit v zemi určitý klid tím, že prohlásila, že kdo poškozuje církevní majetek a olupuje jiné, má být z církve vyloučen. Toto
Vloženo: 5.06.2011
Velikost: 90,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- 4 - Základy ekologie - Vznik a vývoj života
- 4 - Základy ekologie - Vznik a vývoj života
- LIT - Literatura - Vývoj českého divadla od počátku do vzniku Národního Divadla
- ZSV - Základy společenských věd - Politologie, vznik statu
- ZSV - Základy společenských věd - Filozofie- předmět,vznik,nejstarší filozofie
- BI - Biologie - Ruzne teorie vzniku zivota, virove nemoci
- BI - Biologie - Vznik a evoluce druhu
- BI - Biologie - Vznik a vývoj člověka
- E - Ekonomie - formy vzniku pracovního poměru
- BI - Biologie - Vznik a vývin mnohobuněčných živočichů a člověka.doc
- BI - Biologie - Vznik a vývoj života na zemi
- BI - Biologie - Vznik života na Zemi a fylogenetický vývoj člověka.doc
- D - Dějepis - Dějiny USA od vzniku do počátku 20. století
- D - Dějepis - Vznik ČSR, zásluhy T.G.Masaryka o stát
- LIT - Literatura - Slovanské kořeny našeho písemnictví a vznik českých literárních památek v době raného feudalismu
- PRA - Právo - Vznik statu
- UCE - Účetnictví - Založení a vznik kapitálových společností
- VV - Výtvarná výchova - Vznik a charakter renesančního umění a jeho porovnání s uměním gotickým
- ZSV - Základy společenských věd - Podstat a vznik náboženství
- ZSV - Základy společenských věd - Právo- vznik, vývoj a obecná charakteristika
- ZSV - Základy společenských věd - Vznik filozofie, předsokratovská filozofie
- Právo - Základy práva - Pojem a vznik práva
- D - Dějepis - Poválečné uspořádání světa, vznik SSSR, nástup totalitních režimů
- E - Ekonomie - Vznik a vývoj ekonomie
- D - Dějepis - Dělnické a socialistické hnutí od počátku do vzniku bolševismu, průmyslová revoluce.
- D - Dějepis - Počátky středověku (feudalismus - vznik), Barbarské státy, Franská říše, Sámův svaz, Byzanc, Velká Morava, Arabové a islám.
- D - Dějepis - První světová válka a vznik ČSR
- D - Dějepis - Vznik mnohonárodní (jagellonské a habsburské) monarchie, naše země a třicetiletá válka.
- D - Dějepis - Vznik světových impérií ve 2. pol. 19. stol.
- D - Dějepis - Vznik Československé republiky v roce 1918
- F - Fyzika - Vznik a vývoj hvězd
- BI - Biologie - Vznik a vývoj živých soustav
- D - Dějepis - Vznik USA
- D - Dějepis - Vznik ČSR a 1. světová válka
- ZSV - Základy společenských věd - Stát - obecná charakteristika, teorie vysvětlující vznik s
- FIL - Filozofie - Vznik a vývoj filozofie, počátky filozofie v období antiky
- VS - Veřejná správa - Vznik státu, občan a stát
- D - Dějepis - Vyvoj u.s.a. od vzniku do r. 1945
- VV - Výtvarná výchova - Vznik a historický vývoj fotografie
- Z - Zeměpis - Mapa - vznik mapy
- BI - Biologie - Vznik života na Zemi
- D - Dějepis - Industriální epochy Vznik USA
- D - Dějepis - Vznik Československa a jeho vývoj v letech 1918 až 1938
- E - Ekonomie - Vznik a zánik firem
- PSY - Psychologie - Psychologie - vznik a vývoj
- ZSV - Základy společenských věd - Ekonomická transformace Vznik právních norem, právní koncep
- ZSV - Základy společenských věd - Stát Některé teorie o vzniku, fungování a organizaci státu
- LIT - Literatura - Vznik písemnictví na Velké Moravě
- PSY - Psychologie - Předpoklady vzniku psychologie jako samostatné vědy
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.24- Vývoj divadla od jeho vzniku do konc
- D - Dějepis - Vznik CSR a jeji vyvoj do roku 1938
- D - Dějepis - Vznik USA a jejich vyvoj do konce 19. stol.
- BI - Biologie - Vznik nervového signálu, akční potenciál, integrační funkce
- BI - Biologie - Útvary vznikající z cytoplasmy
- MKT - Marketing - Vznik, vývoj a význam marketingu, podnikatelské koncepce
- PSY - Psychologie - Člověk jako přírodní bytost, teorie na vznik člověka
- CJ - Český jazyk - Vznik světového písemnictví
- D - Dějepis - Vznik USA
- PSY - Psychologie - Vznik, směry, metody
- CJ - Český jazyk - Vznik kinematografie ve světě a u nás
- E - Ekonomie - Management - vznik, podstata
- E - Ekonomie - Mezinárodní obchod - charakteristika, vznik
- CJ - Český jazyk - Vznik a vyvoj ceskeho divadla
- CJ - Český jazyk - Vznik a vyvoj svetoveho divadla
- CJ - Český jazyk - Vznik a vývoj dramatu
- D - Dějepis - 1. SVĚTOVÁ VÁLKA A VZNIK ČSR
- D - Dějepis - industriální epochy, vznik a vývoj USA
- D - Dějepis - VZNIK A ROZVOJ KLASICKÉ OTROKÁŘSKÉ SPOLEČNOSTI V ŘECKÉ OBLASTI
- D - Dějepis - vznik centralizováných monarchií a Anglii a ve Francii stole
- D - Dějepis - vznik československa a jeho vývoj
- Z - Zeměpis - vznik map
- ZSV - Základy společenských věd - stát, vznik a vývoj státu
- E - Ekonomie - Vznik a vývoj ekonomie
- BI - Biologie - Vznik a vývoj života na Zemi
- CJ - Český jazyk - mluvnice - vznik a vývoj českého jazyka
- CJ - Český jazyk - Vznik a rozvoj české literatury - od staroslověn. základů
- CJ - Český jazyk - vznik česky psané literatury
- D - Dějepis - Charakteristika života v pravěku, rozdělení pravěku, vznik a vývoj člověka 2A
- D - Dějepis - HOSPODÁŘSKÉ A POLITICKÉ POMĚRY V EVROPSKÝCH ZEMÍCH MEZI DVĚMA SVĚTOVÝMI VÁLKAMI, VZNIK FAŠISMU 2
- D - Dějepis - HOSPODÁŘSKÉ, POLITICKÉ A NÁRODNOSTNÍ POMĚRY V ČSR PO VZNIKU REPUBLIKY DO NÁSTUPU SVĚTOVÉ HOSPODÁ
- D - Dějepis - NAŠE NÁRODY ZA 1. SVĚTOVÉ VÁLKY, VZNIK ČSR
- D - Dějepis - Naše země za WW1 a vznik ČSR
- D - Dějepis - VZNIK A VÝVOJ USA
- D - Dějepis - VZNIK ČESKOSLOVENSKA A VÝVOJ DO ROKU 1920
- CJ - Český jazyk - VZNIKČ~1
- D - Dějepis - Rusko-japonská válka, Vznik SSSR,...
- D - Dějepis - .sv.válka, vznik ČSR
- D - Dějepis - 1.sv.válka, vznik ČSR
- D - Dějepis - Hosp.a polit. poměry v Ev. mezi válkami, vznik fašism
- D - Dějepis - Poměry po vzniku ČSR
- D - Dějepis - Rusko-japonská válka, Vznik SSSR,...
- D - Dějepis - Vznik a zánik římské rep.
- D - Dějepis - Vznik Nemecka
- D - Dějepis - Vznik středověkých států a jejich vývoj za raného středověku
- D - Dějepis - Vznik USA
- D - Dějepis - Vznik Československa 1918
- D - Dějepis - Vznik ČSR a utváření našich hranic
- D - Dějepis - Vznik ČSR, 20.léta
- LIT - Literatura - Vznik cesky psane literatury, umeni gotiky
- BI - Biologie - Vznik vesmíru
- BI - Biologie - Vznik Života
- FIL - Filozofie - Vznik filozofie z mytologie
- D - Dějepis - Vznik USA
- D - Dějepis - Vznik ČSR + První republika
- E - Ekonomie - Vznik a vývoj peněz
- 02 - IT - Prezentace - Osobnosti v historii českého státu
- 01 - Němčina - Charakteristika evropských států
- 12 - Dějepis - Počátky českého státu
- ZSV - Základy společenských věd - vyvoj statu
- D - Dějepis - Formování československého státu
- D - Dějepis - První státní útvary na našem území a počátky českého státu
- D - Dějepis - Vývoj českého státu za Přemyslovců a Lucemburků
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- E - Ekonomie - Monetarni politika statu
- E - Ekonomie - Rozpoctova a socialni politika statu
- E - Ekonomie - Státní rozpočet a fiskální politika státu
- E - Ekonomie - Zahraničně obchodní vztahy podniku a státu
- E - Ekonomie - Úloha státu v tržním hospodářství
- PRA - Právo - Formy statu a formy vlady
- Z - Zeměpis - Společenství nezávislých států
- D - Dějepis - Počátek českého státu, vrcholný středověk, Stoletá válka
- E - Ekonomie - Zásahy státu do cen
- ZSV - Základy společenských věd - Formy státu
- ZSV - Základy společenských věd - Obecná charakteristika státu
- D - Dějepis - Územní vývoj státu
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu (ovlivňování podniku státem)
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- E - Ekonomie - Úloha státu v hospodářské politice
- D - Dějepis - Pocatky Ceskeho Statu
- D - Dějepis - Počátky Českého Státu
- E - Ekonomie - Hospodarska politika statu
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- E - Ekonomie - Měnová politika státu
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- ZSV - Základy společenských věd - Cíle hospodářské politiky státu Proměny komunikace v renesa
- E - Ekonomie - uloha statu
- E - Ekonomie - hospodářská politika státu
- D - Dějepis - Počátky českého státu 9.století
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- D - Dějepis - POCATKY CESKEHO STATU
- D - Dějepis - POČÁTKY ČESKÉHO STÁTU
- E - Ekonomie - Úloha státu v tržní ekonomice. Řešení efektivnosti, spravedlnosti a stability trhu.
- D - Dějepis - počátky českého státu do roku 1212
- D - Dějepis - ROZVOJ ČESKÉHO STÁTU ZA POSLEDNÍCH PŘEMYSLOVCŮ A LUCEMBURKŮ
- D - Dějepis - VÝVOJ ŘÍMSKÉHO OTROKÁŘSKÉHO STÁTU
- E - Ekonomie - Zásahy státu do cen
- D - Dějepis - Počátky českého státu
- D - Dějepis - První státní útvary na území našeho státu
- E - Ekonomie - Hospodarska politika statu
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- E - Ekonomie - Měnová politika státu
- ZSV - Základy společenských věd - PRÁVNÍ ZÁKLADY ČESKÉHO STÁTU, ČESKÝ ÚSTAVNÍ VÝVOJ OD ROKU 1848
- ZSV - Základy společenských věd - Typy a formy státu
- D - Dějepis - Sámova říše, Velká Morava, Počátky českého státu
- D - Dějepis - Počátky českého státu
- D - Dějepis - První státní útvary na území našeho státu
- D - Dějepis - Vývoj českého státu za Jiřího z Poděbrad a vlády Jagelonců
- D - Dějepis - českého státu za Jiřího z Poděbrad a vlády Jagelonců
- E - Ekonomie - Hos. politika statu
- Z - Zeměpis - 21 Společenství nezávislých států
- E - Ekonomie - Bilaterární vztahy EU vůči státům mimo EU
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- Z - Zeměpis - Geografická charakteristika států latinské ameriky
- Z - Zeměpis - Porovnání dvou nejlidnatějších států světa
- D - Dějepis - Utváření raně středověkých forem státu na našem území
- D - Dějepis - Revoluční rok 1848 v Evropě
- LIT - Literatura - Renesance a humanismus v Evropě
- Z - Zeměpis - Transformační procesy v post komunisticke evrope
- D - Dějepis - Osvícenský absolutismus u nás a v Evropě, české země od třicetileté války do konce 18. století.
- D - Dějepis - Revoluční rok 1848 v Evropě i u nás.
- D - Dějepis - Vrcholný středověk v Evropě (12. - 15. stol.) - Francie, Anglie, Svaté říše římská, Mongolové a Rusko, Balkán atd.
- D - Dějepis - Boj mezi Anglií a Francií o nadvládu v západní Evropě
- CJ - Český jazyk - Renesance a humanismus v Evropě a u nás
- D - Dějepis - Osvícenství v Evropě
- D - Dějepis - Vrcholný Středověk V Evropě
- MNG - Management - cestovní ruch v jižní evropě
- VV - Výtvarná výchova - Významné sbírky výtvarného umění v Evropě
- D - Dějepis - Pocatky absolutismu v evrope
- CJ - Český jazyk - Romantismus v Evropě
- CJ - Český jazyk - Realismus - znaky, lit. v Evropě
- D - Dějepis - Revoluční rok 1848 v Evropě
- CJ - Český jazyk - Renesance v Evropě
- Z - Zeměpis - Integrační procesy v Evropě
- VV - Výtvarná výchova - Baroko v Evropě
- VV - Výtvarná výchova - Renesance v Evropě
- D - Dějepis - VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK V EVROPĚ
- D - Dějepis - politická situace ve světě a v Evropě po r. 1945
- D - Dějepis - REVOLUČNÍ ROK 1848 V EVROPĚ A HABSBURSKÉ ŘÍŠI.
- D - Dějepis - revoluční rok 1848 v Evropě
- D - Dějepis - REVOLUČNÍ ROK 1848 – 1849 V EVROPĚ A U NÁS
- D - Dějepis - ČESKÝ STÁT ZA JIŘÍHO Z PODĚBRAD, VLÁDA JAGELLONCŮ, ZMĚNY V EVROPĚ A VE SVĚTĚ
- MNG - Management - cestovní ruch v jižní evropě
- D - Dějepis - Národně osvobozenecké hnutí v Evropě od Vídeňského kongr
- D - Dějepis - První buržoazní revoluce v Evropě - nizozemská a anglick
- D - Dějepis - Raný středověk v Evropě
- D - Dějepis - Vrcholný středověk v Evropě ve 12. - 15. století
- D - Dějepis - vrcholný středověk v evropě ve 12.-15.st.
- ZSV - Základy společenských věd - HOSPODÁŘSKÁ INTEGRACE ČESKOSLOVENSKA V POVÁLEČNÉ EVROPĚ, EU
- ZSV - Základy společenských věd - VOJENSKÁ INTEGRACE V EVROPĚ A VE SVĚTĚ, NATO, STUDENÁ VÁLKA
- ZSV - Základy společenských věd - Vojenská integrace vEvropě a ve světě. NATO.Studená válka
- CJ - Český jazyk - STŘEDOVĚKÁ LITERATURA V EVROPĚ 5.-15.STOL.
- D - Dějepis - Ranný feudalismus ve vých.Evropě
- D - Dějepis - Revoluční rok 1848 v Evropě
- D - Dějepis - Umění, kultura,..v Evropě v 19.stol.
- LIT - Literatura - Vliv baroka na literaturu v Evropě i u nás
- VV - Výtvarná výchova - Baroko v Evropě
- VV - Výtvarná výchova - Renesance v Evropě
- D - Dějepis - Revoluce 1848-1849 u nás a v Evropě
- D - Dějepis - Renesance a humanismus v Evropě
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: